Post on 30-May-2020
transcript
»·st normativnÌñ Protokol z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise, ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody
mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy, podepsan˝ ve VÌdni dne 17. prosince 2004(Ë.j. 10 079/2005-61) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 2
ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy v roce 2005 (Ë.j. 31 395/2004-30 ze dne 10. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 4
ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005 (Ë.j. 28 780/2004-30 ze dne 25. 11. 2004) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 6
ñ ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn (Ë.j. 10 903/2005-30 ze dne 18. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8
ñ RozhodnutÌ MäMT o zmÏnÏ P¯Ìlohy k rozhodnutÌ MäMT podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯov·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 (Ë.j. 32 228/2004-23 ze dne 20. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 12
»·st metodick·ñ Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝
vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 14ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ
(Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 14ñ R·mcov˝ pl·n systÈmu kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky
(Ë.j. 17 245/2004-25 ze dne 4. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 43
»·st oznamovacÌ ñ Informace o udÏlenÌ schvalovacÌch doloûek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ Ozn·menÌ o ztr·tÏ razÌtek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ Ozn·menÌ »äI o ztr·tÏ sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora (Ë.j. 32 802/2004-2/1) . . . . . . . . . . . . . . str. 53ñ StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ
na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ, svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly, v roce 2005 (Ë.j. 10 852/2005-45) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 54
R O Č N Í K L X I
V Ě S T N Í KM I N I S T E R S T V A Š K O L S T V Í , M L Á D E Ž EA T Ě L O V Ý C H O V Y Č E S K É R E P U B L I K Y
SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč
O B S A H
».j. 10 079/20005-61
P R O T O K O L
z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise,
ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou
a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy
Na z·kladÏ Ël·nku 23 Dohody mezi »eskosloven-skou socialistickou republikou a Rakouskou republi-kou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy seuskuteËnilo ve VÌdni dne 17. prosince 2004 mimo¯·d-nÈ zased·nÌ SmÌöenÈ komise (d·le jen ÑSmÌöen·komiseì).
»eskou delegaci vedl Mgr. Jind¯ich FryË, ¯editelodboru mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky.
Rakouskou delegaci vedl velvyslanec Dr. EwaldJ‰ger, z·stupce vedoucÌho kulturnÏ-politickÈ sekceSpolkovÈho ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ.
SloûenÌ delegacÌ je uvedeno v p¯Ìloze A.CÌlem mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise
bylo prodlouûenÌ Programu ÑAkce »esk· republika ñRakousk· republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·-nÌì (d·le jen ÑProgram Akceì), zah·jenÈho v roce1992 a prodlouûenÈho v letech 1996 a 2001.
SmÌöen· komise zhodnotila dosavadnÌ realizaciProgramu Akce jako p¯Ìnosnou a zd˘raznila v˝znambilater·lnÌ spolupr·ce k podpo¯e vz·jemnÈho porozu-mÏnÌ. RealizacÌ Programu Akce byly vytvo¯enyz·sadnÌ p¯edpoklady pro dalöÌ ˙spÏönou region·lnÌa evropskou kooperaci prospÏönou pro obÏ zemÏ, jejÌûdalöÌ rozvoj bude prost¯ednictvÌm programu d·le pod-porov·n.
SmÌöen· komise se proto usnesla na prodlouûenÌProgramu Akce na ËasovÈ obdobÌ od 1. ledna 2005 do31. prosince 2009 a vypracovala na toto obdobÌ p¯ilo-ûen˝ ÑPracovnÌ programì, kter˝ p¯edkl·d· Minister-stvu ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republikya SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdua kulturu RakouskÈ republiky k realizaci.
KaûdÈ z tÏchto ministerstev m˘ûe ozn·mit druhÈ-mu ministerstvu ˙mysl ukonËit vz·jemnou spolupr·ciuskuteËÚovanou v r·mci prov·dÏnÌ uvedenÈho Pra-covnÌho programu, a to pÌsemn˝m ozn·menÌm doru-Ëen˝m druhÈmu ministerstvu nejpozdÏji öest mÏsÌc˘p¯ed koncem probÌhajÌcÌho kalend·¯nÌho roku; v tako-vÈm p¯ÌpadÏ by realizace PracovnÌho programu bylaukonËena k 30. Ëervnu n·sledujÌcÌho roku.
D·no ve VÌdni dne 17. prosince 2004 ve dvoup˘vodnÌch vyhotovenÌch, kaûdÈ v jazyce ËeskÈma nÏmeckÈm, p¯iËemû obÏ znÏnÌ majÌ stejnou platnost.
Jind¯ich FryË, v.r.Za delegaci »eskÈ republiky
Ewald J‰ger, v.r.Za delegaci RakouskÈ republiky
P¯Ìloha ASLOéENÕ DELEGACÕ
Delegace »eskÈ republikyMgr. Jind¯ich FryË ¯editel odboru mezin·rodnÌchvedoucÌ delegace vztah˘
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
Doc. RNDr. p¯edseda ¯ÌdÌcÌho grÈmia Jan StanÏk, CSc. Programu Akce
Ing. Petr K¯enek, CSc. ¯editel odboru mezin·rodnÌspolupr·ce ve v˝zkumua v˝vojiMinisterstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
Dr. Dagmar ävermov· odbor mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
Ing. Ji¯Ì »isteck˝ rada vyslanec VelvyslanectvÌ »eskÈ republiky
Delegace RakouskÈ republikyVelvyslanec z·stupce vedoucÌho Dr. Ewald J‰ger kulturnÏ-politickÈ sekcevedoucÌ delegace SpolkovÈ ministerstvo
zahraniËnÌch vÏcÌ
Dr. Christoph Ramoser vedoucÌ oddÏlenÌ SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu
Vyslanec SpolkovÈ ministerstvo Dr. Hans-Martin zahraniËnÌch vÏcÌWindisch-Gr‰tz
Mag. Eva Philipp SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu
strana 2 SEŠIT 2
ČÁST NORMATIVNÍ
P¯Ìloha BPRACOVNÕ PROGRAM
programu ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk·republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì
na roky 2005 aû 2009
»·st ICÌle a ˙koly Programu Akce
(1) Program ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk·republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì(d·le jen ÑProgram Akceì) slouûÌ k podpo¯e vz·-jemnÈho porozumÏnÌ mezi Ëesk˝mi a rakousk˝mivysokoökolsk˝mi studenty, akademick˝mia vÏdeck˝mi pracovnÌky, jakoû i k podpo¯evÏdeckÈho dorostu v »eskÈ republice a RakouskÈrepublice.
(2) Program Akce podporuje v˝mÏnu vysokoökol-sk˝ch student˘, akademick˝ch a vÏdeck˝ch pra-covnÌk˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a vevÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republice a na uni-verzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝ch vyso-k˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌchv RakouskÈ republice uskuteËÚovanou za ˙Ëelemstudia, v˝uky a vÏdeckÈ pr·ce na vysok˝ch öko-l·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republicea na univerzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝chvysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌchv RakouskÈ republice.
(3) Program Akce podporuje ˙Ëast v letnÌch jazyko-v˝ch kursech a jejich po¯·d·nÌ.
(4) V r·mci Programu Akce je realizov·no naplÚov·-nÌ Programu o vÏdecko-technickÈ spolupr·ci mezi»eskou republikou a Rakouskou republikou zedne 17. dubna 1997.
»·st IIÿÌdÌcÌ grÈmium Programu Akce
(1) Realizace Programu Akce bude ¯Ìzena ÿÌdÌcÌmgrÈmiem Programu Akce. ÿÌdÌcÌ grÈmium budeplnit zejmÈna n·sledujÌcÌ ˙koly:a) schvalovat JednacÌ ¯·d ÿÌdÌcÌho grÈmia,b) volit p¯edsedu a mÌstop¯edsedu ÿÌdÌcÌho grÈ-
mia,c) zpracov·vat n·vrhy roËnÌch pl·n˘ aktivit Pro-
gramu Akce a roËnÌch rozpoËt˘ ProgramuAkce a p¯edkl·dat je prost¯ednictvÌm Ëest-n˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia MinisterstvuökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ repub-liky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·-nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky (d·lejen Ñministerstvaì),
d) p¯edkl·dat ministerstv˘m prost¯ednictvÌmËestn˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia provϯen·roËnÌ vy˙Ëtov·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘poskytnut˝ch ministerstvy na realizaci Pro-gramu Akce,
e) p¯edkl·dat n·vrhy na jmenov·nÌ a odvol·nÌvedoucÌho JednatelstvÌ Programu Akce (d·lejen ÑJednatelstvÌì) ke schv·lenÌ ËestnÈmup¯edsedovi zemÏ, kde JednatelstvÌ p˘sobÌ.
(2) ÿÌdÌcÌ grÈmium bude mÌt deset Ëlen˘ s pr·vemhlasovat, z nichû pÏt Ëlen˘ ËeskÈ Ë·sti bude jme-nov·no ministrem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝cho-vy »eskÈ republiky a pÏt Ëlen˘ rakouskÈ Ë·stibude jmenov·no spolkovou ministrynÌ pro vzdÏ-l·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky. »le-novÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou jmenov·ni zpravidlana dobu jednoho kalend·¯nÌho roku, p¯iËemû tat·ûosoba m˘ûe b˝t Ëlenem ÿÌdÌcÌho grÈmia jmeno-v·na opakovanÏ.
(3) ÿÌdÌcÌ grÈmium si pro kaûd˝ kalend·¯nÌ rok zvolÌze sv˝ch Ëlen˘ p¯edsedu a mÌstop¯edsedu. Nebu-de-li p¯edseda pro urËit˝ kalend·¯nÌ rok zvolenp¯ed zaË·tkem danÈho kalend·¯nÌho roku, z˘staneve funkci p¯edsedy aû do zvolenÌ novÈho p¯edse-dy osoba, kter· byla p¯edsedou pro p¯edch·zejÌcÌkalend·¯nÌ rok.
(4) Ministr ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈrepubliky a spolkov· ministrynÏ pro vzdÏl·v·nÌ,vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky budou Ëestn˝-mi p¯edsedy ÿÌdÌcÌho grÈmia, opr·vnÏn˝mi ˙Ëast-nit se zased·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia s hlasem porad-nÌm.
(5) ÿÌdÌcÌ grÈmium bude usn·öenÌschopnÈ, pokudbude p¯Ìtomno alespoÚ öest jeho Ëlen˘, nejmÈnÏvöak dva ËlenovÈ z ËeskÈ Ë·sti a nejmÈnÏ dva Ële-novÈ z rakouskÈ Ë·sti. OstatnÌ n·leûitosti zp˘sobujedn·nÌ a hlasov·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou stano-veny v JednacÌm ¯·du ÿÌdÌcÌho grÈmia; usnesenÌo JednacÌm ¯·du lze p¯ijmout pouze jednomysl-n˝m hlasov·nÌm.
(6) »lenovÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia vykon·vajÌ svoji funkcibezplatnÏ, mohou jim vöak b˝t z prost¯edk˘poskytovan˝ch na realizaci Programu Akce uhra-zeny v˝daje spojenÈ s jejich ˙ËastÌ na zased·nÌchÿÌdÌcÌho grÈmia a s plnÏnÌm dalöÌch ˙kol˘, svϯe-n˝ch jim ÿÌdÌcÌm grÈmiem.
»·st IIIJednatelstvÌ
(1) Za implementaci z·vÏr˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia, vÏcn˝chod Programu Akce a spr·vu finanËnÌch pro-st¯edk˘ bude zodpovÌdat JednatelstvÌ, kterÈ jeorganizaËnÌ souË·stÌ Domu zahraniËnÌch sluûebMinisterstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy»eskÈ republiky (d·le jen ÑD˘m zahraniËnÌch slu-
SEŠIT 2 Strana 3
ûebì). JednatelstvÌ bude ¯Ìzeno p¯edsedou ¯ÌdÌcÌhogrÈmia; v oblasti pracovnÏ pr·vnÌch vztah˘ budoupracovnÌci JednatelstvÌ pod¯Ìzeni ¯editeli DomuzahraniËnÌch sluûeb.
(2) SÌdlo JednatelstvÌ Programu Akce bude v Praze;ËeskÈ ministerstvo zabezpeËÌ prost¯ednictvÌm DomuzahraniËnÌch sluûeb moûnost uûitÌ nezbytn˝ch kan-cel·¯sk˝ch prostor. FinanËnÌ prost¯edky poskytnutÈna provoz JednatelstvÌ, vËetnÏ mzdov˝ch a ostatnÌchosobnÌch n·klad˘ na zamÏstnance, budou zapoËÌt·-v·ny do celkovÈ v˝öe finanËnÌch prost¯edk˘ poskyt-nut˝ch na realizaci Programu Akce.
»·st IVFinancov·nÌ
(1) Prost¯edky poskytovanÈ »eskou republikoua Rakouskou republikou na realizaci ProgramuAkce budou ministerstvy vynakl·d·ny v souladus roËnÌmi pl·ny aktivit a rozpoËty ProgramuAkce, schv·len˝mi obÏma ministerstvy.
(2) KaûdÈ z ministerstev kaûdoroËnÏ zabezpeËÌ ˙hra-du jednÈ poloviny z celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘spojen˝ch s realizacÌ Programu Akce, urËenÈ roË-nÌm rozpoËtem Programu Akce.
(3) »eskÈ ministerstvo bude moci kaûdoroËnÏ roz-hodnout o p¯ÌpadnÈm aû desetiprocentnÌm zv˝-öenÌ nebo snÌûenÌ rozpoËtem programu stanove-nÈ celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘ spojen˝chs realizacÌ Programu Akce, s tÌm, ûe rakouskÈministerstvo pak odpovÌdajÌcÌm zp˘sobemzv˝öÌ nebo snÌûÌ sv˘j finanËnÌ p¯ÌspÏvek na rea-lizaci Programu Akce tak, aby i v takovÈm p¯Ì-padÏ byl v danÈm roce vz·jemn˝ pomÏr finanË-nÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Programu Akce »eskou republikou a finanË-nÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Pro-gramu Akce Rakouskou republikou rovenpomÏru 1 : 1.
(4) D˘m zahraniËnÌch sluûeb m˘ûe na realizaciProgramu Akce p¯ijmout po p¯edchozÌm sou-hlasu ÿÌdÌcÌho grÈmia finanËnÌ prost¯edkyposkytnutÈ t¯etÌ stranou.Tyto finanËnÌ prost¯ed-ky budou vyuûity v˝luËnÏ k realizaci cÌl˘ Pro-gramu Akce. Zad·nÌ od t¯etÌ strany mohou b˝tp¯evzata oproti ˙hradÏ vöech vznikl˝ch n·kla-d˘, pokud tato zad·nÌ jsou v souladu s cÌli uve-den˝mi v Ë·sti I Programu Akce. VeökerÈ pro-st¯edky zÌskanÈ od t¯etÌch stran budou oddÏlenÏvykazov·ny v roËnÌm vy˙Ëtov·nÌ vËetnÏ uvede-nÌ zdroje.
strana 4 SEŠIT 2
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 31 395/2004-30
Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m
vysok˝m ökol·m
Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe
a tÏlov˝chovy v roce 2005
»l. 1ObecnÈ podmÌnky
1.1 Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy(d·le jen Ñministerstvoì) vyd·v· podle ß 14 z·ko-na Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravidlecha o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (rozpo-Ëtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,rozhodnutÌ o dotacÌch podle ß 40 odst. 2 z·konaË. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏa doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝chökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘.
1.2 Dotaci ze st·tnÌho rozpoËtu (d·le jen Ñdotaceì)m˘ûe ministerstvo poskytnout obecnÏ prospÏönÈspoleËnosti, kterÈ byl udÏlen st·tnÌ souhlas p˘so-bit jako soukrom· vysok· ökola (d·le jen Ñûada-telì).
1.3 Dotaci ministerstvo m˘ûe poskytnout ûadateli,kter˝
a) p¯ed udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jakosoukrom· vysok· ökola p˘sobil jako soukrom·vyööÌ odborn· ökola za¯azen· do sÌtÏ p¯edökol-nÌch za¯ÌzenÌ, ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ nebo dorejst¯Ìku ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ a z d˘voduzmÏny jÌm poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ spojenÈs udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jako sou-krom· vysok· ökola mu jiû nen·leûÌ dotacek financov·nÌ neinvestiËnÌch v˝daj˘ souvisejÌ-cÌch s v˝chovou a vzdÏl·v·nÌm ve vyööÌ odbor-nÈ ökole a
b) uskuteËÚuje akreditovan˝ studijnÌ program veve¯ejnÈm z·jmu danÈm uplatnitelnostÌ jehoabsolvent˘ na trhu pr·ce (d·le jen ÑstudijnÌprogram ve ve¯ejnÈm z·jmuì), p¯iËemû exi-stenci ve¯ejnÈho z·jmu ministerstvo ovϯujeprojedn·nÌm s Ministerstvem pr·ce a soci·l-nÌch vÏcÌ, pop¯ÌpadÏ s jin˝m ˙st¯ednÌm spr·v-nÌm ˙¯adem, a s krajem; ovϯenÌ nenÌ nutnÈ,pokud ûadatel pokraËuje v uskuteËÚov·nÌ akre-ditovanÈho studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu, na kterÈ mu byla ministerstvem poskyt-nuta dotace v roce 2004.
1.4 Dotaci ministerstvo poskytne v˝hradnÏ na usku-teËÚov·nÌ studijnÌch program˘ ve ve¯ejnÈm z·jmua na tv˘rËÌ Ëinnost spojenou s tÏmito studijnÌmiprogramy, kter· nenÌ v˝zkumem nebo v˝vojem.
»l. 2PodmÌnky poskytnutÌ dotace a stanovenÌ jejÌ v˝öe2.1 PÌsemn· û·dost ûadatele o dotaci musÌ b˝t pode-
ps·na statut·rnÌm org·nem ûadatele a org·nem,kter˝ vykon·v· p˘sobnost rektora ve¯ejnÈ vysokÈökoly, a musÌ b˝t doruËena ministerstvu do 31. 5.2005.
2.2 é·dost obsahuje a) n·zev, adresu sÌdla, identifikaËnÌ ËÌslo a ËÌslo
bankovnÌho ˙Ëtu ûadatele,b) v˝öi dotace, kterou ûadatel poûaduje na usku-
teËÚov·nÌ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu v roce 2005,
c) v˝öi ökolnÈho v akademickÈm roce 2004/2005a p¯edpokl·danou v˝öi ökolnÈho v akademic-kÈm roce 2005/2006,
d) p¯edpokl·dan˝ poËet student˘ zapsan˝ch dostudia v jednotliv˝ch studijnÌch programech,studijnÌch oborech, roËnÌcÌch a form·ch studiak 31. 10. 2005, z toho zvl·öù p¯edpokl·dan˝poËet student˘ zapsan˝ch do studia studijnÌhoprogramu ve ve¯ejnÈm z·jmu.
2.3 Poûaduje-li ûadatel dotaci i na tv˘rËÌ Ëinnost, jesouË·stÌ û·dosti tÈû projekt tÈto tv˘rËÌ Ëinnosti, vekterÈm jsou uvedeni ¯eöitel (¯eöitelÈ) a spolu¯eöi-telÈ, souËasn˝ stav ¯eöenÈho problÈmu, cÌle ¯eöe-nÌ, zp˘sob ¯eöenÌ, konkrÈtnÌ v˝stupy a prezentacev˝sledk˘, charakteristika ¯eöitelskÈho kolektivuvËetnÏ odbornÈho ûivotopisu ¯eöitele (¯eöitel˘)a spolu¯eöitel˘, finanËnÌ rozvaha n·klad˘ na ¯eöe-nÌ s od˘vodnÏnÌm jednotliv˝ch poloûek.
2.4 K û·dosti ûadatel p¯iloûÌ aktu·lnÌ znÏnÌ Dlouho-dobÈho z·mÏru vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ,v˝vojovÈ, umÏleckÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ ËinnostisoukromÈ vysokÈ ökoly (d·le jen ÑDlouhodob˝z·mÏr soukromÈ vysokÈ ökolyì).
2.5 V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo. P¯i stanovenÌv˝öe dotace p¯ihlÌûÌa) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru
vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ,umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti pro oblastvysok˝ch ökol, vypracovanÈho ministerstvem,
b) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru sou-kromÈ vysokÈ ökoly,
c) k ukazateli, kter˝ se vypoËÌt· jako souËin poËtustudent˘ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈmz·jmu k 31.10.2004 podle ˙daj˘ ze Sdruûen˝chinformacÌ matrik student˘, koeficientu ekono-mickÈ n·roËnosti, kter˝ ministerstvo studijnÌ-mu programu p¯i¯adÌ, a z·kladnÌho normativu,stanovenÈho pro ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, snÌûe-nÈho o ökolnÈ,
d) k n·klad˘m na projekt p¯edloûen˝ podle bodu2.3;
e) k vyj·d¯enÌm o ve¯ejnÈm z·jmu, uËinÏn˝mv r·mci projedn·nÌ û·dosti podle bodu 1.3pÌsm. b), a k tomu, jakou materi·lnÌ podporou
ve¯ejn˝ z·jem na uskuteËÚov·nÌ studijnÌho pro-gramu projevujÌ ti, kte¯Ì tento ve¯ejn˝ z·jemdeklarujÌ;
f) k existenci jinÈho ve¯ejnÈho z·jmu, kter˝m sepro ˙Ëely tÏchto Pravidel rozumÌ z·jem st·tu nauskuteËÚov·nÌ danÈho akreditovanÈho studijnÌ-ho programu, vypl˝vajÌcÌ nap¯Ìklad z jeho jedi-neËnosti (spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe v »eskÈ repub-lice nenÌ û·dnou ve¯ejnou vysokou ökolouuskuteËÚov·n obsahovÏ obdobn˝ studijnÌ pro-gram) nebo z obtÌûnÈ dostupnosti studia obsa-hovÏ obdobn˝ch studijnÌch program˘, uskuteË-Úovan˝ch ve¯ejn˝mi vysok˝mi ökolami, prouchazeËe o p¯ijetÌ ke studiu.
2.6 Na poskytnutÌ dotace nenÌ pr·vnÌ n·rok. Rozhod-ne-li se ministerstvo û·dosti o dotaci zcela nebozË·sti vyhovÏt, poskytne ûadateli dotaci po vyd·-nÌ ÑRozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace ze st·tnÌhorozpoËtu v roce 2005ì. Pro toto rozhodnutÌ, kon-trolu dodrûov·nÌ podmÌnek pro Ëerp·nÌ dotace,vy˙Ëtov·nÌ dotace a zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dota-ci se p¯imϯenÏ pouûijÌ ustanovenÌ ÑPravidel proposkytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·mMinisterstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovypodle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch öko-l·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpi-s˘ì Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, veznÏnÌ zmÏny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30650/2002-30 ze dne10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne24.1.2004, a vyhl·öka Ë. 551/2004 Sb., kterou sestanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌvztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌ-mi aktivy nebo N·rodnÌm fondem. NevyhovÌ-liministerstvo û·dosti o dotaci, rozhodnutÌ nevy-d·v·.
»l. 3⁄Ëinnost
Tato ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝mvysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy v roce 2005ì nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnempodpisu a nevztahujÌ se na dotace poskytovanÈ koneË-n˝m uûivatel˘m na projekty spolufinancovanÈz EvropskÈho soci·lnÌho fondu.
V Praze dne 10. ledna 2005
JUDr. Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
SEŠIT 2 Strana 5
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 28 780/2004-30
V Praze dne 25. listopadu 2004
Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ
Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe
a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch
ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m
na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na
ubytovacÌ stipendia na rok 2005
»·st I
Poskytov·nÌ dotacÌ na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia
»l. 1ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·lejen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravi-dlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (roz-poËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, roz-hodnutÌ o poskytnutÌ dotace na ubytov·nÌ a stravov·-nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia podle ß 18 odst.3 z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·cha o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vyso-k˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jenÑdotaceì). NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌ je vymezenÌ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na, a podmÌnekjejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPravidel proposkytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·chve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌstudent˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005ì (d·lejen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplatÚovatp¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝ch ökol·ch.
Dotaci ministerstvo poskytuje na z·kladÏ û·dostÌve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn·a ministerstvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a ter-mÌny, ve kter˝ch û·dosti o dotaci soust¯eÔuje a pro-jedn·v·.
V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo rozhodnutÌmpodle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏcn˝ch ukazate-l˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm rozpoËtu.
Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌtna stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏbyla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdi-vÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. Ministerstvo,po zv·ûenÌ, vyhovÌ n·vrhu vysokÈ ökoly na zmÏnu˙Ëelu dotace formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·nÌmnovÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌ dota-ce podle rozpoËtov˝ch pravidel.
»l. 2PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ
vypo¯·d·nÌPodmÌnky pouûitÌ dotace a jejÌho finanËnÌho
vypo¯·d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·v-nÌ p¯edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace. Ve¯ej-n· vysok· ökola, kter· dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat,p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ìjemceì), je povinna splnitpovinnosti stanovenÈ rozpoËtov˝mi pravidly, dalöÌ-mi pr·vnÌmi p¯edpisy a rozhodnutÌm, zejmÈna dodr-ûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌ poskytnutÈ dotace na n·kla-dy, kterÈ se t˝kajÌ roku, na kter˝ byla dotace poskyt-nuta, a dotaci finanËnÏ vypo¯·dat v souladu s vyhl·ö-kou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovÌ z·sadya termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌmrozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivy nebo N·rod-nÌm fondem.
»l. 3Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotaci a kontrola jejÌho
pouûitÌMinisterstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku
Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; nasv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidlaa informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m podle tÏchto Pravidel.
Hospoda¯enÌ s dotacÌ kontroluje ministerstvo podleß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podle z·konaË. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ejnÈ spr·-vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o finanËnÌkontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a to zejmÈnaa) p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ ve¯ejn˝ch vysok˝ch
ökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch),b) p¯i z˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm roz-
poËtem za p¯Ìsluön˝ rok,c) p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hospoda¯enÌ ve¯ej-
nÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch).
VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌzpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·ko-na o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌchzpr·v o Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly a o hospoda¯e-nÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch) a na z·kladÏ poznatk˘ z kontrola metodick˝ch dohlÌdek.
»l. 4Z·sady pro stanovenÌ v˝öe dotace
Ve¯ejnÈ vysokÈ ökole se m˘ûe poskytnout dotace,kter· je p¯ÌspÏvkem st·tu na Ë·st n·klad˘ spojen˝chs ubytov·nÌm a stravov·nÌm student˘ a poskytov·nÌmubytovacÌch stipendiÌ student˘m, v pr˘bÏhu vöech 12mÏsÌc˘ kalend·¯nÌho roku. Tuto dotaci stanovÌ minis-terstvo pro kaûdou ve¯ejnou vysokou ökolu dvÏmaË·stkami pro cel˝ kalend·¯nÌ rok jako podÌl z dotacepro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, a to na z·kladÏtÏchto z·sad:
strana 6 SEŠIT 2
4.1. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005
(1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se t¯em Ëtvrtin·mcelkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace narok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit sez¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝chökol.
(2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi
vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËte-n˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vyda-n˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasemministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravo-vacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈjÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlose zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listo-pad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu t¯emi Ëtvrti-nami;
b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jednovyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì jepodÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo naË·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a uka-zatele Ñjì.
(3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) poËet student˘ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ubytovan˝ch
na kolejÌch, v ubytovacÌch za¯ÌzenÌch resortuMäMT nebo ubytovan˝ch se souhlasem minister-stva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly v za¯ÌzenÌch jin˝chpr·vnick˝ch osob vûdy k prvnÌmu dni mÏsÌce, a toza obdobÌ listopad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·soben˝t¯emi Ëtvrtinami (ukazatel Ñsì);
b) ukazatel Ñrì, kter˝ se rovn· dotaci na jednohoubytovanÈho studenta. Ukazatel Ñrì je podÌlemË·stky, kterou ministerstvo urËilo na Ë·sti dotacÌurËenÈ na ubytov·nÌ student˘, a ukazatele Ñsì.
4.2. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ¯Ìjna 2005 do 31. prosince 2005
(1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se jednÈ ËtvrtinÏcelkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace narok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit sez¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝chökol.
(2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ studen-t˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ
obdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘:a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi
vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËte-n˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vyda-n˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasemministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravo-vacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈjÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlose zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listo-pad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu jednou Ëtvr-tinou;
b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jednovyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì jepodÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo naË·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a uka-zatele Ñjì.
(3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytovacÌ stipen-dia, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem cel-kovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈobdobÌ pro tento ˙Ëel, takto:a) Ve¯ejn· vysok· ökola obdrûÌ stejnÈ procento
z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na Ë·sti dotacÌurËenÈ na ubytovacÌ stipendia, jako je procentostudent˘ tÈto ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, kte¯Ì podle˙daj˘ vypl˝vajÌcÌch ze systÈmu ÑSdruûenÈ infor-mace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì)k 31.10.2004 splÚujÌ d·le uvedenÈ podmÌnky prozapoËtenÌ, z poËtu student˘ vöech ve¯ejn˝ch vyso-k˝ch ökol, kte¯Ì splÚujÌ podmÌnky pro zapoËtenÌ.
b) PodmÌnkou pro zapoËtenÌ je, ûe student1. je studentem bakal·¯skÈho, magisterskÈho nebo
doktorskÈho studijnÌho programu v prezenËnÌformÏ studia,
2. studuje v prvnÌm studijnÌm programu, nebo ve stu-dijnÌm programu na nÏj navazujÌcÌm, nebo p¯estou-pil z jednoho studijnÌho programu do jinÈhoa p¯edchozÌ studium mu bylo uzn·no; v p¯ÌpadÏsoubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘ je stu-dent zapoËten nejv˝öe jednou, a to v tom studijnÌmprogramu, ve kterÈm byl do studia zaps·n d¯Ìve,
3. nep¯ekroËil standardnÌ dobu studia v û·dnÈm zesoubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘,
4. je st·tnÌm obËanem »eskÈ republiky, nebo je oso-bou bez st·tnÌ p¯Ìsluönosti, kter· m· na ˙zemÌ»eskÈ republiky povolen˝ trval˝ pobyt, nebo jest·tnÌm p¯ÌsluönÌkem ËlenskÈho st·tu EvropskÈunie nebo jinÈho smluvnÌho st·tu Dohodyo EvropskÈm hospod·¯skÈm prostoru (Islandu,Norska, Lichtenötejnska) nebo äv˝carskÈ konfe-derace, nebo kter˝ je rodinn˝m p¯ÌsluönÌkemtakovÈ osoby,
5. nem· mÌsto trvalÈho pobytu v okrese, v nÏmû jemÌsto jeho studia,
6. nem· mÌsto trvalÈho pobytu na ˙zemÌ hlavnÌhomÏsta Prahy, je-li mÌsto jeho studia na ˙zemÌhlavnÌho mÏsta Prahy.
SEŠIT 2 Strana 7
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy».j.: 10 903/2005-30
V Praze dne 18. ledna 2005
ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝mvysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûea tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vyso-k˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘(z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn
I.Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vyso-
k˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znÏnÌ zmÏnyË.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30 650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, se mÏnÌ tak, ûejejich n·zev a Ël·nky 1 aû 4 znÏjÌ:
ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vyso-k˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘
»l. 1ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·lejen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ
ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravi-dlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘(rozpoËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,rozhodnutÌ o dotacÌch podle z·kona Ë. 111/1998 Sb.,o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌchz·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘. NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌje vymezenÌ ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na,a podmÌnek jejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPra-videl pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝mökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝-chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝chökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kono vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ì(d·le jen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplat-Úovat p¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝chökol·ch. Tato Pravidla neupravujÌ ˙Ëast st·tnÌho roz-poËtu na financov·nÌ programu (ß 12 a 13 rozpoËto-v˝ch pravidel a vyhl·öka Ë. 40/2001 Sb., o ˙Ëastist·tnÌho rozpoËtu na financov·nÌ program˘ repro-dukce majetku) a poskytov·nÌ dotacÌ Ëi finanËnÌchv˝pomocÌ ze st·tnÌho rozpoËtu podle jin˝ch pr·v-nÌch p¯edpis˘ nebo rozhodnutÌ, zejmÈna poskytov·-nÌ dotacÌ na v˝zkum a v˝voj podle z·konaË. 130/2002 Sb., o podpo¯e v˝zkumu a v˝vojez ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvi-sejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o podpo¯e v˝zkumu a v˝vo-je), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a na podporukoneËn˝ch uûivatel˘ v projektech spolufinancova-n˝ch z EvropskÈho soci·lnÌho fondu.
Dotace podle tÏchto Pravidel poskytuje ve¯ejnÈvysokÈ ökole (d·le jen Ñvysok· ökolaì) ministerstvo
(4) PodmÌnky pro uûitÌ dotace na ubytov·nÌa stravov·nÌ student˘ a dotace na ubytovacÌ stipen-dia stanovenÈ ministerstvem v ÑRozhodnutÌo poskytnutÌ dotaceì, budou zahrnovat i podmÌnku,ûe prost¯edky Ë·sti dotace, urËenÈ na ubytovacÌ sti-pendia, vyplatÌ ûadatel sv˝m student˘m formou sti-pendia p¯izn·vanÈho student˘m prezenËnÌ formystudia podle stipendijnÌho ¯·du vysokÈ ökoly (pop¯Ì-padÏ fakulty), doplnÏnÈho za tÌm ˙Ëelem o p¯Ìsluö-nou ˙pravu p¯izn·v·nÌ stipendia vysokou ökolou(pop¯ÌpadÏ fakultou) podle ß 91 odst. 2 pÌsm. d)z·kona o vysok˝ch ökol·ch z d˘vod˘ zvl·ötnÌho z¯e-tele hodn˝ch, vypl·cenÈho zpÏtnÏ za obdobÌ, na nÏûbylo p¯izn·no. Podkladem pro p¯izn·nÌ stipendiabudou zjiötÏnÌ z Matriky student˘. MinisterstvodoporuËÌ vysok˝m ökol·m, aby do stipendijnÌho¯·du p¯evzaly podmÌnky, uvedenÈ v Ël. 4 bodu 4.2.odst. 3 pÌsm. b) tÏchto Pravidel, modifikovanÈnanejv˝ö podle specifickÈ situace vysokÈ ökolyv rozvinutÌ podmÌnky, t˝kajÌcÌ se mÌsta trvalÈhopobytu, nap¯. dojezdov˝m kritÈriem.
4.3. DalöÌ z·sadyMinisterstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe dotace na
ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘, proveden˝m proobdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·saduveden˝ch v bodu 4.1., rozhodnout o poskytnutÌdotace ve¯ejnÈ vysokÈ ökole na tento ˙Ëel do v˝öejednÈ öestiny dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ stu-dent˘, poskytnutÈ danÈ vysokÈ ökole v kalend·¯nÌmroce 2004. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ ve¯ej-nÈ vysokÈ ökole v˝öe dotace, vypoËtenÈ pro obdobÌod 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·sad, uve-den˝ch v bodu 4.1.
»·st II
Tato Pravidla nab˝vajÌ platnosti a ˙Ëinnosti dnem1. ledna 2005.
Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
strana 8 SEŠIT 2
SEŠIT 2 Strana 9
na uskuteËÚov·nÌ akreditovan˝ch studijnÌch progra-m˘ a program˘ celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ, s nimi spo-jenou tv˘rËÌ Ëinnost a na rozvoj vysokÈ ökoly (d·lejen Ñz·kladnÌ dotaceì).
Pro v˝öi dotacÌ, stanovenou podle tÏchto Pravidel,je rozhodn˝ dlouhodob˝ z·mÏr vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ,v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnos-ti pro oblast vysok˝ch ökol, vypracovan˝ minister-stvem a jeho kaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen Ñdlou-hodob˝ z·mÏr ministerstvaì), dlouhodobÈ z·mÏryvzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ a umÏlec-kÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti vysok˝ch ökol a jejichkaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen ÑdlouhodobÈ z·mÏryvysok˝ch ökolì), projednanÈ podle ß 87 pÌsm. c)z·kona o vysok˝ch ökol·ch, a dalöÌ kritÈria, uveden·v ß 18 odst. 4 z·kona o vysok˝ch ökol·ch. Na z·klad-nÌ dotaci m· podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch vyso-k· ökola pr·vnÌ n·rok.
Dotace ministerstvo poskytuje v souladu s ß 14odst. 3 rozpoËtov˝ch pravidel na z·kladÏ û·dostÌvysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn· a minister-stvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a termÌny, vekter˝ch û·dosti o dotace soust¯eÔuje a projedn·v·.V û·dosti o dotaci na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch pro-gram˘ a poskytov·nÌ stipendiÌ nenÌ t¯eba uv·dÏt v˝öidotace, neboù ta je urËena rozpoËtov˝mi daty. MezirozpoËtov· data pat¯Ì zejmÈna ˙daje o poËtech stu-dent˘ v akreditovan˝ch studijnÌch programecha o poËtech absolvent˘, zÌskanÈ ze systÈmu ÑSdruûe-nÈ informace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì),˙daje o pr˘mÏrnÈm evidovanÈm poËtu profesor˘a docent˘, uvedenÈm ve statistickÈm v˝kazu Ñäkol(MäMT) P1b - 04 - »tvrtletnÌ v˝kaz o zamÏstnancÌcha mzdov˝ch prost¯edcÌch za vysokÈ ökoly za 1. ñ 3.ËtvrtletÌ 2004ì (d·le jen ÑrozpoËtov˝ profesorì a Ñroz-poËtov˝ docentì) a dalöÌ ˙daje, poskytnutÈ vysok˝miökolami. é·dostÌ o dotaci jsou takÈ projekty vysok˝chökol, podporujÌcÌ rozvoj vzdÏl·vacÌ Ëinnosti vysok˝chökol, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, kterÈ organizujeV˝bor Fondu rozvoje vysok˝ch ökol (spoleËn˝ org·nministerstva a Rady vysok˝ch ökol), a projekty vyso-k˝ch ökol, p¯edloûenÈ do rozvojov˝ch program˘vyhl·öen˝ch ministerstvem.
V˝öi z·kladnÌch dotacÌ stanovÌ ministerstvo roz-hodnutÌm podle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏc-n˝ch ukazatel˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm roz-poËtu.
Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌtna stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏbyla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdi-vÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. RovnÏû takneprodlenÏ informuje ministerstvo o kaûdÈ zmÏnÏ,rozhodnÈ pro poskytov·nÌ dotacÌ. Ministerstvo pozv·ûenÌ vyhovÌ p¯ÌpadnÈmu n·vrhu vysokÈ ökoly nazmÏnu ˙Ëelu formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·-nÌm novÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌdotace podle rozpoËtov˝ch pravidel.
»l. 2PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ
vypo¯·d·nÌPodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ vypo¯·-
d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·vnÌ p¯ed-pisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace, ve kterÈmministerstvo m˘ûe urËit, kter· nesplnÏnÌ stanoven˝chpodmÌnek jsou mÈnÏ z·vaûn·. Vysok· ökola, kter·dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat, p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ì-jemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenÈ roz-poËtov˝mi pravidly, dalöÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy a roz-hodnutÌm, zejmÈna dodrûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌposkytnutÈ dotace na n·klady, kterÈ se t˝kajÌ roku, nakter˝ byla dotace poskytnuta, a dotaci finanËnÏ vypo-¯·dat v souladu s vyhl·ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou sestanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vzta-h˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivynebo N·rodnÌm fondem.
»l. 3Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotacÌch a kontrola
pouûitÌ dotacÌMinisterstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku
Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; nasv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidlaa informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch vysok˝m öko-l·m podle tÏchto Pravidel.
Hospoda¯enÌ s dotacemi kontroluje ministerstvopodle ß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podlez·kona Ë. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ej-nÈ spr·vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kono finanËnÌ kontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,a to zejmÈna p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ vysok˝chökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch), p¯iz˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm rozpoËtemza p¯Ìsluön˝ rok, p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hos-poda¯enÌ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·konao vysok˝ch ökol·ch).
VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌzpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·ko-na o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌchzpr·v o Ëinnosti vysokÈ ökoly a o hospoda¯enÌ vysokÈökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch öko-l·ch) a na z·kladÏ v˝sledk˘ z kontrol a jin˝ch poznat-k˘ o Ëinnosti vysok˝ch ökol.
»l. 4Pravidla stanovenÌ v˝öe z·kladnÌ dotace
»·stka vyËlenÏn· pro z·kladnÌ dotace bude rozdÏ-lena podle tÏchto ukazatel˘:
UkazatelÈ A a B (studijnÌ programy a s nimi spojen· tv˘rËÌ Ëinnost)
Tato Ë·st z·kladnÌ se odvozuje od rozsahu a obsa-hu vzdÏl·vacÌ Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, mϯenÈpoËtem financovan˝ch student˘ a absolvent˘, a sou-ËasnÏ reflektuje postupnÈ metodickÈ zmÏny ve finan-
strana 10 SEŠIT 2
cov·nÌ vysok˝ch ökol, smϯujÌcÌ ke zohlednÏnÌpot¯ebnÈ struktury v˝kon˘ a v˝stupnÌch parametr˘vzdÏl·vacÌ Ëinnosti v souladu se z·mÏrem koncepcereformy vysokÈho ökolstvÌ, schv·len˝m vl·dou »R(usnesenÌ Ë. 1201/2004).
P¯i v˝poËtu se pouûÌvajÌ tato rozpoËtov· data:
� PoËet rozpoËtov˝ch student˘ vysokÈ ökolyv akreditovan˝ch studijnÌch programech (vËetnÏakreditovan˝ch studijnÌch program˘ uskuteËÚo-van˝ch na vyööÌch odborn˝ch ökol·ch)k 31.10.2003 a k 31.10.2004. RozpoËtov˝m stu-dentem je student, kter˝ je st·tnÌm obËanem»eskÈ republiky, nebo je osobou bez st·tnÌ p¯Ì-sluönosti, kter· m· na ˙zemÌ »eskÈ republikypovolen˝ trval˝ pobyt, nebo je st·tnÌm p¯ÌsluönÌ-kem ËlenskÈho st·tu EvropskÈ unie nebo jinÈhosmluvnÌho st·tu Dohody o EvropskÈm hospod·¯-skÈm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska)nebo äv˝carskÈ konfederace, nebo kter˝ je rodin-n˝m p¯ÌsluönÌkem takovÈ osoby. RozpoËtov˝mistudenty nejsou studenti-obËanÈ »eskÈ republiky,jejichû studium je hrazeno z prost¯edk˘ jinÈ roz-poËtovÈ kapitoly a studenti, jejichû studium jehrazeno podle mezin·rodnÌch smluv a usnesenÌvl·dy (viz ukazatel D).
Ve studijnÌm programu M 6805 Pr·vo a pr·v-nÌ vÏda na UniverzitÏ PalackÈho v Olomouci a vestudijnÌm programu P 6141 Teologie na JihoËes-kÈ univerzitÏ v »esk˝ch BudÏjovicÌch je v˝jimeË-nÏ, jen pro v˝poËet dotace (B1) na rok 2005, pou-ûit poËet rozpoËtov˝ch student˘ k 17.12.2004.
� P¯epoËten˝ poËet student˘, kter˝ se zjistÌ podletohoto vzorce:
ÑNovÏ p¯ijatÌì kr·t 1,0 plus ÑZvl·ötnÌì kr·t0,0 plus ÑOstatnÌì kr·t 1,0 plus ÑP˘lroËnÌì kr·t0,5. Pravidla, podle nichû se rozpoËtov˝ studentzapoËÌt· mezi novÏ p¯ijatÈ, zvl·ötnÌ nebo studentyostatnÌ a p˘lroËnÌ, jsou uve¯ejnÏna na webov˝chstr·nk·ch ministerstva.
� NormativnÌ poËet student˘, kter˝ se vypoËÌt·z p¯epoËtenÈho poËtu student˘ k p¯ÌsluönÈmu datujako souËet souËin˘ p¯epoËtenÈho poËtu student˘vysokÈ ökoly a koeficient˘ ekonomickÈ n·roËnos-ti jednotliv˝ch studijnÌch program˘, ve kter˝chstudujÌ. TÏchto koeficient˘ ekonomickÈ n·roË-nosti studijnÌch program˘ je sedm; nejniûöÌ jeroven 1,0 a nejvyööÌ je roven 5,9.
� PoËet absolvent˘ vysokÈ ökoly, kter˝ se zjistÌ souË-tem absolvent˘ vöech studijnÌch program˘ vysokÈökoly za obdobÌ od 1.11.2003 do 31.10.2004. Absol-ventem se pro tento ˙Ëel rozumÌ absolvent studijnÌ-ho programu, jehoû alespoÚ Ë·st byla hrazenaz kapitoly st·tnÌho rozpoËtu 333 MäMT.
� Z·kladnÌ normativ studijnÌho programu, kter˝m· hodnotu 33 320 KË.
� Kontrahovan˝ poËet student˘, kter˝ se rovn·p¯epoËtenÈmu poËtu student˘ vysokÈ ökoly, sta-novenÈmu ministerstvem po projedn·nÌ s toutovysokou ökolou jako limitnÌ pro v˝poËet dotacev ukazateli B1.
Pro rok 2005 jsou stanoveny tyto kategorie kontra-hovan˝ch student˘:1. studenti v bakal·¯sk˝ch studijnÌch programech,2. studenti v prvnÌch t¯ech letech tzv. dlouh˝ch
magistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch nabakal·¯skÈ studijnÌ programy),
3. studenti ve 4. a dalöÌch letech tzv. dlouh˝chmagistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch nabakal·¯skÈ studijnÌ programy),
4. studenti v navazujÌcÌch magistersk˝ch studijnÌchprogramech,
5. studenti v doktorsk˝ch studijnÌch programech.
P¯ekroËenÌ poËtu kontrahovan˝ch student˘ v kate-gorii 1 bude ministerstvo kompenzovat snÌûen˝mpoËtem v kategorii 2, pokud takov· moûnost nastane.Na û·dost vysokÈ ökoly m˘ûe ministerstvo kompen-zovat p¯ekroËenÌ v kategorii 1 i snÌûen˝m poËtemv kategoriÌch 3 a 4.
Kontrahovan˝ poËet student˘ ministerstvo v jed-notliv˝ch kategoriÌch nav˝öÌ o studenty novÏ zahajo-van˝ch rozvojov˝ch program˘ v roce 2004.
Tato Ë·st z·kladnÌ dotace, n·leûejÌcÌ vysokÈ ökole,je souËtem � souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho
poËtu student˘ k 31.10.2003 (A), a� souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho poËtu
student˘, zjiötÏnÈho z rozdÌlu mezi poËty p¯epoËte-n˝ch student˘ k 31.10.2004 a k 31.10.2003, snÌûe-nÈho o odpoËet, pokud p¯epoËten˝ poËet student˘vysokÈ ökoly nerespektuje kontrahovan˝ poËetstudent˘ (B1), a
� souËinu poËtu absolvent˘ a Ë·stky p¯ipadajÌcÌ nakaûdÈho z nich, kter· se vypoËte takto: Ë·stkaurËen· ministerstvem se vyn·sobÌ koeficientemekonomickÈ n·roËnosti absolvovanÈho studijnÌhoprogramu, zaokrouhlÌ na celÈ KË, a pokud jdeo absolventa doktorskÈho studijnÌho programu,vyn·sobÌ jeötÏ koeficientem 1,5 (B2).
OdpoËet se provede tak, ûe se p¯epoËten˝ poËetstudent˘, p¯esahujÌcÌ kontrahovan˝ poËet student˘n·sobÌ z·kladnÌm normativem a odeËte se od ukazate-le B1.
V RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace se dotace vypo-ËtenÈ jako A, B1 a B2 uv·dÏjÌ pouze seËtenÈ a pod-mÌnky pro jejich uûitÌ jsou shodnÈ.
Ministerstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe tÈto Ë·stiz·kladnÌ dotace na rok 2006 rozhodnout o poskytnutÌdotace vysokÈ ökole na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch pro-
gram˘ do v˝öe 1/6 dotace poskytnutÈ na tento ˙Ëelv roce 2005. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ v˝öetÈto Ë·sti z·kladnÌ dotace na rok 2006.
Ukazatel C (stipendia)Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje podporu roz-
voji vzdÏl·v·nÌ v doktorsk˝ch studijnÌch programecha vysok· ökola ji vyplatÌ ve formÏ stipendiÌ. StanovÌse jako souËin Ë·stky 82 000 KË a poËtu student˘v prezenËnÌ formÏ doktorsk˝ch studijnÌch program˘,kte¯Ì v doktorsk˝ch studijnÌch programech nestudujÌdÈle, neû je standardnÌ doba studia, p¯iËemû vysok·ökola takto vypoËtenou Ë·st z·kladnÌ dotace formoustipendiÌ student˘m doktorsk˝ch studijnÌch program˘skuteËnÏ vyplatÌ. KonkrÈtnÌ v˝öi tÈto Ë·sti dotace urËÌministerstvo podle ˙daj˘ SIMS, p¯iËemû pro v˝poËetË·stky dotace na 1. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho rokujsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 31.10. p¯edchozÌhokalend·¯nÌho roku, pro v˝poËet Ë·stky dotace na 2.ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ˙daje SIMS k 31.3. danÈho kalend·¯nÌho roku, prov˝poËet Ë·stky dotace na 3. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯-nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 30.6. danÈhokalend·¯nÌho roku a pro v˝poËet Ë·stky dotace na 4.ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ˙daje SIMS k 31.10. danÈho kalend·¯nÌho roku.
Ukazatel D (studujÌcÌ nefinancovanÌ z ukazateleA nebo B; mezin·rodnÌ spolupr·ce)
Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje finanËnÌ pod-poru plnÏnÌ z·vazk˘ z mezin·rodnÌch smluv (vËetnÏprogram˘ AKTION, CEEPUS a SOCRATES), kterÈnejsou financov·ny z ukazatele A nebo B a na podpo-ru realizace projekt˘ podle usnesenÌ vl·dy »RË. 2/1994, 343/1996, 1306/2000, 773/2001, 813/2003a 652/2004. Bude vypoËÌt·na podle rozsahu vzdÏl·-vacÌ Ëinnosti vysokÈ ökoly, v˝öe stipendia, skuteË-n˝ch poËt˘ studujÌcÌch cizinc˘, kte¯Ì nejsou financo-v·ni z ukazatele A nebo B, a podle rozsahu ˙kol˘,jimiû je vysok· ökola povϯena v mezin·rodnÌ spolu-pr·ci.
Ukazatel F (vzdÏl·vacÌ projekty, programya z·mÏry)
Tato Ë·st z·kladnÌ dotace je urËena na podporuprojekt˘ a aktivit, kterÈ p¯esahujÌ r·mec jednÈ vysokÈökoly nebo podporujÌ rozvojovÈ z·mÏry vysokÈ ökolynebo ministerstva podle dlouhodobÈho z·mÏru vyso-kÈ ökoly nebo dlouhodobÈho z·mÏru ministerstva.
é·dost vysokÈ ökoly o tuto dotaci posuzuje n·mÏs-tek ministrynÏ pro vysokÈ ökolstvÌ.
Ukazatel G (vzdÏl·vacÌ rozvojovÈ projekty FRVä)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo
vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit vzdÏl·va-cÌ projekty, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, organizo-vanÈm V˝borem Fondu rozvoje vysok˝ch ökol. »·st
tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏrovÈho¯ÌzenÌ a z·vÏreËn˝ch oponentnÌch ¯ÌzenÌ, se poskytneUniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro jejÌ souË·st AgenturuRady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnosti zajiöùuje.
Ukazatel M (mimo¯·dnÈ aktivity)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo na
podporu mimo¯·dn˝ch, rozpoËtem nezajiötÏn˝ch akti-vit, kterÈ vysok· ökola uskuteËÚuje nap¯. jako d˘sle-dek � nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ majÌ znaËnÈ
dopady na plnÏnÌ ˙kol˘, pro kterÈ byla z¯Ìzena,� nov˝ch aktu·lnÌch ˙kol˘.
é·dost rektora vysokÈ ökoly o tuto Ë·st z·kladnÌdotace posuzuje ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlo-v˝chovy.
Ukazatel I (rozvojovÈ programy)Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo
vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit projekty,˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ. Pro rok 2005 jsouvyhl·öeny tyto programy:a) Program na podporu rozvoje struktury,b) Program na podporu rozvoje internacionalizace,c) Program na podporu p¯Ìpravy dlouhodob˝ch
z·mÏr˘ vzdÏl·vacÌ, vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojo-vÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti ve¯ejn˝chvysok˝ch ökol a jejich souË·stÌ.
»·st tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏ-rovÈho ¯ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Prazepro Agenturu Rady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnos-ti zajiöùuje.
»·st dotace stanovenou podle ukazatele I minister-stvo vysokÈ ökole zv˝öÌ podle doplÚku k ukazateli I,jÌmû bude zohlednÏn podÌl mobility student˘ ve stu-dijnÌch programech uskuteËÚovan˝ch vysokou ökolouvyj·d¯en˝ v mÏsÌcÌch na celkovÈ mobilitÏ student˘vöech vysok˝ch ökol (v·ha pro mobilitu do zahraniËÌje 0,1 a pro mobilitu ze zahraniËÌ 0,2), podÌl vysokÈökoly na celkovÈm poËtu rozpoËtov˝ch profesor˘p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a na celkovÈm poËturozpoËtov˝ch docent˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch öko-l·ch (v·ha rozpoËtovÈho profesora je 0,5 a rozpoËto-vÈho docenta 0,2). Vysok· ökola rozhodne, zda Ë·stdotace p¯iznanou podle doplÚku k ukazateli I pouûijena financov·nÌ podan˝ch projekt˘, na kterÈ dotaciz ukazatele I neobdrûela, p¯ÌpadnÏ na financov·nÌnov˝ch projekt˘, kterÈ ministerstvu p¯edloûÌ v soula-du s vyhl·öenÌm rozvojov˝ch program˘ na rok 2005.ì
II.Tato ZmÏna nab˝v· ˙Ëinnosti dnem podpisu.
JUDr. Petra Buzkov· v.r.ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
SEŠIT 2 Strana 11
RozhodnutÌ
Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy
o zmÏnÏ P¯Ìlohy k RozhodnutÌ Ministerstva
ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle
ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb.,
o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol
a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon),
ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘,
o experiment·lnÌm ovϯov·nÌ maturitnÌch
zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou
vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce,
z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ,
FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm
Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko,
Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem
a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s.,
Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002
». j. 32 228/2004-23V Praze dne 20. ledna 2005
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovyvyd·v· podle ß 171 odst. 1 ve spojenÌ s ß 185 odst. 11z·kona Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm,st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökol-sk˝ z·kon), toto rozhodnutÌ:
»l. 1P¯Ìloha RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe
a tÏlov˝chovy podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyö-öÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯov·nÌmaturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukouvybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch vespolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝mspoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmec-ko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2.2002 se mÏnÌ takto:a) V bodu 8 se text Ñ8) Gymn·zium Na PraûaËce,
Praha 3, Na OhradÏ 1700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seSpolkovou republikou NÏmecko ñ dobÌhajÌcÌ stu-dium)ìnahrazuje textem Ñ8) NÏmeck· ökola v Praze,s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seSpolkovou republikou NÏmecko)ì.
b) DoplÚuje se bod 16, kter˝ znÌ Ñ16) BiskupskÈgymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌ ökola, »eskÈBudÏjovice, JirsÌkova 5)(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seäpanÏlskem)ì.
»l. 2Toto rozhodnutÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. z·¯Ì
2005.
PaedDr. Jaroslav M¸llner v. r.n·mÏstek ministrynÏ skupiny region·lnÌho ökolstvÌ
P¯Ìloha k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy dle ß 58 pÌsm. a) z·konaË. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌchökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), veznÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovϯo-v·nÌ kon·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌs v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìze-n˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Fran-couzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republi-kou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskema v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë. j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002.
Podle uvedenÈho rozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy se postupuje p¯i maturitnÌchzkouök·ch ve t¯Ìd·ch s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘v cizÌm jazyce v tÏchto gymn·ziÌch:
1) Gymn·zium, Olomouc - HejËÌn, Tomkova 45(Ëesko-anglickÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·cis Velkou Brit·niÌ)
2) Gymn·zium Jana Nerudy, ökola hlavnÌhomÏsta Prahy, Praha 1, Hellichova 3
(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)
3) SlovanskÈ gymn·zium, Olomouc, t¯. Ji¯Ìhoz PodÏbrad 13
(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)
4) Gymn·zium Maty·öe Lercha, Brno, éiûkova 55(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)
5) Gymn·zium Pierra de Coubertina, T·bor,N·m. Fr. K¯iûÌka 860
(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s FranciÌ)
6) Gymn·zium, PÌsek, KomenskÈho 89(Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolu-pr·ci s Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Bel-gie)
7) Gymn·zium F.X. äaldy, Liberec 11, Partyz·n-sk· 530
(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se Spolkovou republikou NÏmecko)
8) NÏmeck· ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700
(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se Spolkovou republikou NÏmecko)
strana 12 SEŠIT 2
9) Gymn·zium Dr. Karla PolesnÈho, Znojmo,KomenskÈho n·m. 4
(Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci s Rakouskem)
10) Gymn·zium, Praha 8, ⁄stavnÌ 400 (Ëesko-italskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·cis It·liÌ)
11) Gymn·zium, Praha 4, BudÏjovick· 680 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)
12) Gymn·zium, Brno-Bystrc, Vejrostova 2 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)
13) Gymn·zium, Olomouc, »ajkovskÈho 9 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci seäpanÏlskem)
14) Rakousk· ökola v Praze, o. p. s., Praha 5, Drti-nova ul. 3
15) Gymn·zium, Ostrava - Slezsk· Ostrava, Hlad-novsk· 35
(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)
16) BiskupskÈ Gymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌökola, »eskÈ BudÏjovice, JirsÌkova 5
(Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·-ci se äpanÏlskem)
SEŠIT 2 Strana 13
strana 14 SEŠIT 2
Ministerstvo ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy
».j. 32 405/2004-22 V Praze dne 3. ledna 2005
Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe
a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝
vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ
vzdÏl·v·nÌ
»l. 1Ministerstvo ökolstvÌ ml·deûe a tÏlov˝chovy vyd·-
v· v souladu s ß 4 odst. 3 z·kona Ë. 561/2004 Sb.,o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbor-nÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon), R·mcov˝vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, kter˝je p¯Ìlohou tohoto opat¯enÌ.
