Současnost a budoucnost českého zemědělství

Ing. Martin Pýcha

Zemědělský svaz ČR § Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství

a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně.

§ Svaz má v současnosti přes 900 členů, kteří hospodaří na cca 1/3 zemědělské půdy v ČR. Členem svazu jsou převážně velké zemědělské podniky a velké rodinné farmy, ale i například odbytová družstva a zájmové svazy zemědělců.

§ Cílem činnosti Zemědělského svazu je napomáhat rozvíjení podnikání svých členů a přispívat zvyšování jejich konkurenceschopnosti, aby byli schopni plnit ve venkovském prostoru funkce produkční, environmentální a sociální.

Význam zemědělství

• Všeobecný

• Zemědělské aktivity již nejsou v současnosti chápány jen jako nástroj pro výrobu surovin a zabezpečení potravinové dostatečnosti, ale stále více se zdůrazňuje jejich vliv na utváření krajiny, její funkčnost a estetickou hodnotu

• Ekonomický

• V souhrnu svých produkčních a mimoprodukčních funkcí patří zemědělství ke strategickým odvětvím národního hospodářství

• Význam zemědělství v národním hospodářství, měřený jeho podílem na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti, se - obdobně jako ve všech ostatních členských zemích EU -neustále snižuje

Základní funkce zemědělství

§Produkční

§ Zabezpečení produkce potravin – strategický obor

§ Zásobárna obnovitelných a neobnovitelných zdrojů surovin a energie

§Mimoprodukční

§ Environmentální

§ Estetická, Historická, Kulturní, Naučná, Rekreační, Sociální….

Co bude ovlivňovat zemědělství?§ Růst populace kupní síly

• Světová populace roste o 1% ročně (Evropa méně),

• Růst průměrného příjmu obyvatele planety = 2.9%ročně (kupní síla),• Podíl obyvatel měst převážil v roce 2010 na podílem

obyvatel venkova,

• Rychlý růst celosvětové poptávky po potravinách -především po živočišných produktech a to jak v rozvojových a nově industrializovaných zemích.

• Omezené možnosti výroby potravin

• Problém nebezpečných potravin ohrožuje stále větší počet zemí. Potraviny, které jsou kontaminované viry a bakteriemi,

Za předpokladu, že průměrný Číňan bude chtít žít svůj „americký sen“ a zvýší svou potřebu do roku 2035 na úroveň dnešního průměrného Američana, bude Čína potřebovat 1,5 miliardy tun obilí, což se rovná 70 procentům dnešní roční celosvětové obilné produkce.

Země BRIC• Žije v nich 40% světová populace roste,

• Mezi roky 2003 a 2012 vzrostla jejich spotřeba masa o 6,3% a v letech 2013 – 2022 se očekává růst o dalších 2,5%,

• Číňan na venkově :

• v r. 1990 – 13,8 kg masa, mléka a vajec,

• V r. 2011 – 26,2 kg masa, mléka a vajec,

• Číňan ve městě:

• v r. 1990 – 29,8 kg masa, mléka a vajec,

• V r. 2011 – 48,9 kg masa, mléka a vajec,

• FAO předpokládá, že v roce 2050 pokryjí rozvíjející se země svou energetickou potřebu z 29% z masa, mléka, vajec a sýrů,

• To předpokládá zvýšení světové produkce masa z 300 mil. na 470 mil. t

• To předpokládá zvýšení světové produkce krmiv.. JAK? KDE?

Evropský/světový pohled na zemědělství§ Propočty Světové banky říkají, že k uživení lidstva bude třeba zvýšit zemědělskou

produktivitu do roku 2050 o 70 procent.

§ Klesající meziroční růst produktivity v EU (1960-1989: 4%, v současné době ≈ 1%; EU: 0,6%);

§ EU největší dovozce potravin - čistý dovoz do EU v roce 2008: 45,5 mld. US $ = Virtuální dovoz EU produkce z 34,9 mil. ha, (území Německa 35,7 mil. ha.)

§ Proč zvyšovat produktivitu zem. výroby v EU?

§ Každý bod růst produktivity o 1%

• poskytuje jídlo pro 10 milionů lidí,

• přispívá 500 € do ročního příjmu typické farmy,

• snižuje čistý dovoz virtuální zemědělské půdy o 1,5 milionů ha

• snižuje emise CO2 z expanze globální zemědělské výměry o 220 mil. tun a

• chrání globální ekvivalentní biologické rozmanitosti až na 600 000 ha tropického deštného pralesa.

Potravinová bezpečnosti a výsledky Světového ekonomického fóra konaného v Davosu v lednu 2013

• Mezi nadprůměrně vysoká rizika ohrožujících svět v příštích 10 letech fórumřadí i potravinovou krizi a nedostatek vody a vzájemnou kombinacijednotlivých rizik (jmenované věci mají vyšší riziko než např. organizovanýzločin).

• Výsledky byly získány ze šetření provedeného ve 102 zemích světa.

Počasí, klima a voda

Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN předpokládá:

1)Změny budou pravděpodobně velké a nevratné. Nejdříve se dotknou zvířat a rostlin, potom člověka.

2)Velkým problémem budoucnosti bude voda. V některých oblastech jí bude příliš mnoho v důsledku vydatných dešťů a záplav, jinde bude naopak sucho a nedostatek pitné vody. Propast mezi těmito oblastmi se zřejmě bude prohlubovat.

„V ČR bude pršet pravděpodobně méně často, ale o to vydatněji, takže je riziko, ževoda v půdě nezůstane a odteče povrchově.“ Bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu

globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR

3) Zpráva předpovídá, že různé země v důsledku dramatických dopadů klimatických změn zaznamenají roční propady ekonomiky od 0,2 až do dvou procent.

