Post on 31-Jul-2019
transcript
Mozková kůra(stavba, funkce, korové analyzátory,
nervové dráhy, cévní zásobení mozku)
Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Cortex cerebri● Allokortex = nejstarší vrstva šedé hmoty
– Pouze 3 vrstvy– Zaujímá hippokampus a tzv. čichový
mozek (rhinencephalon)● Neokortex = vývojově nejmladší a
nejdokonalejší– 6 vrstev nervových buněk
● „Kůra řídí veškerou činnost organismu a je sídlem vyšší nervové činnosti“ (Klementa, 1981:199)
Funkce kůry● Registruje (zachycuje) + analyzuje (rozlišuje) +
syntetizuje (seskupuje) vzruchy →● → tvorba impulsů = zajišťují odpověď organismu na
změny vnitřního a vnějšího prostředí● ⇒ umožněno drahami – ze všech částí CNS – z nich
přijímá a kam vysílá● Okrsky stejné mikroskopické stavby = jednotná funkce● ⇒ korová projekční centra = korové analyzátory
– Většinou párová, na stejném místě v obou hemisférách
Korové analyzátory1) Motorické korové centrum2) Motorické korové centrum řeči3) Korové centrum kožní citlivosti4) Korové centrum zrakové5) Korové centrum sluchové6) Korové centrum chuťové7) Korové centrum čichové● Většina fcí = zajištěna vzájemnou spoluprací
několika oblastí kůry
1) Motorický korový analyzátor● Kůra lobus frontalis před centrální brázdou
(sulcus centralis)● Jednotlivé oblasti centra ovlivňují jiné
svalové skupiny– Největší oblast pro ústa, jazyk a prsty
(palec!)● Z pyramidových buněk centra vycházejí
dlouhé axony jako vlákna sestupné = ● = pyramidové dráhy
1) Motorický korový analyzátor– Mozkovým kmenem do motorických buněk
předních rohů míšních– Decussatio pyramidum– Řídí VĚDOMÉ, CHTĚNÉ a VŮLÍ ovládané
pohyby● Přes bazální ganglie ovlivňuje extrapyramidový
systém● Oboustranné spojení s mozečkem
(Holibková, 1994: 121)
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray764.png
2) Motorické korové centrum řeči= Brocovo centrum● Zadní úsek čelního laloku, vedle motorickým
centrum ovládajícím ruku● Řídí jemné, přesné pohyby mluvidel – důležité pro
řeč● Poškození = motorická afázie – neschopnost
vyjádřit se mluvenou řečí● Řeč je složitý děj, kromě tohoto centra se podílí i
další analyzátory (motorický, sluchový, zrakový; paměť …) - vznik souhrou senzit. a motor. analyz.
3) Korové centrum kožní citlivosti● V lobus parietalis těsně za sulcus centralis● Končí zde dráhy senzitivních vzestupných drah
– Kříží se – do levé hemisféry informace z pravé poloviny těla a naopak
– Vzruchy od receptorů pro bolest, chlad, teplo, dotyk
– Uspořádání pro jednotlivé části těla jako u motorického centra
● Uvědomování si vlastního těla, vnímání bolesti ...
