Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 1 Vývoj na Zemi

Vývoj Země

1 – vznik pevnin

2 – prahory

3 – starohory

4 – prvohory

5 – druhohory

6 – třetihory

7 – čtvrtohory

Starohory a prahoryZemě jako kosmické těleso vznikla v procesu

vývoje sluneční soustavy podle měření a

propočtů před 4,7 mld. let,

nejstarší horniny jsou 3,8 mld. let staré.

Prekambrium (prahory+starohory) trvalo asi

4 mld. let, tj. přibližně 88 % stáří Země.

Na počátku velmi často pronikalo na povrch

Země horké magma,vznikala postupně horstva.

Z mohutných horkých dešťů vznikly první

praoceány. Kyslík se začal kumulovat v

atmosféře a hydrosféře. Vítr, voda a změny

teploty způsobují erozi. V moři se objevují

jednobuněčné organismy, mnohobuněčné

organismy asi před 1 mld. let.

Hlavní skupiny rostlin: sinice, řasy.

Hlavní skupiny živočichů: prvoci, láčkovci,

kroužkovci, členovci.

Kontinenty Po dalších mnoha

milionech let už bylo vidět

bouřící oceán a také i

velkou pevninskou desku,

kterou dnes vědci nazývají

Pangea.

Vše dále chladlo a

v důsledku mohutné

tektonické činnosti se

pevninská deska začala

trhat. Tak vznikly dva

samostatné prakontinenty

Laurasie a Gondvana.

A uplynulo ještě mnoho

dalších stovek milionů let,

než tvář kontinentů získala

dnešní podobu.

Země se ještě více

zhustila a zmenšila tak

svůj průměr na dnešní

velikost. Zformovala se

atmosféra.

Rozmístění kontinentů před

250 mil.lety (prvohory) Rozmístění kontinentů před

150 mil.lety (druhohory)

Rozmístění kontinentů před

20 mil.lety (třetihory)

Prvohory

Nejdůležitější a nejběžnější skupinou kambria jsou trilobiti.

Tvoří asi 60 % všech živočichů na mořském dně.

570 - 225 mil.

kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm

Silurské moře bohaté na plže,

mlže, hlavonožce

V devonském moři se velmi daří živočichům i rostlinám, poprvé se objevují

moderní ryby, daří se suchozemským rostlinám (kapradiny, přesličky), bezobratlí

živočichové úspěšně kolonizují Zemi a objevují se první obojživelníci.

Křídlatý hmyz dosahuje

během karbonu první

maximum svého rozvoje..

(švábi, pravážky s rozpětím

křídel až 75 cm, pavouci,

první jepice), rozvíjí se

stonožky a na suchou zem

vystupují různorodí

obojživelníci, ze kterých se ve

svrchním karbonu vyvíjejí

první plazi.

Na Zemi rostou i více organizované nahosemenné rostliny a ve svrchním

karbonu se objevují první jehličnaté rostliny. Na Zemi vznikají v močálech a

zarostlých pánvích obrovská ložiska uhlí

Druhohory

Pangea se rozpadá na

menší celky.

Po velkém vymírání

na konci permu

nastává nová etapa

vývoje organismů.

Začínají se vyvíjet

velice úspěšné

skupiny plazů

nazývané dinosauři.

Z rostlin cykasy a

jinany.

225 - 65 mil.

trias, jura, křída

Tyrranosaurus rex

Melanorosaurus

Pteranodon přes 8 m v rozpětí

Koncem křídy zasahuje

druhohorní faunu rána

v podobě rozsáhlého vymírání.

Vysoká koncentrace iridia svědčí

o dopadu velkého

mimozemského tělesa na Zem,

přibližně do oblasti Yucatánského

poloostrova (Karibská oblast).

Dopadem vymrštěný mrak

zastínil zemský povrch na

velkém území, důsledkem čeho

došlo k značnému ochlazení.

Postiženi byli nejenom dinosauři.

Stále víc se prosazují zástupci

krytosemenných rostlin.

TřetihoryRozdělení kontinentálních desek

zhruba souhlasí s dnešním, pouze

vzdálenost mezi nimi je menší.

Obratlovci jsou jak v moři, tak i

pevninách zastoupeni relativně

hojnými želvami, sladké vody

obývají staré skupiny krokodýlů.

Počátkem třetihor se rychle rozvíjí

ptáci a savci.

65 - 2 mil.

Archaeopteryx je možným spojovacím

článkem mezi plazy a ptáky. Předpokládá se,

že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou

nemohl být býložravcem.

Brontotherium,

býložravec asi před

35 mil. let

Deinotherium, 3 m

vysoký

Hyracotherium,

60 cm předstupeň koně

Phorusrhacos,

3 m vysoký dravec

Fauna savců se skládá nejčastěji

z koňů, chobotnatců, nosorožců, vepřů a hrochů.

Z počátku třetihor už známe mnoho skupin primátů

(opice) a začínají se už objevovat i první předkové

člověka.

Na našem území rostou v této době palmy, magnólie,

fíkusy, skořicovníky aj. Mírná pásma pak obývají vrby,

topoly, břízy, duby a javory.

Předchůdci člověka

Australopithecus je hojně rozšířený

převážně v Africe. Nejstarší jedinec je

starý asi 3,8 mil. let. Byl sběračem a

lovcem. Při těchto činnostech

používal primitivní kamenné nástroje,

ale nijak je neupravuje ani

neopracovává.

