Vyplatí se nám podpora investic do OZE?

E15 Leading Minds Forum

Budoucnost energetiky v ČR

K.Šimeček - SVSE/AEM

Obsah prezentace

1. Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií

2. Vývoj jednotlivých složek cen energií

3. Problematika POZE , vliv na konkurence schopnost energeticky náročného průmyslu

4. Návrh na řešení podpory OZE v kontextu SEK a legislativních procesů

5. Připomínky průmyslových spotřebitelů k ASEK

Trh s plynem je zajišťován privátními a nadnárodními subjekty

Ceny plynu pro průmysl jsou konkurenceschopné v rámci EU

Trh s elektřinou dominantně zajišťují státní a polostátní firmy

Ceny elektřiny pro průmysl nejsou konkurenceschopné !

Konkurenční pozice ČR v EU z hlediska cen energií je velmi špatná

1. Nadprůměrně vysoké ceny elektřiny zvyšují ceny výrobků pro domácí trh a snižují kupní sílu obyvatel

2. Vysoké ceny elektřiny snižují konkurence schopnost exportního průmyslu a ubírají mu prostředky pro investice a mzdy.

3. Rostoucí sociální výdaje snižují možnosti státních investic do infrastruktury

4. Vysoké ceny energií i nestabilní a korupční prostředí snižují atraktivitu ČR pro investory

Česká ekonomika nyní již patří k nejhorším v EU (pokles v 1.q. o 1%). Kdo je zodpovědný za extrémně vysoké ceny elektřiny v ČR ?

Srovnání ČR - FranciePodobnosti

• Trhu dominuje státní resp. polostátní energetická firma (EdF-ČEZ)

• Nízké náklady na výrobu elektřiny (jádro – uhlí)

• Vyšší výroba než domácí spotřeba - export

• Oba státy jsou sousedé Německa

Ve Francii řídí vláda energetiku ve prospěch spotřebitelůV ČR řídí energetika vládu na úkor spotřebitelů

Poplatky za služby = míra unbundlingu

Podpora OZE je nejrychleji rostoucí složka ceny elektřiny

Spotřebitelé musí platit téměř 1/3 z ceny elektřiny za politická rozhodnutí

Skladba ceny - 2012

45%

23%

14%

17%1% Silová elektřina - bez EU ETS

Síťové služby

EU ETS

Podpora OZE

Ekologická daň

Klimatická změna:32,70 %

EU ETS: 350 Kč/MWhOZE: 420 Kč/MWh

Různá dynamika podpory OZE v EU

Možný vliv německého podnikatelského boomu

v OZE

International Context

Need to protect our industries until similar levels are achieved internationally and costs are shared evenly.

Solar development in the world is not balanced with Europe having a solar output relative to consumption 10 and 57* times higher compared to USA & China.

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu

Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu

Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovali jeho konkurenceschopnost

Úlevy průmyslu v EU (2011)Francie - 7.5 €/MWh, průmysl 0.5% z GVANěmecko – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWhBelgie - 7.6 €/MWh, průmysl cca 50%Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxaČR - 14.8 €/MWh (8,3 €/MWh ze SR),

ČR - Žádná úleva pro průmysl

Komentář ke způsobu podpory OZE v ČR

• Způsob podpory OZE byl doposud špatně řízený proces v neprospěch spotřebitelů , ovlivněný korupčním prostředím v politice

• Došlo k selhání legislativních procesů ,možné problémy s nepovolenou veřejnou podporou

• Spotřebitelé byli donuceni přispět na podnikání soukromým firmám ,aniž by z toho měli přínos

• Průmysl v ČR na rozdíl od jiných států EU nese velkou část nákladů na OZE

Spotřebitelé ztratili důvěru v ideologii POZE

Vliv růstu nákladů na OZE na jednotlivá průmyslová odvětví

Zvýšením nákladů na OZE je existenčně ohrožena ¼ respondentů

Nejvíce citlivý na ekologickou přirážku je komoditní průmysl – chemie,metalurgie,papírenství,sklo keramika a stavební hmoty

Pokles ekonomiky a spotřeby energií může ještě dále prohloubit negativní vliv poplatků na podporu OZE na konkurenceschopnost

tuzemského průmyslu

Principy prosazované SVSE1. Zákon o POZE – naplnění cílů ČR v této

oblasti (13% v roce 2020) řídit prostřednictvím NAP (MPO) a cenově

usměrňovat dle regulačních zásad možné veřejné podpory (ERÚ)

2. Na hrazení nákladů za POZE by se průmysl měl podílet na úrovni srovnatelné

s jinou evropskou konkurencí

3. Na hrazení nákladů za POZE by se měl podílet stát ze svého rozpočtu využitím

příjmů z aukce povolenek CO2 a ekologických daní

Zásady zákona o POZE dle spotřebitelů:• Indikativní úkoly, vyplývající z direktivy EU považovat za

maximální cíl dosažený nejdříve ve stanoveném termínu• Schválený a korigovaný Národní akční plán (NAP) musí v

maximální míře respektovat omezené ekonomické možnosti plátců, tj. obyvatelstva, státního rozpočtu a průmyslu.

• K udržení konkurenceschopnosti průmyslu nutno korigovat NAP benchmarkingem celkových cen energií v EU

• Všechny ekologické poplatky a daně zatěžující průmysl by se měly do něj v pobídkách vrátit

• Načasovat plnění NAP na dobu, kdy investiční i provozní náklady na OZE poklesnou na nejnižší možnou úroveň

• ERÚ musí mít možnost provádět průběžnou a rychlou korekci subvencí v návaznosti na vývoj nákladovosti OZE

Podnikatelské riziko zastaralosti technologií OZE by měli nést sami investoři.Podpora by měla být založena na BAT.

Připomínky k SEK1. SEK se příliš zabývá chimérou soběstačnosti v

energetice,což neodpovídá vývoji liberalizace energetických trhů v Evropě

2. Konkurenční výhodou by měla být vysoká technická úroveň výroby elektřiny spíše než snaha o omezení dovozu paliv

3. SEK by se měl zabývat i problémy s řízením a kontrolou státních energetických firem

4. V materiálu jsou málo rozpracovány kroky k snížení nadprůměrných cen elektřiny oproti EU

5. Rozvoj OZE by měl být strategií opatrného follow up

ShrnutíČeská ekonomika je otevřená tj.silně závislá na

exportu svých výrobků a služeb.Energetika nemůže být uzavřenou konklávou s rizikem

negativního vlivu skupinových zájmů.

V ČR jsou přiměřené ceny plynu a nekonkurence schopné ceny elektřiny pro průmysl. Z této

situace nutno vyvodit závěry a stanovit opatření k nápravě včetně změny kontroly a řízení

státních energetických firem

Podpora OZE měla zatím podstatně více negativ než pozitiv.Zásadní změna systému je naprosto

nezbytná