PŘÍRODNÍ ZDROJE -...

transcript

PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.)

Nerostné suroviny•

Voda v povrchových recipientech

Podzemní voda•

Úrodné půdy

Kvalitní základové půdy=

GEOPOTENCIÁLY

GEOFAKTORY –

složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující:

příznivě využití území

GEOPOTENCIÁLY

nepříznivě využití území

GEOBARIÉRY

CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY

výstavba (urbanizace)dopravazemědělské a lesnické hospodařenírozvoj a ochrana těžby nerostnýchsurovin, vodních a energetických zdrojůvodní hospodářstvírekreační hodnota přírodyochrana přírody a krajiny

Územně plánovací záměr musí vycházet z předpokládaného odhadu vlivu na jednotlivé složky životního prostředí / obyvatelstvo, živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky/ -

viz zákon

100/2001 Sb. o

posuzování vlivů na životní prostředí.

PŘÍRODNÍ ZDROJE -

Nerostné suroviny

•Rudy-nerudy-kaustobiolity-radioaktivní sur.

Za nerosty podle horního zákona č.44/1988 Sb. se nepovažují:

(s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty)

Přírodní léčivé vody

a přírodní stolní vody a léčivá bahna

RašelinaBahno, písek, štěrk

v korytech vodních

tokůKulturní vrstva půdy, která je vegetačním

prostředím rostlinstva

VYHRAZENÉ NEROSTY (horní zákon)

Výhradní ložisko :ložisko vyhrazeného

nerostu = nerostné bohatství státu

Ložiska NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ jsou součástí pozemku

Sůl nad zlato

Země poskytuje dost k uspokojení potřeb každého, nikoli však jeho nenasytnost

Průmyslové země

ZÁSOBY VÝHRADNÍCH LOŽISEK

BILANČNÍ –

NEBILANČNÍ

VOLNÉ –

VÁZANÉ•

Ochranné pilíře

Kategorie A, B, C 1, C 2, D -

prognózní

ODPISY ZÁSOB

Podle využitelnosti

Podle dobývání

Podle prozkoumanosti

PRŮMYSLOVÉ

Zařazení ložiska

Výhradní ložiska vedená v Bilanci zásob

Ložiska nevyhrazených nerostů vedená v Evidenci zásob

Evidence prognózních zdrojů

ZABEZPEČENÍ OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ CHLÚ

Zákaz zřizování staveb, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiskaDOBÝVACÍ PROSTOR -

posouzení EIA

ČGS - GEOFOND•

Podklady pro územní plány

Mapové a datové podklady (Výstupy z databází):•

Vrstvy využívané pro tvorbu územního plánu jsou tyto:

Dobývací prostory (těžené, netěžené) •

Ložiska výhradní

Chráněná ložisková území •

Prognózní zdroje (schválené, revidované)

Poddolovaná území •

Hlavní důlní díla

Sesuvy (aktivní, ostatní)

Surovinová politika –

územní plánování

Vymezení území s ohledem na zákonem chráněné zájmy

Stanovení časové posloupnosti využívání NS v území

Řešení střetů zájmů, posuzování dopadů na ŽP (dostřelová

zóna lomů, doprava, prašnost hluk)

Stanovení podmínek pro revitalizaci území těžby

Podzemní voda•

Úrodné půdy

GEOPOTENCIÁLY

Je významným krajinotvorným, estetickým a kulturním činitelem s historickým významem, zejména pro tvorbu center civilizací

Dlouhodobý Ø

roční

úhrn srážek 693 mm = 54,7 mld.m3

z toho 15 mld. m3

povrch.odtok, 1,44 mld. m3

dotace podz.v.

Výpar a půdní vláha 68,5 %•

Povrchový odtok 28,8 %

Tvorba podzemní vody 2,7 %•

ČHMÚ, VÚV

Od r. 1991 trend zvyšování kvality povrch. vod (tř.V. –

velmi znečištěná voda již není)

