Osevní postupy v ekologickém zemědělství

transcript

• Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin

• Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP

• Plánování a příklady osevních postupů

Význam osevních postupů

• Klíčové opatřením k dosažení a podpoře půdní úrodnosti a uspokojivých výnosů

• Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší

• Zvýšení výnosů o 5-20%

0123456789

RU ČÁ LU RU ČÁ LU RU ČÁ LU

nehnojeno

hnojeno

100 % obilnin 50,0 % obilnin16,6 % okopanin33,4 % luskovin

50,0 % obilnin33,4 % okopanin16,6 % luskovin

RU - Ruzyně ČÁ - Čáslav LU - Lukavec

Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin

• Přirozené půdní úrodnost• Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace• Zvýšení využitelnosti vody a živin• Podpoře mikrobiální aktivity půdy• Příjmu dusíku• Potlačení chorob a škůdců• Snížení konkurenceschopnosti plevelů• Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků• Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému• Zefektivnění produkce

Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo alespoň součást směsek.

Osevní postup má být utvořený tak mnohostranně a vyváženě, aby přispíval k:

Pozitivní účinky OP

Pozitivní účinky Příčiny pozitivního působení

Trvalé zajištění existence zemědělských závodů údržbou půdní úrodnosti

Přísun organických látek ve formě kořenových nebo posklizňových zbytků, resp. celé zásoby rostlin(zelené hnojení)

Zlepšení ekologické rovnováhy, přínos zemědělství k ohraně živ.prostředí a ochraně přírody

Redukce hnojení dusíkem, pěstování luskovin, osevní postup bohatý na plodiny, redukce spotřeby ochranných

prostředků Tvorba rozmanitých nabídek zemědělských produktů a odlehčení trhů od agrárních přebytků

Pěstování světlosemenných luskovin a olejnin jako i rostlin k výrobě průmyslových surovin, větší využití provozních prostředků

Ohodnocení druhů plodin se zřetelem k erozi

druh plodiny faktorkukuřice 0,6

cukrová řepa 0,6brambory 0,6

jarní obiloviny 0,3řepka ozimá 0,3

ozimé obiloviny 0,2jetel 0,02

vojtěška 0,02jetelotravní směs 0,01

louky 0,002

Obecné zásady střídání plodin

• Zohlednění stanovištních podmínek• Střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu

(zdroje uhlíku) a o ni ochuzujícími (odběratelé uhlíku)• Střídání plodin zhoršujících a zlepšujících fyzikálně chemické

vlastnosti půdy• Střídání plodin se specifickými nároky na živiny

(odčerpávající-dodávající)• Vliv plodin odčerpávajících vláhu na vodní režim• Slabší-mohutný kořenový systém• Mělce-hluboce kořenící rostliny• Nedostatek organické hmoty nahradit meziplodinami

• Vyšší druhová pestrost• Málo a značně konkurenceschopné plodiny vůči plevelům• Výběr rezistentních a tolerantních druhů k významným

škodlivým činitelům

• Dodržení dostatečného odstupu mezi plodinami napadanými stejnými chorobami a škůdci

• Organizace OP musí zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během

• Organizace OP musí zajistit dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině

• Omezení pěstování stejných skupin plodin po sobě

Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních

postupů

Kulturní plodiny lze seskupit podle typických vlastností ve vztahu k půdní úrodnosti resp. dalším plodinám v osevním postupu do dvou základních

skupin a to na zlepšující a zhoršující.

Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin:• jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či

směsi s travami)• luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě

schopné fixovat dusík)• okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako

širokořádkové kultury)• obilniny • tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci

semen, vlákna, ...)• meziplodiny

Jeteloviny

• Rozhodující zdroj humusu• Zdroj dusíku• Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.)• Příznivé účinky kořenové soustavy• Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP• Odplevelující účinek• První hon při postupném přechodu• Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu

Luskoviny

• Optimální zastoupení 30-40% (min 25%)

• Komponenty LOS nebo na zrno

• Odplevelující účinek

• Hnojivý účinek

• Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce)

Plodina Z celkového dusíku na fixovaný připadá

Vojtěška 75

Jetel 75

Ostatní jeteloviny 60

Bob 60

Hrách 50

Cizrna 50

Fazole 50

Sója 50

Čočka 50

Luskovinoobilná směska

asi 30

Louky % závisí na floristickém složení (na zastoupení bobovitých rostlin)

Podíl symbioticky vázaného dusíku na obsahu celkového dusíku v biomase některých bobovitých rostlin v %

Okopaniny

• Dlouhá vegetační doba

• Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku

• Vyšší dávky statkových hnojiv

• Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace

• Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko bramborové, plíseň bramborová)

• Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí eroze

Vhodné předplodiny

• Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách• Obilniny• Tržní plodiny• Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení

hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP)

Obilniny

• Mělce kořenící plodiny

• Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny

• Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N)

• Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen)

