Jedovatí ještěři, ještěrky a žáby

transcript

Jedovatí ještěři, ještěrkyJedovatí ještěři, ještěrky a žábya žáby

Lenka Nožičková

1. OVZN

Jedovatí ještěři a ještěrkyJedovatí ještěři a ještěrky

Korovec jedovatý Korovec mexický Varan komodský

Korovec jedovatýKorovec jedovatý

Řád: ŠupinatíSquamata

Podřád: JeštěřiSauria

Čeleď: Korovcovití Helodermatidae

Korovec jedovatýKorovec jedovatý

Výskyt: pouštní oblasti (Nevada, Arizona, Mexiko)

příbuzný varana rýhované zuby a jedové žlázy umístěné v dolní čelisti jed není vpravován přímo do rány případného útočníka se snaží zastrašit funěním a syčením jed má neurotoxické účinky dávka jedu v zásobě by stačila k usmrcení až pěti lidí nesnáší vyšší teploty přes den se ukrývá v norách a štěrbinách hluboko pod zemí loví v noci (drobné obratlovce) orientace pomocí čichu dorůstá 50-60 cm proti vlastní jedu je imunní

Korovec jedovatý pomáhá léčit cukrovkuKorovec jedovatý pomáhá léčit cukrovku

sloučenina obsažená ve slinách exendin-4 připravuje ještěra na příjem a zpracování potravy

exendin-4 působí velmi podobně jako hormon zažívacího traktu člověka - peptid 1

u lidí hraje tento peptid klíčovou roli v udržování glukózové homeostázy

exendin-4: - stimuluje tělo k produkci inzulínu v odezvě na

zvyšující se hladiny krevní glukózy

- zabraňuje uvolňování glukózy z jater po jídle

- zpomaluje absorpci živin, podporuje pocit sytosti

- snižuje chuť k jídlu.

Tyto metabolické mechanismy jsou u diabetu 2. typu narušeny.

Korovec jedovatý pomáhá léčit cukrovkuKorovec jedovatý pomáhá léčit cukrovku

vyvinuta syntetická verze exendinu-4 = exenatid (léčba DM II.) ve světě více než 194 milionů lidí s cukrovkou (epidemie) DM II. typu tvoří přibližně 90% všech případů exenatid - schválen v USA i EU k použití u pacientů s DM II., u

nichž není dostatečná kontrola hladiny krevního cukru navzdory použití běžně předepisovaných perorálních léčiv

Korovec mexickýKorovec mexický

Čeleď: Korovcovití Helodermatidae

Korovec mexickýKorovec mexický

Výskyt: Mexiko, Střední Amerika

méně barevný než korovec jedovatý v suchých nebo pouštních oblastech, často na skalnatých svazích

kopců velmi silné nohy hemotoxický jed – pro člověka potenciálně nebezpečný na lov vychází během noci a k ránu délka: 60-90 cm

Korovec jedovatý, Korovec mexickýKorovec jedovatý, Korovec mexický

Účinky jedu:

rychlý pokles krevního tlaku nepravidelnost dýchání edémy vnitřní krvácení do trávicího traktu, očí, jater, ledvin a plic

Příčinou smrti:

dýchací obtíže

Varan komodskýVaran komodský

Čeleď: VaranovitíVaranidae

Varan komodskýVaran komodský

Výskyt: ostrovy Komodo, Flores, Padar, Gillimontang a Rintja

největší dosud žijící ještěr vyhrabává doupata pro úkryt velmi ostré zuby v tlamě vzniká mnoho bakterií kousnutí obvykle smrtelné loví drobné druhy jelínků a divoká prasata délka: až 3 m; hmotnost: 150 kg a více délka života: 30-50 let přísně chráněni vývoz možný jen jako dar vlády

Jedovaté žábyJedovaté žáby

Čeleď ropuchovití: Ropucha obecná (Bufo bufo) Ropucha zelená (Bufo viridis)

Ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Čeleď Dendrobatidae: (8 rodů) – více než 160 druhů žab Dendrobates Phyllobates Allobates Epipedobates Minyobates Phobobates Colostethus Mannophryne

tzv. „šípové žabky“

Ropucha obecnáRopucha obecná

Řád: ŽábyAnura

Podřád: Žáby Neobatrachia

Čeleď: Ropuchovití Bufonidae

Ropucha obecnáRopucha obecná

Výskyt: Evropa, střední a severní Asie, Japonsko, Maroko, Alžír

bradavičnatá hnědavá hřbetní strana, zavalité tělo, příušní jedové žlázy

v případě podráždění vylučují z jedových žláz bělavý toxický sekret

Ohrožení: zavážení rozmnožovacích míst, otrava organofosfáty a těžkými kovy, autodoprava, přímé vybíjení v důsledku

vandalismu a sadismu. (v jihomoravském kraji pokles za

posledních 15-20 let přibližně o 50 %)

