Strategický plán města Plzně Hospodářský rozvoj a podnikatelské … · 2016. 4. 20. ·...

transcript

30. 3. 2016

Strategický plán města Plzně

Hospodářský rozvoj

a podnikatelské prostředí

Strategický plán

• Základní informace o strategickém plánu

• Tematické analýzy

• Organizační struktura

• Harmonogram zpracování

• Marketing města a cestovní ruch

• SWOT analýza

Strategický plán

• Definuje společné zájmy veřejného,

soukromého a neziskového sektoru.

• Definuje dlouhodobé záměry politiky města

(řeší problémy dlouhodobě a komplexně).

• Vytváří objektivní základ pro rozhodování

o prioritách.

• Koordinuje vynakládání veřejných investic.

Strategický plán

• Pořízení spadá do samostatné působnosti

města.

• Představuje zvláštní „smlouvu“, kterou

město Plzeň uzavírá se všemi

společenskými aktéry, kteří ovlivňují či

mohou v budoucnu ovlivňovat jeho rozvoj.

Principy SP

• Zkvalitnění života ve městě

• Reagovat na aktuální potřeby města

a možnosti rozpočtu

• Participativní přístup

Základní principy Strategického plánu

• Vize rozvoje – dlouhodobé záměry rozvoje

města

• Strategické cíle – konkretizují obsah vize pro

jednotlivé oblasti života města

• Opatření – stanoví přístup k řešení

a naplňování jednotlivých strategických cílů

• Příklady aktivit – konkrétní akce, nebo činnosti

Způsob zpracování Strategického plánu

Vize rozvoje

Strategické cíle

Opatření Příklady aktivit

Tematické analýzy

• Marketing města a cestovní ruch

• Doprava

• Hospodářský rozvoj a podnikatelské prostředí

• Občanská vybavenost

• Obyvatelstvo a bydlení

• Rozpočet a financování

• Technická infrastruktura

• Územní rozvoj

• Životní prostředí

Harmonogram zpracování

Zpracování analytické části

včetně projednání listopad 2015 – září 2016

Zpracování návrhové části říjen 2016 – březen 2017

Projednání návrhové části duben 2017 – září 2017

Zpracování SEA květen 2017 – září 2017

Projednání návrhové části v

orgánech města říjen 2017 – prosinec 2017

SWOT analýza

• silné a slabé stránky

- hodnocení vnitřních faktorů

• příležitosti a hrozby

- hodnocení vnějších faktorů, které

souvisí s okolním prostředím

Hospodářský rozvoj a podnikatelské prostředí

Struktura hospodářství, investice:

ěděls

lesnic

rybářs

vebnic

oobchod a

obchod;

údrž

rových

dování

vání,

avování

pohostinstv

rmační

ační

peněžnic

pojiš

ťovnic

nosti v

ovitostí

fesní,

vědecké a

technic

nosti a

trativní

odpůrn

innosti

jná s

zabezpečení

vzdělá

vání

í a s

péče

ezjiš

těné

Praha 0,4 9,4 5,8 11,3 5,4 4,3 7,6 5,1 15,5 6,7 6,2 6,4 15,8

Brno 0,6 15,8 6,9 11,2 4,6 3,0 6,1 3,0 12,9 5,5 8,4 8,0 14,0

Ostrava 0,4 23,9 6,3 10,9 5,9 3,0 3,9 2,4 9,1 5,5 7,0 7,2 14,7

Plzeň 0,6 24,3 6,0 10,7 5,6 2,9 3,0 2,5 8,9 6,1 6,7 7,9 14,8

Liberec 0,4 24,9 7,2 11,2 4,8 2,7 2,6 3,0 8,2 5,8 7,0 6,8 15,3

Olomouc 0,9 17,6 6,2 11,7 6,1 3,0 3,2 2,8 9,1 7,9 9,5 9,9 12,2

Hradec Králové 1,1 17,3 6,1 11,8 4,5 2,6 4,5 3,4 9,0 7,1 7,9 11,0 13,7

České Budějovice 0,9 20,9 7,0 11,8 5,4 3,2 3,0 2,9 9,7 6,5 7,6 7,1 14,0

Ústí nad Labem 0,4 19,1 6,9 9,8 7,6 2,5 3,1 2,4 7,6 8,0 7,0 8,7 16,7

Pardubice 0,6 26,1 5,4 10,4 5,2 2,6 4,1 4,2 8,6 7,4 6,5 6,3 12,5

Plzeňský kraj 3,9 29,2 6,6 9,5 5,9 2,8 1,8 1,9 6,2 5,9 5,6 6,4 14,2

Česká republika 2,7 25,4 6,8 10,2 5,6 3,1 3,0 2,5 7,8 5,9 6,0 6,5 14,5

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočty a dopočty dle dat ze SLDB 2011

Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti(v % z celkového počtu zaměstnaných) (SLDB 2011)

Města, kraj,

republika

Odvětví ekonomické činnosti 1 )

6,8 6,6 6,7 6,1 5,9 6,5 5,2

24,0 21,9 17,1

21,8 18,5 16,7

20,4 20,4

23,7 18,1 20,1 18,9

6,1 5,9

6,6 6,0 5,9

5,3 5,6

12,6 13,3

12,6 14,1 13,5 13,6

8,8 9,7

10,1 10,5 11,9 12,2

6,2 7,2 9,0 8,3 9,1 9,7 10,9

2,7 2,8 2,7 3,0 2,7 2,9 3,7

Brno Hradec KrálovéPardubice Olomouc Plzeň Liberec Ostrava

Ekonomicky aktivní podle hlavních tříd zaměstnání ve vybraných městech v roce 2011

zaměstnanci v ozbrojených silách

pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

obsluha strojů a zařízení, montéři

řemeslníci a opraváři

kvalifikovaní pracovníci v zemědělství,lesnictvía rybářstvípracovníci ve službách a prodeji

úředníci

techničtí a odborní pracovníci

specialisté

Zaměstnanost:

Nárůst počtu PM

2009-2014

Plzeň 24 039 11 613 48%

Ostrava 32 260 7 379 23%

Brno 59 342 38 664 65%

Liberec 9 578 5 634 59%

Olomouc 12 083 6 128 51%

Hradec Krá lové 8 760 4 740 54%

Pardubice 7 320 6 312 86%

z toho 2011-2014

Pracovní funkce města:

Pracovní funkce města II:

Struktura podnikatelských subjektů podle počtu

zaměstnanců:

• 2000 – 2499: 3 firmy

• 1500 – 1999: 2 firmy

• 1000 – 1499: 5 firem

• 500 – 999: 16 firem

• 250 – 499: 46 firem

• 100 – 199: 54 firem

Zdroj: Databáze Albertina

VVI – podnikatelský sektor:

HDP Plzeňského kraje

HDP na 1 obyvatele:

• 2. místo mezi porovnávanými kraji po Jihomoravském kraji, těsně před krajem Královéhradeckým;

• Hlavním „tahounem“ ekonomiky PK je Plzeň.

Zdroj: ČSÚ, 2014

BIC Plzeň: podnikatelský inkubátor, Plzeňský business kotel, EEN,

European Business and Innovation Centre Network (EBN), podnikat.

wouchery;

RHK PK: poradenské služby, konzultace, školení, podpora technických

dovedností žáků;

CzechInvest, RK PK: podp. investic, podp. podnikání MSP ze SF EU;

Příklady dalších subjektů podporujících hospodářský rozvoj:

• Centrum kreativního podnikání v DEPO2015, coworking, kreativní

inkubátor (projekt ITI, město Plzeň),

• VTP Plzeň: podpora výzkumu, vývoje, inovací, provozuje

Sdružení pro služby VTP (BIC Plzeň, s.r.o., Vědeckotechnický

park Plzeň a.s.)

• „Wo-Co Husovka“: coworkingové centrum, projekt Plzeň 2015;

• WTC Plzeň: podpora mezinárodního obchodu prostřednictvím

světové sítě center.

Podpora hospodářského rozvoje:

Využití nemovitostí v majetku města Plzně pro další rozvoj

podnikání – inkubátory, pronajímatelné plochy:

– Technologické centrum Světovar (v přípravě);

– DEPO2015, Cukrovarská.

Plochy a objekty:

– bývalá kasárna Zátiší.

Marketingová podpora příchodu nových investic s vyšší/vysokou

přidanou hodnotou a pracovními místy pro vzdělané pracovníky.

