Přistání na Měsíci

Luboš Balek

Závod o přistání na Měsíci se odehrával

v šedesátých letech. Ačkoliv v roce 1963 Sovětský svaz

ještě snahu o přistání popíral, už o rok později se dobytí

Měsíce věnoval naplno. Prezident Kennedy nabídl

Chruščevovi společnou misi, ten projekt ale odmítl,

protože v něm viděl pokus USA o získání vyspělé ruské

technologie. Sovětské rakety Soyuz však měly problémy

se startem, což způsobilo značné zpoždění a následně

úplné zrušení programu.

Soyuz

První se tedy dobyli Měsíc Američané – mise

Apollo 11 s trojčlennou posádkou. Velitelem byl Neil

Armstrong, pilotem velitelského modulu Michael Collins a

pilotem lunárního modulu Buzz Aldrin.

Mise Apolla 11 odstartovala z Kennedyho

vesmírného střediska 16. července 1969. Po jednom a

půl obletu Země se velitelský a servisní modul oddělený

od posledního stupně nosné rakety Saturn V úspěšně

spojil s lunárním modulem a spolu se vydali na cestu k

Měsíci. 20. července nad odvrácenou stranou Měsíce

Michael Collins z velitelského modulu Columbia důkladně

zkontroloval lunární modul Eagle a Armstrong s Aldrinem

začali svůj sestup na povrch.

Saturn V

(nosná raketa)

Eagle

(lunární

modul)

Brzy však zpozorovali, že Eagle byl o čtyři sekundy

před plánovanou trasou a přistával na kilometry daleko od

původně plánovaného místa. Navigační a řídící počítač

hlásily hned několik poplachů zapříčiněných vychýlením

se z plánované trasy a to přinutilo posádku soustředit se

na řízení modulu. Hned jak posádka mohla obrátit svou

pozornost zpět k výhledu ven, kosmonauti viděli, že

počítač je vede přímo na místo plné velkých kamenů v

okolí velkého kráteru.

Armstrong převzal ruční řízení nad lunárním

modulem a navedl ho na přistání s méně jak 30

sekundovou palivovou rezervou.

Za první slova z povrchu Měsíce se všeobecně

považují slova Neila Armstronga „Houstone, tady je

základna Tranquility. Orel přistál!“, ačkoliv fakticky to byla

Aldrinova slova „Hladké přistání“ které vyslovil po té, co

se nohy lunárního modulu dotkly povrchu Měsíce.

21. července šest a půl hodiny po přistání,

Armstrong uskutečnil svůj sestup na povrch Měsíce a

přednesl památnou větu „Je to malý krok pro člověka, ale

velký skok pro lidstvo“. Aldrin se k němu brzy přidal a oba

strávili dvě a půl hodiny navrtáváním měsíčního povrchu,

fotografováním všeho, co viděli, a sbíráním kamenů a

jiných vzorků (celkem nasbírali 20 kg, na Měsíci byli přes

20 hodin).

Kosmonauti spolu vztyčili vlajku Spojených států –

země však byla velmi tvrdá a tak se jim podařilo ji

zasunout jen 20 cm hluboko. Potom přijali telefonát od

prezidenta Richarda Nixona a nainstalovali pasivní

seizmograf a laserový retroreflektor. Zanechali tam také

plaketu na které jsou kresby Země, podpisy kosmonautů

a prezidenta Nixona a text: Zde se lidé z planety Země

poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec L.P. 1969. Přišli

jsme v míru jménem celého lidstva.

Po přesunu do lunárního modulu kosmonauti

zapnuli návratový stupeň a zbavili se nepotřebných věcí.

Potom se v návratovém stupni lunárního modulu dostali

na lunární oběžnou dráhu a tam se spojili s velitelským

modulem Columbia, na palubě kterého čekal Michael

Collins. Lunární modul zanechali na orbitě Měsíce.

Kosmonauti přistáli ve velitelském modulu 24. července v

Pacifiku 2 660 km východně od Wake Islandu, 380 km

jižně do Johnsonova atolu a 24 km od záchranné lodi

USS Hornet.

Karanténa

(tři týdny)

- návštěva

prezidenta

Nixona