Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce · Lesnatost • Ústecký kraj - lesnatost 30 % plochy...

Post on 02-Sep-2019

3 views 0 download

transcript

Cyklistická stezka

CHKO Labské pískovce -

východní Krušné hory Ostrov – Krásný Les

Zpracovali Iva Machová, Karel Kubát

Trasa naučné stezky

PP Tiské stěny Velké stěny (56 útvarů), Malé stěny (18 útvarů)

Lesnatost • Ústecký kraj - lesnatost 30 % plochy (převládají lesy

zvláštního určení - lesy v NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, ochranné lesy na nepříznivých stanovištích v Krušných horách)

• 13. stol. - do kolonizace Krušných hor pokrytí lesy bylo souvislé

• 16. stol. - Krušné hory byly nejosídlenějším pohořím v Evropě

• 18.- 19.stol - změna druhové skladby dřevin (původní druhy nahrazeny rychle rostoucími dřevinami, především smrkem)

• 2. polovina 20. stol. - imisní zátěž z průmyslových aglomerací způsobila ekologickou katastrofu, při které byly především smrkové porosty rozvráceny

• Krušné hory - lesnatost až 70 % plochy

• Přirozený charakter mají listnaté lesy, smíšené lesy a rašelinné bory. Rozšíření však mají i lesy s náhradními dřeviny.

• Největší zastoupení - smrk ztepilý (Picea abies) tvoří 74 % lesa

Horské bučiny údolí Telnického potoka

CHKO Labské pískovce• CHKO - vyhlášena v roce 1972, v současnosti zaujímá plochu

250 km2

• Nejvyšším bodem je vrch Děčínský Sněžník (723 m n.m.) a nejnižším hladina Labe v Hřensku (115 m n.m)

• Chráněn je především krajinný reliéf se skalními útvary

• Typické jsou chladnomilné rostliny, druhy rašelinišť a druhy západoevropského rozšíření. Mezi významné typické zástupce patří suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), rojovník bahenní (Ledum palustre), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a velmi vzácný žabníček vzplývavý (Luronium natans).

• Lesnatost území CHKO dosahuje 74 %. Časté jsou kulturní smrčiny a bory

• Do CHKO a východních Krušných hor zasahuje Ptačí oblast vyhlášené v r. 2004. Ptačí oblast leží při hranici s Německem v délce 43 km.

Rájecké stěny

Rájec

• V historii byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky, řemeslníky. Nejvyšší počet obyvatel (1279) byl v roce1930

• V současnosti se jedná o chalupářskou osadu bez trvale žijících obyvatel

• Přírodní pamětihodnosti - pískovcové Rájecké stěny a PR Rájecké rašeliniště (1,68 ha)

• Ze zajímavějších druhů je udávána vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

Rájec v r.1953 a v r. 2007

Kaplička a lípa širolistá

(Tillia platyphylos) Rájec

Údolí Rájeckého potoka

• Mokřadní porosty v okolí Rájeckého potoka: olšina, mokřadní louky a břehové porosty rybníka

• Vlhkomilné druhy rostlin: olše lepkavá (Alnus glutinosa), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ostřice kalužní (Carex acutiformis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kosatec žlutý (Iris pseudacorus),řebříček bertrám (Achillea ptarmica) a žluťucha orlíčkolistá(Thalictrum aqulegiifolium)

• V sousedství osady Nové Dvory - rybník o výměře 5 837 m2, který byl vybudován v 90. letech 20.stol.

Rybník v blízkosti Nových Dvorů

PR Niva Olšového potoka

Geologické rozhraní Labských

pískovců a Krušných hor

- druhohory

- starohory, prvohory

Petrovice

• Obec vznikla při zemské bráně na solné stezce z německého Halle v r. 1352. V r. 1832 měla 2242 obyvatel a tehdy byla větší než Ústí nad Labem

• Obec podél cesty údolím Petrovického potoka v délce 6 km - u státní hranice 433 m n.m., v horní části obce 633 m n. m. K obci patří osady Nakléřov, Panenská, Hladov, Nové Dvory, Větrov a Krásný Les.