»l. 2Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy uvol-
Úuje text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu prop¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ k ö̯enÌ tiskem, v digit·lnÌpodobÏ na nosiËÌch dat a zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·l-kov˝ p¯Ìstup. SouËasnÏ vöak upozorÚuje na to, ûe zaplatn˝ text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programupro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se povaûuje text vytiötÏn˝ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝-chovy.
»l. 3Toto opat¯enÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. b¯ezna
2005.
MinistrynÏ:JUDr. Petra Buzkov· v.r.
ČÁST METODICKÁ
R · m c o v ˝ v z d Ï l · v a c Ì p r o g r a m
p r o p ¯ e d ö k o l n Ì v z d Ï l · v · n Ì
V˝zkumn˝ ˙stav pedagogick˝
Praha 2004
VedoucÌ t˝mu: PhDr. Kate¯ina SmolÌkov· (V⁄P Praha)
T˝m autor˘: Doc. PhDr. Eva Opravilov·, CSc. (PdF UK Praha), PhDr. Miluöe HavlÌnov·, CSc. (SZ⁄ Praha),PaedDr. Alice Bl·hov· (»äI) a Mgr. VÏra KrejËov·, Ph.D. (PdF Univerzity Hradec Kr·lovÈ).
Spolupr·ce na tvorbÏ aktualizovanÈ verze: Mgr. Martina Kupcov· (V⁄P Praha)
Odborn· konzultace: PhDr. Jaroslav Je¯·bek, CSc. (V⁄P Praha), PhDr. Marta Jurkov·, Ph.D. (MäMT)
P¯i pr·ci byly vyuûity v˝sledky grantov˝ch projekt˘ ÑOsobnostnÏ orientovan˝ model p¯edökolnÌ v˝chovyì(MäMT 1993), ÑKurikulum mate¯skÈ ökoly se zamϯenÌm na v˝chovu ke zdravÈmu zp˘sobu ûivotaì (RS 9809,MäMT 1999), mezin·rodnÌho programu ÑZaËÌt spoluì (Step by Step), v˝sledky mezin·rodnÌho projektu OECDÑThematic Review of Early Childhood Education and Care Policyì (RS 99006, MäMT 2000), v˝sledky ve¯ej-nÈ diskuse k N·rodnÌmu programu rozvoje vzdÏl·v·nÌ v »eskÈ republice (MäMT 2000), doplnÏnÈ studiemnÏkter˝ch zahraniËnÌch i dom·cÌch kurikul·rnÌch dokument˘ i dalöÌch pramen˘.
Verze R·mcovÈho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ z r. 2001 byla v r. 2004 aktualizov·na. Text byl upra-ven v souladu s n·vrhem novÈho ökolskÈho z·kona a ostatnÌmi kurikul·rnÌmi dokumenty. Na z·kladÏ t¯Ìlet˝chzkuöenostÌ praxe a v d˘sledku postupu v ¯eöenÌ problematiky byl pojmovÏ i obsahovÏ zp¯esnÏn.
Obsah
1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu kurikul·rnÌch
dokument˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.2 Platnost RVP PV. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.3 HlavnÌ principy RVP PV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metody a formy pr·ce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
3.3.1 R·mcovÈ cÌle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
3.3.2 KlÌËovÈ kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
5. VzdÏl·vacÌ oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
5.1 DÌtÏ a jeho tÏlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
5.2. DÌtÏ a jeho psychika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
5.2.1 Jazyk a ¯eË . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivost a fantazie, myölenkovÈ operace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘le . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
5.3 DÌtÏ a ten druh˝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
5.4 DÌtÏ a spoleËnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
5.5 DÌtÏ a svÏt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
7.1 VÏcnÈ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
7.2 éivotospr·va. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
7.4 Organizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
7.7 Spolu˙Ëast rodiˢ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
11. KritÈria souladu r·mcovÈho a ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
SEŠIT 2 Strana 15
1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ1)
v systÈmu kurikul·rnÌch dokument˘
1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘V souladu s nov˝mi principy kurikul·rnÌ politiky,
zformulovan˝mi v N·rodnÌm programu rozvoje vzdÏ-l·v·nÌ v »R (tzv. BÌlÈ knize) a zakotven˝mi v z·konÏo p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbor-nÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, se do vzdÏl·vacÌ soustavyzav·dÌ nov˝ systÈm kurikul·rnÌch dokument˘ provzdÏl·v·nÌ û·k˘ od 3 do 19 let. Kurikul·rnÌ doku-menty jsou vytv·¯eny na dvou ˙rovnÌch ñ st·tnÌa ökolnÌ. St·tnÌ ˙roveÚ v systÈmu kurikul·rnÌch doku-ment˘ p¯edstavujÌ N·rodnÌ program vzdÏl·v·nÌ(NPV) a R·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy (RVP).ZatÌmco NPV formuluje poûadavky na vzdÏl·v·nÌ,kterÈ jsou platnÈ v poË·teËnÌm vzdÏl·v·nÌ jako celku,RVP vymezujÌ z·vaznÈ r·mce vzdÏl·v·nÌ pro jehojednotlivÈ etapy (pro p¯edökolnÌ, z·kladnÌ, a st¯ednÌvzdÏl·v·nÌ). äkolnÌ ˙roveÚ p¯edstavujÌ ökolnÌ vzdÏl·-vacÌ programy (äVP), podle nichû se uskuteËÚujevzdÏl·v·nÌ na jednotliv˝ch ökol·ch. äkolnÌ vzdÏl·va-cÌ program si vytv·¯Ì kaûd· ökola2) podle z·sad stano-ven˝ch v p¯ÌsluönÈm RVP.
R·mcovÈ i ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programy jsou ve¯ej-nÈ dokumenty p¯ÌstupnÈ pro pedagogickou i nepeda-gogickou ve¯ejnost.
SystÈm kurikl·rnÌch dokument˘Legenda: RVP PV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌvzdÏl·v·nÌ; RVP ZV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro z·kladnÌvzdÏl·v·nÌ; RVP GV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro gymna-zi·lnÌ vzdÏl·v·nÌ; RVP SOV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (pro-gramy) pro st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·v·nÌ.* OstatnÌ RVP ñ r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ kromÏ v˝öeuveden˝ch vymezuje ökolsk˝ z·kon ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ pro-gram pro z·kladnÌ umÏleckÈ vzdÏl·v·nÌ, R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ pro-gram pro jazykovÈ vzdÏl·v·nÌ, p¯ÌpadnÏ dalöÌ.
1.2 Platnost RVP PVR·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏ-
l·v·nÌ (RVP PV) vymezuje hlavnÌ poûadavky, pod-mÌnky a pravidla pro institucion·lnÌ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌp¯edökolnÌho vÏku. Tato pravidla se vztahujÌ na peda-gogickÈ Ëinnosti probÌhajÌcÌ ve vzdÏl·vacÌch institu-cÌch za¯azen˝ch do sÌtÏ ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ. Jsouz·vazn· pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v mate¯sk˝ch öko-l·ch, v mate¯sk˝ch ökol·ch s programem upraven˝mpodle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ a v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·chz·kladnÌch ökol.
RVP PV stanovuje element·rnÌ vzdÏlanostnÌz·klad, na kter˝ m˘ûe navazovat z·kladnÌ vzdÏl·v·nÌ,a jako takov˝ p¯edstavuje z·sadnÌ v˝chodisko protvorbu ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘ i jejich usku-teËÚov·nÌ.
RVP PV urËuje spoleËn˝ r·mec, kter˝ je t¯ebazachov·vat. Je otev¯en˝ pro ökolu, uËitele i pro dÏtia vytv·¯Ì tak podmÌnky k tomu, aby kaûd· ökola, resp.pedagogick˝ sbor, jak·koli odborn· pracovnÌ skupina,profesnÌ sdruûenÌ Ëi kaûd˝ jednotliv˝ pedagog mohli ñza p¯edpokladu zachov·nÌ spoleËn˝ch pravidel ñ vytv·-¯et a realizovat sv˘j vlastnÌ ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program.
S platnostÌ novÈho ökolskÈho z·kona3) se RVP PVst·v· dokumentem smÏrodatn˝m nejen pro nositelep¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ (pro pedagogy), ale takÈ proz¯izovatele vzdÏl·vacÌch institucÌ i jejich odbornÈa soci·lnÌ partnery.
1.3 HlavnÌ principy RVP PVRVP PV byl formulov·n tak, aby v souladu s odbor-
n˝mi poûadavky souËasnÈ kurikul·rnÌ reformy:ñ akceptoval p¯irozen· v˝vojov· specifika dÏtÌ p¯ed-
ökolnÌho vÏku a d˘slednÏ je promÌtal do obsahu,forem a metod jejich vzdÏl·v·nÌ
ñ umoûÚoval rozvoj a vzdÏl·v·nÌ kaûdÈho jednotlivÈ-ho dÌtÏte v rozsahu jeho individu·lnÌch moûnostÌa pot¯eb
ñ zamϯoval se na vytv·¯enÌ z·klad˘ klÌËov˝ch kom-petencÌ dosaûiteln˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·-v·nÌ
ñ definoval kvalitu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ z hledis-ka cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ, podmÌnek, obsahu i v˝sledk˘,kterÈ m· p¯in·öet
ñ zajiöùoval srovnatelnou pedagogickou ˙ËinnostvzdÏl·vacÌch program˘ vytv·¯en˝ch a poskytova-n˝ch jednotliv˝mi mate¯sk˝mi ökolami
ñ vytv·¯el prostor pro rozvoj r˘zn˝ch program˘a koncepcÌ i pro individu·lnÌ profilaci kaûdÈ mate¯-skÈ ökoly
ñ umoûÚoval mate¯sk˝m ökol·m vyuûÌvat r˘zn˝chforem i metod vzdÏl·v·nÌ a p¯izp˘sobovat vzdÏl·-v·nÌ konkrÈtnÌm region·lnÌm i mÌstnÌm podmÌn-k·m, moûnostem a pot¯eb·m
strana 16 SEŠIT 2
ññññññññññ1) Pro v˝chovu, vzdÏl·v·nÌ a pÈËi o dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏku
v mate¯skÈ ökole je dnes uûÌv·n termÌn Ñp¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌì.Tento pojem v sobÏ zahrnuje aspekty v˝chovnÈ i vzdÏl·vacÌ ñt˝k· se zajiötÏnÌ zdravÈho rozvoje a prospÌv·nÌ kaûdÈho dÌtÏte,jeho uËenÌ, socializace i spoleËenskÈ kultivace.
2) Pro tvorbu äVP mohou ökoly vyuûÌt tzv. Manu·ly pro tvorbuökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘, kterÈ seznamujÌ s postupemtvorby äVP a uv·dÏjÌ konkrÈtnÌ moûnosti zpracov·nÌ jednotli-v˝ch Ë·stÌ äVP.
NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV)
RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP)
STÁTNÍÚROVEŇ
ŠKOLNÍÚROVEŇ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
RVP PV RVP ZVRVP GV
RVP SOV
OSTATNÍRVP*
ññññññññññ3) Z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm,
vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon)
ñ poskytoval r·mcov· kritÈria vyuûiteln· pro vnit¯nÌi vnÏjöÌ evaluaci4) mate¯skÈ ökoly i poskytovanÈhovzdÏl·v·nÌ.
2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizaceZ·konem o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm,
vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝mz·konem) se p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ st·v· legitimnÌsouË·stÌ systÈmu vzdÏl·v·nÌ. P¯edstavuje poË·teËnÌstupeÚ ve¯ejnÈho vzdÏl·v·nÌ organizovanÈho a ¯Ìze-nÈho poûadavky a pokyny MäMT.5)
Koncepce p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je zaloûena nat˝chû z·sad·ch, jako ostatnÌ obory a ˙rovnÏ vzdÏl·v·-nÌ a ¯ÌdÌ se s nimi spoleËn˝mi cÌli: orientuje se k tomu,aby si dÌtÏ od ˙tlÈho vÏku osvojovalo z·klady klÌËo-v˝ch kompetencÌ a zÌsk·valo tak p¯edpoklady pro svÈceloûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ, umoûÚujÌcÌ mu se sn·ze a spo-lehlivÏji uplatnit ve spoleËnosti znalostÌ.6)
P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ je institucion·lnÏ zajiöùov·-no mate¯sk˝mi ökolami (vËetnÏ mate¯sk˝ch ökols upraven˝m vzdÏl·vacÌm programem), pop¯. je reali-zov·no v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·ch z·kladnÌch ökol. Mate¯-sk· ökola je legislativnÏ zakotvena v r·mci vzdÏl·va-cÌ soustavy jako druh ökoly. V procesu vzdÏl·v·nÌi v jeho organizaci se proto ¯ÌdÌ obdobn˝mi pravidlyjako ökoly ostatnÌ.
P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se organizuje pro dÏti vevÏku zpravidla od t¯Ì do öesti (sedmi)7) let. P¯ednost-nÏ jsou p¯ijÌm·ny dÏti v poslednÌm roce p¯ed zah·je-nÌm povinnÈ ökolnÌ doch·zky.
Mate¯sk· ökola se organizaËnÏ dÏlÌ na t¯Ìdy. Do t¯Ìdje moûno za¯azovat dÏti stejnÈho Ëi r˘znÈho vÏkua vytv·¯et t¯Ìdy vÏkovÏ homogennÌ Ëi vÏkovÏ hetero-gennÌ. StejnÏ tak je moûno do t¯Ìd bÏûn˝ch mate¯-sk˝ch ökol za¯azovat dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami a vytv·¯et t¯Ìdy integrovanÈ.
Poskytov·nÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je podleökolskÈho z·kona ve¯ejnou sluûbou.
3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ
⁄kolem institucion·lnÌho p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌje doplÚovat rodinnou v˝chovu a v ˙zkÈ vazbÏ na nipom·hat zajistit dÌtÏti prost¯edÌ s dostatkem mnoho-
strann˝ch a p¯imϯen˝ch podnÏt˘ k jeho aktivnÌmurozvoji a uËenÌ. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· smysluplnÏobohacovat dennÌ program dÌtÏte v pr˘bÏhu jehop¯edökolnÌch let a poskytovat dÌtÏti odbornou pÈËi.MÏlo by usilovat, aby prvnÌ vzdÏl·vacÌ kr˘Ëky dÌtÏtebyly stavÏny na promyölenÈm, odbornÏ podep¯enÈma lidsky i spoleËensky hodnotnÈm z·kladÏ, a aby Ëasproûit˝ v mate¯skÈ ökole byl pro dÌtÏ radostÌ, p¯Ìjem-nou zkuöenostÌ a zdrojem dobr˝ch a spolehliv˝chz·klad˘ do ûivota i vzdÏl·v·nÌ.8)
P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· usnadÚovat dÌtÏti jehodalöÌ ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ cestu. Jeho ˙kolem je protorozvÌjet osobnost dÌtÏte, podporovat jeho tÏlesn˝ roz-voj a zdravÌ, jeho osobnÌ spokojenost a pohodu, napo-m·hat mu v ch·p·nÌ okolnÌho svÏta a motivovat jek dalöÌmu pozn·v·nÌ a uËenÌ, stejnÏ tak i uËit dÌtÏ ûÌtve spoleËnosti ostatnÌch a p¯ibliûovat mu normya hodnoty touto spoleËnostÌ uzn·vanÈ.
D˘leûit˝m ˙kolem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jevytv·¯et dobrÈ p¯edpoklady pro pokraËov·nÌ ve vzdÏ-l·v·nÌ tÌm, ûe za vöech okolnostÌ budou maxim·lnÏpodporov·ny individu·lnÌ rozvojovÈ moûnosti dÏtÌa umoûÚov·no tak kaûdÈmu dÌtÏti dospÏt v dobÏ, kdyopouötÌ mate¯skou ökolu, k optim·lnÌ ˙rovni osobnÌhorozvoje a uËenÌ, resp. k takovÈ ˙rovni, kter· je pro dÌtÏindividu·lnÏ dosaûiteln·.9) V z·jmu zajiötÏnÌ propoje-nosti a plynulÈ n·vaznosti p¯edökolnÌho a z·kladnÌhovzdÏl·v·nÌ a z d˘vodu maxim·lnÌho vyuûitÌ a uplat-nÏnÌ v˝sledk˘ dosaûen˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏ-l·v·nÌ10) je nutnÈ, aby z·kladnÌ ökola, zejmÈnav poË·tcÌch svÈ pr·ce s dÌtÏtem, s tÏmito p¯irozen˝mirozdÌly ve vzdÏl·vacÌch moûnostech i v˝konech dÏtÌdostateËnÏ poËÌtala, brala v ˙vahu psychologick·a didaktick· specifika vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ tÈto vÏkovÈskupiny a promÌtala tyto z¯etele n·leûitÏ do sv˝chforem a metod vzdÏl·v·nÌ.
Na z·kladÏ dlouhodobÈho a kaûdodennÌho stykus dÌtÏtem i jeho rodiËi m˘ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌplnit i ˙kol diagnostick˝, zejmÈna ve vztahu k dÏtemse speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami. DÏtem, kterÈto pot¯ebujÌ (dÏtem s nerovnomÏrnostmi ve v˝voji,dÏtem se zdravotnÌm postiûenÌm, se zdravotnÌma soci·lnÌm znev˝hodnÏnÌm), m· p¯edökolnÌ vzdÏl·-v·nÌ, na z·kladÏ znalosti aktu·lnÌ ˙rovnÏ rozvoje dÌtÏ-
SEŠIT 2 Strana 17
ññññññññññ4) viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘5) SouËasn· vzdÏl·vacÌ politika v »eskÈ republice vych·zÌ z p¯e-
svÏdËenÌ, ûe ËlovÏk se musÌ vzdÏl·vat po cel˝ ûivot a ûe by mÏlmÌt z·jem na svÈm vzdÏl·v·nÌ, uËenÌ i vÏdÏnÌ, kterÈ mu umoû-Úuje dokonalejöÌ a bohatöÌ interakci se svÏtem. Za d˘leûit˝ prvo-poË·tek tohoto procesu je povaûov·no p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌa jako takovÈ dnes nach·zÌ v˝znamnou podporu st·tu.
6) Pojem spoleËnost znalostÌ byl vymezen Lisabonsk˝m procesem(Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March2000). Znalosti jsou ch·pany nejen jako vÏdomosti, ale z·roveÚtakÈ schopnosti a dovednosti je uplatnit.
7) Nov˝ ökolsk˝ z·kon umoûÚuje odloûit povinnou ökolnÌ doch·z-ku nejdÈle do zah·jenÌ ökolnÌho roku, v nÏmû dÌtÏ dovröÌ osm˝rok vÏku.
ññññññññññ8) Pro ûivot dÌtÏte m· p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ dalekos·hl˝ v˝znam,
neboù poznatky lÈka¯˘, psycholog˘ a pedagog˘ dokazujÌ, ûe vÏt-öina toho, co dÌtÏ proûije v prvnÌch letech ûivota a co z podnÏt˘okolnÌho prost¯edÌ p¯ijme, je trval· a ûe ranÈ zkuöenosti, kterÈdÌtÏ zÌsk·v· sv˝m ûivotem v rodinnÈm i mimorodinnÈm pro-st¯edÌ, se v jeho ûivotÏ ñ t¯eba i daleko pozdÏji ñ zhodnotÌa najdou svÈ uplatnÏnÌ.
9) Znamen· to, ûe v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou osobnost-nÌ rozdÌly mezi dÏtmi, a stejnÏ tak i rozdÌly v jejich individu·l-nÌch v˝konech, pokl·d·ny za p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ a ûe p¯ed-ökolnÌ vzdÏl·v·nÌ o jejich vyrovn·nÌ neusiluje; ˙kolem p¯ed-ökolnÌho vzdÏl·v·nÌ nenÌ vyrovnat v˝kony dÏtÌ, ale vyrovnatjejich vzdÏl·vacÌ öance.
10) V z·jmu dÌtÏte je t¯eba vyvarovat se ve vzdÏl·v·nÌ zbyteËn˝chskok˘ a stejnÏ tak i p¯Ìpadn˝ch ztr·t.
te i jeho dalöÌch rozvojov˝ch moûnostÌ, poskytovatvËasnou speci·lnÏ pedagogickou pÈËi a tÌm zlepöovatjejich ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ öance.
3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metodya formy pr·ce
P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se maxim·lnÏ p¯izp˘sobujev˝vojov˝m fyziologick˝m, kognitivnÌm, soci·lnÌma emocion·lnÌm pot¯eb·m dÏtÌ tÈto vÏkovÈ skupinya db·, aby tato v˝vojov· specifika byla p¯i vzdÏl·v·-nÌ dÏtÌ v plnÈ m̯e respektov·na.
P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ by proto mÏlo nabÌzet vhod-nÈ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ, pro dÌtÏ vst¯ÌcnÈ, podnÏtnÈ,zajÌmavÈ a obsahovÏ bohatÈ, v nÏmû se dÌtÏ m˘ûe cÌtitjistÏ, bezpeËnÏ, radostnÏ a spokojenÏ, a kterÈ muzajiöùuje moûnost projevovat se, bavit a zamÏstn·vatp¯irozen˝m dÏtsk˝m zp˘sobem.
VzdÏl·v·nÌ m· b˝t d˘slednÏ v·z·no k individu·lnÏr˘zn˝m pot¯eb·m a moûnostem jednotliv˝ch dÏtÌ,vËetnÏ vzdÏl·vacÌch pot¯eb specifick˝ch. KaûdÈmudÌtÏti je t¯eba poskytnout pomoc a podporu v m̯e,kterou individu·lnÏ pot¯ebuje, a v kvalitÏ, kter· muvyhovuje. Proto je nutnÈ, aby vzdÏl·vacÌ p˘sobenÌpedagoga vych·zelo z pedagogickÈ anal˝zy ñ z pozo-rov·nÌ a uvÏdomÏnÌ si individu·lnÌch pot¯eb a z·jm˘dÌtÏte, ze znalosti jeho aktu·lnÌho rozvojovÈho stavui konkrÈtnÌ ûivotnÌ a soci·lnÌ situace a pravidelnÈhosledov·nÌ jeho rozvojov˝ch i vzdÏl·vacÌch pokrok˘.Jen tak je moûno zajistit, aby pedagogickÈ aktivityprobÌhaly v rozsahu pot¯eb jednotliv˝ch dÏtÌ, abykaûdÈ dÌtÏ bylo stimulov·no, citlivÏ podnÏcov·nok uËenÌ a pozitivnÏ motivov·no k vlastnÌmu vzdÏl·-vacÌmu ˙silÌ zp˘sobem a v m̯e jemu vyhovujÌcÌ. DÌtÏtak m˘ûe dosahovat vzdÏl·vacÌch a rozvojov˝chpokrok˘ vzhledem k jeho moûnostem optim·lnÌma samo se m˘ûe cÌtit ˙spÏönÈ, sv˝m okolÌm uzn·vanÈa p¯ijÌmanÈ.
TakovÈto pojetÌ vzdÏl·v·nÌ umoûÚuje vzdÏl·vatspoleËnÏ v jednÈ t¯ÌdÏ dÏti bez ohledu na jejich roz-dÌlnÈ schopnosti a uËebnÌ p¯edpoklady. V p¯edökol-nÌm vzdÏl·v·nÌ tak mohou b˝t vytv·¯eny t¯Ìdy,v nichû si dÏti mohou b˝t vÏkovÏ blÌzkÈ, stejnÏ taki vÏkovÏ vzd·lenÏjöÌ, mohou vykazovat rozdÌlnÈvzdÏl·vacÌ moûnosti a pot¯eby, vËetnÏ specifick˝ch.
RozvojovÈ p¯edpoklady a moûnosti dÏtÌ vyûadujÌuplatÚovat v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ odpovÌdajÌcÌmetody a formy pr·ce. VhodnÈ jsou metody proûit-kovÈho a kooperativnÌho uËenÌ hrou a ËinnostmidÏtÌ, kterÈ jsou zaloûeny na p¯Ìm˝ch z·ûitcÌch dÌtÏte,podporujÌ dÏtskou zvÌdavost a pot¯ebu objevovat,podnÏcujÌ radost dÌtÏte z uËenÌ, jeho z·jem pozn·vatnovÈ, zÌsk·vat zkuöenosti a ovl·dat dalöÌ dovednos-ti. Ve vzdÏl·v·nÌ je t¯eba vyuûÌvat p¯irozenÈho tokudÏtsk˝ch myölenek a spont·nnÌch n·pad˘ a poskyto-vat dÌtÏti dostatek prostoru pro spont·nnÌ aktivitya jeho vlastnÌ pl·ny. UËebnÌ aktivity by proto mÏlyprobÌhat p¯edevöÌm formou nez·vaznÈ dÏtskÈ hry,
kterou se dÌtÏ zab˝v· na z·kladÏ svÈho z·jmu a vlast-nÌ volby11).
V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏlo b˝t v dostateË-nÈ m̯e uplatÚov·no situaËnÌ uËenÌ zaloûenÈ navytv·¯enÌ a vyuûÌv· situacÌ, kterÈ poskytujÌ dÌtÏti sro-zumitelnÈ praktickÈ uk·zky ûivotnÌch souvislostÌ tak,aby se dÌtÏ uËilo dovednostem a poznatk˘m v oka-mûiku, kdy je pot¯ebuje a lÈpe tak ch·palo jejichsmysl.
V˝znamnou roli v procesu uËenÌ sehr·v· spont·n-nÌ soci·lnÌ uËenÌ, zaloûenÈ na principu p¯irozenÈn·podoby. Proto je t¯eba ve vöech Ëinnostech a situa-cÌch, kterÈ se v pr˘bÏhu dne v mate¯skÈ ökole vyskyt-nou, nejen v didakticky zamϯen˝ch Ëinnostech,poskytovat dÌtÏti vzory chov·nÌ a postoj˘, kterÈ jsouk n·podobÏ a p¯ejÌm·nÌ vhodnÈ.
V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏly b˝t uplatÚov·-ny aktivity spont·nnÌ i ¯ÌzenÈ, vz·jemnÏ prov·zanÈa vyv·ûenÈ, v pomÏru odpovÌdajÌcÌm pot¯eb·m a moû-nostem p¯edökolnÌho dÌtÏte. Takovou specifickou for-mou, vhodnou pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v podmÌn-k·ch mate¯skÈ ökoly, je didakticky zacÌlen· Ëinnost,kter· je pedagogem p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo motivovan·,kter· je dÌtÏti nabÌzena a v nÌû je zastoupeno spont·n-nÌ a z·mÏrnÈ (cÌlenÈ, pl·novanÈ) uËenÌ. Tyto Ëinnostimohou probÌhat zpravidla v menöÌ skupinÏ Ëi indivi-du·lnÏ 12).
Didaktick˝ styl vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v mate¯skÈ ökole bymÏl b˝t zaloûen na principu vzdÏl·vacÌ nabÌdky, naindividu·lnÌ volbÏ a aktivnÌ ˙Ëasti dÌtÏte. Pedagog m·b˝t pr˘vodcem dÌtÏte na jeho cestÏ za pozn·nÌm, pro-bouzet v nÏm aktivnÌ z·jem a chuù dÌvat se kolemsebe, naslouchat a objevovat, nikoli tÌm, kdo dÌtÏÑ˙kolujeì a plnÏnÌ tÏchto ˙kol˘ kontroluje. ⁄kolov·nje pedagog ñ jeho hlavnÌm ˙kolem by mÏlo b˝t inici-ovat vhodnÈ Ëinnosti, p¯ipravovat prost¯edÌ a nabÌzetdÌtÏti p¯Ìleûitosti, jak pozn·vat, p¯em˝ölet, ch·pata porozumÏt sobÏ i vöemu kolem sebe st·le ˙ËinnÏj-öÌm zp˘sobem13).
V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ je t¯eba uplatÚovat inte-grovan˝ p¯Ìstup. VzdÏl·v·nÌ by mÏlo probÌhat naz·kladÏ integrovan˝ch blok˘, kterÈ nerozliöujÌ ÑvzdÏ-l·vacÌ oblastiì Ëi Ñsloûkyì, ale kterÈ nabÌzejÌ dÌtÏtivzdÏl·vacÌ obsah v p¯irozen˝ch souvislostech, vaz-b·ch a vztazÌch14). Obsah blok˘ by mÏl vych·zet zeûivota dÌtÏte, b˝t pro nÏ smyslupln˝, zajÌmav˝ a uûi-teËn˝. Realizace takov˝chto blok˘ poskytuje dÌtÏti
strana 18 SEŠIT 2
ññññññññññ11) UËenÌ dÌtÏte na z·kladÏ p¯ed·v·nÌ a p¯ijÌm·nÌ hotov˝ch poznat-
k˘ je v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ povaûov·no za cestu nevhod-nou, resp. m·lo vhodnou.
12) V souladu s postupujÌcÌm vÏkem a vyspÏlostÌ dÌtÏte a na z·kla-dÏ jeho nar˘stajÌcÌho z·jmu o Ëinnosti, na kterÈ m˘ûe navazovatsystematick· ökolnÌ pr·ce, m˘ûe p¯irozenÏ takov˝ch ËinnostÌv programu dÌtÏte p¯ib˝vat.
13) A pedagog my mÏl kontrolovat s·m sebe na z·kladÏ autoevalu-aceÖ.
14) Znamen· to smysluplnÈ propojov·nÌ vöeho, co b˝valo umÏleËlenÏno do Ñv˝chovn˝ch sloûekì.
öirokou ök·lu r˘zn˝ch aktivit a nabÌzÌ mu hluböÌ pro-ûitek. DÌtÏ tak nezÌsk·v· jen izolovanÈ poznatky ËijednoduchÈ dovednosti, zÌskan· zkuöenost je kom-plexnÏjöÌ a st·v· se pro dÌtÏ sn·ze uchopitelnoua prakticky vyuûitelnou. DÌtÏ m˘ûe zÌsk·vat skuteËnÈËinnostnÌ v˝stupy ñ kompetence.
I p¯i tomto zp˘sobu pr·ce mohou b˝t (a mÏly byb˝t) p¯i tvorbÏ i realizaci vzdÏl·vacÌ nabÌdky vyuûÌ-v·ny metody a prost¯edky Ñklasick˝chì specifick˝chdidaktik jednotliv˝ch obor˘ v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌchËinnostÌ (metodik), pokud jsou zamϯeny na pr·cis p¯edökolnÌm dÌtÏtem a pokud odpovÌdajÌ psycholo-gick˝m a didaktick˝m specifik·m p¯edökolnÌho vzdÏ-l·v·nÌ.
3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌRVP PV pracuje se Ëty¯mi cÌlov˝mi kategoriemi:
stanovuje cÌle v podobÏ z·mÏr˘ a cÌle v podobÏ v˝stu-p˘, a to nejprve v ˙rovni obecnÈ a n·slednÏ pakv ˙rovni oblastnÌ. KonkrÈtnÏ se jedn· o tyto katego-rie:
ñ r·mcovÈ cÌle ñ vyjad¯ujÌcÌ univerz·lnÌ z·mÏryp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ
ñ klÌËovÈ kompetence ñ p¯edstavujÌ v˝stupy, resp.obecnÏjöÌ zp˘sobilosti, dosaûitelnÈ v p¯edökol-nÌm vzdÏl·v·nÌ
ñ dÌlËÌ cÌle ñ vyjad¯ujÌ konkrÈtnÌ z·mÏry p¯Ìsluöe-jÌcÌ tÈ kterÈ vzdÏl·vacÌ oblasti
ñ dÌlËÌ v˝stupy ñ dÌlËÌ poznatky, dovednosti,postoje a hodnoty, kterÈ dÌlËÌm cÌl˘m odpovÌda-jÌ15)
Tyto cÌlovÈ kategorie jsou tÏsnÏ prov·zanÈ a vz·-jemnÏ spolu korespondujÌ (viz schÈma SystÈm vzdÏl·-vacÌch cÌl˘). Tento systÈm by mÏl b˝t funkËnÌ. Uka-zuje, ûe vÏdomÈ a systematickÈ sledov·nÌ a naplÚo-v·nÌ stanoven˝ch z·mÏr˘ v bÏûnÈ kaûdodennÌ praxiby mÏlo spolehlivÏ vÈst k dosahov·nÌ v˝stup˘. Pracu-je-li tedy pedagog p¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ pr˘bÏûnÏs vÏdomÌm vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ (aù uû v ˙rovniobecnÈ Ëi oblastnÌ), mÏl by mÌt z·ruku, ûe skuteËnÏvede dÏti k osvojov·nÌ kompetencÌ a k jejich postup-nÈmu zdokonalov·nÌ.
SEŠIT 2 Strana 19
SystÈm vzdÏl·vacÌch cÌl˘
SystÈm cÌl˘ v RVP PVLegenda: ObecnÈ z·mÏry vzdÏl·v·nÌ jsou vyj·d¯eny pomocÌ r·mcov˝ch cÌl˘, v˝stupy pak v podobÏ klÌËov˝ch kompetencÌ. R·mcovÈ cÌlese promÌtajÌ do pÏti vzdÏl·vacÌch oblastÌ a zÌsk·vajÌ podobu cÌl˘ dÌlËÌch. Jejich pr˘bÏûnÈ naplÚov·nÌ smϯuje k dosahov·nÌ dÌlËÌch kompe-tencÌ, kterÈ jsou z·kladem pro postupnÈ budov·nÌ kompetencÌ klÌËov˝ch.
VzdÏl·vacÌ cÌle
R·mcovÈ cÌle:
1. RozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ
2. OsvojenÌ hodnot3. ZÌsk·nÌ osobnostnÌch postoj˘
formulovanÈ jako z·mÏry formulovanÈ jako v˝stupy
ññññññññññ15) DÌlËÌ cÌle a dÌlËÌ v˝stupy jsou uvedeny v kapitole 5. VzdÏl·vacÌ
oblasti.
KlÌËovÈ kompetence:
1. kompetence k uËenÌ
2. kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘
3. kompetence komunikativnÌ
4. kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ
5. kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ
DÌlËÌ cÌle v oblastech:
1. biologickÈ2. psychologickÈ3. interperson·lnÌ4. soci·lnÏ-kulturnÌ5. environment·lnÌ
DÌlËÌ v˝stupy (dÌlËÌ poznatky, dovednosti,
hodnoty a postoje) v oblastech:
1. biologickÈ2. psychologickÈ3. interperson·lnÌ4. soci·lnÏ-kulturnÌ5. environment·lnÌ
v ˙rovniobecnÈ
v ˙rovni oblastnÌ
3.3.1 R·mcovÈ cÌleZ·mÏrem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je rozvÌjet
kaûdÈ dÌtÏ po str·nce fyzickÈ, psychickÈ i soci·lnÌa vÈst je tak, aby na konci svÈho p¯edökolnÌho obdobÌbylo jedineËnou a relativnÏ samostatnou osobnostÌ,schopnou (kompetentnÌ, zp˘sobilou) zvl·dat, pokudmoûno aktivnÏ a s osobnÌm uspokojenÌm, takovÈ n·ro-ky ûivota, kterÈ jsou na nÏ bÏûnÏ kladeny (zejmÈnav prost¯edÌ jemu blÌzkÈm, tj. v prost¯edÌ rodinya ökoly), a z·roveÚ i ty, kterÈ ho v budoucnu nevy-hnutelnÏ oËek·vajÌ.
Instituce poskytujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, resp.jejich pedagogovÈ, by proto mÏli sledovat p¯i svÈpr·ci tyto r·mcovÈ cÌle (z·mÏry):
1. rozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ2. osvojenÌ z·klad˘ hodnot, na nichû je zaloûena
naöe spoleËnost3. zÌsk·nÌ osobnÌ samostatnosti a schopnosti
projevovat se jako samostatn· osobnost p˘so-bÌcÌ na svÈ okolÌ
Tyto r·mcovÈ cÌle ve svÈm celku vyjad¯ujÌ z·kladnÌorientaci p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ a stejnÏ tak i kaûdo-dennÌ pr·ce pedagoga. Tyto cÌle je t¯eba vnÌmat tak, ûepokud jsou naplÚov·ny, smϯuje vzdÏl·v·nÌ k utv·¯enÌz·klad˘ klÌËov˝ch kompetencÌ, neboù zasahuje-li vzdÏ-l·v·nÌ z·roveÚ oblast poznatk˘, hodnot a postoj˘, zÌs-k·v· dÌtÏ dovednosti mnohostrannÏjöÌ, dokonalejöÌa prakticky vyuûitelnÏjöÌ. To je t¯eba mÌt na z¯etelinejen p¯i tvorbÏ äVP PV, ale zejmÈna ve vzdÏl·vacÌmprocesu samÈm. Pedagog by mÏl postupovat s pln˝mvÏdomÌm, ûe tyto cÌle jsou sv˝m zp˘sobem univerz·l-nÌ, p¯irozenÈ a vöudyp¯ÌtomnÈ; znamen· to, ûe nejenp¯i Ëinnostech pl·novan˝ch, ale p¯i nejr˘znÏjöÌch Ëin-nostech, situacÌch a za r˘zn˝ch okolnostÌ, p˘sobÌ peda-gog na dÌtÏ ve vöech t¯ech cÌlov˝ch oblastech, a ûesv˝ch chov·nÌm, jedn·nÌm i sv˝mi postoji dÌtÏ ovliv-Úuje. MÏl by mÌt na z¯eteli, ûe tak m˘ûe z·mÏrnÈ napl-Úov·nÌ tÏchto cÌl˘ podporovat a z·roveÚ takÈ, ûe tomum˘ûe ñ t¯eba i bezdÏËnÏ ñ naopak br·nit.
3.3.2 KlÌËovÈ kompetenceKlÌËovÈ kompetence reprezentujÌ v souËasnÈm
vzdÏl·v·nÌ cÌlovou kategorii, vyj·d¯enou v podobÏv˝stup˘. V kurikul·rnÌch dokumentech jsou obecnÏformulov·ny jako soubory p¯edpokl·dan˝ch vÏdo-mostÌ, dovednostÌ, schopnostÌ, postoj˘ a hodnot d˘le-ûit˝ch pro osobnÌ rozvoj a uplatnÏnÌ kaûdÈho jedince.Jejich pojetÌ i obsah vych·zÌ z hodnot spoleËnostÌ p¯i-jÌman˝ch a z obecnÏ sdÌlen˝ch p¯edstav o tom, kterÈkompetence p¯ispÌvajÌ ke vzdÏl·v·nÌ, spokojenÈmua ˙spÏönÈmu ûivotu ËlovÏka a k posilov·nÌ funkcÌobËanskÈ spoleËnosti.
Kompetence p¯edstavujÌ soubory ËinnostnÏ zamÏ-¯en˝ch a prakticky vyuûiteln˝ch v˝stup˘, kterÈ se pro-pojujÌ a doplÚujÌ, ËÌmû se postupnÏ st·vajÌ sloûitÏjöÌ
a tÌm i vyuûitelnÏjöÌ (univerz·lnÏji pouûitelnÈ). Jejichosvojov·nÌ je proces dlouhodob˝ a sloûit˝, kter˝ zaËÌ-n· v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ, pokraËuje v z·kladnÌma st¯ednÌm vzdÏl·v·nÌ a postupnÏ se dotv·¯Ì v dalöÌmpr˘bÏhu ûivota16).
Proto je snahou, aby klÌËovÈ kompetence tvo¯ilyneopominuteln˝ z·klad vzdÏl·v·nÌ na vöech ˙rovnÌcha aby k jejich vytv·¯enÌ smϯoval a p¯ispÌval veöker˝vzdÏl·vacÌ obsah i aktivity a Ëinnosti, kterÈ ve ökoleprobÌhajÌ. KlÌËovÈ kompetence tak zÌsk·vajÌ ˙st¯ednÌpozici v r·mcov˝ch vzdÏl·vacÌch programech.
Jiû v p¯edökolnÌm vÏku dÌtÏte mohou b˝t vytv·¯enyz·klady klÌËov˝ch kompetencÌ, sice element·rnÌ,avöak d˘leûitÈ a v˝znamnÈ nejen z hlediska p¯ÌpravydÌtÏte pro zapoËetÌ systematickÈho vzdÏl·v·nÌ, alez·roveÚ pro jeho dalöÌ ûivotnÌ etapy i celoûivotnÌuËenÌ. DobrÈ a dostateËnÈ z·klady klÌËov˝ch kompe-tencÌ, poloûenÈ v p¯edökolnÌm vÏku, mohou b˝t pod-statn˝m p¯Ìslibem dalöÌho p¯ÌznivÈho rozvoje a vzdÏ-l·v·nÌ dÌtÏte, nedostateËnÈ z·klady naopak brzdou,kter· dÌtÏ na poË·tku jeho ûivotnÌ a vzdÏl·vacÌ cestym˘ûe znev˝hodÚovat. Proto by p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌmÏlo o jejich vytv·¯enÌ cÌlenÏ usilovat.
Pro etapu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou za klÌËovÈpovaûov·ny tyto kompetence:
1. kompetence k uËenÌ2. kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘3. kompetence komunikativnÌ4. kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ5. kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ
P¯edpokl·d· se, ûe pro dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏkumohou b˝t dosaûitelnÈ klÌËovÈ kompetence v n·sledu-jÌcÌ ˙rovni:
kompetence k uËenÌ
dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ soust¯edÏnÏ pozoruje, zkoum·, objevuje, vöÌm· si
souvislostÌ, experimentuje a uûÌv· p¯i tom jednodu-ch˝ch pojm˘, znak˘ a symbol˘
ñ zÌskanou zkuöenost uplatÚuje v praktick˝ch situa-cÌch a v dalöÌm uËenÌ
ñ m· element·rnÌ poznatky o svÏtÏ lidÌ, kultury, p¯Ì-rody i techniky, kter˝ dÌtÏ obklopuje, o jeho roz-manitostech a promÏn·ch; orientuje se v ¯·dua dÏnÌ v prost¯edÌ, ve kterÈm ûije
ñ klade ot·zky a hled· na nÏ odpovÏdi, aktivnÏ sivöÌm·, co se kolem nÏho dÏje; chce porozumÏt
strana 20 SEŠIT 2
ññññññññññ16) KlÌËovÈ kompetence p¯edstavujÌ cÌlovÈ stavy, k jejichû naplÚo-
v·nÌ by mÏlo spoleËnÏ smϯovat veökerÈ vzdÏl·v·nÌ. Kaûd·vzdÏl·vacÌ etapa v tomto smÏru p¯ispÌv· sv˝m dÌlem a kaûd· jedalöÌmu rozvoji a zdokonalov·nÌ tÏchto kompetencÌ otev¯en·.Ve vöech etap·ch je jednÌm z cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ vybavit kaûdÈhojedince souborem klÌËov˝ch kompetencÌ na ˙rovni, kter· je pronÏho dosaûiteln·.
vÏcem, jev˘m a dÏj˘m, kterÈ kolem sebe vidÌ;pozn·v·, ûe se m˘ûe mnohÈmu nauËit, raduje sez toho, co samo dok·zalo a zvl·dlo
ñ uËÌ se nejen spont·nnÏ, ale i vÏdomÏ, vyvine ˙silÌ,soust¯edÌ se na Ëinnost a z·mÏrnÏ si zapamatuje; p¯izadanÈ pr·ci dokonËÌ, co zapoËalo; dovede postu-povat podle instrukcÌ a pokyn˘, je schopno dobratse k v˝sledk˘m
ñ odhaduje svÈ sÌly, uËÌ se hodnotit svoje osobnÌpokroky i oceÚovat v˝kony druh˝ch
ñ pokud se mu dost·v· uzn·nÌ a ocenÏnÌ, uËÌ ses chutÌ
kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘
dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ vöÌm· si dÏnÌ i problÈm˘ v bezprost¯ednÌm okolÌ;
p¯irozenou motivacÌ k ¯eöenÌ dalöÌch problÈm˘a situacÌ je pro nÏj pozitivnÌ odezva na aktivnÌz·jem
ñ ¯eöÌ problÈmy, na kterÈ staËÌ; zn·mÈ a opakujÌcÌ sesituace se snaûÌ ¯eöit samostatnÏ (na z·kladÏ n·po-doby Ëi opakov·nÌ), n·roËnÏjöÌ s oporou a pomocÌdospÏlÈho
ñ problÈmy ¯eöÌ na z·kladÏ bezprost¯ednÌ zkuöenosti;postupuje cestou pokusu a omylu, zkouöÌ, experi-mentuje; spont·nnÏ vym˝ölÌ nov· ¯eöenÌ problÈm˘a situacÌ; hled· r˘znÈ moûnosti a varianty (m·vlastnÌ, origin·lnÌ n·pady); vyuûÌv· p¯i tom dosa-vadnÌch zkuöenostÌ, fantazii a p¯edstavivost
ñ p¯i ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘uûÌv· logick˝ch, matematick˝ch i empirick˝chpostup˘; pochopÌ jednoduchÈ algoritmy ¯eöenÌ r˘z-n˝ch ˙loh a situacÌ a vyuûÌv· je v dalöÌch situacÌch
ñ zp¯esÚuje si poËetnÌ p¯edstavy, uûÌv· ËÌseln˝cha matematick˝ch pojm˘, vnÌm· element·rnÌ mate-matickÈ souvislosti
ñ rozliöuje ¯eöenÌ, kter· jsou funkËnÌ (vedoucÌ k cÌli),a ¯eöenÌ, kter· funkËnÌ nejsou; dok·ûe mezi nimivolit
ñ ch·pe, ûe vyh˝bat se ¯eöenÌ problÈm˘ nevede k cÌli,ale ûe jejich vËasnÈ a uv·ûlivÈ ¯eöenÌ je naopakv˝hodou; uvÏdomuje si, ûe svou aktivitou a inicia-tivou m˘ûe situaci ovlivnit
ñ nebojÌ se chybovat, pokud nach·zÌ pozitivnÌ ocenÏ-nÌ nejen za ˙spÏch, ale takÈ za snahu
komunikativnÌ kompetence
dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ ovl·d· ¯eË, hovo¯Ì ve vhodnÏ formulovan˝ch
vÏt·ch, samostatnÏ vyjad¯uje svÈ myölenky, sdÏle-nÌ, ot·zky i odpovÏdi, rozumÌ slyöenÈmu, slovnÏreaguje a vede smyslupln˝ dialog
ñ dok·ûe se vyjad¯ovat a sdÏlovat svÈ proûitky, poci-ty a n·lady r˘zn˝mi prost¯edky (¯eËov˝mi, v˝tvar-n˝mi, hudebnÌmi, dramatick˝mi apod.)
ñ domlouv· se gesty i slovy, rozliöuje nÏkterÈ sym-boly, rozumÌ jejich v˝znamu i funkci
ñ v bÏûn˝ch situacÌch komunikuje bez z·bran a osty-chu s dÏtmi i s dospÏl˝mi; ch·pe, ûe b˝t komuni-kativnÌ, vst¯ÌcnÈ, iniciativnÌ a aktivnÌ je v˝hodou
ñ ovl·d· dovednosti p¯edch·zejÌcÌ ËtenÌ a psanÌñ pr˘bÏûnÏ rozöi¯uje svou slovnÌ z·sobu a aktivnÏ ji
pouûÌv· k dokonalejöÌ komunikaci s okolÌmñ dovede vyuûÌt informativnÌ a komunikativnÌ pro-
st¯edky, se kter˝mi se bÏûnÏ setk·v· (knÌûky,encyklopedie, poËÌtaË, audiovizu·lnÌ technika, tele-fon atp.)
ñ vÌ, ûe lidÈ se dorozumÌvajÌ i jin˝mi jazyky a ûe jemoûno se jim uËit; m· vytvo¯eny element·rnÌ p¯ed-poklady k uËenÌ se cizÌmu jazyku
soci·lnÌ a person·lnÌ kompetence
dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ samostatnÏ rozhoduje o sv˝ch Ëinnostech; umÌ si
vytvo¯it sv˘j n·zor a vyj·d¯it jejñ uvÏdomuje si, ûe za sebe i svÈ jedn·nÌ odpovÌd·
a nese d˘sledkyñ dÏtsk˝m zp˘sobem projevuje citlivost a ohleduplnost
k druh˝m, pomoc slaböÌm, rozpozn· nevhodnÈ cho-v·nÌ; vnÌm· nespravedlnost, ubliûov·nÌ, agresivitua lhostejnost
ñ ve skupinÏ se dok·ûe prosadit, ale i pod¯Ìdit, p¯ispoleËn˝ch Ëinnostech se domlouv· a spolupracu-je; v bÏûn˝ch situacÌch uplatÚuje z·kladnÌ spole-ËenskÈ n·vyky a pravidla spoleËenskÈho styku; jeschopnÈ respektovat druhÈ, vyjedn·vat, p¯ijÌmata uzavÌrat kompromisy
ñ napodobuje modely prosoci·lnÌho chov·nÌ a mezi-lidsk˝ch vztah˘, kterÈ nach·zÌ ve svÈm okolÌ
ñ spolupodÌlÌ se na spoleËn˝ch rozhodnutÌch; p¯ijÌm·vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnosti; dodrûujedohodnut· a pochopen· pravidla a p¯izp˘sobÌ se jim
ñ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi lidmi Ëi v nezn·m˝chsituacÌch se chov· obez¯etnÏ; nevhodnÈ chov·nÌi komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn·, umÌ odmÌt-nout
ñ je schopno ch·pat, ûe lidÈ se r˘znÌ a umÌ b˝t tole-rantnÌ k jejich odliönostem a jedineËnostem
ñ ch·pe, ûe nespravedlnost, ubliûov·nÌ, poniûov·nÌ,lhostejnost, agresivita a n·silÌ se nevypl·cÌ a ûevzniklÈ konflikty je lÈpe ¯eöit dohodou; dok·ûe sebr·nit projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, poniûov·nÌa ubliûov·nÌ
ËinnostnÌ a obËanskÈ kompetence
dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌñ svoje Ëinnosti a hry se uËÌ pl·novat, organizovat,
¯Ìdit a vyhodnocovatñ dok·ûe rozpoznat a vyuûÌvat vlastnÌ silnÈ str·nky,
pozn·vat svoje slabÈ str·nky
SEŠIT 2 Strana 21
ñ odhaduje rizika sv˝ch n·pad˘, jde za sv˝m z·mÏ-rem, ale takÈ dok·ûe mÏnit cesty a p¯izp˘sobovatse dan˝m okolnostem
ñ ch·pe, ûe se m˘ûe o tom, co udÏl·, rozhodovatsvobodnÏ, ale ûe za sv· rozhodnutÌ takÈ odpovÌd·
ñ m· smysl pro povinnost ve h¯e, pr·ci i uËenÌ;k ˙kol˘m a povinnostem p¯istupuje odpovÏdnÏ;v·ûÌ si pr·ce i ˙silÌ druh˝ch
ñ zajÌm· se o druhÈ i o to, co se kolem dÏje; je otev-¯enÈ aktu·lnÌmu dÏnÌ
ñ ch·pe, ûe z·jem o to, co se kolem dÏje, Ëinorodost,pracovitost a podnikavost jsou p¯Ìnosem a ûe nao-pak lhostejnost, nevöÌmavost, pohodlnost a nÌzk·aktivita majÌ svoje nep¯ÌznivÈ d˘sledky
ñ m· z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o tom, co je v sou-ladu se z·kladnÌmi lidsk˝mi hodnotami a normami,i co je s nimi v rozporu, a snaûÌ se podle toho cho-vat
ñ spoluvytv·¯Ì pravidla spoleËnÈho souûitÌ mezi vrs-tevnÌky, rozumÌ jejich smyslu a ch·pe pot¯ebu jezachov·vat
ñ uvÏdomuje si sv· pr·va i pr·va druh˝ch, uËÌ se jeh·jit a respektovat; ch·pe, ûe vöichni lidÈ majÌ stej-nou hodnotu
ñ vÌ, ûe nenÌ jedno, v jakÈm prost¯edÌ ûije, uvÏdomu-je si, ûe se sv˝m chov·nÌm na nÏm podÌlÌ a ûe jem˘ûe ovlivnit
ñ db· na osobnÌ zdravÌ a bezpeËÌ svoje i druh˝ch,chov· se odpovÏdnÏ s ohledem na zdravÈ a bez-peËnÈ okolnÌ prost¯edÌ (p¯ÌrodnÌ i spoleËenskÈ)
⁄roveÚ kompetencÌ, obecnÏ dosaûiteln· p¯edökol-nÌm dÌtÏtem, vyjad¯uje oËek·van˝ vzdÏl·vacÌ p¯Ìnosp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, tedy to, ËÌm m˘ûe mate¯sk·ökola p¯ispÏt k v˝bavÏ dÌtÏte pro celoûivotnÌ uËenÌd¯Ìve, neû dÌtÏ zah·jÌ povinnÈ ökolnÌ vzdÏl·v·nÌ. Sou-bor klÌËov˝ch kompetencÌ je ve svÈm celku ide·lem,k nÏmuû vÏtöina dÏtÌ nedospÏje a dospÏt nem˘ûe. Toani nenÌ smyslem jejich formulov·nÌ. Soubor klÌËo-v˝ch kompetencÌ nabÌzÌ pedagog˘m pomÏrnÏ jasnoup¯edstavu, kam smϯovat, oË usilovat. SlouûÌ p¯ede-vöÌm k vymezenÌ odpovÌdajÌcÌho vzdÏl·vacÌho obsahujako prost¯edku k jejich vytv·¯enÌ (na ˙rovni r·mco-vÈ, pop¯. i ökolnÌ).
4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PVObsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ p¯edstavuje hlavnÌ
prost¯edek vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte v mate¯skÈ ökole. V RVPPV je vymezen tak, aby slouûil k naplÚov·nÌ vzdÏl·va-cÌch z·mÏr˘ a dosahov·nÌ vzdÏl·vacÌch cÌl˘. StejnÏjako na dalöÌch vzdÏl·vacÌch ˙rovnÌch je vzdÏl·vacÌobsah v RVP PV formulov·n v podobÏ ÑuËivaì a ÑoËe-k·van˝ch v˝stup˘ì, a to pouze obecnÏ, r·mcovÏ.
VzdÏl·vacÌ obsah se stanovuje pro celou vÏkovouskupinu spoleËnÏ, tj. pro dÏti ve vÏku od 3 do 6 (7) let.
Bylo snahou formulovat vzdÏl·vacÌ obsah v RVPPV tak, aby odpovÌdal specifice p¯edökolnÌho vzdÏl·-
v·nÌ, jeho integrovanÈ podobÏ a ËinnostnÌ povaze.Z toho d˘vodu:ñ vzdÏl·vacÌ obsah p¯edstavuje kompaktnÌ, vnit¯nÏ
propojen˝ celek, jehoû ËlenÏnÌ do oblastÌ je t¯ebavnÌmat pouze jako pomocnÈ
ñ ÑuËivoì je vyj·d¯eno v podobÏ ËinnostÌ, aù uû prak-tick˝ch Ëi intelektov˝ch, pop¯. v podobÏ p¯ÌleûitostÌ
ñ pojem ÑuËivoì je nahrazen pojmem ÑvzdÏl·vacÌnabÌdkaì, kter˝ vyjad¯uje û·doucÌ formu prezenta-ce ÑuËivaì dÌtÏti
ñ oËek·vanÈ v˝stupy majÌ, stejnÏ jako vzdÏl·vacÌnabÌdka, ËinnostnÌ povahu
Zp˘sob, jak˝m je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PVvymezen a uspo¯·d·n, se liöÌ od dosud uplatÚovanÈhosystÈmu. I kdyû je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV ËlenÏndo nÏkolika vzdÏl·vacÌch oblastÌ, je zachov·no inte-grovanÈ pojetÌ respektujÌcÌ p¯irozenou celistvostosobnosti dÌtÏte i jeho postupnÈ zaËleÚov·nÌ se doûivotnÌho a soci·lnÌho prost¯edÌ17). JednotlivÈ oblasti,resp. jejich obsahy, se vz·jemnÏ prolÌnajÌ, prostupujÌ,ovlivÚujÌ a podmiÚujÌ a ukazujÌ tak na neust·lou p¯Ì-tomnost vöech oblastÌ. (Nejedn· se o realizaËnÌ podo-bu vzdÏl·vacÌho obsahu, ale pouze o pomocnÈ schÈ-ma, kterÈ nenÌ p¯Ìmo prakticky upot¯ebitelnÈ.)
