3. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNNÉHO SKUPENSTVÍ LÁTEKboumon.wz.cz/VYUKA/2/2R_F3.pdf · SKUPENSTVÍ...

Post on 03-Dec-2020

2 views 0 download

transcript

3. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNNÉHO SKUPENSTVÍ LÁTEK

Mgr. Monika BouchalováGymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem

„PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“

1

FYZIKA PRO II. ROČNÍK GYMNÁZIA

1) Ideální plyn

2) Rozdělení molekul plynu podle rychlostí

3) Střední kvadratická rychlost

4) Teplota plynu

5) Tlak plynu

6) Stavová rovnice pro ideální plyn

7) Stavová rovnice pro ideální plyn stálé hmotnosti

8) Jednoduché děje s ideálním plynem

9) Plyn při nízkém a vysokém tlaku

Reálný plyn nahrazujeme modelem – ideálním plynem,o jehož molekulách předpokládáme:

1. Rozměry jsou zanedbatelné vzhledem k jejich střední vzdálenosti. (Jsou dokonale stlačitelné.)

2. Navzájem na sebe silově nepůsobí – kromě vzájemných srážek. Celková potenciální energie je nulová.

Vnitřní energie IP je rovna celkové kinetické energii soustavy molekul tohoto plynu.

3. Vzájemné srážky a nárazy na stěny jsou dokonale pružné.

3. 1. IDEÁLNÍ PLYN (IP)

Skutečné plyny se svými vlastnostmi přibližují k vlastnostem ideálního plynu,

mají-li dostatečně vysokou teplotu a nízký tlak. (↑ tn = 0o C, ↓ pa = 105 Pa)

Molekuly ideálního plynu konají translační a víceatomové molekuly i rotační a kmitavý pohyb.

Stav IP je určen p, V, T, (n, m, N) .

3. 2. ROZDĚLENÍ MOLEKUL PLYNU PODLE RYCHLOSTÍ

Rychlost molekul se v důsledku neustálých srážek mění.Velikost rychlostí můžeme zjistit Lammertovým pokusem.

Obr.: 1

Počet molekul zachycených na stínítku (pohybujících se konkrétní rychlostí) se určí z hmotnosti zachycených molekul.

d

ϕ

ω

• ω – úhlová rychlost otáčení štěrbin

• ϕ – úhel pootočení štěrbin vůči sobě

• d – vzdálenost štěrbin

• v – rychlost molekul(urazí vzdálenost d za čas τ)

stínítko

pec s párami rtuti

d

ϕ

ω

Změníme-li d, ϕ nebo ω, dopadnou na stínítko částice s jinou rychlostí.

stínítko

v

dvd

dv

v

d

Rozdělení molekul podle rychlostí lze znázornit:

1. tabulkou

∆N – počet molekulpohybujících se rychlostí v intervalu (v, v + ∆v),Δv = 100 m.s-1

Relativní četnost molekul

N – celkový počet molekul

Intervaly rychlosti

m.s-1

(v, v + ∆v)

Relativní četnost molekul

∆N/N

0 – 100 0,014100 – 200 0,081200 – 300 0,165300 – 400 0,206400 – 500 0,216500 – 600 0,201600 – 700 0,152700 – 800 0,048800 – 900 0,02nad 900 0,009

Tab.: 1 – rozdělení molekul kyslíku podle rychlostí při 0o C.

∆𝑁

𝑁

Rozdělení molekul podle rychlostí lze znázornit: 2. graficky – histogramem

f – průměrná relativní četnost molekul3. graficky – křivkou

0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

f / 10-2 s.m-1

v /m.s-1

Histogram

smf

N

N

vf

1

1

Intervaly rychlosti

m.s-1

(v, v + ∆v)

Relativní četnost molekul

∆N/N

0 – 100 0,014

100 – 200 0,081

200 – 300 0,165

300 – 400 0,206

400 – 500 0,216

500 – 600 0,201

600 – 700 0,152

700 – 800 0,048

800 – 900 0,02

nad 900 0,009

Rozložení molekul podle rychlostí při různých teplotách:

• tvar křivky závisí na teplotě • vp - nejpravděpodobnější rychlost

(největší počet molekul má právě tuto rychlost)

Zákon rozdělení molekul podle rychlostí matematicky odvodil J. C. Maxwell. 0 1ms

v

1sm

f

vp1

T2

vp2

T1

21 ?TT

21 ? pp vv 21 pp vv

21 TT

3.3. STŘEDNÍ KVADRATICKÁ RYCHLOST

Okamžitá rychlost molekul soustavy plynu se mění.

