Vlastnosti a klasifikace jezer

Post on 05-Jan-2016

77 views 0 download

description

Příloha č. 4. Vlastnosti a klasifikace jezer. Výuková prezentace. Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013. Zdroj: svetnadosah.com. Osnova. Charakteristika jezera Vodní bilance jezera Teplotní poměr jezera Kryptodeprese Klasifikace a dělení jezer Zdroje. 1. Charakteristika jezera. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

Vlastnosti a klasifikace jezer

Výuková prezentace

Magdaléna Rylková, GÚ PřF MU Brno, 2013

Zdroj: svetnadosah.com

Příloha č. 4

Osnova

1. Charakteristika jezera2. Vodní bilance jezera3. Teplotní poměr jezera4. Kryptodeprese5. Klasifikace a dělení jezer6. Zdroje

1. Charakteristika jezera

• Jezero – přírodní deprese zemského povrchu, trvale nebo dočasně vyplněná vodou

• Limnologie – věda zabývající se studiem jezer• Vznik jezer: – vytvořením a zaplavením prohlubně (kráterová jezera,

karová jezera, tektonická jezera či krasová jezera)– přirozeným přehrazením vodního toku (lávovým proudem,

morénou, či sesuvem půdy)– ústupem moře (pobřežní, reliktní jezera)

• Zánik jezer:– při změně klimatu (pokles srážek, výpar)– zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera– antropogenními faktory– akumulací anorganických sedimentů a organického materiálu v jezeře

2. Vodní bilance jezera• Změna objemu (W) jezera způsobeného příjmem a ztrátou

vody za daný čas

• Příjem vody: – říční a povrchová voda

(Qř, Qo)– podzemní voda(Qp) – srážky (S) – kondenzace par (K)

• Ztráta vody:– říční odtok (Oř)– podzemní odtok (Op)– výpar z hladiny jezera (E)– transpirace (výpar) rostlin

pobřežního pásma (Etr)

• Rovnice výpočtu změny objemu: Qř + S – Oř – E = W

3. Teplotní poměr vody v jezeře

• Teplotní zvrstvení (stratifikace) vody – výsledek konvekčního proudění vody v jezeře. 3 typy:

I. Přímá termická stratifikace II. Obracená stratifikace (teplotní inverze) III. Homotermie

I. Přímá termická stratifikace• teplota vody při hladině vyšší než 4 °C s rostoucí hloubkou

teplota klesá nejvíce na 4 °C

• 3 typy vrstev: – Epilimnion – pomalý pokles teploty vody s hloubkou, < 0,5 °C na

1 m hloubky– Metalimnion (termoklina,skočná vrstva) – rychlý pokles

teploty, 2 °C / 1 m – Hypolimnion – pokles teploty velmi pomalý, desetiny °C / 1 m

II. Obracená stratifikace

• teplota vody při hladině nižší než 4 °C pod ní jen voda o teplotě nejméně 4 °C

• výskyt nejčastěji u chladných jezer, trvale ve studených jezerech

• tvorba ledových útvarů a zámrz hladiny

III. Homotermie

• Růst teploty svrchní vrstvy chladného jezera po roztání ledu účinkem slunečního záření, pokles teploty na podzim v důsledku konvekce.

• Výsledkem je vyrovnání na krátkou chvíli teploty v celém jezeře na 4 °C.

Obr. 1. Změny teploty vody chladného jezera s hloubkou (zdroj: NETOPIL, 1984)

4. Kryptodeprese

• Kryptodeprese = deprese zatopená vodou s hladinou nad úrovní a dnem pod úrovní mořské hladiny (Bajkal, Ladožské jezero, Gardské jezero)

Obr. 2. Jezero Bajkal, v pozadí hory Sajany Zdroj: cestovani.idnes.cz

5. Klasifikace a dělení jezer

Dělení podle geologických a geomorfologických sil

Tektonická jezera – nejhlubší typy jezer, velká rozloha, protáhlý tvar, nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Balchaš)

Vulkanická jezera – oválný tvar, menší rozloha, ale větší hloubka. Subtypy: – kráterová jezera – Lac de Tazenat, Francie– kalderová jezera – Crater lake, Oregon– jezera hrazená lávovými proudy – jezero Nikaragua– maary – jezera vzniklá v sopečném kráteru (Lacher See ve

vrchovině Eifel v Německu)

Obr. 3. Crater Lake, Oregon (kalderové jezero vulkanického původu)

Zdroj: heluxuryspot.com

Obr. 4. Jezero Bajkal (tektonické jezero)

Zdroj: .rusko-info.cz

Obr. 5. Lacher See, Německo (maar)

Zdroj: lidovky.cz

Dělení podle geologických a geomorfologických sil

• Ledovcová jezera – vznik při ústupu ledovců, nejčetnější typ jezer, bezodtoká. Subtypy:– proglaciální jezera – hrazená ledovcem– karová jezera – Prášilské jezero– morénová jezera – Mechové jezírko na Šumavě– jezera vzniklá roztáním mrtvého ledu – Sölle – Německo – termokrasová jezera – vznik degradací permafrostu (např.

jezero Petrova, Kyrgyzstán)

• Jezera hrazená sesuvem – vznik při sesuvu masy hornin (Mladotické jezero).