Odtud vypl˝v· i nutnost p¯irozenÈho propojov·nÌoblastÌ v praxi. Je t¯eba, aby pedagog postupoval vevzdÏl·v·nÌ s vÏdomÌm, ûe realizovat samostatnÏ jed-notlivÈ oblasti by bylo umÏlÈ, nere·lnÈ a nep¯ijatelnÈ.Naopak, ËÌm ˙plnÏjöÌ a dokonalejöÌ bude propojenÌvöech oblastÌ vzdÏl·v·nÌ, a z·roveÚ i podmÌnek, zakter˝ch probÌh·, tÌm bude vzdÏl·v·nÌ p¯irozenÏjöÌ,˙ËinnÏjöÌ a hodnotnÏjöÌ.
VzdÏl·vacÌ obsah je v RVP PV uspo¯·d·n do pÏtivzdÏl·vacÌch oblastÌ: biologickÈ, psychologickÈ,interperson·lnÌ, soci·lnÏ-kulturnÌ a environment·lnÌ.Tyto oblasti jsou nazv·ny:
1. DÌtÏ a jeho tÏlo2. DÌtÏ a jeho psychika3. DÌtÏ a ten druh˝4. DÌtÏ a spoleËnost5. DÌtÏ a svÏt
5. VzdÏl·vacÌ oblastiJednotlivÈ vzdÏl·vacÌ oblasti jsou zpracov·ny tak,
aby byly pro pedagoga srozumitelnÈ a aby s jejichobsahem mohl d·le pracovat. Kaûd· oblast zahrnujetyto vz·jemnÏ propojenÈ kategorie: dÌlËÌ cÌle (z·mÏ-ry), vzdÏl·vacÌ nabÌdku a oËek·vanÈ v˝stupy (p¯edpo-kl·danÈ v˝sledky).
strana 22 SEŠIT 2
ññññññññññ17) VzdÏl·vacÌ oblasti jsou odvozeny od interakËnÌch oblastÌ rozli-
öovan˝ch na z·kladÏ vztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ìk sobÏ samÈmu, k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. naz·kladÏ p¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchtovztah˘ vstupuje, v nichû ûije, rozvÌjÌ se a vyr˘st·, uËÌ se a takÈvzdÏl·v·. PodrobnÏji viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘.
DÌlËÌ cÌle vyjad¯ujÌ, co by mÏl pedagog v pr˘bÏhup¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ sledovat, co by mÏl u dÌtÏtepodporovat.
VzdÏl·vacÌ nabÌdka jako prost¯edek vzdÏl·v·nÌp¯edstavuje ve svÈm celku soubor (souhrn) praktic-k˝ch i intelektov˝ch ËinnostÌ, pop¯. p¯ÌleûitostÌ, vhod-n˝ch k naplÚov·nÌ cÌl˘ a k dosahov·nÌ v˝stup˘. Peda-gog by mÏl ve svÈ praxi (tzn. p¯i pr·ci ve t¯ÌdÏ) tutonabÌdku respektovat a tv˘rËÌm zp˘sobem ji konkreti-zovat tak, aby nabÌzenÈ Ëinnosti byly mnohostrannÈa maxim·lnÏ pestrÈ a svou ˙rovnÌ odpovÌdaly kon-krÈtnÌm moûnostem a pot¯eb·m dÏtÌ.
OËek·vanÈ v˝stupy jsou dÌlËÌ v˝stupy vzdÏl·v·-nÌ18), kterÈ je moûno obecnÏ povaûovat v tÈto ˙rovnivzdÏl·v·nÌ za dosaûitelnÈ. Jsou formulov·ny tak, abymÏly charakter zp˘sobilostÌ (kompetencÌ)19). Nejedn·se o v˝Ëet jednotliv˝ch schopnostÌ, poznatk˘, doved-nostÌ kognitivnÌch i praktick˝ch, postoj˘ a hodnot, aleo jejich vz·jemnÈ propojenÌ, o jejich jednoduchÈ sou-bory dÌtÏtem prakticky vyuûitelnÈ. Tyto v˝stupy jsouformulov·ny pro dobu, kdy dÌtÏ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ ukonËuje, s tÌm, ûe jejich dosaûenÌ nenÌ pro dÌtÏpovinnÈ. KaûdÈ dÌtÏ m˘ûe v Ëase, kdy opouötÌ mate¯-skou ökolu, dosahovat tÏchto v˝stup˘ v m̯e odpovÌ-dajÌcÌ jeho individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem.Pedagog m· p¯i svÈ pr·ci sledovat proces osvojov·nÌtÏchto zp˘sobilostÌ jak v r·mci t¯Ìdy dÏtÌ, tak u jedno-tliv˝ch dÏtÌ a postupovat tak, aby dÏti zÌsk·valy conejvÌce.
Z praktickÈho hlediska jsou v RVP PV pojmenov·-na moûn· rizika, kter· mohou ohroûovat ˙spÏch vzdÏ-l·vacÌch z·mÏr˘. Ta srozumitelnÏ upozorÚujÌ pedago-ga na to, Ëeho by se mÏl vyvarovat.
5.1 DÌtÏ a jeho tÏloZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti
biologickÈ je stimulovat a podporovat r˘st a neuros-valov˝ v˝voj dÌtÏte, podporovat jeho fyzickou pohodu,zlepöovat jeho tÏlesnou zdatnost i pohybovou a zdra-votnÌ kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybov˝chi manipulaËnÌch dovednostÌ, uËit je sebeobsluûn˝mdovednostem a vÈst je k zdrav˝m ûivotnÌm n·vyk˘ma postoj˘m.
DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ uvÏdomÏnÌ si vlastnÌho tÏlañ rozvoj pohybov˝ch schopnostÌ a zdokonalov·nÌ
dovednostÌ v oblasti hrubÈ i jemnÈ motoriky (koor-dinace a rozsahu pohybu, d˝ch·nÌ, koordinace rukya oka apod.), ovl·d·nÌ pohybovÈho apar·tu a tÏles-n˝ch funkcÌ
ñ rozvoj a uûÌv·nÌ vöech smysl˘ñ rozvoj fyzickÈ i psychickÈ zdatnostiñ osvojenÌ si vÏku p¯imϯen˝ch praktick˝ch doved-
nostÌñ osvojenÌ si poznatk˘ o tÏle a jeho zdravÌ, o pohy-
bov˝ch Ëinnostech a jejich kvalitÏñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ d˘leûit˝ch
k podpo¯e zdravÌ, bezpeËÌ, osobnÌ pohody i pohodyprost¯edÌ
ñ vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌch n·vyk˘ a postoj˘jako z·klad˘ zdravÈho ûivotnÌho stylu
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ lokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnosti (ch˘ze, bÏh, skoky
a poskoky, lezenÌ), nelokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnos-ti (zmÏny poloh a pohyb˘ tÏla na mÌstÏ) a jinÈ Ëin-nosti (z·kladnÌ gymnastika, turistika, sezÛnnÌ Ëin-nosti, mÌËovÈ hry apod.)
ñ manipulaËnÌ Ëinnosti a jednoduchÈ ˙kony s p¯ed-mÏty, pom˘ckami, n·stroji, n·ËinÌm, materi·lem;Ëinnosti seznamujÌcÌ dÏti s vÏcmi, kterÈ je obklo-pujÌ a jejich praktick˝m pouûÌv·nÌm
ñ zdravotnÏ zamϯenÈ Ëinnosti (vyrovn·vacÌ, prota-hovacÌ, uvolÚovacÌ, dechov·, relaxaËnÌ cviËenÌ)
ñ smyslovÈ a psychomotorickÈ hryñ konstruktivnÌ a grafickÈ Ëinnostiñ hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry a Ëinnostiñ jednoduchÈ pracovnÌ a sebeobsluûnÈ Ëinnosti
v oblasti osobnÌ hygieny, stolov·nÌ, oblÈk·nÌ, ˙kli-du, ˙pravy prost¯edÌ apod.
ñ Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ lidskÈho tÏla a jehoË·stÌ
ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smϯujÌcÌ k ochranÏ zdravÌ,osobnÌho bezpeËÌ a vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌchn·vyk˘
ñ Ëinnosti relaxaËnÌ a odpoËinkovÈ, zajiöùujÌcÌ zdra-vou atmosfÈru a pohodu prost¯edÌ
ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smϯujÌcÌ k prevenci ˙raz˘(hrozÌcÌch p¯i hr·ch, pohybov˝ch Ëinnostecha dopravnÌch situacÌch, p¯i setk·v·nÌ s cizÌmilidmi), k prevenci nemoci, nezdrav˝ch n·vyk˘a z·vislostÌ
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ zachov·vat spr·vnÈ drûenÌ tÏlañ zvl·dnout z·kladnÌ pohybovÈ dovednosti a prosto-
rovou orientaci, bÏûnÈ zp˘soby pohybu v r˘znÈmprost¯edÌ (zvl·dat p¯ek·ûky, h·zet a chytat mÌË,uûÌvat r˘znÈ n·ËinÌ, pohybovat se ve skupinÏ dÏtÌ,pohybovat se na snÏhu, ledu, ve vodÏ, v pÌsku)
ñ koordinovat lokomoci a dalöÌ polohy a pohyby tÏla,sladit pohyb s rytmem a hudbou
ñ vÏdomÏ napodobit jednoduch˝ pohyb podle vzorua p¯izp˘sobit jej podle pokynu
ñ ovl·dat dechovÈ svalstvo, sladit pohyb se zpÏvemñ vnÌmat a rozliöovat pomocÌ vöech smysl˘ (slucho-
SEŠIT 2 Strana 23
ññññññññññ18) Pro v˝stupy v r·mci oblastÌ se v praxi vûil pojem ÑdÌlËÌ kompe-
tenceì; nenÌ to v˝raz p¯esn˝, ale pracovnÏ je moûno jej uûÌvatjako synonymum pro ÑdÌlËÌ (oblastnÌ) v˝stupyì.
19) Tyto zp˘sobilosti se st·vajÌ st·le komplexnÏjöÌ a kvalitativnÏdokonalejöÌ a promÏÚujÌ se v z·klad kompetencÌ na ˙rovni kom-petencÌ klÌËov˝ch.
vÏ rozliöovat zvuky a tÛny, zrakovÏ rozliöovattvary p¯edmÏt˘ a jinÈ specifickÈ znaky, rozliöovatv˘nÏ, chutÏ, vnÌmat hmatem apod.)
ñ ovl·dat koordinaci ruky a oka, zvl·dat jemnoumotoriku (zach·zet s p¯edmÏty dennÌ pot¯eby,s drobn˝mi pom˘ckami, s n·stroji, n·ËinÌm a mate-ri·lem, zach·zet s grafick˝m a v˝tvarn˝m materi·-lem, nap¯. s tuûkami, barvami, n˘ûkami, papÌrem,modelovacÌ hmotou, zach·zet s jednoduch˝mihudebnÌmi n·stroji apod.)
ñ zvl·dnout sebeobsluhu, uplatÚovat z·kladnÌ kultur-nÏ hygienickÈ a zdravotnÏ preventivnÌ n·vyky (sta-rat se o osobnÌ hygienu, p¯ijÌmat stravu a tekutinu,umÏt stolovat, postarat se o sebe a svÈ osobnÌ vÏci,oblÈkat se, svlÈkat, obouvat apod.)
ñ zvl·dat jednoduchou obsluhu a pracovnÌ ˙kony(postarat se o hraËky, pom˘cky, uklidit po sobÏ,udrûovat po¯·dek, zvl·dat jednoduchÈ ˙klidovÈpr·ce, pr·ce na zahradÏ apod.)
ñ pojmenovat Ë·sti tÏla, nÏkterÈ org·ny (vËetnÏpohlavnÌch), zn·t jejich funkce, mÌt povÏdomÌo tÏle a jeho v˝voji, (o narozenÌ, r˘stu tÏla a jehopromÏn·ch), zn·t z·kladnÌ pojmy uûÌvanÈ ve spo-jenÌ se zdravÌm, s pohybem a sportem
ñ rozliöovat, co prospÌv· zdravÌ a co mu ökodÌ; cho-vat se tak, aby v situacÌch pro dÌtÏ bÏûn˝ch a jemuzn·m˝ch neohroûovalo zdravÌ, bezpeËÌ a pohodusvou ani druh˝ch
ñ mÌt povÏdomÌ o v˝znamu pÈËe o Ëistotu a zdravÌ,o v˝znamu aktivnÌho pohybu a zdravÈ v˝ûivy
ñ mÌt povÏdomÌ o nÏkter˝ch zp˘sobech ochranyosobnÌho zdravÌ a bezpeËÌ a o tom, kde v p¯ÌpadÏpot¯eby hledat pomoc (kam se obr·tit, koho p¯ivo-lat, jak˝m zp˘sobem apod.)
ñ zach·zet s bÏûn˝mi p¯edmÏty dennÌ pot¯eby, hraË-kami, pom˘ckami, drobn˝mi n·stroji, sportovnÌmn·ËinÌm a n·¯adÌm, v˝tvarn˝mi pom˘ckamia materi·ly, jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stroji,bÏûn˝mi pracovnÌmi pom˘ckami
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ dennÌ reûim nevyhovujÌcÌ fyziologick˝m dÏtsk˝m
pot¯eb·m a z·sad·m zdravÈho ûivotnÌho styluñ nedostateËn˝ respekt k individu·lnÌm pot¯eb·m
dÏtÌ (k pot¯ebÏ pohybu, sp·nku, odpoËinku, l·tkovÈv˝mÏny, osobnÌho tempa a tepelnÈ pohody,k pot¯ebÏ soukromÌ, apod.)
ñ omezov·nÌ samostatnosti dÌtÏte p¯i pohybov˝chËinnostech, m·lo p¯ÌleûitostÌ k pracovnÌm ˙ko-n˘m
ñ nerespektov·nÌ rozdÌln˝ch tÏlesn˝ch a smyslov˝chp¯edpoklad˘ a pohybov˝ch moûnostÌ jednotliv˝chdÏtÌ
ñ neznalost zdravotnÌho stavu a zdravotnÌch problÈ-m˘ dÌtÏte
ñ omezov·nÌ spont·nnÌch pohybov˝ch aktivit, nepra-
videln·, m·lo rozmanit· Ëi jednostrann· nabÌdkapohybov˝ch ËinnostÌ
ñ absence Ëi nedostatek ¯Ìzen˝ch pohybov˝ch aktivitvedoucÌch k osvojenÌ nov˝ch pohybov˝ch doved-nostÌ
ñ nevhodnÈ prostory pro pohybovÈ Ëinnostia nevhodn· organizace z hlediska bezpeËnosti dÏtÌ
ñ dlouhodobÈ statickÈ zatÏûov·nÌ bez pohybu, uplat-Úov·nÌ nevhodn˝ch cvik˘ a ËinnostÌ, nevhodnÈobleËenÌ p¯i pohybov˝ch Ëinnostech
ñ nedostatek Ëi zkreslenÌ element·rnÌch informacÌo lidskÈm tÏle, o jeho r˘stu a v˝voji, o funkcÌchnÏkter˝ch Ë·stÌ a org·n˘, o zdravÌ i moûnostechjeho ohroûenÌ, zp˘sobech ochrany zdravÌ a bezpeËÌ
ñ nevhodnÈ vzory chov·nÌ dospÏl˝ch v prost¯edÌmate¯skÈ ökoly
ñ nedostateËnÏ p¯ipravenÈ prost¯edÌ, nedostateËnÈvybavenÌ n·ËinÌm, n·¯adÌm, pop¯. nedostateËnÈvyuûÌv·nÌ vybavenÌ a dalöÌch moûnostÌ apod.
5.2. DÌtÏ a jeho psychikaZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti
psychologickÈ je podporovat duöevnÌ pohodu, psy-chickou zdatnost a odolnost dÌtÏte, rozvoj jeho inte-lektu, ¯eËi a jazyka, pozn·vacÌch proces˘ a funkcÌ,jeho cit˘ i v˘le, stejnÏ tak i jeho sebepojetÌ a sebena-hlÌûenÌ, jeho kreativity a sebevyj·d¯enÌ, stimulovatosvojov·nÌ a rozvoj jeho vzdÏl·vacÌch dovednostÌa povzbuzovat je v dalöÌm rozvoji, pozn·v·nÌ a uËenÌ.
Tato oblast zahrnuje t¯i Ñpodoblastiì: 5.2.1 Jazyka ¯eË, 5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavi-vost a fantazie, myölenkovÈ operace, 5.2.3 SebepojetÌ,city a v˘le.
5.2.1 Jazyk a ¯eËDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ rozvoj ¯eËov˝ch schopnostÌ a jazykov˝ch doved-
nostÌ receptivnÌch (vnÌm·nÌ, naslouch·nÌ, porozu-mÏnÌ) i produktivnÌch (v˝slovnosti, vytv·¯enÌpojm˘, mluvnÌho projevu, vyjad¯ov·nÌ)
ñ rozvoj komunikativnÌch dovednostÌ (verb·lnÌchi neverb·lnÌch) a kultivovanÈho projevu
ñ osvojenÌ si nÏkter˝ch poznatk˘ a dovednostÌ, kterÈp¯edch·zejÌ ËtenÌ i psanÌ, rozvoj z·jmu o psanoupodobu jazyka i dalöÌ formy sdÏlenÌ verb·lnÌ i never-b·lnÌ (v˝tvarnÈ, hudebnÌ, pohybovÈ, dramatickÈ)
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ artikulaËnÌ, ¯eËovÈ, sluchovÈ a rytmickÈ hry, hry se
slovy, slovnÌ h·danky, vok·lnÌ Ëinnostiñ spoleËnÈ diskuse, rozhovory, individu·lnÌ a skupi-
nov· konverzace (vypr·vÏnÌ z·ûitk˘, p¯ÌbÏh˘,vypr·vÏnÌ podle skuteËnosti i podle obrazovÈhomateri·lu, podle vlastnÌ fantazie, sdÏlov·nÌ slyöe-nÈho druh˝m apod.)
ñ komentov·nÌ z·ûitk˘ a aktivit, vy¯izov·nÌ vzkaz˘a zpr·v
strana 24 SEŠIT 2
ñ samostatn˝ slovnÌ projev na urËitÈ tÈmañ poslech Ëten˝ch Ëi vypr·vÏn˝ch poh·dek a p¯ÌbÏ-
h˘, sledov·nÌ filmov˝ch a divadelnÌch poh·deka p¯ÌbÏh˘
ñ vypr·vÏnÌ toho, co dÌtÏ slyöelo nebo co shlÈdloñ p¯ednes, recitace, dramatizace, zpÏvñ grafickÈ napodobov·nÌ symbol˘, tvar˘, ËÌsel, pÌsmenñ prohlÌûenÌ a ÑËtenÌì knÌûekñ hry a Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ
zvuk˘, uûÌv·nÌ gestñ Ëinnosti a p¯Ìleûitosti seznamujÌcÌ dÏti s r˘zn˝mi
sdÏlovacÌmi prost¯edky (noviny, Ëasopisy, knihy,audiovizu·lnÌ technika)
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ spr·vnÏ vyslovovat, ovl·dat dech, tempo i intonaci
¯eËiñ pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklopenoñ vyjad¯ovat samostatnÏ a smysluplnÏ myölenky,
n·pady, pocity, mÌnÏnÌ a ˙sudky ve vhodnÏ zfor-mulovan˝ch vÏt·ch
ñ vÈst rozhovor (naslouchat druh˝m, vyËkat, aû druh˝dokonËÌ myölenku, sledovat ¯eËnÌka i obsah, pt·t se)
ñ domluvit se slovy i gesty, improvizovatñ porozumÏt slyöenÈmu (zachytit hlavnÌ myölenku
p¯ÌbÏhu, sledovat dÏj a zopakovat jej ve spr·vn˝chvÏt·ch)
ñ formulovat ot·zky, odpovÌdat, hodnotit slovnÌv˝kony, slovnÏ reagovat
ñ uËit se nov· slova a aktivnÏ je pouûÌvat (pt·t se naslova, kter˝m nerozumÌ)
ñ nauËit se zpamÏti kr·tkÈ texty (reprodukovat ¯Ìkan-ky, pÌsniËky, poh·dky, zvl·dnout jednoduchou dra-matickou ˙lohu apod.)
ñ sledovat a vypr·vÏt p¯ÌbÏh, poh·dkuñ popsat situaci (skuteËnou, podle obr·zku)ñ ch·pat slovnÌ vtip a humorñ sluchovÏ rozliöovat zaË·teËnÌ a koncovÈ slabiky
a hl·sky ve slovechñ utvo¯it jednoduch˝ r˝mñ poznat a vymyslet jednoduch· synonyma, homony-
ma a antonymañ rozliöovat nÏkterÈ obraznÈ symboly (piktogramy,
orientaËnÌ a dopravnÌ znaËky, oznaËenÌ nebezpeËÌapod.) a porozumÏt jejich v˝znamu i jejich komu-nikativnÌ funkci
ñ sledovat oËima zleva dopravañ poznat nÏkter· pÌsmena a ËÌslice, pop¯. slovañ poznat napsanÈ svÈ jmÈnoñ projevovat z·jem o knÌûky, soust¯edÏnÏ poslouchat
Ëetbu, hudbu, sledovat divadlo, film, uûÌvat telefon
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ prost¯edÌ komunikaËnÏ chudÈ, omezujÌcÌ bÏûnou
komunikaci mezi dÏtmi i s dospÏl˝mi
ñ m·lo p¯Ìleûitosti k samostatn˝m ¯eËov˝m projev˘mdÌtÏte (spont·nnÌm i ¯Ìzen˝m) a slab· motivace k nim
ñ öpatn˝ jazykov˝ vzorñ vytv·¯enÌ komunikativnÌch z·bran (necitlivÈ donu-
cov·nÌ dÌtÏte k hovoru, nerespektov·nÌ dÏtskÈhoostychu vedoucÌ k ˙zkosti a strachu dÌtÏte)
ñ ËasovÏ a obsahovÏ nep¯imϯenÈ vyuûÌv·nÌ audiovi-zu·lnÌ, pop¯. poËÌtaËovÈ techniky, nabÌdka nevhod-n˝ch program˘ (nevhodn· volba Ëi ËastÈ a dlouho-dobÈ sledov·nÌ po¯ad˘ televize, videa apod.)
ñ nedostateËn· pozornost k rozvoji dovednostÌ p¯ed-ch·zejÌcÌch ËtenÌ a psanÌ
ñ omezen˝ p¯Ìstup ke knÌûk·m
5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivosta fantazie, myölenkovÈ operaceDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ rozvoj, zp¯esÚov·nÌ a kultivace smyslovÈho vnÌm·-
nÌ, p¯echod od konkrÈtnÏ n·zornÈho myölenÌk myölenÌ slovnÏ-logickÈmu (pojmovÈmu), rozvojpamÏti a pozornosti, p¯echod od bezdÏËn˝ch foremtÏchto funkcÌ k ˙mysln˝m, rozvoj a kultivace p¯ed-stavivosti a fantazie
ñ rozvoj tvo¯ivosti (tvo¯ivÈho myölenÌ, ¯eöenÌ problÈ-m˘, tvo¯ivÈho sebevyj·d¯enÌ)
ñ posilov·nÌ p¯irozen˝ch pozn·vacÌch cit˘ (zvÌda-vosti, z·jmu, radosti z objevov·nÌ apod.)
ñ vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k intelektu·lnÌm Ëin-nostem a k uËenÌ, podpora a rozvoj z·jmu o uËenÌ
ñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘ o znakov˝chsystÈmech a jejich funkci (abeceda, ËÌsla)
ñ vytv·¯enÌ z·klad˘ pro pr·ci s informacemi
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ p¯ÌmÈ pozorov·nÌ p¯ÌrodnÌch, kulturnÌch i technic-
k˝ch objekt˘ i jev˘ v okolÌ dÌtÏte, rozhovoro v˝sledku pozorov·nÌ
ñ z·mÏrnÈ pozorov·nÌ bÏûn˝ch objekt˘ a p¯edmÏt˘,urËov·nÌ a pojmenov·v·nÌ jejich vlastnostÌ (veli-kost, barva, tvar, materi·l, dotek, chuù, v˘nÏ, zvuky),jejich charakteristick˝ch znak˘ a funkcÌ
ñ motivovan· manipulace s p¯edmÏty, zkoum·nÌjejich vlastnostÌ
ñ konkrÈtnÌ operace s materi·lem (t¯ÌdÏnÌ, p¯i¯azov·-nÌ, uspo¯·d·nÌ, odhad, porovn·v·nÌ apod.)
ñ spont·nnÌ hra, volnÈ hry a experimenty s materi·-lem a p¯edmÏty
ñ smyslovÈ hry, nejr˘znÏjöÌ Ëinnosti zamϯenÈ narozvoj a cviËenÌ post¯ehu a vnÌm·nÌ, zrakovÈ a slu-chovÈ pamÏti, koncentrace pozornosti apod.
ñ n·mÏtovÈ hry a Ëinnostiñ hry nejr˘znÏjöÌho zamϯenÌ podporujÌcÌ tvo¯ivost,
p¯edstavivost a fantazii (kognitivnÌ, imaginativnÌ,v˝tvarnÈ, konstruktivnÌ, hudebnÌ, taneËnÌ Ëi drama-tickÈ aktivity)
ñ ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘, hle-d·nÌ r˘zn˝ch moûnostÌ a variant
SEŠIT 2 Strana 25
ñ hry a Ëinnosti zamϯenÈ ke cviËenÌ r˘zn˝ch forempamÏti (mechanickÈ a logickÈ, obraznÈ a pojmovÈ)
ñ Ëinnosti zamϯenÈ k vytv·¯enÌ (ch·p·nÌ) pojm˘a osvojov·nÌ poznatk˘ (vysvÏtlov·nÌ, objasÚov·nÌ,odpovÏdi na ot·zky, pr·ce s knihou, s obrazov˝mmateri·lem, s mÈdii apod.)
ñ Ëinnosti zamϯenÈ na pozn·v·nÌ jednoduch˝chobraznÏ znakov˝ch systÈm˘ (pÌsmena, ËÌslice, pik-togramy, znaËky, symboly, obrazce)
ñ hry a praktickÈ ˙kony procviËujÌcÌ orientaci v pro-storu i v rovinÏ
ñ Ëinnosti zamϯenÈ k seznamov·nÌ se s element·rnÌ-mi ËÌseln˝mi a matematick˝mi pojmy a jejich sym-bolikou (ËÌseln· ¯ada, ËÌslice, z·kladnÌ geometrickÈtvary, mnoûstvÌ apod.) a jejich smysluplnÈ praktic-kÈ aplikaci
ñ Ëinnosti zasvÏcujÌcÌ dÌtÏ do Ëasov˝ch pojm˘ a vzta-h˘ souvisejÌcÌch s dennÌm ¯·dem, bÏûn˝mi promÏ-nami a v˝vojem a p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti p¯irozenÈ Ëaso-vÈ i logickÈ posloupnosti dÏj˘, p¯ÌbÏh˘, ud·lostÌapod.
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ vÏdomÏ vyuûÌvat vöech smysl˘, z·mÏrnÏ pozoro-
vat, post¯ehovat, vöÌmat si (novÈho, zmÏnÏnÈho,chybÏjÌcÌho)
ñ z·mÏrnÏ se soust¯edit na Ëinnost a udrûet pozornostñ poznat a pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklope-
noñ p¯em˝ölet, vÈst jednoduchÈ ˙vahy a to, o Ëem p¯e-
m˝ölÌ a uvaûuje, takÈ vyj·d¯itñ zamϯovat se na to, co je z pozn·vacÌho hlediska
d˘leûitÈ (odhalovat podstatnÈ znaky, vlastnostip¯edmÏt˘, nach·zet spoleËnÈ znaky, podobu a roz-dÌl, charakteristickÈ rysy p¯edmÏt˘ Ëi jev˘ a vz·-jemnÈ souvislosti mezi nimi)
ñ vnÌmat, ûe je zajÌmavÈ dozvÌdat se novÈ vÏci, vyu-ûÌvat zkuöenostÌ k uËenÌ
ñ postupovat a uËit se podle pokyn˘ a instrukcÌñ ch·pat z·kladnÌ ËÌselnÈ a matematickÈ pojmy, ele-
ment·rnÌ matematickÈ souvislosti a podle pot¯ebyje prakticky vyuûÌvat (porovn·vat, uspo¯·d·vata t¯Ìdit soubory p¯edmÏt˘ podle urËitÈho pravidla,orientovat se v element·rnÌm poËtu cca do öesti,ch·pat ËÌselnou ¯adu v rozsahu prvnÌ desÌtky,poznat vÌce, stejnÏ, mÈnÏ, prvnÌ, poslednÌ apod.)
ñ ch·pat prostorovÈ pojmy (vpravo, vlevo, dole,naho¯e, uprost¯ed, za, pod, nad, u, vedle, meziapod.), element·rnÌ ËasovÈ pojmy (teÔ, dnes,vËera, zÌtra, r·no, veËer, jaro, lÈto, podzim, zima,rok), orientovat se v prostoru i v rovinÏ, Ë·steËnÏ seorientovat v Ëase
ñ nauËit se nazpamÏù kr·tkÈ texty, ˙myslnÏ si zapa-matovat a vybavit
ñ ¯eöit problÈmy, ˙koly a situace, myslet kreativnÏ,p¯edkl·dat Ñn·padyì
ñ nalÈzat nov· ¯eöenÌ nebo alternativnÌ k bÏûn˝mñ vyjad¯ovat svou p¯edstavivost a fantazii v tvo¯i-
v˝ch Ëinnostech (konstruktivnÌch, v˝tvarn˝ch,hudebnÌch, pohybov˝ch Ëi dramatick˝ch) i ve slov-nÌch v˝povÏdÌch k nim
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k pozn·vacÌm Ëinnostem
zaloûen˝m na vlastnÌ zkuöenostiñ p¯evaha p¯ed·v·nÌ hotov˝ch poznatk˘ slovnÌm
pouËov·nÌm a vysvÏtlov·nÌmñ p¯Ìliö racion·lnÌ, hotov˝ a uzav¯en˝ v˝klad svÏtañ omezen˝ prostor pro vyj·d¯enÌ a uplatnÏnÌ p¯edsta-
vivosti a mimoracion·lnÌho pozn·v·nÌñ p¯evaûujÌcÌ d˘raz na pamÏtnÌ uËenÌ a mechanickou
reprodukci, m·lo n·zornosti i prostoru pro rozvoj fantazie
ñ zahlcov·nÌ podnÏty a informacemi bez rozvÌjenÌschopnosti s nimi samostatnÏ pracovat
ñ m·lo p¯Ìleûitosti a prostoru k experimentaci a explo-raci a samostatnÈmu ̄ eöenÌ konkrÈtnÌch pozn·vacÌchsituacÌ
ñ nedostatek porozumÏnÌ a ocenÏnÌ ˙spÏchu Ëi ˙silÌñ nedostatek Ëasu a prost¯edk˘ pro spont·nnÌ hru,
k jejÌmu rozvinutÌ a dokonËenÌ
5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘leDÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ pozn·v·nÌ sebe sama, rozvoj pozitivnÌch cit˘ ve
vztahu k sobÏ (uvÏdomÏnÌ si vlastnÌ identity, zÌsk·-nÌ sebevÏdomÌ, sebed˘vÏry, osobnÌ spokojenosti)
ñ zÌsk·nÌ relativnÌ citovÈ samostatnostiñ rozvoj schopnosti sebeovl·d·nÌñ rozvoj schopnosti citovÈ vztahy vytv·¯et, rozvÌjet
je a city plnÏ proûÌvatñ rozvoj poznatk˘, schopnostÌ a dovednostÌ umoûÚu-
jÌcÌch pocity, zÌskanÈ dojmy a proûitky vyj·d¯itñ rozvoj a kultivace mravnÌho i estetickÈho vnÌm·nÌ,
cÌtÏnÌ a proûÌv·nÌñ zÌsk·nÌ schopnosti z·mÏrnÏ ¯Ìdit svoje chov·nÌ
a ovlivÚovat vlastnÌ situaci
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ spont·nnÌ hrañ Ëinnosti zajiöùujÌcÌ spokojenost a radost, Ëinnosti
vyvol·vajÌcÌ veselÌ a pohoduñ Ëinnosti p¯imϯenÈ sÌl·m a schopnostem dÌtÏte
a ˙koly s viditeln˝m cÌlem a v˝sledkem, v nichûm˘ûe b˝t dÌtÏ ˙spÏönÈ
ñ Ëinnosti nejr˘znÏjöÌho zamϯenÌ vyûadujÌcÌ (umoû-ÚujÌcÌ) samostatnÈ vystupov·nÌ, vyjad¯ov·nÌ, obha-jov·nÌ vlastnÌch n·zor˘, rozhodov·nÌ a sebehodno-cenÌ
ñ p¯Ìleûitosti a hry pro rozvoj v˘le, vytrvalostia sebeovl·d·nÌ
ñ cviËenÌ organizaËnÌch dovednostÌ
strana 26 SEŠIT 2
ñ estetickÈ a tv˘rËÌ aktivity (slovesnÈ, v˝tvarnÈ, dra-matickÈ, liter·rnÌ, hudebnÌ, pohybovÈ a dalöÌ)
ñ sledov·nÌ poh·dek a p¯ÌbÏh˘ obohacujÌcÌch citov˝ûivot dÌtÏte
ñ cviËenÌ v projevov·nÌ cit˘ (zvl·ötÏ kladn˝ch),v sebekontrole a v sebeovl·d·nÌ (zvl·ötÏ emocÌz·porn˝ch, nap¯. hnÏvu, zlosti, ˙zkosti apod.)
ñ hry na tÈma rodiny, p¯·telstvÌ apod.ñ v˝lety do okolÌ (do p¯Ìrody, n·vötÏvy dÏtsk˝ch kul-
turnÌch akcÌ apod.)ñ Ëinnosti zamϯenÈ k pozn·v·nÌ r˘zn˝ch lidsk˝ch
vlastnostÌ; z·mÏrnÈ pozorov·nÌ, ËÌm se lidÈ mezisebou liöÌ (fyzickÈ i psychickÈ vlastnosti, doved-nosti, schopnosti, city, vlastnosti danÈ pohlavnÌmirozdÌly, vÏkem, zemÏpisn˝m mÌstem narozenÌ,jazykem) a v Ëem jsou si podobnÌ
ñ dramatickÈ Ëinnosti (p¯edv·dÏnÌ a napodobov·nÌr˘zn˝ch typ˘ chov·nÌ ËlovÏka v r˘zn˝ch situacÌch),mimickÈ vyjad¯ov·nÌ n·lad (˙smÏv, pl·Ë, hnÏv,zlobu, ˙div, v·ûnost apod.)
ñ Ëinnosti vedoucÌ dÌtÏ k identifikaci sebe samaa k odliöenÌ od ostatnÌch
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ odlouËit se na urËitou dobu od rodiˢ a blÌzk˝ch,
b˝t aktivnÌ i bez jejich oporyñ uvÏdomovat si svou samostatnost, zaujÌmat vlastnÌ
n·zory a postoje a vyjad¯ovat jeñ rozhodovat o sv˝ch Ëinnostechñ ve zn·m˝ch a opakujÌcÌch se situacÌch a v situa-
cÌch, kter˝m rozumÌ, ovl·dat svoje city a p¯izp˘so-bovat jim svÈ chov·nÌ
ñ vyj·d¯it souhlas i nesouhlas, ¯Ìci Ñneì v situacÌch,kterÈ to vyûadujÌ (v ohroûujÌcÌch, nebezpeËn˝ch Ëinezn·m˝ch situacÌch), odmÌtnout se podÌlet nanedovolen˝ch Ëi zak·zan˝ch Ëinnostech apod.
ñ uvÏdomovat si svÈ moûnosti i limity (svÈ silnÈi slabÈ str·nky)
ñ p¯ijÌmat pozitivnÌ ocenÏnÌ i sv˘j p¯Ìpadn˝ ne˙spÏcha vyrovnat se s nÌm, uËit se hodnotit svoje osobnÌpokroky
ñ proûÌvat radost ze zvl·dnutÈho a poznanÈhoñ vyvinout volnÌ ˙silÌ, soust¯edit se na Ëinnost a jejÌ
dokonËenÌñ respektovat p¯edem vyjasnÏn· a pochopen· pravi-
dla, p¯ijÌmat vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnostiñ zorganizovat hruñ uvÏdomovat si p¯ÌjemnÈ a nep¯ÌjemnÈ citovÈ pro-
ûitky (l·sku, soucÌtÏnÌ, radost, spokojenost i strach,smutek, odmÌt·nÌ), rozliöovat citovÈ projevyv d˘vÏrnÈm (rodinnÈm) a cizÌm prost¯edÌ
ñ proûÌvat a dÏtsk˝m zp˘sobem projevovat, co cÌtÌ(soucit, radost, n·klonnost), snaûit se ovl·dat svÈafektivnÌ chov·nÌ (odloûit splnÏnÌ sv˝ch osobnÌchp¯·nÌ, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivituapod.)
ñ b˝t citlivÈ ve vztahu k ûiv˝m bytostem, k p¯ÌrodÏi k vÏcem
ñ tÏöit se z hezk˝ch a p¯Ìjemn˝ch z·ûitk˘, z p¯Ìrod-nÌch i kulturnÌch kr·s i setk·v·nÌ se s umÏnÌm
ñ zachytit a vyj·d¯it svÈ proûitky (slovnÏ, v˝tvarnÏ,pomocÌ hudby, hudebnÏ pohybovou Ëi dramatickouimprovizacÌ apod.)
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ m·lo vlÌdnÈ, nevst¯ÌcnÈ, strohÈ, nelaskavÈ a m·lo
p¯·telskÈ prost¯edÌ, kde dÌtÏ nenalÈz· dostatekl·sky a porozumÏnÌ
ñ nedostatek moûnostÌ projevovat vlastnÌ city, sdÏlo-vat citovÈ dojmy a proûitky a hovo¯it o nich
ñ nep¯imϯenÈ n·roky na dÌtÏ, ËastÈ negativnÌ hodno-cenÌ, kdy dÌtÏ opakovanÏ proûÌv· pocit selh·nÌ
ñ nedostateËnÈ uzn·nÌ a oceÚov·nÌ ˙silÌ Ëi ˙spÏchudÌtÏte
ñ jedn·nÌ, kterÈ dÌtÏ pociùuje jako k¯ivdu a vnÌm·jako n·silÌ
ñ spÏch a nervozita, omezov·nÌ moûnostÌ dÌtÏtedokonËovat Ëinnost v individu·lnÌm tempu,nevhodnÈ z·sahy a p¯eruöov·nÌ ËinnostÌ dÏtÌ dospÏ-l˝mi
ñ stresy a napÏtÌ, nejistota, nedostatek ochranya osobnÌho soukromÌ
ñ nevhodnÈ vzory a modely chov·nÌ (netaktnÌ komu-nikace, nedostatek soci·lnÌho cÌtÏnÌ, ohleduplnostia tolerance, necitlivÈ vztahy a postoje okolÌ)
ñ nedostateËn· motivace dÏtÌ k jejich sebevyj·d¯enÌa sebeuplatnÏnÌ
ñ m·lo podnÏt˘ a aktivit podporujÌcÌch estetickÈ vnÌ-m·nÌ, cÌtÏnÌ, proûÌv·nÌ a vyjad¯ov·nÌ
5.3 DÌtÏ a ten druh˝Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v interper-
son·lnÌ oblasti je podporovat utv·¯enÌ vztah˘ dÌtÏtek jinÈmu dÌtÏti Ëi dospÏlÈmu, posilovat, kultivovata obohacovat jejich vz·jemnou komunikaci a zajiöùo-vat pohodu tÏchto vztah˘.
DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ seznamov·nÌ s pravidly chov·nÌ ve vztahu k druhÈ-
muñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘, schopnostÌ
a dovednostÌ d˘leûit˝ch pro navazov·nÌ a rozvÌjenÌvztah˘ dÌtÏte k druh˝m lidem
ñ posilov·nÌ prosoci·lnÌho chov·nÌ ve vztahu k ostat-nÌm lidem (v rodinÏ, v mate¯skÈ ökole, v dÏtskÈhernÌ skupinÏ apod.)
ñ vytv·¯enÌ prosoci·lnÌch postoj˘ (rozvoj soci·lnÌcitlivosti, tolerance, respektu, p¯izp˘sobivostiapod.)
ñ rozvoj interaktivnÌch a komunikativnÌch dovednos-tÌ verb·lnÌch i neverb·lnÌch
ñ rozvoj kooperativnÌch dovednostÌ
SEŠIT 2 Strana 27
ñ ochrana osobnÌho soukromÌ a bezpeËÌ ve vztazÌchs druh˝mi dÏtmi i dospÏl˝mi
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ bÏûnÈ verb·lnÌ i neverb·lnÌ komunikaËnÌ aktivity
dÌtÏte s druh˝m dÌtÏtem i s dospÏl˝mñ soci·lnÌ a interaktivnÌ hry, hranÌ rolÌ, dramatickÈ
Ëinnosti, hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry, v˝tvar-nÈ hry a etudy
ñ spoleËenskÈ hry, spoleËnÈ aktivity nejr˘znÏjöÌhozamϯenÌ
ñ kooperativnÌ Ëinnosti ve dvojicÌch, ve skupink·chñ spoleËn· setk·v·nÌ, povÌd·nÌ, sdÌlenÌ a aktivnÌ
naslouch·nÌ druhÈmuñ aktivity podporujÌcÌ sbliûov·nÌ dÏtÌñ aktivity podporujÌcÌ uvÏdomov·nÌ si vztah˘ mezi
lidmi (kamar·dstvÌ, p¯·telstvÌ, vztahy mezi obÏmapohlavÌmi, ˙cta ke st·¯Ì apod.)
ñ hry, p¯irozenÈ i modelovÈ situace, p¯i nichû se dÌtÏuËÌ p¯ijÌmat a respektovat druhÈho
ñ Ëinnosti zamϯenÈ na porozumÏnÌ pravidl˘m vz·jemnÈ-ho souûitÌ a chov·nÌ, spolupodÌlenÌ se na jejich tvorbÏ
ñ hry a Ëinnosti, kterÈ vedou dÏti k ohleduplnostik druhÈmu, k ochotÏ rozdÏlit se s nÌm, p˘jËit hraË-ku, st¯Ìdat se, pomoci mu, ke schopnosti vy¯eöitvz·jemn˝ spor apod.
ñ Ëinnosti zamϯenÈ na pozn·v·nÌ soci·lnÌho prost¯e-dÌ, v nÏmû dÌtÏ ûije ñ rodina (funkce rodiny, Ëleno-vÈ rodiny a vztahy mezi nimi, ûivot v rodinÏ, rodi-na ve svÏtÏ zv̯at) ñ mate¯sk· ökola (prost¯edÌ,vztahy mezi dÏtmi i dospÏl˝mi, kamar·di)
ñ hry a situace, kde se dÌtÏ uËÌ chr·nit soukromÌa bezpeËÌ svÈ i druh˝ch
ñ Ëetba, vypr·vÏnÌ a poslech poh·dek a p¯ÌbÏh˘s etick˝m obsahem a pouËenÌm
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ navazovat kontakty s dospÏl˝m, kterÈmu je svϯe-
no do pÈËe, p¯ekonat stud, komunikovat s nÌmvhodn˝m zp˘sobem, respektovat ho
ñ porozumÏt bÏûn˝m projev˘m vyj·d¯enÌ emocÌa n·lad
ñ p¯irozenÏ a bez z·bran komunikovat s druh˝m dÌtÏ-tem, navazovat a udrûovat dÏtsk· p¯·telstvÌ
ñ odmÌtnout komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn·ñ uvÏdomovat si sv· pr·va ve vztahu k druhÈmu, p¯i-
zn·vat stejn· pr·va druh˝m a respektovat jeñ ch·pat, ûe vöichni lidÈ (dÏti) majÌ stejnou hodnotu,
p¯estoûe je kaûd˝ jin˝ (jinak vypad·, jinak sechov·, nÏco jinÈho umÌ Ëi neumÌ apod.), ûe osobnÌ,resp. osobnostnÌ odliönosti jsou p¯irozenÈ
ñ uplatÚovat svÈ individu·lnÌ pot¯eby, p¯·nÌ a pr·vas ohledem na druhÈho (obhajovat sv˘j postoj nebon·zor, respektovat jin˝ postoj Ëi n·zor), p¯ijÌmata uzavÌrat kompromisy, ¯eöit konflikt dohodou
ñ spolupracovat s ostatnÌmi
ñ dodrûovat dohodnut· a pochopen· pravidla vz·-jemnÈho souûitÌ a chov·nÌ doma, v mate¯skÈ ökole,na ve¯ejnosti, dodrûovat hernÌ pravidla
ñ respektovat pot¯eby jinÈho dÌtÏte, dÏlit se s nÌmo hraËky, pom˘cky, pamlsky, rozdÏlit si ˙kols jin˝m dÌtÏtem apod.
ñ vnÌmat, co si druh˝ p¯eje Ëi pot¯ebuje, vych·zet muvst¯Ìc (chovat se citlivÏ a ohleduplnÏ k slaböÌmu ËipostiûenÈmu dÌtÏti, mÌt ohled na druhÈho a soucÌtits nÌm, nabÌdnout mu pomoc apod.)
ñ br·nit se projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, ubliûov·nÌ,poniûov·nÌ apod.
ñ chovat se obez¯etnÏ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi dÏtmi,staröÌmi i dospÏl˝mi jedinci, v p¯ÌpadÏ pot¯ebypoû·dat druhÈho o pomoc (pro sebe i pro jinÈ dÌtÏ)
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek pozitivnÌch p¯Ìklad˘ a vzor˘ prosoci·lnÌ-
ho chov·nÌ, m·lo vst¯ÌcnÈ postoje dospÏl˝ch k dÌtÏtii k sobÏ navz·jem
ñ nedostateËnÏ psychosoci·lnÏ ÑbezpeËnÈì prost¯edÌ,neautentickÈ, s nedostatkem porozumÏnÌ a toleran-ce
ñ nedostatek empatie, neposkytov·nÌ empatickÈodezvy na problÈmy dÌtÏte
ñ p¯Ìliö ochran·¯skÈ Ëi p¯Ìliö nevöÌmavÈ prost¯edÌñ autoritativnÌ vedenÌ, direktivnÌ zach·zenÌ s dÌtÏtemñ manipulace dÌtÏte tzv. pozitivnÌmi prost¯edky (cito-
v˝mi prost¯edky, chv·lenÌm bez opodstatnÏnÌ)ñ ned˘stojnÈ jedn·nÌ, zesmÏöÚov·nÌ, poniûov·nÌñ prost¯edÌ, kterÈ nabÌzÌ m·lo moûnostÌ ke spolupr·-
ci a komunikaci s druh˝mñ ËastÈ organizov·nÌ soutÏûiv˝ch ËinnostÌ a podporo-
v·nÌ nezdravÈ soutÏûivostiñ nejednoznaËnÏ formulovan· pravidla chov·nÌ ve
vztahu k druhÈmu, nedodrûov·nÌ p¯ijat˝ch pravi-del, öpatn˝ vzor
ñ nemoûnost spolupodÌlet se na volbÏ ËinnostÌa tÈmat, kterÈ se v mate¯skÈ ökole realizujÌ
ñ nedostateËn· pozornost tomu, jak dÌtÏ ¯eöÌ svÈspory a konflikty s druh˝m dÌtÏtem
ñ p¯Ìliö ËastÈ vystupov·nÌ pedagoga v roli soudceñ nedostateËn˝ respekt k vz·jemn˝m sympatiÌm dÏtÌ
a mal· podpora dÏtsk˝ch p¯·telstvÌñ soust¯edÏnÌ pozornosti pouze na verb·lnÌ formy
komunikace
5.4 DÌtÏ a spoleËnostZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti
soci·lnÏ ñ kulturnÌ je uvÈst dÌtÏ do spoleËenstvÌ ostat-nÌch lidÌ a do pravidel souûitÌ s ostatnÌmi, uvÈst je dosvÏta materi·lnÌch i duchovnÌch hodnot, do svÏta kul-tury a umÏnÌ, pomoci dÌtÏti osvojit si pot¯ebnÈ doved-nosti, n·vyky i postoje a umoûnit mu aktivnÏ se podÌ-let na utv·¯enÌ spoleËenskÈ pohody ve svÈm soci·lnÌmprost¯edÌ.
strana 28 SEŠIT 2
DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ pozn·v·nÌ pravidel spoleËenskÈho souûitÌ a jejich
spoluvytv·¯enÌ v r·mci p¯irozenÈho sociokulturnÌhoprost¯edÌ, porozumÏnÌ z·kladnÌm projev˘m never-b·lnÌ komunikace obvykl˝m v tomto prost¯edÌ
ñ rozvoj schopnosti ûÌt ve spoleËenstvÌ ostatnÌch lidÌ(spolupracovat, spolupodÌlet se), p¯in·leûet k tomu-to spoleËenstvÌ (ke t¯ÌdÏ, k rodinÏ, k ostatnÌm dÏtem)a vnÌmat a p¯ijÌmat z·kladnÌ hodnoty v tomto spole-ËenstvÌ uzn·vanÈ
ñ rozvoj z·kladnÌch kulturnÏ spoleËensk˝ch postoj˘,n·vyk˘ a dovednostÌ dÌtÏte, rozvoj schopnosti proje-vovat se autenticky, chovat se autonomnÏ, prosoci-·lnÏ a aktivnÏ se p¯izp˘sobovat spoleËenskÈmu pro-st¯edÌ a zvl·dat jeho zmÏny
ñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o mezilidsk˝ch mor·lnÌch hod-not·ch
ñ seznamov·nÌ se svÏtem lidÌ, kultury a umÏnÌ, osvo-jenÌ si z·kladnÌch poznatk˘ o prost¯edÌ, v nÏmû dÌtÏûije
ñ vytv·¯enÌ povÏdomÌ o existenci ostatnÌch kultura n·rodnostÌ
ñ vytvo¯enÌ z·klad˘ aktivnÌch postoj˘ ke svÏtu,k ûivotu, pozitivnÌch vztah˘ ke kultu¯e a umÏnÌ, roz-voj dovednostÌ umoûÚujÌcÌch tyto vztahy a postojevyjad¯ovat a projevovat
ñ rozvoj spoleËenskÈho i estetickÈho vkusu
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ bÏûnÈ kaûdodennÌ setk·v·nÌ s pozitivnÌmi vzory
vztah˘ a chov·nÌñ aktivity vhodnÈ pro p¯irozenou adaptaci dÌtÏte v pro-
st¯edÌ mate¯skÈ ökolyñ spoluvytv·¯enÌ p¯imϯenÈho mnoûstvÌ jasn˝ch
a smyslupln˝ch pravidel souûitÌ ve t¯ÌdÏñ r˘znorodÈ spoleËnÈ hry a skupinovÈ aktivity (n·mÏ-
tovÈ hry, dramatizace, konstruktivnÌ a v˝tvarnÈ pro-jekty apod.) umoûÚujÌcÌ dÏtem spolupodÌlet se najejich pr˘bÏhu i v˝sledcÌch
ñ p¯Ìpravy a realizace spoleËn˝ch z·bav a slavnostÌ(oslavy v˝roËÌ, slavnosti v r·mci zvyk˘ a tradic,sportovnÌ akce, kulturnÌ programy apod.)
ñ tv˘rËÌ Ëinnosti slovesnÈ, liter·rnÌ, dramatickÈ,v˝tvarnÈ, hudebnÌ, hudebnÏ pohybovÈ, dramatickÈapod. podnÏcujÌcÌ tvo¯ivost a n·paditost dÌtÏte, este-tickÈ vnÌm·nÌ i vyjad¯ov·nÌ a t¯ÌbenÌ vkusu
ñ receptivnÌ slovesnÈ, liter·rnÌ, v˝tvarnÈ Ëi dramatickÈËinnosti (poslech poh·dek, p¯ÌbÏh˘, verö˘, hudeb-nÌch skladeb a pÌsnÌ, sledov·nÌ dramatizacÌ, divadel-nÌch scÈnek)
ñ setk·v·nÌ se s liter·rnÌm, dramatick˝m, v˝tvarn˝ma hudebnÌm umÏnÌm mimo mate¯skou ökolu, n·vötÏ-vy kulturnÌch a umÏleck˝ch mÌst a akcÌ zajÌmav˝chpro p¯edökolnÌ dÌtÏ
ñ hry zamϯenÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ r˘zn˝chspoleËensk˝ch rolÌ (dÌtÏ, dospÏl˝, rodiË, uËitelka,û·k, role danÈ pohlavÌm, profesnÌ role, hernÌ role)
a osvojov·nÌ si rolÌ, do nichû se dÌtÏ p¯irozenÏdost·v·
ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti pravidla vz·jemnÈho styku(zdvo¯ilost, ohleduplnost, tolerance, spolupr·ce)a mravnÌ hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda,up¯Ìmnost, otev¯enost apod.) v jedn·nÌ lidÌ
ñ hry a praktickÈ Ëinnosti uv·dÏjÌcÌ dÌtÏ do svÏta lidÌ,jejich obËanskÈho ûivota a pr·ce (vyuûÌv·nÌ praktic-k˝ch uk·zek z okolÌ dÌtÏte, tematickÈ hry seznamu-jÌcÌ dÌtÏ s r˘zn˝mi druhy zamÏstn·nÌ, ¯emesela povol·nÌ, s r˘zn˝mi pracovnÌmi Ëinnostmi a pra-covnÌmi p¯edmÏty, praktick· manipulace s nÏkter˝-mi pom˘ckami a n·stroji, prov·dÏnÌ jednoduch˝chpracovnÌch ˙kon˘ a ËinnostÌ apod.)
ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti svÏt kultury a umÏnÌa umoûÚujÌcÌ mu poznat rozmanitost kultur (v˝tvar-nÈ, hudebnÌ a dramatickÈ Ëinnosti, sportovnÌ aktivi-ty, z·bavy, ˙Ëast dÏtÌ na kulturnÌch akcÌch, n·vötÏvyv˝stav, divadelnÌch a filmov˝ch p¯edstavenÌ, vyuûÌ-v·nÌ p¯ÌleûitostÌ seznamujÌcÌ dÌtÏ p¯irozen˝m zp˘so-bem s r˘zn˝mi tradicemi a zvyky bÏûn˝mi v jeho kul-turnÌm prost¯edÌ apod.)
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ uplatÚovat n·vyky v z·kladnÌch form·ch spoleËen-
skÈho chov·nÌ ve styku s dospÏl˝mi i s dÏtmi (zdra-vit zn·mÈ dÏti i dospÏlÈ, rozlouËit se, poprosit,podÏkovat, vzÌt si slovo aû kdyû druh˝ domluvÌ,poû·dat o pomoc, vyslechnout sdÏlenÌ, uposlech-nout pokyn apod.)
ñ pochopit, ûe kaûd˝ m· ve spoleËenstvÌ (v rodinÏ, vet¯ÌdÏ, v hernÌ skupinÏ) svou roli, podle kterÈ jet¯eba se chovat
ñ chovat se a jednat na z·kladÏ vlastnÌch pohnuteka z·roveÚ s ohledem na druhÈ
ñ zaËlenit se do t¯Ìdy a za¯adit se mezi svÈ vrstevnÌ-ky, respektovat jejich rozdÌlnÈ vlastnosti, schop-nosti a dovednosti
ñ porozumÏt bÏûn˝m neverb·lnÌm projev˘m cito-v˝ch proûitk˘ a n·lad druh˝ch
ñ adaptovat se na ûivot ve ökole, aktivnÏ zvl·datpoûadavky plynoucÌ z prost¯edÌ ökoly i jeho bÏû-n˝ch promÏn (vnÌmat z·kladnÌ pravidla jedn·nÌ veskupinÏ, podÌlet se na nich a ¯Ìdit se jimi, pod¯Ìditse rozhodnutÌ skupiny, p¯izp˘sobit se spoleËnÈmuprogramu, spolupracovat, p¯ijÌmat autoritu) a spo-luvytv·¯et v tomto spoleËenstvÌ prost¯edÌ pohody
ñ vyjedn·vat s dÏtmi i dospÏl˝mi ve svÈm okolÌ,domluvit se na spoleËnÈm ¯eöenÌ (v jednoduch˝chsituacÌch samostatnÏ, jinak s pomocÌ)
ñ utvo¯it si z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o pravidlechchov·nÌ a spoleËensk˝ch norm·ch, co je v souladus nimi a co proti nim a ve v˝vojovÏ odpovÌdajÌcÌchsituacÌch se podle tÈto p¯edstavy chovat (doma,v mate¯skÈ ökole i na ve¯ejnosti)
ñ chovat se zdvo¯ile, p¯istupovat k druh˝m lidem,
SEŠIT 2 Strana 29
k dospÏl˝m i k dÏtem, bez p¯edsudk˘, s ˙ctouk jejich osobÏ, v·ûit si jejich pr·ce a ˙silÌ
ñ dodrûovat pravidla her a jin˝ch ËinnostÌ, jednatspravedlivÏ, hr·t fair
ñ uvÏdomovat si, ûe ne vöichni lidÈ respektujÌ pravi-dla chov·nÌ, ûe se mohou chovat neoËek·vanÏ,proti pravidl˘m, a tÌm ohroûovat pohodu i bezpeËÌdruh˝ch; odmÌtat spoleËensky neû·doucÌ chov·nÌ(nap¯. leû, nespravedlnost, ubliûov·nÌ, lhostejnost Ëi agresivitu), chr·nit se p¯ed nÌm a v r·mci sv˝chmoûnostÌ se br·nit jeho d˘sledk˘m (vyh˝batse komunikaci s lidmi, kte¯Ì se takto chovajÌ)
ñ zach·zet öetrnÏ s vlastnÌmi i cizÌmi pom˘ckami,hraËkami, vÏcmi dennÌ pot¯eby, s knÌûkami, s penÏ-zi apod.