4) Korové centrum zrakové● Vnitřní strana lobus occipitalis● Končí zde vlákna zrakových drah
– Syntéza obrazů zachycených sítnicí● Vizuální centrum řeči
– Dominantní hemisféra těsně vedle zrakového centra
– Rozeznání tištěného a psaného slova – informace odtud do Wernickeova centra (= senzorické centrum řeči)
– Poškození – rozumí mluvenému, NE psanému
5) Korové centrum sluchové ● V lobus temporalis v horním závitu● Nervová vlákna z vnitřního ucha – přes thalamus● Jednotlivé oblasti centra se specializují na
rozpoznávání a rozlišování kvalit zvuku – výška a barva tónu
● Wernickeovo centrum (= akustické centrum řeči)– Dominantní hemisféra, zadní část centra sluchu– Rozpoznání zvuků lidské řeči– Poškození – senzorická afázie = mluví plynule,
správný přízvuk, ale NErozumí
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1nkov%C3%BD_lalok
6) Korové centrum chuťové ● V lobus parietalis nad sulcus lateralis za
centrálním závitem● Vjem chuti je dán souhrou s čichovým a
zrakovým vjemem
7) Korové centrum čichové● Neleží v neokortexu, ale ve vývojově starších
oblastech (rhinencephalon)● Na spodině čelních laloků● Vlákna z čichové dráhy – nejdou přes thalamus,
ale přímo● V blízkosti končí i dráhy vedoucí chuťové
podněty
(Holibková, 1994: 115)
Bílá hmota mozková – nervové dráhy (1)
● Vyplňuje vnitřek hemisfér– Mezi bazálními gangliemi a mozkovými komorami– Množství nervových drah
● Mezi nimi řídká síť krevních kapilárDle směru vedení vzruchu jsou dráhy:1) Asociační● Propojují různé gyry stejné hemisféry● Umožnění složité analyticko – syntetické činnosti kůry
Bílá hmota mozková – nervové dráhy (2)
2) Komisurální (spojkové)● Spojují stejná místa v obouch hemisférách● Procházejí většinou corpus callosum3) Projekční – ascendentní a descendentní, zkřížené a
nezkřížené● Spojují mozkovou kůru s nižšími oddíly CNS● Krátká projekční vlákna obousměrně spojují s
bazálními ganliemi
Bílá hmota mozková – nervové dráhy (3)
● Dlouhá sestupná vlákna = se vějířovitě sbíhají z kůry do bílé hmoty capsula interna – vlákna pyramidové dráhy
● Dlouhé vzestupné dráhy = senzitivní – zde končí úsek, který vychází z thalamu do kůry
● Také úseky drah, které vedou do mozečku a konečné zrakové a sluchové dráhy
Tractus nervosi● Krátké míšní dráhy = spojují blízké míšní
segmenty → souhra mezi nimi● Zadní provazce míšní
– Zejména vzestupné (ascendentní) dráhy● Přední provazce míšní
– Zejména sestupné (descendentní)dráhy● Postranní provazce míšní
– Vzestupné i sestupné dráhy
Ascendentní dráhy (1)Přímé1) Tractus spino-bulbo-thalamo-corticalis● Tříneuronová dráha (dráha hluboké citlivosti)
– 1.neuron – ve spinální ganglii a dendrity sbírají info z kožních čidel, proprioreceptorů šlach, kloubních pouzder, svalů …
● Neurity v zadních provazcích míšních až do jader zadních provazců v medulla oblongata
– 2.neuron – jádra zadních provazců, kříží se v prodl. míše a končí v thalamu (po překřížení se nazývá lemniscus medialis)
Ascendentní dráhy (2)– 3.neuron – z thalamu do gyrus postcentralis a
přilehlých oblastí temenního laloku● Přivádí do kůry vjemy dotykové, tlakové
2) Tractus spino-thalamicus● 3 neuronová dráha
– 1.neuron – spinální ganglie– 2.neuron – zadní roh míšní – ihned se kříží,
vzestupuje předními a postranními provazci a končí v thalamu (senzitivní jádra) opačné strany
– 3.neuron – thalamo – kortikální = primární senzitivní kůra gyrus postcentralis
Ascendentní dráhy (3)● V thalamu se přidávají senzitivní vlákna
hlavových nervů● Vjemy kožní citlivosti – chladu a tepla, bolesti a
hrubého dotykového čití
3) Tractus spino-reticularis● Fylogeneticky stará dráha
– Spojení zadních rohů míšních s retikulární formací mozkového kmene, kříží se v segmentu
● Vjemy pomalé difúzní a těžce lokalizovatelné bolesti, aktivace retikulární formace