• Limitující jsou choroby pat stébel

Vhodné předplodiny

• Okopaniny• Jeteloviny• Luskoviny• Luskovinoobilní směsky• Olejniny• Jednoleté pícniny

Řazení obilnin po sobě je nevhodné (střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné)

Výnos zrna ozimé pšenice po různých předplodinách

PředplodinaPrůměr za roky 1949/50 – 1955/56

brambory 122,4%

cukrová řepa 118,9%

hrách 117,6%

slunečnice 113,9%

oves 99,6%

kukuřice 98,3%

ozimá pšenice 82,4%

Základní úrodnost půdy udává možný výnos zrna v t.ha-1

Základní úrodnost půdy (t sušiny.ha-1

za rok)

Obilniny celkem (%)

maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem = 100%)

pšenice ozimá

žitoječmen ozimý +

jarníoves

do 3 t 40-45 10 40 10 40

3-4 t 45-50 25 25 30 20

4-5 t 50-55 30 10 50 10

5-6 t 55-60 40 - 60 -

Tržní plodiny (olejniny, přadné rostliny, apod.)

• Převážně jednoleté plodiny na produkci semen a vlákna

• Řepka je velmi náročná na množství pohotových živin, optimální předplodiny jsou: oz. aj. směsky, jetel, hrách, obilniny, předplodinová hodnota dobrá

• Přadné rostliny se v EZ prakticky nepěstují

Meziplodiny

• Lepší využití vegetačního období

• Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání živin, zlepšená bilance živin)

• Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze)

• Zvýšení biodiverzity

• Omezení chorob a škůdců

• Vyšší oživení půdy

• Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové bilance)

• Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období

Členění meziplodin:

• Ozimé směsky

• Letní a strniskové meziplodiny

• Podsevy

Ozimé směsky (LOS, ozimá řepka na zelenou hmotu)

• Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře

• Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce

• Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin

• Po ozimých meziplodinách se pěstují teplomilné jařiny

Ozimé meziplodiny ( kg.ha( kg.ha-1-1))

1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20)

2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá (75)

3. peluška (120), vikev panonská (100)

4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100)

5. řepka ozimá (5), žito (120)

6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80)

Letní a strniskové meziplodiny

• Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné brambory, řepka)

• Jako strniskové meziplodiny po obilninách

• Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a příchod podzimních mrazíků

• Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním růstem a tvorbou fytomasy

Letní a strniskové meziplodiny ( kg.haLetní a strniskové meziplodiny ( kg.ha-1-1))

1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100)

2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70)

3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2)

4. řepice (6), pohanka (60)

5. řepka (5), jetel inkarnát (30)

6. jílek jednoletý (10), řepka (10)

7. vikev setá (80), svazenka (6)

8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5)

Podsevy

• Tvoří s hlavní plodinou směs• Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny

(jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu• Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace

i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů• Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle

roste• Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy• Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny

Podsevy ( kg.haPodsevy ( kg.ha-1-1))

1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10)2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5),

řepka či řepice (4-6)3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) – teplejší polohy4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20)5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12)

Růstové charakteristiky leguminózních druhů využívaných jako meziplodiny

Druh Vědecký název

Adaptace na prostředí

Produkce sušiny (t.ha-

Množství fixovaného

dusíku (kg.ha-1)

Vojtěška Medicago sativa

mírná 10,0 170

Jetel nachový T. incarnatum středně - mírná 7,9 179

Vikev Vicia villosa středně - mírná 10,2 376

Jetel luční T. pratense středně - mírná 5,2 146

Jetel bílý T. repens středně - mírná 5,2 182

Štírovník růžkatý

Melilotus officinalis

mírná 2,3 76

dusík humus dospělost hloubka kořenů plevel

Pšenice

Mezipl.ozim.žito

Brambory

Hrách

5 3 5 4 4

5 5 5 5 5

2 2 1 4 2

2 5 4 4

5 3 5 1

Vlastnosti jednotlivých složek u jednoduchého osevního postupu

Fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP

Stébelnaté rostliny

Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides

ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves

• Přerušení obilního sledu 2-3 roky

• Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěžky na 2-3 užitkové roky

• Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves, brambory-luskoviny

• Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice, brambory, cukrovka, řepka, len, oves

• Likvidace plevelů (hostitelská rostlina – chundelka metlice)

Tiletia controversa (sněť zakrslá)• Chlamydospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají

klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice),

Ustilago maydis (sněť kukuřičná)• Prevence – odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let)

Erysiphe graminis (padlí travní)• Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě

Hrbáč osenní• Larvy poškozují listy osenní, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné

zralosti

• Prevencí je střídání obilnin s luskovinami

Drátovci (larvy kovaříku)• Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka)

Listnaté rostliny

Háďátko řepné• Odstup 4 roky, vhodná následná plodina je jarní ječmen (háďátku neutrální

rostlina)• Problematickou předplodinou je vojtěška (háďátku nepřátelská plodina)• Problematické je namnožení plevelů přátelským háďátkům (hořčice rolní,

penízek rolní, merlík bílý, laskavec ohnutý)