ñ vnÌmat umÏleckÈ a kulturnÌ podnÏty, pozornÏposlouchat, sledovat se z·jmem liter·rnÌ, dramatic-kÈ Ëi hudebnÌ p¯edstavenÌ a hodnotit svoje z·ûitky(¯Ìci, co bylo zajÌmavÈ, co je zaujalo)
ñ zachycovat skuteËnosti ze svÈho okolÌ a vyjad¯ovatsvÈ p¯edstavy pomocÌ r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch doved-nostÌ a technik (kreslit, pouûÌvat barvy, modelovat,konstruovat, tvo¯it z papÌru, tvo¯it a vyr·bÏt z r˘z-n˝ch jin˝ch materi·l˘, z p¯Ìrodnin aj.)
ñ vyjad¯ovat se prost¯ednictvÌm hudebnÌch a hudeb-nÏ pohybov˝ch ËinnostÌ, zvl·dat z·kladnÌ hudebnÌdovednosti vok·lnÌ i instrument·lnÌ (zazpÌvatpÌseÚ, zach·zet s jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stro-ji, sledovat a rozliöovat rytmus)
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek estetick˝ch a etick˝ch podnÏt˘ a p¯Ìle-
ûitostÌ k jejich kultivovanÈmu proûÌv·nÌ a vyj·d¯e-nÌ
ñ p¯Ìtomnost nevhodn˝ch, podbÌziv˝ch a nevkus-n˝ch podnÏt˘
ñ nevhodn˝ mravnÌ vzor okolÌ (dÏti jsou svÏdkynespravedlivÈho, nezdvo¯ilÈho, hrubÈho, ironickÈ-ho, pop¯. agresivnÌho chov·nÌ, netolerantnÌch,necitliv˝ch Ëi nevöÌmav˝ch postoj˘ apod.) vËetnÏnevhodn˝ch vzor˘ v mÈdiÌch
ñ p¯Ìliö mnoho nefunkËnÌch pravidel ve skupinÏ, dÏtise nepodÌlejÌ na jejich vytv·¯enÌ, ne vöichni jedodrûujÌ (nap¯. nÏkte¯Ì dospÏlÌ)
ñ zv˝hodÚov·nÌ a znev˝hodÚov·nÌ nÏkter˝ch dÏtÌ veskupinÏ
ñ schematickÈ mravnÌ hodnocenÌ bez moûnosti dÌtÏtevyj·d¯it vlastnÌ ˙sudek
ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k n·pravÏ jedn·nÌ, kterÈbylo proti pravidl˘m
ñ ironizov·nÌ a znevaûov·nÌ ˙silÌ dÌtÏteñ potlaËov·nÌ autonomnÌho chov·nÌ dÌtÏte v z·jmu
zkratkovitÈho dosaûenÌ vnÏjöÌ disciplÌny a posluö-nosti
ñ nevöÌmavost k nevhodnÈ komunikaci a jedn·nÌmezi dÏtmi, p¯ehlÌûenÌ neû·doucÌho chov·nÌ nÏkte-
r˝ch dÏtÌ, schematickÈ ¯eöenÌ konflikt˘ bez zjiöùo-v·nÌ p¯ÌËin jejich vzniku
ñ chybÏjÌcÌ informace o tom, jak se chr·nit p¯ednebezpeËÌm hrozÌcÌm od nezn·m˝ch lidÌ
ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k rozvoji umÏleck˝chdovednostÌ dÌtÏte a k vytv·¯enÌ jeho estetickÈhovztahu k prost¯edÌ, ke kultu¯e a umÏnÌ
5.5 DÌtÏ a svÏtZ·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v environ-
ment·lnÌ oblasti je zaloûit u dÌtÏte element·rnÌ povÏ-domÌ o okolnÌm svÏtÏ a jeho dÏnÌ, o vlivu ËlovÏka naûivotnÌ prost¯edÌ ñ poËÌnaje nejbliûöÌm okolÌm a konËeglob·lnÌmi problÈmy celosvÏtovÈho dosahu ñ a vytvo-¯it element·rnÌ z·klady pro otev¯en˝ a odpovÏdn˝postoj dÌtÏte (ËlovÏka) k ûivotnÌmu prost¯edÌ.
DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje)ñ seznamov·nÌ s mÌstem a prost¯edÌm, ve kterÈm dÌtÏ
ûije, a vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k nÏmuñ vytv·¯enÌ element·rnÌho povÏdomÌ o öiröÌm p¯Ìrod-
nÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ, o jejich roz-manitosti, v˝voji a neust·l˝ch promÏn·ch
ñ pozn·v·nÌ jin˝ch kulturñ pochopenÌ, ûe zmÏny zp˘sobenÈ lidskou ËinnostÌ
mohou prost¯edÌ chr·nit a zlepöovat, ale takÈpoökozovat a niËit
ñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ pot¯ebn˝chk vykon·v·nÌ jednoduch˝ch ËinnostÌ v pÈËi o okolÌp¯i spoluvytv·¯enÌ zdravÈho a bezpeËnÈho prost¯e-dÌ a k ochranÏ dÌtÏte p¯ed jeho nebezpeËn˝mi vlivy
ñ rozvoj ˙cty k ûivotu ve vöech jeho form·chñ rozvoj schopnosti p¯izp˘sobovat se podmÌnk·m
vnÏjöÌho prost¯edÌ i jeho zmÏn·mñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o vlastnÌ soun·leûitosti se svÏ-
tem, s ûivou a neûivou p¯Ìrodou, lidmi, spoleËnos-tÌ, planetou ZemÌ
VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ)ñ p¯irozenÈ pozorov·nÌ blÌzkÈho prost¯edÌ a ûivota
v nÏm, okolnÌ p¯Ìrody, kulturnÌch i technick˝chobjekt˘, vych·zky do okolÌ, v˝lety
ñ aktivity zamϯenÈ k zÌsk·v·nÌ praktickÈ orientacev obci (vych·zky do ulic, n·vötÏvy obchod˘,n·vötÏvy d˘leûit˝ch institucÌ, budov a dalöÌch prodÌtÏ v˝znamn˝ch objekt˘)
ñ sledov·nÌ ud·lostÌ v obci a ˙Ëast na akcÌch, kterÈjsou pro dÌtÏ zajÌmavÈ
ñ pouËenÌ o moûn˝ch nebezpeËn˝ch situacÌch a dÌtÏ-ti dostupn˝ch zp˘sobech, jak se chr·nit (dopravnÌsituace, manipulace s nÏkter˝mi p¯edmÏty a p¯Ì-stroji, kontakt se zv̯aty, lÈky, jedovatÈ rostliny,bÏûnÈ chemickÈ l·tky, technickÈ p¯Ìstroje, objektya jevy, poû·r, povodeÚ a jinÈ nebezpeËnÈ situacea dalöÌ nep¯ÌznivÈ p¯ÌrodnÌ a povÏtrnostnÌ jevy),vyuûÌv·nÌ praktick˝ch uk·zek varujÌcÌch dÌtÏ p¯ednebezpeËÌm
strana 30 SEŠIT 2
ñ hry a aktivity na tÈma dopravy, cviËenÌ bezpeËnÈhochov·nÌ v dopravnÌch situacÌch, kter˝ch se dÌtÏbÏûnÏ ˙ËastnÌ, praktick˝ n·cvik bezpeËnÈho chov·nÌv nÏkter˝ch dalöÌch situacÌch, kterÈ mohou nastat
ñ praktickÈ uûÌv·nÌ technick˝ch p¯Ìstroj˘, hraËeka dalöÌch p¯edmÏt˘ a pom˘cek, se kter˝mi se dÌtÏbÏûnÏ setk·v·
ñ p¯irozenÈ i zprost¯edkovanÈ pozn·v·nÌ p¯ÌrodnÌhookolÌ, sledov·nÌ rozmanitostÌ a zmÏn v p¯ÌrodÏ (p¯Ì-roda ûiv· i neûiv·, p¯ÌrodnÌ jevy a dÏje, rostliny,ûivoËichovÈ, krajina a jejÌ r·z, podnebÌ, poËasÌ,ovzduöÌ, roËnÌ obdobÌ)
ñ pr·ce s liter·rnÌmi texty, s obrazov˝m materi·lem,vyuûÌv·nÌ encyklopediÌ a dalöÌch mÈdiÌ
ñ kognitivnÌ Ëinnosti (kladenÌ ot·zek a hled·nÌ odpo-vÏdÌ, diskuse nad problÈmem, vypr·vÏnÌ, poslech,objevov·nÌ)
ñ praktickÈ Ëinnosti, na jejichû z·kladÏ se dÌtÏ sezna-muje s r˘zn˝mi p¯ÌrodnÌmi i umÏl˝mi l·tkamia materi·ly ve svÈm okolÌ a jejichû prost¯ednictvÌmzÌsk·v· zkuöenosti s jejich vlastnostmi (praktickÈpokusy, zkoum·nÌ, manipulace s r˘zn˝mi materi·-ly a surovinami)
ñ vyuûÌv·nÌ p¯irozen˝ch podnÏt˘, situacÌ a praktic-k˝ch uk·zek v ûivotÏ a okolÌ dÌtÏte k seznamov·nÌdÌtÏte s element·rnÌmi dÌtÏti srozumiteln˝mi re·lie-mi o naöÌ republice
ñ pozorov·nÌ ûivotnÌch podmÌnek a stavu ûivotnÌho pro-st¯edÌ, pozn·v·nÌ ekosystÈm˘ (les, louka, rybnÌk apod.)
ñ ekologicky motivovanÈ hrovÈ aktivity (ekohry)ñ smysluplnÈ Ëinnosti p¯ispÌvajÌcÌ k pÈËi o ûivotnÌ pro-
st¯edÌ a okolnÌ krajinu, pracovnÌ Ëinnosti, pÏstitelskÈa chovatelskÈ Ëinnosti, Ëinnosti zamϯenÈ k pÈËio ökolnÌ prost¯edÌ, ökolnÌ zahradu a blÌzkÈ okolÌ
OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌhoobdobÌ zpravidla dok·ûe)ñ orientovat se bezpeËnÏ ve zn·mÈm prost¯edÌ
i v ûivotÏ tohoto prost¯edÌ (doma, v budovÏ mate¯-skÈ ökoly, v blÌzkÈm okolÌ)
ñ zvl·dat bÏûnÈ Ëinnosti a poûadavky na dÌtÏ kladenÈi jednoduchÈ praktickÈ situace, kterÈ se domaa v mate¯skÈ ökole opakujÌ, chovat se p¯imϯenÏa bezpeËnÏ doma i na ve¯ejnosti (na ulici, na h¯iöti,v obchodÏ, u lÈka¯e apod.)
ñ uvÏdomovat si nebezpeËÌ, se kter˝m se m˘ûe vesvÈm okolÌ setkat, a mÌt povÏdomÌ o tom, jak seprakticky chr·nit ( vÏdÏt, jak se nebezpeËÌ vyhnout,kam se v p¯ÌpadÏ pot¯eby obr·tit o pomoc)
ñ osvojit si element·rnÌ poznatky o okolnÌm prost¯e-dÌ, kterÈ jsou dÌtÏti blÌzkÈ, pro nÏ smysluplnÈ a p¯Ì-nosnÈ, zajÌmavÈ a jemu pochopitelnÈ a vyuûitelnÈpro dalöÌ uËenÌ a ûivotnÌ praxi
ñ mÌt povÏdomÌ o öiröÌm spoleËenskÈm, vÏcnÈm, p¯Ì-rodnÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ i jehodÏnÌ v rozsahu praktick˝ch zkuöenostÌ a dostup-n˝ch praktick˝ch uk·zek v okolÌ dÌtÏte
ñ vnÌmat, ûe svÏt m· sv˘j ¯·d, ûe je rozmanit˝a pozoruhodn˝, nekoneËnÏ pestr˝ a r˘znorod˝ ñjak svÏt p¯Ìrody, tak i svÏt lidÌ (mÌt element·rnÌpovÏdomÌ o existenci r˘zn˝ch n·rod˘ a kultur, r˘z-n˝ch zemÌch, o planetÏ Zemi, vesmÌru apod.)
ñ vöÌmat si zmÏn a dÏnÌ v nejbliûöÌm okolÌñ porozumÏt, ûe zmÏny jsou p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ
(vöechno kolem se mÏnÌ, vyvÌjÌ, pohybuje a promÏ-Úuje a ûe s tÏmito zmÏnami je t¯eba v ûivotÏ poËÌ-tat), p¯izp˘sobovat se bÏûnÏ promÏnliv˝m okolnos-tem doma i v mate¯skÈ ökole
ñ mÌt povÏdomÌ o v˝znamu ûivotnÌho prost¯edÌ (p¯Ì-rody i spoleËnosti) pro ËlovÏka, uvÏdomovat si, ûezp˘sobem, jak˝m se dÌtÏ i ostatnÌ v jeho okolÌ cho-vajÌ, ovlivÚujÌ vlastnÌ zdravÌ i ûivotnÌ prost¯edÌ
ñ rozliöovat aktivity, kterÈ mohou zdravÌ okolnÌhoprost¯edÌ podporovat a kterÈ je mohou poökozovat,vöÌmat si nepo¯·dk˘ a ökod, upozornit na nÏ
ñ pom·hat peËovat o okolnÌ ûivotnÌ prost¯edÌ (db·to po¯·dek a Ëistotu, nakl·dat vhodn˝m zp˘sobems odpady, starat se o rostliny, spoluvytv·¯et pohoduprost¯edÌ, chr·nit p¯Ìrodu v okolÌ, ûivÈ tvory apod.)
Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘pedagoga)ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ vidÏt a vnÌmat svÏt v jeho
pestrosti a zmÏnÏ, v jeho dÏnÌ a ¯·duñ nedostateËnÈ a nep¯imϯenÈ informace, nedostateË-
nÈ, nepravdivÈ nebo û·dnÈ odpovÏdi na ot·zky dÏtÌñ jednotv·rn·, m·lo rozmanit· nabÌdka ËinnostÌ,
m·lo podnÏtnÈ, m·lo pestrÈ a m·lo obmÏÚovanÈprost¯edÌ, nebo prost¯edÌ nep¯ehlednÈ, neupravenÈ,neuspo¯·danÈ, s nadbytkem hraËek a vÏcÌ
ñ v˝bÏr a nabÌdka tÈmat, kter· jsou ûivotu dÌtÏte p¯Ìliövzd·len·, pro jeho vnÌm·nÌ a ch·p·nÌ n·roËn·, kter·p¯esahujÌ p¯irozenou zkuöenost dÌtÏte a nejsou prodÌtÏ prakticky vyuûiteln·
ñ uûÌv·nÌ abstraktnÌch pojm˘, p¯ed·v·nÌ Ñhotov˝chìpoznatk˘
ñ p¯evaha zprost¯edkovanÈho pozn·v·nÌ svÏta(obraz, film)
ñ nedostatek pozornosti prevenci vliv˘ prost¯edÌ,kterÈ mohou b˝t pro dÌtÏ nezdravÈ a nebezpeËnÈ
ñ nedodrûov·nÌ pravidel pÈËe o zdravÈ prost¯edÌv provozu mate¯skÈ ökoly
ñ öpatn˝ p¯Ìklad dospÏl˝ch (chov·nÌ ohroûujÌcÌûivotnÌ prost¯edÌ, neekologickÈ postoje, xenofobnÌchov·nÌ, lhostejnost k problÈm˘m kolem sebea neochota podÌlet se na jejich ¯eöenÌ)
ñ uzav¯enost ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌho programuv˘Ëi existujÌcÌm problÈm˘m a aktu·lnÌmu dÏnÌ
6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌmprogramu
VzdÏl·vacÌ obsah RVP PV by mÏl slouûit pedago-govi jako v˝chodisko pro p¯Ìpravu vlastnÌ vzdÏl·vacÌnabÌdky. Pedagog by ji mÏl ve ökolnÌm (t¯ÌdnÌm)
SEŠIT 2 Strana 31
vzdÏl·vacÌm programu formulovat v podobÏ, v jakÈ jibude dÏtem p¯edkl·dat ñ a to v podobÏ integrovan˝chblok˘.
Je to jedin˝ poûadavek spoleËn˝ vöem vzdÏl·va-cÌm program˘m p¯ipravovan˝m na ˙rovni ökolnÌ.äkoly tak majÌ znaËnou volnost v tom, jak˝m zp˘so-bem vzdÏl·vacÌ obsah, dan˝ RVP PV, pojmou a rea-lizujÌ.
Ve vztahu mezi integrovan˝mi bloky a vzdÏl·vacÌ-mi oblastmi z RVP PV platÌ, ûe bloky by mÏly b˝ttvo¯eny tak, aby Ñzasahovalyì (integrovaly) vöechnyvzdÏl·vacÌ oblasti (s tÌm, ûe nÏkter· oblast m˘ûe p¯e-vaûovat, jinÈ se m˘ûe blok dot˝kat jen velmi okrajo-vÏ); tyto bloky jsou tedy vzhledem ke vzdÏl·vacÌchoblastem RVP PV pr˘¯ezovÈ.
IntegrovanÈ bloky se mohou vztahovat k urËitÈmutÈmatu, vych·zet z praktick˝ch ûivotnÌch problÈm˘a situacÌ, nebo b˝t zamϯeny k urËit˝m Ëinnostem,k praktick˝m aktivit·m apod.20). Mohou tak mÌt podo-bu tematick˝ch celk˘, projekt˘ Ëi program˘.
Bloky mohou b˝t r˘znÏ rozs·hlÈ, dlouhodobÈ,st¯ednÏdobÈ i kr·tkodobÈ, mohou se d·le Ëlenit, vÏtvitapod. MÏly by b˝t vytv·¯eny natolik öirokÈ a obs·hlÈ,aby poskytovaly dostatek zajÌmav˝ch a r˘znorod˝chpodnÏt˘ ke konkrÈtnÌm Ëinnostem.
ZamϯenÌ tÏchto blok˘ by mÏlo vych·zet z p¯iroze-n˝ch pot¯eb dÌtÏte a ze skuteËnostÌ dÌtÏti a jeho ûivotublÌzk˝ch. Jejich obsah by mÏl b˝t p¯edökolnÌmu dÌtÏtisrozumiteln˝, uûiteËn˝ a pro nÏ prakticky vyuûiteln˝.MÏl by pom·hat dÌtÏti ch·pat sebe sama i okolnÌ svÏt,rozumÏt jeho dÏnÌ a orientovat se v nÏm. MÏl by b˝tupraven tak, aby vyhovÏl vÏku, ˙rovni rozvoje a soci-·lnÌm zkuöenostem dÏtÌ, pro kterÈ jsou bloky p¯ipravo-v·ny.
Obsah blok˘ by mÏl odpovÌdat vzdÏl·vacÌmu obsa-hu stanovenÈmu ve vzdÏl·vacÌ nabÌdce v RVP PV.»innosti nabÌzenÈ v r·mci äVP (TVP) by mÏly b˝tpraktickÈ i intelektovÈ povahy. MÏly by rozvÌjet inte-lektovÈ i praktickÈ schopnosti a dovednosti dÌtÏte,prohlubovat jeho pozn·nÌ, obohacovat jeho praktic-kou zkuöenost a zvyöovat praktickou vyuûitelnosttoho, co se dÌtÏ nauËÌ.
IntegrovanÈ bloky by mÏly sv˝m obsahem vz·jem-nÏ navazovat, doplÚovat se a prohlubovat, mohou seprolÌnat a p¯ech·zet plynule jeden do druhÈho21). Jep¯irozenÈ a spr·vnÈ, ûe vzdÏl·vacÌ obsah, resp. nÏkte-rÈ jeho prvky, se v r˘zn˝ch integrovan˝ch blocÌchopakujÌ a dÌtÏti se znovu p¯ipomÌnajÌ, ûe se s nimi set-k·v· v nov˝ch souvislostech a uËÌ se vidÏt vÏci z r˘z-n˝ch pohled˘. Pr·vÏ to v˝znamnÏ p¯ispÌv· k tomu, ûesi dÌtÏ m˘ûe vytv·¯et glob·lnÌ a re·ln˝ pohled na svÏt
i jeho dÏnÌ a ûe zÌskanÈ poznatky i dovednosti m˘ûelÈpe vyuûÌvat v praxi i v dalöÌm uËenÌ. Pokud se set-k·v· se stejn˝m obsahem i mimo form·lnÌ vzdÏl·va-cÌ nabÌdku, p¯i p¯Ìleûitostech nepl·novan˝ch a vidÌ jej v p¯irozen˝ch logick˝ch vztazÌch a ûivotnÌch souvis-lostech, mohou b˝t v˝sledky vzdÏl·v·nÌ jeötÏ ˙Ëin-nÏjöÌ.
7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌZ·kladnÌ podmÌnky, kterÈ je t¯eba p¯i vzdÏl·v·nÌ
dÏtÌ dodrûovat, jsou legislativnÏ vymezeny p¯Ìsluön˝-mi pr·vnÌmi normami (z·kony, vyhl·ökami, prov·dÏ-cÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy)22). V n·vaznosti na nÏ RVPPV podrobnÏji popisuje a doplÚuje dalöÌ materi·lnÌ,organizaËnÌ, person·lnÌ, psychohygienickÈ a pedago-gickÈ podmÌnky, kterÈ p¯ÌznivÏ ovlivÚujÌ, resp. podmi-ÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ, vymezenoua poûadovanou RVP PV23).
7.1 VÏcnÈ podmÌnkyVÏcnÈ (materi·lnÌ) podmÌnky mate¯skÈ ökoly jsouplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Mate¯sk· ökola m· dostateËnÏ velkÈ prostory (pod-
lahov· plocha i objem vzduchu atd. dle p¯ÌsluönÈhop¯edpisu) a takovÈ prostorovÈ uspo¯·d·nÌ, kterÈvyhovuje nejr˘znÏjöÌm skupinov˝m i individu·l-nÌm Ëinnostem dÏtÌ.
ñ DÏtsk˝ n·bytek, tÏlocviËnÈ n·¯adÌ, zdravotnÏ hygie-nickÈ za¯ÌzenÌ (um˝v·rny, toalety) i vybavenÌ proodpoËinek dÏtÌ (l˘ûka) jsou p¯izp˘sobeny antropo-metrick˝m poûadavk˘m, odpovÌdajÌ poËtu dÏtÌ, jsouzdravotnÏ nez·vadnÈ a bezpeËnÈ a jsou estetickÈhovzhledu.
ñ VybavenÌ hraËkami, pom˘ckami, n·ËinÌm, materi·-ly a doplÚky odpovÌd· poËtu dÏtÌ i jejich vÏku; jepr˘bÏûnÏ obnovov·no a doplÚov·no a pedagogyplnÏ vyuûÌv·no.
strana 32 SEŠIT 2
ññññññññññ20) TÌm je naznaËen i zp˘sob jejich tvorby: je moûno zaËÌt od tÈma-
tu, od ËinnostÌ Ëi od oËek·van˝ch v˝stup˘.21) D˘vodem je skuteËnost, ûe osvojov·nÌ vzdÏl·vacÌho obsahu
dÌtÏtem je z·leûitostÌ dlouhodobou, procesu·lnÌ a komplexnÌ.DÌtÏ zÌsk·v· a zdokonaluje svÈ kompetence postupnÏ a pr˘bÏû-nÏ.
ññññññññññ22) äkolsk˝ z·kon, z·kon Ë.258/2000 Sb., o ochranÏ ve¯ejnÈho
zdravÌ (a p¯ÌsluönÈ prov·dÏcÌ p¯edpisy), vyhl·öka o p¯edökolnÌmvzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se spe-ci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a stu-dent˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch, vyhl·öka o bezpeËnosti a ochranÏzdravÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch,vyhl·öka o poskytov·nÌ preventivnÌch a poradensk˝ch sluûeb veökolstvÌ a typech ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ, vyhl·ökao ökolnÌm stravov·nÌ, vyhl·öka o ökolsk˝ch v˝chovn˝ch a uby-tovacÌch za¯ÌzenÌ, vyhl·öka o odbornÈ a pedagogickÈ zp˘sobi-losti pedagogick˝ch pracovnÌk˘, na¯ÌzenÌ vl·dy, kter˝m se sta-novÌ mÌra vyuËovacÌ Ëinnosti a pedagogicko-psychologickÈ Ëin-nosti pedagogick˝ch pracovnÌk˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯Ìze-nÌch, vyhl·öka o dalöÌm vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘,vyhl·öka o organizaci ökolnÌho roku, pop¯. dalöÌ souvisejÌcÌp¯edpisy.
23) PodmÌnky popisujÌ do jistÈ mÌry optim·lnÌ podobu p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ. VÏtöina z nich je dnes v praxi bÏûnÏ Ëi alespoÚ zpra-vidla splÚov·na. PoËÌt· se s tÌm, ûe realizace nÏkter˝ch m˘ûe b˝tomezena moûnostmi jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol, pop¯. v sou-ËasnÈ dobÏ limitov·na finanËnÌmi prost¯edky kraj˘ Ëi obcÌ. Jdevöak o to, aby podmÌnky, kterÈ jsou dnes pro p¯edökolnÌ vzdÏl·-v·nÌ povaûov·ny za û·doucÌ, byly postupnÏ vytv·¯eny a v roz-sahu moûnostÌ jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol a z¯izovatel˘ opti-m·lnÏ naplÚov·ny.
ñ HraËky, pom˘cky, n·ËinÌ a dalöÌ doplÚky nebo ales-poÚ jejich podstatn· Ë·st je umÌstÏna tak, aby je dÏtidob¯e vidÏly, mohly si je samostatnÏ br·t a z·roveÚse vyznaly v jejich uloûenÌ; jsou stanovena pravidlapro jejich vyuûÌv·nÌ pedagogy i dÏtmi.
ñ DÏti se samy sv˝mi v˝tvory podÌlejÌ na ˙pravÏa v˝zdobÏ interiÈru budovy. Prost¯edÌ je upravenotak, aby dÏtskÈ pr·ce byly dÏtem p¯ÌstupnÈ a mohlije shlÈdnout i jejich rodiËe.
ñ Na budovu mate¯skÈ ökoly bezprost¯ednÏ navazujezahrada Ëi h¯iötÏ24). Tyto prostory jsou vybavenÈtak, aby umoûÚovaly dÏtem rozmanitÈ pohybovÈa dalöÌ aktivity.
ñ Vöechny vnit¯nÌ i venkovnÌ prostory mate¯skÈ ökolysplÚujÌ bezpeËnostnÌ a hygienickÈ normy dle plat-n˝ch p¯edpis˘ (t˝kajÌcÌch se nap¯. Ëistoty, teploty,vlhkosti vzduchu, osvÏtlenÌ, hluËnosti, svÏtla a stÌnu,alergizujÌcÌch Ëi jedovat˝ch l·tek a rostlin apod.)
7.2 éivotospr·vaéivotospr·va dÏtÌ v mate¯skÈ ökole je plnÏ vyhovujÌcÌ,jestliûe:ñ DÏtem je poskytov·na plnohodnotn· a vyv·ûen·
strava (dle p¯edpisu). Je zachov·na vhodn· skladbajÌdelnÌËku, dodrûov·na zdrav· technologie p¯Ìpra-vy pokrm˘ a n·poj˘, dÏti majÌ st·le k dispozici vet¯ÌdÏ dostatek tekutin a mezi jednotliv˝mi pod·va-n˝mi pokrmy jsou dodrûov·ny vhodnÈ intervaly. Jenep¯ÌpustnÈ n·silnÏ nutit dÏti do jÌdla.
ñ Je zajiötÏn pravideln˝ dennÌ rytmus a ¯·d, kter˝ jevöak souËasnÏ natolik flexibilnÌ, aby umoûÚovalorganizaci ËinnostÌ v pr˘bÏhu dne p¯izp˘sobitpot¯eb·m a aktu·lnÌ situaci (aby nap¯. rodiËe mohlisvÈ dÏti p¯iv·dÏt podle sv˝ch moûnostÌ, aby bylomoûnÈ reagovat na nepl·novanÈ ud·losti v ûivotÏmate¯skÈ ökoly apod.).
ñ DÏti jsou kaûdodennÏ a dostateËnÏ dlouho venku,program ËinnostÌ je p¯izp˘sobov·n okamûitÈ kvali-tÏ ovzduöÌ.
ñ DÏti majÌ dostatek volnÈho pohybu nejen na zahra-dÏ, ale i v interiÈru mate¯skÈ ökoly.
ñ V dennÌm programu je respektov·na individu·lnÌpot¯eba aktivity, sp·nku a odpoËinku jednotliv˝ch dÏtÌ(nap¯. dÏtem s niûöÌ pot¯ebou sp·nku je nabÌzen jin˝klidn˝ program namÌsto odpoËinku na l˘ûku apod.).Donucovat dÏti ke sp·nku na l˘ûku je nep¯ÌpustnÈ.
ñ PedagogovÈ se sami chovajÌ podle z·sad zdravÈhoûivotnÌho stylu a poskytujÌ tak dÏtem p¯irozen˝ vzor.
7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnkyPsychosoci·lnÌ podmÌnky jsou pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ DÏti i dospÏlÌ se cÌtÌ v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly
dob¯e, spokojenÏ, jistÏ a bezpeËnÏ.
ñ NovÏ p¯ÌchozÌ dÌtÏ m· moûnost postupnÏ se adap-tovat na novÈ prost¯edÌ i situaci.
ñ PedagogovÈ respektujÌ pot¯eby dÏtÌ (obecnÏ lidskÈ,v˝vojovÈ a individu·lnÌ), reagujÌ na nÏ a napom·-hajÌ v jejich uspokojov·nÌ (jednajÌ nen·silnÏ, p¯iro-zenÏ a citlivÏ, navozujÌ situace pohody, klidu, rela-xace apod.). DÏti nejsou ne˙mÏrnÏ zatÏûov·ny, Ëineurotizov·ny spÏchem a chvatem.
ñ Vöechny dÏti majÌ rovnocennÈ postavenÌ a û·dnÈz nich nenÌ zv˝hodÚov·no ani znev˝hodÚov·no.JakÈkoliv projevy nerovnostÌ, podceÚov·nÌ a zesmÏö-Úov·nÌ dÏtÌ jsou nep¯ÌpustnÈ.
ñ Volnost a osobnÌ svoboda dÏtÌ je dob¯e vyv·ûen·s nezbytnou mÌrou omezenÌ, vypl˝vajÌcÌch z nut-nosti dodrûovat v mate¯skÈ ökole pot¯ebn˝ ¯·da uËit dÏti pravidl˘m souûitÌ.
ñ DÏtem se dost·v· jasn˝ch a srozumiteln˝ch poky-n˘. T¯Ìda je pro dÏti kamar·dsk˝m spoleËenstvÌm,v nÏmû jsou zpravidla r·dy.
ñ Pedagogick˝ styl, resp. zp˘sob, jak˝m jsou dÏtivedeny, je podporujÌcÌ, sympatizujÌcÌ, projevuje sep¯Ìmou, vst¯Ìcnou, empatickou a naslouchajÌcÌkomunikacÌ pedagoga s dÏtmi. Je vylouËeno mani-pulov·nÌ s dÌtÏtem, zbyteËnÈ organizov·nÌ dÏtÌz obavy o ËasovÈ prostoje, podporov·nÌ nezdravÈsoutÏûivosti dÏtÌ. Jak·koli komunikace s dÌtÏtem,kterou dÌtÏ pociùuje jako n·silÌ, je nep¯Ìpustn·.
ñ Je uplatÚov·n pedagogick˝ styl s nabÌdkou, kter˝poËÌt· s aktivnÌ spolu˙ËastÌ a samostatn˝m rozho-dov·nÌm dÌtÏte. VzdÏl·vacÌ nabÌdka odpovÌd·mentalitÏ p¯edökolnÌho dÌtÏte a pot¯eb·m jehoûivota (je dÌtÏti tematicky blÌzk·, jemu pochopitel-n·, p¯imϯenÏ n·roËn·, dÌtÏti uûiteËn· a praktickyvyuûiteln·.)
ñ Pedagog se vyh˝b· negativnÌm slovnÌm koment·-¯˘m a podporuje dÏti v samostatn˝ch pokusech, jeuznal˝, dostateËnÏ oceÚuje a vyhodnocuje konkrÈt-nÌ projevy a v˝kony dÌtÏte a p¯imϯenÏ na nÏ rea-guje pozitivnÌm ocenÏnÌm, vyvaruje se pauö·lnÌchpochval stejnÏ jako odsudk˘.
ñ Ve vztazÌch mezi dospÏl˝mi i mezi dÏtmi se projevu-je vz·jemn· d˘vÏra, tolerance, ohleduplnost a zdvo¯i-lost, solidarita, vz·jemn· pomoc a podpora. DospÏlÌse chovajÌ d˘vÏryhodnÏ a spolehlivÏ (autenticky).
ñ Pedagog se programovÏ vÏnuje neform·lnÌm vzta-h˘m dÏtÌ ve t¯ÌdÏ a nen·silnÏ je ovlivÚuje prosoci-·lnÌm smÏrem (prevence öikany a jin˝ch soci·lnÏpatologick˝ch jev˘ u dÏtÌ).
7.4 OrganizaceOrganizaËnÌ zajiötÏnÌ chodu mate¯skÈ ökoly je plnÏvyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ DennÌ ¯·d je dostateËnÏ pruûn˝, umoûÚuje reagovat
na individu·lnÌ moûnosti dÏtÌ, na jejich aktu·lnÌ Ëiaktu·lnÏ zmÏnÏnÈ pot¯eby.
ñ Do dennÌho programu jsou pravidelnÏ za¯azov·ny¯ÌzenÈ zdravotnÏ preventivnÌ pohybovÈ aktivity.
SEŠIT 2 Strana 33
ññññññññññ24) Pokud tomu tak nenÌ, jsou zajiöùov·ny podobnÈ prostory
v dostupnÈ vzd·lenosti
ñ PedagogovÈ se plnÏ vÏnujÌ dÏtem a jejich vzdÏl·-v·nÌ.
ñ DÏti nach·zejÌ pot¯ebnÈ z·zemÌ, klid, bezpeËÌ i sou-kromÌ.
ñ P¯i vstupu dÌtÏte do mate¯skÈ ökoly je uplatÚov·nindividu·lnÏ p¯izp˘soben˝ adaptaËnÌ reûim.
ñ PomÏr spont·nnÌch a ¯Ìzen˝ch ËinnostÌ je v dennÌmprogramu vyv·ûen˝, a to vËetnÏ aktivit, kterÈmate¯sk· ökola organizuje nad r·mec bÏûnÈho pro-gramu.
ñ DÏti majÌ dostatek Ëasu i prostoru pro spont·nnÌhru, aby ji mohly dokonËit nebo v nÌ pozdÏji pokra-Ëovat.
ñ VeökerÈ aktivity jsou organizov·ny tak, aby dÏtibyly podnÏcov·ny k vlastnÌ aktivitÏ a experimento-v·nÌ, aby se zapojovaly do organizace ËinnostÌ,pracovaly sv˝m tempem atp.
ñ Jsou vytv·¯eny podmÌnky pro individu·lnÌ, skupi-novÈ i front·lnÌ Ëinnosti, dÏti majÌ moûnost ˙Ëastnitse spoleËn˝ch ËinnostÌ v mal˝ch, st¯ednÏ velk˝chi velk˝ch skupin·ch.
ñ Je dostateËnÏ db·no na osobnÌ soukromÌ dÏtÌ.Pokud to dÏti pot¯ebujÌ, majÌ moûnost uch˝lit se doklidnÈho koutku a ne˙Ëastnit se spoleËn˝ch Ëinnos-tÌ, stejnÏ tak i moûnost soukromÌ p¯i osobnÌ hygie-nÏ apod.
ñ Pl·nov·nÌ ËinnostÌ vych·zÌ z pot¯eb a z·jm˘ dÏtÌ,vyhovuje individu·lnÌm vzdÏl·vacÌm pot¯eb·ma moûnostem dÏtÌ.
ñ Pro realizaci pl·novan˝ch ËinnostÌ jsou vytv·¯enyvhodnÈ materi·lnÌ podmÌnky (vÏcnÈ vybavenÌ pro-st¯edÌ je dostateËnÈ a kvalitnÌ, pom˘cky jsou p¯i-pravov·ny vËas)
ñ Nejsou p¯ekraËov·ny stanovenÈ poËty dÏtÌ vet¯ÌdÏ25), spojov·nÌ t¯Ìd je maxim·lnÏ omezeno.
7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökolyÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Povinnosti, pravomoci a ˙koly vöech pracovnÌk˘
jsou jasnÏ vymezeny.ñ Je vytvo¯en funkËnÌ informaËnÌ systÈm, a to jak
uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, tak navenek.ñ P¯i vedenÌ zamÏstnanc˘ ¯editelka vytv·¯Ì ovzduöÌ
vz·jemnÈ d˘vÏry a tolerance, zapojuje spolupra-covnÌky do ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, ponech·v· jimdostatek pravomocÌ a respektuje jejich n·zor. Pod-poruje a motivuje spolu˙Ëast vöech Ëlen˘ t˝mu narozhodov·nÌ o z·sadnÌch ot·zk·ch ökolnÌho pro-gramu.
ñ ÿeditelka ökoly vyhodnocuje pr·ci vöech zamÏst-nanc˘, pozitivnÏ zamÏstnance motivuje a podporu-je jejich vz·jemnou spolupr·ci.
ñ Pedagogick˝ sbor pracuje jako t˝m, zve ke spolu-pr·ci rodiËe.
ñ Pl·nov·nÌ pedagogickÈ pr·ce a chodu mate¯skÈ
ökoly je funkËnÌ, opÌr· se o p¯edchozÌ anal˝zua vyuûÌv· zpÏtnÈ vazby.
ñ ÿeditelka vypracov·v· ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programve spolupr·ci s ostatnÌmi Ëleny pedagogickÈhot˝mu. KontrolnÌ a evaluaËnÌ Ëinnosti zahrnujÌvöechny str·nky chodu mate¯skÈ ökoly, jsou smys-luplnÈ a uûiteËnÈ. Z v˝sledk˘ jsou vyvozov·nyz·vÏry pro dalöÌ pr·ci.
ñ Mate¯sk· ökola spolupracuje se z¯izovatelem a dal-öÌmi org·ny st·tnÌ spr·vy a samospr·vy, s nejbliûöÌz·kladnÌ ökolou, pop¯ÌpadÏ i jin˝mi organizacemiv mÌstÏ mate¯skÈ ökoly a s odbornÌky poskytujÌcÌ-mi pomoc zejmÈna p¯i ¯eöenÌ individu·lnÌchv˝chovn˝ch a vzdÏl·vacÌch problÈm˘ dÏtÌ.
7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌPerson·lnÌ a pedagogickÈ podmÌnky vzdÏl·v·nÌ jsouplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Vöichni pracovnÌci, kte¯Ì pracujÌ v mate¯skÈ ökole
jako pedagogovÈ, majÌ p¯edepsanou odbornou kva-lifikaci. Ti, kter˝m Ë·st odbornosti chybÌ, si ji pr˘-bÏûnÏ doplÚujÌ.
ñ Pedagogick˝ sbor, resp. pracovnÌ t˝m funguje naz·kladÏ jasnÏ vymezen˝ch a spoleËnÏ vytvo¯en˝chpravidel.
ñ PedagogovÈ se sebevzdÏl·vajÌ, ke svÈmu dalöÌmuvzdÏl·v·nÌ p¯istupujÌ aktivnÏ.
ñ ÿeditelka podporuje profesionalizaci pracovnÌhot˝mu, sleduje udrûenÌ a dalöÌ r˘st profesnÌch kom-petencÌ vöech pedagog˘ (vËetnÏ svojÌ osoby),vytv·¯Ì podmÌnky pro jejich dalöÌ systematickÈvzdÏl·v·nÌ26).
ñ Sluûby pedagog˘ jsou organizov·ny takov˝m zp˘-sobem, aby byla vûdy a p¯i vöech Ëinnostech zajiö-tÏna dÏtem optim·lnÌ pedagogick· pÈËe.
ñ PedagogovÈ jednajÌ, chovajÌ se a pracujÌ profesio-n·lnÌm zp˘sobem (v souladu se spoleËensk˝mipravidly a pedagogick˝mi a metodick˝mi z·sada-mi v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌch dÏtÌ).
ñ SpecializovanÈ sluûby, jako je logopedie, rehabili-tace Ëi jin· pÈËe o dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami, ke kter˝m p¯edökolnÌ pedagog s·m nenÌdostateËnÏ kompetentnÌ, jsou zajiöùov·ny ve spolu-pr·ci s p¯Ìsluön˝mi odbornÌky (speci·lnÌmi peda-gogy, ökolnÌmi Ëi poradensk˝mi psychology, lÈka-¯i, rehabilitaËnÌmi pracovnÌky aj.).
7.7 Spolu˙Ëast rodiˢSpolu˙Ëast rodiˢ na p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ jeplnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe:ñ Ve vztazÌch mezi pedagogy a rodiËi panuje obou-
strann· d˘vÏra a otev¯enost, vst¯Ìcnost, porozumÏ-nÌ, respekt a ochota spolupracovat. Spolupr·ce fun-guje na z·kladÏ partnerstvÌ.
strana 34 SEŠIT 2
ññññññññññ25) ß 2 odst. 2 a 3 vyhl·öky o p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ
ññññññññññ26) DalöÌ vzdÏl·v·nÌ je zabezpeËov·no v rozsahu moûnostÌ mate¯-
sk˝ch ökol i z¯izovatel˘.
ñ PedagogovÈ sledujÌ konkrÈtnÌ pot¯eby jednotliv˝chdÏtÌ, resp. rodin, snaûÌ se jim porozumÏt a vyhovÏt.
ñ RodiËe majÌ moûnost podÌlet se na dÏnÌ v mate¯skÈökole, ˙Ëastnit se r˘zn˝ch program˘, dle svÈhoz·jmu zde vstupovat do her sv˝ch dÏtÌ. Jsou pravi-delnÏ a dostateËnÏ informov·ni o vöem, co sev mate¯skÈ ökole dÏje. ProjevÌ-li z·jem, mohou sespolupodÌlet p¯i pl·nov·nÌ programu mate¯skÈökoly, p¯i ¯eöenÌ vznikl˝ch problÈm˘ apod.
ñ PedagogovÈ pravidelnÏ informujÌ rodiËe o prospÌ-v·nÌ jejich dÌtÏte i o jeho individu·lnÌch pokrocÌchv rozvoji i uËenÌ. DomlouvajÌ se s rodiËi o spoleË-nÈm postupu p¯i jeho v˝chovÏ a vzdÏl·v·nÌ.
ñ PedagogovÈ chr·nÌ soukromÌ rodiny a zachov·vajÌdiskrÈtnost v jejÌch svϯen˝ch vnit¯nÌch z·leûitos-tech. JednajÌ s rodiËi ohleduplnÏ, taktnÏ, s vÏdo-mÌm, ûe pracujÌ s d˘vÏrn˝mi informacemi. Nezasa-hujÌ do ûivota a soukromÌ rodiny, varujÌ se p¯ÌliönÈhorlivosti a poskytov·nÌ nevyû·dan˝ch rad.
ñ Mate¯sk· ökola podporuje rodinnou v˝chovua pom·h· rodiˢm v pÈËi o dÌtÏ; nabÌzÌ rodiˢmporadensk˝ servis i nejr˘znÏjöÌ osvÏtovÈ aktivityv ot·zk·ch v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌchdÏtÌ.
8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌ-mi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch
8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami
RVP PV vych·zÌ ve svÈ z·kladnÌ koncepciz respektov·nÌ individu·lnÌch pot¯eb a moûnostÌ dÌtÏ-te. Z toho d˘vodu je RVP PV z·kladnÌm v˝chodis-kem i pro p¯Ìpravu vzdÏl·vacÌch program˘ pro dÏti sespeci·lnÌmi pot¯ebami, aù uû jsou tyto dÏti vzdÏl·v·nyv bÏûnÈ mate¯skÈ ökole Ëi v mate¯skÈ ökole s uprave-n˝m vzdÏl·vacÌm programem.
R·mcovÈ cÌle a z·mÏry p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌjsou pro vzdÏl·v·nÌ vöech dÏtÌ spoleËnÈ. P¯i vzdÏl·-v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami jet¯eba jejich naplÚov·nÌ p¯izp˘sobovat tak, aby maxi-m·lnÏ vyhovÏlo dÏtem, jejich pot¯eb·m i moûnos-tem. Snahou pedagog˘ by ñ stejnÏ jako ve vzdÏl·v·-nÌ dÏtÌ, kterÈ speci·lnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby nemajÌ ñmÏlo b˝t vytvo¯enÌ optim·lnÌch podmÌnek k rozvojiosobnosti kaûdÈho dÌtÏte, k uËenÌ i ke komunikacis ostatnÌmi a pomoci mu, aby dos·hlo co nejvÏtöÌsamostatnosti.
Oproti vzdÏl·v·nÌ bÏûnÈ populace dÏtÌ vyûadujevzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯eba-mi obvykle nÏkterÈ jinÈ, pop¯. nÏkterÈ dalöÌ podmÌn-ky.27) Z·kladnÌ povinnÈ podmÌnky pro p¯edökolnÌvzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯eba-
mi jsou stanoveny z·kony, vyhl·ökami a prov·dÏcÌmip¯edpisy.28) KromÏ tÏchto podmÌnek je t¯eba, abyp¯edökolnÌ pedagog bral v ˙vahu jeötÏ podmÌnkydalöÌ, kterÈ ovlivÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·-nÌ. Jsou to podmÌnky, kterÈ vypl˝vajÌ z p¯irozen˝chv˝vojov˝ch pot¯eb dÏtÌ p¯edökolnÌho vÏku (ty jsouformulov·ny v RVP PV), a z·roveÚ i ty, kterÈ jsoud·ny jejich speci·lnÌmi pot¯ebami. NÏkterÈ jsou provöechny dÏti spoleËnÈ, jinÈ se liöÌ podle charakterua stupnÏ postiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte a v obecnÈformÏ se zpravidla t˝kajÌ urËitÈ skupiny dÏtÌ. Pedagogby mÏl zajiöùovat tyto podmÌnky s ohledem na v˝vo-jov· a osobnostnÌ specifika tÏchto dÏtÌ a mÏl by b˝tvzdÏl·n v oblasti speci·lnÌ pedagogiky.
PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝-hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. Ve vztahuk druhu a stupni postiûenÌ dÌtÏte jsou podmÌnky p¯ijeho vzdÏl·v·nÌ (speci·lnÌm i integrovanÈm) plnÏvyhovujÌcÌ, jestliûe: u dÏtÌ s tÏlesn˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ
v rozsahu individu·lnÌch moûnostÌ dÌtÏteñ je zabezpeËena moûnost pohybu dÌtÏte v prostor·ch
ökoly pomocÌ dostupn˝ch technick˝ch prost¯edk˘nebo lidsk˝ch zdroj˘
ñ jsou vytv·¯eny podmÌnky pro n·hradnÌ tÏlov˝chov-nÈ aktivity dÌtÏte moûnÈ v r·mci jeho postiûenÌ
ñ jsou vyuûÌv·ny kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktic-kÈ) pom˘cky
ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûenu dÏtÌ se zrakov˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dÌtÏtem zvl·dnu-
teln˝ch dovednostÌ zamϯen˝ch na samostatnosta sebeobsluhu
ñ prost¯edÌ je bezbariÈrovÈ, s ohledem na zrakovÈpostiûenÌ dÌtÏte pro nÏ maxim·lnÏ bezpeËnÈ
ñ je dodrûov·na p¯edepsan· zrakov· hygienañ je vytv·¯ena nabÌdka alternativnÌch (zvl·dnutel-
n˝ch) aktivitñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ,
zvl·ötÏ optickÈ a didaktickÈ) pom˘cky a hraËkyñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stup-
nÏ postiûenÌ)u dÏtÌ se sluchov˝m postiûenÌmñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ
v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem dÌtÏte
ñ je dodrûov·na sluchov· hygienañ jsou zajiötÏny a vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ
(technickÈ a didaktickÈ) pom˘ckyñ vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte probÌh· ve vhodnÈm komunikaË-
nÌm systÈmu
SEŠIT 2 Strana 35
ññññññññññ27) Nap¯. v oblasti vÏcnÈho prost¯edÌ, ûivotospr·vy dÏtÌ, psychoso-
ci·lnÌho klimatu, organizace vzdÏl·v·nÌ, person·lnÌho a pedago-gickÈho zajiötÏnÌ, spolupr·ce mate¯skÈ ökoly s rodinou apod.
ññññññññññ28) Z·kon o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm
a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘a student˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch
u dÏtÌ s ment·lnÌ retardacÌñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ
zamϯen˝ch na zvl·dnutÌ sebeobsluhy a z·kladnÌchhygienick˝ch n·vyk˘ v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ vÏkudÌtÏte a stupni postiûenÌ
ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈa didaktickÈ) pom˘cky
ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stup-nÏ postiûenÌ)
ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen u dÏtÌ s poruchami pozornosti a vnÌm·nÌ (dÏtis poruchou uËenÌ a chov·nÌ)ñ prost¯edÌ je pro dÌtÏ zklidÚujÌcÌñ je zajiötÏn zv˝öen˝ bezpeËnostnÌ dohledñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏn d˘sledn˝ individu·lnÌ p¯Ìstup pedagoga
k dÌtÏtiñ mate¯sk· ökola tÏsnÏ spolupracuje s SPC a s rodiËi
dÌtÏteñ jsou vyuûÌv·ny speci·lnÌ didaktickÈ pom˘cky
zamϯenÈ na cviËenÌ soust¯edÏnÌ a pozornostiu dÏtÌ s poruchami ¯eËi ñ je zajiötÏna kvalitnÌ pr˘bÏûn· logopedick· pÈËeñ je zajiötÏna tÏsn· spolupr·ce s odbornÌky a s rodiËi
dÌtÏteu dÏtÌ s vÌce vadami a autismemñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ,
zamϯen˝ch na sebeobsluhuñ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ je klidnÈ a pro dÌtÏ podnÏtnÈ ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistentañ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ
a didaktickÈ) pom˘ckyñ jsou zajiötÏny dalöÌ podmÌnky podle druhu a stupnÏ
postiûenÌ
PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝-hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. VzdÏl·v·nÌ jet¯eba p¯izp˘sobit pot¯eb·m, kterÈ vypl˝vajÌ ze zdra-votnÌho oslabenÌ dÌtÏte, kterÈ jsou d˘sledkem jehodlouhodobÏjöÌ nemoci, nebo kterÈ jsou d·ny lehËÌmiporuchami jeho uËenÌ a chov·nÌ.
VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm postiûenÌm v mate¯-sk˝ch ökol·ch Ëi t¯Ìd·ch se vzdÏl·vacÌm programemupraven˝m podle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ je v souladus p¯Ìsluönou vyhl·ökou29) person·lnÏ posÌleno v osobÏdalöÌho pedagogickÈho pracovnÌka a zabezpeËeno dlepot¯eby soubÏûn˝m p˘sobenÌm dvou pedagogick˝chpracovnÌk˘ ve t¯ÌdÏ. Pro integrovanÈ vzdÏl·v·nÌ nenÌtato podmÌnka (moûnost) legislativnÏ stanoven·.Pokud je vöak vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte a pÈËe o nÏ natolikn·roËn·, ûe vyûaduje pÈËi dalöÌho pedagoga Ëi jinÈhopracovnÌka, je vhodnÈ jeho ˙Ëast zajistit.
PodmÌnky vzdÏl·v·nÌ dÏti se soci·lnÌm znev˝hod-nÏnÌm. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ ze socio ñ kulturnÏ znev˝hod-ÚujÌcÌho prost¯edÌ, dÏtÌ s oslaben˝m rodinn˝m z·ze-mÌm Ëi dÏtÌ, kterÈ poch·zejÌ z jazykovÏ odliönÈho pro-st¯edÌ a kterÈ nemluvÌ jazykem, v nÏmû probÌh· vzdÏ-l·v·nÌ, se uskuteËÚuje podle poûadavk˘ dan˝ch RVPPV. SnÌûen· soci·lnÌ adaptabilita tÏchto dÏtÌ Ëi zv˝öe-n· pot¯eba v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ v nÏkterÈ oblastivyûaduje ˙pravu vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnekvzdÏl·v·nÌ. V mate¯skÈ ökole jsou uplatÚov·ny speci-·lnÌ vzdÏl·vacÌ metody umoûÚujÌcÌ vËasnou diagnos-tiku a rozvojovou stimulaci dÏtÌ.
DÏti ze soci·lnÏ znev˝hodÚujÌcÌho prost¯edÌmohou b˝t vzdÏl·v·ny takÈ v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·chz·kladnÌ ökoly. PodmÌnky pro tuto formu vzdÏl·v·nÌjsou stanoveny vyhl·ökou.30)
IntegrovanÈ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·-vacÌmi pot¯ebami. VzdÏl·v·nÌ tÏchto dÏtÌ v mate¯sk˝chökol·ch Ëi t¯Ìd·ch s programem upraven˝m podle spe-ci·lnÌch vzdÏl·vacÌch pot¯eb dÏtÌ sn·ze splÚuje z·klad-nÌ povinnÈ podmÌnky a v mnoha ohledech pot¯eb·mdÏtÌ vyhovuje lÈpe neû prost¯edÌ bÏûn˝ch mate¯sk˝chökol31). Integrace dÏtÌ do bÏûnÈ mate¯skÈ ökoly vöakznamen· p¯iblÌûenÌ se norm·lnÌmu prost¯edÌ a oslabenÌurËitÈ izolace dÌtÏte i jeho p¯ÌpadnÈho vyluËov·nÌ zespoleËnosti ostatnÌch vrstevnÌk˘. To bezpochybyusnadÚuje osobnostnÌ a soci·lnÌ rozvoj i soci·lnÌ inte-graci dÌtÏte. Z toho d˘vodu RVP PV podporuje inte-graci dÏtÌ vöude tam, kde je to vzhledem k druhu a m̯epostiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte moûnÈ, resp. kde lzevytvo¯it a zajistit pot¯ebnÈ podmÌnky.
Integrace dÏtÌ do podmÌnek bÏûn˝ch mate¯sk˝chökol m· vedle nesporn˝ch pozitiv i sv· rizika. Z·klad-nÌm p¯edpokladem toho, aby byla tato rizika vylouËe-na, pop¯. maxim·lnÏ snÌûena, je stanovit, co v kterÈmkonkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ pot¯eby dÌtÏte p¯edstavujÌ, jakÈz nich vypl˝vajÌ n·roky na pr·ci p¯edökolnÌho peda-goga a jakÈ podmÌnky je t¯eba v prost¯edÌ mate¯skÈökoly vytvo¯it. P¯edökolnÌ pedagog musÌ zv·ûit, zda jeschopen tyto n·roky splnit ñ aù uû se to t˝k· podmÌ-nek materi·lnÌch, psychosoci·lnÌch, person·lnÌch,odborn˝ch a dalöÌch a podle toho se odpovÏdnÏ roz-hodnout. Pokud p¯ijme do svÈ pÈËe nap¯. dÌtÏ s v·û-n˝m zdravotnÌm postiûenÌm a s·m nenÌ dostateËnÏodbornÏ kompetentnÌ k pÈËi o nÏ (tj. nem· pot¯ebnÈspeci·lnÏ pedagogickÈ vzdÏl·nÌ), vûdy musÌ ˙zce spo-lupracovat s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem ñ speci·lnÌmpedagogem, dÏtsk˝m psychologem, pop¯. lÈka¯ema konzultovat problÈmy, s nimiû se p¯i vzdÏl·v·nÌtohoto dÌtÏte setk·v·. Je t¯eba, aby spoleËnÈ z·vÏrypromÌtal v dostateËnÈ m̯e do vzdÏl·vacÌho programuökoly Ëi t¯Ìdy, do individu·lnÌho vzdÏl·vacÌho progra-mu integrovanÈho dÌtÏte i do svÈ pr·ce.
strana 36 SEŠIT 2
ññññññññññ29) Vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se speci·lnÌmi
vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘mimo¯·dnÏ nadan˝ch
ññññññññññ30) Vyhl·öka o z·kladnÌm vzdÏl·v·nÌ a nÏkter˝ch n·leûitostech
plnÏnÌ povinnÈ ökolnÌ doch·zky31) V˝hodou je nap¯. odbornÏ vyökolen˝ person·l, niûöÌ poËet dÏtÌ
ve skupinÏ, speci·lnÏ upravenÈ prost¯edÌ apod..
