ř ě ř ěů ř Autor: Vydání: Po Ur Vydavatelk rozvoji a podpo ře klí čových kompetencí....

Název: Nové přístupy k výuce přírodovědných předmětů s využitím ICT pomůcek na ZŠ − Přírodopis

Autor: Mgr. Miroslav Rosík Vydání: 1. vydání, 2010 Počet stran: 87 Určeno pro projekt: Nové přístupy k využití ICT ve výuce přírodovědných předmětů na

základních školách Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0047 Vydavatel: Ostravská univerzita v Ostravě Tisk: REPRONIS s.r.o.

© Mgr. Miroslav Rosík © Ostravská univerzita v Ostravě

OBSAH:

Úvod ........................................................................................................................................... 7

Klí čové kompetence .................................................................................................................. 8

1 Fotosyntéza rostlin ......................................................................................................... 11

1.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 11

1.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 12

2 Houby .............................................................................................................................. 15

2.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 15

2.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 15

3 Ryby ................................................................................................................................. 20

3.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 20

3.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 20

4 Ptáci ................................................................................................................................. 25

4.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 25

4.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 25

5 Soustava opěrná a pohybová ......................................................................................... 30

5.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 30

5.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 30

6 Tělesná teplota ................................................................................................................ 35

6.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 35

6.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 35

7 Dýchací soustava ............................................................................................................ 39

7.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 39

7.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 39

8 Krev ................................................................................................................................. 42

8.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 42

8.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 42

9 Sluch ................................................................................................................................ 46

9.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 46

9.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 46

10 Minerály ...................................................................................................................... 50

10.1 Metodický pokyn ...................................................................................................... 50

10.2 Realizace úlohy ........................................................................................................ 50

Přílohy ..................................................................................................................................... 54

Pracovní listy pro žáka .......................................................................................................... 54

1 Fotosyntéza ..................................................................................................................... 55

1.1 Teoretický základ úlohy ........................................................................................... 55

1.2 Pomůcky ................................................................................................................... 55

1.3 Úkoly ........................................................................................................................ 55

1.4 Závěry a celkové zhodnocení práce ......................................................................... 57

1.5 Citovaná a doporučená literatura .............................................................................. 57

2 Houby .............................................................................................................................. 58


2.2 Pomůcky ................................................................................................................... 58

2.3 Úkoly ........................................................................................................................ 58

2.4 Závěry a celkové hodnocení práce ........................................................................... 60


3 Ryby ................................................................................................................................. 62


3.2 Pomůcky ................................................................................................................... 62

3.3 Úkoly ........................................................................................................................ 62



4 Ptáci ................................................................................................................................. 65


4.2 Pomůcky ................................................................................................................... 65

4.3 Úkoly ........................................................................................................................ 65



5 Člověk – soustava opěrná a pohybová.......................................................................... 68


5.2 Pomůcky ................................................................................................................... 68

5.3 Úkoly ........................................................................................................................ 68



6 Člověk – tělesná teplota ................................................................................................. 72


6.2 Pomůcky ................................................................................................................... 72

6.3 Úkoly ........................................................................................................................ 72

6.4 Závěry a celkové zhodnocení práce ......................................................................... 74


7 Člověk – dýchací soustava ............................................................................................. 75


7.2 Pomůcky ................................................................................................................... 75

7.3 Úkoly ........................................................................................................................ 75



8 Člověk −−−− krev .................................................................................................................. 78


8.2 Pomůcky ................................................................................................................... 78

8.3 Úkoly ........................................................................................................................ 78



9 Člověk −−−− sluch ................................................................................................................. 81


9.2 Pomůcky ................................................................................................................... 81

9.3 Úkoly ........................................................................................................................ 81



10 Mineralogie ................................................................................................................. 85


10.2 Pomůcky ................................................................................................................... 85

10.3 Úkoly ........................................................................................................................ 85



Úvod Dnešní doba si žádá počítač v každé učebně či třídě a spolu s ním prezentační techniku – dataprojektor. Už nestačí mít ve škole pouze počítačové učebny. Pomalu se stává samozřejmostí i umístění aktivních tabulí do odborných učeben, které učiteli umožňují řadu funkcí. Ani aktivní tabule není vrcholem možností současné doby. V dnešní škole lze provádět podporované experimenty také počítačem prostřednictvím měřících systémů – senzorů. Moderní doba plná nových možností a technologií tak klade na učitele řadu požadavků. Jedním z mnohých je zavádění inovativních metod a forem práce, které u žáků povedou k rozvoji a podpoře klíčových kompetencí. Vhodným prostředkem pro splnění tohoto požadavku mohou být informační technologie ve spojitosti s měřícími systémy. Cílem této studijní opory je seznámit pedagogy s možnostmi využití počítačové techniky ve spojitosti s měřícími systémy v rámci vyučování přírodopisu základní školy a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Ve studijní opoře jsou zařazeny nejen měřící úlohy, ale i netradiční úlohy rozvíjející schopnosti žáka. V deseti kapitolách jsou popsány počítačem podporované experimenty zahrnující různé tematické celky učiva přírodopisu. Každá kapitola je členěna na část metodickou a pracovní list pro žáka. V metodické části je popsána realizace a řešení zvolených úloh. Doporučené úlohy si může každý pedagog upravit dle svých potřeb s ohledem na možnosti a vybavení školy či třídy, v které bude výuka probíhat. S výsledky úloh a měření lze dále pracovat v rámci mezipředmětových vztahů – např. matematika − matematická statistika, informatika – excel (tabulky a grafy) či powerpoint. Po prostudování textu budete znát možnosti využití těchto senzorů:

• čidlo kyslíkové, • čidlo oxidu uhličitého, • čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, • čidlo kalnosti, • hlukoměr, • čidlo síly stisku ruky (ruční siloměr), • infrateploměr, • teploměr, • spirometr, • tlakoměr.

Klíčové kompetence Klíčové kompetence jsou v evropském rámci pojímány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu a jsou definovány jako kompetence, které všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. Během počátečního vzdělávání a odborné přípravy by si měli mladí lidé osvojit klíčové schopnosti na takové úrovni, aby byli připraveni na dospělost, a tyto schopnosti by si měli dále rozvíjet, zachovávat a aktualizovat v rámci celoživotního vzdělávání. Evropský rámec zahrnuje osm oblastí klíčových kompetencí: Komunikace v mateřském jazyce. Komunikace v cizím jazyce. Matematické kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií. Kompetence v oblasti digitálních technologií. Kompetence učit se učit. Sociální a občanské kompetence. Smysl pro iniciativu a podnikatelské myšlení. Kulturní povědomí a vyjádření. Mít kompetenci znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním životě. Mít určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj. Rámcový vzdělávací program pro ZŠ vymezuje 6 klíčových kompetencí:

1. Kompetence k učení. 2. Kompetence k řešení problémů. 3. Kompetence komunikativní. 4. Kompetence sociální a personální. 5. Kompetence občanská. 6. Kompetence pracovní.

V předložené studijní opoře jsou klíčové kompetence pro jednoduchost označeny pouze čísly v souladu s uvedeným seznamem.

1. Kompetence k učení 1. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací

strategie, které žákům umožňují: 1.1 vyhledávat, třídit a propojovat informace, 1.2 využívat a ověřovat různé zdroje informací – prameny – učebnice, atlasy, klíče,

encyklopedie, internet, 1.3 experimentovat a využívat učební pomůcky a materiály, 1.4 používat odbornou terminologii odpovídající věku a znalostem, 1.5 využívat informace v praktickém životě, 1.6 pozorovat a porovnávat získané informace, rozlišovat detaily.

Jak toho dosáhneme? Např.:

1. vytváříme prostor a prostředí pro experimenty, podporujeme činnostní učení žáků (pozorování, pokusy, laboratorní práce), podporujeme vzájemné porovnávání a hodnocení výsledků žáků, umožňujeme používat výsledky pro další učení,

2. vedeme žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, knižních, mediálních, včetně internetu (informace vyhledá, třídí a vhodným způsobem používá, dává do souvislosti),

3. umožňujeme žákům vlastním způsobem vysvětlovat pozorované jevy, navzájem si klást otázky, hledat na ně odpovědi, spolupracovat a kooperovat.

2. Kompetence k řešení problémů 2. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací

strategie, které žákům umožňují: 2.1 rozpoznávat problémy během vzdělávání při využití všech metod a prostředků, které

mají v daném okamžiku k dispozici (dostupné metody pozorování, měření, experimentování, matematické prostředky, grafické prostředky apod.),

2.2 jednoznačně vyjádřit či formulovat problém, 2.3 hledat, navrhovat či používat různé další metody, informace nebo nástroje, které by

mohly přispět k řešení daného problému, 2.4 posuzovat řešení problému z hlediska jeho správnosti, jednoznačnosti či efektivnosti, 2.5 korigovat chybná řešení problému, 2.6 aplikovat osvědčené postupy při řešení problémových situací a osvojené metody řešení problémů využívat i v jiných oblastech vzdělávání, pokud jsou dané metody v těchto oblastech aplikovatelné,

2.7 ověřovat prakticky správnost řešení problému. Jak toho dosáhneme?

Např.: 1. vedeme výuku tak, aby vznikaly problémové situace, které by žáci rozpoznali,

pochopili problematiku a nalezli vlastní řešení (necháme žáky samostatně experimentovat, připravit si různé materiály a jednoduché pomůcky k přírodovědným pokusům, vyhledat a ověřit potřebné informace nutné pro řešení problému z různých zdrojů),

2. vytváříme žákům prostor pro definování a pojmenování problému, na který při učení narazili, necháme žáky vyjadřovat a obhajovat své závěry i rozhodnutí,

3. směřujeme žáky tak, aby při řešení problému využívali dosavadních znalostí a dovedností, byli samostatní a zodpovědní.