N1 molekul má rychlost v1

N2 molekul má rychlost v2

…Ni molekul má rychlost vi

N – celkový počet molekul

iNNNN ...21

2

0

2

1102

1...

2

1iik vNmvNmE

21

43

𝑣4

𝑣3

𝑣2𝑣1

m0 – hmotnost molekuly

Celková kinetická energie molekulkonajících neuspořádaný pohyb: m – hmotnost plynu 2

2

1mvEk

21

43

𝑣𝑘

𝑣𝑘

𝑣𝑘𝑣𝑘

Druhá mocnina střední kvadratické rychlosti je aritmetickým průměrem druhých mocnin rychlosti molekul.

22

110

2

0 ...2

1

2

1iik vNvNmNvm

N

vNvNv ii

k

22

112 ...

𝑚 = 𝑚0N

21

43

𝑣4

𝑣3

𝑣2𝑣1

21

43

𝑣𝑘

𝑣𝑘

𝑣𝑘𝑣𝑘

vk – střední kvadratická rychlost

Kdyby všechny molekuly měly střední kvadratickou rychlost, kinetická energie soustavy by byla stejná. (Nezměnila by se).

Je to statistická veličina, charakterizuje celý soubor N molekul.

V MFCHT najdeme hodnoty pro různé druhy plynů při teplotě -100oC, 0oC, 100oC, 300oC, 500oC,…

Střední rychlost (průměrná rychlost)

Nejpravděpodobnější rychlost

Střední kvadratická rychlost

v

pv

kv

1ms

v

1sm

f

0

3. 4. TEPLOTA PLYNU Z HLEDISKA MOLEKULOVÉ FYZIKY

S rostoucí teplotou plynu se zvětšuje střední kvadratická rychlost a tím i střední kinetická energie molekuly.

k = 1,38.10-23J.K-1

Boltzmannova konstanta

Střední kinetická energie jedné molekuly ideálního plynu je přímo úměrná

termodynamické teplotě,ale nezávisí na hmotnosti molekuly.

Střední kinetická energie N molekul: NkTEk2

3

kk EvT

𝐸𝑘 =1

2𝑚0𝑣𝑘

2

𝐸𝑘 =3

2𝑘𝑇

1

2𝑚0𝑣𝑘

2 =3

2𝑘𝑇 𝑣𝑘 =

3𝑘𝑇

𝑚0

Střední kvadratická rychlost molekuly plynu při teplotě T:

2

2

2

10201 ? kk vvmm

Pro dva různé ideální plyny o stejných teplotách platí, že jejich molekuly mají stejnou střední

kinetickou energii.

2

202

2

1012

1

2

1kk vmvm

2

2

2

10201 kk vvmm

21 kk EE

V případě stejných kinetických energií dvou plynů se molekuly plynu, který má těžší částice, pohybují pomaleji.

urmMm 0

3. 5. TLAK IDEÁLNÍHO PLYNU

p

t

ps

Tlak vyvolaný nárazy molekul na stěny nádobynení konstantní, kolísá kolem střední hodnoty ps.

fluktuace tlaku

Pro střední hodnotu tlaku plynu platí:

2

3

1kvp

ρ hustota plynu vk střední kvadratická rychlost

N – počet částicV – objem nádobyNv hustota částic 3

mN

V

NN

V

V

0Nmm 𝑝 =1

3

𝑚

𝑉𝑣𝑘2

𝑝 =1

3

𝑁𝑚0

𝑉𝑣𝑘2

𝑝 =1

3𝑁𝑉𝑚0𝑣𝑘

2

3. 6. STAVOVÁ ROVNICE PRO IDEÁLNÍ PLYN

Stav IP v rovnovážném stavu je určenp (tlakem), V (objemem), T (teplotou)

aN (počtem molekul) nebo

n (látkovým množstvím) nebo

m (hmotností).