P¯i vzdÏl·v·nÌ, kterÈ integruje dÏti s postiûenÌm Ëiznev˝hodnÏnÌm do vzdÏl·vacÌho programu bÏûnÈmate¯skÈ ökoly, je nutno na jejich pot¯eby dostateËnÏpamatovat p¯i p¯ÌpravÏ ökolnÌho Ëi t¯ÌdnÌho programu.Ten je t¯eba co do obsahu i prost¯edk˘ jednotlivc˘mËi skupinÏ dÏtÌ vhodnÏ p¯izp˘sobit, pop¯. jej doplnitdÌlËÌmi stimulaËnÌmi programy. Tam, kde je topot¯ebnÈ a ˙ËelnÈ, je nutno pro jednotlivÈ dÏti sesta-vovat individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ jejichvzdÏl·vacÌm pot¯eb·m, fyzick˝m Ëi psychick˝mmoûnostem i soci·lnÌ situaci maxim·lnÏ vyhovÌ.Pokud je zapot¯ebÌ, aby souË·stÌ vzdÏl·vacÌho progra-mu pro dÏti integrovanÈ v bÏûnÈ mate¯skÈ ökole bylyspeci·lnÌ Ëinnosti, mÏl by spolupracovat p¯edökolnÌpedagog p¯i jeho p¯ÌpravÏ i p¯i jeho realizaci s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem (speci·lnÌm pedagogem,lÈka¯em, rehabilitaËnÌm pracovnÌkem, psychologemapod.).
VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯e-bami v mate¯sk˝ch ökol·ch s upraven˝m vzdÏl·vacÌmprogramem se uskuteËÚuje na z·kladÏ ökolnÌch vzdÏ-l·vacÌch program˘ upraven˝ch podle speci·lnÌchpot¯eb dÏtÌ.
D˘leûitou podmÌnkou ˙spÏönosti p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ dÏtÌ s postiûenÌm Ëi znev˝hodnÏnÌm ñ aù uûprobÌh· podle bÏûn˝ch Ëi speci·lnÌch program˘ ñ jenejen volba vhodn˝ch (pot¯eb·m dÏtÌ odpovÌdajÌcÌch)vzdÏl·vacÌch metod a prost¯edk˘, ale i uplatÚov·nÌvysoce profesion·lnÌch postoj˘ pedagog˘ i ostatnÌchpracovnÌk˘, kte¯Ì se na pÈËi o dÌtÏ a jeho vzdÏl·v·nÌpodÌlejÌ. Rozvoj osobnosti dÌtÏte s postiûenÌm z·visÌ nacitlivosti a p¯imϯenosti p˘sobenÌ okolÌ mnohem vÌce,neû je tomu u dÌtÏte, kterÈ nenÌ ve sv˝ch moûnostechprim·rnÏ omezeno. Je nezbytnÈ, aby pedagog postupo-val vûdy s vÏdomÌm, ûe takovÈ dÌtÏ m· jinÈ osobnostnÌp¯edpoklady a je v obtÌûnÏjöÌ situaci: m· menöÌ zkuöe-nosti a vÏtöÌ problÈmy s osamostatÚov·nÌm, h˘¯e seprosazuje, m· mÈnÏ rozvinutou schopnost autoregula-ce apod. Je proto velmi d˘leûitÈ, aby pedagog ñ v sou-ladu se z·kladnÌmi poûadavky RVP PV ñ ponechaldÌtÏti p¯i nezbytnÈm usmÏrÚov·nÌ, zv˝öenÈm dozorua pomoci takÈ dostatek samostatnosti a vlastnÌho roz-hodov·nÌ a poskytoval mu tolik pot¯ebnou pozitivnÌmotivaci (oceÚoval snahu, chv·lil i ty nejmenöÌ ˙spÏ-chy a pokroky). Je nutnÈ zajistit, aby dÏti s postiûenÌmËi znev˝hodnÏnÌm byly od poË·tk˘ vzdÏl·v·nÌ p¯ijÌm·-ny stejnÏ jako jinÈ dÏti a nedost·valy od okolÌ ËastÏjineû ostatnÌ negativnÌ zpÏtnou vazbu.
P¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami spolupracuje pedagog s dalöÌmi odbornÌky,vyuûÌv· sluûeb ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ (spe-ci·lnÌch pedagogick˝ch center a pedagogicko-psy-chologick˝ch poraden).
8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝chR·mcovost RVP PV umoûÚuje, aby ökolnÌ, t¯ÌdnÌ
i individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ program, jeho obsah i pod-
mÌnky, byly dle pot¯eb a moûnostÌ rozumnÏ p¯izp˘so-beny mimo¯·dn˝m schopnostem dÏtÌ a pop¯. doplnÏnynabÌdkou dalöÌch aktivit podle z·jm˘ a mimo¯·dn˝chschopnostÌ Ëi mimo¯·dnÈho nad·nÌ dÏtÌ. Rozvoj a pod-pora mimo¯·dn˝ch schopnostÌ by mÏla b˝t zajiöùov·naa organizov·na tak, aby nebyla jednostrann· a neome-zila pestrost a ö̯i obvyklÈ vzdÏl·vacÌ nabÌdky.
9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌV d˘sledku zavedenÌ dvou˙rovÚovÈho kurikula,
a tedy s moûnostÌ volby vlastnÌ cesty, se pojÌ vysok·odpovÏdnost pedagog˘ za to, ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ realizovanÈ v konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökole odpovÌd·poûadavk˘m uveden˝m v RVP PV. Pr·vÏ vlastnÌvyhodnocov·nÌ, zda a do jakÈ mÌry tomu tak opravduje, by mÏlo p¯in·öet pedagog˘m zpÏtnou vazbu o zvo-lenÈm postupu, a tedy vÏtöÌ jistotu, kterou v r·mcivolnÏjöÌch pravidel dnes Ëasto postr·dajÌ. Proto je p¯i-rozenÈ, aby se autevaluace32) stala nezbytnou a samo-z¯ejmou souË·stÌ pr·ce kaûdÈ mate¯skÈ ökoly.
Autoevaluace je proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·-nÌ vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ i podmÌnek vzdÏl·-v·nÌ, realizovan˝ uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, kter˝ se ode-hr·v· v nÏkolika na sebe navazujÌcÌch a neust·le seopakujÌcÌch f·zÌch33). Poznatky zÌskanÈ tÌmto pr˘bÏû-n˝m vyhodnocov·nÌm poskytujÌ pedagog˘m zpÏtnouvazbu o kvalitÏ vlastnÌ pr·ce a pedagogovÈ by jichmÏli cÌlenÏ vyuûÌvat k optimalizaci a zlepöov·nÌ vzdÏ-l·vacÌho procesu i podmÌnek, za nichû vzdÏl·v·nÌprobÌh·. Nejedn· se o jednor·zovÈ a n·hodnÈ zhod-nocenÌ urËitÈho jevu na z·kladÏ subjektivnÌho dojmupedagoga, ale o proces, kter˝ je realizov·n systema-ticky, podle p¯edem p¯ipravenÈho pl·nu.
Autoevaluace se m˘ûe t˝kat mnoha r˘zn˝ch oblastÌ.Sledovat a vyhodnocovat je moûnÈ prakticky vöechno,co vstupuje do vzdÏl·vacÌho procesu. ObecnÏ mohoub˝t porovn·v·ny ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programys RVP PV a vyhodnocov·no, do jakÈ mÌry jsou tytoprogramy v souladu s poûadavky formulovan˝miv RVP PV. Na z·kladÏ zjiötÏn˝ch poznatk˘ je moûnonavrhovat a prov·dÏt jejich ˙pravy. D˘leûitÈ je porov-n·vat ökolnÌ Ëi t¯ÌdnÌ program (to, co je v nÏm naps·no)s jeho realizacÌ (s tÌm, jak vzdÏl·v·nÌ probÌh· v praxi).
Mate¯sk· ökola by mÏla vyhodnocovat svou pr·cikomplexnÏ. Ke komplexnÌmu vyhodnocov·nÌ pr·cemate¯skÈ ökoly v praxi je zapot¯ebÌ zamϯit evaluacina n·sledujÌcÌ oblasti:
ñ naplÚov·nÌ cÌl˘ programuñ kvalita podmÌnek vzdÏl·v·nÌñ zp˘sob zpracov·nÌ a realizace obsahu vzdÏl·v·-
nÌ (zpracov·nÌ a realizace integrovan˝ch blok˘)ñ pr·ce pedagog˘ (vËetnÏ jejich sebereflexe)ñ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ.
SEŠIT 2 Strana 37
ññññññññññ32) viz SlovnÌËek pojm˘33) Tyto f·ze jsou: sbÏr informacÌ o jevu, anal˝za informacÌ a pl·n
dalöÌho postupu (podrobnÏji viz Manu·l pro tvorbu äVP PV)
Evaluace m˘ûe probÌhat na ˙rovni ökoly Ëi na˙rovni t¯Ìdy. M˘ûe ji prov·dÏt ¯editelka ökoly, peda-gogick˝ sbor i kaûd˝ jednotliv˝ pedagog. ÿeditelkam˘ûe vyhodnocovat nejen pr·ci druh˝ch, ale takÈsvoji vlastnÌ. KonkrÈtnÌ kritÈria pro vyhodnocov·nÌvöech oblastÌ, kterÈ jsou p¯edmÏtem evaluace, mohoub˝t odvozena z poûadavk˘ na p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌvyj·d¯en˝ch v RVP PV34).
M·-li b˝t evaluace skuteËnÏ funkËnÌ, je zapot¯ebÌsbÌrat, zpracov·vat a vyuûÌvat informace pravidelnÏa systematicky. Mate¯sk· ökola, resp. pedagog, by siproto v r·mci tvorby vlastnÌho ökolnÌho programumÏli vytvo¯it sv˘j systÈm evaluace. Tento systÈm,resp. program vnit¯nÌ evaluace konkrÈtnÌ mate¯skÈökoly, m· b˝t pops·n ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm progra-mu. M· popisovat pravidla, pro podle nichû budeökola postupovat. PedagogovÈ by si mÏli stanovit:ñ p¯edmÏt evaluace (co vöechno budou v mate¯skÈ
ökole sledovat, na kterÈ konkrÈtnÌ jevy se vevyhodnocov·nÌ zamϯÌ)
ñ techniky evaluace (jak˝mi formami, metodami,jak˝m zp˘sobem budou danÈ jevy vyhodnocovat)
ñ Ëasov˝ pl·n (konkrÈtnÌ termÌny, Ëi frekvenci,s jakou budou v jednotliv˝ch p¯Ìpadech vyhodno-cov·nÌ prov·dÏt)
ñ odpovÏdnost pedagog˘ (kdo bude za co zodpovÏd-n˝).EvaluaËnÌ systÈm ökoly m˘ûe obsahovat i dalöÌ pra-
vidla. Jako celek jej pedagogovÈ mohou (a pravdÏpo-dobnÏ takÈ budou) postupem Ëasu upravovat a mÏnittak, aby byl skuteËnÏ vyhovujÌcÌ a funkËnÌ35).
Co se t˝Ëe evaluace vzdÏl·vacÌch v˝sledk˘, v p¯ed-ökolnÌm vzdÏl·v·nÌ se nejedn· o hodnocenÌ dÌtÏtea jeho v˝kon˘ ve vztahu k danÈ normÏ, ani o porov-n·v·nÌ jednotliv˝ch dÏtÌ a jejich v˝kon˘ mezi sebou.V d˘sledku individualizace vzdÏl·v·nÌ je pro p¯ed-ökolnÌho pedagoga a jeho pr·ci nezbytnÈ sledovat roz-voj a osobnÌ vzdÏl·vacÌ pokroky u kaûdÈho dÌtÏtezvl·öù a d˘leûitÈ informace dokumentovat tak, abymohl kaûdÈ dÌtÏ dob¯e poznat, porozumÏt mu a vyho-vÏt jeho individu·lnÌm moûnostem a pot¯eb·m. Peda-gog m· pr˘bÏûnÏ sledovat a vyhodnocovat individu·l-nÌ rozvoj a uËebnÌ pokroky kaûdÈho jednotlivÈho dÌtÏ-te36), neboù dlouhodobÈ a systematickÈ sledov·nÌa vyhodnocov·nÌ toho, jak se dÌtÏ rozvÌjÌ a jakÈ pokro-
ky v uËenÌ dÏl·, mu umoûÚuje vÈst dÌtÏ v souladus jeho p¯irozen˝m rozvojem, plynule, s p¯imϯenoua postupnÏ nar˘stajÌcÌ n·roËnostÌ a pr˘bÏûnÏ mu zajiö-ùovat odpovÌdajÌcÌ podporu v rozvoji a uËenÌ. NemÈnÏd˘leûit˝m smyslem pr˘bÏûnÏ prov·dÏnÈ evaluace jevËas zachytit u dÌtÏte p¯ÌpadnÈ problÈmy Ëi nedostat-ky, vyvodit odbornÏ podloûenÈ z·vÏry pro dalöÌ roz-voj dÌtÏte a pomoci dÌtÏti v jejich ¯eöenÌ, event. vËasintervenovat dalöÌ pot¯ebnou odbornou pomoc.
Kaûd· mate¯sk· ökola, pop¯. kaûd˝ jednotliv˝pedagog, si m˘ûe zvolit Ëi vytvo¯it sv˘j systÈm sledo-v·nÌ a hodnocenÌ rozvojov˝ch pokrok˘ dÏtÌ a uûÌvattakov˝ch metod a technik, kterÈ jsou v konkrÈtnÌchpodmÌnk·ch vyhovujÌcÌ. MÏlo by b˝t umoûnÏno, abytoto sledov·nÌ a hodnocenÌ vûdy probÌhalo tak, abybylo v tom kterÈm individu·lnÌm p¯ÌpadÏ smysluplnÈa ˙ËelnÈ. Je û·doucÌ, aby u jednotliv˝ch dÏtÌ bylomoûno diferencovat a pedagog mohl zvolit individu-·lnÏ r˘zn˝ zp˘sob sledov·nÌ a hodnocenÌ i r˘znouformu a rozsah z·znam˘, odpovÌdajÌcÌ vzdÏl·vacÌmpot¯eb·m dÌtÏte.
Je nutnÈ, aby pÌsemnÈ z·znamy, event. dalöÌ dokla-dy vypovÌdajÌcÌ o dÌtÏti a pokrocÌch v jeho rozvojia uËenÌ, byly povaûov·ny za d˘vÏrnÈ a aby byly p¯Ì-stupnÈ pouze pedagog˘m v mate¯skÈ ökole, pop¯.rodiˢm. Pedagog by je mÏl vyuûÌvat p¯i svÈ kaûdo-dennÌ pr·ci, p¯i tvorbÏ individu·lnÌho vzdÏl·vacÌhoprogramu, pro komunikaci s dÌtÏtem i pro informacirodiˢm a neform·lnÌ spolupr·ci s nimi.
10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌhovzdÏl·vacÌho programu
äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program je dokument, podlenÏhoû by se mÏlo uskuteËÚovat vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v kon-krÈtnÌ mate¯skÈ ökole. Mate¯sk· ökola jej zpracov·v·v souladu s RVP PV a v souladu s obecnÏ platn˝mipr·vnÌmi p¯edpisy. äkolsk˝ z·kon ustanovuje ökolnÌvzdÏl·vacÌ program jako povinnou souË·st dokumen-tace mate¯skÈ ökoly. äVP PV je dokumentem ve¯ej-n˝m37).
OdpovÏdnost za vytvo¯enÌ äVP PV m· ¯editelkamate¯skÈ ökoly. Na jeho tvorbÏ by se mÏl spolupodÌ-let pedagogick˝ sbor. Se ökolnÌm vzdÏl·vacÌm pro-gramem by mÏli b˝t seznamov·ni rodiËe dÏtÌ, pop¯.by tento program (nebo nÏkterÈ jeho Ë·sti) mÏl b˝ts rodiËi projedn·v·n. ÿeditelka je povinna projednatäVP PV se z¯izovatelem.
Tvorba äVP PV spoËÌv· plnÏ v kompetenci peda-gog˘ mate¯skÈ ökoly, aù uû jde o konkretizovan˝v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ obsah, zp˘sob jeho strukturov·-nÌ a pl·nov·nÌ, o volbu metod a prost¯edk˘ v˝chovya vzdÏl·v·nÌ Ëi o vnit¯nÌ organizaËnÌ str·nku realizace
strana 38 SEŠIT 2
ññññññññññ34) S vÏdomÌm jistÈho zjednoduöenÌ lze RVP PV povaûovat za sou-
bor r·mcov˝ch kritÈriÌ, na jejichû z·kladÏ si pedagog formulujepro vlastnÌ hodnocenÌ konkrÈtnÌho jevu konkrÈtnÌ kritÈria.
35) SystÈm, kter˝ si ökola vytvo¯Ì, bude daleko jednoduööÌ. Co kon-krÈtnÏ bude ökola v kterÈm obdobÌ sledovat, se bude pr˘bÏûnÏpromÏÚovat. V˝öe popsan˝ systÈm p¯edstavuje optim·lnÌ podo-bu, kter· bude v kaûdÈ ökole naplÚov·na r˘znou mÏrou.
36) OËek·vanÈ kompetence dÏtÌ formulovanÈ v RVP PV jsou obecnÏp¯edpokl·danÈ v˝stupy, jejichû dosaûenÌ nenÌ pro dÏti povinnÈ;v r·mci sledov·nÌ a vyhodnocov·nÌ osobnÌch vzdÏl·vacÌch pokro-k˘ dÏtÌ mohou slouûit pedagogovi pouze jako kritÈria orientaËnÌs tÌm, ûe je p¯irozenÈ, ûe kaûdÈ dÌtÏ se rozvÌjÌ sv˝m tempem,postupuje ve vzdÏl·v·nÌ podle sv˝ch individu·lnÌch moûnostÌ a ûetedy kaûdÈ dÌtÏ dosahuje jin˝ch v˝sledk˘.
ññññññññññ37) äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program vyd·v· ¯editelka mate¯skÈ ökoly.
Zve¯ejnÌ jej na p¯ÌstupnÈm mÌstÏ. Je moûno do nÏho nahlÌûet,po¯izovat opisy Ëi v˝pisy Ëi kopie (viz ökolsk˝ z·kon). VÏtöÌdetaily a podrobnosti metodickÈ a pracovnÌ povahy do äVP PVproto nepat¯Ì.
programu. P¯i vytv·¯enÌ vlastnÌho programu m˘ûeökola vyuûÌvat nejr˘znÏjöÌch programov˝ch a meto-dick˝ch zdroj˘.
äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program m· obsahovat informa-ce z tÏchto okruh˘:
ñ identifikaËnÌ ˙daje o mate¯skÈ ökoleñ obecn· charakteristika ökolyñ podmÌnky vzdÏl·v·nÌñ organizace vzdÏl·v·nÌñ charakteristika vzdÏl·vacÌho programuñ vzdÏl·vacÌ obsahñ evaluaËnÌ systÈm
IdentifikaËnÌ ˙daje o ökoleV äVP PV je t¯eba uvÈst ˙daje, kterÈ se t˝kajÌ sÌdla
ökoly, pop¯. jejÌho n·zvu, z¯izovatele ökoly, ¯editele,zpracovatele (zpracovatel˘) äVP PV, pop¯. vyjad¯ujÌdalöÌ v˝znamnÈ okolnosti, nap¯. n·zev programu(kter˝ ökolu urËit˝m zp˘sobem charakterizuje; m˘ûeb˝t st·l˝, nebo m˘ûe b˝t obmÏÚov·n).
Obecn· charakteristika ökolyVypovÌd· o velikosti ökoly, resp. o poËtu t¯Ìd,
o lokalitÏ ökoly, charakteru budovy a okolÌ, pop¯. his-torii ökoly apod.
PodmÌnky vzdÏl·v·nÌPopis podmÌnek se t˝k· vÏcnÈho vybavenÌ, ûivo-
tospr·vy, psychosoci·lnÌch podmÌnek, organizaËnÌhochodu a ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, person·lnÌho zajiötÏnÌi spolu˙Ëasti rodiˢ; je zpracov·n se z¯etelem k tÏmpodmÌnk·m, kterÈ je t¯eba v r·mci zajiötÏnÌ zdravÌa bezpeËnosti dÏtÌ a efektivnÌho vzdÏl·v·nÌ zachovat,upravit, zlepöit Ëi vytvo¯it.
Organizace vzdÏl·v·nÌäVP PV by mÏl informovat o vnit¯nÌm uspo¯·d·nÌ
ökoly a jednotliv˝ch t¯Ìd (podle jak˝ch kritÈrii jsoudÏti p¯ijÌm·ny do mate¯skÈ ökoly a za¯azov·ny do jed-notliv˝ch t¯Ìd, jak· je bliûöÌ charakteristika t¯Ìd (nap¯.z hlediska poËtu dÏtÌ, jejich vÏku a pot¯eb, z hlediskauplatÚovan˝ch metod a forem pr·ce, zamϯenÌ t¯Ìdyapod.).
Charakteristika vzdÏl·vacÌho programuT˝k· se p¯edevöÌm p¯edstavenÌ programu; popisuje
a objasÚuje, jakÈ vzdÏl·vacÌ cÌle a z·mÏry si ökola sta-novuje, jakÈ p¯Ìstupy, formy a metody pr·ce uplatÚu-je, z jak˝ch hlavnÌch myölenek program vych·zÌa jak˝m zp˘sobem je naplÚuje, pop¯. ke kterÈmu zve-¯ejnÏnÈmu modelu Ëi programu se hl·sÌ, jak· je profi-lace ökoly apod.
VzdÏl·vacÌ obsahPodstatnou souË·stÌ kaûdÈho ökolnÌho vzdÏl·vacÌhoprogramu by mÏla b˝t konkrÈtnÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdka
uspo¯·dan· do ucelen˝ch Ë·stÌ38), v p¯ÌpadÏ p¯edökol-nÌho vzdÏl·v·nÌ do integrovan˝ch blok˘.
Tyto bloky je moûno co do poËtu, rozsahu i obsahupojmout a zpracovat v äVP PV r˘znÏ, a to v z·vislos-ti na zp˘sobu pr·ce mate¯skÈ ökoly.
Bloky mohou b˝t spoleËnÈ pro celou ökolu, nebo semohou v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd liöit39). UvÈst v äVPPV pouhÈ n·zvy blok˘, resp. jejich v˝Ëet, zpravidlanepostaËÌ, je t¯eba struËnÏ charakterizovat hlavnÌsmysl (cÌl, z·mÏr) blok˘ a p¯iblÌûit jejich obsah (okru-hy ËinnostÌ praktick˝ch i intelektov˝ch, pop¯. hlavnÌv˝stupy) tak, aby bylo z¯ejmÈ, jak se bude s nimi d·lepracovat. Obsah blok˘ m˘ûe b˝t v äVP PV zpracov·njen velmi obecnÏ, s tÌm, ûe bloky budou konkretizo-v·ny aû na ˙rovni t¯ÌdnÌ; pokud to v r·mci ökolyvyhovuje, mohou b˝t i propracovanÏjöÌ, avöak vûdyjen do tÈ mÌry, aby p¯Ìliö nesvazovaly pedagogya neomezovaly je v tom, jakÈ konkrÈtnÌ ËinnostidÏtem ve svÈ t¯ÌdÏ v r·mci bloku nabÌdnou.
IntegrovanÈ bloky mohou b˝t v äVP PV doplnÏnyr˘zn˝mi dÌlËÌmi projekty Ëi programy, kterÈ ökolauv·dÌ a rozpracov·v· ve ökolnÌm programu a dlepot¯eb pak za¯azuje do pl·nu v r·mci t¯Ìd; takovÈ pro-gramy mohou b˝t realizov·ny v r·mci nÏkterÈ t¯Ìdy,nebo mohou sdruûovat dÏti z r˘zn˝ch t¯Ìd40).
Pokud mate¯sk· ökola nabÌzÌ dÏtem, pop¯. i jejichrodiˢm dalöÌ sluûby, kterÈ probÌhajÌ mimo pravidelnouprovoznÌ dobu za¯ÌzenÌ, mimo pracovnÌ dobu pedagog˘a kterÈ jsou realizov·ny za ˙platu (nap¯. r˘znÈ krouûkypro dÏti, p¯Ìleûitostn· veËernÌ Ëi vÌkendov· pÈËe o dÏti,p¯Ìleûitostn· pÈËe o dalöÌ dÏti ñ nap¯. o sourozence,samostatnÈ programy pro rodiËe apod.), jedn· se o akti-vity (sluûby) ÑnadstandardnÌì, kterÈ nejsou souË·stÌökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu a nemohou b˝t uplat-Úov·ny na ˙kor jeho rozsahu a kvality.
EvaluaËnÌ systÈmV äVP PV je t¯eba popsat systÈm evaluace a hod-
nocenÌ v r·mci mate¯skÈ ökoly, kter˝ by mÏl obsaho-vat p¯edmÏty evaluace (co se bude sledovat), pro-st¯edky (metody a techniky), Ëasov˝ pl·n, odpovÏd-nost pedagog˘, pop¯. dalöÌ pravidla.
Celkov˝ rozsah ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programunenÌ stanoven. Pro vnit¯nÌ pot¯ebu ökoly m˘ûe obsa-hovat internÌ p¯Ìlohu, resp. r˘znÈ p¯Ìlohy. Ty mohoublÌûe specifikovat äVP PV Ëi dokl·dat v nÏm uvede-nÈ skuteËnosti Ëi informace (nap¯. prov·dÏcÌ p¯edpi-sy, jmenovitÈ ˙daje Ëi pokyny nebo jinÈ informaceinternÌ, metodickÈ Ëi ryze pracovnÌ povahy), kterÈnejsou urËeny ke zve¯ejnÏnÌ, ale kterÈ jsou d˘leûitÈpro pr·ci ökoly Ëi pedagog˘, pop¯. pro dalöÌ z·jemce.
SEŠIT 2 Strana 39
ññññññññññ38) Viz z·kon Ë. 561/2004 Sb.39) PodrobnÏji je uvedeno v Manu·lu k tvorbÏ äVP PV.40) Mohou to b˝t nap¯. programy specificky zamϯenÈ k rozvoji
urËit˝ch dovednostÌ, program zdravotnÏ preventivnÌ, nebozamϯenÈ k aktu·lnÌmu tÈmatu apod. Programy mohou b˝t p¯i-pravovanÈ a realizovanÈ ve spolupr·ci s dalöÌmi subjekty(poradnami, ökolami, ekolog. centry aj.).
äVP PV by mÏl b˝t spoleËn˝m v˝chodiskem propr·ci pedagog˘ v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd. Na jehoz·kladÏ a v souladu s nÌm by si mÏl pedagog p¯i-pravovat sv˘j pl·n ñ t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ program(TVP) tak, aby sv˝m obsahem odpovÌdal vÏku,moûnostem, z·jm˘m a pot¯eb·m dÏtÌ konkrÈtnÌt¯Ìdy a svou formou zp˘sobu pr·ce pedagoga. Peda-gogovÈ si je p¯ipravujÌ povÏtöinou pr˘bÏûnÏ a ope-rativnÏ je dotv·¯Ì a upravujÌ41). TVP by mÏly b˝tdokladem pl·novitÈ pr·ce pedagoga, resp.pedago-g˘, a proto by mÏly b˝t vytv·¯eny ve spolupr·cis druh˝m pedagogem na t¯ÌdÏ. MÏlo by b˝t aleumoûnÏno, aby si TVP jako pracovnÌ materi·ly p¯i-pravoval kaûd˝ pedagog s·m a v takovÈ podobÏ,kter· mu vyhovuje.
P¯i tvorbÏ ökolnÌch i t¯ÌdnÌch vzdÏl·vacÌch progra-m˘ mohou mate¯skÈ ökoly vyuûÌvat i zve¯ejnÏn˝chprogram˘ ñ nap¯. program Mate¯sk· ökola podporujÌ-cÌ zdravÌ, ZaËÌt spolu, Waldorfskou ökolu, Montesso-ri pedagogiku Ëi dalöÌ programy, aù uû se jedn· o pro-gramy urËenÈ pro hlavnÌ proud vzdÏl·v·nÌ, neboo programy alternativnÌ42).
11. KritÈria souladu r·mcovÈhoa ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu
P¯esto, ûe äVP PV jsou dokumenty jedineËnÈ, ÑöitÈna mÌruì kaûdÈ jednotlivÈ ökole, jsou urËit· hlediska,resp. odbornÈ n·roky, kterÈ by mÏl splÚovat kaûd˝äVP PV. äkolnÌ program zpravidla vyhovÌ, jestliûe:respektuje hlavnÌ z·sady tvorby äVP PV formulova-nÈ v RVP PVñ respektuje vzdÏl·vacÌ obsah i podmÌnky danÈ RVP
PVñ pod·v· jasn˝ a ucelen˝ obraz o mate¯skÈ ökole,
o zp˘sobu a form·ch jejÌ pr·ce a poskytovanÈmvzdÏl·v·nÌ
ñ vych·zÌ z podmÌnek mate¯skÈ ökolyñ p¯edstavuje konzistentnÌ celek, nikoli soubor izolo-
van˝ch a nenavazujÌcÌch skuteËnostÌ, a je takdokladem o promyölenosti, cÌlevÏdomosti a inte-grovanosti pr·ce
ñ pom·h· uËitelk·m rozvÌjet pedagogick˝ styl a stra-tegie odpovÌdajÌcÌ integrovanÈmu p¯Ìstupu kevzdÏl·v·nÌ
ñ obsahuje promyölen˝ systÈm vnit¯nÌ evaluace,vËetnÏ forem, ËasovÈho pl·nu a zodpovÏdnosti,resp. pr˘bÏûnÈ vyhodnocov·nÌ je jeho vlastnÌ sou-Ë·stÌ
ñ obsah vzdÏl·v·nÌ ztv·rÚuje do podoby umoûÚujÌcÌdosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘43)
ñ sjednocuje to podstatnÈ, ponech·v· uËitelk·mdostatek volnÈho prostoru k tvo¯ivosti a individua-lizaci vzdÏl·v·nÌ
ñ je zpracov·n tak, ûe mu uËitelky rozumÌ a mohouz nÏho p¯i tvorbÏ TVP dob¯e vych·zet
ñ obsahuje dohodnut· pravidla chov·nÌ a jedn·nÌñ je zpracov·n jasnÏ, p¯ehlednÏ, srozumitelnÏ, kul-
turnÌ formou, obsahuje informace podstatnÈ prop¯edstavenÌ a hodnocenÌ ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌ-ho programu
ñ poËÌt· se spolupracÌ s vnÏjöÌmi partneryñ je otev¯en˝m dokumentem umoûÚujÌcÌm dalöÌ roz-
voj ökoly a zkvalitnÏnÌ vzdÏl·v·nÌ.
12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga
P¯edökolnÌ pedagog odpovÌd· za to, ûe:ñ ökolnÌ (t¯ÌdnÌ) vzdÏl·vacÌ program, kter˝ zpracov·-
v·, je v souladu s poûadavky RVP PVñ program pedagogick˝ch ËinnostÌ je cÌlevÏdom˝ a je
pl·nov·nñ je pravidelnÏ sledov·n pr˘bÏh p¯edökolnÌho vzdÏ-
l·v·nÌ a hodnoceny jeho podmÌnky i v˝sledky
P¯edökolnÌ pedagog by mÏl vykon·vat tyto odbornÈËinnosti:ñ analyzovat vÏkovÈ a individu·lnÌ pot¯eby dÏtÌ
a v rozsahu tÏchto pot¯eb zajiöùovat profesion·lnÌpÈËi o dÏti, jejich v˝chovu i vzdÏl·v·nÌ
ñ realizovat individu·lnÌ i skupinovÈ vzdÏl·vacÌ Ëin-nosti smϯujÌcÌ cÌlevÏdomÏ k rozvoji dÏtÌ, rozöi¯o-v·nÌ jejich kompetencÌ (schopnostÌ, dovednostÌ,poznatk˘, postoj˘)
ñ samostatnÏ projektovat v˝chovnÈ a vzdÏl·vacÌ Ëin-nosti, prov·dÏt je, hledat vhodnÈ strategie a metody pro individualizovanÈ a skupinovÈ vzdÏ-l·v·nÌ dÏtÌ
ñ vyuûÌvat oborov˝ch metodik a uplatÚovat didaktic-kÈ prvky odpovÌdajÌcÌ vÏku a individualitÏ dÏtÌ
ñ projektovat (pl·novat) a prov·dÏt individu·lnÌv˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ Ëinnosti s dÏtmi se speci·lnÌ-mi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami
ñ prov·dÏt evaluaËnÌ Ëinnosti ñ sledovat a posuzovat˙Ëinnost vzdÏl·vacÌho programu, kontrolovata hodnotit v˝sledky svÈ pr·ce, sledovat a hodnotit
strana 40 SEŠIT 2
ññññññññññ41) TVP by mÏly b˝t otev¯enÈ pl·ny, kterÈ pedagog dotv·¯Ì dle
postupu ve vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, event. za spolu˙Ëasti dÏtÌ. Je û·dou-cÌ, aby pedagog tvo¯ivÏ vyuûÌval aktu·lnÌch vzdÏl·vacÌch p¯Ìle-ûitostÌ, aby uplatÚoval evaluaËnÌ postupy, vyuûÌval jejichv˝sledky a d˘slednÏ postupoval s ohledem na individu·lnÌz·jmy a pot¯eby. NemÏlo by proto b˝t povinnostÌ pedagogadodrûovat veökerou p¯edem p¯ipravenou nabÌdku.
42) PodrobnÏji se tvorbou ökolnÌho programu zab˝v· Manu·lk tvorbÏ äVP PV.
ññññññññññ43) VzdÏl·vacÌ nabÌdka umoûÚuje dosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘ a je
vyhovujÌcÌ, jestliûe:- je mnohostrannÏ pestr· a öirok·, pro dÏti rozmanit·, respektuje
podmÌnky konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökoly (vÏk dÏtÌ, dÈlku vzdÏl·va-cÌho programu), zajiöùuje n·vaznost (p¯edch·zÌ tomu, aby setat·û vzdÏl·vacÌ nabÌdka s t˝miû dÏtmi opakovala)
- zamϯenÌ blok˘ je dostateËnÏ öirokÈ, jejich vÏcn˝ obsah je dÌtÏ-ti srozumiteln˝, uûiteËn˝ a prakticky vyuûiteln˝, zachov·v·principy ËinnostnÌho uËenÌ
- zbyteËnÏ pedagogy nesvazuje a neomezuje je v tvo¯ivÈ pr·ci- poËÌt· s uplatÚov·nÌm evaluaËnÌch postup˘ a vyuûÌv·nÌm jejich
v˝sledk˘
individu·lnÌ pokroky dÏtÌ v jejich rozvoji a uËenÌ,monitorovat, kontrolovat a hodnotit podmÌnky,v nichû se vzdÏl·v·nÌ uskuteËÚuje
ñ v˝sledky evaluace samostatnÏ uplatÚovat v projek-tov·nÌ (pl·nov·nÌ) i v procesu vzdÏl·v·nÌ
ñ prov·dÏt poradenskÈ Ëinnosti pro rodiËe ve vÏcechv˝chovy a vzdÏl·v·nÌ jejich dÏtÌ v rozsahu odpovÌ-dajÌcÌm pedagogick˝m kompetencÌm p¯edökolnÌhopedagoga a mate¯skÈ ökoly
ñ analyzovat vlastnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby a naplÚovatje sebevzdÏl·vacÌmi Ëinnostmi
ñ evidovat n·zory, p¯·nÌ a pot¯eby partner˘ ve vzdÏ-l·v·nÌ (rodiˢ, spolupracovnÌk˘, z·kladnÌ ökoly,obce) a na zÌskanÈ podnÏty reagovat
P¯edökolnÌ pedagog m· vÈst vzdÏl·v·nÌ tak, aby:ñ se dÏti cÌtily v pohodÏ (po str·nce fyzickÈ, psy-
chickÈ i soci·lnÌ)ñ se dÏti rozvÌjely v souladu se sv˝mi schopnostmi
a moûnostmi a souËasnÏ byl podnÏcov·n jejich har-monick˝ rozvoj
ñ dÏti mÏly dostatek podnÏt˘ k uËenÌ a radost z nÏhoñ bylo posilov·no sebevÏdomÌ dÏtÌ a jejich d˘vÏra ve
vlastnÌ schopnostiñ dÏti mÏly moûnost vytv·¯et a rozvÌjet vz·jemnÈ
vztahy a cÌtit se ve skupinÏ bezpeËnÏñ byl dostateËnÏ podporov·n a stimulov·n rozvoj
jejich ¯eËi a jazykañ se dÏti seznamovaly se vöÌm, co je pro jejich ûivot
a kaûdodennÌ Ëinnosti d˘leûitÈñ dÏti mohly pochopit, ûe mohou prost¯ednictvÌm
vlastnÌch aktivit ovlivÚovat svÈ okolÌñ dÏti obdrûely speci·lnÌ podporu a pomoc, pokud ji
dlouhodobÏ Ëi aktu·lnÏ pot¯ebujÌ
Ve vztahu k rodiˢm m· p¯edökolnÌ pedagog:ñ usilovat o vytv·¯enÌ partnersk˝ch vztah˘ mezi öko-
lou a rodiËiñ umoûÚovat rodiˢm p¯Ìstup za sv˝m dÌtÏtem do
t¯Ìdy a ˙Ëastnit se jeho ËinnostÌñ umoûÚovat rodiˢm ˙Ëastnit se na tvorbÏ programu
ökoly i na jeho hodnocenÌñ vÈst s rodiËi dÌtÏte pr˘bÏûn˝ dialog o dÌtÏti, jeho
prospÌv·nÌ, rozvoji a uËenÌ
SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘44)
SlovnÌËek je urËen p¯edevöÌm pedagogick˝m pracov-nÌk˘m, kte¯Ì budou na jeho z·kladÏ p¯ipravovat a realizovat svÈ ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programy.Uv·dÌ pouze v˝razy, kterÈ jsou uvedeny v RVP PVa vysvÏtluje, v jakÈm v˝znamu jsou v textu pouûity.autoevaluce ökoly ñ systematickÈ posuzov·nÌa vyhodnocov·nÌ procesu vzdÏl·v·nÌ a jeho v˝sledk˘
realizovanÈ ˙ËastnÌky vzdÏl·vacÌho procesu; v˝sled-ky slouûÌ jako zpÏtn· vazba pro zkvalitnÏnÌ ËinnostÌökolyËinnostnÌ uËenÌ ñ uËenÌ, p¯i nÏmû jedinec nenÌ pasiv-nÌm p¯Ìjemcem, ale projevuje vlastnÌ iniciativu, kon·,jedn· a je aktivnÌ; uËÌ se na z·kladÏ vlastnÌch Ëinnos-tÌ intelektov˝ch (¯eöenÌ problÈm˘) i praktick˝ch (¯eöe-nÌ praktick˝ch situacÌ)didaktick˝ styl s nabÌdkou ñ zp˘sob uplatÚovan˝v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ zaloûen˝ na tom, ûe vzdÏ-l·vacÌ aktivity, kterÈ pedagog p¯ipravÌ, dÏtem nabÌzÌa dÏti si z tÈto nabÌdky individu·lnÏ a svobodnÏ volÌdÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) ñ cÌle formulovanÈ v r·mci jed-notliv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ, resp. podoblastÌ;stanovujÌ, naË se m· pedagog zamϯovat, co m·u dÌtÏte pr˘bÏûnÏ rozvÌjetdÌlËÌ v˝stupy (oblastnÌ) ñ dÌlËÌ poznatky, smyslovÈ,motorickÈ, kognitivnÌ, emocion·lnÌ, praktickÈ i soci·lnÌ dovednosti, hodnotovÈ orientace a postojedosaûitelnÈ v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ v r·mci jednot-liv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌevaluace ñ proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·nÌ proce-su vzdÏl·v·nÌ (vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ, podmÌ-nek) a jeho v˝sledk˘, kter˝ je realizov·n systematic-ky a pravidelnÏ a jehoû v˝sledky jsou v praxi smyslu-plnÏ vyuûÌv·ny; evaluace probÌh· na ˙rovni ökolynebo na ˙rovni t¯Ìdy; evaluace m˘ûe b˝t vnÏjöÌ i vnit¯-nÌ (→ autoevaluce)integrovanÈ bloky ñ zp˘sob uspo¯·d·nÌ vzdÏl·vacÌ-ho obsahu ve → ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu;integrovanÈ bloky propojujÌ (integrujÌ) → vzdÏl·vacÌobsahy z vÌce r˘zn˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ; vzta-hujÌ se k urËitÈmu tÈmatu, k praktick˝m ûivotnÌmsituacÌm nebo praktick˝m Ëinnostem, k urËitÈmu pro-duktu apod. a majÌ podobu tematickÈho celku, projek-tu Ëi programuintegrovanÈ vzdÏl·v·nÌ ñ model pedagogickÈho pro-cesu zaloûen˝ na integrovanÈm zp˘sobu v˝uky, kter˝sluËuje poznatky z vÌce obor˘, propojuje je s praktic-k˝mi zkuöenostmi a produktivnÌmi Ëinnostmi; vyuûÌ-v· metod → proûitkovÈho uËenÌ, uplatÚuje → koope-rativnÌ uËenÌ a → tematickÈ uËenÌ; spoËÌv· ve vytv·-¯enÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdky v podobÏ → integrovan˝chblok˘; tento p¯Ìstup umoûÚuje dÌtÏti vnÌmat svÏtv jeho p¯irozen˝ch souvislostech a zÌsk·vat glob·lnÏj-öÌ, srozumitelnÏjöÌ a re·lnÏjöÌ pohled na svÏt a aktivnÌpostoj k nÏmuinterakËnÌ oblasti ñ oblasti rozliöovanÈ na z·kladÏvztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ì k sobÏ samÈmu,k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. na z·kladÏp¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchtovztah˘ vstupujeklÌËovÈ kompetence ñ soubor poûadavk˘ na vzdÏl·-v·nÌ, zahrnujÌcÌ podstatnÈ vÏdomosti, dovednosti,a schopnosti univerz·lnÏ pouûitelnÈ v bÏûn˝ch pra-
SEŠIT 2 Strana 41
ññññññññññ44) oznaËenÌ Ñ ì znamen·, ûe takto oznaËen˝ v˝raz je samostatn˝m
heslem ve slovnÌËku; v˝raz se nevysvÏtluje, ale odkazuje se nasamostatnÈ heslo
covnÌch a ûivotnÌch situacÌch; jako cÌlov· kategorie (ÆvzdÏl·vacÌ cÌle) jsou kompetence podstatn˝m v˝chodis-kem pro stanovenÌ vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnekvzdÏl·v·nÌ v pedagogick˝ch dokumentech
klÌËovÈ kompetence v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ ñsoubory element·rnÌch poznatk˘45), dovednostÌ,schopnostÌ, postoj˘ a hodnot dosaûiteln˝ch v etapÏp¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; pat¯Ì k nim kompetencek uËenÌ, kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘, kompetencekomunikativnÌ, kompetence soci·lnÌ a interperson·l-nÌ, kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ; orientace peda-goga k utv·¯enÌ klÌËov˝ch kompetencÌ podstatn˝mzp˘sobem usmÏrÚuje jeho pr·ci (volbu forema metod)
kooperativnÌ uËenÌ ñ uËenÌ zaloûenÈ na vz·jemnÈspolupr·ci dÏtÌ p¯i ¯eöenÌ spoleËn˝ch sloûitÏjöÌch pro-blÈm˘ a situacÌ; uËÌ dÏti rozdÏlovat si role a ˙koly,pl·novat Ëinnosti, spolupracovat, pom·hat si, radit si,vyvÌjet spoleËnÈ ˙silÌ, kontrolovat a hodnotit spoleË-nou pr·ci
kurikulum ñ m˘ûe znamenat jak projekt, program Ëipl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌho p˘sobenÌ, tak jehoobsahovou n·plÚ a z·roveÚ dosaûen˝ v˝sledekv podobÏ zkuöenosti, kterou jedinec bÏhem realizacekurikula zÌsk·
kurikul·rnÌ dokument ñ pedagogick˝ dokument;program, projekt Ëi pl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌhop˘sobenÌ stanovujÌcÌ cÌle, obsah, podmÌnky a oËek·-vanÈ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ; kurikulum m˘ûe b˝t for-mulov·no na ˙rovni st·tnÌ, ökolnÌ apod.; p¯edökolnÌkurikulum na ˙rovni st·tnÌ je u n·s formulov·nov podobÏ RVP PV, na ˙rovni ökoly jej p¯edstavujÌäVP PV
profilace ökoly ñ zamϯenÌ ökoly k urËit˝m Ëinnos-tem; ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu je tÏmto Ëin-nostem vÏnov·no vÌce prostoru
proûitkovÈ uËenÌ ñ uËenÌ dÌtÏte vych·zejÌcÌ z vlastnÌzkuöenosti a proûitku; je to zp˘sob uËenÌ, kter˝ je prodÌtÏ p¯irozen˝ a jemu vlastnÌ; v p¯edökolnÌm vzdÏl·-v·nÌ je realizov·no zejmÈna prost¯ednictvÌm → didak-tickÈho stylu s nabÌdkoup¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ vzdÏl·vacÌ proces realizo-van˝ v mate¯skÈ ökole a ¯Ìzen˝ pedagogem, bÏhemnÏhoû si dÌtÏ osvojÌ z·klady → klÌËov˝ch kompetencÌa → vzdÏl·vacÌ obsah stanoven˝ pro etapu p¯edökol-nÌho vzdÏl·v·nÌ, v rozsahu, kter˝ odpovÌd· jeho indi-vidu·lnÌm moûnostem
r·mcovÈ cÌle ñ cÌle obecnÈ, kterÈ vytyËujÌ z·kladnÌsmÏr a pojetÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; smϯujÌ k rozvoji osobnosti dÌtÏte a osvojov·nÌ klÌËov˝chkompetencÌ, vËetnÏ → vzdÏl·vacÌho obsahur·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (RVP) ñ kurikul·rnÌdokument st·tnÌ ˙rovnÏ obecnÏ platn˝ pro urËitou˙roveÚ vzdÏl·v·nÌ; v souladu s nÌm ökola vypracov·-v· a realizuje sv˘j → ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program;r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy vyd·v· MäMT
R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ
vzdÏl·v·nÌ (RVP PV) ñ → kurikul·rnÌ dokumentst·tnÌ ˙rovnÏ platn˝ pro veökerÈ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·-nÌ; vymezuje zejmÈna konkrÈtnÌ → cÌle p¯edökolnÌhovzdÏl·v·nÌ, → klÌËovÈ kompetence, → vzdÏl·vacÌobsah a podmÌnky vzdÏl·v·nÌ a z·sady pro tvorbuökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘; v souladu s nÌmmate¯skÈ ökoly vypracov·vajÌ a realizujÌ svÈ → ökol-nÌ vzdÏl·vacÌ programyrizika ñ hlavnÌ p¯ek·ûky ohroûujÌcÌ ˙spÏch vzdÏl·va-cÌch z·mÏr˘ pedagoga
ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·-
v·nÌ (äVP PV) ñ jedineËn˝ dokument, podle nÏhoûse uskuteËÚuje vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v konkrÈtnÌ mate¯skÈökole; kaûd· ökola si vypracov·v· sv˘j, a to v soula-du s RVP PV a konkrÈtnÌmi podmÌnkami ökoly
ökolsk˝ z·kon ñ z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökol-nÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈmvzdÏl·v·nÌ
tematickÈ uËenÌ ñ zp˘sob vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, kter˝ spo-ËÌv· ve vyhled·v·nÌ tÈmat, ËinnostÌ a situacÌ, kterÈjsou dÏtem blÌzkÈ a srozumitelnÈ a kterÈ umoûÚujÌ,aby dÏti zÌsk·valy oËek·vanÈ poznatky, dovednostÌ,hodnoty i postoje v re·ln˝ch souvislostech a tak jedok·zaly prakticky vyuûÌt
ÑuËivoì ñ je pojÌm·no jako → vzdÏl·vacÌ nabÌdka; m·ËinnostnÌ povahu a je prost¯edkem k dosaûenÌ v˝stup˘
v˝sledky vzdÏl·v·nÌ ñ osobnostnÌ, pozn·vacÌ a Ëin-nostnÌ zp˘sobilosti, kterÈ si jedinec v pr˘bÏhu vzdÏl·-v·nÌ osvojuje (dovednosti, poznatky, schopnosti, hod-noty a postoje a jejich komplexy)
vzdÏl·vacÌ cÌle ñ v RVP PV jsou rozliöov·ny dvÏkategorie cÌl˘: cÌle jako z·mÏry → r·mcovÈ cÌle, →dÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) a cÌle jako v˝stupy → klÌËovÈkompetence, → dÌlËÌ v˝stupyvzdÏl·vacÌ oblasti ñ Ë·sti → vzdÏl·vacÌho obsahuvzniklÈ jeho orientaËnÌm ËlenÏnÌm; v RVP PV je totoËlenÏnÌ odvozeno od → interakËnÌch oblastÌ; v RVPPV je vzdÏl·vacÌch oblastÌ pÏt: biologick·, psycholo-gick·, interperson·lnÌ, soci·lnÏ kulturnÌ a environ-ment·lnÌ
vzdÏl·vacÌ obsah ñ hlavnÌ prost¯edek vzdÏl·v·nÌ; pro-pojen˝ celek → oËek·van˝ch v˝stup˘ a → ÑuËivaìodpovÌdajÌcÌ ˙rovni urËitÈho stupnÏ vzdÏl·v·nÌ
strana 42 SEŠIT 2
ññññññññññ45) V tÏchto souvislostech b˝vajÌ uûÌv·ny takÈ pojmy znalosti Ëi
poznatky; vÏdomosti ch·peme jako znalosti p¯ev·ûnÏ teoretickÈ,poznatky jako jednoduchÈ, izolovanÈ, znalosti pak zahrnujÌnejen poznatky, ale takÈ dovednost a schopnost je uplatnit ; RVPPV akcentuje tuto praktickou vyuûitelnost tÌm, ûe dÏti uËÌpoznatk˘m pr·vÏ v praktick˝ch situacÌch a smyslupln˝ch sou-vislostech; p¯esto je ñ vzhledem k element·rnÌ povaze znalostÌ ñuûÌv·n p¯ev·ûnÏ v˝raz poznatky.
vzdÏl·vacÌ obsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ ñ celekpropojujÌcÌ → oËek·vanÈ v˝stupy a → ÑuËivoì odpo-vÌdajÌcÌ ˙rovni p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; v RVP PV jeËlenÏn do → vzdÏl·vacÌch oblastÌvzdÏl·vacÌ obsahy vzdÏl·vacÌch oblastÌ v RVP PVñ propojenÈ celky, kterÈ kromÏ → oËek·van˝ch v˝stu-p˘ a → uËiva zahrnujÌ jeötÏ → dÌlËÌ (oblastnÌ) cÌlevzdÏl·vacÌ nabÌdka ñ pojem oznaËujÌcÌ v RVP PV→
ÑuËivoì a vyjad¯ujÌcÌ z·roveÚ formu, jakou je dÌtÏtip¯edkl·d·no; vzdÏl·vacÌ nabÌdka je z·vazn· pro peda-goga; je formulov·na v podobÏ ËinnostÌ (intelekto-v˝ch i praktick˝ch), pop¯. p¯ÌleûitostÌ, kterÈ by mÏlyb˝t dÏtem v pr˘bÏhu jejich vzdÏl·v·nÌ nabÌzeny, a tov pestrÈ a mnohostrannÈ skladbÏ a v dostateËnÈ ö̯ivzdÏl·v·nÌ ñ proces zahrnujÌcÌ sloûku v˝chovnoui vzdÏl·vacÌ
SEŠIT 2 Strana 43
R¡MCOV› PL¡N
SYST…MU KURZŸ DVPP PRO CIZÕ
JAZYKY
Schv·len˝ MäMT dne 4. ledna 2005, Ëj. 17245/2004-25
V souvislosti se vstupem »eskÈ republiky do Evrop-skÈ unie a se zav·dÏnÌm nov˝ch vzdÏl·vacÌch progra-m˘ vznikajÌ poûadavky na novÈ specifickÈ dovednostiuËitel˘ vËetnÏ uËitel˘ cizÌch jazyk˘.
Nezbytnou souË·stÌ profesnÌho r˘stu je systematickÈa koherentnÌ celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ. CÌlem tohoto pro-jektu je vytvo¯it r·mec kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky.
P¯ipravovan˝ r·mec kurz˘ DVPP by mÏl pomocivöem zainteresovan˝m subjekt˘m v n·sledujÌcÌchaspektech:
�� MäMT »R p¯i zajiöùov·nÌ kvality DVPP,�� centr˘m dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch
pracovnÌk˘ p¯i pl·nov·nÌ a organizov·nÌ kurz˘DVPP,
�� metodik˘m-ökolitel˘m a lektor˘m p¯i p¯ÌpravÏa realizaci kurz˘,
�� ¯editel˘m ökol p¯i pl·nov·nÌ dalöÌho vzdÏl·v·nÌuËitel˘ na jejich ökol·ch a p¯i v˝bÏru odpovÌdajÌ-cÌch kurz˘,
�� uËitel˘m p¯i pl·nov·nÌ vlastnÌho profesnÌho r˘stua p¯i v˝bÏru jednotliv˝ch kurz˘.
Tento r·mcov˝ pl·n je zpracov·n v souladu se stra-tegiÌ MäMT pro profesnÌ r˘st pedagogick˝ch pracov-nÌk˘ (kariÈrnÌ r˘st), je v souladu s dokumentem Spo-leËn˝ evropsk˝ referenËnÌ r·mec pro jazyky ñ Jak seuËÌme jazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v jazycÌch hod-notÌme ñ d·le jen SERR (Olomouc 2002) a je rozdÏlendo n·sledujÌcÌch ˙rovnÌ:I. jazykovÈ kurzy pro uËitele jin˝ch p¯edmÏt˘ neû
danÈho cizÌho jazyka,II. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele bez odbor-
nÈ III. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele s odbornou
kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,IV. specializovanÈ kurzy pro zkuöenÈ uËitele s odbor-
nou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka.
Tento r·mcov˝ pl·n�� poskytuje jasnou struËnou charakteristiku kaûdÈ
˙rovnÏ (vstupnÌ a v˝stupnÌ dovednosti ˙ËastnÌk˘a ˙roveÚ kurzu),
�� stanovÌ r·mcovÏ obsah (kurikulum) kurz˘ prokaûdou ˙roveÚ,
�� stanovÌ minim·lnÌ hodinovou dotaci pro kaûdou˙roveÚ, tj. minim·lnÌ poËet hodin,
�� stanovÌ zp˘soby pr˘bÏûnÈho a z·vÏreËnÈho hod-nocenÌ ˙ËastnÌk˘ kurz˘,
�� stanovÌ n·stroje evaluace kvality jednotliv˝chkurz˘,
�� stanovÌ zp˘soby standardizace kurz˘.CÌlem tohoto r·mcovÈho pl·nu nenÌ detailnÌ popis
jednotliv˝ch kurz˘, poskytnutÌ seznamu doporuËenÈliteratury ani p¯esn· specifikace metodick˝ch postup˘.
Autorsk˝ t˝m:PaedDr. Zdena Hartingerov·Mgr. Dana Hurtov·PaedDr. Miluöka Kar·skov·Mgr. Eva Paulerov·Mgr. NaÔa Vojtkov·
I. JAZYKOV… KURZYI.1 Popis jazykov˝ch kurz˘I.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu:�� uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ jinou, neû je dan˝
cizÌ jazyk,�� motivace k vyuûitÌ cizÌho jazyka v profesnÌm r˘stu
(nap¯. ˙Ëast v mezin·rodnÌch vzdÏl·vacÌch progra-mech a projektech),
�� jazykov· ˙roveÚ odpovÌdajÌcÌ vstupnÌm poûadav-k˘m jednotliv˝ch kurz˘ podle SpoleËnÈho evrop-skÈho referenËnÌho r·mce pro jazyky ñ Jak se uËÌmejazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v dan˝ch jazycÌchhodnotÌme (SERR ).
Kurz VstupnÌ ˙roveÚ V˝stupnÌ ˙roveÚAO/A1 ⁄pln˝ zaË·teËnÌk A 1A1/A2 A 1 A 2A2/B1 A 2 B 1B1/B2 B 1 B 2
I.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kaûdÈho kurzu obdrûÌ
˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈ instituce. ⁄spÏön˝absolvent poslednÌho kurzu dos·hne cÌlovÈ ˙rovnÏ B2poûadovanÈ u z·kladnÌ st·tnÌ jazykovÈ zkouöky Ëizkouöky s mezin·rodnÌ platnostÌ (nap¯. v angliËtinÏFCE, v nÏmËinÏ ZDFB nebo ve francouzötinÏ DELF).
I.1.3 DÈlka kurz˘Kaûd˝ kurz bude v rozsahu minim·lnÏ 150 hodin
(1 hodina = 45 minut), z toho 120 hodin p¯ÌmÈho vyu-Ëov·nÌ a 30 hodin samostatnÈho studia, tj. ̄ ÌzenÈ dom·-cÌ p¯Ìpravy. Od kurz˘ A2/B1 po B1/B2 n·roËnost prud-ce stoup·, takûe nap¯. pro kurz B1/B2 by hodinov·dotace mohla b˝t aû dvojn·sobn·.