3. Kompetence komunikativní

3. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují:

3.1 samostatné, logické a přesné formulování myšlenek – ústní i písemný projev, 3.2 rozvoj schopnosti obhajování a argumentace vlastního názoru a zároveň se učí

respektování a naslouchání názorům jiných, 3.3 vhodně komunikovat mezi sebou i s učitelem a výstižně formulovat otázky, 3.4 používání a porozumění různým typům textů, záznamů a obrazových materiálů, 3.5 zhodnocení výsledků vlastní práce – sebekritika a přijímání kritiky.


1. vedeme žáky k jasnému vyjadřování, používání odborné terminologie, která odpovídá znalostem a věku žáků,

2. směřujeme žáky k vyjadřování vlastních názorů na konkrétní témata s využíváním dostupných informačních a komunikačních prostředků,

3. vedeme žáky k vzájemnému srovnávání svých výsledků a k obhajobě závěrů,

4. vedeme žáky k popisu situace při experimentování, dotazování se na vzniklé nejasnosti, k diskusi se spolužáky i učitelem.

4. Kompetence sociální a personální


4.1 využívání týmové spolupráce při řešení úloh, problémů a experimentů, 4.2 respektování pravidel práce v týmu a přijímání různých rolí ve skupině, 4.3 vzájemnou pomoc při učení, 4.4 posílení sebedůvěry a pocitu zodpovědnosti.


1. vytváříme vhodné situace pro práci ve skupině, 2. vedeme žáky ke spolupráci při skupinové práci, k odpovědnému přístupu ke své práci

i k práci druhých, k zodpovědnosti za výsledky své činnosti, k přijímání názorů druhých,

3. vedeme žáky k práci v různých rolích ve skupině (např. zapisovatel, experimentátor, časoměřič, mluvčí apod.).

5. Kompetence občanské


5.1 respektování veškerých práv a povinností, 5.2 přijímání zodpovědnosti za svou práci, 5.3 vytváření pozitivního vztahu ke kulturním hodnotám předchozích generací

i k současnosti, 5.4 dodržování pravidel slušného a bezpečného chování, 5.5 pochopení základních ekologických a environmentálních problémů, 5.6 zapojení do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům,

k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí, 5.7 zodpovědné chování v krizových situacích.


1. vedeme žáky k utváření dovednosti vhodného chování při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí,

2. vyžadujeme dodržování stanovených pravidel, respektování práv a povinností svých i druhých, přejímání zodpovědnosti za svou práci,

3. podporujeme tvořivost a kreativitu žáků.

6. Kompetence pracovní 6. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací

strategie, které žákům umožňují: 6.1 praktické seznámení s různými pomůckami, materiály a nástroji, které mohou

využívat v praxi, 6.2 objektivní sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci, 6.3 organizaci vlastní práce, navržení pracovního postupu, mít zodpovědnost za

odvedenou práci pro skupinu i společnost, 6.4 dodržování řádu a bezpečnostních pravidel při manipulaci s pomůckami, nástroji,

přístroji a materiály,

6.5 využívat získané poznatky v dalším vzdělávání a aplikovat je v praxi. Jak toho dosáhneme?

Např.: 1. vedeme žáky k dodržování bezpečnostních pravidel při práci, 2. vedeme žáky ke správnému zacházení s pomůckami, přístroji, materiály apod., 3. vytváříme podmínky pro samostatnou přípravu některých pomůcek a materiálů, 4. provádíme s žáky rozbor pracovní činnosti se zaměřením na praxi či profesní

orientaci.

Fotosyntéza rostlin

11

1 Fotosyntéza rostlin V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek koncentraci kyslíku a oxidu uhličitého při fotosyntéze rostlin.

Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: fotosyntéza, chloroplast, chlorofyl, respirace, • objasnit průběh fotosyntézy, • uvést podmínky fotosyntézy, • vysvětlit význam fotosyntézy pro ostatní organismy, • pomocí ICT pomůcek určit koncentraci kyslíku a oxidu

uhličitého při fotosyntéze rostlin, • odečítat z grafu a porovnávat naměřené hodnoty koncentrací.

1.1 Metodický pokyn

Cílová skupina 6. ročník

Název tematického celku Projevy života

Název úlohy Fotosyntéza

Cíle

Pomocí ICT pomůcek určit a porovnat ve stanoveném časovém úseku koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého během fotosyntézy

Forma práce: Skupinová práce ve třídě – laboratorní cvičení

Metoda práce: Reproduktivní

Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.6, 3.1, 3.3, 3.5, 4.1, 6.1, 6.4

Mezipředmětové vztahy: Chemie, fyzika, informatika

Časové rozvržení realizace úlohy:

45 min.


12

1.2 Realizace úlohy

1.2.1 Teoretický základ úlohy

Uveď, který plyn je nutný k dýchání. Kde se tento plyn tvoří? Uveď příklad. Znáš příklady dalších plynů? Uveď je. Jak se odborně označuje plynný obal Země? Najdi na internetu názvy plynů, které mají chemickou značku: Xe - …xenon ……… He - …helium ..…… Rn - …radon……… Ne - …neon……….. Zapište označení této skupiny plynů: …vzácné plyny…….

1.2.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, kyslíkové čidlo, čidlo oxidu uhličitého, teploměr, vzorky rostlin.

1.2.3 Úkoly

1.2.3.1 Úkol č. 1 −−−− JAK PROBÍHÁ FOTOSYNTÉZA 1. Doplňte správné údaje

PODMÍNKY VZNIKÁ SVĚTLO KYSLÍK

ZELENÉ LISTOVÉ BARVIVO CUKR − GLUKÓZA TEPLO VODA VODA

OXID UHLIČITÝ 2. Doplňte chemickou rovnici, která vyjadřuje průběh

fotosyntézy 6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

1.2.3.2 Úkol č. 2 −−−− CO PROBÍHÁ ZA TMY

6 5 7 4 2 6 1 3 5 R E S P I R A C E

DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK VLAK

PSOVITÁ ŠELMA VLK A 1

VÝSTAVNÝ DŮM VILA HRÁZ VAL I 2

SLADIDLO CUKR SLEPICE ODBORNĚ KUR C 3

TANEČNÍ ZÁBAVA

PLES STROMOVÝ POROST

LES P 4

MLÁDĚ KRÁVY TELE POHYB VZDUCHEM

LET E 5


13

ZTROSKOTANÁ LOĎ

VRAK KLOKANÍ KAPSA

VAK R 6

OBYVATEL SEVERNÍ ANGLIE

SKOT ŘEKA TOK S 7

1.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ PRŮBĚHU FOTOSYTÉZY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.

4. Pomocí ikony vyber připojená čidla. 5. Ve sloupci „Dostupná čidla“ označ čidlo kurzorem a

klikni na pole „Přidat“, takto postupně přidej všechna čidla.

6. Po přidání čidel zvol vedle pole „Vin“, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidla připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2…).

7. Vše potvrď kliknutím na pole „Ano“.

8. Pomocí ikony spusť proměnné, klikni na pole „Vybrat vše“ a potvrď kliknutím na pole „Ano“.

9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole

„Přidat“, přepni na „y(t):2“ a opakuj postup pro další čidlo. Tímto způsobem přidáš všechna čidla a potvrdíš kliknutím na pole „Ano“.

11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky „Zobrazit hodnoty“, „Spojit čára“ a „Symboly“.

12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle „Vzorkovací čas“ ve sloupci „Vzorkovací

perioda“ a ve sloupci „Počet vzorků“ nastav vhodné hodnoty pro daný experiment.

14. V oddíle „Spouštění“ zaškrtni „Jednotlivý“ a vše potvrď kliknutím na pole „Ano“.

15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy koncentrací a teploty.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulky naměřenými hodnotami. 19. Vše řádně ukliď.

OBJEKT M ĚŘENÍ VZOREK 1

NAMĚŘENÁ HODNOTA JEDNOTKA MAX. MIN.

KONCENTRACE KYSLÍKU

KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO


14

TEPLOTA





TEPLOTA

Jak vysvětlíš proces fotosyntézy? Fotosyntéza je složitý chemický proces, který probíhá v rostlinném těle. Rostliny vytvářejí z vody a oxidu uhličitého cukr – glukózu. Proces probíhá v chloroplastech buněk listů a jiných zelených částí rostlinného těla. Zdrojem potřebné energie je sluneční záření. V chloroplastech uložené zelené barvivo – chlorofyl − pohlcuje světlo, jehož energie je využita v sledu chemických reakcí, při nichž se slučuje voda s oxidem uhličitým za vzniku glukózy a uvolnění kyslíku. Glukóza je zdrojem energie pro další procesy v těle rostliny.

1.2.4 Závěry a celkové hodnocení práce

V zelených částech rostlin probíhá fotosyntéza. Podmínkou procesu jsou světlo, teplo, voda, zelené barvivo – chlorofyl, oxid uhličitý . Složitou chemickou proměnou vzniká kyslík, cukr – glukóza a voda. Respirace je děj, který probíhá za tmy a vzniká při něm plyn – oxid uhličitý . Rychlost průběhu fotosyntézy ovlivňuje teplota prostředí. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš složení vzduchu. 2. Jaký je význam fotosyntézy? 3. Jaký proces probíhá v rostlinném těle za tmy? 4. Co jsou „plíce“ planety Země? 5. Vysvětli termín producent. 6. Co ovlivňuje rychlost fotosyntézy?