Plasmodiophora brassicea (nádorovitost košťálovin)• 4-6 let odstup při pěstování brukvovitých• Likvidace brukvovitých plevelů (hořčice rolní, ohnice, kokoška pastuší

tobolka)

Synchytrium endobioticum (rakovina brambor)• Původce je přenosný z lilkovitých plevelů (lilek černý, blín černý, durman

obecný)

Sclerotinia trifoliorum (rakovina jetele)• Dostatečný odstup v OP (až 6 let)

Phoma lingam (fomové černání stonků)• Houba přežívá na posklizńových zbytcích až 4 roky (odstup od

brukvovitých 3 roky)

Peronospora arborescenc (plíseň maková)• Oospory přežívají řadu let (odstup 6-8 let)

Fusarium lini (fuzarióza lnu)• Přetrvává v posklizňových zbytcích (6-7 let odstup)

Plánování a příklady osevních postupů

Postup při sestavování OP

1. Sestavení honů z pozemků

2. Zajištění potřebné plochy krmných plodin

3. Z dosavadního postupu vyjmout plodiny, které jsou jako produkt EZ prakticky neprodejné

4. Kombinace vybraných plodin:

Leguminózy (25%, lépe 33% včetně jetelotrav)Obiloviny (max. 50%, lépe méně)Okopaniny (urychlení rozkladu org. hmoty a potlačení plevelů)Meziplodiny (co nejvyšší využití meziplodin – stále zelené pole)

5. Okamžitý (jednoletý) přechod na ekologické hospodaření zjednoduší a zkrátí dobu konverze

6. Přechodný osevní postup zavádíme, chceme-li co nejdříve projít konverzí (1-2 roky), krátkodobě řadíme až 50 leguminóz

7. Bude-li v cílovém osevním postupu 25% (33%) leguminóz, je vhodné rozložit konveruźi na čtyřleté (tříleté období)

Povolená doba návratu plodin na původní stanovištěPovolená doba návratu plodin na původní stanoviště

Zohlednění hospodářských aspektů

• Potřeba objemných a jadrných krmiv z vlastní produkce

• Potřeba vlastních osiv a sadby

• Uzavřené nebo předpokládané smlouvy o prodeji tržních plodin

• Smluvní pěstování plodin

• Ekonomické, politické a produkční aspekty

• Technické a technologické možnosti podniku

• Pracovní a odborná kapacita podniku

Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (podíl v %) podle typu podniku

Typ podnikuLeguminózy Obilniny Okopaniny Meziplodiny

1 Produkce mléka 30-501) 30-50 5-15 20-50

2 Tržní plodiny + smíš. chov zvířat

+ 25-402) 40-60 10-20 20-50

3 Tržní plodiny + chov prasat

20-353) 50-60 15-25 40-60

4 Tržní plodiny bez chovu skotu

25-304) 40-60 20-30 40-60

Poznámky:1)převážně pícniny2)pícniny a luskoviny na zrno3), 4) luskoviny na zrno (prodej nebo zelené hnojení) nebo pícniny, jeteloviny na semeno

Osevní postup (podnik zaměřený na produkci mléka)

1. Jetelotráva2. Jetelotráva3. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý)4. Oves (luskoviny na zrno- meziplodina: směska)5. Brambory (krmná řepa)6. Žito (podsev jetelotráva)

1. Vojtěška (vojtěškotráva)2. Vojtěška (vojtěškotráva)3. Brambory/silážní kukuřice4. Jarní pšenice (podsev: jetel plazivý + jílek)5. Luskoviny na zrno (směska na zelené krmení- meziplodina ředkev

olejná, hořčice, svazenka, jarní vikev)6. Oves/ sladovnický ječmen (možný podsev vojtěšky)

5 honný osevní postup (s chovem prasat na žír)5 honný osevní postup (s chovem prasat na žír)

1. Jetelotráva, zelený úhor

2. Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý)

3. Směska oves + hrách

4. Luskoviny na zrno (bob, hrách , lupina), podsev jílek

5. Ozimý ječmen/ tritikale

Osevní postup (podnik s chovem prasat a skotu)

1. Jetelotravní směska

2. Jetelotravní směska

3. Ozimá pšenice nebo žito

4. Okopanina

5. Luskoviny na zrno

6. Pšenice špalda

7. Oves (podsev, JTS)

Osevní postup (podnik bez chovu hospodářských Osevní postup (podnik bez chovu hospodářských zvířat)zvířat)

1. Luskoviny na zrno nebo rotující úhor

2. Brambory

3. Ozimá pšenice nebo žito (meziplodina; hořčice, svazenka)

4. Oves (meziplodina; svazenka, hořčice)

5. Hrách

6. Ozimá pšenice (podsev; jetelotravní směska – rotující úhor)

Osevní postupy v ekologickém zemědělství

Documents