I.1.4 Obsah kurz˘JednotlivÈ kurzy budou na odpovÌdajÌcÌ ˙rovni
budovat a rozvÌjet osvojov·nÌ jazykov˝ch prost¯edk˘(v˝slovnost a pravopis, slovnÌ z·sobu, mluvnici a jejÌfunkËnÌ uûitÌ) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ,poslech, ËtenÌ a psanÌ). N·plÚ kurz˘ je uvedena d·le(str. 6 ñ 9).
I.1.5 HodnocenÌPr˘bÏûnÈ ñ dÌlËÌ ˙koly (dom·cÌ ˙koly, pr·ce v hodi-
n·ch, dÌlËÌ testy).Z·vÏreËnÈ ñ test, kter˝ bude obsahovat pÌsemnou
a ˙stnÌ Ë·st a bude ovϯovat vöechny jazy-kovÈ prost¯edky a ¯eËovÈ dovednosti.
CelkovÈ hodnocenÌ ˙ËastnÌka kurzu se bude skl·datz 50% pr˘bÏûnÈho hodnocenÌ (dÌlËÌ ˙koly) a z 50%hodnocenÌ z·vÏreËnÈho (testu).
K ˙spÏönÈmu absolvov·nÌ kurzu je t¯eba zÌskat ales-poÚ 60% z celkovÈho hodnocenÌ a 80% aktivnÌ ˙Ëasti.
⁄ËastnÌci budou takÈ vedeni k soustavnÈmu sebe-hodnocenÌ (nap¯. pracÌ s Evropsk˝m jazykov˝mportfoliem pro dospÏlÈ).
I.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT,�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ ñ budou
to uËitelÈ s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka, kte¯Ì absolvovali minim·lnÏ 40 hodinkurz˘ DVPP ˙rovnÏ III, resp. IV,
�� v kaûdÈm kurzu bude provedena alespoÚ jedna hos-pitace odborn˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ vzdÏl·vacÌinstituce specializovan˝m na cizÌ jazyk,
�� lektor povede pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu (pl·nkurzu, t¯ÌdnÌ kniha, seznam pouûitÈ literatury, pr˘-bÏûnÈ i z·vÏreËnÈ hodnocenÌ pr·ce ˙ËastnÌk˘, z·z-nam o hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, z·vÏreËn· zpr·-va),
�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,
�� z·vÏry vöech typ˘ hodnocenÌ budou vyuûity k dalöÌ-mu zkvalitnÏnÌ kurz˘,
�� v nabÌdce kurzu budou p¯esnÏ uvedeny vstupnÌpoûadavky na ˙ËastnÌka,
�� v kurzu budou pouûÌv·ny modernÌ metody a materi-·ly rozvÌjejÌcÌ osvojov·nÌ vöech jazykov˝ch pro-st¯edk˘ a ¯eËov˝ch dovednostÌ odpovÌdajÌcÌch ˙rov-ni kurzu,
�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium.
I.3 Standardizace kurz˘:�� bude provedena z·vÏreËn˝mi testy,
pozn.: pro vytvo¯enÌ standardizovan˝ch z·vÏreË-n˝ch test˘ pro jednotlivÈ ˙rovnÏ kurz˘ navrhujemevytvo¯it nebo oslovit nez·visl˝ testovacÌ org·n(nap¯. AMATE, Scio),
�� 2x roËnÏ bude provedeno proökolenÌ lektor˘ v oblas-ti metodiky vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,pozn.: pro proökolenÌ lektor˘ navrhujeme oslovitodbornÌky z vysok˝ch ökol, Ëi profesnÌch sdruûenÌmetodik˘-ökolitel˘,
�� nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno proöko-len˝m externÌm evalu·torem; kritÈria evaluacebudou vypracov·na ve spolupr·ci vöech z˙ËastnÏ-n˝ch stran.
�� Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·to-ra:ñ uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈ-
ho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval/a kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-
ökolitele nebob) zÌskal jeden z n·sledujÌcÌch titul˘: pro anglick˝
jazyk MA TEFL, MA TESOL, pro jinÈ ekviva-lenty,
ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌ-k˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace v˝chovnÏvzdÏl·vacÌho procesu, jeho v˝sledk˘ a vzdÏl·va-cÌch program˘.
ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu(aktivnÌ ˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnostapod.).
I.4 JednotlivÈ jazykovÈ kurzyI.4.1.
Kurz A 0/A 1
VstupnÌ ˙roveÚ
⁄pln˝ zaË·teËnÌk.
V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
strana 44 SEŠIT 2
StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘ma zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏt kon-krÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pouûÌvat.UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈ ot·z-ky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯. o mÌstÏ,kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈ vlastnÌ,a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûe se jedno-duch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partner pomalua jasnÏ a je ochoten mu/jÌ v konverzaci pomoci.
N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou postupnÏ osvojovat jazykovÈ
prost¯edky a z·kladnÌ ¯eËovÈ dovednosti. PostupnÏ siosvojÌ z·kladnÌ reperto·r slovnÌ z·soby zahrnujÌcÌ izo-lovanÈ lexik·lnÌ jednotky a fr·ze a budou procviËovatjejich pouûitÌ v konkrÈtnÌch situacÌch. OsvojÌ si v ome-zenÈ m̯e nÏkolik z·kladnÌch gramatick˝ch struktur.V˝cvik v˝slovnosti bude zamϯen na osvojenÌ slova fr·zÌ tak, aby byly srozumitelnÈ pro rodilÈ mluvËÌ.⁄ËastnÌci se budou jednoduch˝m zp˘sobem zapojovatdo interakce (p·rovÈ, skupinovÈ), budou si kl·st ot·z-ky t˝kajÌcÌ se jich samotn˝ch, toho, kde bydlÌ, lidÌ,kterÈ znajÌ, vÏcÌ, kterÈ majÌ, a na podobnÈ ot·zkybudou odpovÌdat. Budou iniciovat jednoduchÈ v˝rokyv oblastech nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb nebo t˝kajÌcÌ sevelmi zn·m˝ch tÈmat a reagovat na nÏ. PoslechovÈtexty budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a z·klad-nÌch fr·zÌ, kterÈ se t˝kajÌ ˙ËastnÌk˘ samotn˝ch, jejichrodin a bezprost¯ednÌho okolÌ. Texty budou namluvenypomalu a z¯etelnÏ. Texty ke ËtenÌ budou jednoduchÈ,budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a jednoduchÈvÏty. ⁄ËastnÌcÌ budou procviËovat psanÌ struËn˝ch jed-noduch˝ch text˘ (nap¯. dopis, pohlednice apod.).Budou se uËit vyplÚovat formul·¯e obsahujÌcÌ osobnÌ˙daje. Budou si pr˘bÏûnÏ osvojovat psanou podobujazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na opisov·nÌ zn·-m˝ch slov a kr·tk˝ch fr·zÌ a na hl·skov·nÌ.
Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A0/A1
bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut.
Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15 %
ËtenÌ 15 %slovnÌ z·soba a mluvnice 15 %psanÌ 15 %
⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40 %
I.4.2.
Kurz A1/A2
VstupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘ma zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏtkonkrÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pou-ûÌvat. UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈot·zky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯.o mÌstÏ, kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈvlastnÌ, a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûese jednoduch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partnerpomalu a jasnÏ a je ochoten mu/jÌ pomoci.
V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝mv˝raz˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌbezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informaceo nÏm/nÌ a jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopi-su a zamÏstn·nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ed-nictvÌm jednoduch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadu-jÌ jednoduchou a p¯Ìmou v˝mÏnu informacÌ o zn·-m˝ch a bÏûn˝ch skuteËnostech. UmÌ jednoduch˝mzp˘sobem popsat svou vlastnÌ rodinu, bezprost¯ed-nÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌ se jeho/jejÌch nejnalÈ-havÏjöÌch pot¯eb.
N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ pro-
st¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Budou sirozöi¯ovat slovnÌ z·sobu umoûÚujÌcÌ komunikaciv bÏûnÈm dennÌm styku v r·mci zn·m˝ch situacÌa tÈmat. Budou se uËit spr·vnÏ pouûÌvat z·kladnÌ gra-matickÈ struktury. V˝slovnost bude d·le procviËo-v·na tak, aby byla srozumiteln· pro rodilÈ mluvËÌ.⁄ËastnÌci budou pouûÌvat jednoduchÈ kaûdodennÌzp˘soby pozdrav˘, oslovenÌ a spoleËenskÈ konverza-ce. PoslechovÈ texty budou obsahovat fr·ze a nejbÏû-nÏjöÌ slovnÌ z·sobu vztahujÌcÌ se k oblastem, kterÈ se˙ËastnÌk˘ bezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ infor-mace o nich, jejich rodin·ch, nakupov·nÌ, mÌstopisu,zamÏstn·nÌ apod.). Budou procviËovat pochopenÌsmyslu kr·tk˝ch jasn˝ch, jednoduch˝ch zpr·v a hl·-öenÌ. Texty ke ËtenÌ budou kr·tkÈ a jednoduchÈa ˙ËastnÌci budou procviËovat vyhled·v·nÌ konkrÈt-nÌch p¯edvÌdateln˝ch informacÌ v jednoduch˝ch kaû-dodennÌch materi·lech, nap¯. v inzer·tech, prospek-tech, jÌdelnÌch lÌstcÌch, jÌzdnÌch ¯·dech. ⁄ËastnÌcibudou procviËovat psanÌ kr·tk˝ch jednoduch˝chpozn·mek a zpr·v t˝kajÌcÌch se jejich z·kladnÌchpot¯eb. Budou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch osob-nÌch dopis˘. Budou upevÚovat a rozvÌjet uûÌv·nÌpsanÈ podoby jazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì naopisov·nÌ kr·tk˝ch vÏt, kterÈ se t˝kajÌ kaûdodennÌhoûivota.
Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A1/A2
bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut.
SEŠIT 2 Strana 45
Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%
ËtenÌ 15% slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%
⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev
40%
I.4.3
Kurz A2/B1
VstupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝m v˝ra-z˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌ bezpro-st¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informace o nÏm/nÌa jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopisu a zamÏstn·-nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ednictvÌm jednodu-ch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadujÌ jednoduchou a p¯Ì-mou v˝mÏnu informacÌ o zn·m˝ch a bÏûn˝ch skuteË-nostech. UmÌ jednoduch˝m zp˘sobem popsat svouvlastnÌ rodinu, bezprost¯ednÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌse jeho/jejÌch nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb.
V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈspisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat,se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, vevolnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeûmohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazy-kem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text natÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌ-majÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏ-je a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zorya pl·ny.
N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ pro-
st¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi-¯ov·na slovnÌ z·soba v r·mci tÈmat t˝kajÌcÌch se kaû-dodennÌho ûivota a bude procviËov·no jejÌ pouûitÌvËetnÏ vyuûitÌ opisn˝ch prost¯edk˘. Bude procviËov·nreperto·r bÏûn˝ch gramatick˝ch prost¯edk˘ a vzor-c˘ v r·mci snadno p¯edvÌdateln˝ch situacÌ. D·le budepokraËovat v˝cvik srozumitelnÈ v˝slovnosti. ⁄ËastnÌcise budou aktivnÏ zapojovat do situacÌ, kterÈ mohounastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se mluvÌ cÌlov˝mjazykem. Budou se aktivnÏ zapojovat do rozhovor˘o tÈmatech, kter· jsou jim zn·m·, o nÏû se zajÌmajÌnebo kter· se t˝kajÌ kaûdodennÌho ûivota (nap¯. rodiny,konÌËk˘, pr·ce, cestov·nÌ a aktu·lnÌch ud·lostÌ). Budou
procviËovat vypr·vÏnÌ p¯ÌbÏh˘, p¯iblÌûenÌ obsahufilmu nebo knihy a vyj·d¯enÌ svÈ reakce. PoslechovÈtexty budou delöÌ, vyslovov·ny z¯etelnÏ standardnÌv˝slovnostÌ. ⁄ËastnÌci budou procviËovat porozumÏnÌhlavnÌm myölenk·m nekomplikovan˝ch faktografic-k˝ch text˘ o bÏûn˝ch tÈmatech, se kter˝mi se setk·va-jÌ v pr·ci, ve ökole a ve volnÈm Ëase. Budou procviËo-vat porozumÏnÌ smyslu rozhlasov˝ch a televiznÌch pro-gram˘ t˝kajÌcÌch se aktu·lnÌch ud·lostÌ nebo tÈmatsouvisejÌcÌch s jejich osobnÌmi Ëi pracovnÌmi z·jmy.Texty ke ËtenÌ budou pouûÌvat slovnÌ z·sobu Ëasto uûÌ-vanou v kaûdodennÌm ûivotÏ nebo kter· se vztahujek jejich pr·ci. Budou procviËovat porozumÏnÌ popis˘ud·lostÌ, pocit˘ a p¯·nÌ v osobnÌch dopisech. ⁄ËastnÌcibudou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch souvisl˝chtext˘ na tÈmata, kter· dob¯e znajÌ nebo kter· je osobnÏzajÌmajÌ. Budou ps·t osobnÌ dopisy popisujÌcÌ z·ûitkya dojmy. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na vytv·¯enÌ sro-zumiteln˝ch souvisl˝ch text˘ s pouûitÌm spr·vnÈhopravopisu, interpunkce a ˙pravy.
Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A2/B1
bude v rozsahu 90 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut.
Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%
ËtenÌ 15%slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%
⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40%
I.4.4.
Kurz B1/B2
VstupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈspisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat,se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, vevolnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeûmohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazy-kem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text natÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌ-majÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏ-je a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zorya pl·ny.
V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 2) ñ p¯evzato re SERR (str. 24,tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ poja-t· stupnice)
strana 46 SEŠIT 2
StudujÌcÌ dok·ûe porozumÏt hlavnÌm myölenk·m slo-ûit˝ch text˘ t˝kajÌcÌch se jak konkrÈtnÌch, tak abstrakt-nÌch tÈmat vËetnÏ odbornÏ zamϯen˝ch diskusÌ ve svÈmoboru. Dok·ûe se ˙Ëastnit rozhovoru natolik plynulea spont·nnÏ, ûe m˘ûe vÈst bÏûn˝ rozhovor s rodil˝mimluvËÌmi, aniû by to p¯edstavovalo zv˝öenÈ ̇ silÌ pro kte-rÈhokoliv ˙ËastnÌka interakce. UmÌ napsat srozumitelnÈpodrobnÈ texty na öirokou ök·lu tÈmat a vysvÏtlit svÈn·zorovÈ stanovisko t˝kajÌcÌ se aktu·lnÌho problÈmus uvedenÌm v˝hod a nev˝hod r˘zn˝ch moûnostÌ.
N·plÚ kurzu⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ prost¯ed-
ky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi¯ov·naslovnÌ z·soba k oboru z·jmu ˙ËastnÌk˘ a k nejobecnÏj-öÌm tÈmat˘m. ⁄ËastnÌci budou vedeni k pouûÌv·nÌ for-mulacÌ tak, aby se vyhnuli Ëast˝m opakov·nÌm. D·lebudou procviËov·ny a upevÚov·ny gramatickÈ a gra-maticko-frazeologickÈ struktury a jejich spr·vnÈ pou-ûÌv·nÌ. Bude rozvÌjena jasn·, p¯irozen· v˝slovnosta intonace. ⁄ËastnÌci se budou plynule a spont·nnÏ˙Ëastnit rozhovor˘, a to i s rodil˝mi mluvËÌmi. BudouprocviËovat aktivnÌ zapojov·nÌ se do diskusÌ o zn·m˝chtÈmatech, budou vysvÏtlovat a obhajovat svÈ n·zory.Budou se podrobnÏ a srozumitelnÏ vyjad¯ovat k öirokÈök·le tÈmat, kter· se vztahujÌ k oblastem jejich z·jm˘.Budou vysvÏtlovat sv· stanoviska k aktu·lnÌm ot·zk·ma uv·dÏt v˝hody a nev˝hody r˘zn˝ch ¯eöenÌ. PoslechovÈtexty budou obsahovat delöÌ promluvy a p¯edn·öky, tele-viznÌ a rozhlasovÈ zpr·vy a programy t˝kajÌcÌ se aktu·l-nÌch tÈmat, filmy ve spisovnÈm jazyce. ⁄ËastnÌci budouprocviËovat jejich porozumÏnÌ a budou se snaûit sledovati sloûitÈ v˝mÏny n·zor˘. Texty ke ËtenÌ budou obsaho-vat Ël·nky a zpr·vy zab˝vajÌcÌ se souËasn˝mi problÈmy,v nichû auto¯i zaujÌmajÌ konkrÈtnÌ postoje Ëi stanoviska.⁄ËastnÌci se budou uËit porozumÏt i text˘m souËasnÈprÛzy. ⁄ËastnÌci budou procviËovat vytv·¯enÌ pÌse-mn˝ch text˘ srozumiteln˝ch podrobn˝ch text˘ na öiro-kou ök·lu tÈmat souvisejÌcÌch s jejich z·jmy. Budou ps·tpojedn·nÌ, zpr·vy, p¯ed·vat informace, obhajovat nebovyvracet urËit˝ n·zor. V dopisech budou zd˘razÚovat,ËÌm jsou pro nÏ ud·losti a z·ûitky osobnÏ d˘leûitÈ. Pokudjde o form·lnÌ str·nku, bude v˝cvik v psanÌ zamϯen navytv·¯enÌ souvisl˝ch text˘, kterÈ odpovÌdajÌ pravidl˘mt˝kajÌcÌm se ˙pravy textu a v˝stavby odstavc˘.
Z·vÏreËn˝ testPÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz B1/B2
bude v rozsahu 120 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut.
Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testuPÌsemn· Ë·st poslech 15%
ËtenÌ 15% slovnÌ z·soba a mluvnice 15%psanÌ 15%
⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakceSamostatn˝ ˙stnÌ projev 40%
II. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PROU»ITELE BEZ ODBORN… KVALIFIKACEPRO V›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA
II.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ pro uËitele bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka
II.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu
Profil ûadatele
�� UËitel bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,
�� uËÌ nebo bude uËit cizÌ jazyk,�� je motivov·n k osobnÌmu profesnÌmu rozvoji, p¯Ì-
padnÏ k rozö̯enÌ odbornÈ kvalifikace o cizÌ jazyk,�� prok·ûe znalost cizÌho jazyka minim·lnÏ na ˙rovni
A 2,�� prok·ûe z·jem aplikovat zÌskanÈ poznatky a doved-
nosti ve v˝uce.
Profil absolventa kurzu
�� Ovl·d· cizÌ jazyk na ˙rovni B2 (˙ËastnÌci mohouuvedenou jazykovou ˙roveÚ dos·hnout absolvov·-nÌm jazykov˝ch kurz˘ A2/B1 a B1/B2, pouzeB1I/B2 nebo p¯edloûÌ certifik·t o odpovÌdajÌcÌ jazy-kovÈ zkouöce ñ viz I.1.2),
�� prakticky prok·ûe uËitelskÈ kompetence ñ tj.a) porozumÌ systÈmu cizÌho jazyka a bude schopen
jeho prezentace a procviËov·nÌ na dan˝ch jazyko-v˝ch ˙rovnÌch a vÏkov˝ch stupnÌch,
b) dok·ûe studenty motivovat, rozpozn· jejichpot¯eby a vytvo¯Ì pozitivnÌ prost¯edÌ pro vyuËo-vacÌ proces,
c) prok·ûe dovednost efektivnÏ organizovatv˝uku,
d) prok·ûe schopnost vÈst hodinu p¯ev·ûnÏ v cizÌmjazyce,
e) zn· r˘znÈ p¯Ìstupy, metody a techniky ve v˝ucea je schopen je aplikovat v praxi,
f) umÌ pouûÌvat vhodnÈ evaluaËnÌ a klasifikaËnÌn·stroje,
g) dok·ûe vybrat, pouûÌvat a p¯izp˘sobovat r˘znÈv˝ukovÈ materi·ly,
h) dok·ûe dlouhodobÏ pl·novat a sv˘j pl·n ve vyu-ËovacÌm procesu flexibilnÏ pouûÌvat,
i) je schopen sebereflexe a sebehodnocenÌ,j) dok·ûe spolupracovat s kolegy,k) m· z·jem o sv˘j dalöÌ profesnÌ rozvoj, l) dovede se orientovat i v cizojazyËnÈ odbornÈ lite-
ratu¯e,�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈ
profesnÌ pot¯eby a z·jmy spr·vn˝m v˝bÏrem odpo-vÌdajÌcÌch v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘.
SEŠIT 2 Strana 47
II.1.2 CertifikacePo ̇ spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ̇ ËastnÌk osvÏd-ËenÌ od akreditovanÈ instituce
a) o absolvov·nÌ kurzu jazykovÈ ˙rovnÏ B2 b) o absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu
a v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘.
II.1.3 DÈlka kurzua) JazykovÈ kurzy viz I. JazykovÈ kurzy A2/B1
a B1/B2.(NenÌ nutnÈ je absolvovat, prok·ûe-li ˙ËastnÌkdosaûenÌ jazykovÈ ˙rovnÏ B2.)
b) DidaktickÈ kurzy:� z·kladnÌ didaktick˝ kurz 60 hodin� v˝bÏrovÈ kurzy 30 hodin
(aû po absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu)celkem 90 hodin
KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.
II.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) Z·kladnÌ didaktick˝ kurz (60 hodin):�� z·kladnÌ p¯Ìstupy a metody v˝uky jazyka pro r˘znÈ
vÏkovÈ kategorie,�� v˝uka ̄ eËov˝ch dovednostÌ (poslech, mluvenÌ, ËtenÌ,
psanÌ),�� v˝uka jazykov˝ch prost¯edk˘ (mluvnice a jejÌ
funkËnÌ uûitÌ, slovnÌ z·soba, v˝slovnost, pravopis),�� organizace v˝uky, jazyk uËitele,�� kr·tkodobÈ a dlouhodobÈ pl·nov·nÌ,�� diagnostikov·nÌ pot¯eb û·k˘,�� pr·ce s chybou, testov·nÌ, hodnocenÌ a klasifikace,�� v˝bÏr a evaluace uËebnÌch materi·l˘, tvorba vlastnÌch.
Vzhledem k tomu, ûe kurz je urËen pro uËitele bezodbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,budou p¯evaûovat vstupnÌ informace ze strany lektoras praktick˝m procviËenÌm. Tento kurz doporuËujemeza¯adit pro ˙ËastnÌky s jazykovou ˙rovnÌ B1 a realizo-vat jej oddÏlenÏ od kurzu jazykovÈho.
V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy (30 hodin)Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯eb Ëes-
kÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch institucÌ(nap¯. kurz/semin·¯ zamϯen˝ na v˝uku dÏtÌ se specific-k˝mi poruchami uËenÌ, jako jsou nap¯.dyslektici, napouûÌv·nÌ autentick˝ch materi·l˘ ve v˝uce anglickÈhojazyka, pr·ce s Evropsk˝m jazykov˝m portfoliem, jakpracovat se û·ky, kte¯Ì jeötÏ neËtou a nepÌöou atd.).
II.1.5 HodnocenÌ⁄spÏön˝ absolvent splnÌ vöechny zadanÈ ˙koly.80% aktivnÌ ˙Ëasti.
Z·kladnÌ kurz:�� pÌsemnÈ ˙koly (n·slechy u koleg˘ ve ökole a z·zna-
my tÏchto n·slech˘, detailnÌ pÌsemnÈ p¯Ìpravy na
hodinu, zhodnocenÌ uËebnice podle poskytnutÈhodotaznÌku a sebehodnotÌcÌ dotaznÌk, jehoû v˝sledkynasmÏrujÌ ˙ËastnÌka k v˝bÏru dalöÌch voliteln˝chdidaktick˝ch kurz˘),
�� mikrov˝stupy vedenÈ v cizÌm jazyce p¯ed kolegy//û·ky/studenty.
V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy:�� ˙ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho
v˝bÏru a vypracuje roËnÌ v˝chovnÏ-vzdÏl·vacÌ pl·n,v nÏmû bude aplikovat poznatky zÌskanÈ v jÌmvybran˝ch kurzech.
II.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ
programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pra-covnÌk˘.
�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru metodik˘-öko-litel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci:
ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,
ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro meto-
diky-ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo
v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm nalingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ,p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro ang-lick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL),
ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejichdalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,
ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌmr˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost),
�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace odborn˝mpracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo externÌm spo-lupracovnÌkem a bude proveden n·sledn˝ rozborhodiny,
�� metodik-ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentacikurzu,
�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,
�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,
�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,
�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.
II.3 Standardizace kurz˘Bude provedeno proökolenÌ metodik˘-ökolitel˘, kde
budou sjednoceny poûadavky na hodnocenÌ dÌlËÌchpÌsemn˝ch ˙kol˘ a mikrov˝stup˘.
Nez·vislÈ hodnocenÌ kurz˘ bude provedeno proöko-len˝m externÌm evalu·torem.
strana 48 SEŠIT 2
Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora:ñ uËitel odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho
cizÌho jazyka,ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro meto-
diky-ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo studi-
um v zahraniËÌ Ëi kurz se zamϯenÌm na ling-vodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯Ìpad-nÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝jazyk MA TEFL, MA TESOL),
ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracov-nÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace,
ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu(˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost).
III. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PROU»ITELE S ODBORNOU KVALIFIKACÕ PROV›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA
III.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ prouËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka
III.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu
Profil ûadatele:
�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-ho jazyka,
�� z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st.
Profil absolventa kurzu:
�� prok·ûe rozö̯enÌ a prohloubenÌ sv˝ch jazykov˝chkompetencÌ,
�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈprofesnÌ pot¯eby a z·jmy,
�� na z·kladÏ zamϯenÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·û-dit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËittak pot¯eby sv˝ch û·k˘,
�� prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌmjazyk˘m a dok·ûe je aplikovat s ohledem na pot¯ebysv˝ch û·k˘,
�� prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯i-zp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ v˝ukovÈmateri·ly,
�� dok·ûe spolupracovat s kolegy a tÌm se podÌlet nasvÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu.
III.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ jazykovÈ i didaktickÈ
Ë·sti kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈinstituce.
III.1.3 DÈlka kurzu
Jazykov˝ kurz 60 hodinDidaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ 30 hodin vyuËov·nÌ
pod p¯Ìm˝m vedenÌmlektora60 hodin samostatnÈpr·ce
DidaktickÈ kurzy v˝bÏrovÈ 30 hodinCelkem 180 hodin
KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.
III.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) III.1.4.1Jazykov˝ kurz ñ cizÌ jazyk pro uËitele:�� rozvoj komunikativnÌ jazykovÈ kompetence, tj. pro-
hloubenÌ a oûivenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘ (slovnÌz·soba, v˝slovnost, mluvnice a jejÌ funkËnÌ vyuûitÌ,pravopis) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ, poslech,ËtenÌ a psanÌ),
�� tÈmata t˝kajÌcÌ se v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌho procesu,tÈmata sociokulturnÌ a sociolingvistick·,
�� pr·ce s odbornou literaturou a vyuûitÌ odborn˝chËasopis˘, autentick˝ch materi·l˘, video i audionahr·vek.
III.1.4.2Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ:�� äkolitelÈ didaktickÈho kurzu zvolÌ organizaËnÌ
formy pr·ce adekv·tnÌ obsahu a pot¯eb·m ̇ ËastnÌk˘.(pozn.: DoporuËujeme kombinovat formu p¯edn·-öek, interaktivnÌch workshop˘ a semin·¯˘.)
�� souËasnÈ trendy ve v˝uce cizÌch jazyk˘ a jejich vyu-ûitÌ v praxi,
�� zp˘soby hodnocenÌ û·k˘,�� zdokonalenÌ v dovednostech v˝bÏru vhodn˝ch v˝u-
kov˝ch materi·l˘,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat a jejich
zpracov·nÌ k intenzivnÌmu rozboru vlastnÌ pedago-gickÈ pr·ce ˙ËastnÌk˘ s uplatnÏnÌm sebereflexea evaluace,
�� v˝mÏna zkuöenostÌ z vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti.
III.1.4.3DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ:
Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯ebËeskÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch insti-tucÌ (nap¯. vyuûitÌ informaËnÌch technologiÌ, p¯Ìpravak maturitÏ, EvropskÈ jazykovÈ portfolio atd.).
III.1.5 HodnocenÌJazykov˝ kurz:80% aktivnÌ ˙Ëasti.
SEŠIT 2 Strana 49
SebehodnocenÌ ˙ËastnÌk˘ podle SpoleËnÈho refe-renËnÌho r·mce pro jazyky, stanovenÌ si re·ln˝ch cÌl˘v dalöÌm jazykovÈm rozvoji.
Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ:�� aktivnÌ ˙Ëast na semin·¯Ìch,�� splnÏnÌ ˙kol˘ zadan˝ch pro samostatnou pr·ci:
ñ prezentace v˝sledk˘ sledov·nÌ zamϯenÈho nar˘znÈ aspekty vyuËovacÌho procesu,
ñ vyuûitÌ analyzovan˝ch dat ke zv˝öenÌ kvalityvyuËov·nÌ a k vlastnÌmu profesnÌmu r˘stu.
DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ:⁄ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho
v˝bÏru.
III.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ
programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pra-covnÌk˘.
�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ a meto-dik˘-ökolitel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifi-kaci:
ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,
ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘ buÔ ñ v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodi-
ky-ökolitele, neboñ absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahra-
niËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodi-daktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏvysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazykMA TEFL, MA TESOL),
ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejichdalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,
ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌmr˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost),
�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace buÔ odbor-n˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo exter-nÌm odbornÌkem,
�� lektor a metodik-ökolitel povedou pr˘bÏûnou doku-mentaci kurzu,
�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,
�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,
�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,
�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.
III. 3 Standardizace kurz˘: Bude zajiötÏna minim·lnÏ dvÏma setk·nÌmi lektor˘
a metodik˘-ökolitel˘ p˘sobÌcÌch ve stejnÈm kraji, na
nichû sjednotÌ v˝bÏr a zad·nÌ ˙kol˘ pro samostatnoupr·ci ˙ËastnÌk˘ a vypracujÌ kriteria pro jejÌ hodnocenÌ.
Lekto¯i (vyuËujÌ praktick˝ jazyk) a metodici-ökolite-lÈ (vedou metodickÈ semin·¯e) stanovÌ v˝bÏr a zad·nÌpro samostatnou pr·ci a vypracujÌ kritÈria pro jejÌ hod-nocenÌ.
Nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno exter-nÌm evalu·torem.
Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·to-ra:
ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈhocizÌho jazyka,
ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-
ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ
studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodidaktiku,o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MATESOL),ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracov-
nÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm
r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost).
IV. SPECIALIZOVAN… KURZY PRO U»ITELES ODBORNOU KVALIFIKACÕ PRO V›UKUDAN…HO CIZÕHO JAZYKA
IV.1 Popis specializovan˝ch kurz˘ pro uËiteles odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌhojazyka
IV.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu
Profil ûadatele:
�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-ho jazyka,
�� praxe v oboru minim·lnÏ 5 let,�� ûadatel absolvoval kurzy ˙rovnÏ III,�� doloûen˝ z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st (˙Ëast na kon-
ferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost).
Profil absolventa kurzu:
�� je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈprofesnÌ pot¯eby a z·jmy,
�� na z·kladÏ zamϯenÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·û-dit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËittak pot¯eby ˙ËastnÌk˘ jÌm veden˝ch kurz˘,
�� prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌmjazyk˘m,
strana 50 SEŠIT 2
�� prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯i-zp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ materi·ly(nap¯. v˝ukovÈ materi·ly),
�� prok·ûe schopnost spolupracovat s kolegy a tÌm sepodÌlet na svÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu,
�� prok·ûe kompetence vypl˝vajÌcÌ ze zamϯenÌ kurzu(nap¯. mentor dok·ûe provÈst z·znam a rozborn·slechovÈ hodiny, Ëlen zkuöebnÌ komise dok·ûevÈst zkouöenÌ a objektivnÏ zhodnotit v˝kon studentau zkouöky atd.).
IV.1.2 CertifikacePo ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk od
akreditovanÈ instituce osvÏdËenÌ se specifikovanoufunkcÌ (nap¯. mentor) zÌskanou dan˝m kurzem.
IV.1.3 DÈlka kurzu
Specializovan˝ kurz 30 hodin p¯ÌmÈhovyuËov·nÌ 20 hodin samostatnÈpr·ce
N·sledn· praxe min. 2 hodiny pod vedenÌm zkuöenÈhoodbornÌka
Celkem 52 hodin
N·sledn· praxe znamen·, ûe Ëerstv˝ absolvent kurzubude zpoË·tku pracovat ve spolupr·ci se zkuöe-n˝m odbornÌkem nebo pod jeho vedenÌm.
KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûeb˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝mkurzem.
P¯Ìklady kurz˘:IV.1.4.1
Kurz pro mentory a uv·dÏjÌcÌ uËitele:
�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),
�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich
anal˝za a aplikace v˝sledk˘,�� r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny
ñ n·sledn˝ rozborñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi
�� (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),
�� pl·nov·nÌ vyuËovacÌch hodin p¯Ìpravy student˘,�� systÈm DVPP moûnosti profesnÌho r˘stu pedagogic-
k˝ch pracovnÌk˘, diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌprofesnÌho r˘stu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe).
IV.1.4.2
Kurz pro vedoucÌ p¯edmÏtov˝ch komisÌ:
�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),
�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich
anal˝za a aplikace v˝sledk˘,�� r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny
ñ n·sledn˝ rozborñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi
�� (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),
�� vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,�� diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu,�� evaluaËnÌ techniky,�� pl·nov·nÌ kurikula (v pr˘bÏhu specializovanÈho
kurzu i n·slednÈ praxe),�� vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty,�� vedenÌ t˝mu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu
i n·slednÈ praxe).
IV.1.4.3
Kurz pro Ëleny zkuöebnÌch komisÌ:
�� vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty,�� souËasnÈ trendy a techniky testov·nÌ, hodnocenÌ
a evaluace,�� t˝mov· pr·ce (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu
i n·slednÈ praxe),�� sezn·menÌ se s SpoleËn˝m evropsk˝m referenËnÌm
r·mcem pro jazyky
IV.1.4.4
Kurz pro metodiky ñ ökolitele:
�� intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebe-reflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzui n·slednÈ praxe),
�� diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ,�� pr·ce s odbornou literaturou,�� prezentaËnÌ techniky, p¯Ìprava v˝ukov˝ch materi·l˘
(v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe),
�� dlouhodobÈ a kr·tkodobÈ pl·nov·nÌ (v pr˘bÏhu spe-cializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe),
�� tvorba program˘ DVPP ñ semin·¯e, kurzy kr·tkodo-bÈ i dlouhodobÈ, atd. ñ (v pr˘bÏhu specializovanÈhokurzu i n·slednÈ praxe),
�� teorie a metody vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch,�� diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu
(v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈpraxe).
SEŠIT 2 Strana 51
NabÌdka kurz˘ tÈto ˙rovnÏ bude aktualizov·na podlepot¯eb vzdÏl·vacÌho systÈmu.
IV.1.5 HodnocenÌAbsolventi kurzu budou hodnoceni na z·kladÏ
vypracovanÈho projektu, kter˝ si zvolÌ dle v˝sledk˘anal˝zy vlastnÌch pot¯eb (nap¯. manu·l pro vedenÌpedagogickÈ praxe, pl·n pr·ce p¯edmÏtovÈ komise,soubor zkuöebnÌch materi·l˘, pl·n kurzu DVPP).SouË·stÌ hodnocenÌ bude hodnotÌcÌ zpr·va zkuöenÈhoodbornÌka, kter˝ vedl n·slednou praxi.
IV.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘:�� kurzy budou akreditov·ny MäMT,�� zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘, kte¯Ì
prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci ñ uËitel s odbor-nou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka,
�� minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,�� absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch
pracovnÌk˘ buÔa) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-
ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahra-
niËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodi-daktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏvysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazykMA TEFL, MA TESOL),ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi
jejich dalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm
r˘stu,�� zkuöen˝ odbornÌk, kter˝ povede n·slednou praxi,
musÌ b˝t proökolen a mÌt praxi v danÈm oboru,�� bude provedena alespoÚ jedna hospitace externÌm
spolupracovnÌkem, kter˝ se bude z·roveÚ podÌlet naz·vÏreËnÈm hodnocenÌ kurzu,
�� metodik ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentacikurzu,
�� bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ(sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky,
�� v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌkurzu,
�� ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·lypro samostudium,
�� bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.
IV. 3 Standardizace kurz˘Kurzy budou vedeny t˝my zkuöen˝ch metodik˘-
ökolitel˘ a odbornÌk˘, kte¯Ì povedou n·slednou praxi.P¯ed zah·jenÌm kurzu p¯Ìsluön˝ t˝m vytvo¯Ì kriteriahodnocenÌ ˙ËastnÌk˘, jejich projekt˘ a celÈho kurzu.
Na vypracov·nÌ z·vÏreËnÈ zpr·vy bude tento t˝mspolupracovat s proökolen˝m externÌm evalu·torem.
Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora:�� uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌ-
ho jazyka,�� minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe,�� absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch
pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-
ökolitele, nebob) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahrani-
ËÌ studium Ëi kurz se zamϯenÌm na lingvodidak-tiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysoko-ökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL,MA TESOL),ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ ped. pracovnÌk˘ a zku-
öenosti v oblasti evaluace,ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm
r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëin-nost).
strana 52 SEŠIT 2
Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy schv·lilo k za¯azenÌ do seznamu uËebnic
a uËebnÌch text˘* n·sledujÌcÌ tituly:
pro z·kladnÌ ökoly:
kol: äkolnÌ atlas svÏta 2010 Kartografie».j.: 21164/2004-22; cena: 279,00 KË
pro st¯ednÌ ökoly:
E. Fleischmannov· a kol: PÌsemn· a elektronick· komunikace 2 pro st¯ednÌ ökoly 2011 Fortuna ».j.: 31191/2004-23; cena: 125,00 KË
ñññññññññ* Za¯azenÌ do seznamu uËebnic a uËebnÌch text˘ nab˝v· ˙Ëinnosti po vyd·nÌ uveden˝ch titul˘.
Ztr·ta razÌtek
Dne 6.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem:
Integrovan· st¯ednÌ ökolatechnick· a ekonomick·
Jednoty 1620356 11 Sokolov
PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 6.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ.»j. 32 805/2004-2/1
Dne 16.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem:
Z·kladnÌ umÏleck· ökolaPlasy
okres PlzeÚ ñ sever
a l ks kulatÈho razÌtka s textem:
Z·kladnÌ umÏleck· ökola Plasyokres PlzeÚ ñ sever
PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 16.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ.»j. 32 825/2004-2/1
Ztr·ta sluûebnÌho pr˘kazu»esk· ökolnÌ inspekce oznamuje ztr·tu sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora
PaedDr. Milan Pohl, Ë. sluûebnÌho pr˘kazu 139Ë.j. 32 802/2004-2/1
SEŠIT 2 Strana 53
ČÁST OZNAMOVACÍ
MäMT, Ëj. 10 852/2005-45
StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘
na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ
na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ
nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ,
svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ
nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo
p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho
pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly,
v roce 2005
Ve smyslu ustanovenÌ ß 4 odst. 1, 2 a 4 z·konaË. 306/1999 Sb., o poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝mökol·m, p¯edökolnÌm a ökolsk˝m za¯ÌzenÌm, ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘, stanovuje Ministerstvo ökolstvÌ,ml·deûe a tÏlov˝chovy pro rok 2005 normativy, a to
jako roËnÌ objem neinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝chprost¯edk˘ a z·konn˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch najedno dÌtÏ, û·ka nebo studenta ve srovnatelnÈm oboruvzdÏl·nÌ a formÏ vzdÏl·v·nÌ ve ökole nebo ve srovna-telnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈm za¯ÌzenÌ z¯izovanÈmkrajem nebo ministerstvem nebo jako roËnÌ objemneinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝ch prost¯edk˘ a z·kon-n˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch na jedno dÌtÏ ve srovnatel-nÈ mate¯skÈ ökole z¯izovanÈ obcÌ nebo na jedno dÌtÏnebo û·ka ve srovnatelnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈmza¯ÌzenÌ z¯izovanÈm obcÌ.
P¯ehled v˝öe normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ sta-noven˝ch ministerstvem na rok 2005 je uveden v p¯Ì-loze Ë. 1.
Za¯azenÌ obor˘ vzdÏl·nÌ do normativnÌch kategoriÌpro rok 2005 je uvedeno v p¯Ìloze Ë. 2.
P¯ehled obor˘ vzdÏl·nÌ s v˝ukou ¯idiËskÈho opr·v-nÏnÌ je uveden v p¯Ìloze Ë. 3.
strana 54 SEŠIT 2
SEŠIT 2 Strana 55No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
část
I.No
rmati
v nein
vesti
čních
výda
jů ze
státn
ího ro
zpoč
tu v r
oce 2
005
jako
ročn
í obje
m n
einve
stičn
ích vý
dajů
na je
dnot
ku vý
konu
tj.d
ítě, ž
áka,
stude
nta a
pod.
v (v
e)
Mate
řské
škole
neb
o tří
dě s
celod
enním
pro
voze
m0
00
00
022
879
13 6
662
965
16 6
316
153
95
Mate
řské
škole
neb
o tří
dě s
polod
enním
pro
voze
m,
mate
řské
škole
neb
o tří
dě s
celod
enním
neb
o po
loden
ním
prov
ozem
jde-
li o d
ítě d
ochá
zejíc
í do
MŠ
nejvý
še 5
ka
lendá
řních
dnů
v ka
lendá
řním
měs
íci0
00
00
011
439
6 83
21
483
8 31
53
077
47
Mate
řské
škole
sam
ostat
ně zř
ízené
pro
děti
se zd
ravo
tním
po
stiže
ním27
456
17 8
5614
669
3 18
76
607
2 99
30
00
00
0
Zákla
dní š
kole
tvoře
né p
ouze
třída
mi p
rvníh
o stu
pně d
o 50
žáků
(vče
tně)
34 3
8020
536
16 5
983
938
7 59
86
246
00
00
00
Zákla
dní š
kole
tvoře
né p
ouze
třída
mi p
rvníh
o stu
pně
s více
než
50
žáky
25 8
6214
867
12 7
222
145
5 50
15
494
00
00
00
Zákla
dní š
kole
tvoře
né o
běm
a stu
pni d
o 15
0 žá
ků (v
četně
)32
928
19 8
4616
996
2 85
07
343
5 73
90
00
00
0
Zákla
dní š
kole
tvoře
né o
běm
a stu
pni o
d 15
1 do
250
žáků
(v
četně
)26
689
15 6
7713
532
2 14
55
800
5 21
20
00
00
0
Zákla
dní š
kole
tvoře
né o
běm
a stu
pni n
ad 2
50 žá
ků
23 7
7613
550
11 8
031
747
5 01
45
212
00
00
00
ZŠ sa
mos
taně z
řízen
é pro
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím,
včetn
ě ZŠ
spec
iální,
do
150
žáků
(vče
tně)
38 3
4722
960
19 6
103
350
8 49
56
892
00
00
00
ZŠ sa
mos
taně z
řízen
é pro
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím,
včetn
ě ZŠ
spec
iální,
nad
150
žáků
30
040
16 8
9614
597
2 29
96
252
6 89
20
00
00
0
Škols
kém
úče
lovém
zaříz
ení,
které
pos
kytuj
e příp
ravu
na
vzdě
láván
í v ZŠ
spec
iální
148
710
98 1
7988
564
9 61
536
326
14 2
050
00
00
0
Kurs
u pr
o do
plněn
í zák
l.vzd
ělání
orga
nizov
anéh
o v Z
Š ne
bo
SŠ v
denn
í for
mě
14 6
7510
563
10 5
630
3 90
820
40
00
00
0
Kurs
u pr
o do
plněn
í zák
l.vzd
ělání
orga
nizov
anéh
o v Z
Š ne
bo
SŠ ve
veče
rní f
orm
ě vzd
ělává
ní5
871
4 22
64
226
01
564
810
00
00
0
Kurs
u pr
o do
plněn
í zák
l.vzd
ělání
orga
nizov
anéh
o v Z
Š ne
bo
SŠ v
dálko
vé fo
rmě v
zdělá
vání
2 20
11
584
1 58
40
586
310
00
00
0
Školn
í dru
žině,
školn
ím kl
ubu
00
00
00
7 55
25
507
05
507
2 03
87
Školn
í dru
žině,
školn
ím kl
ubu
ZŠ sa
mos
tatně
zříze
né
pro
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím vč
etně Z
Š sp
eciál
ní9
522
6 94
56
945
02
570
70
00
00
0
Ubyto
vané
ho v
inter
nátu,
ve kt
erém
jsou
uby
tová
ny d
ěti
nebo
žáci
škol
sam
ostat
ně zř
ízený
ch p
ro d
ěti n
ebo
žáky
s t
ěžký
m zd
ravo
tním
pos
tižen
ím79
143
42 4
1829
797
12 6
2115
695
21 0
300
00
00
0
PŘÍLO
HA č
.1
strana 56 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
Ubyto
vané
ho v
inter
nátu,
ve kt
erém
jsou
uby
tová
ny d
ěti
nebo
žáci
škol
sam
ostat
ně zř
ízený
ch p
ro d
ěti n
ebo
žáky
s j
iným
než
těžk
ým zd
ravo
tním
pos
tižen
ím51
469
30 3
1021
481
8 82
911
215
9 94
40
00
00
0
Mate
řské
škole
s int
erná
tním
pro
voze
m26
316
16 6
239
106
7 51
76
151
3 54
20
00
00
0
Ubyto
vané
ho v
dom
ově m
ládež
e, jde
-li o
žáka
neb
o stu
denta
stře
dní š
koly,
konz
erva
toře
a V
OŠ24
532
15 1
7711
513
3 66
45
615
3 74
00
00
00
0
Celod
enně
stra
vova
ného
ve šk
olní jí
delně
, jde
-li o
dítě
, žá
ka n
ebo
stude
nta, k
terý j
e uby
tova
ný v
DM n
ebo
v inte
rnátu
7 85
74
101
04
101
1 51
72
239
00
00
00
Školn
í jíde
lně, j
de-li
o d
ítě m
ateřs
ké šk
oly
00
00
00
4 73
90
3 42
53
425
1 26
747
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě, jde
-li o
dítě
mate
řské
školy
00
00
00
2 36
90
1 71
21
712
633
24
Školn
í jíde
lně -
výde
jna, j
de-li
o d
ítě m
ateřs
ké šk
oly0
00
00
02
369
01
712
1 71
263
324
Školn
í jíde
lně d
o 40
0 str
avov
anýc
h, jd
e-li o
žáka
zákla
dní
školy
00
00
00
3 06
10
2 20
72
207
817
37
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě do
400
strav
ovan
ých,
jde
-li o
žáka
zákla
dní š
koly
00
00
00
2 14
30
1 54
51
545
572
26
Školn
í jíde
lně -
výde
jně d
o 40
0 str
avov
anýc
h,
jde-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly0
00
00
091
80
662
662
245
11
Školn
í jíde
lně d
o 60
0 str
avov
anýc
h,
jde-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly0
00
00
02
725
01
962
1 96
272
637
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě do
600
strav
ovan
ých,
jde
-li o
žáka
zákla
dní š
koly
00
00
00
2 18
00
1 57
01
570
581
29
Školn
í jíde
lně -
výde
jně d
o 60
0 str
avov
anýc
h,
jde-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly0
00
00
054
40
392
392
145
7
Školn
í jíde
lně n
ad 6
00 st
ravo
vaný
ch,
jde-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly0
00
00
02
365
01
699
1 69
962
937
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě nad
600
stra
vova
ných
, jde
-li o
žáka
zákla
dní š
koly
00
00
00
1 89
10
1 35
91
359
503
29
Školn
í jíde
lně -
výde
jně n
ad 6
00 st
ravo
vaný
ch,
jde-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly0
00
00
047
30
340
340
126
7
Školn
í jíde
lně, j
de-li
o d
ítě m
ateřs
ké šk
oly sa
mos
tatně
zří
zené
pro
děti
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím
6 08
13
425
03
425
1 26
71
389
00
00
00
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě, jde
-li o
dítě
mate
řské
školy
sa
mos
tatně
zříze
né p
ro d
ěti se
zdra
votní
m p
ostiž
ením
3 03
91
712
01
712
633
694
00
00
00
Školn
í jíde
lně -
výde
jně, j
de-li
o d
ítě m
ateřs
ké šk
oly
sam
ostat
ně zř
ízené
pro
děti
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím3
039
1 71
20
1 71
263
369
40
00
00
0
SEŠIT 2 Strana 57No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
Školn
í jíde
lně, j
de-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly sa
mos
tatně
zří
zení
pro
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím4
369
2 20
60
2 20
681
61
347
00
00
00
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě, jde
-li o
žáka
zákla
dní š
koly
sam
ostat
ně zř
ízení
pro
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím3
060
1 54
50
1 54
557
294
30
00
00
0
Školn
í jíde
lně -
výde
jně, j
de-li
o žá
ka zá
kladn
í ško
ly sa
mos
tatně
zříze
ní pr
o žá
ky se
zdra
votní
m p
ostiž
ením
1 31
166
20
662
245
404
00
00
00
Školn
í jíde
lně, j
de-li
o žá
ka n
ebo
stude
nta st
ředn
í ško
ly,
konz
erva
toře
a V
OŠ4
735
2 08
40
2 08
477
11
880
00
00
00
Školn
í jíde
lně -
výva
řovn
ě, jde
-li o
žáka
neb
o stu
denta
stř
ední
školy
, kon
zerv
atoře
a V
OŠ3
313
1 45
80
1 45
853
91
316
00
00
00
Školn
í jíde
lně -
výde
jně, j
de-li
o žá
ka n
ebo
stude
nta st
ředn
í šk
oly, k
onze
rvato
ře a
VOŠ
1 42
062
50
625
231
564
00
00
00
Zákla
dní u
měle
cké š
kole
v obo
ru s
indivi
duáln
í výu
kou
(do
4 žá
ků v
odd.