Vodní stavby –

jezy, přehrady, vodárenské nádrže DUSÍK+ FOSFOR = EUTROFIZACE

Správcem vodních toků: Povodí Labe,Vltavy, Ohře, Moravy, Odry

VODA – OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ

Podzemní voda•

Úrodné půdy

GEOPOTENCIÁLY

podzemní voda

VODA PRO PITNÉ ÚČELY87,2 % (r. 2000)

populace napojena na veřejný vodovod74,8 %

populace napojeno na veřejnou kanalizaci94,8 %

odpadních vod bylo vyčištěno

podzemní voda

Denní potřeba vody na osobu 125 -

150 litrůZabezpečení zásobování pitnou vodou

OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ

KVALITATIVNÍ OCHRANA

KVANTITATIVNÍ OCHRANA

OP 1. STUPNĚ•

OP 2. STUPNĚ

Proudící voda

Fosilní voda

Voda v pórech a puklinách hornin schopná pohybu vlivem hydraulic

Voda v pórech a puklinách hornin schopná pohybu vlivem hydraulického gradientu

kého gradientu

PODZEMNÍ VODA

Celkovýodtok

Základní odtok

evapotranspirace

Přímýodtok

infitrace

HYDROSFÉRAHYDROSFÉRA

Hydrologický cyklus

Zdrojem energie pro neustálý oběh vody je SLUNEČNÍ ENERGIE A GRAVITACE

OBĚH PODZEMNÍ VODY•

Infitrace-pohyb-akumulace-odvodnění

– (Het

± Hoz

OBĚH PODZEMNÍ VODY

INFILTRACE

VZNIK PODZEMNÍ VODY

PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ

Jestliže je hornina schopná předat vsáklou vodu dál účinkem hydraulického gradientu,

je schopná vodu akumulovat a umožnit její pohyb

= hydrogeologický kolektoropakem je

hydrogeologický izolátor

Hladina podzemní vodyVOLNÁ NAPJATÁ

PIEZOMETRICKÁ

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY

V = k . I

HPV dynamická –

statická neustálená -

ustálená

OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV

Porozita

HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ

PRŮLINOVÁ

PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ

NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY

VĚTŠINA ZPEVNĚNÝCH KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ

PROPUSTNOST PUKLINOVÁ

VYVŘELINY METAMORFITY ZPEVNĚNÉ SEDIMENTY

PROPUSTNOST KRASOVÁ

A podzemní voda se opět stává vodou povrchovou

ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY

SKRYTÉ PRAMENNÍ VÝVĚRY

Jak zjistit hloubku HPV

ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY

PRAMENY NAD EROZNÍ (drenážní) BÁZÍ

TEPLOTA

VYDATNOST

CHEMISMUS

UMĚLÉ ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY

Odběry vody, důlní činnost, dědičná štola

Tvorba chemismu podzemní vody

Morfologie a klima•

Chemismus infiltrovaných vod : srážková

povrchová•

Horninové prostředí-propustnost, hloubka HPV = doba interakce

Biochemické faktory•

Antropogenní

faktory

chemismus podzemní vody

Prostá podzemní voda•

mineralizace<

Minerální vodaΣ

CO2 rozpuštěný

1 g/l = kyselky

Teplota > 25oC (termy)•

1 mg/l,

5 mg/l , Fe

10 mg/l,

0,7 mg/l , Rn

1 370 Bq/l

Hlavní kationty:vápník-hořčík-sodík-draslík•

Hlavní anionty: hydrogenuhličitany

sírany SO4

chloridy

Cl-•

Běžně se vyskytující se ionty v nízkých koncentracích: mangan, železo,amoniak

dusičnany, obsah CO2•

Teplota vody 8-120 C, pH

Chemismus podzemní vody

doporučené optimální hodnoty minerál. látek v pitné vodě

RL 150 –

400 mg/l•

Ca 40 –

70 mg/l min.30 mg/l

Mg 20 –

30 mg/l min.10 mg/l•

Na 5 –

25 mg/l

K 1 –

5 mg/l •

50 mg/l

50 mg/l•

HCO3 100 –

300 mg/l

F 0,1 –

03 mg/l•

10 mg/l

chemismus podzemní vody

Prostá podzemní voda Minerální voda•

mineralizace<

vyhláška MZ 275/2004 Sb.přírodní

minerální

voda -

původní

čistotu, je stabilní

a zdroj je dobře chráněn + vyhláška MZ 423/2001 Sb.

velmi slabě

mineralizované

RL do 50 mg/lslabě

mineralizované

RL 50-500 mg/l

středně

mineralizované

RL 500 –

1 500 mg/lsilně

mineralizované

RL 1 500 –

velmi silně

mineralizované

RL nad 5 g/l

vyhláška MZ 275/2004 Sb.stanoví

požadavky na

balená kojenecká voda•

balená pramenitá voda

balená přírodní minerální vodabalená pitná voda

……………………………..•

/balená léčivá voda/

vyhláška č.252/2004 Sb. MZdr.stanoví hygienické limity jakosti pitné vody

mikrobiol.,biolog.,fyzikál.,chemických a organoleptických ukazatelů

Látky ovlivňující změnu jakosti

podzemní vody přirozené x antropogenní

Mikrobiologické a biologické ukazatele :