Obr. 7. Plešné jezero, Šumava (karové jezero ledovcového původu)

Zdroj: fotoblog.in

Obr. 6. Mladotické jezero (jezero hrazené sesuvem, nejmladší jezero ČR)

Zdroj: ekolist.cz

Dělení podle geologických a geomorfologických sil

• Krasová jezera – vznik v depresích krasových hornin. Subtypy:– závrtová jezera – Plitvická jezera, Chorvatsko– poljová jezera – Bozkovské jeskyně

• Limanová jezera – vznik tzv. písečnou kosou (Lebsko v Polsku)

• Eolická jezera – vznik působením větru (Balaton, Čadské jezero)

• Antropogenní jezera – vznik v důsledku lidské činnosti (lom Velká Amerika (vápenec), Stříbrné jezero Opava–Kateřinky)

Obr. 8. Plitvická jezera (krasová jezera)

Zdroj: www.vilaruzi.com

Obr. 9. Jezero Lebsko, Polsko (limanové jezero)Obr. 10. Balaton (eolické jezero)

Zdroj: www.studentsoftheworld.infoZdroj: kolumber.pl

Dělení podle geologických a geomorfologických sil

• Fluviální jezera – vznik erozí daného toku – Erozní jezera – pod vodopády (Kravice, Bosna a Hercegovina)– Jezera z mrtvých ramen řek – Květné jezero, Mahenovo

jezero

• Organogenní jezera – jezera vytvořena činností organismů – Rašelinná – Velké mechové jezírko u Revízů, Sirňák, Smraďoch– Slatinná – jezírka v národní přírodní rezervaci Soos u

Františkových lázní

Zdroj: svetcest.cz

Obr. 11. Lom Velká Amerika (antropogenní jezero)

Obr. 12. Velké mechové jezírko (organogenní jezero)

Zdroj: treking.cz

Obr. 13. Velké Jeřábí jezero (dystrofní, rašelinné jezero)

Zdroj: carniflora.cz

Obr. 14. Mrtvé rameno řeky Labe u Sedlčanek

Zdroj: geologie.vsb.cz

Dělení podle přítoku a odtoku vody Dělení podle přítoku a odtoku vody • Bezodtoká (uzavřená) jezera – Balchaš, Aralské jezero• Odtoková (otevřená) jezera – Bajkal• Průtočná jezera – jezera s více přítoky a minimálně jedním

odtokem (Ladožské jezero, Bodamské jezero)

• Hrazená jezera – vznik hrazením říčního údolí (Mladotické jezero)• Kotlinová jezera – vznik vulk. činností (Bajkal)• Údolní jezera – vznik v říčním údolí (Vilínské jezero, Estonsko)• Smíšená jezera – vznik kombinací různých procesů (Oněžské jezero,

Ladožské jezero )

Zdroj: www.bestrussiancruises.com

Obr. 15. Ladožské jezero (průtočné, sladkovodní jezero)

Obr. 16. Vilínské jezero (údolní jezero)

Dělení podle teplotního režimu Dělení podle teplotního režimu • Teplá jezera – teplota nad 4 °C (jezero Turkana, Afrika)• Chladná jezera – teplota pod 4 °C v zimě (Čudské jezero)• Studená jezera – neustále pod 4 °C (jezero Vostok, Antarktida)

• Holomiktní jezera – promíchávání vody v celém jezeře (Vápencový lom Velká Amerika)

• Meromiktní jezera – promíchávání vody pouze do určité hloubky (Tanganika)

Dělení podle rozsahu výměny vody Dělení podle rozsahu výměny vody v jezerní pánviv jezerní pánvi

• Sladkovodní jezera – nízký obsah solí, přítok vody > výpar (Ladožské jezero)

• Slaná jezera – vysoký obsah solí, výpar > přítok vody (Kaspické moře)

• Minerální jezera – bohaté množství minerálů (Mrtvé moře).

Dělení podle chemického složení Dělení podle chemického složení vodyvody

Dělení podle biologických vlastnostíDělení podle biologických vlastností• Eutrofní jezera – vysoký obsah živin

• Oligotrofní jezera – čistá voda po celý rok (Ženevské, Bodamské jezero)

• Dystrofní jezera – velké množství huminových kyselin(Velké Jeřábí jezero, Novodomské rašeliniště)

Reliktní jezeraReliktní jezera• pozůstatek větší vodní plochy• Kaspické moře, Aralské jezero (pozůstatek Parathethys)

Zdroje• NETOPIL, R., BRÁZDIL, R., DEMEK, J. 1984. Fyzická geografie. D. 1. 1. vyd.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 272 s.• JANSKÝ, B., ŠOBR, M. a kol. 2003. Jezera České republiky: současný stav

geografického výzkumu. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2003. 216 s.

• STRAHLER, A. 2011. Introducing physical geography. 5. vyd., New York: John Wiley & Sons, 2011. 632 s., ISBN 13 978-0470-13486-3

• NÁVRATILOVÁ, I. 2011. Výukové materiály pro vybraná fyzickogeografická témata gymnaziálního geografického vzdělávání. Bakalářská práce, PřF MU Brno, 2011. 51 s.