Půdní úrodnost, výživa a hnojení, zpracování půdy a předseťová příprava a

setí v ekologickém zemědělství

Půdní úrodnost

Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství

Zpracování půdy a předseťová příprava a setí

Půdní úrodnost

• Zdravá půda je proto základním předpokladem pro růst a vývoj zdravých rostlin

• Půda má řadu funkcí:

a)produkční funkce

b)mimoprodukční (funkce filtrační, pufrační, transformační, je prostředím pro život organismů, nezanedbatelné jsou i její socio-ekonomické funkce)

Indikátory kvality půdy

• fyzikální vlastnosti (textura, hloubka půdy, hydraulická vodivost, maximální a retenční vodní kapacita, objemová hmotnost, pórovitost, struktura,

• chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti (obsah a kvalita humusu, obsah celkového dusíku, kationtová výměnná aktivita, reakce (pH), vodivost, obsah živin, nasycenost sorpčního komplexu a hygienické parametry s ohledem na rizikové prvky a organické kontaminanty,

• biologické (obsah uhlíku a dusíku v biomase mikroorganismů, potencionálně mineralizovaný dusík, respirace, aktivita půdních enzymů atd.).

Rozdíly půdních charakteristik v porovnání konvenčního a ekologického zemědělství

• půdní organická hmota (ekologicky obhospodařované plochy mají zpravidla vyšší obsah organického uhlíku),

• zvýšená biologická aktivita půdy (významný indikátor dekompozice organické hmoty),

• struktura půdy (v některých případech se zlepšuje),• snížení erozní ohroženosti pozemků.

Půdní život ovlivňují:Půdní vlastnosti (typ a druh půdy)

Hloubka půdního profilu (objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, teplota, výměna plynů atd.) – nejintenzivnější půdní život je ve svrchní vrstvě ornice (0,1 m)

Obracení půdy narušuje aktivitu půdních organismů

Výživa a hnojení v ekologickém zemědělství

X

Jedním ze základních principů ekologického zemědělství je co nejvíce uzavřený koloběh živin, minimální ztráty živin a

omezený přísun živin do systému.

Organická hmota

• je zdrojem živin pro pěstované rostliny• je zdrojem energie pro půdní mikroorganismy• zlepšuje fyzikálně chemické vlastnosti půdy• zlepšuje vodní režim• zvyšuje asanační a pufrovací schopnost půdy• snižuje ztráty živin vyplavením z půdy• zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy• posiluje imunitní systém rostlin

Dusík

• nejčastěji limituje v konvenčním i ekologickém zemědělství výnos zemědělských plodin

• Bilance dusíku je v ekologickém zemědělství zabezpečena organickými hnojivy a vyšším podílem pěstovaných leguminóz a zlepšením podmínek pro rozvoj půdního mikroedafonu.

Množství dusíku fixované některými plodinami (podle Lampkina, 1990)

Plodina Množství fixovaného N (kg*ha-1) za rok

Jetel bílý, tráva 150 - 200

Jetel červený 230 - 460

Vojtěška 300 - 550

Fazol 150 - 390

Hrách 105 - 245

Lupina 100 - 150

• Z hlediska inputu N do půdy jsou výbornými předplodinami vojtěška setá, kukuřice na zrno, jetel luční, slunečnice, mák, řepka olejka a hrách setý se zapracováním slámy do půdy. Input N do půdy je více než 100 kg/ha.

• Dobrými předplodinami jsou: kukuřice na siláž, ozimá pšenice a oves, po sklizni zůstává v půdě průměrně 51-61 kg N/ha.

• Slabými předplodinami jsou: ozimé žito, jarní a ozimý ječmen a cukrová řepa, jejichž rostlinné zbytky obsahují v průměru méně jak 26 kg N/ha. Při zaorávce slámy je třeba doplnit 5-10 kg N na jednu tunu slámy.

Fosfor

• Z hektaru půdy odčerpávají plodiny 20-30 kg fosforu ročně. Náhrada organickými hnojivy je nedostačující vzhledem k malému obsahu fosforu v nich a obtížné přeměně na přijatelné formy

• I v ekologickém zemědělství je často nezbytné dodávat fosfor do půdy v minerální podobě. Směrnice povolují aplikovat mleté fosfáty s nízkým obsahem kadmia (do 50 mg/kg P2O5).

Draslík

• všechny půdy obsahující jíl jsou poměrně bohaté na draslík. Naopak na písčitých a rašelinných půdách bývá draslíku nedostatek.

• Do půdy se dostává dostatek draslíku ve statkových hnojivech, zbytcích rostlin (zvláště draslomilných – jeteloviny, brambory) a ve slámě.

Vápník

• v ekologickém zemědělství je zakázáno používat pálené vápno

• Doporučuje se používat vápenec či dolomit

• Vápní se častěji na lehkých půdách ve vlhčích oblastech 1x za 2 roky, na těžších půdách 1x za 3 roky a menšími dávkami (v přepočtu do 1,5 t CaCO3/ha).

Hořčík

• Je možno doplnit jej do půdy dolomitem nebo kieseritem (síran hořečnatý, hořečnatodraselný).

Příznaky nedostatku Mg u obilnin

Bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku

• Stanoví se struktura osevu, předpokládané výnosy a celková produkce.

• Vypočítá potřeba živin za všechny osevní postupy a celková potřeba živin.

• vypočítá množstvím živin, které představuje ztrátu prodejem.

• Bilance zdroje živin.• Bilanci živin v podniku vypočteme podle vzorce: zdroje

živin – potřeba živin = schodek a nebo přebytek živin. • Produkce živin ze zeleného hnojení.• Výsledná bilance živin pro kalkulaci živin ze zeleného

hnojení.