Houby

15

2 Houby V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek množství rozpuštěného kyslíku.


• vysvětlit pojmy: symbióza, výtrus, pučení, reducent, • rozlišit části těla vyšších hub, • zhotovit mikroskopický preparát, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit množství rozpuštěného kyslíku.



Název tematického celku Houby

Název úlohy Tělo hub

Cíle Pomocí ICT pomůcek stanovit množství rozpuštěného kyslíku

Forma práce: Skupinová práce ve třídě – laboratorní cvičení


Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.3, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.3, 4.4, 5.1, 5.2, 5.5, 5.6, 6.1, 6.3, 6.4, 6.5

Mezipředmětové vztahy: Fyzika, informatika

Časové rozvržení realizace úlohy:

45 min.



Uveď příklady hub, které lze konzumovat. Jak lze využít kvasinku pivní? Co jsou to biotechnologie?

Houby

16

Najdi na internetu, kdo a kdy objevil penicilin: britský vědec Alexander Fleming v roce 1928. Zjisti, která houba je nejjedovatější na světě? Muchomůrka zelená. Zjisti, která jedlá houba je největší? Vatovec obrovský. Najdi na internetu české názvy hub: Leccinum scabrum – Kozák březový. Suillus luteus – Klouzek obecný. Boletus erythropus – Hřib kovář. Amanita muscaria – Muchomůrka červená. Macrolepiota procera – Bedla vysoká.

2.2.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, mikroskop, podložní sklíčko, kapátko, PC, řídicí jednotka, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinka, 100 ml vody, kostka cukru, 10 g droždí.

2.2.3 Úkoly

2.2.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA TĚLA VYŠŠÍCH HUB Označ jednotlivé části těla vyšších hub

Obrázek č. 1-1 Houby

KLOBOUK

PRSTENEC

POCHVA

T

Ř

E

Ň

PODHOUBÍ

PLODNICE

ROUŠKO

S LUPENY ČI

ROURKAM I

Houby

17

2.2.3.2 Úkol č. 2 – ROZMNOŽOVÁNÍ KVASINEK Do kádinky odměř 100 ml vody, přidej kostku cukru a 10 g droždí. Umísti do tepla. Zahaj měření z následujícího úkolu. Po 10 minutách odeber kapátkem vzorek suspenze na podložní sklíčko a připrav preparát. Zakresli množící se kvasinky. Zvětšení: _________________

Houby

18

Nákres:

Doplň: Rozmnožování kvasinek se označuje pojmem: pučení.

2.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU

1. K měření využij roztok z úkolu č. 2. 2. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj čidlo pro měření ve

vodě rozpuštěného kyslíku. 3. Spusť program eProLab. 4. Klikni na HiScope.

5. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 6. Ve sloupci „Dostupná čidla“ označ čidlo kurzorem a

klikni na pole „Přidat“. 7. Po přidání čidla zvol vedle pole „Vin“, které označuje

kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2…).



10. Pomocí ikony otevři grafy(t). 11. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole

„Přidat“ − tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole „Ano“.


13. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 14. V oddíle „Vzorkovací čas“ ve sloupci „Vzorkovací

perioda“ a ve sloupci „Počet vzorků“ nastav vhodné hodnoty pro daný experiment.


16. Pomocí ikony spusť nahrávání. 17. Na obrazovce PC se zobrazuje graf rozpuštěného O2.

Houby

19

18. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 19. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 20. Vše řádně ukliď.

OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ OBJEM O 2 V [ mg/L ] PO ČASE 0 MIN. 5 MIN. 10 MIN. 15 MIN.

ROZTOK KVASINEK

Jak vysvětlíš symbiózu? Symbióza je oboustranně výhodné soužití dvou či více organismů různých druhů. Například klouzek modřínový a modřín opadavý, kozák březový a bříza bělokorá, lišejníky – houbová vlákna, sinice a řasy.


Plíseň hlavičkovou zařazujeme mezi nižší houby. Hřib dubový je příkladem vyšších hub, které mají složitější stavbu těla. Z podhoubí ve vhodných podmínkách vyrůstají plodnice, které mají dvě části – klobouk a třeň. Spodní strana klobouku nese lupeny či rourky, v kterých se tvoří výtrusy. Jsou nutné pro rozmnožování hub. O zdravé a jedlé plodnice mají zájem houbaři. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš zásady správného houbaření. 2. Proč mají některé houby druhová jména podle stromů? Uveď

příklady. 3. Vysvětli, jaký význam mají v přírodě reducenti. 4. Které choroby se léčí antibiotiky? 5. Co je to dřevomorka? 6. Jak postupovat v případě otravy houbami? 7. Vysvětli význam hub v přírodě.

Ryby 20

3 Ryby V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a její kalnost.


• vysvětlit pojmy: postranní čára, ploutev, plankton, • rozlišit vybrané druhy ryb, • popsat stavbu těla ryb, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek změřit množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a

její kalnost.


Cílová skupina 7. ročník, 8. ročník

Název tematického celku Ryby

Název úlohy Tělo ryb

Cíle Pomocí ICT pomůcek změřit množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a kalnost vody

Forma práce: Skupinová práce ve třídě


Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.3, 3.1, 3.4, 3.5, 4.1, 4.3, 4.4, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4

Mezipředmětové vztahy: Informatika, fyzika, chemie, zeměpis

Časové rozvržení realizace úlohy: 45 min.



Uveď, které naše ryby poznáš, a co o nich víš. Jak je tělo ryb přizpůsobeno životu ve vodě?

Ryby

21

Co je to postranní čára a k čemu slouží? Najdi na internetu, čím je nebezpečný odranec smrtící: jedem vylučovaným žlázami u základů třinácti hřbetních trnů. Zjisti, kolik žaberních otvorů má mihule potoční? Sedm párů. Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Cyprinus carpio – kapr obecný. Esox lucius – štika obecná. Salmo trutta – pstruh obecný. Anguilla anguilla – úhoř říční.

3.2.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, různé vzorky vody, PC, řídicí jednotka, měřič kalnosti, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinky, pravítko. 3.2.3 Úkoly

3.2.3.1 Úkol č. 1 – ZÁSTUPCI RYB

R Ú M D H A O D Ř I

O D K N A L N P Ý R

O C V E M S J K N A

J Í E S E Ř T E M R

J P I E A R K M V A

M S Ř E O O N L K A

R M B S N U Í E K L

Í Ř Ž S U A M P E C

Ň Š V T D I K Í A E

A L R Í V V Š N A A

P E I N S K B O R Ř

R O A K P O A U N H V KAŽDÉM ŘÁDKU JE UKRYTO JEDNO HLAVNÍ M ĚSTO A JEDEN ZÁSTUPCE RYB. VYŠKRTEJTE PÍSMENA TVO ŘÍCÍ NÁZEV HLAVNÍHO MĚSTA A ZJISTĚTE TAK 12 ZÁSTUPCŮ RYB.

ŠVÝCARSKO, POLSKO, RAKOUSKO, ČESKO, BELGIE, NORSKO, UKRAJINA, FRANCIE, ITÁLIE, RUSKO, ŠPAN ĚLSKO, ANGLIE

Ryby

22

3.2.3.2 Úkol č. 2 – STAVBA TĚLA RYB

Obrázek č. 1-2 Stavba těla ryb

3.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ VODY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.

4. Pomocí ikony vyber připojená čidla. 5. Ve sloupci „Dostupná čidla“ označ čidlo kurzorem a klikni na pole

„Přidat“, takto postupně přidej všechna čidla. 6. Po přidání čidel zvol vedle pole „Vin“, které označuje kanál,

správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2…).



9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole „Přidat“, přepni

na „y(t):2“ a opakuj postup pro další čidlo. Tímto způsobem přidáš všechna čidla a potvrdíš kliknutím na pole „Ano“.


12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění.

Ryby

23

13. V oddíle „Vzorkovací čas“ ve sloupci „Vzorkovací perioda“ a ve sloupci „Počet vzorků“ nastav vhodné hodnoty pro daný experiment.


15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy kalnosti a rozpuštěného O2.


OBJEKT M ĚŘENÍ

NAMĚŘENÉ HODNOTY

KALNOST [ NTU ]

ROZPUŠTĚNÝ O2 [ mg/L ]

VZOREK 1 -

VZOREK 2 -

VZOREK 3 -

VZOREK 4 -

VZOREK 5 -

Jak vysvětlíš dýchání ryb? Dýchání rybám umožňují žábry, které leží v dutinách na každé straně těla těsně za ústy. Jsou chráněny skřelemi. Voda přichází k žábrám ryb ústy a vychází žaberními otvory. Při průtoku žábrami prochází kyslík ve vodě rozpuštěný tenkou vnější membránou krevních kapilár a vstupuje do krevního řečiště. Současně je z kapilár vytlačován oxid uhličitý.


Tělo ryb je rozlišeno na hlavu, trup a ploutve. Pokryto je kůží se šupinami. Ryby dýchají žábrami. Rozmnožují se v době tření. Samice vypouštějí do vody vajíčka (jikry ), která samci oplozují spermiemi (mlíčím). Jedná se o vnější oplození. Ryby tekoucích vod mají různé nároky na kvalitu vody. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš, co je plankton. 2. Které ploutve ryb jsou párové a které nepárové? 3. Vysvětli, k čemu slouží sádky. 4. Proč je rybí maso zdravé?