Podpora hospodářského rozvoje:

Podpora hospodářského rozvoje z rozpočtu města Plzně:

• v roce 2011 a 2012 došlo k výstavbě objektů PVTP I a PVTP II;

• v roce 2014 objektu PVTP III.

SWOT analýza Silné stránky • Dostupnost pracovních příležitostí a nízký podíl nezaměstnaných osob

• Relativně vysoká úroveň mezd

• Významný podíl zaměstnanosti v průmyslu

• Vyšší podnikatelská aktivita

• Významné značky, dlouhodobá tradice i vysoký podíl průmyslových aktivit na

ekonomice

• Blízkost a dobrá dopravní dostupnost trhu v Německu a dalších zemích EU

• Významné zastoupení zahraničního kapitálu

• Vysoká úroveň vzdělávání, výzkumu a inovací ve vybraných oborech (viz RIS

• a domény specializace)

• Vyšší úroveň výdajů na VaV v podnikatelském sektoru

• Koncentrace kapacit VaV do Plzně, nově vybudovaná výzkumná centra (ZČU, LF

UK, VZÚ Plzeň, COMTES)

• Subjekty zaměřené na podporu inovačního podnikání (VTP, BIC, CzechInvest,

DEPO2015)

• Úspěšné nástroje podpory VaV (podnikatelské vouchery)

• Funkční nástroje pro podporu popularizace technických a přírodovědných oborů

(TSC, ZČU, DDD)

SWOT analýza

Slabé stránky • Nedostatek kvalifikované pracovní síly

• Strukturální nevyváženost na trhu práce

• Významný podíl zaměstnaných v pracovních pozicích s nízkými kvalifikačními

požadavky

• Vysoký podíl a další růst volných pracovních míst s minimálními nároky na

kvalifikaci uchazečů

• Nižší podíl menších a středních podniků (do 500 zam.) na celkovém počtu

subjektů

• Klesající podnikatelská aktivita

• Nižší postavení firem v hodnotových řetězcích

• Stagnující úroveň přímých zahraničních investic oproti konkurentům

(viz např. dynamický vývoj Brna)

• Počet VaV pracovišť v podnikatelském sektoru neodpovídá postavení města

• Nepřipravenost dalších rozvojových ploch ve městě pro nové investice

SWOT analýza Příležitosti • Růst zájmu o technické a přírodovědné vzdělávání

• Systémová podpora zájemců s vyšší kvalifikací o studium a pracovní uplatnění

v Plzni („welcome centrum“)

• Posílení atraktivity města pro rozvoj pracovní funkce

• Marketingová podpora investic s vyšší přidanou hodnotou

• Využití konceptu Průmysl 4.0 (růst produktivity, nižší nároky na nejméně

kvalifikovanou pracovní sílu)

• Využití ploch a objektů ve vlastnictví města pro rozvoj podnikání

• Systematická péče města o ekonomickou spolupráci s Bavorskem

SWOT analýza Ohrožení • Závislost na příchodu pracovní síly ze zahraničí s minimální úrovní kvalifikace

a vzdělání

• Odliv kvalifikované pracovní síly do konkurenčních ekonomických center

(Bavorsko, Praha)

• Lokalizace podnikatelských aktivit s nízkými nároky na kvalifikaci pracovníků

• Prohloubení zaměření na příliš úzce vymezené odvětví (např. automobilový

průmysl) a nedostatečná diverzifikace ekonomiky

• Zaostávání Plzně za progresivně rostoucími centry výzkumu a inovací

• Riziko plynoucí z vysokého podílu firem pod zahraniční kontrolou (odvod zisků

a menší investice)

• Ekonomická stagnace na trzích EU (zejm. SRN)

Další postup

• 1. 4. 2016 – odeslání podkladů po workshopu:

– SWOT analýza k hodnocení;

– metodika hodnocení.

• do čtvrtka 7. 4. 2016 – zaslat zpět obodovanou

SWOT analýzu

Děkuji za pozornost

Ing. Eva Velebná Brejchová

email: brejchova@plzen.eu

tel.: 378 035 041

www.ukr.plzen.eu

Strategický plán města Plzně Hospodářský rozvoj a podnikatelské … · 2016. 4. 20. ·...

Documents