Ascendentní dráhy (4)4) Tractus spino-tectalis● Fylogeneticky stará
– Spojení zadních rohů míšních se středním mozkem● Dotykové a bolestivé podněty do motorických
systémů, které ovlivňují pohyby hlavy a krku
Nepřímé1) Tractus spino-cerebelaris● Z míchy do mozečku
Ascendentní dráhy (5)● Vzruchy z kloubních, svalových a šlachových
proprioceptorů regulace svalového napětí a svalové koordinace
● Probíhá zkříženě i nezkříženě postranními provazci
Descendentní dráhy (1)Přímé 1) Tractus cortico-spinalis (pyramidová
dráha)● Vývojově nejmladší – jednoneuronová
– Dozrávání a myelinizace až po narození, dokončuje se mezi 2.-4.rokem
● Začíná v gyrus precentralis a přilehlých závitech čelního laloku sestupuje přes capsula interna, pons Varoli do medulla oblongata → decussatio pyramidum → medulla spinalis
Descendentní dráhy (2)● Postranní a přední provazce míšní● Zakončení = motorické buňky předních sloupců
míšních (motoneurony)– Odtud 2.neuron – k příčně pruhovanému svalu
● Poškození = porucha volních pohybů na druhé straně těla
2) Tractus cortico-nuclearis (pyramidová dráha hlavových nervů)
● Probíhá s pyramidovou dráhou● Končí u motorických jader hlavových nervů v středním
mozku a prodl. míše
Descendentní dráhy (3)Nepřímé
1) Extrapyramidové dráhy● Začínají v mozkové kůře, končí v motorickém
neuronu jader motorických nervů (např. tr. cortico-reticularis, tr. Cortico-rubralis … extrapyramidové dráhy korové)
– Jejich průběh je ale „přepojen“ v:● Bazálních gangliích● Jádrech mozkového kmene● Jádrech mozečku ….
Descendentní dráhy (4)– Na ně pak navazují tzv. extrapyramidové dráhy
kmenové:● tr. rubrospinalis, tr. tectospinalis, tr.
retikulospinalis …● Uplatnění:
– pro udržení a regulaci svalového tonu– reflektorické udržování rovnováhy těla– Ovládání mimovolních automatických a
poloautomatických pohybů (chůze, plavání ...)
Cévní zásobení mozku
Mozkové tepny – Willisův okruh (1)
● Aa. vertebrales et aa. carotides internae● A. vertebralis
– Párové– Na kaudálním konci pons Varoli se spojují do
a. basilaris● A. basilaris
– Nepárová– Odstupují tepny pro vnitřní ucho, mozeček a
mozečková jádra● Aa. cerebri posteriores
Mozkové tepny – Willisův okruh (2)
● Aa. cerebri posteriores– Vznikají dělením a.basilaris– Od nich jdou dopředu po každé straně a.
communicans posterior– Spojují se s a. carotis interna na každé straně
pod bifurkací na aa. cerebri media a aa. cerebri anterior
● Aa. carotides internae– Přivádí větší množství krve– Rozděluje se na a. cerebri media a a. cerebri
anterior
Mozkové tepny – Willisův okruh (3)
● Aa. cerebri anteriores– Spojeny vpředu a. communicans anterior– vi. následující obrázek
Willisův okruh
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Willis%C5%AFv_okruh
Žíly mozku (1)● Systém povrchových a hlubokých žil a durálních
sinů – Sagitalis – ústí do něho povrchové venae
cerebrales superiores– Transversus – ústí do něho venae
cerebrales inferiores– sigmoideus– Cavernosus – ústí do něho vena cerebralis
media● Následně pak do v. jugularis interna
Žíly mozku (2)
http://tidsskriftet.no/article/1520112
1. Sinus sagittalis superior2a. Sinus transversus2b. Sinus sigmoideus3. Confluens sinuum (torcular herophili)4. Sinus rectus5. V. jugularis interna6. Sinus petrosus superior7. Sinus petrosus inferior8. Sinus cavernosus9. Sinus sagittalis inferior10. Vv. Frontales11. Vv. Parietales12. Vv. Occipitales13. V. Trolard14. V. Labbe15. V. cerebri magna Galeni16. V. cerebri interna17. V. basalis Rosenthali
Žíly mozku (3)
http://scapula.pl/anatomia.php?strona=171
Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha:
Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum,
1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka.
Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3
Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.