Stavová rovnice vyjadřuje vztah mezi těmito veličinami.

Odvodíme ji z rovnice pro tlak plynu a střední kvadratickou rychlost:

0

3

m

kTvk

NkTpV

3. 6. STAVOVÁ ROVNICE PRO IP (1)

𝑝 =1

3

𝑚

𝑉𝑣𝑘2

𝑝 =1

3

𝑁

𝑉𝑚0

3𝑘𝑇

𝑚0

𝑝 =𝑁

𝑉𝑘𝑇

𝑁𝑉 =𝑁

𝑉𝑝 =

1

3𝜌𝑣𝑘

2

A

A

nNNN

Nn

kTnNpV A

R molární plynová konstanta

mol J.K 8,31 = R

10.38,1.10.02,6

1-1-

12323 1

JKmolR

kNR A

nRTpV

3. 6. STAVOVÁ ROVNICE PRO IP (2)

NkTpV

RTM

mpV

m

mM

mn

Mm – molární hmotnost Mm = Mr .10-3 kg.mol-1

Stavová rovnice platí přesně pro IP.Lze ji použít pro skutečné plyny – přesněji při vysoké teplotě a nízkém tlaku.

nRTpV

3. 6. STAVOVÁ ROVNICE PRO IP (3)

3. 7. STAVOVÁ ROVNICE IP STÁLÉ HMOTNOSTI

Počáteční stav p1 V1 T1

RM

m

T

Vp

m

1

11

.konstT

pVPři stavové změně IP

stálé hmotnosti je výraz

111 RTM

mVp

m

222 RTM

mVp

m

RM

m

T

pV

T

Vp

T

Vp

m

.....2

22

1

11

Konečný stavp2 V2 T2

m – konstantní

RM

m

T

Vp

m

2

22

3. 8. JEDNODUCHÉ DĚJE S IP stálé hmotnosti

Děje, při nichž je kromě konstantní hmotnosti stálá i jedna z dalších stavových veličin.

A. Izotermický děj

B. Izochorický děj

C. Izobarický děj

D. Adiabatický děj

T = konst.

V = konst.

p = konst.

Q = konst.

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

.konstpV Zákon Boylův- Mariottův

Při izotermickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti

je součin tlaku a objemu plynu konstantní.

Tlak je nepřímo úměrný objemu.

.konstT

pV

2211

2211

VpVp

T

Vp

T

Vp

Počáteční stav p1 V1 T Konečný stav p2 V2 T

konstSlghp

konstVp

a

11

11

V1 = S.l1

p1 = pa + ph1

p1 = pa + h1ρg

ph = hρghydrostatický tlak rtuti

Boylův pokus: S

l1

h1

rtuť

pa plyn uzavřený v trubici

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

h2Přiléváním rtuti měníme tlak uzavřenéhovzduchu i jeho objem.

Opakujeme…

V1 = S.l1V2 = S.l2p1 = pa + ph1

p2 = pa + ph2

p1 = pa + h1ρg p2 = pa + h2 ρg

ph = hρghydrostatický tlak rtuti

Boylův pokus: S

l2

konstSlghp

konstVp

a

11

11

konstSlghpSlghpSlghp

konstVpVpVp

iiaaa

ii

...

...................

2211

2211

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

Graf vyjadřující tlak plynu stálé hmotnosti jakofunkci objemu při izotermickém ději

v pV diagramu se nazývá

Izoterma v pV diagramu je větev hyperboly.

IZOTERMA.

p

V0

321 TTT

T1 T2 T3T2 T3

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

úsečka rovnoběžná s osou tlaku objemu

p

T0

pT diagram VT diagram

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

T0

V

1. termodynamický zákon:

WQ

U

QWU

0

TV1

P1

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

1. termodynamický zákon:

Teplo přijaté ideálním plynem při izotermickém ději se rovná práci, kterou plyn při tomto ději vykoná.

WQ

U

pp

VV

konstVp

T

0

..