Možnosti ochrany: ochrana a údržba rozmnožovacích ploch,

zabezpečení přechodu přes vozovky,

osvětová činnost

Ropucha zelenáRopucha zelená

Řád: ŽábyAnura

Podřád: ŽábyNeobatrachia

Ropucha zelenáRopucha zelená

Výskyt: od severovýchodní Francie po Kazachstán, v ČR místy (v nižších a středních polohách)

délka: do 9 cm zavalité tělo, nápadné příušní žlázy, zelenavé skvrny na hřbetní

straně, samci mají vnitřní nepárový rezonanční měchýřek (zřetelný při kvákání)

převážně noční tvor loví stejně jako ostatní ropuchy vymrštitelným jazykem, větší

kořist uchopuje přímo do čelistí

Ropucha krátkonoháRopucha krátkonohá

Řád: Žáby Anura

Ropucha krátkonoháRopucha krátkonohá

Výskyt: západní a severní Evropa, Pobaltí, v ČR pouze místy (nižší a střední polohy)

délka: do 8 cm zavalité tělo, nápadné příušní žlázy, krátké zadní končetiny, různé

zbarvení na hřbetní straně (uprostřed hřbetu vždy vytvořen světlý podélný proužek), samci mají vnitřní nepárový rezonanční měchýřek (zřetelný při kvákání), tmavé mozoly na prvních třech prstech předních končetin

převážně noční aktivita (lezení, pobíhání) loví stejně jako ostatní ropuchy vymrštitelným jazykem, větší

kořist uchopuje přímo do čelistí (suchozemské bezobratlé)

Jedy žabJedy žab

žáby - pasivně jedovaté jed produkován kožními jedovými žlázami

hlavní zástupci – bufotenin, bufotoxin, batrachotoxin

Bufotenin - dráždí dýchací centrum, poruchy koordinace, závratě

Bufotoxin - obsahuje kys. korkovou a arginin (shodný účinek sglykosidy - ovlivňují transport iontů kalcia v srdečním svalu)

- stoupá koncentrace Ca → zesílení systoly, prodloužení diastoly → srdeční arytmie – zástava srdce

Jedy žabJedy žab

Batrachotoxin - kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid - silný, rychle působící jed - v tucích rozpustný jed - mění iontovou selektivitu sodíkových kanálů - jeden z nejúčinnějších jedů (slouží k výrobě ot. šipek do foukaček) - letální dávka pro člověka = 1-2 µg/kg (pro čl. o váze 68 kg může být letální dávka 100 mikrogramů) ekvivalent váhy 2 zrnek kuch. soli - vylučován bezbarvým nebo bílým sekretem pomocí žláz žab čeledi Dendrobatidae - nejjedovatější pralesnička je z rodu Phyllobates terribilis (Pralesnička strašná) - jed není produkován přímo žábami (během miliónů

let se staly necitlivými na jed) - ten získávají pojídáním mravenců a ostatního hmyzu, který jed získává z rostlinných zdrojů - žáby chované v zajetí jed nevytváří - neexistuje žádné antidotum

Jedovaté žábyJedovaté žáby

Čeleď Dendrobatidae: (8 rodů) – více než 160 druhů žab Dendrobates Phyllobates Allobates Epipedobates Minyobates Phobobates Colostethus Mannophryne

tzv. „šípové žabky“

DendrobatesDendrobates

Řád: ŽábyAnura

Čeleď: Dendrobátky Dendrobatidae

Dendrobátky – „šípové žabky“Dendrobátky – „šípové žabky“

Výskyt: Jižní Amerika

pestré zabarvení 2-5 cm jed slouží výhradně k ochraně před nepřáteli + ochrana proti

kožním parazitům, plísním, bakteriím batrachotoxin považován za nejprudší živočišný jed na světě

Phyllobates terribilisPhyllobates terribilis

Řád: ŽábyAnura

Allobates femoralisAllobates femoralis

Řád: ŽábyAnura

Epipedobates tricolorEpipedobates tricolor

Řád: ŽábyAnura

Minyobates claudiaeMinyobates claudiae

Řád: ŽábyAnura

Phobobates trivittatusPhobobates trivittatus

Řád: ŽábyAnura

Colostethus talamancaeColostethus talamancae

Řád: ŽábyAnura

Mannophryne trinitatisMannophryne trinitatis

Řád: ŽábyAnura

Léčivý žabí slizLéčivý žabí sliz

kambô - listovnice dvoubarvá = (stromová žába) brazilská stromová žabka její sliz užívají šamani pro léčbu nemocí, bolesti, lenosti sesbíraný sliz ze zad stromové žáby natřou na kus dřeva, nechají

uschnout a suchý jed před použitím rozmíchají s vodou nebo slinami

jed nechrání proti žádnému konkrétnímu bacilu či nemoci, přesto označován indiány za vakcínu

po užití jedu následuje pocení, zažívací obtíže, bolest – následuje dlouhotrvající pocit bdělosti a pohody

po farmaceutickém zpracování možnost využití léku při léčbě např. vysokého krevního tlaku

Děkuji Vám za pozornost.Děkuji Vám za pozornost.

Jedovatí ještěři, ještěrky a žáby

Documents