MAKROEK p 06 Inflace [Režim...

Post on 27-Jul-2020

0 views 0 download

transcript

InflaceInflace22.3.2012

Inflace je růst všeobecné cenové hladiny.

cenová hladina ∼ průměrná cenová phladina v ekonomiceklesá KUPNÍ SÍLA penězklesá KUPNÍ SÍLA penězměření inflace:

1. index spotřebitelských cen2 index cen výrobců2. index cen výrobců3. deflátor HDP

1. Index spotřebitelských cen 1. Index spotřebitelských cen (CPI)(CPI)

Consumer price indexConsumer price indexceny (každý měsíc) určitého koše statků a služeb (dle výdajů průměrné domácnosti v určitém – základním -do ác ost u č té á ad roce)současnostsoučasnostceny zahrnují i nepřímé daně

0

1 ⋅∑i

ii

i wpp

1000 ⋅=∑

ii

i i

wpCPI

i

téměř fixní koš od 2001, 12 skupin, 700 položekhttp://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2011.pdf

2 Index cen výrobců (PPI)2 Index cen výrobců (PPI)2. Index cen výrobců (PPI)2. Index cen výrobců (PPI)

Producer's Price IndexProducer s Price Indexmnožina několika indexůindex cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací, …

j ý i i j k CPIstejný princip jako CPIvypovídá o konkurenceschopnosti yp pvýrobcůzměny v PPI ⇒ změny v CPIzměny v PPI ⇒ změny v CPI

http://www.kurzy.cz/makroekonomika/index-cen-prumyslovych-vyrobcu/

3 Deflátor HDP3 Deflátor HDP3. Deflátor HDP3. Deflátor HDP

nom HDP běžné ceny sledovaného nom HDP – běžné ceny sledovaného rokureál HDP – stálé ceny základního rokuvšechny statky a služby všechny statky a služby vyprodukované v dané republice

100⋅=nomHDPdeflátor 100=realHDP

deflátorHDP

Míra inflaceMíra inflaceMíra inflaceMíra inflace

vyjádření inflace jako procentní změna vyjádření inflace jako procentní změna za nějaké časové obdobínapř. meziroční míra inflace v r. 2004

1002003200403/04 ⋅

−=

CPICPICPIπ

Deflace

2003CPI

• opak inflace, pokles všeobecné cenové hladiny

Desinflace

kl í fl• pokles tempa míry inflace

18. 3. 2012 – 3,7 %http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/

Příčiny inflacePříčiny inflacePříčiny inflacePříčiny inflace

I poptávková inflaceI. poptávková inflaceII. nabídková inflaceIII. setrvačná inflace

I Poptávková inflaceI Poptávková inflaceI. Poptávková inflaceI. Poptávková inflacepozitivní poptávkový šok (posun křivky AD doprava pozitivní poptávkový šok (posun křivky AD doprava - ↑G, ↑C, ↑I, ↑NX

původní rovnováha v E při Y a P ⇒ pozitivní původní rovnováha v E1 při Y1 a P1 ⇒ pozitivní poptávkový šok ⇒ nová rovnováha v E2

↑Y ↑P↑Y ↑PPavelka, 2007, s. 140

investice které nepřinesly investice, které nepřinesly odpovídající růst nabídkymzdylevný úvěrlevný úvěrsnížení danízvýšení státních výdajůimportovaná inflace importovaná inflace

II Nabídková inflaceII Nabídková inflaceII. Nabídková inflaceII. Nabídková inflacetaké nákladová inflacetaké nákladová inflace

růst nákladů ⇒ klesá agregátní nabídka (posun křivky SAS nahoru!)křivky SAS nahoru!)

negativní nákladový šoknegativní nákladový šok

↓Y ↑P Pavelka, 2007, s. 141

nedokonalá konkurencenedokonalá konkurencemzdypolitické událostiméně kvalitní zdroje surovin nebo méně kvalitní zdroje surovin nebo energií

viz „ropné šoky v 70. letech“, 1973 a 1979

OPEC zvýšila cenu ropy z 3$ na 12$

embargo na vývoz ropy pro USA a další

Pavelka, 2007, s. 142

III Setrvačná inflaceIII Setrvačná inflaceIII. Setrvačná inflaceIII. Setrvačná inflaceinflační očekávání“ (zam při vyjednávání o „inflační očekávání (zam. při vyjednávání o

mzdách očekávají určitou míru inflace, banky při stanovení výše úroků z úvěrů, firmy při stanovení ý , y pcen výrobků atd.)

mzdově inflační spirála

Závažnost inflaceZávažnost inflaceZávažnost inflaceZávažnost inflacea) Mírná inflacea) Mírná inflace

dosahuje jednociferných hodnot, lidé věří penězům (drží hotovost nebo vklady v bankách, (drží hotovost nebo vklady v bankách, dlouhodobé smlouvy v penězích)

b) Pádivá inflace)

ročně dvou či trojciferných hodnot, přestává víra v peníze, indexace smluv

c) Hyperinflace

stovky až tisíce procent ročně, lidé opouštějí peníze, y p , p j p ,platby v zahr. měnách, směnný obchod