O něco mladší je Homo habilis

(člověk zručný), nejstarší primát

rodu Homo. Chodil již vzpřímeně,

měl větší obsah mozkovny a

používal vědomě opracované

nástroje

Čtvrtohory

Charakteristické je

střídání dob ledových a

meziledových. Probíhá

tělesný a duševní

rozvoj člověka. Složení

fauny ale i flóry se mění

podle klimatu

ovlivněného

rozšiřováním nebo

ústupem kontinentálních

ledovců.

V dobách ledových jsou u nás hojní koně, mamuti,

nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a

medvědi. V meziledových dobách se daří především

slonům, jelenům, srncům, daňkům, medvědům,

vepřům, šavlozubým tygrům a primátům.

Do čtvrtohor zasahuje nejstarší forma rodu Homo -

Homo habilis (člověk zručný). Umí si již vyrábět

primitivní kamenné nástroje.

Pokročilejší je Homo erectus (člověk vzpřímený),

který vyrábí charakteristické kamenné nástroje a

umí již používat oheň. Zachovávají se i jejich

trvalejší sídliště. V průběhu čtvrtohor nastupuje do

konkurenčního boje Homo sapiens (člověk

rozumný) a to ve dvou variantách - Homo sapiens

neanderthalensis a Homo sapiens sapiens.

Vyrábí dokonalé kamenné a kostěné nástroje,

dokáže rozdělat oheň, rozvíjí se jeho řeč a loví již ve

vysoce organizovaných tlupách. Sapientní varianta

nakonec vyšla z konkurenční soutěže vítězně díky

dalšímu rozvoji intelektu.

2 mil.- dosud

Lebka

šavlozubého

tygra

Jeskynní

medvěd

Cervus macroceros

Homo sapiens neanderthalensis

Hominizace a sapientaceHominizace

Hlavními projevy změny, při kterých se

podstatně změnila stavba těla:

vzpřimovaní těla a změny v tvaru noh

a pánve

zdokonalování stavby horních

končetin a jejich uvolňování na práci

zplošťování tváře, zvětšování mozku,

vyklenutí mozkové části lebky, změny

v tvaru chrupu Sapientace

Většina změn se týká lebky a

mozku

rozvoj mozkových polokoulí

(hlavně jejich kůry) a předního

mozku

zvýšení čela

zkrácení zubních oblouků

zmenšení nadočnicového

valu

dokonalé vzpřímení těla

ROD:HOMO

VZHLED NÁSTROJE A ZBRANĚ,

OBYDLÍ

OBŽIVAA ZPŮSOB SOUŽITÍ

NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR

DRUH:HOMO HABILIS

Malá mozkovna Kamenný sekáčDočasné úkryty: převisy skal, větve stromů

SběrLov menších zvířatMalé tlupy

Nejsou

DRUH:HOMO ERECTUS

Mnohem větší postavaVětší mozkovnaNadočnicové oblouky

Pěstní klínDřevěný oštěpVyužíval oheňPřevisy skal a jeskyně

SběrLov větších zvířatVětší tlupy (20 – 30)

Stránská skála u Brna

DRUH:HOMO SAPIENS

Mozkovna jako myNadočnicové oblouky

Kamenné a kostěné hrotyDokonalejší nástroje: škrabadla, drásadla, nožeRozdělával oheňJeskyně a jednoduché přístřešky z větví a kůží

Lovil určitý druh zvěře:sobi, mamuti, srstnatí nosorožciStravu doplňoval sběrPočetnější tlupy

Šipka u ŠtramberkaPředmostí u PřerovaKůlna v Moravském krasuOchoz u Brna

PODDRUH:Člověk

neandrtálský

Vzhledem se přizpůsobil podmínkám doby ledové:nižší postava, mohutnější kostra, krátké končetiny, mohutné nadočnicové obloukyZčásti vyhynul, zčásti splynul s člověkem rozumným

DRUH:

HOMO SAPIENS SAPIENS

Neliší se od násVznikly lidské rasy

Luk a šípyČepele z pazourkuJednoduchá obydlí z kostí a kůlů pokrytá kůžemi

Lov velkých zvířat: mamuti, sobi, jeskynní medvědiMaso sušili a udiliVznikaly rody

PavlovDolní VěstoniceBrnoPředmostí u Přerova

DomestikaceDruh Doba Místo chovu Použití

sob 10 000

př. n. l.

severní

Euroasietah, maso

koza 7000 Persie,Anatolie

maso, mléko,

kůže, srst

ovce 6500

stepi u

Kaspického

moře

maso, mléko,

vlna

kráva 6000

Anatolie

(údolí Indu

2500 př. n. l. )

maso, mléko,

tah

prase 6000 Anatolie maso, kůže

osel 4000 Egypt tah, jízda,

mléko

mezek 3000 Sumer tah

Domestikovaní savci mezi

10 000 až 3 000 lety př. n. l.

(podle Fredericka Everarda

Zeunera, 1963)

Dej 1 Vývoj na Zemi

Použity materiály, obrázky z www stránek:

Burian Z., Špinar V.Z.: Velká kniha o pravěku. Artia, Praha 1983

Burian Z., Záruba B.: Svět vymřelých zvířat. Artia, Praha 1983

Beneš J., Berger Z.: Pravěká zvířata. SPN, Praha 1992

Kronika Země 1999

Kronika lidstva 1998

rvp.cz

bioweb.genezis.eu

yoohoo.euweb.cz/cantor2004/aktual/aktual9-07/9paleo.html

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na

Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí