Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice

Houby a houbaření

Jméno a příjmení: Vojtěch Košťák

Třída: 5. A

Školní rok: 2015/ 2016

Garant / konzult PaedDr. Naděžda Hrnčířová

Datum odevzdání: 21. 3.2015

2

Děkuji za pomoc, spolupráci a trpělivost při zpracování této závěrečné práce paní učitelce

Nadě Hrnčířové

3

Obsah:

1. Úvod………………………………………………………………………....4

2. Houbaření…………………………………………….....................................5

3. Moje houbaření………………………………………………………………6

4. Léčivé houby……………………………………………………....................7

5. Jedovaté houby…………………………………………………..…………. .9

6. Rozmnožování hub……………………………………………..…………...11

7. Kam a kdy na houby………………………………………………….……. 12

8. Závěr…………………………………………………………….…………...13

9. Literatura…………….………………………………………………….…....14

4

1. Úvod

Toto téma bude o houbách a houbaření, protože rád houbařím, houby čistím a chutnají mi.

Někdy pomáhám mamce houby vařit. Houbaření je moje nejlepší záliba. Doufám, že vás

moje závěrečná práce zaujme a bude vás bavit.

foto: autor

5

2. Houbaření Houbaření spočívá v chození po lese a hledání a sbírání hub. Někteří houbaři pěstují houby i

doma. Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře, alespoň jednou ročně vyrazí na houby

přes 70 % obyvatel České republiky, což nemá ve světě obdoby.

Kromě Čechů je houbaření široce rozšířeno v zemích Evropy ležící severovýchodně od

České republiky. V ostatních zemích Evropy není tato záliba příliš rozšířená a praktikují je

pouze malé zajímavé spolky a skupiny. Houbaření je rozšířenější v některých oblastech

Skandinávie.

Mimo Evropu je sběr a pěstování hub rozšířeno zejména v jihovýchodní Asii. (http://wikipedia)

http://googleobrázky

6

3. Moje houbaření Na houby chodíme často do Rožďalovic. Máme s tátou svoje místa. Umíme hledat dobře,

hlavně bratr, protože je malý a na houby dobře vidí. Když jsme na prázdninách u babičky a

dědy na Loučeni, jdeme také někdy na houby. Tam moc nerostou, ale něco se tam vždy najde.

Strašně rád houby čistím a krájím je do hrnce. Táta hledá velmi dobře. Jednou šel sám a našel

135 hřibů. Když se nám podaří najít hodně hub, mamka nám z nich udělá polévku, a tu mám

moc rád.

Já poznám skoro každou houbu. Na houby chodím od malička, hodně to v rožďalovickém

lese znám, takže bych se v lese asi neztratil.

foto: autor

7

4. Léčivé houby Hlíva ústřičná

Jak vypadá?

Klobouk je 50-250 mm široký, lasturovitý, tmavohnědý, tmavě šedý nebo modrofialový,

lupeny sbíhavé, bílé, později až nahnědlé, třeň bělavý a většinou krátký, někdy téměř

chybějící, dužina bělavá s příjemnou chutí a vůní.

Kde roste?

Vyrůstá na pařezech nebo kmenech různých listnáčů.

Co z ní můžeme připravit?

Hlíva ústřičná patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité

řízky, dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná i v různých omáčkách, v rizotu, salátech

a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, doporučuje se

také k nakládání.

Jak léčí?

Posiluje imunitu, odstraňuje bradavice.

http://googleobrázky

8

Pýchavka obecná

Plodnice jsou 20-90 mm vysoké a 20-40 mm široké a vyznačují se kolovitou nebo mírně

zploštěnou horní plodnou částí a válcovitým zužujícím se třeněm. Jejich povrch je jemně

ostnitý, v mládí bílý, později bělavě šedý, v dospělosti až šedohnědý.

Kde roste?

Můžeme se s ní setkat v jehličnatých i v listnatých lesích. Všechny druhy pýchavek

představují jedlé a dobře poznatelné houby, takže je škoda, že se jim mnozí houbaři vyhýbají.

Ke konzumaci se doporučují pouze mladé plodnice, které jsou uvnitř bílé. Starší plodnice

s nazelenalým či nažloutlým teřichem již k jídlu nejsou vhodné.

Zastavuje krvácení

http://googleobrázky

9

5. Jedovaté houby

Muchomůrka červená Kde roste? Vyrůstá jednotlivě i ve skupinách, v lesích, na okraji luk, v parcích, na hřbitovech a na dalších

podobných místech. Nejčastěji pod břízami, smrky a borovicemi.

Proč je jedovatá? Obsahuje menší množství muskarinu, což je jedovatý alkaloid, který byl poprvé izolován

právě z muchomůrky červené. Muskarin obsahují i jiné jedovaté houby, přičemž

nejnebezpečnější je patrně vláknice začervenalá, jejíž plodnice obsahuje až 100x

větší množství tohoto toxinu. V lidovém léčitelství byla muchomůrka červená

používána proti otokům.

http://googleobrázky

10

Ucháč obecný

Jak vypadá?

Klobouk je 50-150 mm široký, nepravidelně tvarovaný, mozkovitě zprohýbaný, hladký,

hnědočervený, kaštanově hnědý nebo až purpurově hnědý.

Kde roste?

Zajímavá houba patří k prvním masitějším druhům, které se v našich lesích na jaře

objevují. Roste především pod borovicemi, ale nalézt ji můžeme ve smíšených lesích,

zejména na písčitých podkladech podél cest, kde vyrůstá přímo ze země nebo ze zbytků

dřeva.

http://googleobrázky

11

6. Rozmnožování hub

Houby se rozmnožují dvěma způsoby-pohlavně a nepohlavně. Obojí je běžné. Za pohlavní

rozmnožování se považuje splynutí hmoty dvou pohlavně rozdílných jader, například výtrusů.

http://googleobrázky

12

7. Kam a kdy na houby?

Je rozdíl mezi tím, kdo sbírá houby výhradně pro praktické použití, tedy pro zpestření svého

jídelníčku, a mezi tím, pro koho jsou houby objektem vědeckého zájmu. Obojí lze však

provozovat jako hobby. Praktický houbař bývá zaujat sběrem jen omezeného počtu druhů

hub, které dovede bezpečně poznat a jimž dává přednost. Jen z nouze, najde-li své oblíbené

druhy nebo na doporučení jiných houbařů sebere i další jedlé houby. Vlastní sezona houbaře

je poměrně krátká a soustřeďuje se hlavně na konec léta a začátek podzimu, tedy na srpen a

říjen, kdy houby rostou nejvíce. Nejpříznivější podmínky pro houbaře nastávají po vydatných

deštích a nástupu teplého počasí. Houby nemilují ani vítr, ani přílišné teplotní výkyvy. Ale i

na jaře lze najít jedlé houby, je-li počasí vlhké a teplé současně. (Např. Hřibi, křemenáči,

kozáci).

http://googleobrázky

13

8. Závěr

V této práci jsem se zaměřil na druhy hub a houbaření. Naučil jsem se při tom o houbách i

něco nového. Se svou prací jsem spokojen. Budu se zajímat o mykologii. V houbaření budu

pokračovat a dále objevovat nové houby.

http://googleobrázky

14

9.Literatura

http://wikipedia

Atlas hub M.Svrček, B.Vančura Vydala jako svou 3912 publikaci ARTIA v Praze roku 1987

http://googleobrázky