Ryby

24

5. Čemu říkají rybáři pstruhové pásmo? 6. Uveď příklady tažných ryb. 7. Vysvětli, z čeho se vyvíjí a k čemu slouží plynový měchýř ryb. 8. Co to jsou skřele?

Ptáci

25

4 Ptáci V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek intenzitu hlasových projevů ptáků. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: pelichání, syrinx, vratiprst, migrace, • rozlišit vybrané řády ptáků, • popsat stavbu pera ptáků, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek změřit hlasové projevy ptáků.



Název tematického celku Ptáci

Název úlohy Hlasy ptáků

Cíle Pomocí ICT pomůcek změřit intenzitu hlasových projevů ptáků



Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 2.1, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.4, 5.2, 5.5, 6.1, 6.3

Mezipředmětové vztahy: Informatika, fyzika,




Uveď příklady ptáků žijících ve tvém okolí. Jak se tělo ptáků přizpůsobilo létání? Co je to pelichání ptáků? Kdy a proč k němu dochází? Najdi na internetu, co se označuje pojmem syrinx: hlasivková membrána v průdušnici, která průchodem vzduchu vibruje a vytváří zvuk. Zjisti, v jakém úhlu mohou otáčet hlavou a krkem sovy? Větším než 270°. Ověř velikost snůšky sýkory koňadry: 5–11 bílých vajec s načervenalými skvrnami.

Ptáci

26

Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Passer domesticus – vrabec domácí. Turdus merula – kos černý. Hirundo rustica – vlaštovka obecná. Bubo bubo – výr velký. Phasianus colchicus – bažant obecný.

4.2.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, zvukový záznam hlasů ptáků, PC, řídicí jednotka, hlukoměr, pravítko.

4.2.3 Úkoly

4.2.3.1 Úkol č. 1 – ZÁSTUPCI PTÁKŮ

ZÁSTUPCE TŘÍDY PTÁKŮ ŘÁD TAJENKA

O V D R Z D DROZD PĚVCI V

R K O L O S SOKOL DRAVCI R

S A E Ý Č K SÝČEK DRAVCI A

T C R K A E RACEK DLOUHOK ŘÍDLÍ T

U O I B H L HOLUB MĚKKOZOBÍ I

A P U T N K TUKAN ŠPLHAVCI P

A O R S J K SOJKA PĚVCI R

E D T L S A DATEL ŠPLHAVCI S

Á N V R T A VRÁNA PĚVCI T

TAJENKA: …………VRATIPRST………………………….……………. VYSVĚTLENÍ: ……ČTVRTÝ PRST UMOŽŇUJÍCÍ ŠPLHÁNÍ ČI UCHYCENÍ – ŠPLHAVCI, SOVY…………….……………………………

Ptáci

27

4.2.3.2 Úkol č. 2 – STAVBA PERA PTÁK Ů

Obrázek č. 1-3 Stavba ptačího pera

4.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ HLASOVÝCH PROJEVŮ PTÁKŮ 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj hlukoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.

4. Pomocí ikony vyber připojené čidlo. 5. Ve sloupci „Dostupná čidla“ označ čidlo kurzorem a klikni na pole

„Přidat“. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole „Vin“, které označuje kanál,




9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole „Přidat“ − tímto

způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole „Ano“. 11. Zobrazí se pole grafu, v horní liště zaškrtni kolonky „Zobrazit

hodnoty“, „Spojit čára“ a „Symboly“.

12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění. 13. V oddíle „Vzorkovací čas“ ve sloupci „Vzorkovací perioda“ a ve

sloupci „Počet vzorků“ nastav vhodné hodnoty pro daný experiment.


15. Pomocí ikony spusť nahrávání.

Ptáci

28

16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf intenzity hlasového projevu ptáků.


OBJEKT M ĚŘENÍ RODOVÉ A DRUHOVÉ JMÉNO ZÁSTUPCE

NAMĚŘENÁ INTENZITA HLUKU /dB / MIN. MAX.

1.

2.

3.

4.

5

6.

Jak vysvětlíš migraci ptáků? Migrace ptáků je typická pro tzv. tažné ptáky, kteří se stěhují na svá zimoviště, protože během zimy by v našich zeměpisných šířkách nenašli dostatek potravy. Tah ptáků probíhá na jaře na sever a na podzim na jih. Migrační cesty se pro jednotlivé druhy liší, stejně jako cílová místa. Ptáci se orientují pomocí výkonných vnitřních hodin, které jim umožňují poměřovat změny délky dne, pozici Slunce a v noci pozici Měsíce a hvězd. Většina ptáků rozpoznává i změny magnetického pole Země, které používají jako kompas.


Tělo ptáků je pokryto peřím, které napomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu. Tvarem a stavbou těla jsou přizpůsobeni létání. Zadní končetiny jsou kráčivé a přední se změnily v křídla. Duté kosti a vzdušné vaky nadlehčují tělo ptáků. Samičky po oplození kladou vajíčka ve vápenaté skořápce. Podle místa pobytu dělíme ptáky na tažné, stálé a přelétavé. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš stavbu těla ptáků. 2. Jaké druhy peří znáš? 3. Vysvětli pohlavní dvojtvárnost na příkladě ptáků. 4. Proč mají vrubozobí kostrční mazovou žlázu? 5. Čím se zabývá etologie? 6. Kteří ptáci přinášejí lidem užitek? Jaký? 7. Uveď příklady ptáků krmivých a nekrmivých.

Ptáci

29

8. Vysvětli, co je biologická rovnováha. 9. Co to jsou instinkty? 10. Vyjmenuj příklady domestikovaných ptáků.

Soustava opěrná a pohybová 30

5 Soustava op ěrná a pohybová V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek svalovou únavu. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: okostice, ozubice, osifikace, • rozlišit typy spojení kostí, • zjistit dominantní ruku podle jejího výkonu, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit svalovou únavu.



Název tematického celku Člověk

Název úlohy Opěrná a pohybová soustava

Cíle Pomocí ICT pomůcek určit svalovou únavu



Rozvíjené kompetence: 1.2, 1.3, 1.4, 2.1, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 4.1, 4.4, 5.6, 6.1, 6.4, 6.5

Mezipředmětové vztahy: Informatika, matematika




Uveď, jak se označuje postupné kostnatění chrupavek. Jaké druhy svalové tkáně znáš? Stručně je charakterizuj. Proč se sportovci před zápasem či závodem rozcvičují? Najdi na internetu latinské názvy vybraných kostí: kost pažní – humerus, kost loketní – ulna, kost vřetenní – radius, kost stehenní – femur,

Soustava opěrná a pohybová

31

kost holenní – tibia, kost lýtková – fibula. Zjisti, které typy kostní tkáně rozlišujeme. Houbovitá a hutná. Najdi na internetu vysvětlení termínů: ozubice – tuhé vazivo upevňující kořen zubu, distorse – přetržení vazů držících kloub pohromadě, osteoporóza – ztráta bílkovinné složky kostí, zvýšená lámavost.

5.2.2 Pomůcky

Tužky, pastelky, učebnice, stopky, PC, řídicí jednotka, ruční siloměr.

5.2.3 Úkoly

5.2.3.1 Úkol č. 1 – TEST NERVOSVALOVÉ KOORDINACE – BRUSTMANŮV TEČKOVACÍ TEST

Provede se nejdříve dominantní rukou a poté druhou rukou. Test probíhá během jedné minuty. Úkolem je tužkou na papír udělat v daném poli za 10 s co nejvíce teček. Po každých 10 sekundách začínáte tečkovat v novém poli příslušného sloupce. Po přepočtu teček za levou a pravou ruku se vypočítá index. Jeho hodnota určuje úroveň spolupráce nervů a svalů. LEVÁ RUKA PRAVÁ RUKA

CELKEM: CELKEM:

I = LEVÁCELKEM

PRAVÁCELKEM

_

_= ───── =


32

5.2.3.2 Úkol č. 2 – KOSTRA LIDSKÉHO T ĚLA

TAJENKA: ……OKOSTICE…………………… VYSVĚTLENÍ: ……TVOŘÍ POVRCH KOSTI – OCHRANNÝ OBAL …….

5.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ SVALOVÉ ÚNAVY 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj ruční siloměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.






P O O V I Z A V O Ř

U A K T A P O L R E

R O K Š V Y O V B Z

CH B U O L K L E E Á

Ý R CH O S Č E N Ž K

N A O Š P I Č Á K Y

Č T S T O L I P R L

É L M E J O P C E A

L E K O S T R A V V

M Č E L I S T I E S

ŘEZÁKY PÁNEV

ŠPIČÁKY KOSTRA

STOLIČKY SVALY

MLÉČNÝ CHRUP ČELO

VAZIVO KREV

KLOUB SPOJ

ČELISTI UCHO

OBRATLE POJEM

ŽEBRO ŠVY

LOPATKA


33







15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf svalové únavy.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÁ SÍLA / N / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 PRŮMĚR

LEVÁ RUKA – MAXIMUM

LEVÁ RUKA – MINIMUM

PRAVÁ RUKA – MAXIMUM


Graf č. 1-1 Svalová únava −−−− pravá ruka


34

Graf č. 1-2 Svalová únava −−−− levá ruka

Jak vysvětlíš svalovou činnost? Činnosti svalů (svalové práci) říkáme tělesná práce. Rozlišujeme dva typy tělesné práce. Dynamická práce je taková, kdy se střídá stah a ochabnutí svalů. Příkladem může být chůze, rytí, sport. Statická (udržovací) práce je taková, kdy svaly vynakládají sílu na udržení polohy. Tělo se nepohybuje, ale smrštěné či částečně napnuté svaly pracují. Příkladem může být vzpřímený postoj, sezení na židli, držení novin při jejich čtení.