)14
360
10 4
829
662
820
3 87
80
00
00
00
Zákla
dní u
měle
cké š
kole
v obo
ru se
skup
inovo
u a
kolek
tivní
výuk
ou4
389
3 20
42
927
277
1 18
50
00
00
00
Dětsk
ém d
omov
ě 20
0 23
610
1 34
767
610
33 7
3737
498
61 3
910
00
00
0
Diag
nosti
ckém
ústa
vu p
ro d
ěti
301
925
175
572
109
593
65 9
7964
962
61 3
910
00
00
0
Dětsk
ém d
omov
ě se š
kolou
25
4 46
414
0 92
991
127
49 8
0252
144
61 3
910
00
00
0
Diag
nosti
ckém
ústa
vu p
ro m
ládež
320
030
187
211
119
903
67 3
0869
268
63 5
510
00
00
0
Vých
ovné
m ú
stavu
279
874
157
900
105
345
52 5
5558
423
63 5
510
00
00
0
Inter
nátní
čás
ti stř
edisk
a vý
chov
né p
éče
278
633
187
210
119
903
67 3
0769
268
22 1
55
Obor
u vz
dělán
í pra
ktick
á šk
ola je
dnole
té37
271
21 3
2919
615
1 71
47
891
8 05
10
00
00
0
Obor
u vz
dělán
í pra
ktick
á šk
ola d
vou
a tří
leté
49 4
1229
903
24 3
565
547
11 0
648
445
00
00
00
Denn
í for
mě v
zdělá
vání:
v teo
retic
kém
vyuč
ován
í v o
bore
ch vz
dělán
í zař
azen
ých
do n
orm
ativn
ích ka
tegor
ií:
T 1
12 2
497
118
4 34
52
773
2 63
42
497
00
00
00
T 2
14 7
378
934
6 16
12
773
3 30
62
497
00
00
00
T 3
17 1
8310
720
7 94
72
773
3 96
62
497
00
00
00
T 4
17 9
4611
277
8 50
42
773
4 17
22
497
00
00
00
T 5
18 6
2911
775
9 00
22
773
4 35
72
497
00
00
00
T 6
19 9
5212
741
9 96
82
773
4 71
42
497
00
00
00
strana 58 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
T 7
21 3
9813
796
11 0
232
773
5 10
52
497
00
00
00
T 8
23 5
5115
368
12 5
952
773
5 68
62
497
00
00
00
v pra
ktick
ém vy
učov
ání n
a m
zdov
é výd
aje p
edag
ogick
ých
zam
ěstna
nců
v obo
rech
vzdě
lání z
ařaz
enýc
h do
kateg
orie:
OV 1
8 05
15
877
5 87
70
2 17
40
00
00
00
OV 2
10 7
507
847
7 84
70
2 90
30
00
00
00
OV 3
12 4
379
078
9 07
80
3 35
90
00
00
00
OV 4
13 6
239
944
9 94
40
3 67
90
00
00
00
OV 5
16 8
6112
307
12 3
070
4 55
40
00
00
00
OV 6
19 4
5014
197
14 1
970
5 25
30
00
00
00
OV 7
22 4
8016
409
16 4
090
6 07
10
00
00
00
OV 1
19
926
7 24
57
245
02
681
00
00
00
0
OV 1
214
547
10 6
1810
618
03
929
00
00
00
0
OV 1
316
959
12 3
7912
379
04
580
00
00
00
0
OV 1
418
391
13 4
2413
424
04
967
00
00
00
0
OV 1
519
853
14 4
9114
491
05
362
00
00
00
0
OV 1
623
706
17 3
0417
304
06
402
00
00
00
0
v pra
ktick
ém vy
učov
ání n
a m
zdov
é výd
aje n
eped
agog
ickýc
h za
měs
tnanc
ů v o
bore
ch vz
dělán
í zař
azen
ých
do ka
tegor
ie:
Z17
601
5 54
80
5 54
82
053
00
00
00
0
Z26
332
4 62
20
4 62
21
710
00
00
00
0
Z35
428
3 96
20
3 96
21
466
00
00
00
0
Z43
799
2 77
30
2 77
31
026
00
00
00
0
v pra
ktick
ém vy
učov
ání n
a os
tatní
neinv
estič
ní vý
daje
v obo
rech
vzdě
lání z
ařaz
enýc
h do
kateg
orie:
NO1
3 23
90
00
03
239
00
00
00
NO2
5 94
80
00
05
948
00
00
00
NO3
8 65
60
00
08
656
00
00
00
NO4
10 9
130
00
010
913
00
00
00
v gym
náziu
v ob
orec
h vz
dělán
í zař
azen
ých
do n
orm
ativn
í ka
tegor
ie:0
00
00
00
00
00
0
SEŠIT 2 Strana 59No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
C1 (n
ižší s
tupeň
více
letéh
o gy
mná
zia)
29 7
0218
488
16 1
162
372
6 84
14
373
00
00
00
D1(v
yšší
stupe
ň, tj
. pos
lední
4 ro
čníky
více
letéh
o gy
mná
zia)
32 0
9220
484
18 1
122
372
7 57
94
029
00
00
00
E1(č
yřlet
é gym
náziu
m)
32 0
9220
484
18 1
122
372
7 57
94
029
00
00
00
v gym
náziu
sam
ostat
ně zř
ízené
ho p
ro žá
ky se
zdra
votní
m
posti
žením
37
460
20 7
9918
112
2 68
77
696
8 96
50
00
00
0
ve st
ředn
í odb
orné
škole
v ob
orec
h vz
dělán
í zař
azen
ých
do n
orm
ativn
í kate
gorie
:0
00
00
00
00
00
0
UMP1
58 6
1535
800
28 5
507
250
13 2
469
569
00
00
00
UMP2
81 3
0051
040
40 1
6510
875
18 8
8511
375
00
00
00
KON
100
216
69 8
1862
360
7 45
825
833
4 56
50
00
00
0
TKON
106
752
68 6
7160
761
7 91
025
408
12 6
730
00
00
0
F134
374
22 1
2618
943
3 18
38
187
4 06
10
00
00
0
F237
677
23 1
5318
943
4 21
08
567
5 95
70
00
00
0
G131
828
20 2
6817
085
3 18
37
499
4 06
10
00
00
0
G232
280
20 2
6817
085
3 18
37
499
4 51
30
00
00
0
G335
131
21 2
9517
085
4 21
07
879
5 95
70
00
00
0
G437
717
22 5
2317
085
5 43
88
334
6 86
00
00
00
0
H136
145
23 4
1920
236
3 18
38
665
4 06
10
00
00
0
H242
033
25 6
7420
236
5 43
89
499
6 86
00
00
00
0
J137
434
24 3
6021
177
3 18
39
013
4 06
10
00
00
0
J241
640
25 3
8721
177
4 21
09
393
6 86
00
00
00
0
J340
804
25 2
5621
177
4 07
99
345
6 20
30
00
00
0
J442
610
25 2
5621
177
4 07
99
345
8 00
90
00
00
0
J544
415
25 2
5621
177
4 07
99
345
9 81
40
00
00
0
K133
865
21 7
5518
572
3 18
38
049
4 06
10
00
00
0
K237
168
22 7
8218
572
4 21
08
429
5 95
70
00
00
0
K338
071
22 7
8218
572
4 21
08
429
6 86
00
00
00
0
S147
506
30 1
4825
129
5 01
911
155
6 20
30
00
00
0
S249
312
30 1
4825
129
5 01
911
155
8 00
90
00
00
0
S351
117
30 1
4825
129
5 01
911
155
9 81
40
00
00
0
T153
320
34 3
9226
716
7 67
612
725
6 20
30
00
00
0
strana 60 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
T255
126
34 3
9226
716
7 67
612
725
8 00
90
00
00
0
T356
931
34 3
9226
716
7 67
612
725
9 81
40
00
00
0
U142
813
26 2
4320
805
5 43
89
710
6 86
00
00
00
0
W1
35 5
9422
687
19 5
043
183
8 39
44
513
00
00
00
ve st
ředn
í odb
orné
škole
sam
ostat
ně zř
ízené
pro
žáky
se
zdra
votní
m p
ostiž
ením
v ob
orec
h vz
dělán
í zař
. do
nor
mati
vní k
atego
rie:
UMP1
62 4
7034
651
27 1
277
524
12 8
2114
998
00
00
00
UMP2
84 5
6049
458
38 1
7111
287
18 2
9916
803
00
00
00
KON
100
927
67 0
0659
266
7 74
024
792
9 12
90
00
00
0
TKON
107
594
65 9
5457
746
8 20
824
403
17 2
370
00
00
0
F138
679
21 3
0618
002
3 30
47
883
9 49
00
00
00
0
F242
034
22 3
7118
002
4 36
98
277
11 3
860
00
00
0
G136
261
19 5
4116
237
3 30
47
230
9 49
00
00
00
0
G236
712
19 5
4116
237
3 30
47
230
9 94
10
00
00
0
G339
616
20 6
0616
237
4 36
97
624
11 3
860
00
00
0
G442
265
21 8
8016
237
5 64
38
096
12 2
890
00
00
0
H140
364
22 5
3619
232
3 30
48
338
9 49
00
00
00
0
H246
368
24 8
7519
232
5 64
39
204
12 2
890
00
00
0
J141
589
23 4
3020
126
3 30
48
669
9 49
00
00
00
0
J245
847
24 4
9520
126
4 36
99
063
12 2
890
00
00
0
J344
756
24 3
5820
126
4 23
29
012
11 3
860
00
00
0
J446
562
24 3
5820
126
4 23
29
012
13 1
920
00
00
0
J548
368
24 3
5820
126
4 23
29
012
14 9
980
00
00
0
K138
196
20 9
5317
649
3 30
47
753
9 49
00
00
00
0
K241
551
22 0
1817
649
4 36
98
147
11 3
860
00
00
0
K342
454
22 0
1817
649
4 36
98
147
12 2
890
00
00
0
S151
242
29 0
9223
883
5 20
910
764
11 3
860
00
00
0
S253
048
29 0
9223
883
5 20
910
764
13 1
920
00
00
0
S354
854
29 0
9223
883
5 20
910
764
14 9
980
00
00
0
T157
085
33 3
5725
390
7 96
712
342
11 3
860
00
00
0
SEŠIT 2 Strana 61No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
T258
891
33 3
5725
390
7 96
712
342
13 1
920
00
00
0
T360
697
33 3
5725
390
7 96
712
342
14 9
980
00
00
0
U147
109
25 4
1619
773
5 64
39
404
12 2
890
00
00
0
W1
39 8
6221
840
18 5
363
304
8 08
19
941
00
00
00
Denn
í for
mě n
ástav
bové
ho st
udia:
UMP1
53 7
9535
800
28 5
507
250
13 2
464
749
00
00
00
UMP2
75 5
7751
040
40 1
6510
875
18 8
855
652
00
00
00
KON
97 8
9969
818
62 3
607
458
25 8
332
248
00
00
00
F132
309
22 1
2618
943
3 18
38
187
1 99
60
00
00
0
F234
663
23 1
5318
943
4 21
08
567
2 94
30
00
00
0
G129
763
20 2
6817
085
3 18
37
499
1 99
60
00
00
0
G229
988
20 2
6817
085
3 18
37
499
2 22
10
00
00
0
G332
117
21 2
9517
085
4 21
07
879
2 94
30
00
00
0
G434
252
22 5
2317
085
5 43
88
334
3 39
50
00
00
0
H134
080
23 4
1920
236
3 18
38
665
1 99
60
00
00
0
H238
568
25 6
7420
236
5 43
89
499
3 39
50
00
00
0
J135
369
24 3
6021
177
3 18
39
013
1 99
60
00
00
0
J238
175
25 3
8721
177
4 21
09
393
3 39
50
00
00
0
J337
668
25 2
5621
177
4 07
99
345
3 06
70
00
00
0
J438
571
25 2
5621
177
4 07
99
345
3 97
00
00
00
0
J539
474
25 2
5621
177
4 07
99
345
4 87
30
00
00
0
K131
800
21 7
5518
572
3 18
38
049
1 99
60
00
00
0
K234
154
22 7
8218
572
4 21
08
429
2 94
30
00
00
0
K334
606
22 7
8218
572
4 21
08
429
3 39
50
00
00
0
S144
370
30 1
4825
129
5 01
911
155
3 06
70
00
00
0
S245
273
30 1
4825
129
5 01
911
155
3 97
00
00
00
0
S346
176
30 1
4825
129
5 01
911
155
4 87
30
00
00
0
T150
184
34 3
9226
716
7 67
612
725
3 06
70
00
00
0
T251
087
34 3
9226
716
7 67
612
725
3 97
00
00
00
0
T351
990
34 3
9226
716
7 67
612
725
4 87
30
00
00
0
strana 62 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
U139
348
26 2
4320
805
5 43
89
710
3 39
50
00
00
0
W1
33 3
0222
687
19 5
043
183
8 39
42
221
00
00
00
Denn
í for
mě v
zdělá
vání
VOŠ
v obo
rech
vzdě
lání z
ařaz
enýc
h do
nor
mati
vní k
atego
rie:
UMP1
58 3
1235
579
28 3
897
190
13 1
649
569
00
00
00
UMP2
80 8
6650
723
39 9
3810
785
18 7
6811
375
00
00
00
KON
99 6
4369
400
62 0
057
395
25 6
784
565
00
00
00
F134
187
21 9
9018
834
3 15
68
136
4 06
10
00
00
0
F237
479
23 0
0918
834
4 17
58
513
5 95
70
00
00
0
G131
658
20 1
4416
988
3 15
67
453
4 06
10
00
00
0
G232
110
20 1
4416
988
3 15
67
453
4 51
30
00
00
0
G334
950
21 1
6316
988
4 17
57
830
5 95
70
00
00
0
G437
522
22 3
8116
988
5 39
38
281
6 86
00
00
00
0
H135
950
23 2
7720
121
3 15
68
612
4 06
10
00
00
0
H241
814
25 5
1420
121
5 39
39
440
6 86
00
00
00
0
J137
233
24 2
1321
057
3 15
68
959
4 06
10
00
00
0
J241
428
25 2
3221
057
4 17
59
336
6 86
00
00
00
0
J340
593
25 1
0221
057
4 04
59
288
6 20
30
00
00
0
J442
399
25 1
0221
057
4 04
59
288
8 00
90
00
00
0
J544
204
25 1
0221
057
4 04
59
288
9 81
40
00
00
0
K133
682
21 6
2118
465
3 15
68
000
4 06
10
00
00
0
K236
974
22 6
4018
465
4 17
58
377
5 95
70
00
00
0
K337
877
22 6
4018
465
4 17
58
377
6 86
00
00
00
0
S147
254
29 9
6424
986
4 97
811
087
6 20
30
00
00
0
S249
060
29 9
6424
986
4 97
811
087
8 00
90
00
00
0
S350
865
29 9
6424
986
4 97
811
087
9 81
40
00
00
0
T153
025
34 1
7726
564
7 61
312
645
6 20
30
00
00
0
T254
831
34 1
7726
564
7 61
312
645
8 00
90
00
00
0
T356
636
34 1
7726
564
7 61
312
645
9 81
40
00
00
0
U142
590
26 0
8020
687
5 39
39
650
6 86
00
00
00
0
W1
35 4
0422
548
19 3
923
156
8 34
34
513
00
00
00
SEŠIT 2 Strana 63No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
Dítě,
žák,
stude
nt, je
muž
škols
ké p
orad
ensk
é zař
ízení
zajiš
�uje i
nfor
mač
ní, d
iagno
stick
ou, p
orad
ensk
ou
a m
etodic
kou
činno
st, o
dbor
né sl
užby
, pre
venti
vně
vých
ovno
u pé
či ne
bo p
omoc
při
volbě
vhod
ného
vzdě
láván
í a
přípr
avě n
a bu
douc
í pov
olání
v (ve
):0
00
00
00
00
00
0
Peda
gogic
ko-p
sych
ologic
ké p
orad
ně (P
PP)
153
9585
1035
230
00
00
0
Spec
iálním
ped
agog
ickém
cen
tru (S
PC)
1 10
378
978
90
292
220
00
00
0
Žák,
jemuž
stře
disko
volné
ho č
asu
zajiš
�uje n
aplně
ní vo
lného
čas
u zá
jmov
ou č
innos
tí se
zam
ěřen
ím n
a rů
zné
oblas
ti:
Stře
disku
pro
volný
čas
dětí
a m
ládež
e (SV
Č)0
00
00
043
322
092
312
115
6
Pozn
ámka
:Nor
mati
vy n
a PP
P, SP
C a
SVČ
odpo
vídají
fin
anco
vání
na p
očet
jedno
tek vý
konu
dan
ý roz
dělen
ím
celko
vého
poč
tu dě
tí, žá
ků, s
tuden
tů v k
raji,
který
tvoř
í:
pro
PPP:
95%
žáků
MŠ,
ZŠ a
den
ního
stud.
SŠ
pro
SPC:
5%
žáků
MŠ,
ZŠ a
den
ního
stud.
SŠ
pro
SVČ:
100
% žá
ků ZŠ
a d
enníh
o stu
d. S
Š
část
II.
Norm
ativy
uve
dené
v čá
sti I.
se zv
ýší o
příp
latek
na
jedn
oho
žáka
jde-
li:
o vz
děláv
ání ž
áků
ve vy
bran
ých
třídá
ch o
smile
tých
a še
stilet
ých
gym
názií
s vý
ukou
něk
terýc
h př
edm
ětů
v cizí
m ja
zyce
a ve
školá
ch zř
ízený
ch n
a zá
kladě
m
eziná
rodn
ích sm
luv (b
ilingv
ní gy
mná
zium
)1
071
782
782
028
90
00
00
00
o zá
kladn
í ško
lu s v
yučo
vacím
jazy
kem
nár
odno
stních
m
enšin
3 77
62
597
2 59
70
961
218
00
00
00
o stř
ední
školu
s vy
učov
acím
jazy
kem
nár
odno
stních
m
enšin
4 40
62
685
2 68
50
993
728
00
00
00
o př
íprav
nou
třídu
pro
děti
ZŠ sa
mos
tatně
zříze
né p
ro žá
ky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím25
882
18 5
7817
149
1 42
96
874
430
00
00
00
o př
íprav
nou
třidu
pro
děti
se so
ciální
m zn
evýh
odně
ním24
471
17 5
4816
225
1 32
36
493
430
00
00
00
část
III.
Norm
ativy
pro
inter
náty
uved
ené v
čás
ti I.
se zv
ýší
o př
íplate
k na
jedno
ho u
byto
vané
ho, j
de-li
o žá
ka,
který
je v
inter
nátu
umíst
ěn ro
zhod
nutím
soud
u:
Inter
nátu
škol
sam
ostat
ně zř
ízený
ch p
ro d
ěti n
ebo
žáky
s t
ěžký
m zd
ravo
tním
pos
tižen
ím10
1 28
045
403
29 3
2416
079
16 7
9939
078
00
00
00
strana 64 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
Inter
nátu
škol
sam
ostat
ně zř
ízený
ch p
ro d
ěti, ž
áky
nebo
stud
enty
s jiný
m n
ež tě
žkým
zdra
votní
m p
ostiž
ením
142
330
65 4
7746
183
19 2
9424
226
52 6
270
00
00
0
část
IV.
K no
rmati
vu p
ro vý
uku
v mate
řské
, zák
ladní
a stř
ední
škole
uv
eden
ých
v čás
ti I.s
e na
jedno
dítě
neb
o žá
ka, j
de-li
o d
ítě
nebo
žáka
ve tř
ídě sa
mos
tatně
zříze
né p
ro d
ěti n
ebo
žáka
se
zdra
votní
m p
ostiž
ením
a jd
e-li o
dítě
neb
o žá
ka
s přís
lušný
m zd
ravo
tním
pos
tižen
ím p
osky
tne p
říplat
ek:
na le
hké m
entál
ní po
stiže
ní v M
Š0
00
00
09
459
6 24
159
76
838
2 53
091
na le
hké m
entál
ní po
stiže
ní v Z
Š11
887
8 52
87
868
660
3 15
520
40
00
00
0
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
MŠ
00
00
00
24 8
4116
542
1 52
418
066
6 68
491
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
ZŠ31
735
22 5
2120
828
1 69
38
333
881
00
00
00
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
SŠ
35 0
5824
947
22 8
922
055
9 23
088
10
00
00
0
na zr
akov
é pos
tižen
í v M
Š0
00
00
027
059
17 9
291
756
19 6
857
283
91
na zr
akov
é pos
tižen
í v ZŠ
34 4
9724
537
22 6
031
934
9 07
988
10
00
00
0
na zr
akov
é pos
tižen
í v S
Š38
120
27 1
8224
832
2 35
010
057
881
00
00
00
na va
dy ře
či v M
Š0
00
00
022
688
15 0
551
439
16 4
946
103
91
na va
dy ře
či v Z
Š28
599
20 5
6118
968
1 59
37
608
430
00
00
00
na tě
lesné
pos
tižen
í v M
Š0
00
00
018
682
12 3
861
184
13 5
705
021
91
na tě
lesné
pos
tižen
í v ZŠ
24 0
4616
909
15 6
201
289
6 25
688
10
00
00
0
na tě
lesné
pos
tižen
í v S
Š26
549
18 7
3617
169
1 56
76
932
881
00
00
00
na vý
vojov
é por
uchy
uče
ní a
chov
ání v
MŠ
00
00
00
10 5
196
688
924
7 61
22
816
91
na vý
vojov
é por
uchy
uče
ní a
chov
ání v
ZŠ13
011
9 43
18
412
1 01
93
489
910
00
00
0
na zd
ravo
tní o
slabe
ní (p
ouze
v M
Š)0
00
00
06
863
4 51
243
14
943
1 82
991
na tě
žké m
entál
ní po
stiže
ní, a
utism
us,
a ko
mbin
ace s
mys
lovéh
o a
těles
ného
pos
tižen
í v M
Š0
00
00
028
821
19 1
411
830
20 9
717
759
91
na tě
žké m
entál
ní po
stiže
ní, a
utism
us,
a ko
mbin
ace s
mys
lovéh
o a
těles
ného
pos
tižen
í v ZŠ
37 6
0426
146
24 1
412
005
9 67
41
784
00
00
00
na tě
žké m
entál
ní po
stiže
ní, a
utism
us, a
kom
binac
e sm
yslov
ého
a těl
esné
ho p
ostiž
ení v
SŠ
41 4
6228
962
26 5
252
437
10 7
161
784
00
00
00
část
V.
K no
rmati
vu p
ro vý
uku
ve šk
ole sa
mos
tatně
zříze
né p
ro
děti
nebo
žáky
se zd
ravo
tním
pos
tižen
ím u
vede
ných
v č
ásti
I. se
na
jedno
ho žá
ka, n
ejde-
li o šk
olu p
ři zd
ravo
t. za
ř. a
jde-li
o d
ítě n
ebo
žáka
s př
ísluš
ným
zdra
votní
m
posti
žením
pos
kytne
příp
latek
:
SEŠIT 2 Strana 65No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
na le
hké m
entál
ní po
stiže
ní v M
Š21
006
14 7
8113
421
1 36
05
469
756
00
00
00
na le
hké m
entál
ní po
stiže
ní v Z
Š (n
epos
kytuj
e se n
a žá
ky
v příp
ravn
é tříd
ě ZŠ)
25 6
9718
130
16 7
011
429
6 70
885
90
00
00
0
na m
entál
ní po
stiže
ní SŠ
– te
oreti
cké v
yučo
vání
2 86
12
088
2 08
80
773
0
na m
entál
ní po
stiže
ní SŠ
– p
rakti
cké v
yučo
vání
23 3
5616
562
14 9
071
655
6 12
866
60
00
00
0
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
e MŠ
56 0
1139
014
35 5
273
487
14 4
352
562
00
00
00
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
e ZŠ
68 2
7347
889
44 2
243
665
17 7
192
665
00
00
00
na sl
ucho
vé p
ostiž
ení v
e SŠ
68 9
6848
396
44 1
634
233
17 9
072
665
00
00
00
na zr
akov
é pos
tižen
í ve M
Š60
835
42 5
3538
551
3 98
415
738
2 56
20
00
00
0
na zr
akov
é pos
tižen
í ve Z
Š74
160
52 1
8647
998
4 18
819
309
2 66
50
00
00
0
na zr
akov
é pos
tižen
í ve S
Š74
943
52 7
5847
921
4 83
719
520
2 66
50
00
00
0
na va
dy ře
či ve
MŠ
50 4
7935
635
32 3
543
281
13 1
851
659
00
00
00
na va
dy ře
či ve
ZŠ61
676
43 7
3340
285
3 44
816
181
1 76
20
00
00
0
na tě
lesné
pos
tižen
í ve M
Š41
800
29 3
0026
644
2 65
610
841
1 65
90
00
00
0
na tě
lesné
pos
tižen
í ve Z
Š51
038
35 9
6833
176
2 79
213
308
1 76
20
00
00
0
na tě
lesné
pos
tižen
í ve S
Š51
530
36 3
2733
103
3 22
413
441
1 76
20
00
00
0
na vý
vojov
é por
uchy
uče
ní a
chov
ání v
e MŠ
14 1
9510
304
8 99
21
312
3 81
279
00
00
00
na vý
vojov
é por
uchy
uče
ní a
chov
ání v
ZŠ17
406
12 5
7211
193
1 37
94
652
182
00
00
00
na zd
ravo
tní o
slabe
ní (p
ouze
u M
Š)14
943
10 6
859
715
970
3 95
330
50
00
00
0
na tě
žké m
entál
ní po
stiže
ní, a
utism
us, a
kom
binac
e sm
yslov
ého
a těl
esné
ho p
ostiž
ení v
MŠ
66 4
4445
311
41 1
794
132
16 7
654
368
00
00
00
na tě
žké m
ent.p
ost.,
auti
smus
, a ko
mb.
smys
l. a
těles
n.
post.
v ZŠ
(resp
. ZŠ
spec
iální)
, nep
osky
tuje s
e na
žáky
ve
škols
kém
úče
lovém
zaříz
ení,
které
pos
kytuj
e příp
ravu
na
vzdě
láván
í v ZŠ
spec
iální
80 6
2155
583
51 2
414
342
20 5
664
472
00
00
00
na tě
žké m
entál
ní po
stiže
ní, a
utism
us, a
kom
binac
e sm
yslov
ého
a těl
esné
ho p
ostiž
ení v
e SŠ
81 4
3356
176
51 1
605
016
20 7
854
472
00
00
00
část
VI.
K no
rmati
vu p
ro vý
uku
v mate
řské
a zá
kladn
í ško
le sa
mos
tatně
zříze
né p
ro d
ěti a
žáky
se zd
ravo
tním
po
stiže
ním u
vede
ných
v čá
sti I.
, jde
-li o
školu
při
zdra
votni
ckém
zaříz
ení s
e na
jedno
ho žá
ka p
osky
tne
přípl
atek:
v mate
řské
škole
14 9
4310
685
9 71
597
03
953
305
00
00
00
v zák
ladní
škole
18 8
2213
111
12 0
921
019
4 85
186
00
00
00
0
strana 66 SEŠIT 2No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
část
VII.
Finan
ční p
rostř
edky
na
indivi
duáln
í integ
raci
zdra
votně
po
stiže
ných
dětí
, žák
ů a
stude
ntů v
denn
í for
mě v
zdělá
vání
do b
ěžný
ch tř
íd bě
žnýc
h šk
ol se
pos
kytuj
í pod
le ko
nkré
tních
nezb
ytnýc
h po
třeb
vyplý
vajíc
ích z
indivi
duáln
ího
vzdě
lávac
ího p
lánu
stano
vené
ho a
schv
álené
ho p
odle
vyhlá
šky o
vzdě
láván
í dětí
, žák
ů a
stude
ntů se
spec
iálním
i vz
děláv
acím
i pot
řeba
mi a
dětí
, žák
ů a
stude
ntů m
imoř
ádně
na
daný
ch.
část
VIII
.No
rmati
v nein
vesti
čních
výda
jů ze
státn
ího ro
zpoč
tu v r
oce 2
005
jako
ročn
í obje
m n
einve
stičn
ích vý
dajů
z roz
počtu
MŠM
T na
jedn
otku
výko
nů tj
.:Žá
ka n
ebo
stude
nta v
(ve)
veče
rní n
ebo
kom
binov
ané f
orm
ě vzd
ělává
ní jak
o 0,
4 ná
sobe
k nor
mati
vu n
einve
stičn
ích vý
dajů
pro
denn
í for
mu
vzdě
láván
í v p
řísluš
ném
obo
ru vz
dělán
í neb
o vz
děláv
acím
pro
gram
u uv
eden
ých
v čás
ti I.
a II.
dálko
vé fo
rmě v
zdělá
vání
jako
0,15
nás
obek
nor
mati
vu
neinv
estič
ních
výda
jů pr
o de
nní f
orm
u vz
děláv
ání
v přís
lušné
m o
boru
vzdě
lání n
ebo
vzdě
lávac
ím p
rogr
amu
uved
enýc
h v č
ásti
I. a
II.dis
tančn
í for
mě v
zdělá
vání
jako
0,05
nás
obek
nor
mati
vu
neinv
estič
ních
výda
jů pr
o de
nní f
orm
u vz
děláv
ání
v přís
lušné
m o
boru
vzdě
lání n
ebo
vzdě
lávac
ím p
rogr
amu
uved
enýc
h v č
ásti
I. a
II.
část
IX.
Norm
ativ n
einve
stičn
ích vý
dajů
ze st
átního
rozp
očtu
v roc
e 200
5 jak
o ro
ční o
bjem
nein
vesti
čních
výda
jů z r
ozpo
čtu M
ŠMT
na je
dnot
ku vý
konů
tj.:
v libo
volné
fo
rmě v
zdělá
vání,
kter
ý na
zákla
dě in
dividu
álního
vz
děláv
acího
plán
u m
á ind
ividu
álně u
prav
enou
doc
házk
u do
školy
, jso
u no
rmati
vy st
anov
eny
ve vý
ši 5%
z n
orm
ativů
srov
natel
né d
enní
form
y stud
ia uv
eden
ých
v čás
ti I.
část
X.
Norm
ativ n
einve
stičn
ích vý
dajů
ze st
átního
rozp
očtu
v roc
e 200
5 na
pok
rytí
zvýš
enýc
h ná
kladů
v ob
orec
h vz
dělán
í s vý
ukou
přís
lušný
ch ři
dičsk
ých
oprá
vněn
í uv
eden
ých
v přílo
ze č
. 3 ja
ko ro
ční o
bjem
nein
vesti
čních
vý
dajů
na je
dnot
ku vý
konů
tj.:
žáka
v
4 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny B
82
560
260
20
223
00
00
00
0
SEŠIT 2 Strana 67No
rmat
ivy n
einv
estič
ních
výd
ajů
(NIV
) RgŠ
Z toh
o mzd
ové
Z toh
o M
PZ t
oho
MP
Záko
nné
Ostat
níZ t
oho
MP
Z toh
o M
PM
zdov
éZá
konn
épr
o ro
k 20
05 v
Kč
NIV
Celke
m
pros
tředk
ype
dago
gický
chos
tatníc
hod
vody
NIV
NIV
Celke
mpe
dago
gický
chos
tatníc
hpr
ostře
dky
odvo
dyOs
tatní
NIV
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
zam
ěstna
nců
celke
m
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 1
Norm
ativ p
ro vý
poče
t výš
e dot
ace p
osky
tova
né p
odle
ustan
oven
í § 4
ods
t. 2
záko
na č
. 306
/199
9 Sb
.zá
kona
č. 3
06/1
999
Sb.
4 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny C
541
395
395
014
60
00
00
00
4 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny T
62
645
745
70
169
00
00
00
0
3 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny B
1
100
803
803
029
70
00
00
00
3 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny C
721
526
526
019
50
00
00
00
3 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny T
836
610
610
022
60
00
00
00
2 let
ém o
boru
vzdě
lání s
tředn
í ško
ly s v
ýuko
u řid
ičské
ho
oprá
vněn
í sku
piny T
1 25
291
491
40
338
00
00
00
0
strana 68 SEŠIT 2
Příloha č. 2Z a ř a z e n í o b o r ů v z d ě l á n í d o n o r m a t i v n í c h k a t e g o r i í p r o r o k 2 0 0 5
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
21-43-L/001 Hutník operátor T6 OV12 3 221-44-L/001 Technik modelářských zařízení T7 OV2 3 221-51-E/502 Povrchové dobývání T1 OV6 3 121-51-H/501 Povrchové dobývání T1 OV6 3 121-52-E/503 Hutní výroba T1 OV6 3 121-52-H/001 Hutník - výroba železných kovů T5 OV13 3 121-52-H/002 Hutník - tváření kovů T5 OV13 3 121-52-H/003 Hutník - výroba neželezných kovů T5 OV13 3 121-52-H/504 Hutní výroba T1 OV6 3 121-53-H/001 Modelář T5 OV2 3 121-55-E/503 Slévárenská výroba T1 OV6 3 121-55-H/001 Slévač T5 OV2 3 121-55-H/502 Slévárenská výroba T1 OV6 3 123-43-L/008 Mechanik přípravář pro kovovýrobu T7 OV2 3 223-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení T7 OV2 3 223-45-L/001 Mechanik seřizovač T7 OV2 3 223-45-L/002 Mechanik seřizovač - obráběcí stroje a linky T7 OV2 3 223-45-L/003 Mechanik seřizovač - programování a obsluha
technologických pracoviš� T7 OV2 3 2
23-45-L/004 Mechanik seřizovač - mechatronik T7 OV2 3 223-45-L/005 Mechanik číslicově řízených strojů T7 OV12 3 223-45-L/009 Letecký mechanik T7 OV12 3 223-45-L/011 Mechanik - operátor sklářských strojů T7 OV2 3 223-51-E/501 Strojírenská výroba T1 OV6 3 123-51-H/001 Zámečník T4 OV3 3 123-51-H/003 Strojní mechanik - stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/004 Strojní mechanik - ocelové konstrukce T4 OV3 4 123-51-H/005 Strojní mechanik - výroba a montáž potrubí T4 OV3 4 123-51-H/006 Strojní mechanik - výroba a montáž kotlů T4 OV3 4 123-51-H/007 Mechanik opravář - stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/008 Mechanik opravář - důlní stroje a zařízení T4 OV3 4 123-51-H/009 Mechanik opravář - hutní zařízení T4 OV3 4 123-51-H/011 Strojní mechanik - tra�ové montáže T4 OV3 4 123-51-H/012 Mechanik opravář - cukrovary a škrobárny T4 OV3 4 123-51-H/510 Strojírenská výroba T2 OV5 4 123-52-H/001 Nástrojař T4 OV3 4 123-53-H/001 Rytec kovů T4 OV13 3 123-53-H/002 Rytec kovů - nástroje a znaky T4 OV13 3 123-53-H/003 Rytec kovů - tiskací a razicí válce T4 OV13 3 123-55-H/002 Klempíř - strojírenská výroba T4 OV3 3 123-56-E/501 Obrábění kovů T1 OV6 3 123-56-H/001 Obráběč kovů T4 OV3 3 123-56-H/002 Obráběč kovů - univerzální obrábění T4 OV3 3 123-56-H/003 Obráběč kovů - soustružení T4 OV3 3 123-56-H/004 Obráběč kovů - frézování T4 OV3 3 1
SEŠIT 2 Strana 69
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
23-56-H/005 Obráběč kovů - broušení T4 OV3 3 123-56-H/006 Obráběč kovů - obsluha číslicově řízených strojů T4 OV3 3 123-56-H/507 Obrábění kovů T2 OV5 3 123-57-H/001 Strojní kovář T4 OV3 3 123-58-H/001 Úpravář kovů - tepelné zpracování T4 OV3 3 123-59-E/501 Povrchová úprava T2 OV5 3 123-59-H/001 Úpravář kovů - pokovování T4 OV3 3 123-59-H/502 Povrchová úprava T1 OV6 3 123-61-H/001 Lakýrník T4 OV3 2 323-62-H/001 Optik T4 OV3 3 123-62-H/002 Optik - přístrojová technika T4 OV3 3 123-62-H/003 Optik - brýlová optika T4 OV3 3 123-62-H/004 Mechanik optických přístrojů T4 OV3 3 123-62-H/005 Strojní mechanik - brýlová výroba T4 OV3 3 123-62-H/006 Jemný mechanik T4 OV3 3 123-62-H/507 Brýlová optika T4 OV3 3 123-63-H/001 Hodinář T4 OV13 3 123-64-E/504 Stavba rozvodných zařízení T1 OV6 3 223-65-E/501 Provoz energetických výroben T1 OV6 3 223-65-H/001 Mechanik silničních strojů T4 OV3 4 223-65-H/002 Strojník - hutní druhovýroba kovů T4 OV3 4 223-65-H/003 Strojník - energetická zařízení T4 OV3 4 223-65-H/004 Strojník - duté sklo T4 OV3 4 223-65-H/005 Strojník - ploché sklo T4 OV3 4 223-65-H/006 Strojník - dřevařské polotovary T4 OV3 4 223-65-H/007 Strojník - konstrukční desky T4 OV3 4 223-65-H/008 Strojník - stavební stroje T4 OV3 4 223-65-H/009 Strojník - lodní doprava T4 OV3 4 223-65-H/010 Strojník - výroba papíru T4 OV3 4 223-65-H/012 Strojník - vrtné soupravy T4 OV3 4 223-65-H/013 Strojník - výroba stavebních hmot T4 OV3 4 223-65-H/015 Strojník - výroba krmiv a úprava plodin T4 OV3 4 223-65-H/016 Strojník - vodohospodářská zařízení T4 OV3 4 223-65-H/017 Strojník - tra�ové stroje T4 OV3 4 223-65-H/018 Strojník - zpracování papíru T4 OV3 4 223-65-H/019 Strojník - báňské úpravny T4 OV3 4 223-65-H/020 Strojník T4 OV3 4 223-66-H/001 Mechanik opravář T4 OV3 4 223-66-H/002 Mechanik opravář - plynárenská zařízení T4 OV3 4 223-66-H/003 Mechanik opravář - lesní stroje a zařízení T4 OV3 4 223-66-H/004 Mechanik opravář - kolejová vozidla T4 OV3 4 223-66-H/005 Mechanik opravář - letadla T4 OV3 4 223-67-H/001 Seřizovač textilních strojů -tkalcovny T4 OV3 2 223-67-H/002 Seřizovač textilních strojů -přádelny T4 OV3 2 223-67-H/003 Seřizovač textilních strojů -pletárny T4 OV3 2 223-67-H/004 Seřizovač textilních strojů T4 OV3 2 2
strana 70 SEŠIT 2
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
23-68-E/501 Technické služby v autoservisu T1 OV6 1 423-68-H/001 Automechanik T4 OV13 4 223-68-H/002 Mechanik opravář - požární technika T4 OV13 4 223-68-H/003 Mechanik opravář - silniční motorová vozidla T4 OV13 4 223-68-H/506 Technické služby v autoservisu T2 OV5 1 423-69-H/001 Puškař T4 OV13 4 223-69-L/001 Technik - puškař T4 OV13 4 226-42-L/001 Mechanik silnoproudých zařízení T8 OV11 3 226-43-L/001 Mechanik elektronik T8 OV11 3 226-43-L/003 Mechanik elektronik - vysílače a technika VKV T8 OV11 3 226-43-L/004 Mechanik elektronik - spotřební elektronika T8 OV11 3 226-43-L/005 Mechanik elektronik - číslicová a řídící technika T8 OV11 3 226-43-L/006 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích
systémů T8 OV11 3 2
26-43-L/007 Mechanik elektronických systémů T8 OV11 3 226-43-L/008 Mechanik elektronik -přenosová zařízení T8 OV11 3 226-44-L/001 Mechanik elektronik - automatizační technika T8 OV11 3 226-44-L/002 Mechanik měřící, regulační a automatizační
techniky T8 OV11 3 2
26-45-L/001 Mechanik elektronik - telekomunikační zařízení T8 OV11 3 226-45-L/002 Mechanik sdělovací techniky T8 OV11 3 226-45-L/005 Telekomunikační mechanik T8 OV11 3 226-45-L/006 Telekomunikační mechanik T8 OV11 3 226-45-L/008 Mechanik elektronik-přenosová zařízení T8 OV11 3 226-46-L/001 Mechanik elektronik - sdělovací
a zabezpečovací technika T8 OV11 3 2
26-46-L/002 Mechanik elektronik - časoměrná zařízení T8 OV11 3 226-46-L/003 Mechanik elektronik -zdravotnická elektronika T8 OV11 3 226-46-L/004 Mechanik elektronik - optoelektronická zařízení T8 OV11 3 226-46-L/006 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích
systémů T8 OV11 3 2
26-47-L/002 Mechanik elektronik - organizační a výpočetní technika T8 OV11 3 2
26-51-E/502 Elektrotechnická výroba T1 OV6 3 226-51-H/001 Elektrikář T6 OV12 3 226-51-H/002 Elektrikář - slaboproud T6 OV12 3 226-51-H/003 Elektrikář - silnoproud T6 OV12 3 226-51-H/504 Elektrotechnická výroba T2 OV5 3 226-52-H/001 Elektromechanik T6 OV12 3 226-52-H/002 Elektromechanik - stroje a zařízení T6 OV12 3 226-52-H/003 Elektromechanik - důlní stroje a zařízení T6 OV12 3 226-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení T6 OV12 3 226-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení T6 OV12 3 226-54-H/002 Elektromechanik - rozvodná zařízení T6 OV12 3 226-55-H/001 Mechanik T6 OV3 3 226-55-H/002 Mechanik - vážící zařízení T6 OV3 3 226-55-H/003 Mechanik - zdvihací zařízení T6 OV3 3 226-55-H/004 Mechanik - chladicí zařízení T6 OV3 3 2
SEŠIT 2 Strana 71
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
26-55-H/005 Mechanik - stroje a zařízení T6 OV3 3 226-55-H/006 Mechanik - elektrotechnika T6 OV3 3 226-55-H/007 Mechanik - měřící přístroje a zařízení T6 OV3 3 226-55-H/008 Mechanik - administrativní technika T6 OV3 3 226-55-H/009 Mechanik měřící, regulační a automatizační
techniky T6 OV12 3 2
26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika T6 OV12 3 2
26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika T6 OV12 3 2
26-56-H/002 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů T6 OV12 3 2
26-57-H/001 Autoelektrikář T6 OV3 3 226-58-H/001 Spojový mechanik - spojovací zařízení T6 OV12 3 226-59-E/501 Spojové montáže a opravy T1 OV6 3 226-59-H/001 Spojový mechanik T6 OV12 3 226-59-H/002 Spojový mechanik - sdělovací sítě T6 OV12 3 226-59-H/003 Spojové montáže a opravy T6 OV12 3 228-42-L/001 Operátor gumárenské a plastikářské výroby T4 OV3 2 228-42-L/012 Chemik operátor - průmyslová chemie T4 OV3 2 228-42-L/014 Chemik operátor - farmaceutická výroba T7 OV1 2 328-46-L/002 Technologie výroby keramiky a porcelánu T7 OV1 2 328-51-H/001 Chemik – laborant T4 OV3 2 228-52-E/501 Chemická výroba T1 OV7 2 228-52-H/002 Provozní chemik – průmyslová chemie T4 OV3 2 228-52-H/003 Provozní chemik - výroba tuků a kosmetiky T4 OV3 2 228-52-H/004 Provozní chemik - farmaceutická výroba T4 OV3 2 228-52-H/005 Provozní chemik - technologie chemických výrob T4 OV3 2 228-52-H/006 Chemik prádelen a čistíren T4 OV3 2 228-52-H/007 Chemik T4 OV3 2 228-52-H/509 Chemická výroba T2 OV5 2 228-53-H/001 Operátor farmaceutické výroby T4 OV3 2 228-53-H/002 Laborant pro farmaceutickou výrobu T4 OV3 2 228-53-H/503 Farmaceutická výroba T4 OV3 2 228-54-H/001 Výrobce a zpracovatel silikátových vláken T4 OV3 2 228-55-E/501 Gumárenská a plastikářská výroba T1 OV7 2 228-55-H/001 Gumař plastikář - zpracování kaučuku T4 OV3 2 228-55-H/002 Gumař plastikář - zpracování plastů T4 OV3 2 228-55-H/503 Gumárenská a plastikářská výroba T2 OV5 2 228-56-E/503 Zpracování papíru T2 OV5 2 228-56-H/502 Zpracování papíru T2 OV5 2 228-57-E/502 Keramická výroba T1 OV7 3 128-57-H/001 Keramik - porcelán a keramika T4 OV3 3 128-57-H/002 Keramik - stavební a žáruvzdorná keramika T4 OV3 3 128-57-H/003 Keramik - elektrokeramika T4 OV3 3 128-57-H/004 Keramik - modelování T4 OV3 3 128-57-H/006 Keramik - brousící prostředky T4 OV3 3 128-57-H/007 Keramik T4 OV3 3 1
strana 72 SEŠIT 2
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
28-57-H/505 Keramická výroba T2 OV5 3 128-58-E/504 Sklářská výroba T1 OV7 4 128-58-H/001 Sklář - duté a lisované sklo T4 OV14 4 128-58-H/002 Sklář - výroba forem T4 OV14 4 128-58-H/003 Sklář - technické sklo T4 OV14 4 128-58-H/005 Sklář T4 OV14 4 128-58-H/504 Sklářská výroba T2 OV5 4 128-59-E/503 Výroba stavebních hmot T4 OV3 2 228-59-H/501 Výroba stavebních hmot T4 OV3 2 228-61-H/001 Brusič skla - zabrušování a obrušování T4 OV3 4 128-61-H/002 Brusič skla - vybrušování T4 OV3 4 128-61-H/003 Brusič skla - rytí T4 OV3 4 128-61-H/004 Brusič technického a šperkového kamene T4 OV3 4 128-61-H/005 Brusič skla T4 OV3 4 128-62-H/001 Malíř skla a keramiky - malba skla T4 OV3 3 128-62-H/002 Malíř skla a keramiky - malba a dekorace
keramiky T4 OV3 3 1
28-62-H/003 Malíř skla a keramiky T4 OV3 3 128-63-E/501 Bižuterní výroba T1 OV7 3 128-63-H/001 Výrobce bižuterie - skleněná bižuterie T4 OV3 3 128-63-H/002 Výrobce bižuterie - kovová bižuterii T4 OV3 3 128-63-H/003 Zpracování bižutérie T4 OV3 3 128-63-H/504 Bižuterní výroba T1 OV7 3 128-64-E/503 Výroba umělých květin T1 OV7 3 128-64-E/504 Výroba vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/001 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel -
ozdobné předměty T4 OV3 3 1
28-64-H/002 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel - zapínadla T4 OV3 3 1
28-64-H/003 Výrobce ozdobných předmětů T4 OV3 3 128-64-H/004 Výrobce vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/506 Výroba vánočních ozdob T4 OV3 3 128-64-H/507 Výroba umělých květin T4 OV3 3 129-51-E/501 Potravinářská výroba T1 OV5 2 329-51-H/501 Potravinářská výroba T2 OV5 2 329-52-H/001 Mlynář T3 OV14 2 329-53-H/001 Pekař T3 OV14 2 329-54-H/001 Cukrář T3 OV4 2 329-54-H/002 Cukrář - výroba T3 OV4 2 329-54-H/003 Cukrovinkář - pečivář - výroba cukrovinek T3 OV4 2 329-54-H/004 Cukrovinkář - pečivář - výroba trvanlivého
pečiva T3 OV4 2 3
29-54-H/005 Cukrář - prodej T3 OV4 2 329-54-H/006 Cukrovinkář - pečivář T3 OV4 2 329-55-H/001 Mlékař T3 OV14 2 329-55-H/002 Mlékař - výroba T3 OV14 2 329-55-H/003 Mlékař - prodej T3 OV14 2 329-56-H/001 Řezník uzenář T3 OV14 2 3
SEŠIT 2 Strana 73
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
29-56-H/002 Řezník-uzenář - výroba T3 OV14 2 329-56-H/003 Řezník-uzenář - prodej T3 OV14 2 329-57-H/001 Sladovník T3 OV4 2 329-57-H/002 Sladovník - pivovarník T3 OV4 2 329-58-H/001 Konzervář T3 OV4 2 329-59-H/001 Biochemik pro lihovarskou výrobu a výrobu vína T3 OV4 2 331-41-L/001 Operátor textilní výroby - tkalcovny T7 OV2 2 331-41-L/002 Operátor textilní výroby - pletárny T7 OV2 2 331-41-L/007 Operátor textilní výroby - přádelny T7 OV2 2 331-41-L/008 Operátor textilní výroby T7 OV2 2 331-42-L/001 Operátor textilní výroby - zušlech�ování textilií T7 OV2 2 331-43-L/003 Operátor oděvní výroby T7 OV2 2 331-43-L/004 Operátor oděvní výroby - oděvní výroba T7 OV2 2 331-43-L/005 Operátor oděvní výroby - oděvní stroje a zařízení T7 OV2 2 331-43-L/006 Operátor oděvní výroby - obchodní činnost T7 OV2 2 331-43-L/007 Krejčí - podnikatel T7 OV2 2 331-51-H/001 Přadlák - zpracování textilních vláken T6 OV3 2 331-51-H/002 Přadlák - výroba netkaných textilií T6 OV3 2 331-52-H/001 Pls�ař - kloboučnické plstě T6 OV3 2 331-52-H/002 Pls�ař - technické plstě T6 OV3 2 331-52-H/003 Pls�ař T6 OV3 2 331-53-H/001 Tkadlec - plošné textilie T6 OV3 2 331-53-H/002 Tkadlec - kovové tkaniny a síta T6 OV3 2 331-54-H/001 Pletař T6 OV3 2 331-54-H/502 Pracovník v pletařské výrobě T2 OV5 2 331-55-H/001 Prýmkař T6 OV3 2 331-56-H/001 Textilní chemik - úprava textilií T6 OV3 2 331-56-H/002 Textilní chemik - barvení textilií T6 OV3 2 331-56-H/003 Textilní chemik - potiskování textilií T6 OV3 2 331-57-E/501 Textilní výroba T1 OV6 2 331-57-H/001 Pracovník v textilním a oděvním průmyslu T6 OV3 2 331-57-H/502 Textilní výroba T2 OV5 2 331-58-H/001 Krejčí T6 OV3 2 331-58-H/002 Krejčí - pánské oděvy T6 OV3 2 331-58-H/003 Krejčí - dámské oděvy T6 OV3 2 331-58-H/004 Dámský krejčí T6 OV3 2 331-58-H/005 Krejčí pro modelovou výrobu T6 OV3 2 331-59-E/503 Výroba konfekce T1 OV6 1 331-59-H/003 Švadlena - oděvní konfekce a prádlo T6 OV3 1 331-59-H/004 Švadlena - technická konfekce T6 OV3 1 331-59-H/005 Švadlena - textilní hračky T6 OV3 1 331-59-H/006 Výrobce textilních rukavic T6 OV3 1 331-59-H/501 Výroba konfekce T2 OV5 1 331-61-H/002 Strojní vyšívačka - průmyslová výroba T6 OV12 1 331-61-H/003 Strojní vyšívačka - zakázková výroba T6 OV12 1 331-61-H/504 Strojní vyšívání T6 OV12 1 3
strana 74 SEŠIT 2
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
31-62-H/001 Kloboučník T6 OV3 1 331-62-H/002 Kloboučník - průmyslová výroba T6 OV3 1 331-62-H/003 Kloboučník - zakázková výroba T6 OV3 2 332-41-E/501 Výroba usní T1 OV6 1 332-42-L/001 Operátor kožedělné výroby T7 OV12 3 232-43-L/001 Operátor kožešnické výroby T7 OV12 3 232-51-H/001 Koželužský chemik T2 OV5 3 232-51-H/002 Koželužský chemik – zpracování kůže T2 OV5 3 232-51-H/003 Koželužský chemik – zpracování kožešnických
kožek T2 OV5 3 2
32-52-H/001 Brašnář T2 OV5 3 232-53-E/501 Kožešnická výroba T2 OV5 3 332-53-H/001 Kožešník T2 OV5 3 332-53-H/002 Kožešník - příprava kožešinových výrobků T2 OV5 3 332-53-H/003 Kožešník - šití a opravy kožešinových výrobků T2 OV5 3 332-53-H/504 Kožešnická výroba T2 OV5 3 332-54-H/001 Obuvník - průmyslová výroba T2 OV16 3 232-54-H/002 Obuvník - zakázková výroba a opravy T2 OV16 3 232-54-H/003 Obuvník - ortopedická obuv T2 OV16 3 232-54-H/004 Obuvník - obuvnické polotovary T2 OV16 3 232-54-H/005 Obuvník - gumař T2 OV16 3 232-54-H/006 Obuvník T2 OV16 3 232-55-H/001 Rukavičkář T2 OV5 3 232-55-H/002 Rukavičkář - šití T2 OV5 3 232-55-H/003 Rukavičkář - střih T2 OV16 3 232-56-H/001 Sedlář T2 OV16 3 232-57-H/001 Svrškař T2 OV5 3 232-58-E/501 Výroba obuvi T1 OV7 3 232-58-E/502 Výroba kožené galanterie T1 OV7 3 232-58-H/501 Výroba obuvi T2 OV5 3 232-58-H/502 Výroba kožené galanterie T2 OV5 3 232-59-H/001 Kopytář T2 OV16 3 232-61-E/501 Ortopedická výroba T2 OV16 3 232-61-H/001 Protetik - mechanika T2 OV16 3 232-61-H/002 Protetik - bandáže T2 OV16 3 232-61-H/503 Ortopedická výroba T2 OV5 3 233-41-L/006 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby T6 OV2 3 333-51-H/001 Bednář T2 OV16 3 333-52-H/001 Kartáčník T2 OV5 2 333-52-H/501 Kartáčník T1 OV7 2 333-53-E/503 Košíkářská výroba T2 OV8 2 333-53-H/502 Košíkářská výroba T2 OV5 2 333-54-H/001 Mechanik hudebních nástrojů – akordeony
a foukací harmoniky T5 OV15 4 3
33-54-H/002 Mechanik hudebních nástrojů –klávesové nástroje T5 OV15 4 333-54-H/003 Mechanik hudebních nástrojů –strunné nástroje T5 OV15 4 333-54-H/004 Mechanik hudebních nástrojů –varhany T5 OV15 4 3
SEŠIT 2 Strana 75
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
33-54-H/005 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů T5 OV15 4 333-54-H/006 Mechanik dechových a bicích hudebních
nástrojů - bicí nástroje T5 OV15 4 3
33-54-H/007 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - jazýčkové a retné nástroje T5 OV15 4 3
33-54-H/008 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - nátrubkové nástroje T5 OV15 4 3
33-54-H/009 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - strojiva T5 OV15 4 3
33-55-H/001 Rámař – pozlacovač T5 OV3 4 333-56-H/001 Truhlář T5 OV15 3 333-56-H/002 Truhlář – výroba nábytku T5 OV15 3 333-56-H/003 Truhlář – dřevěné konstrukce T5 OV15 3 333-57-E/502 Zpracování dřeva T1 OV7 1 333-57-E/505 Výroba kancelářských potřeb T2 OV5 1 333-57-H/001 Výrobce sportovních potřeb T5 OV3 1 333-57-H/502 Zpracování dřeva T2 OV5 1 333-58-H/002 Zpracovatel přírodních pletiv T2 OV5 1 333-58-H/501 Zpracovatel přírodních pletiv T3 OV5 1 233-59-E/504 Čalounická výroba T1 OV7 1 233-59-H/001 Čalouník T5 OV3 1 233-59-H/502 Čalounická výroba T2 OV5 1 234-41-L/003 Polygraf T7 OV12 3 234-51-H/001 Sazeč T3 OV15 2 234-52-H/001 Tiskař na polygrafických strojích T7 OV15 3 134-52-L/001 Tiskař na polygrafických strojích T7 OV15 3 134-53-H/001 Reprodukční grafik T7 OV15 3 134-53-L/001 Reprodukční grafik T7 OV12 2 234-54-E/501 Polygrafická výroba T1 OV7 2 234-54-E/502 Výroba gramofonových desek
a magnetofonových kazet T2 OV5 1 3
34-54-H/002 Razítkář T3 OV4 2 334-54-H/503 Polygrafická výroba T1 OV7 2 234-54-H/504 Výroba gramofonových desek
a magnetofonových kazet T3 OV4 2 3
34-55-H/001 Filmový laborant T3 OV4 2 334-56-H/001 Fotograf T3 OV4 2 334-56-H/502 Laboratorní práce ve fotografii T3 OV4 2 334-57-H/001 Knihař T7 OV15 3 134-57-H/002 Knihař T3 OV4 2 334-57-H/003 Knihař - ruční výroba T3 OV4 2 334-57-H/004 Knihař - průmyslová výroba T3 OV4 2 336-45-L/002 Mechanik tepelných zařízení T7 OV2 2 336-51-H/001 Dlaždič - cestář T4 OV3 1 236-51-H/002 Dlaždič T4 OV3 1 236-52-H/001 Instalatér T4 OV14 3 236-52-H/004 Mechanik plynových zařízení T4 OV14 3 236-53-H/001 Izolatér T4 OV14 3 2
strana 76 SEŠIT 2
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
36-54-H/001 Kameník T4 OV14 3 236-55-H/001 Klempíř - stavební výroba T4 OV3 3 236-56-H/001 Kominík T4 OV14 3 236-56-H/502 Kominické služby T4 OV14 3 236-57-E/508 Malířské a natěračské práce T1 OV6 1 236-57-H/001 Malíř T4 OV14 1 236-57-H/002 Malíř - interiéry T4 OV14 1 236-57-H/003 Malíř - stavební výroba T4 OV14 1 236-59-H/001 Podlahář T4 OV14 2 236-61-H/002 Silničář T4 OV14 2 236-62-E/503 Sklenářské práce T1 OV6 1 236-62-H/001 Sklenář T4 OV14 1 236-63-H/001 Štukatér T4 OV14 1 236-64-H/001 Tesař T4 OV14 2 236-66-H/001 Montér suchých staveb T4 OV3 2 236-67-E/503 Stavební výroba T1 OV6 1 236-67-E/507 Dělník technických služeb T1 OV6 1 236-67-H/001 Zedník T4 OV3 1 236-67-H/003 Kamnář T4 OV3 3 236-67-H/004 Obkladač T4 OV3 1 236-67-H/502 Stavební výroba T2 OV5 1 236-68-H/001 Železobetonář T4 OV14 1 236-69-H/001 Pokrývač T4 OV14 2 237-41-L/009 Operátor provozu a ekonomiky dopravy T8 OV11 2 337-42-L/003 Poštovní manipulant T8 OV11 1 337-51-E/501 Spojový provoz T8 OV11 2 337-51-H/001 Manipulant poštovního provozu a přepravy T5 OV2 1 437-52-E/501 Doprava T8 OV11 2 337-52-H/001 Železničář T5 OV2 3 337-52-H/502 Doprava T2 OV5 1 439-41-L/001 Autotronik T8 OV11 3 241-41-L/007 Zemědělský podnikatel T7 OV2 1 441-43-L/004 Chovatel cizokrajných zvířat T7 OV12 2 241-51-E/501 Zemědělská výroba T1 OV5 2 341-51-H/001 Pěstitel - vinohradnictví T3 OV4 2 341-51-H/002 Zemědělec T3 OV4 2 341-51-H/003 Farmář T3 OV4 2 341-51-H/007 Zemědělec, hospodyňka T3 OV4 2 341-51-H/008 Krajinář T3 OV4 2 341-51-H/009 Pěstitel - chmelařství T3 OV4 2 341-51-H/010 Pěstitel - ovocnářství a včelařství T3 OV4 2 341-51-H/011 Farmář T3 OV4 2 341-51-H/012 Pěstitel - šlechtitelství a semenářství T3 OV4 2 341-51-H/013 Včelař T3 OV4 2 341-51-H/504 Zemědělská výroba T1 OV5 2 341-52-E/510 Zahradnická výroba T1 OV5 2 3
SEŠIT 2 Strana 77
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
41-52-H/001 Zahradník T3 OV4 2 341-53-E/501 Rybářská výroba T1 OV5 2 241-53-H/001 Drůbežář T3 OV4 2 241-53-H/002 Rybář T3 OV4 2 241-53-H/006 Chovatel koní a jezdec z povolání T3 OV4 3 141-53-H/007 Chovatel laboratorních zvířat T3 OV4 3 141-53-H/008 Jezdec a ošetřovatel dostihových koní T3 OV4 3 141-53-H/009 Chovatel a zpracovatel drůbeže T3 OV4 3 141-53-H/010 Chovatel koní a jezdec T3 OV4 3 141-53-H/011 Chovatel laboratorních a kožešinových zvířat T3 OV4 3 141-54-H/001 Kovář T3 OV4 3 341-54-H/002 Kovář a podkovář T3 OV4 3 341-55-H/003 Opravář zemědělských strojů T3 OV4 2 341-56-E/501 Lesní výroba T1 OV5 2 341-56-H/001 Mechanizátor lesní výroby T3 OV15 3 341-56-H/502 Lesní výroba T1 OV5 2 341-57-H/001 Zpracovatel dřeva T3 OV15 2 353-41-E/502 Provoz zdravotnických zařízení T1 OV5 1 463-43-L/001 Peněžní manipulant T8 OV1 1 463-51-H/002 Technickoadministrativní pracovník T7 OV2 1 463-51-H/501 Technickoadministrativní práce T5 OV2 1 463-51-H/503 Příprava vstupních dat pro číslicové počítače T5 OV2 1 463-52-H/501 Zpracování technické dokumentace T5 OV2 1 464-42-L/012 Obchodně provozní pracovník civilního letectví T8 OV1 1 464-42-L/013 Obchodně provozní pracovník civilního letectví T8 OV1 1 465-41-L/005 Číšník T7 OV1 2 365-41-L/006 Kuchař T7 OV1 2 365-51-E/501 Provoz společného stravování T1 OV5 1 465-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství T4 OV4 2 365-51-H/003 Kuchař - číšník T4 OV4 2 365-51-H/004 Kuchař - číšník - příprava jídel T4 OV4 2 365-51-H/005 Kuchař - číšník - obsluha T4 OV4 2 365-51-H/006 Kuchař - číšník - pohostinství T4 OV4 2 365-51-H/007 Hostinský T4 OV4 2 365-51-H/501 Provoz společného stravování T5 OV2 1 465-52-H/001 Kuchař T4 OV4 2 365-53-H/001 Číšník - servírka T4 OV4 2 366-41-L/008 Obchodník T8 OV1 1 466-43-L/001 Knihkupec T8 OV1 2 466-51-E/501 Obchodní provoz T1 OV7 2 466-51-H/002 Prodavač T5 OV4 1 466-51-H/003 Prodavač - potravinářské zboží T5 OV4 1 466-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží T5 OV4 1 466-51-H/005 Prodavač - elektrotechnické zboží T5 OV4 1 466-51-H/006 Prodavač - drogistické zboží T5 OV4 1 466-51-H/007 Prodavač - motorová vozidla T5 OV4 1 4
strana 78 SEŠIT 2
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
66-51-H/008 Prodavač - stavebniny a řemeslné potřeby T5 OV4 1 466-51-H/009 Prodavač - textil a oděv T5 OV4 1 466-51-H/010 Prodavač - obuv a kožená galanterie T5 OV4 1 466-51-H/011 Prodavač - domácí potřeby T5 OV4 1 466-51-H/012 Prodavač - drobné zboží T5 OV4 1 466-51-H/013 Prodavač - hodiny a klenoty T5 OV4 1 466-51-H/014 Prodavač - nábytek a bytové zařízení T5 OV4 1 466-51-H/015 Prodavač - textil, oděvy a obuv T5 OV4 1 466-51-H/016 Prodavač- drobné zboží, klenoty a nábytek T5 OV4 1 466-51-H/017 Prodavač -průmyslové zboží T5 OV4 1 466-51-H/018 Prodavač – květiny T5 OV4 1 466-51-H/019 Obchodník T5 OV4 1 466-51-H/020 Prodavač - zbraně a střelivo T5 OV4 1 466-51-H/022 Prodavač a výrobce lahůdek T5 OV4 1 466-51-H/501 Obchodní provoz T1 OV7 2 466-52-H/001 Aranžér T5 OV4 2 366-53-H/001 Operátor skladování – hutní a strojírenské
výrobky T5 OV13 1 4
66-53-H/002 Operátor skladování –obchod T5 OV13 1 466-53-H/003 Operátor skladování T5 OV13 1 469-41-L/004 Kosmetička T7 OV1 2 369-51-H/001 Kadeřník T4 OV3 2 369-52-H/001 Kosmetička T4 OV14 2 369-53-E/502 Provoz domácnosti T1 OV7 2 469-53-H/001 Rekondiční a sportovní masér T4 OV3 1 369-53-H/002 Provoz služeb pro domácnost T2 OV5 1 469-53-H/003 Provoz služeb T4 OV3 1 469-54-E/503 Provoz prádelen a čistíren T2 OV5 1 469-54-H/501 Provoz prádelen a čistíren T2 OV5 1 482-48-L/001 Starožitník T7 OV13 4 282-51-H/001 Umělecký kovář a zámečník T4 OV15 4 282-51-H/002 Umělecký pasíř T4 OV15 4 282-51-H/003 Zlatník a klenotník T4 OV15 3 282-51-H/004 Umělecký štukatér T4 OV15 4 282-51-H/005 Umělecký řezbář T4 OV15 4 282-51-H/006 Umělecký truhlář T4 OV15 4 282-51-H/007 Umělecký pozlacovač T4 OV15 4 282-51-H/008 Ruční krajkářka T4 OV15 2 382-51-H/009 Umělecký keramik T4 OV15 4 282-51-H/010 Umělecký sklenář T4 OV15 4 282-51-H/011 Vlásenkář a maskér T4 OV15 3 282-51-H/012 Umělecký rytec T4 OV15 4 282-51-H/013 Košíkář T4 OV15 3 282-51-H/014 Ruční vyšívačka T4 OV15 3 282-51-H/015 Obuvník scénické obuvi T4 OV15 4 282-51-L/002 Uměleckořemeslné zpracování kovů T7 OV13 4 282-51-L/003 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce
kovářské a zámečnické T7 OV13 4 2
SEŠIT 2 Strana 79
Kód oboru Pedagogická Pedagogickávzdělání Název oboru práce teoretické práce praktické
ONIV praktického Nepedagogičtí
vyučování vyučování vyučování NO zaměstnanci Z
82-51-L/004 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské T7 OV13 4 2
82-51-L/006 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské T7 OV13 4 2
82-51-L/007 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce řezbářské T7 OV13 4 2
82-51-L/008 Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce alounické a dekoratérské T7 OV13 4 2
82-51-L/009 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - strunné nástroje T7 OV13 4 3
82-51-L/010 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů -klávesové nástroje T7 OV13 4 3