Fekální koliformní

bakterie >

enterokoky >koliformní

>mezofillní

>psychrofilní

bakterie

Živé

a mrtvé

organismy

podzemní vody zdravotně významné

Fyzikální a chemické ukazatele :•

Anorganické

Hg,Cd,Pb,As,Se,Be,V,Ni,Ba,Ag,Zn

Karcinogenní: As,Cd,Crvi,Ni,Be

Chronická toxicita:Hg,Cd,Pb,As

Organoleptické vlastnosti ovlivňují: Mn,Fe,Cu,Zn

podzemní vody zdravotně významné

Organické

Těkavé (TOL)-

BTEX, Cl-U

Obtížně těkavé –

PAU,PCB,ostatní RL

Pesticidy

UKAZATELÉ, jejichž zvýšené hodnoty

mohou negativně ovlivnit jakost

pitné vody

ZÁKAL

CHUŤ PACH

CHSKMn

Rozpuštěné látky >1g/l

„TVRDOST“ VODY

… zelenina při vaření ve vodě s velkým obsahem Ca, Mg zůstává dlouho tvrdá…

HCO-3 -

Přechodná tvrdost•

sírany, chloridy a jiné silné kyseliny -

Trvalá

Celková

1 mmol/l = 5,6 oN

POŽADAVKY NA VODU•

-PITNÁ –

BALENÁ KOJENECKÁ- BALENÁ STOLNÍ –

BALENÁ PITNÁ

VODAPRO CHOV DOBYTKA

A DRŮBEŽEPRO CHOV RYBPRO ZÁVLAHU

VODA VE STAVEBNICTVÍ•

KOROZE

POŽADAVKY NA JAKOST VODY :

DOPRAVOVANÉ POTRUBÍM

BETONÁŘSKÉ VODY

NÁPOROVÉ VODY(PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ X ODOLNOST BETONU)

AGRESIVNÍ NÁPOROVÉ VODY

VODY MÁLO MINERALIZOVANÉ

(HLADOVÉ)VODY KYSELÉ

VODY S AGRESIVNÍM CO2

VODY SÍRANOVÉVODY S VYŠŠÍM

OBSAHEM MgVODY S VYŠŠÍM

OBSAHEM NH4OSTATNÍ VODY

CEMENTOVÝ BACIL3CaO.Al2

.3CaSO4

. 30H2

OEttringit= Candlotova

Podzemní voda•

Úrodné půdy

GEOPOTENCIÁLY

úrodné půdy

7 886 525 ha ( r.2000)Celková výměra půdního fondu ČR

54,3 % tvoří zemědělská půda

0,42 ha, (0,32 ha orné půdy)připadá na 1 obyvatele

Struktura využití ZP se změnila (snížení orné půdy ve prospěch travního porostu

= snížení plošné eroze a splavenin a kontaminace)OCHRANA PŮDNÍHO FONDU

VZNIK PŮD

V KONEČNÉM STÁDIU ZVĚTRÁVACÍHO PROCESU DOCHÁZÍ PŮSOBENÍM

PŮDOTVORNÝCH ČINITELŮ K půdotvornému procesu

Od zvětraliny se půda odlišuje oživením

PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ•

MATEČNÁ HORNINA (SUBSTRÁT)

Zrnitost, propustnost, chemické složeníKLIMATICKÉ PODMÍNKY

Srážky, teplota, výparPŮDNÍ EDAFON

Vegetace, faunaMORFOLOGIE TERÉNU

Nadmořská výška, svažitostČ A S

AKLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY

Při krátké době působení půdotvorných činitelů substrát určuje půdní typ

KLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY

Dlouhá doba působení půdotvorných činitelů klima určuje půdní typ

PROCES VZNIKU PŮD

ROZKLAD HORNIN A ORGANICKÝCH ZBYTKŮ

TVORBA HUMUSU•

POSTUPNÉ PŘEMISŤOVÁNÍ LÁTEK =

VZNIK PŮDNÍHO PROFILU•

Horizont A

Horizont B•

Horizont C

PŮDNÍ PROFIL

Horizont A•

Koncentrace humusu

Horizont B•

Obohacen výluhy z A

Horizont C•

matečná hornina

Kultivace

zkvalitnění degradacedezertifikace

pouště

chemická degradacevodní a větrná eroze

PŘÍRODNÍ ZDROJE -...

Documents