Lidská kostra se skládá z lebky, kostry trupu a kostry končetin. Okostice kost chrání, vyživuje a umožňuje její růst do šířky. Pohyblivým spojením dvou či více kostí je kloub. Prohlubně obou čelistí vyplňují zuby. Rozlišujeme chrup mléčný a trvalý . Před zubním kazem je zub chráněn sklovinou. Ke kostře se upínají svaly. Podle stavby rozlišujeme svalovou tkáň hladkou, příčně pruhovanou a srdeční svalovinu. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš rozdíl mezi vnitřní a vnější kostrou živočichů. Uveď příklady. 2. Vysvětlíš rozdíl mezi pravým a nepravým žebrem? 3. Co se označuje pojmem fraktura? 4. Jaké typy zlomenin rozlišujeme a jaká je první pomoc? 5. Dovedeš vysvětlit, co je křeč? 6. Vyjmenuj příklady spojení kostí. 7. Prospívá tělu aerobik? Vysvětli. 8. Proč jsou důležité pravidelné návštěvy zubního lékaře?

Tělesná teplota 35

6 Tělesná teplota V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek teplotu prostředí a částí těla člověka. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: tělesná teplota, úžeh, úpal, podchlazení, • rozlišit endotermní a exotermní živočichy, • zaznamenat do grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit teplotu prostředí a částí těla člověka.




Název úlohy Tělesná teplota

Cíle Pomocí ICT pomůcek určit teplotu prostředí a částí těla člověka



Rozvíjené kompetence: .1, 1.3, 1.6, 2.1, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 5.2, 6.1, 6.4

Mezipředmětové vztahy: Matematika, informatika, fyzika




Uveď, co si představíš, když se řekne teplota. Čím lze teplotu měřit? Uveď příklad. Jaké jednotky lze při měření teploty využít? Uveď je. Najdi na internetu tělesnou teplotu ptáků a zapiš ji: …39 °C až 40 °C …… Zapiš nejnižší teoreticky možnou teplotu, tzv. absolutní nulu: −−−−273,15 °C. Zapiš teplotu tání včelího vosku: 62 °C až 64 °C.

Tělesná teplota

36

6.2.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, zelený teploměr, infrateploměr, pravítko.

6.2.3 Úkoly

6.2.3.1 Úkol č. 1 – TEPLOTA ŽIVOČICHŮ 1 8 2 9 3 1 4 12 8 5 E N D O T E R M N Í

13 11 7 9 6 11 14 9 7 10 Ž I V O Č I CH O V É

32 + 3 = 12 M É – D = 8 N

0,2 * 5 = 1 E 32 = 9 O

−6 +13 = 7 V 8,2 – 3,1 – 1,1 = 4 R

V + 6 = 13 Ž 52 – 2 * É = 5 Í

5 : 2,5 = 2 D 112 : N = 14 CH

E + D = 3 T 3 : 5 * 10 = 6 Č

(0,5 * 8) + (0,4 * 15) = 10 É É +E = 11 I TAJENKA: …ENDOTERMNÍ ŽIVOČICHOVÉ.……… VYSVĚTLENÍ: …ŽIVOČICHOVÉ UDRŽUJÍCÍ SI SVOU TĚLESNOU TEPLOTU NA URČITÉ VÝŠI NEZÁVISLE NA ZMĚNÁCH VNĚJŠÍ TEPLOTY – TEPLOKREVNÍ ŽIVOČICHOVÉ / PTÁCI 39 °C – 40 °C; SAVCI 36 °C – 37 °C /………………………...

6.2.3.2 Úkol č. 2 – TEPLOTA A ZDRAVÍ Vysvětlete pojmy: Úžeh: ….vzniká při pobytu v horkém a vlhkém prostředí. Úpal: ….vzniká přehřátím buněk pod vlivem slunečního záření. Podchlazení: …vzniká při dlouhodobém pobytu ve velmi chladném prostředí, pokles teploty až na 30 °C.

6.2.3.3 Úkol č. 3 – TEPLOTA KOLEM NÁS 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.



správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidla připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2…).



Tělesná teplota

37







15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy teploty.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Zaznamenej do grafu naměřené hodnoty, barevně odliš měření žáků

(červená a modrá barva). 20. Vše řádně ukliď.

OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÁ TEPLOTA / °C / ŽÁK 1 ŽÁK 2

UČEBNA – MÍSTNOST UČEBNA – STROP UČEBNA – PODLAHA DLAŇ CHODIDLO LALŮČKY UŠÍ ČELO

Tělesná teplota

38

Jak vysvětlíš proces pocení lidského těla a co může signalizovat? Proces pocení lidského těla je přirozený děj, kterým se organismus ochlazuje a potem vyměšuje i řadu škodlivých látek. Pocení reguluje tělesnou teplotu a chrání tělo před přehřátím. Nadměrné pocení může být příznakem některých zdravotních komplikací: obezity, zvýšené funkce štítné žlázy, chronických infekcí, menopauzy, stresu, narušené hladiny hormonů apod.


Člověk patří mezi endotermní živočichy, kteří si udržují stálou tělesnou teplotu. Živočichové s tělesnou teplotou, která kolísá podle teploty prostředí, patří mezi exotermní živočichy. Při dlouhodobém působení sluneční energie a tepla na lidský organismus může vzniknout úžeh nebo úpal. Naopak při delším pobytu v chladném a mrazivém prostředí může dojít k podchlazení. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš nejteplejší orgány lidského těla. 2. Jak se mění teplota s ohledem na zdraví či nemoc člověka? 3. Proč se liší teplota některých částí lidského těla? Uveď příklady

a zdůvodni. 4. Uveď příklady chorob, které se projeví zvýšenou tělesnou teplotou. 5. Jak lze snížit zvýšenou tělesnou teplotu? 6. Co se děje s tělesnou teplotou po příjmu potravy?

[°C]

Dýchací soustava 39

7 Dýchací soustava V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek vitální kapacitu plic. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: dýchací svaly, vitální kapacita plic, kapénková infekce, • rozlišit části dýchací soustavy, • změřit dechovou frekvenci, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit vitální kapacitu plic.




Název úlohy Dýchací soustava

Cíle Pomocí ICT pomůcek určit vitální kapacitu plic



Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 2.7, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 5.2, 5.6, 6.1, 6.4, 6.5

Mezipředmětové vztahy: Informatika, fyzika




Uveď příklady dýchacích orgánů živočichů. Jak se mění dýchání při tělesné námaze? Co je kapénková infekce a jak se jí bráníme? Najdi na internetu, co objevil Robert Koch v roce 1882: bakterii Mycobacterium tuberculosis, která je původcem tuberkulózy. Zjisti, které svaly se označují jako dýchací. Mezižeberní svaly a bránice. Ověř, jaká je normální dechová frekvence: 16 vdechů za minutu. Najdi na internetu vysvětlení termínu fonace: vznik tónu vlivem vydechovaného vzduchu, který rozvibruje hlasivky.

Dýchací soustava

40

7.2.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, spirometr.

7.2.3 Úkoly

7.2.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA DÝCHACÍ SOUSTAVY Barevně označ pojmy související s dýchací soustavou

START ÚPAL ŽLOUTENKA TUKY JÁTRA KLADÍVKO

HLTAN HRTAN OKO NEURON ASTMA MOČOVOD

HRUDNÍK ALVEOLY ČÉŠKA NOSOHLTAN MÍCHA VÝDECH

PRŮDUŠNICE JÍCEN HORMONY KYSLÍK MOZEČEK PRŮDUŠKY

HLASIVKY LEDVINA ZUBY PRŮDUŠINKY ŽALUDEK POPLICNICE

MOZEK PLÍCE NÁDECH INZULÍN BRZLÍK CÍL

7.2.3.2 Úkol č. 2 – DECHOVÁ FREKVENCE

VYSVĚTLENÍ: ……POČET NÁDECHŮ ZA MINUTU……………………..

DECHOVÁ FREKVENCE ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3

KLIDOVÁ

NÁMAHOVÁ

7.2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ VITÁLNÍ KAPACITY PLIC 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj spirometr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.


„Přidat“. 6. Po přidání čidla zvol vedle pole „Vin“, které označuje kanál, správné číslo kanálu. A to podle toho, ke kterému portu řídicí jednotky jsi čidlo připojil (např. Vin0, Vin1, Vin2…).






12. Pomocí ikony spusť vzorkovací čas a spouštění.

Dýchací soustava

41

13. V oddíle „Vzorkovací čas“ ve sloupci „Vzorkovací perioda“ a ve sloupci „Počet vzorků“ nastav vhodné hodnoty pro daný experiment.


15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf, z něhož určíme vitální kapacitu

plic.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ OBJEM / L /s / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3

MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ

MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI STÁNÍ

Jak vysvětlíš jednotlivé fáze dýchání? Dýchání je sled dějů, které umožňují výměnu plynů mezi buňkami těla a vnějším prostředím. Plíce se naplňují vzduchem koordinovanou činností bránice a mezižeberních svalů. Během vdechu se dýchací svaly stahují. Tento stah rozšiřuje hrudní koš a zvětšuje objem plic. Tlakový rozdíl čerpá vzduch dovnitř prostřednictvím průdušnice. Výdech je pasivní jev, který je vyvolán uvolněním dýchacích svalů a elasticitou hrudního koše.