82-51-L/011 Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce tkalcovské T7 OV13 4 2
82-51-L/012 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční výšivka T7 OV13 4 2
82-51-L/014 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce keramické T7 OV13 4 2
82-51-L/015 Uměleckořemeslné práce scénické - práce vlásenkářské a maskérské T7 OV13 3 2
82-51-L/017 Uměleckořemeslné zpracování skla - hutní varování T7 OV13 4 2
82-51-L/018 Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí T7 OV13 4 2
82-51-L/019 Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže T7 OV13 4 2
82-51-L/020 Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla T7 OV13 4 282-51-L/021 Uměleckořemeslné pozlacování T7 OV13 4 282-51-L/022 Uměleckořemeslné zpracování kamene
a keramiky - práce kamenosochařské T7 OV13 4 2
82-51-L/023 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovolijecké a cizelérské T7 OV13 4 2
82-51-L/024 Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké T7 OV13 4 2
82-51-L/025 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce mozaikářské T7 OV13 4 2
82-51-L/026 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce štukatérské T7 OV13 4 2
82-51-L/027 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - dechové a bicí nástroje T7 OV13 4 2
82-51-L/028 Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - varhanář T7 OV13 4 2
82-51-L/029 Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce gobelínářské T7 OV13 4 2
82-51-L/030 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční krajka T7 OV13 4 282-51-L/031 Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční tisk T7 OV13 4 282-51-L/032 Uměleckořemeslné práce scénické - malba
dekorací a interiéru T7 OV13 4 2
82-51-L/033 Uměleckořemeslné práce scénické - kroje a kostýmy T7 OV13 4 2
82-51-L/034 Uměleckořemeslné práce scénické - krojová a divadelní obuv T7 OV13 4 2
XX-XX-E/0XX T3 OV7 4 2
strana 80 SEŠIT 2
Příloha č. 2
Zařazení oborů vzdělávání do normat ivních kategor i í pro rok 2005
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
00-97-J/001 Integrovaný první ročník G1
16-01-M/001 Ochrana a tvorba životního prostředí H2
16-01-M/002 Ochrana přírody a prostředí H2
16-01-M/004 Ekologie a ochrana krajiny H2
16-01-M/005 Ochrana a obnova životního prostředí H2
16-01-M/006 Ochrana a obnova životního prostředí G4
16-02-M/001 Průmyslová ekologie H2
21-41-M/001 Hornictví a hornická geologie - hlubinné dobývání ložisek G3
21-41-M/002 Hornictví a hornická geologie - lomové dobývání ložisek G3
21-41-M/003 Užitá geologie G3
21-41-M/005 Užitá geologie - stavební geologie a ekologie G3
21-41-M/006 Hornictví a hornická geologie G3
21-42-L/501 Hornictví G3
21-42-M/001 Těžba a zpracování kamene G3
21-43-L/504 Hutnictví G3
21-43-M/001 Hutnictví G3
21-43-M/002 Řízení a kontrola výroby G3
21-44-M/001 Slévárenství G3
23-41-M/001 Strojírenství F2
23-41-M/003 Řízení jakosti ve strojírenství F2
23-41-M/004 Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním F2
23-43-L/502 Strojírenství F2
23-43-L/503 Strojírenství - výroba, montáž a opravy přístrojů, strojů a zařízení F2
23-43-L/504 Strojírenství - obrábění materiálu F2
23-43-L/505 Strojírenství - tváření, slévání a úprava kovů F2
23-43-L/506 Provozní technika F2
23-43-L/507 Provozní technika F2
23-45-L/506 Požární technika F2
23-45-L/507 Provoz strojů zařízení F2
23-45-L/513 Textilní průmysl - provoz textilních strojů F2
23-45-L/514 Silniční doprava – provoz a údržba vozidel G3
23-45-L/515 Plynárenství F2
23-45-M/001 Strojírenství - diagnostika motorových vozidel F2
23-45-M/002 Strojník pro požární techniku F2
23-45-M/003 Strojník požární techniky F2
23-45-M/004 Silniční doprava G3
23-45-M/005 Silniční doprava - provoz a údržba vozidel G3
23-45-M/006 Silniční doprava - diagnostika vozidel G3
26-41-L/501 Elektrotechnika F2
26-41-L/502 Elektrotechnika - energetika F2
26-41-L/503 Elektrotechnika - výroba a provoz strojů F2
26-41-L/504 Elektrotechnika - elektronická zařízení F2
26-41-L/506 Provozní elektrotechnika F2
26-41-M/002 Elektrotechnika F2
SEŠIT 2 Strana 81
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
26-41-M/003 Elektrotechnická zařízení v dopravě G3
26-41-M/004 Elektrotechnická zařízení v dopravě - sdělovací a zabezpečovací technika G3
26-42-M/001 Zařízení silnoproudé elektrotechniky F2
26-42-M/002 Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektroenergetika F2
26-42-M/003 Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektrické stroje a přístroje F2
26-42-M/004 Elektrická trakce v dopravě G3
26-42-M/005 Elektrická trakce v dopravě - technika a provoz kolejových vozidel G3
26-42-M/006 Elektrická trakce v dopravě - údržba a opravy kolejových vozidel G3
26-43-M/001 Elektronická a sdělovací zařízení F2
26-43-M/002 Elektronická a sdělovací zařízení - sdělovací technika F2
26-43-M/003 Elektronická a sdělovací zařízení - přístrojová zdravotnická zařízení F2
26-43-M/004 Slaboproudá elektrotechnika F2
26-43-M/006 Technologie elektroniky F2
26-44-M/001 Automatizační technika F2
26-44-M/002 Automatizované systémy řízení technologických procesů v průmyslu silikátů G1
26-45-L/503 Zařízení sdělovací techniky F2
26-45-M/001 Spojová technika G3
26-45-M/002 Spojová technika – telekomunikace G3
26-45-M/003 Spojová technika – radiokomunikace G3
26-45-M/004 Digitální telekomunikační technika F2
26-46-L/505 Autoelektronika F2
26-46-M/001 Obrazová a zvuková technika- technické zaměření F2
26-46-M/002 Obrazová a zvuková technika - technologickoorganizační zaměření F2
26-46-M/003 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě G3
26-46-M/004 Obrazová a zvuková technika G3
26-46-M/005 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - zabezpečovací technika G3
26-46-M/006 Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - sdělovací technika G3
26-47-M/001 Výpočetní technika F2
26-47-M/002 Elektronické počítačové systémy F2
26-47-M/003 Informační technologie - aplikace osobních počítačů F2
26-47-M/004 Správce informačních systémů F2
26-47-M/006 Počítačové elektronické systémy F2
28-41-J/001 Chemicko farmaceutická výroba G3
28-41-M/001 Chemická technologie G3
28-41-M/002 Chemická technologie - chemická technologie G3
28-41-M/003 Chemická technologie- ochrana životního prostředí G3
28-41-M/004 Chemická technologie - technologie polymerů G3
28-41-M/005 Chemická technologie - podnikový management G1
28-41-M/006 Chemická technologie - farmaceutické substance G3
28-41-M/007 Výroba celulózy a papíru J5
28-41-M/008 Chemicko - farmaceutická výroba J5
28-42-L/501 Provozní chemie G3
28-42-L/502 Provozní chemie - chemicko - technologické procesy G3
28-42-L/503 Provozní chemie - výroba celulózy a papíru G3
28-42-L/505 Provozní chemie - zpracování kaučuku a plastů G3
28-42-L/506 Provozní chemie - analytická chemie G3
28-42-L/515 Výroba a zpracování papíru G3
strana 82 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
28-42-L/517 Zpracování kaučuku a plastů G3
28-42-M/001 Řízení chemických výrob G3
28-42-M/002 Řízení chemických výrob - chemie životního prostředí G3
28-42-M/003 Řízení chemických výrob - chemická technologie G3
28-43-M/001 Analytická chemie G3
28-43-M/002 Analytická chemie - analytická chemie G3
28-43-M/003 Analytická chemie - monitorování životního prostředí G3
28-44-L/501 Technická chemie G3
28-44-M/001 Aplikovaná chemie J5
28-44-M/002 Aplikovaná chemie - analytická chemie J5
28-44-M/003 Aplikovaná chemie - chemická technologie J5
28-44-M/004 Aplikovaná chemie - farmaceutické substance J5
28-44-M/005 Aplikovaná chemie - ochrana životního prostředí J5
28-44-M/006 Aplikovaná chemie - výpočetní technika v chemii J5
28-44-M/007 Aplikovaná chemie - podnikový management J5
28-44-M/008 Technická chemie G3
28-44-M/009 Ochrana, tvorba a kontrola životního prostředí G3
28-44-M/010 Chemie životního prostředí G3
28-45-L/501 Sklářský průmysl G3
28-45-L/502 Sklářský průmysl - výroba skla G3
28-45-L/503 Sklářský průmysl - zušlech�ování skla G3
28-45-L/504 Sklářský průmysl - optika G3
28-45-L/505 Sklářský průmysl - broušení technického a šperkového kamene G3
28-45-M/001 Technologie skla J5
28-46-L/501 Keramický průmysl G3
28-46-M/001 Technologie keramiky J5
28-46-M/002 Technologie keramiky - technologie keramiky G3
28-46-M/003 Technologie keramiky - automatizované systémy řízení keramického průmyslu G3
29-41-L/501 Potravinářská technologie G3
29-41-L/502 Potravinářský průmysl G3
29-41-M/001 Technologie potravin J5
29-42-M/001 Analýza potravin J5
29-43-L/502 Potravinářská technologie - výroba cukru a cukrovinek G3
29-43-L/503 Potravinářská technologie - průmyslová výroba krmiv a mlynářství G3
29-43-L/504 Potravinářská technologie - zpracování mouky G3
29-43-M/001 Technologie potravin - výroba cukru cukrovinek J5
29-43-M/002 Technologie potravin - mlynářství a výroba krmiv J5
29-43-M/003 Technologie potravin - zpracování mouky J5
29-43-M/004 Výroba cukru a cukrovinek G3
29-43-M/005 Průmyslová výroba krmiv a mlynářství G3
29-43-M/006 Zpracování mouky G3
29-43-M/007 Zpracování mouky - management G1
29-44-L/502 Potravinářská technologie - zpracování masa G3
29-44-M/001 Technologie potravin - zpracování masa J5
29-44-M/003 Zpracování masa - zpracování masa G3
29-44-M/004 Zpracování masa - manažér, asistent podnikatele G1
29-44-M/005 Zpracování masa a konzervárenství G3
SEŠIT 2 Strana 83
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
29-45-L/501 Potravinářská technologie - kvasná technologie G3
29-45-M/001 Technologie potravin - kvasná technologie J5
29-45-M/002 Technologie potravin - výroba nápojů J5
29-45-M/003 Kvasná technologie G3
29-46-L/501 Potravinářská technologie - zpracování mléka G3
29-46-L/502 Potravinářská technologie - zpracování mléka G3
29-46-M/001 Technologie potravin - zpracování mléka J5
29-46-M/002 Zpracování mléka G3
29-47-M/001 Technologie potravin - technologie tuků J5
29-47-M/002 Technologie tuků G3
29-48-L/501 Potravinářská technologie - konzervárenství G3
29-48-M/001 Technologie potravin - konzervace potravin J5
29-48-M/002 Konzervárenství G3
31-41-J/001 Textilní výroba a podnikatelství F2
31-41-L/503 Textilní průmysl F2
31-41-L/504 Textilní průmysl - textilní technologie F2
31-41-L/505 Textilní výroba a podnikatelství F2
31-41-M/002 Textilní technologie - řízení technologických procesů F2
31-41-M/003 Modelování pletenin F2
31-41-M/004 Textilní výroba a podnikatelství F2
31-41-M/005 Textilní technologie - tkalcovství F2
31-41-M/006 Textilní technologie - administrativa F5
31-41-M/007 Textilní technologie - pletařství F2
31-41-M/008 Textilní technologie - přádelnictví F2
31-42-L/502 Textilní průmysl - zušlech�ování textilií F2
31-42-M/001 Zušlech�ování textilií F2
31-43-J/001 Oděvnictví F2
31-43-L/501 Oděvnictví F2
31-43-L/503 Krejčí - podnikatel F2
31-43-M/001 Oděvnictví F2
31-43-M/002 Oděvnictví - technologie oděvů F2
31-43-M/003 Oděvnictví - konstrukce oděvů F2
31-43-M/004 Oděvnictví - administrativa F2
31-43-M/005 Oděvnictví - pletařství F2
31-43-M/006 Krejčová - podnikatelka F2
32-41-M/001 Chemická technologie kůže G3
32-41-M/002 Zpracování usní, plastů a pryže F2
32-42-L/502 Kožedělná výroba G3
32-42-L/503 Kožedělná výroba - výroba usní a kožešin G3
32-42-L/505 Kožedělná výroba - výroba kožené galanterie G3
32-42-M/001 Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba galanterního zboží F2
32-43-L/502 Kožešnická konfekce G3
32-44-L/501 Kožedělná výroba - výroba obuvi G3
32-44-M/001 Výroba obuvi a galanterního zboží G3
32-44-M/004 Výroba obuvi a galanterního zboží - administrativa ve výrobě obuvi a galanterního zboží F2
32-44-M/005 Technické a informační služby F2
32-44-M/006 Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba obuvi F2
strana 84 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
33-41-L/502 Dřevěné konstrukce F2
33-41-M/001 Dřevařství F2
33-41-M/002 Dřevěné konstrukce F2
33-42-L/502 Dřevařská a nábytkářská výroba F2
33-42-L/507 Nábytkářská výroba F2
33-42-L/508 Čalounictví F2
33-42-M/001 Nábytkářství F2
33-42-M/002 Čalounictví F2
33-42-M/003 Nábytkářská a dřevařská výroba F2
33-43-L/501 Výroba hudebních nástrojů F2
33-43-M/001 Výroba hudebních nástrojů F2
33-43-M/002 Výroba hudebních nástrojů - výroba hudebních nástrojů F2
33-43-M/003 Výroba hudebních nástrojů - akustika a zvuková technika F2
33-43-M/004 Výroba hudebních nástrojů - management prodeje hudebních nástrojů F1
34-41-L/501 Polygrafický průmysl F2
34-41-L/504 Polygraf F2
34-41-M/001 Polygrafie F2
34-41-M/002 Počítačová grafika F2
34-42-M/001 Obalová technika F2
36-41-M/001 Pozemní stavitelství F2
36-42-L/502 Silniční stavitelství F2
36-42-M/005 Železniční stavitelství F2
36-42-M/006 Dopravní stavitelství F2
36-42-M/007 Vodohospodářské stavby F2
36-42-M/008 Vodohospodářské stavby - vodní stavby F2
36-42-M/009 Inženýrské stavitelství F2
36-42-M/010 Inženýrské stavitelství - vodní stavby F2
36-42-M/011 Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství F2
36-42-M/012 Inženýrské stavitelství - dopravní stavitelství F2
36-42-M/013 Vodohospodářské stavby - vodní hospodářství F2
36-42-M/014 Inženýrské stavitelství - vodní hospodářství F3
36-43-M/001 Stavební materiály F2
36-44-L/502 Stavební provoz F2
36-45-L/505 Technik plynových zařízení a tepelných soustav F2
36-45-M/002 Technická zařízení budov F2
36-46-M/002 Geodézie - geodézie F2
36-46-M/003 Geodézie - katastr nemovitostí F2
36-47-M/001 Stavebnictví F2
37-41-L/503 Dopravní provoz G3
37-41-L/504 Dopravní provoz - silniční a městská doprava G3
37-41-L/505 Dopravní provoz - železniční doprava a přeprava G3
37-41-L/506 Dopravní provoz - lodní doprava G3
37-41-M/001 Železniční doprava a přeprava G3
37-41-M/002 Silniční doprava - doprava a přeprava G3
37-41-M/003 Lodní doprava G3
37-41-M/004 Zasílatelství G3
37-41-M/005 Provoz a ekonomika letecké dopravy G1
SEŠIT 2 Strana 85
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
37-41-M/006 Provoz a ekonomika dopravy G3
37-42-L/501 Poštovní provoz G3
37-42-M/001 Poštovní a peněžní služby G3
39-08-L/501 Požární ochrana F2
39-08-M/001 Požární ochrana F2
39-41-J/001 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2
39-41-L/502 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2
39-41-M/001 Strojírenská a elektrotechnická zařízení F2
39-41-M/002 Strojírenství a elektrotechnika F2
39-41-M/003 Mechatronika F2
39-41-M/004 Elektrotechnika a strojírenství F2
41-04-M/001 Rostlinolékařství H2
41-41-L/503 Zemědělství H2
41-41-L/504 Zemědělství - rybářství H2
41-41-M/001 Agropodnikání H2
41-41-M/002 Pěstitelsko - chovatelský H2
41-41-M/003 Pěstitelsko-chovatelský - podnikání H1
41-42-M/001 Vinohradnictví H2
41-42-M/002 Chmelařství H2
41-42-M/003 Pěstitelství H2
41-43-L/507 Trenérství dostihových a sportovních koní H2
41-43-M/001 Rybářství H2
41-43-M/002 Chovatelství H2
41-43-M/003 Drůbežnictví H2
41-44-L/501 Zahradnictví H2
41-44-M/001 Zahradnictví H2
41-45-L/505 Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství U1
41-45-M/001 Mechanizace a služby U1
41-45-M/004 Mechanizace a služby - výsadba a údržba veřejné zeleně U1
41-46-J/001 Lesní hospodářství H2
41-46-J/002 Lesní hospodářství H2
41-46-L/502 Lesní hospodářství H2
41-46-M/001 Lesnictví H2
41-46-M/002 Lesnictví - sportovní příprava H2
41-46-M/003 Myslivecké hospodářství H2
43-41-M/001 Veterinární prevence U1
43-41-M/002 Veterinářství U1
53-41-J/001 Ošetřovatelka S1
53-41-J/002 Ošetřovatelka - rodinná výchova S1
53-41-J/003 Ošetřovatel S1
53-41-M/001 Všeobecná sestra S1
53-41-M/007 Zdravotnický asistent S1
53-43-M/001 Zdravotní laborant S2
53-43-M/002 Farmaceutický laborant J4
53-44-M/001 Zubní technik T3
53-44-M/002 Ortopedicko - protetický technik T2
53-44-M/003 Oční technik J5
strana 86 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
53-44-M/006 Oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka J5
53-45-M/001 Dietní sestra J3
61-41-M/001 Teologické disciplíny G1
63-41-L/501 Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem K1
63-41-L/502 Obchodní akademie K1
63-41-L/503 Podnikání, obchod a služby K1
63-41-L/504 Podnikání a management K1
63-41-L/505 Podnikatel K1
63-41-L/506 Základy podnikání K1
63-41-L/507 Podnikové hospodaření K1
63-41-L/509 Podnikatel pro obchod a služby K1
63-41-L/510 Podnikatelství pro obchod a peněžnictví K1
63-41-L/511 Podnikatelství malých firem K1
63-41-L/512 Podnikatelská administrativa K1
63-41-L/513 Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním K1
63-41-L/514 Obchodní manager K1
63-41-L/515 Obchodně podnikatelské činnosti K1
63-41-L/516 Provoz a řízení obchodních a výrobních firem K1
63-41-M/001 Všeobecná ekonomika K1
63-41-M/003 Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem K1
63-41-M/004 Obchodní akademie K1
63-41-M/005 Obchodní akademie K1
63-41-M/006 Obchodně podnikatelská činnost K1
63-41-M/007 Obchod a podnikání K1
63-41-M/008 Management K1
63-41-M/009 Podnikání, obchod a služby K1
63-41-M/010 Podnikatelská činnost K1
63-41-M/011 Podnikání a management K1
63-41-M/013 Podnikatel K1
63-41-M/014 Podnikatelství K1
63-41-M/015 Podnikání a řízení firem K1
63-41-M/016 Podnikání a obchod K1
63-41-M/017 Specialista pro obchodní a manažerskou činnost K1
63-41-M/018 Podnikové hospodaření K1
63-41-M/019 Firemní a finanční management K1
63-41-M/020 Ekonomika a management K1
63-41-M/021 Obchodní podnikatel a manager K1
63-41-M/022 Podnikatel pro obchod a služby K1
63-41-M/023 Asistent podnikatele K1
63-41-M/024 Podnikatelství pro obchod a peněžnictví K1
63-41-M/025 Zahraniční obchod K1
63-41-M/026 Manažer pro střední stupeň řízení K1
63-41-M/027 Podnikání, řízení a obchod K1
63-41-M/028 Firemní ekonom K1
63-41-M/030 Podnikatelská administrativa K1
63-41-M/031 Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním K1
63-41-M/032 Ekonomika soukromého podnikání K1
SEŠIT 2 Strana 87
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
63-41-M/033 Obchodní manager K1
63-41-M/034 Ekonomika a podnikání K1
63-41-M/035 Asistent pro střední management K1
63-41-M/036 Ekonom K1
63-41-M/037 Provoz a řízení kulturních subjektů K1
63-41-M/038 Obchodně podnikatelské činnosti K1
63-41-M/039 Podnikatel K1
63-41-M/040 Informatika v ekonomice K1
63-41-M/041 Provoz a řízení obchodních a výrobních firem K1
63-42-L/502 Technickohospodářské a správní činnosti K1
63-42-M/001 Výpočetní technika a technika administrativy K1
63-42-M/002 Zpracování ekonomických dat K1
63-43-M/001 Bankovnictví a pojiš�ovnictví K1
63-43-M/002 Bankovnictví - manager K1
63-51-J/001 Obchodní škola K1
63-51-J/002 Obchodní škola K1
64-41-L/504 Podnikání v oborech strojírenství F1
64-41-L/505 Podnikání v oborech elektrotechniky a telekomunikací F1
64-41-L/508 Podnikání v oborech potravinářství G1
64-41-L/515 Podnikání v technických povoláních G1
64-41-L/518 Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství H1
64-41-L/521 Podnikání v oborech obchodu a služeb K1
64-41-L/523 Podnikání v oborech umění, užitého umění a rukodělné uměleckořemeslné výroby F1
64-41-M/001 Podnikání a služby H2
64-41-M/002 Umělecká produkce K1
64-42-M/001 Management v oblasti životního prostředí G1
64-42-M/002 Management hutnictví G1
64-42-M/003 Strojírenská technická administrativa F1
64-42-M/004 Technická administrativa F1
64-42-M/005 Technická administrativa - strojírenství F1
64-42-M/006 Technická administrativa - hutnictví F1
64-42-M/007 Obchodní management ve strojírenství F1
64-42-M/008 Výrobní management ve strojírenství F1
64-42-M/009 Management strojírenství F1
64-42-M/010 Technická administrativa - elektrotechnika F1
64-42-M/011 Management v elektrotechnice F1
64-42-M/012 Management aplikace osobních počítačů F1
64-42-M/013 Management elektrotechniky F1
64-42-M/014 Management výpočetní techniky F2
64-42-M/015 Management organizační a výpočetní techniky F2
64-42-M/016 Management sklářství G1
64-42-M/017 Management technické chemie silikátů G3
64-42-M/018 Řízení chemických výrob - podnikání a management G1
64-42-M/019 Management chemických výrob a spotřební chemie G1
64-42-M/020 Management chemických výrob a spotřební chemie G1
64-42-M/021 Management výroby celulózy a papíru G1
64-42-M/022 Management potravinářských výrob G1
strana 88 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
64-42-M/023 Management textilu F1
64-42-M/024 Management textilu a oděvnictví F1
64-42-M/025 Management zpracování kůže, plastů, pryže a výroby obuvi G1
64-42-M/026 Management obalové techniky F1
64-42-M/027 Management ve stavebnictví F1
64-42-M/028 Stavební podnikatel a manažér F1
64-42-M/029 Management v automobilové dopravě G1
64-42-M/030 Management dopravy, pošt a telekomunikací G1
64-42-M/031 Management železniční dopravy G1
64-42-M/032 Management v dopravě G1
64-42-M/033 Management zemědělství a lesnictví K1
64-42-M/034 Management obchodních firem a sportovních klubů K1
64-42-M/035 Management techniky administrativy K1
64-42-M/036 Management obchodu K1
64-42-M/037 Management obchodu a služeb K1
64-42-M/038 Management drobného podnikání a obchodu K1
64-42-M/039 Management obchodu a služeb K1
64-42-M/040 Management cestovního ruchu K1
64-42-M/041 Management v pohostinství K1
64-42-M/042 Management administrativy a správy K1
64-42-M/043 Management a turismus K1
64-42-M/044 Manažér mezinárodní přepravy a obchodu K1
64-42-M/045 Management užitého umění K1
64-42-M/046 Management kulturních zařízení K1
64-42-M/047 Management asistent podnikatele ve strojírenství K1
64-42-M/048 Management a podnikání v umění a reklamě K1
64-42-M/051 Management obchodního podnikání K1
64-42-M/052 Management sportovních zařízení K1
64-43-M/002 Ekonomika zemědělství a výživy H2
64-43-M/003 Ekonomika zemědělství a výživy - podnikání a služby H1
64-43-M/005 Ekonomika obchodu a služeb K1
64-43-M/006 Ekonomika oděvnictví K1
64-43-M/007 Ekonomika a cestovní ruch K1
64-43-M/008 Ekonomika zemědělství a výživy - cestovní ruch H1
65-41-L/502 Veřejné stravování J2
65-41-L/503 Gastronomické služby K3
65-41-L/504 Společné stravování J2
65-41-M/001 Provoz hotelů a společného stravování J2
65-41-M/002 Gastronomické služby K3
65-41-M/003 Provoz stravování J2
65-41-M/004 Hotelová škola - gastronomické služby J2
65-42-J/001 Hotelová škola J2
65-42-L/502 Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch J1
65-42-M/001 Hotelová škola J2
65-42-M/002 Hotelová škola - hotelový provoz J2
65-42-M/003 Hotelová škola - management cestovního ruchu J2
65-42-M/004 Hotelnictví a turismus J2
SEŠIT 2 Strana 89
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
65-42-M/005 Management turismu a služeb K1
65-42-M/006 Management turistických služeb K1
65-42-M/007 Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch J1
65-42-M/008 Managering hotelů a cestovního ruchu J1
65-42-M/009 Pracovník cestovního ruchu K1
65-42-M/010 Služby a cestovní ruch K1
65-42-M/011 Služby cestovního ruchu K1
65-42-M/013 Průvodce pro cestovní kanceláře J2
65-42-M/014 Pracovník cestovní kanceláře J2
65-42-M/015 Obchodní zástupce v oblasti cestovního ruchu a služeb J2
66-41-L/501 Provoz obchodu K1
66-41-M/001 Obchod a marketing K1
66-42-L/503 Propagace K1
66-43-M/001 Knihkupectví K1
66-43-M/002 Knihkupecké a nakladatelské činnosti K1
66-44-L/501 Skladové hospodářství K1
68-41-M/001 Personální řízení G1
68-41-M/003 Právní činnost G1
68-41-M/005 Komerční právo G1
68-41-M/006 Právní administrativa K1
68-42-L/501 Veřejně pořádková činnost G1
68-42-L/503 Veřejnoprávní ochrana G1
68-42-L/504 Policejní činnost G1
68-42-L/581 Policejně správní a technickohospodářské činnosti G1
68-42-M/001 Ochrana osob a majetku G1
68-42-M/002 Veřejnoprávní ochrana G1
68-42-M/003 Bezpečnostně právní činnost G1
68-43-M/001 Veřejnosprávní činnost G1
68-43-M/002 Diplomatické služby a Public Relations G1
68-43-M/003 Veřejná správa G1
68-43-M/004 Veřejně správní činnost G1
68-43-M/005 Provoz diplomatických služeb G1
69-41-L/502 Vlasová kosmetika K1
69-41-L/503 Ple�ová kosmetika K1
69-41-M/001 Masér sportovní a rekondiční K1
69-55-J/001 Charitativní služby G1
72-41-M/001 Knihovnické a informační systémy a služby G1
72-41-M/002 Metody a technika informační práce G1
72-41-M/003 Vědecké informace a knihovnictví G1
72-41-M/004 Vědecké informace a knihovnictví - vědecké informace G1
72-41-M/005 Vědecké informace a knihovnictví - knihovnictví G1
75-31-L/501 Vychovatelství pro ústavy sociální péče G2
75-31-M/001 Učitelství pro mateřské školy G2
75-31-M/002 Vychovatelství G2
75-31-M/003 Speciální pedagogika ve vězeňské službě G2
75-31-M/004 Pedagogika volného času G2
75-31-M/005 Předškolní a mimoškolní pedagogika W1
strana 90 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
75-31-M/008 Výchova dětí předškolního a mladšího školního věku W1
75-31-M/010 Pedagogika pro asistenty ve školství G2
75-41-J/002 Sociální činnost v prostředí etnických minorit K1
75-41-J/003 Sociální činnost K1
75-41-M/001 Sociální služby K1
75-41-M/002 Sociální péče G2
75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská činnost G2
75-41-M/004 Sociální péče - sociálně správní činnost G2
75-41-M/005 Sociální péče - soc. činnost pro etnické skupiny G2
75-41-M/006 Výchovná a humanitární činnost G2
75-41-M/007 Sociální činnost G2
75-41-M/008 Sociální činnost - sociální pečovatelství G2
75-41-M/009 Sociální činnost - sociální vychovatelství G2
75-41-M/010 Sociální činnost v prostředí etnických minorit G2
75-41-M/012 Výchovná a humanitární činnost - sociálně výchovná činnost G2
75-41-M/013 Výchovná a humanitární činnost - sociálně administrativní činnost G2
78-41-J/001 Rodinná škola K1
78-41-M/003 Rodinná škola - sociální služby G1
78-41-M/004 Rodinná škola - ekonomicko-administrativní služby G1
78-41-M/005 Rodinná škola - veřejnosprávní služby G1
78-42-M/001 Technické lyceum E1
78-42-M/002 Ekonomické lyceum E1
78-42-M/003 Pedagogické lyceum E1
78-42-M/004 Waldorfské lyceum E1
78-51-J/001 Odborná škola G1
82-41-L/501 Textilní výtvarnictví UMP1
82-41-L/503 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství UMP1
82-41-L/504 Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií UMP1
82-41-M/001 Užitá malba UMP1
82-41-M/002 Užitá fotografie UMP1
82-41-M/003 Scénická technika UMP1
82-41-M/004 Tvarování průmyslových výrobků UMP1
82-41-M/005 Tvarování průmyslových výrobků - tvarový a grafický design obalů UMP1
82-41-M/006 Propagační výtvarnictví UMP1
82-41-M/007 Propagační výtvarnictví - propagační grafika UMP1
82-41-M/008 Propagační výtvarnictví - výstavnictví UMP1
82-41-M/009 Propagační výtvarnictví - aranžování UMP1
82-41-M/010 Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace UMP1
82-41-M/011 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů UMP2
82-41-M/012 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - plošné a plastické rytí UMP2
82-41-M/013 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství UMP2
82-41-M/014 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - zlatnictví a stříbrnictví UMP2
82-41-M/015 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - broušení a rytí drahých kamenů UMP2
82-41-M/016 Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké odlévání UMP2
82-41-M/017 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu UMP1
82-41-M/018 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství UMP1
82-41-M/019 Výtvarné zpracování skla UMP2
SEŠIT 2 Strana 91
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
82-41-M/020 Textilní výtvarnictví UMP1
82-41-M/022 Modelářství a návrhářství oděvů UMP1
82-41-M/023 Tvorba hraček a dekorativních předmětů UMP1
82-41-M/024 Design světelných objektů UMP1
82-41-M/025 Konstrukce a tvorba svítidel UMP1
82-41-M/026 Konstrukce a tvorba nábytku UMP1
82-41-M/027 Tvorba a vzorování bižutérie UMP2
82-41-M/028 Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků UMP1
82-41-M/029 Kamenosochařství UMP2
82-41-M/030 Tvarování dřeva a řezbářství UMP1
82-41-M/031 Uměleckořemeslná stavba varhan UMP1
82-41-M/032 Grafika v reklamní praxi UMP1
82-41-M/033 Design interiérů UMP1
82-41-M/034 Tvarování průmyslových výrobků - průmyslový design UMP1
82-41-M/035 Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin UMP1
82-41-M/036 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - zdobení UMP1
82-41-M/037 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - vytváření keramiky UMP1
82-41-M/038 Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - kamnářství UMP1
82-41-M/039 Výtvarné zpracování skla - modelářství lisovaného skla UMP2
82-41-M/040 Výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla UMP2
82-41-M/041 Výtvarné zpracování skla - hutní tvarování skla UMP2
82-41-M/042 Výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla UMP2
82-41-M/043 Výtvarné zpracování skla - rytí skla UMP2
82-41-M/044 Výtvarné zpracování skla - tvorba a výroba skleněných figurek UMP2
82-41-M/045 Výtvarné zpracování skla - vzorkařství skleněné bižutérie UMP2
82-41-M/046 Textilní výtvarnictví - tkalcovská a tiskařská tvorba UMP1
82-41-M/047 Textilní výtvarnictví - tkalcovská tvorba UMP1
82-41-M/048 Textilní výtvarnictví - tiskařská tvorba UMP1
82-41-M/049 Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií UMP1
82-41-M/050 Textilní výtvarnictví - pletařská tvorba UMP1
82-41-M/051 Textilní výtvarnictví - krajkářská a vyšívačská tvorba UMP1
82-41-M/052 Textilní výtvarnictví - ruční tisk a ruční tkaní UMP1
82-41-M/053 Textilní výtvarnictví - tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů UMP1
82-41-M/054 Tvorba a vzorování bižutérie - tvarování a rytectví raznic UMP2
82-41-M/055 Tvorba a vzorování bižutérie - pasířství UMP2
82-41-M/056 Tvorba a vzorování bižutérie - povrchové zušlech�ování UMP2
82-41-M/057 Tvorba a vzorování bižutérie - uměleckoprůmyslové zpracování kovů UMP2
82-41-M/058 Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba UMP2
82-41-M/061 Virtuální grafika UMP1
82-42-L/501 Konzervátorství a restaurátorství UMP1
82-42-M/001 Konzervátorství a restaurátorství UMP1
82-42-M/002 Kamenosochařství - restaurování a konzervování kamene UMP2
82-43-M/001 Foto-video reportér - producent UMP1
82-44-J/001 Ladění klavírů KON
82-44-M/001 Hudba KON
82-44-M/002 Ladění klavírů KON
82-44-N/001 Hudba KON
strana 92 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Normativníkategorie
82-45-M/001 Zpěv KON
82-45-N/001 Zpěv KON
82-46-M/001 Tanec TKON
82-46-N/001 Tanec TKON
82-46-N/002 Tanec - tanec klasický TKON
82-47-M/001 Hudebně dramatické umění KON
82-47-N/001 Hudebně dramatické umění KON
82-51-L/501 Umělecké řemeslné práce UMP1
82-51-L/536 Scénická tvorba UMP1
Příloha č. 2
S o u s t a v a o b o r ů v z d ě l á n í g y m n á z i í s d é l k o u s t u d i a 4 , 6 a 8 l e t
Kód Název oboru vzdělání Zařazení donormativní kategorie
79-41-K/401 Gymnázium - všeobecné E179-41-K/601 Gymnázium - všeobecné C1,D179-41-K/801 Gymnázium - všeobecné C1,D179-41-K/402 Gymnázium - matematika E179-41-K/602 Gymnázium - matematika C1,D179-41-K/802 Gymnázium - matematika C1,D179-41-K/403 Gymnázium - matematika a fyzika E179-41-K/603 Gymnázium – matematika a fyzika C1,D179-41-K/803 Gymnázium - matematika a fyzika C1,D179-41-K/404 Gymnázium - přírodovědné předměty E179-41-K/604 Gymnázium - přírodovědné předměty C1,D179-41-K/804 Gymnázium - přírodovědné předměty C1,D179-41-K/405 Gymnázium - programování E179-41-K/605 Gymnázium - programování C1,D179-41-K/805 Gymnázium - programování C1,D179-41-K/407 Gymnázium - estetickovýchovné předměty E179-41-K/607 Gymnázium - estetickovýchovné předměty C1,D179-41-K/807 Gymnázium - estetickovýchovné předměty C1,D179-41-K/408 Gymnázium - živé jazyky E179-41-K/608 Gymnázium - živé jazyky C1,D179-41-K/808 Gymnázium - živé jazyky C1,D179-41-K/409 Gymnázium - klasické jazyky E179-41-K/609 Gymnázium - klasické jazyky C1,D179-41-K/809 Gymnázium - klasické jazyky C1,D179-41-K/610 Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce C1,D179-41-K/810 Gymnázium - vybrané předměty v cizím jazyce C1,D179-41-K/411 Gymnázium - humanitní předměty E179-41-K/611 Gymnázium - humanitní předměty C1,D179-41-K/811 Gymnázium - humanitní předměty C1,D179-41-K/413 Gymnázium - tělesná výchova E179-41-K/613 Gymnázium - tělesná výchova C1,D179-41-K/813 Gymnázium - tělesná výchova C1,D179-41-K/420 Gymnázium - sportovní příprava E179-41-K/620 Gymnázium - sportovní příprava C1,D1
SEŠIT 2 Strana 93
Příloha č. 2
Obory vzdělání vyšších odborných škol
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
1601N001 Organizace a správa péče o životní prostředí G1
1601N002 Správa ochrany životního prostředí G4
1601N003 Vodní hospodářství a ekologie G4
1601N004 Monitorování životního prostředí G3
1602N001 Vodní a odpadové hospodářství G4
2331N001 Automatizované strojírenské konstrukce F2
2341N001 Optimalizace strojírenských technologií F2
2341N002 Výrobní technologie ve strojírenství F2
2341N003 Strojírenství F2
2341N004 Strojírenství se zaměřením na počítače a CNC techniku F2
2341N005 Jakost a metrologie F2
2345N001 Automobilová diagnostika a servis F2
2345N002 Diagnostika silničních vozidel G3
2345N003 Techn.diagn.a optimalizace renovač. metod G3
2345N004 Diagnostika a servis silničních vozidel G3
2631N001 Měřicí a výpočetní technika F2
2631N002 Výpočetní technika F2
2631N003 Výpočetní technika a informatika F2
2631N004 Automatizace a informatika F2
2631N005 Výpočetní technika a základy programování F2
2631N006 Počítačová podpora v řízení podniku F2
2631N007 Aplikace výpočetní techniky F2
2631N008 Aplikace automatizační a výpočetní techniky F2
2631N009 Elektronické počítačové systémy F2
2631N010 Počítačové systémy elektronické F2
2631N011 Výpočetní systémy F2
2631N012 Systémy informační F2
2631N013 Užití počítačů F2
2631N014 Počítačová grafika v elektrotechnice F2
2631N015 Počítačové systémy F2
2631N016 Počítačové systémy elektronické F2
2631N017 Počítačové zpracování informací F2
2642N001 Silnoproudá elektrotechnika F2
2643N001 Elektronika F2
2643N002 Slaboproudá elektrotechnika F2
2643N003 Lékařská elektronika F2
2644N001 Automatizační technika F2
2644N002 Automatizované systémy F2
2644N003 Automatizované systémy F2
2646N001 Obrazová a zvuková technika F2
2831N001 Automatizace a řízení chemických procesů G3
2832N001 Sklářství G3
2931N001 Technologie potravinářských výrob G3
2931N002 Technologie a hygiena potravin G3
strana 94 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
2931N003 Zpracování mléka G3
2931N004 Analýza potravin G3
3131N001 Textilní technologické procesy F2
3231N001 Obuvnická technologie G3
3331N001 Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce F2
3641N001 Stavební obnova památek F2
3641N002 Realizace pozemních staveb nový obor F2
3641N003 Stavebnictví F2
3641N005 Stavby pozemní F2
3642N001 Železniční stavitelství F2
3642N002 Dopravní stavitelství F2
3642N003 Inženýrské stavitelství F2
3642N004 Stavby inženýrské F2
3647N001 Organizace a řízení ve stavebnictví F2
3741N001 Management a logistika G1
3741N002 Celnictví a spedice G3
3741N003 Provoz a ekonomika dopravy F2
3941N001 Výrobní a řídící systémy podniku F2
3941N002 Řídicí technika F2
3941N003 Automatizované informační systémy řízení v ekonomice F2
4131N001 Obnova a rozvoj venkova G3
4131N002 Zemědělské podnikání H2
4131N003 Zemědělský manažer H2
4131N004 Zemědělský podnikatel H2
4131N005 Zahradní a krajinná tvorba H2
4131N006 Péče o krajinu H2
4131N007 Obchodování se zeměděl.potr.komoditami H1
4131N009 Šlechtitelství H2
4131N010 Agroturistika H1
4131N011 Zemědělsko potravinářské podnikání H1
4132N001 Lesnictví H2
4132N002 Vyšší odborné lesnictví H2
5341N001 Diplomovaná všeobecná sestra S1
5341N002 Diplomovaná dětská sestra S1
5341N003 Diplomovaná porodní asistentka T1
5341N004 Diplomovaný zdravotnický záchranář S2
5341N005 Diplomovaná sestra pro intenzivní péči T1
5341N006 Diplomovaná sestra pro psychiatrii S1
5341N007 Diplomovaná dentální hygienistka S3
5342N001 Diplomovaný ergoterapeut S2
5342N002 Diplomovaný fyzioterapeut S2
5342N003 Diplomovaný ergoterapeut S2
5342N004 Diplomovaný fyzioterapeut S2
5343N003 Diplomovaný zdravotní laborant S2
5344N001 Diplomovaný oční technik T3
5344N002 Diplomovaný zubní technik T3
5344N003 Diplomovaný oční technik bez získání způs. zdrav. pracovníka T3
SEŠIT 2 Strana 95
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
5345N002 Diplomovaná dietní sestra S1
5345N003 Diplomovaný pracovník pro veřejné zdraví S1
5345N004 Diplomovaný radiologický asistent T2
5345N005 Diplomovaný asistent hygienické služby S1
6141N001 Pastoračně praktický obor G1
6141N002 Pedagogicko-katechetický obor G1
6141N003 Pastoračně-pedagogický obor G1
6141N004 Teologicko-pastorační činnost G1
6141N005 Teologická a pastorační činnost G1
6141N006 Katecheticko - pastorační činnost G1
6141N007 Misijní a teologická činnost G1
6341N001 Mezinárodní obchod K1
6341N002 Podnikatelství K1
6341N003 Účetnictví a finanční řízení podniku K1
6341N004 Obchodní podnikání K1
6341N005 Marketing K1
6341N006 Zahraniční obchod K1
6341N007 Zpracování ekonomických a vědeckotechnických informací K1
6341N008 Účetnictví a finanční hospodaření K1
6341N009 Podnikatelská činnost K1
6341N010 Účetnictví K1
6341N011 Prokurista K1
6341N012 Finance a účetnictví K1
6341N013 Finanční a ekonomické poradenství K1
6341N014 Firemní ekonomika K1
6341N015 Ekonomika podniku a management K1
6341N016 Financování a účetnictví K1
6341N017 Ekonomika a management podniku K1
6341N018 Účetnictví a daně K1
6341N019 Obchodní podnikatelství K1
6341N020 Obchod a právo v obchodu K1
6341N021 Počítačové zpracování ekonomických informací K1
6341N022 Podnikové finance K1
6341N023 Ekonomika mezinárodního hospodářství K1
6341N024 Marketing pro střední stupeň řízení K1
6341N025 Mezinárodní obchodní styk K1
6341N026 Firemní management K1
6341N027 Ekonomika a zahraniční obchod K1
6341N028 Podnikatelská činnost K1
6341N029 Podnikání a management K1
6341N030 Mezinárodní obchodní styk K1
6341N031 Mezinárodní obchod,přeprava, zasilatelství K1
6341N032 Prokurista firmy K1
6341N033 Zahraniční obchod K1
6341N034 Průmyslový obchodník K1
6341N035 Daně a účetnictví K1
6341N036 Ekonomika v podnikové praxi K1
strana 96 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
6341N037 Firemní obchodník K1
6343N001 Odhadcovství K2
6343N002 Bankovnictví a pojiš�ovnictví K1
6343N003 Sociální pojiš�ovnictví K1
6343N004 Finanční poradenství K1
6343N005 Bankovnictví a finance K1
6343N006 Pojiš�ovnictví a management K1
6343N007 Finance a řízení K1
6343N008 Bankovnictví K1
6343N009 Finanční řízení K1
6343N010 Účetnictví a finanční řízení K1
6343N011 Pojiš�ovnictví K1
6343N012 Bankovní obchodník K1
6343N013 Finance,účetnictví, finanční řízení K1
6343N014 Finance a bankovnictví K1
6343N015 Účetnictví a finance K1
6343N016 Finance a daně K1
6431N001 Management životního prostředí G1
6431N002 Strojírenský management F1
6431N003 Management elektrotechniky F1
6431N004 Ekonomika a ekologie chemické výroby G1
6431N005 Výrobní a obchodní manager textilu F1
6431N006 Logistika a management G1
6431N007 Obchodník v dopravě G3
6431N008 Management dopravy G1
6431N009 Marketing výpočetní techniky G3
6431N010 Marketing výpočetní techniky G3
6431N011 Management technických oborů G1
6431N012 Ekonomika strojírenství K1
6431N013 Management cestovního ruchu K1
6431N014 Management obchodních činností K1
6431N015 Manažer a ekonom firmy K1
6431N016 Manažer sportu K1
6541N001 Gastronomie a služby cestovního ruchu K3
6542N001 Cestovní ruch K1
6542N002 Řízení hotelového provozu K3
6542N003 Rozvoj a řízení regionální turistiky K1
6542N004 Řízení hotelnictví a turistických služeb K3
6542N005 Cestovní ruch K1
6542N006 Management hotelových služeb K1
6542N007 Turismus K1
6641N001 Podnikatel pro obchod a služby K1
6841N001 Personální řízení G1
6841N002 Právo a mezinárodní obchod G1
6841N003 Právo komerční G1
6841N004 Právní činnost G1
6841N005 Ekonomicko-právní činnost G1
SEŠIT 2 Strana 97
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
6841N006 Komerční právo G1
6841N007 Správní činnost G1
6841N008 Personální činnost G1
6841N009 Personalistika G1
6841N010 Personální práce G1
6842N001 Prevence kriminality G1
6842N002 Krizové řízení G1
6843N001 Informatika ve státní správě G1
6843N002 Veřejná správa (regionální) G1
6843N003 Diplomatické služby a Public Relations G1
6843N004 Politickosprávní administrativa G1
6843N005 Veřejná správa G1
6843N006 Územní správa a samospráva G1
6843N007 Hospodářsko správní činnost G1
6843N008 Veřejná správa G1
7241N001 Informační management G1
7241N002 Vědecké informace a knihovnictví G1
7241N003 Informační systémy G1
7242N001 Masová komunikace G1
7242N002 Publicistika G1
7242N003 Stylistika a její tvůrčí využití G1
7531N001 Pedagogika specif.činností ve volném čase G2
7531N002 Pedagogika volného času G2
7531N003 Pedagogika volného času - hudební G2
7531N004 Pedagogika volného času - výtvarné G2
7531N005 Pedagogika volného času - tělovýchovné G2
7531N006 Pedagogika - vychovatelství W1
7532N001 Sociální politika G1
7532N002 Charitní a sociální činnost G1
7532N004 Sociální pedagogika W1
7532N005 Sociální pedagogika a teologie W1
7532N007 Sociální pedagogika G2
7532N008 Sociální a humanitární práce G2
7541N001 Sociální a teologická činnost G1
7541N002 Sociální práce G1
7541N003 Sociálně právní činnost G1
7541N004 Sociálně právní a teologická činnost G1
7541N005 Sociálně právní a teologická činnost - soc. právní činnost G1
7541N006 Sociálně právní a teologická činnost - teologická činnost G1
7541N007 Charitní a sociální péče G1
8241N004 Multimediální umělecká tvorba UMP1
8241N005 Reklamní tvorba UMP1
8241N011 Užitá malba UMP1
8241N014 Ražená medaile a mince UMP2
8241N017 Tvorba uměleckého skla UMP2
8241N019 Textilní výtvarník UMP1
8241N020 Grafický design a realizace tiskovin UMP1
strana 98 SEŠIT 2
Kód Název oboru vzdělání Zařazení do normativní kategorie
8241N021 Obalový a grafický design UMP1
8241N022 Oděvní návrhářství UMP1
8241N023 Design herních předmětů UMP1
8241N025 Malba a přidružené techniky UMP1
8241N026 Sochařská tvorba UMP1
8241N027 Grafická tvorba UMP1
8241N028 Interaktivní grafika UMP1
8242N003 Konzervování a restaurování keramiky UMP1
8242N004 Konzerv. a restaurování nábytku a nepolychrom. dřevořezby UMP1
8242N005 Řezbářství a restaurování dřeva UMP1
8242N009 Péče o památky UMP1
8242N010 Restaurování kovů UMP2
8242N011 Konzervování a restaurování textilií UMP1
8242N012 Konzervování a restaurování malířských dekorativních technik UMP1
8243N004 Výtvarné zpracování animovaného filmu UMP2
8243N008 Obraz a zvuk ve filmové, televizní a rozhlasové tvorbě UMP2
8244N001 Hudba - jazz KON
8243N009 Organizace filmové, televizní a rozhlasové tvorby UMP2
8247N004 Tvorba textu a scénáře UMP1
8247N005 Dramatické umění a moderování KON
8247N006 Loutkařské umění KON
SEŠIT 2 Strana 99
Příloha č. 3Přehled oborů vzdělání s výukou řidičského oprávnění
Skupina Kód Název oboru vzdělání řidičských Poznámka
oprávnění2355H002 Klempíř- strojírenská výroba, zaměření auto B2365H001 Mechanik silnič.strojů C2366H001 Mechanik opravář pro lesní stroje a zařízení C2366H003 Mechanik opravář-lesní stroje (dobíhající obor) C2368H001 Automechanik C2368H002 Mechanik opravář pro požární techniku C2368H003 Mechanik opravář pro sil.motor.vozidla C2657H001 Autoelektrikář B3941L001 Autotronik C4141L007 Zemědělský podnikatel B,T,4151E501 Zemědělská výroba T4151H007 Zemědělec, hospodyňka B,T,(C)4151H008 Krajinář T4151H011 Farmář B,T,(C)4153H002 Rybář B,T,(C)4154H002 Kovář, podkovář T4155H003 Opravář zeměděl.strojů C,T4156H001 Mechanizátor les.výroby T6651H007 Prodavač-motor. vozidla B2345M005 Silniční doprava – provoz a údržba vozidel C2345M006 Silniční doprava – diagnostika motorových vozidel C2345M003 Strojník požární techniky C3741M002 Silniční doprava – ochrana životního prostředí B3741M006 Silniční doprava provoz a ekonomika dopravy B4104M001 Rostlinolékařství B,T4141M001 Agropodnikání B,T4141M002 Pěstitelsko-chovatelský B,T4141M003 Pěstitelsko-chovatelský – podnikání B,T4142M001 Vinohradnictví T4142M002 Chmelařství T4143M001 Rybářství B,T4144M001 Zahradnictví B nebo T4145M001 Mechanizace a služby C,T4146M001 Lesnictví B4341M001 Veterinární prevence B41-55-E/002 Opravářské práce T41-52-E/004 Farmářské práce T
strana 100 SEŠIT 2
Vyd·v·: Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R ñ Redakce: Karmelitsk· 7, 118 12 Praha 1, telefon 257 193 437 ñ Administrace: pÌsemnÈobjedn·vky p¯edplatnÈho, zmÏny adres a poËtu odebÌran˝ch v˝tisk˘ ñ SEVT, a. s., Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 354, fax: 233 553 422, www.sevt.cz, e-mail: sevt@sevt.cz. Objedn·vky ve SlovenskÈ republice p¯ijÌm· a distribuuje Magnet Press Slova-kia, s. r. o., P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: (004212) 44 45 45 59, tel./fax: (004212) 44 45 46 28 ñ P¯edpokl·dnÈ roËnÌ p¯edplatnÈ sestanovuje za dod·vku kompletnÌho roËnÌku a je od p¯edplatitel˘ vybÌr·no formou z·loh ve v˝öi ozn·menÈ ve VÏstnÌku a pro tento rok z·loha 1 ËinÌ730 KË ñ Vych·zÌ mÏsÌËnÏ ñ Tiskne: Sprint Servis, Lovosick· 31, Praha 9.
Distribuce: p¯edplatnÈ, jednotlivÈ Ë·stky na objedn·vku i za hotovÈ ñ SEVT, a. s.,Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 254, fax: 233 553 422; drobn˝ prodej v prodejn·ch SEVT, a. s. ñ Praha 5, Eliöky Peöko-vÈ 14, tel./fax: 257 320 049, ñ Praha 4, Jihlavsk· 405, tel./fax: 261 264 325 ñ Brno,»esk· 14, tel./fax: 542 233 962 ñ Ostrava, N·draûnÌ 29, tel./fax: 596 120 690 ñ»eskÈ BudÏjovice, »esk· 3, tel./fax: 387 319 045 a ve vybran˝ch knihkupectvÌch.DistribuËnÌ podmÌnky p¯edplatnÈho: jednotlivÈ Ë·stky jsou expedov·ny p¯edpla-titel˘m neprodlenÏ po dod·nÌ z tisk·rny. Objedn·vky novÈho p¯edplatnÈho jsouvy¯izov·ny do 15 dn˘ a pravidelnÈ dod·vky jsou zahajov·ny od nejbliûöÌ Ë·stky poovϯenÌ ˙hrady p¯edplatnÈho nebo jeho z·lohy. »·stky vyölÈ v dobÏ od zaevidov·nÌp¯edplatnÈho do jeho ˙hrady jsou doposÌl·ny jednor·zovÏ. ZmÏny adres a poËtu ode-bÌran˝ch v˝tisk˘ jsou prov·dÏny do 15 dn˘. Lh˘ta pro uplatnÏnÌ reklamacÌ je stano-vena na 15 dn˘ od data rozesl·nÌ, po tÈto lh˘tÏ jsou reklamace vy¯izov·ny jako bÏûnÈobjedn·vky za ˙hradu. V pÌsemnÈm styku vûdy uv·dÏjte I» (pr·vnick· osoba),rodnÈ ËÌslo bez lomÌtka (fyzick· osoba) a kmenovÈ ËÌslo p¯edplatitele. Pod·v·nÌ
novinov˝ch z·silek povoleno ÿPP Praha Ë.j. 1172/93 ze dne 9. dubna 1993. Pod·-vanie novinov˝ch z·silek v Slovenskej republike povolenÈ RPP Bratislava, poöta 12,Ë.j. 445/94 zo dÚa 27. 12. 1994.