21

21

WQ

U

QWU

0

TV1

P1

TV2

P2

s

FsW

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

A. IZOTERMICKÝ DĚJ T = konst.

Zákon Boylův- Mariottův

Obr.: 2

Zákon Charlesův

Při izochorickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je tlak plynu přímo úměrný

jeho termodynamické teplotě.

B. IZOCHORICKÝ DĚJ V = konst.

.konstT

p

.konstT

pV

2

2

1

1

2

2

1

1

T

p

T

p

T

Vp

T

Vp

Počáteční stav p1 V T1

Konečný stav p2 V T2

Otevřený kapalinový manometrObjem plynu udržujeme stálý díky vhodné poloze ramena.

Obr.: 3

B. IZOCHORICKÝ DĚJ V = konst.

Graf znázorňující izochorický děj v pV diagramu se nazývá IZOCHORA - úsečka rovnoběžná s osou p.

B. IZOCHORICKÝ DĚJ V = konst.

p

V 0

pV diagram VT diagram

T0

Vp

TpT diagram

0

B. IZOCHORICKÝ DĚJ V = konst.

VT1

P1

1. termodynamický zákon:

WUQ

QWU

cV – měrná tepelná kapacita při stálém objemu

UQ

W

pp

TT

konstT

p

V

0

.

21

21

Teplo přijaté při izochorickém ději ideálním plynem se rovná přírůstku jeho vnitřní energie.

12 TTT

TmcQ vV

B. IZOCHORICKÝ DĚJ V = konst.

VT1

P1

VT2

P2

1. termodynamický zákon:

WUQ

QWU

Zákon Gay-Lussacův

Při izobarickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je objem plynu přímo úměrný

jeho termodynamické teplotě.

C. IZOBARICKÝ DĚJ P = konst.

.konstT

V

.konstT

pV

2

2

1

1

2

2

1

1

T

V

T

V

T

pV

T

pV

Počáteční stav p V1 T1

Konečný stav p V2 T2

p

V 0

pV diagram VT diagram

T0

Vp

TpT diagram

0

Graf znázorňující izobarický děj v pV diagramu se nazývá IZOBARA - úsečka rovnoběžná s osou V.

C. IZOBARICKÝ DĚJ P = konst.

C. IZOBARICKÝ DĚJ P = konst.

1. termodynamický zákon:

WUQ

QWU

pT1

V1

Teplo přijaté při izobarickém ději se rovná součtupřírůstku jeho vnitřní energie a práce, kterou plyn vykoná.

WUQ

VV

TT

konstT

V

P

21

21

.

12 TTT

TmcQ pp

C. IZOBARICKÝ DĚJ P = konst.

1. termodynamický zákon:

WUQ

QWU

cp – měrná tepelná kapacita při stálém tlaku

pT1

V1

pT2

V2

Vp

Vp

cc

QQ

Pro stejný plyn platí:

UQV

TmcQ vV

WUQP

TmcQ pp

´WQQ Vp

3. 8. JEDNODUCHÉ DĚJE S IP stálé hmotnosti

C. IZOBARICKÝ DĚJ p = konst.

Obr.: 4

IZOTERMICKÝ

DĚJ

IZOCHORICKÝ

DĚJ

IZOBARICKÝ

DĚJ

T = konst V = konst p = konst

Boylův-Mariotův Charlesův Gay-Lussacův

p.V = konst p / T = konst V / T = konst

V1 < V2

p1 > p2

T1 < T2

p1 < p2

V1 < V2

T1 < T2

izoterma izochora izobara

∆U = 0 ∆U = Qv ∆U = Qp + W

Q = -W = W´ Qv = cv m ∆T Qp = cp m ∆T

a. Adiabatická komprese - stlačeníDochází-li k adiabatickému zmenšování objemu plynu působením vnější síly na píst, pak se teplota plynu zvětšuje.(molekuly se odrážejí od pístu s větší rychlostí)

∆T > 0 ∆U > 0 b. Adiabatická expanze – rozpínání

Při adiabatickém zvětšování objemu koná práci plyn a teplota se zmenšuje.(molekuly se odrážejí s menší rychlostí)

∆T < 0 ∆U < 0

D. Adiabatický děj

Při adiabatickém ději neprobíhá tepelná výměna mezi plynem a okolím Q=0

konstpV

VpVp

2211Poissonův

zákon:

v

p

c

c

1 vp cc

konstTVVTVT 11

22

1

11

závisí na druhu plynu (MFCHT)

• jednoatomové molekuly

• dvouatomovémolekuly

3

5

5

7

D. Adiabatický děj

Poissonovakonstanta:

Graf vyjadřující tlak plynu stálé hmotnosti jakofunkci objemu při adiabatickém ději se nazývá

ADIABATA.