Dýchací soustavu tvoří dýchací cesty a plíce. Výměna plynů mezi plícemi a krví probíhá v plicních sklípcích. V případě selhání činnosti dýchací soustavy je nutné zahájit umělé dýchání. Zvýšenému riziku rakoviny plic se vystavují kuřáci. Tabákový kouř obsahuje řadu nebezpečných látek – např. nikotin , oxid uhelnatý, dehty. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš části horních a dolních cest dýchacích. 2. Znáš ještě jiné funkce dýchací soustavy než dýchání? 3. Vysvětli, jakým nebezpečím je vystaven kuřák. 4. Kdy vzniká pneumotorax a jaká je první pomoc při jeho vzniku? 5. Co jsou alveoly? 6. Jedno z vyšetření plic se nazývá bronchoskopie. K čemu slouží? 7. Vysvětli pojem silikóza.

Krev 42

8 Krev V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek krevní tlak. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: transfuze, autotransfuze, hemoglobin, krvinky, • rozlišit krevní skupiny, • vyjmenovat příklady chorob krve, • odečítat z grafu naměřené hodnoty krevního tlaku, • pomocí ICT pomůcek určit krevní tlak.




Název úlohy Krev

Cíle Pomocí ICT pomůcek určit hodnotu krevního tlaku v klidu i po zátěži



Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.4, 1.5, 2.1, 3.1, 3.2, 3.4, 3.5, 4.1, 4.2, 4.3, 5.6, 6.1, 6.3, 6.4, 6.5





Uveď příklady živočichů s uzavřenou cévní soustavou. Jaké funkce plní krev v lidském těle? Které cévy rozvádějí krev? Co označují písmena AIDS? Najdi na internetu označení pro podíl objemu červených krvinek k celkovému objemu krve: hematokrit. Zjisti životnost červených krvinek: kolem 120 dní. Ověř, kolikrát v roce může člověk darovat krev: muž 4x, žena 3x.

Krev

43

8.2.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, tlakoměr, pravítko.

8.2.3 Úkoly

8.2.3.1 Úkol č. 1 – SLOŽENÍ KRVE . …ČERVENÉ KRVINKY …ZAJISTÍ ROZVOD KYSLÍKU, NEBOŤ OBSAHUJÍ KREVNÍ BARVIVO − ……HEMOGLOBIN ….. . LATINSKÉ OZNAČENÍ LEUKOCYTY JE PRO ……BÍLÉ KRVINKY …..., KTERÉ ZAJIŠŤUJÍ ……IMUNITU … . O ZÁSTAVU KRVÁCENÍ SE POSTARAJÍ …KREVNÍ DESTIČKY … . KREVNÍ BUŇKY PLAVOU VE VODNÉM PROSTŘEDÍ ZVANÉM …KREVNÍ PLAZMA ...

8.2.3.2 Úkol č. 2 – CHOROBY KRVE Vysvětlete: Ateroskleróza − …zužování průsvitu tepen ukládáním tuku, které zpomaluje či zcela zastaví krevní průtok… Hemofilie − ….dědičná nedostatečná krevní srážlivost… Hypertenze − …zvýšený krevní tlak… Trombóza – tvorba krevní sraženiny uvnitř cév, která blokuje přístup krve k orgánům…

8.2.3.3 Úkol č. 3 – KREVNÍ SKUPINY Vybarvi čísla dělitelná třemi a jim příslušející písmena 22 63 72 101 81 7 15 70 69 42 19 36 100 231 54 S J A E N V J R Á N U S C K Ý

8.2.3.4 Úkol č. 4 – DÁRCOVSTVÍ KRVE

1 P R O 8 K E P 9 K 13 N Á P Y

2 N O S I T E L 12 S K U 16 P

O V Á L A O R A 14 L 15 O L

3 I N Y O 6 J 10 E U N I V E

B E V 7 C E B U D B O V

R 4 Z Á L N Í 11 D Á R C E

A 5 K R K E Č E L A E L

1. Obilnina 2. Právě vyrobená 3. Chemická značka india 4. Pruhovaný kopytník 5. Manželky býků

6. Bratr ztracené Mařenky 7. Chemická značka chloru 8. Jednotka hmotnosti 9. Rak je má k uchopování 10. Měnová jednotka EU

Krev

44

11. Listnatý strom se žaludy 12. Letní obuv 13. Opak prodeje 14. Anglická měnová jednotka

15. Zdroj vitamínů 16. Nežádoucí rostlina na

záhoně

8.2.3.5 ZJISTĚTE POMOCÍ TLAKOMĚRU TLAK KRVE 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj tlakoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf tlaku krve.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ TLAK / mm Hg / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3


MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ – LEVÁ RUKA

MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ – PRAVÁ RUKA

MĚŘENÍ PO 15 DŘEPECH

Jak vysvětlíš princip transfuze a autotransfuze?

Krev

45

Krevní transfuze je činnost, při které je dárci krve odebrána krev pro medicínské účely. Darování krve probíhá v transfuzní stanici a během jednoho odběru je většinou odebráno 470 ml krve. Krev může být odebrána za úplatu nebo zdarma. Autotransfuze je postup, při kterém je nemocnému vrácena jeho vlastní krev odebraná před operací nebo i během operace. Nejčastější formou je plánovaná autotransfuze, kdy je s dostatečným předstihem před plánovaným operativním zákrokem nemocnému odebrána jeho vlastní krev do zásoby, a ta mu je pak podána v průběhu operace nebo po ní.


Důležitou tělní tekutinou je krev. Soustavu krevního oběhu tvoří srdce, cévy a krev. Srdce je dutý sval rozdělený na čtyři části. Cévy jsou pružné trubice a dělí se na tepny, žíly a vlásečnice. Krev je tekutá tkáň zajišťující řadu funkcí. Kyslík a oxid uhličitý přenášejí červené krvinky . Imunitu zajišťují bílé krvinky . Krvácení zabraňují krevní destičky. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Která krevní buňka provádí buněčné pohlcování − fagocytózu? 2. Jaké podmínky musí splňovat dárce krve? 3. Které orgány tvoří mízní systém? 4. Jakou funkci má Rh faktor? 5. Co jsou varixy? 6. Jedno z vyšetření krve se nazývá sedimentace krve. K čemu slouží? 7. Jaká krvácení rozlišujeme? Uveď postup při zástavě krvácení. 8. Vysvětli pojem leukémie.

Sluch 46

9 Sluch V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek intenzitu hluku. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: vnější, vnitřní a střední ucho, intenzita hluku, • rozlišit práh slyšitelnosti, bolesti, trvalého poškození sluchu, • zaznamenat do grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit intenzitu hluku prostředí a zdrojů hlučnosti.




Název úlohy Lidské ucho

Cíle Pomocí ICT pomůcek určit intenzitu hluku prostředí a zdrojů hlučnosti



Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.3, 2.7, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 5.1, 5.4, 5.5, 6.3





Uveď příklady zdrojů hlučnosti z místa svého bydliště, školy. Čím mohou být zdroje hluku nebezpečné? Uveď příklady. Jak se lze bránit nadměrné hlučnosti? O čem poučíš kamaráda, který si opakovaně pouští do sluchátek hlasitou hudbu? Najdi na internetu, jaké kmitočty zvuků vnímá: Člověk – 16–20 000 Kočka – 30–45 000 Pes – 15–50 000 Netopýr – 14 000–100 000

Sluch

47

Zapiš jednotku, v které se kmitočet udává: hertz /Hz/.

9.2.2 Pomůcky

Pastelky, model lidského ucha, učebnice, encyklopedie, internet, hlukoměr, pravítko, zdroje hluku – budík, mobil, bubínek, mp3, píšťalka.

9.2.3 Úkoly

9.2.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA UCHA Barevně rozlište části ucha Vnější ucho – modrá Střední ucho – zelená Vnitřní ucho – červená Doplňte chybějící části ucha VNĚJŠÍ UCHO − …………BOLTEC …………………………………… STŘEDNÍ UCHO − ………..KLADÍVKO ……..….………………………

9.2.3.2 Úkol č. 2 – DOPLŇTE TEXT Člověk vnímá zvuky s kmitočtem od …16… do …20 000………………. Hz. Sluchový nerv odvádí sluchový vjem do ……SPÁNKOVÉHO .……………. laloku mozkové kůry. …EUSTACHOVA ………… trubice spojuje ucho s nosohltanem. Otitis media je latinské označení pro chorobu ucha s českým názvem …ZÁNĚT STŘEDNÍHO UCHA ….. .

9.2.3.3 Úkol č. 3 – INTENZITA HLUKU A UCHO HLUK / dB / PRÁH SLYŠITELNOSTI 0 PRÁH BOLESTI 125 PRÁH TRVALÉHO POŠKOZENÍ SLUCHU

140

9.2.3.4 Úkol č. 4 – ZJISTĚTE POMOCÍ HLUKOMĚRU

INTENZITU HLUKU 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj hlukoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.




TŘMÍNEK ZVUKOVOD BUBÍNEK

KOVADLINKA HLEMÝŽĎ

Sluch

48









15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf intenzity hluku.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Zaznamenej do grafu naměřené hodnoty. 20. Vše řádně ukliď.