Počasí, klima a voda

4) Války a násilné konflikty kvůli nižším úrodám, menší dostupnostipotravin nebo jejich zdražení jsou velmi pravděpodobné, uvádí se vezprávě mezivládního panelu. Zvětší se rozdíl mezi bohatými a chudými.

5) Během nadcházejících dvaceti až třiceti let budeme svědky kyselejšíchoceánů, tání ledu v Arktidě a mizení korálů v moři. IPCC předpokládávýrazný úbytek ryb v mořích a oceánech.

6) Pokles úrody kukuřice, pšenice i rýže se očekává zejména po roce 2050.Přitom počet lidí na planetě přesáhne devět miliard.

7) Do roku 2100 přijdou stamiliony lidí o domovy kvůli záplavám v

pobřežních oblastech a ztrátě úrodné půdy.

Oteplující se atmosféra může například pro střední Evropu znamenat (svýjimkou vysokohorských poloh), že bude do 30 až 40 let v zimě zcela

beze sněhu. Bude jen pršet.

Počasí, klima a voda

Vývoj průměrných teplot v ČR ve stupních Celsia

6,5

7

7,5

8

8,5

9

9,5

10

10,5

11

11,5

r. 1

93

0

r. 1

94

0

r. 1

95

0

r. 1

96

0

r. 1

96

2

r. 1

96

4

r. 1

96

6

r. 1

96

8

r. 1

97

0

r. 1

97

2

r. 1

97

4

r. 1

97

6

r. 1

97

8

r. 1

98

0

r. 1

98

2

r. 1

98

4

r. 1

98

6

r. 1

98

8

r. 1

99

0

r. 1

99

2

r. 1

99

4

r. 1

99

6

r. 1

99

8

r. 2

00

0

r. 2

00

2

r. 2

00

4

dle měření v Praze-Karlově dle měření v Brně-Tuřanech

Lineární (dle měření v Praze-Karlově) Lineární (dle měření v Brně-Tuřanech)

Zemědělství ČR§ Spolu s potravinářskou výrobou je to tradiční odvětví národního

hospodářství

§ Nedílná součást venkovského prostoru

§ Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činí 2,2 % (2012)

§ Hospodaří se cca na 4264 tis. ha zemědělské pudy

§ Ubývání kvalitní zemědělské půdy

§ Spolu s potravinářskou výrobou je to tradiční odvětví národního hospodářství

§ Nedílná součást venkovského prostoru

§ Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činí 2,2 % (2012)

§ Hospodaří se cca na 4264 tis. ha zemědělské pudy

§ Ubývání kvalitní zemědělské půdy

Stav pracovníků dle šetření 2013

Pracující v zemědělství 2013

Největší rizika pro budoucnost českého zemědělství

§ Chybějící budoucí kvalifikovaná generace

§ Prodej půdy nezemědělcům – omezení dlouhodobého rozvoje podniků.

§ Stabilita politického a podnikatelského prostředí

§ Zemědělská politika – česká i SZP

• Neexistující koncepce českého zemědělství a potravinářství a špatné na stavení SZP, které

povede k tomu, že nebudeme schopni využít rostoucí poptávky po potravinách ve světě.

§ Velikost – naše síla i slabina – neochota se sdružit do odbytových organizací a neschopnost reagovat na globální propojení trhů (otevření trhu EU dalším zemím).

§ Neschopnost zvyšovat konkurenceschopnost díky dobře fungující spolupráci výzkumu a praxe (INOVACE).

§ Malá schopnost reagovat na klimatické změny.

§ Rostoucí environmentální, kvalitativní, sociální požadavky na zem. prvovýrobu – snižující konkurenceschopnost evropského zemědělství

§ Degradace půdy, zastavování půdy- vyjímání ze zem. půdního fondu.

Pracující v zemědělství

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

pracující přímozaměstnaní podnikem

pravidelně zaměstnaní nepravidelně zaměstnaní pracující nepřímozaměstnaní podnikem

2000 2010 2013

Věková struktura pracujících v zemědělství

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

Do 24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 65 a více let

celkem muži ženy

Vzdělanostní struktura pracovníků FO zemědělství 2013

Pouze praktické Základní (SOU úplné (SŠ s maturitou, VOŠ a VŠ

Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s maturitou)

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obor počet % počet % počet % počet % počet % počet %

Zemědělství a

lesnictví 2 272 4,3 2 002 4,3 1 854 4,3 1 595 4 1 671 4,2 1 625 4

Celkem 53014 100 46156 100 42651 100 40022 100 40060 100 40393 100

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zemědělství a lesnictví

Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s výučním listem)

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obor počet % počet % počet % počet % počet % počet %

Zemědělství a

lesnictví 3 353 8,4 3 049 8,7 3 147 9,3 3 184 9,6 3 146 10 3 065 9,8

Celkem 39729 100 35090 100 33876 100 33202 100 31566 100 61154 100

2 800

2 900

3 000

3 100

3 200

3 300

3 400

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zemědělství a lesnictví

Co se snaží Zemědělský svaz ČR dělat?

§ Zvyšovat informovanost laické veřejnosti o zemědělství

§ Upozorňovat na nenahraditelný význam a důležitost zemědělství

§ Zvyšovat tím prestiž povolání zemědělce

§ Pracovat již s malými dětmi a vytvářet u nich vztah k zemědělství

§ Zpřístupňovat a přibližovat dnešní moderní zemědělství veřejnosti (dětem,

mladým lidem, jejich rodičům)

§ Podporovat střední odborné zemědělské školství

•àZemědělství žije!

Děkuji za pozornost