Klesá strměji než izoterma.

D. Adiabatický děj

p

V0

Děj, který proběhne tak rychle, že se výměna tepla s okolím nestačí uskutečnit.

V technické praxi dosáhneme adiabatické komprese zmenšením objemu ve velmi krátké době tak, že plyn nestačí odevzdat svému okolí teplo,adiabatické expanze objemu ve velmi krátké době tak, že plyn nestačí přijmout od svého okolí teplo.

D. Adiabatický děj

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKUl – volná dráha molekuly [l] = m

dráha mezi dvěma srážkami (délka přímočarého úseku mezi dvěma po sobě jdoucími srážkami molekuly)

λ – střední volná dráha molekuly [λ] =mprůměr volných drah

z – střední srážková frekvence molekul [z] = s-1

počet srážek jedné molekulyza jednotku času

S klesajícím tlakem roste λ a snižuje se z.Při nízkých tlacích se molekuly navzájem nesrážejí

a narážejí jen na stěny nádoby.(λ je větší než rozměry nádob)

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

Vývěvy slouží ke snižování tlaku v uzavřené nádobě. (rotační olejová vývěva).

Technické využití vakuové techniky:

obrazovky žárovky, výbojky, zářivky urychlovače částic

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

elektronové mikroskopy zdvihání materiálu

vakuovou technikou

Obr.: 5

Obr.: 6

Technické využití vakuové techniky:

vakuové balení potravin metalurgie (tavba a odplyňování kovů) farmacie (výroba antibiotik)

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

Obr.: 7 Obr.: 8

Magdeburské polokoule (měděné)Otto von Guericke – starosta Magdeburgu 1654 polokoule drží pohromadě tlak okolního vzduchu.

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

Obr.: 9

Magdeburské polokoule

3. 7. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

Obr.: 10

Stlačováním plynu roste tlak.Při vysokém tlaku a nízké teplotě vznikají mezi molekulami vazby a plyn se mnění v kapalinu.

Plyny stlačené v bombách• svařování• hasicí přístroje• kyslíkové bomby

3. 9. PLYN PŘI NÍZKÉM A VYSOKÉM TLAKU

Obr.: 12

Obr.: 11

Použitá literatura

Literatura

BARTUŠKA, K., SVOBODA,E. Molekulová fyzika a termika, Fyzika pro gymnázia. Praha: Prometheus, 2006. ISBN 80-7196-200-7

LEPIL, O. Sbírka úloh pro střední školy. Fyzika Praha: Prometheus, 2010. ISBN 978-80-7196-266-3

Obrázky:

[1] –BARTUŠKA, K., SVOBODA,E. Molekulová fyzika a termika, Fyzika pro gymnázia. Praha: Prometheus, 2006.

[2] – http//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/Boyles_Law_animated.gif

[3] – http://fyzika.jreichl.com/data/Termo_1_zaklad_WQU_soubory/image015.png

[4] - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Charles_and_Gay-Lussac%27s_Law_animated.gif

[5] -http://fyzmatik.pise.cz/img/129924.jpg

[6] - http://www.uplifter.cz/wp-content/uploads/2009/11/Steinsauger_Allgemein.jpg

[7] - http://www.homemag.cz/assets/clanky/2010-10/clanek00643/upload/photo/touchvac-330-b.jpg

[8] - http://eshop.tescoma.cz/images/clanky/vakuova_pumpa.jpg

[9] - http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/10319921345/foto09/211563230150012_kone_02.jpg

[10] - http://fyzmatik.pise.cz/img/76999.jpg

[11] - http://www.hphservis.cz/images/hasici_pristroje_2.jpg

[12] -http://ua.all.biz/img/ua/catalog/721243.jpeg

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem

„PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“