ZDROJ HLUČNOSTI NAMĚŘENÁ INTENZITA HLUKU / dB /

BUDÍK ZVONÍCÍ BUDÍK ZVONÍCÍ MOBIL HRAJÍCÍ MP3 PÍŠŤALKA BUBÍNEK ŠKOLNÍ CHODBA BĚHEM PŘESTÁVKY

ŠKOLNÍ CHODBA BĚHEM VYUČOVÁNÍ

ŠKOLNÍ TŘÍDA BĚHEM PŘESTÁVKY

ŠKOLNÍ TŘÍDA BĚHEM VÝUKY

Sluch

49

Jak vysvětlíš princip echolokace? Echolokace je vysílání vysokofrekvenčních zvuků a jejich zpětné zachycování. Vysílané zvuky se od případných překážek odrazí a vracejí se zpět. Tento princip využívají některé přístroje (např. sonary), ale i někteří živočichové k orientaci v prostoru, vyhledávání potravy, komunikaci s okolím (např. kytovci, letouni). Spolehlivě byla dokázána echolokace u netopýrů v roce 1947 a u kytovců v roce 1953.


Sluchový orgán tvoří vnější, střední a vnitřní ucho. Nadměrný hluk může nepříznivě ovlivnit sluchové vnímání. Intenzita hluku se měří v decibelech. Součástí ucha jsou i ústrojí pro vnímání pohybu a polohy. Sluchový vjem přenáší sluchový nerv do sluchového centra mozkové kůry. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Která lebeční kost chrání sluchový orgán a čidla pro vnímání polohy a pohybu?

2. Jak vnímají zvuky zvířata, a která se v prostředí orientují převážně sluchem? Uveď příklady.

3. Které dutiny spojuje Eustachova trubice a jakou plní funkci? 4. Jak lze předcházet poškození sluchu? 5. K čemu slouží kochleární implantát?

[dB]

Minerály 50

10 Minerály

V této kapitole se dozvíte:

• Jak změřit pomocí ICT pomůcek koncentraci oxidu uhličitého. Po jejím prostudování byste měli být schopni:

• vysvětlit pojmy: ryzost zlata, jantar, krystalizace, • rozlišit barevné odrůdy křemene, • vyhledat potřebné údaje o minerálech na internetu, • odečítat z grafu naměřené hodnoty, • pomocí ICT pomůcek určit koncentraci oxidu uhličitého.



Název tematického celku Mineralogie

Název úlohy Vlastnosti minerálních látek

Cíle Pomocí ICT pomůcek stanovit koncentraci oxidu uhličitého



Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.6, 2.1, 3.1, 3.3, 3.4, 4.1, 4.4, 5.2, 5.4, 6.1, 6.3, 6.4

Mezipředmětové vztahy: Informatika, fyzika, chemie




Uveď příklady neživé přírody. Jaký drahý kámen je typický pro Českou republiku? Do kterých minerálů můžeme rýpat diamantem? Najdi na internetu, v čem se vyjadřuje ryzost zlata: v karátech, kterých může být nejvíce 24; 12 karátové zlato obsahuje 50 % zlata a 50 % příměsí. Zjisti názvy barevných odrůd křemene. Křišťál, ametyst, růženín, záhněda, citrín.

Minerály

51

Najdi na internetu chemický vzorec pro minerály: Galenit – PbS Kalcit – CaCO3 Halit – NaCl Pyrit – FeS2 Křemen – SiO2 Smolinec – UO2

10.2.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, čidlo oxidu uhličitého, kádinky, úlomky kalcitu, skořápka slepičího vejce, ulita hlemýždě, kyselina chlorovodíková, skleněný zvon.

10.2.3 Úkoly

10.2.3.1 Úkol č. 1 – MINERÁLY ORGANICKÉHO P ŮVODU

1 2 3 4 5 6

J A N T A R 1 NĚMECKY ANO

A R O E N U 2 DRUH PAPOUŠKA

A R Č K M 3 LIŠČÍ ÚKRYT

A K A U 4 UKONČUJE OZNAMOVACÍ VĚTU

A R N 5 HLAVNÍ MĚSTO TURECKA

A K 6 OBYVATELKA BALKÁNSKÉHO STÁTU

A

10.2.3.2 Úkol č. 2 – MĚŘENÍ KONCENTRACE OXIDU

UHLIČITÉHO 1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj čidlo oxidu uhličitého. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.






9. Pomocí ikony otevři grafy(t).

Minerály

52

10. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole „Přidat“ − tímto způsobem přidáš čidlo a potvrdíš kliknutím na pole „Ano“.





15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf koncentrace oxidu uhličitého.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÁ KONCENTRACE / % / MIN. MAX.

UČEBNA

KÁDINKA S HCl PŘIKLOPENÁ ZVONEM

KÁDINKA S HCl A KALCITEM PŘIKLOPENÁ ZVONEM


UČEBNA


KÁDINKA S HCl A ÚLOMKY SKOŘÁPKY PŘIKLOPENÁ ZVONEM


UČEBNA


Minerály

53

KÁDINKA S HCl A ÚLOMKY ULITY PŘIKLOPENÁ ZVONEM

Jak vysvětlíš proces krystalizace? Krystalizace je přirozený přírodní pochod, při kterém vznikají krystaly minerálů. Ty se tvoří z taveniny (magmatu), roztoků a par za určitých podmínek – koncentrace, tlak, teplota. Vzniklé krystaly mají pevnou stavbu a jsou omezeny plochami, hranami a vrcholy. Částice (atomy, ionty, molekuly), které krystal tvoří, vytvářejí síť, která se nazývá krystalová mřížka.


Minerál či nerost je pevná, neústrojná a stejnorodá látka. Zkoumá je vědní obor – mineralogie. Tvrdost, soudržnost či štěpnost je příkladem fyzikálních vlastností nerostů. Minerály se třídí podle chemického složení do skupin – např. oxidy, sírany, halogenidy, křemičitany. Kontrolní otázky a úkoly: Pomůcky: internet, encyklopedie, učebnice.

1. Popiš, z čeho se vyrábí porcelán. 2. Vyskytují se v okolí školy nějaké minerály? Konkretizuj. 3. Vysvětli, čím je nebezpečný smolinec. 4. Čím se zabývala Marie Curie-Sklodovská? 5. Co jsou rudy? Uveď příklady. 6. K čemu slouží halit?

Přílohy

Pracovní listy pro žáka

1 Fotosyntéza Název úlohy: Fotosyntéza Cíl: Pomocí ICT pomůcek určit a porovnat ve stanoveném časovém úseku koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého během fotosyntézy Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________

1.1 Teoretický základ úlohy

Uveď, který plyn je nutný k dýchání. Kde se tento plyn tvoří? Uveď příklad. Znáš příklady dalších plynů? Uveď je. Jak se odborně označuje plynný obal Země? Najdi na internetu názvy plynů, které mají chemickou značku: Xe - ……….. He - ……….. Rn - ……….. Ne - ……….. Zapište označení této skupiny plynů: ……………………….

1.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, kyslíkové čidlo, čidlo oxidu uhličitého, teploměr, vzorky rostlin.

1.3 Úkoly

1.3.1 Úkol č. 1 −−−− JAK PROBÍHÁ FOTOSYNTÉZA

1. Doplňte správné údaje PODMÍNKY VZNIKÁ

2. Doplňte chemickou rovnici, která vyjadřuje průběh fotosyntézy

CO2 + H2O → C6H12O6 + O2 + H2O

1.3.2 Úkol č. 2 −−−− CO PROBÍHÁ ZA TMY

6 5 7 4 2 6 1 3 5

DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK

PSOVITÁ ŠELMA 1

VÝSTAVNÝ DŮM HRÁZ 2 SLADIDLO SLEPICE ODBORNĚ 3

TANEČNÍ ZÁBAVA STROMOVÝ POROST 4

MLÁDĚ KRÁVY POHYB VZDUCHEM 5 ZTROSKOTANÁ LOĎ KLOKANÍ KAPSA 6

OBYVATEL SEVERNÍ ANGLIE ŘEKA 7

1.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ PRŮBĚHU FOTOSYTÉZY

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy koncentrací a teploty.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulky naměřenými hodnotami.

19. Vše řádně ukliď.





TEPLOTA





TEPLOTA

Jak vysvětlíš proces fotosyntézy? ______________________________________________________ ______________________________________________________ ______________________________________________________

1.4 Závěry a celkové zhodnocení práce

V zelených částech rostlin probíhá ______________________. Podmínkou procesu jsou ______________, ________________, ________________, __________________________, ________________________________. Složitou chemickou proměnou vzniká _______________, ________________ a ______________ . __________________________je děj, který probíhá za tmy a vzniká při něm plyn – _____________________. Rychlost průběhu fotosyntézy ovlivňuje ___________________ prostředí.

1.5 Citovaná a doporu čená literatura

Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana ČABRADOVÁ, Mgr. Věra; HASCH, RNDr. František; SEJPKA, Mgr. Jaroslav; VANĚČKOVÁ, Mgr. Ivana. Přírodopis 6 pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2003. 120 s. ISBN 80-7238-211-X.

2 Houby Název úlohy: Tělo hub Cíl: Pomocí ICT pomůcek stanovit množství rozpuštěného kyslíku Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________

2.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady hub, které lze konzumovat. Jak lze využít kvasinku pivní? Co jsou to biotechnologie? Najdi na internetu, kdo a kdy objevil penicilin: _______________________________________________________________ Zjisti, která houba je nejjedovatější na světě. ___________________________ Zjisti, která jedlá houba je největší. __________________________________ Najdi na internetu české názvy hub: Leccinum scabrum – _____________________________________ Suillus luteus – _________________________________________ Boletus erythropus – _____________________________________ Amanita muscaria – ______________________________________ Macrolepiota procera – ___________________________________

2.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, mikroskop, podložní sklíčko, kapátko, PC, řídicí jednotka, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinka, 100 ml vody, kostka cukru, 10 g droždí.

