Právní a morální argumenty v rozhodování

etických komisí

Mít právo Být v právu Neprávem nařknout Právní stát Základní lidské právo na bezplatnou

zdravotní péči

Právo

Objektivní vs. subjektivní právo Objektivní právo – soubor právních norem

Právo II

Zákon o zdravotních službách

§ 34(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb

(dále jen „souhlas“) se pokládá zaa) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením

souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.

Právní norma I

ObčZ§ 8

(1) Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.

(2) Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.

§ 9Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.

Právní norma II

Právní normy jsou obecně závazná pravidla lidského chování, stanovená nebo uznaná státem, jejichž porušení je trestáno státem

Čtyři znaky – závaznost, formální určitost, obecnost, vynutitelnost

Právní norma III

Jak se k právní normě dostat? Kde ji hledat? Metodika interpretace práva – pokus jak

sjednotit šíři možných výkladů textů zákona Interpretují se prameny práva – normativní

právní akt, soudní rozhodnutí, normativní smlouva, právní obyčej…

Právní norma IV

Svět normativity Svět fakticity

Aplikace práva

Questio facti Questio iuris Rozhodnutí

Aplikace práva II

Questio facti Questio Iuris Co měl soudce k snídani

Jaké je jeho politická orientace

Jak moc si váží práva Rozhodnutí

Aplikace práva III

EÚLP

ČLÁNEK 3Zákaz mučení

Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.

ČLÁNEK 8Právo na respektování soukromého a rodinného života

Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě Případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Aplikace práva IV

Zákon o zdravotních službách§ 34

(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá zaa) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku,b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením

souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal.

Morální argumenty v právu

Trolley car problem Problém interrupce Problém eutanazie

Existence rozumné neshody

Právní princip, vyjadřující zákaz překvapivých rozhodnutí

V obdobných případech obdobně ignoratia iuris non excusat Lon Fuller: Morálka práva,

◦ obecnost práva,◦ řádné vyhlašování práva,◦ zákaz zpětné působnosti zákonů,◦ jasnost zákonů,◦ eliminaci rozporů v zákonech,◦ zákaz požadování nemožného,◦ poměrnou stálost práva v čase.

Právní jistota

Diskursivní teorie Ideální diskurs

◦ Ideální komunikační situace: neomezený čas, neomezené množství účastníků a žádnou hrozbu nátlaku Zajistit, aby argumentace nebyla ukončena bez

racionálního podnětu Zajistit jak svobodnou volbu témat argumentace, tak

zahrnutí nejlepších informací a zdůvodnění skrz univerzální a rovný přístup k argumentaci

Vyloučit jakýkoliv nátlak jiný než tlak lepšího argumentu Reálný diskurs

Demokratická dělba moci

Obecný diskurs

Parlament

Legislativní akt

Právní diskurs

Soud

Rozhodnutí

Demokratická dělba moci

ObčZ

§ 39Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Morálka v právu

NObčZ

§ 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě

výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

(2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.

Morálka v právu II

§ 580 (1) Neplatné je právní jednání, které se příčí

dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

(2) Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

Morálka v právu III

Radbruchova formule: Konflikt mezi spravedlností a právní jistotou může být vyřešený následujícím způsobem: Pozitivní právo, zajištěné legislativou a mocí, má přednost, i když je jeho obsah nespravedlivý a neprospívá lidu. Pokud ale konflikt mezi zákonem a spravedlností dosáhne nesnesitelné míry, pak musí zákon jako „vadné právo“ ustoupit spravedlnosti. Není možné vést ostřejší linii mezi případy zákonného bezpráví a zákony, které jsou platné navzdory svým vadám. Jedna linie rozlišení ale může být vedena zcela jasně: Tam, kde neexistuje ani snaha o spravedlnost, kde rovnost, základ spravedlnosti, je vědomě zrazována legislativou, tam už se nejedná pouze o „vadné právo“, tam se úplně vytrácí samotná povaha práva. Jde o to, že právo, včetně pozitivního práva, nemůže být definováno jinak než jako instituce, jejíž smysl spočívá ve službě spravedlnosti. Měřeno tímto standardem, pak celé kusy nacionálně socialistického práva nikdy nedosáhly úrovně platného práva.

Morálka v právu IV

Vyhláška č. 226/2008 Sb. o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického

hodnocení léčivých přípravků

§ 3(1) Ustavením etické komise podle § 53 odst. 1 zákona o

léčivech se rozumí písemné jmenování členů etické komise. Etická komise je složena nejméně z 5 členů odpovídající kvalifikace a se zkušeností posuzovat a hodnotit předkládané klinické hodnocení z hlediska vědeckého, lékařského a etického. Před jmenováním členů etické komise si zdravotnické zařízení nebo Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „osoba“), které etickou komisi ustavuje, vyžádá jejich písemný souhlas s členstvím v etické komisi a s dodržováním podmínek uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) až c) zákona o léčivech.

Morálka v právu V