• V blízkosti leží Nakléřovský průsmyk, kterým pronikala do Čech cizí vojska (v 17. stol. vojska saská, švédská i rakouská; v 18. stol. vojska pruská a rakouská; v první polovině 19. stol.ruská, pruská, saská a francouzská vojska). Přes Petrovice bylo obsazeno Československo i v 1938.

Památný strom modřín opadavý

(Larix decidua)výška 18 m a obvod 5,5 m

Agrární valy• Typické krajinné prvky pro východní část Krušné hory

• Vznik souvisí s dělením parcel při zakládání obcí a tedy počíná již ve 13. stol. Obec Petrovice i Krásný Les mají charakter lesní lánové vsi. K domům v údolí náleží parcely směrem do kopce od domu, které byly odděleny kameny z polí. Údolí tak získalo typické členění.

• Porost valů vznikl samovolně, sukcesí. Dřeviny byly využívány jako palivo, byly mýceny po 5 – 30 letech. Obdobná situace je na valech na německé straně hor. Vegetace vázaná na valy není jednotná. Jsou na ně vázány dřeviny jako jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba jíva (Salix caprea), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula).

• V současnosti je existence valů na více místech ohrožena především pastvou dobytka, který mechanicky ničí valy, brání obnově dřevin a zvyšuje obsah dusíku v půdě a tím podporuje rozvoj rumištních druhů.

Úpatí valů jako refugium

druhů horských luk

Náhradní rekultivace

• Technické úpravy zemědělsky nevyužívaných pozemků, prováděné v 80. a 90. letech 20. stol., umožňující převedení do zemědělského půdního fondu a následné obhospodařování.

• Vhodné plochy již nebyly v teplejších a úrodných oblastech republiky, a proto byly vyhledávány i lokality na horách. Byly rozorány horské louky což vedlo např. k zániku lokalit s liliemi cibulkonosnými (Lilium bulbiferum) v okolí Krásného Lesa.

• Nízké výnosy a vysoké náklady vedly k ustoupení od hospodaření na Krušných horách.

• Současné travní plochy na místě rekultivací jsou druhově velmi chudé a jednotvárné. Nejedná se o původní horské louky.

Lilie cibulkonosná

(Lilium bulbiferum)

Úhory s dominancí kokrhele

menšího (Rhinanthus minor)

Mordová rokle

• V omezeně lesnaté krajině je významné

zalesněné údolí v okolí potoka Slatina

• Lesní porost v rokli není kvalitní, jedná se

o kulturní lesy s náhradními dřevinami jako

smrk pichlavý (Picea pungens), bříza

bělokorá (Betula pendula), modřín

opadavý (Larix decidua).

Pohled na Mordovou rokli z

vrchu Špičák

PR Špičák u Krásného Lesa• Přírodní rezervace - vyhlášena v r. 1997 na rozloze 72 ha.

Vrchol - 724 m n.m.

• Důvod ochrany - pestrá geologický stavba (krušnohorské krystalinikum, křídové sedimenty, čedičový vrchol se suťovými poli)

• Lesní porosty nejsou kvalitní.

• Bohatou květenu v současnosti nalezneme na zbytcích horských luk v okolí vrchu:chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), hrachor horský (Lathyrus linifolius). Udávány byly i prha arnika (Arnica montana), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vrba plazivá (Salix repens), jetel hnědý (Trifolium spadiceum).

• Zachovalé jsou i mokřadní louky s druhy vrba ušatá (Salix aurita), upolín evropský (Trolius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).

Křídové sedimentypískovcový skalní srub – 10m

Chrpa parukářka

(Centaurea pseudophrygia)

Upolín evropský

(Trolius altissimus)

Krásný Les

• V minulém století zasáhly obec Krásný Les velké změny. V r. 1910 zde žilo 2795 obyvatel, ale v roce 2001 již pouze 42 obyvatel.

• V obci se dochovalo několik sakrálních památek např. fara u kostela z 18. stol., kaple Panny Marie za kostelem z r.1840, kaple sv. Petra a Pavla z r.1812. Před kostelem se dochovala socha sv. Jana Nepomuckého

• V obci jsou i památné stromy: dub zimní (Quercus petraea) o obvodu 590 cm, jilm horský, (Ulmus scabra) o obvodu 450 cm a lípa velkolistá (Tilia platyphylos) o obvodu 640 cm.

Krajina v okolí Krásného Lesa

Děkuji za pozornost