Německá hyperinflaceNěmecká hyperinflaceNěmecká hyperinflaceNěmecká hyperinflace

http://www euroekonom cz/http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jl-hyperinflace

start 1921 – platby reparací vítězným mocnostem + poválečná obnova infrastruktury, Německo jednoduše nemělo peníze ⇒ tiskařský stroj na

í ů t é hl dipeníze ⇒ růst cenové hladiny

vrchol 1923 – Fr obsadili Porúří, další ohromný růst peněžní zásoby inflace 10 mld %růst peněžní zásoby, inflace 10 mld. %

dopad hlavně na střední vrstvu, která pak sympatizovala s Hitlerovou stranousympatizovala s Hitlerovou stranou

Argentina a Bolívie – 80 léta 20 st nenasytné Argentina a Bolívie – 80. léta 20. st., nenasytné zvyšování státních výdajů

Turecko – 90. léta 20. st. turecká lira musí být „o pět Turecko 90. léta 20. st. turecká lira musí být „o pět nul kratší“, nádrž benzinu 10 000 000 tureckých lir

Dopady inflaceDopady inflaceDopady inflaceDopady inflace

INTRO: nominální a reálné veličinyINTRO: nominální a reálné veličinyNominální důchodpočet korun, které obdržíme (mzda, zisk, nájemné,

úrok, …)

Reálný důchodmnožství statků a služeb, které si za daný nominální množství statků a služeb, které si za daný nominální

důchod můžeme koupit

1. mzda roste rychleji (procentně) než rostou ceny (↑RD)(↑RD)

2. mzda roste, ale ceny jsou stejné (RD konst.)

↓3. mzda sice roste, ale ceny rostly rychleji (↓RD)

ΔRD (%) = Δ ND (%) - Δ P

problém – neočekávaná inflace

- příjemce stálých nominálních příjmůp j ý p j- nárůst mzdy < inflaceříj d á tí šší d ě - příjmy domácností – vyšší daně

(daňová pásma, taxflace)- úspory v bance

rozhodování firem a investice- rozhodování firem a investice- další náklady+ dlužníci

Inflace a rovnováha ekonomikyInflace a rovnováha ekonomikyInflace a rovnováha ekonomikyInflace a rovnováha ekonomiky

pádivá inflace reálně snižuje poptávku – recese pádivá inflace reálně snižuje poptávku recese, mírná inflace – stimuluje výrobu a zaměstnanost

inflace mění strukturu spotřebyinflace mění strukturu spotřeby

míra inflace a zahraničí

výkyvy měnových kurzůvýkyvy měnových kurzů

pádivá inflace destimuluje ekonomickou aktivitu- pádivá inflace destimuluje ekonomickou aktivitu

- praktický problém – udržet stabilní míru inflace, odhadnout budoucí tempo růstu výroby a udržet odhadnout budoucí tempo růstu výroby a udržet míru inflace na úrovni nižší než je tempo růstu výroby

Protiinflační politikaProtiinflační politikaProtiinflační politikaProtiinflační politikapokles produkce a růst nezaměstnanostipokles produkce a růst nezaměstnanosti

1. Monetární restrikce

2 Fiskální restrikce2. Fiskální restrikce

3. Odstranění očekávání

4 Cenová a mzdová regulace4. Cenová a mzdová regulace

PhillipsovaPhillipsova křivkakřivkaPhillipsovaPhillipsova křivkakřivka

) Původní mzdová verze Phillipsovy a) Původní mzdová verze Phillipsovy křivky

negativní vztah mezi mírou mzdové negativní vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanostiproč?nulová míra inflace ∼ přirozená míra nulová míra inflace ∼ přirozená míra nezaměstnanosti

b) Cenová Phillipsova křivkab) Cenová Phillipsova křivka- místo mzdové inflace je cenová

fi š jí é dl h j k ji - firmy zvyšují své ceny podle toho, jak jim rostou mzdové náklady

Kd fi ít ů t d d ý h - Kdy firmy nepromítnou růst mezd do cen svých výrobků? – Když zaměstnanci vyrobí více.

Cenová inflace (%) = Mzdová inflace (%) –Růst produktivity práce (%)Růst produktivity práce (%)

produktivita práce vzrostla o 2 %

Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a mírou nezaměstnanosti

dilema vlády nebo CB: nízká míra n. ∧ vysoká míra inflace, nebo naopak

c) Phillipsova křivka a očekávání) p- substituční vztah mezi inflací a mírou n. platí pouze

v krátkém období (vliv peněžní iluze)

- výklad grafu!výklad grafu!

- inflace akceleruje

- KO: volba mezi mírou n a mírou inflaceKO: volba mezi mírou n. a mírou inflace

- DO: u*, inflace akceleruje

PhillipsovaPhillipsova křivka a model ADkřivka a model AD ASASPhillipsovaPhillipsova křivka a model ADkřivka a model AD--ASAS

výklad grafů!výklad grafů!Pavelka, 2007, s. 154

DeflaceDeflaceDeflaceDeflace

mnohdy nepříznivější dopady než mnohdy nepříznivější dopady než inflacedlužníci musí vracet hodnotnější peníze (bankroty, nesplácení úvěrů)pe e (ba oty, esp áce ú ě ů)jako hromadný jev – omezování investic a spotřeby propad HDP a růst investic a spotřeby, propad HDP a růst nezaměstnanostirecese