Organická hnojiva

• Chlévský hnůj

• Močůvka

• Kejda

• Komposty

Zpracování půdy

Zpracování půdy zahrnuje dva aspekty:

Ekologický – při zpracování půdy se nevytvářejí pouze technické podmínky pro zasetí nebo sázení rostlin, půda je životním prostředím pro obrovské množství organismů, kteří vytvářejí a udržují úrodnost půdy

Ekonomický – kvalita zpracování půdy spolurozhoduje o výnosu v daném roce a při závažných chybách negativně ovlivňuje i výsledek roku následujícího

Strukturní a biologicky aktivní půda je základním předpokladem úspěšného pěstování plodin

Plně rozvinutá fauna a flóra (edafon) je schopna zajistit dostatečný obrat živin a omezit rozvoj chorob a škůdců

Cíle zpracování půdy:

• nakypřením půdy umožnit růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu,

• zlepšit aeraci půdy (pronikání vzdušného kyslíku a dusíku),

• podpořit aktivitu edafonu, • zvýšit infiltraci vody, • snížit evaporaci, • zničit nebo omezit plevele, choroby a škůdce,

• zapravit do půdy rostlinné zbytky a hnojiva, • odstranit zhutnění půdy způsobené předchozími zásahy, • umožnit založení porostu.

Z hlediska zpracování půdy jsou rozhodující dva limity:

Vlhkost půdy

Při zpracování půdy se nesmějí utvořit hroudy (aby půda nebyla příliš vlhká nebo suchá) Při vlhkosti vhodné pro zpracování se půda při zmáčknutí v prstech drobí

Měrný tlak (přenášený na půdu koly mechanizačních prostředků )• max. 0,8 kg/cm (osové zatížení 4 t u jednoduché, 6 t u zdvojené nápravy)

• nepoužívat těžké tažné prostředky ,• pro náročnější práce používat traktory s pohonem všech kol, • všechny stroje a nářadí by měly mít stejnou stopu jako traktor,

• při orbě jezdit všemi koly po záhonu, pokud možno se vyhnout jízdě v brázdě,

• používat dostatečně široké pneumatiky a kola o větším průměru, • využívat regulaci huštění pneumatik, • po založení porostu používat lehčí traktory a tzv. kultivační kola.

Volba technologie zpracování půdy

V EZ obracíme půdu co nejméně

Hloubka obracení je dána:• hloubkou setí či sázení,• potřebou zapravení posklizňových zbytků a hnojiv,• zaklopením plevelů.

Pro zrniny apod. mělčí zpracování půdy, okopaniny a zeleniny hlubší zpracování půdy (využití kypřičů).Půda musí být prokypřena na požadovanou hloubku bez vynášení spodních vrstev na povrch.Vhodné jsou minimalizační technologie a půdoochranné technologie zpracování půdy (kypřiče, rotační pluhy, vibrační nářadí, setí do nezpracované půdy, apod.).

Výhody orby Nevýhody orby

provzdušnění ornice vyšší pracovní a energetické náklady

podpora aktivity edafonu (podpora mineralizace živin)

vyšší rozklad humusu

zapravení posklizňových zbytků, meziplodin a hnojiv

poškození edafonu

redukce ztrát živin akoloidů do podorničí

větší nebezpečí tvorby přísušku či rozbahnění

účinné hubení plevelů (zejména vytrvalých)

zapravení semen plevelů do větších hloubek

rychlejší osychání půdy (dřívější vstup na pozemek)

pozvolnější osychání půdy na jaře

větší prokořenění půdy kontrastní přechod mezi ornicí a podorničím

Volba nářadí pro zpracování půdy

Na pozemcích s vytrvalými plevely nemá pluh alternativu, vlhčí podmínky.

Minimalizační a půdoochranné technologie lze využít na nezaplevelených pozemcích a v sušších podmínkách.

V oblasti regulace plevelů je podmítka nezbytným opatřením.

Spotřeba nafty, práce a přímé náklady na založení 1 ha porostů ozimých obilnin (Javůrek,

2003) Technologie

Tradiční Minimalizace Přímé setí

OperacePHM(l) Hod. Kč PHM(1) Hod. Kč PHM(l) Hod. Kč

podmítka 8,2 0,4 440 8,2 0,4 440 - - -

střední orba22,0 1,0 1270 - - - - - -

předseťová přípr. 9,5 0,5 900 - - - - - -

fréza+setí naširoko - - - 10,5 0,8 1010 - - -

Setí do nezpr. půdy - - - - - - 9,8 0,35 940

Celkem 39,7 1,9 2610 18,7 1,2 1450 9,8 0,35 940

Časté chyby při zpracování půdy

Pozdě provedená předseťová příprava k ozimům

Podmítka musí následovat co nejdříve po sklizni, dokud půda nevyschne a neztvrdne (vhodné ošetření tak, aby se předešlo tvorbě hrud). Nedostatečně slehlé seťové lůžko nebo pozemek plný hrud vede ke zvyšování nákladů, snížení polní vzcházivosti a poklesu výnosu

Příliš časný vstup na pozemek na jaře

Pěstitelské technologie kladou důraz na co nejčasnější vstup na pozemek, k předseťové přípravě je třeba přistoupit až když je půda dostatečně zralá. Snažíme se vyhnout použití smyků.

Předseťová příprava a setí

Seťové lůžko

Ideální seťové lůžko - hloubka setí

Požadavky na secí stroje

• přesné dodržení výsevku

• přesné dodržení rozmístění semen v šířce záběru

• dobré rozmístění semen v řádku

• dobré seřizování a dodržování hloubky setí

• rovnoměrné a dostatečné přikrytí osiva

• odolnost proti ucpání při setí s větším podílem rostlinných zbytků