2.3 Úkoly

2.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA TĚLA VYŠŠÍCH HUB

Označ jednotlivé části těla vyšších hub.

2.3.2 Úkol č. 2 – ROZMNOŽOVÁNÍ KVASINEK

Do kádinky odměř 100 ml vody, přidej kostku cukru a 10 g droždí. Umísti do tepla. Zahaj měření z následujícího úkolu. Po 10 minutách odeber kapátkem vzorek suspenze na podložní sklíčko a připrav preparát. Zakresli množící se kvasinky. Zvětšení: _______________ Nákres:

Doplň: Rozmnožování kvasinek se označuje pojmem: ____________________

2.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ ROZPUŠTĚNÉHO KYSLÍKU

1. K měření využij roztok z úkolu č. 2 2. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj čidlo pro měření ve vodě

rozpuštěného kyslíku. 3. Spusť program eProLab. 4. Klikni na HiScope.












16. Pomocí ikony spusť nahrávání. 17. Na obrazovce PC se zobrazuje graf rozpuštěného O2.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ OBJEM O 2 V [ mg/L ] PO ČASE 0 MIN. 5 MIN. 10 MIN. 15 MIN.

ROZTOK KVASINEK

Jak vysvětlíš symbiózu?

2.4 Závěry a celkové hodnocení práce Plíseň hlavičkovou zařazujeme mezi ______________ houby. Hřib dubový je příkladem ____________________ hub, které mají složitější stavbu těla. Z podhoubí ve vhodných podmínkách vyrůstají __________________, které mají dvě části – klobouk a ______________. Spodní strana klobouku nese ________________ či _________________, v kterých se tvoří ____________.

Jsou nutné pro _______________________ hub. O zdravé a jedlé plodnice mají zájem __________________.

2.5 Citovaná a doporu čená literatura Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana ČABRADOVÁ, Věra; HASCH, František; SEJPKA, Jaroslav; VANĚČKOVÁ, Ivana. Přírodopis 6 pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2003. 120 s. ISBN 80-7238-211-X. GARNWEIDNER, Edmund. Průvodce: Houby. Praha 3 : Václav Svojtka @ Co., 1999. 159 s. ISBN 80-7237-180-0.

3 Ryby Název úlohy: Tělo ryb Cíl: Pomocí ICT pomůcek změřit množství rozpuštěného kyslíku ve vodě a kalnost vody Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________

3.1 Teoretický základ úlohy Uveď, které naše ryby poznáš, a co o nich víš. Jak je tělo ryb přizpůsobeno životu ve vodě? Co je to postranní čára a k čemu slouží? Najdi na internetu, čím je nebezpečný odranec smrtící: _________________ _____________________________________________________________ Zjisti, kolik žaberních otvorů má mihule potoční. _____________________ Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Cyprinus carpio – ___________________________ Esox lucius – _______________________________ Salmo trutta – ______________________________ Anguilla anguilla – __________________________

3.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, různé vzorky vody, PC, řídicí jednotka, měřič kalnosti, čidlo ve vodě rozpuštěného kyslíku, kádinky, pravítko.

3.3 Úkoly

3.3.1 Úkol č. 1 – ZÁSTUPCI RYB

V KAŽDÉM ŘÁDKU JE UKRYTO JEDNO HLAVNÍ M ĚSTO A JEDEN ZÁSTUPCE RYB. VYŠKRTEJTE PÍSMENA TVO ŘÍCÍ NÁZEV HLAVNÍHO MĚSTA A ZJISTĚTE TAK 12 ZÁSTUPCŮ RYB. ŠVÝCARSKO, POLSKO, RAKOUSKO, ČESKO, BELGIE, NORSKO, UKRAJINA, FRANCIE, ITÁLIE, RUSKO, ŠPAN ĚLSKO, ANGLIE

R Ú M D H A O D Ř I

O D K N A L N P Ý R

O C V E M S J K N A

J Í E S E Ř T E M R

J P I E A R K M V A

M S Ř E O O N L K A

R M B S N U Í E K L

Í Ř Ž S U A M P E C

Ň Š V T D I K Í A E

A L R Í V V Š N A A

P E I N S K B O R Ř

R O A K P O A U N H

3.3.2 Úkol č. 2 – STAVBA TĚLA RYB

3.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ VLASTNOSTÍ VODY

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab.

3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje grafy kalnosti a rozpuštěného O2.


Jak vysvětlíš dýchání ryb? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

3.4 Závěry a celkové hodnocení práce Tělo ryb je rozlišeno na _______________, _____________ a ____________. Pokryto je kůží se __________________. Ryby dýchají _________________ . Rozmnožují se v době _____________. Samice vypouštějí do vody vajíčka (____________), která samci oplozují spermiemi (______________). Jedná se o _________________ oplození. Ryby tekoucích vod mají různé nároky na kvalitu vody.

3.5 Citovaná a doporu čená literatura Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana BURNIE, David. Zvíře. Praha : Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.

4 Ptáci Název úlohy: Hlasy ptáků Cíl: Pomocí ICT pomůcek změřit intenzitu hlasových projevů ptáků Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________

4.1 Teoretický základ úlohy Uveď příklady ptáků žijících ve tvém okolí. Jak se tělo ptáků přizpůsobilo létání? Co je to pelichání ptáků? Kdy a proč k němu dochází? Najdi na internetu, co se označuje pojmem syrinx: _____________________ ______________________________________________________________ Zjisti, v jakém úhlu mohou otáčet hlavou a krkem sovy. _________________ Ověř velikost snůšky sýkory koňadry: _______________________________ Najdi na internetu české názvy uvedených zástupců: Passer domesticus – ____________________________ Turdus merula – ____________________________ Hirundo rustica – ____________________________ Bubo bubo – ____________________________ Phasianus colchicus – __________________________

4.2 Pomůcky Tužky, učebnice, internet, zvukový záznam hlasů ptáků, PC, řídicí jednotka, hlukoměr, pravítko.

4.3 Úkoly

4.3.1 Úkol č. 1 – ZÁSTUPCI PTÁKŮ

ZÁSTUPCE TŘÍDY PTÁKŮ ŘÁD TAJENKA

O V D R Z D

R K O L O S

S A E Ý Č K

T C R K A E

U O I B H L

A P U T N K

A O R S J K

E D T L S A

Á N V R T A

TAJENKA: _____________________________________________________ VYSVĚTLENÍ: __________________________________________________

_______________________________________________________________

4.3.2 Úkol č. 2 – STAVBA PERA PTÁK Ů

4.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ HLASOVÝCH PROJEVŮ PTÁKŮ

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj hlukoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání.

16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf intenzity hlasového projevu ptáků.


OBJEKT M ĚŘENÍ RODOVÉ A DRUHOVÉ JMÉNO ZÁSTUPCE

NAMĚŘENÁ INTENZITA HLUKU /dB/ MIN. MAX.

1.

2.

3.

4.

5

6.

Jak vysvětlíš migraci ptáků? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

4.4 Závěry a celkové hodnocení práce Tělo ptáků je pokryto ___________________, které napomáhá udržovat _______________ tělesnou teplotu. Tvarem a stavbou těla jsou přizpůsobeni _______________. Zadní končetiny jsou ___________________ a přední se změnily v ______________. ____________ kosti a ________________ vaky nadlehčují tělo ptáků. Samičky po oplození kladou _____________________ ve vápenaté skořápce. Podle místa pobytu dělíme ptáky na _______________, ________________ a ___________________.

4.5 Citovaná a doporu čená literatura Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana Internet: http://www.biophon.cz/ Internet: http://www.rozhlas.cz/hlas/portal BURNIE, David. Zvíře. Praha : Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.

5 Člověk – soustava op ěrná a pohybová

Název úlohy: Opěrná a pohybová soustava Cíl: Pomocí ICT pomůcek určit svalovou únavu Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď, jak se označuje postupné kostnatění chrupavek. Jaké druhy svalové tkáně znáš? Stručně je charakterizuj. Proč se sportovci před zápasem či závodem rozcvičují? Najdi na internetu latinské názvy vybraných kostí: kost pažní – _______________ kost loketní – _______________ kost vřetenní – ______________ kost stehenní – ______________ kost holenní – ______________ kost lýtková – _______________ Zjisti, které typy kostní tkáně rozlišujeme. _____________________ Najdi na internetu vysvětlení termínů: ozubice – _______________________________________________ distorse – _______________________________________________ osteoporóza – ___________________________________________

5.2 Pomůcky

Tužky, pastelky, učebnice, stopky, PC, řídicí jednotka, ruční siloměr.

5.3 Úkoly

5.3.1 Úkol č. 1 – TEST NERVOSVALOVÉ KOORDINACE –

BRUSTMANŮV TEČKOVACÍ TEST

LEVÁ RUKA PRAVÁ RUKA

CELKEM: CELKEM:

I = LEVÁCELKEM

PRAVÁCELKEM

_

_= ───── =

5.3.2 Úkol č. 2 – KOSTRA LIDSKÉHO T ĚLA

TAJENKA:_______________________________________ VYSVĚTLENÍ:________________________________________________________________________________________________________________

P O O V I Z A V O Ř

U A K T A P O L R E

R O K Š V Y O V B Z

CH B U O L K L E E Á

Ý R CH O S Č E N Ž K

N A O Š P I Č Á K Y

Č T S T O L I P R L

É L M E J O P C E A

L E K O S T R A V V

M Č E L I S T I E S

ŘEZÁKY PÁNEV

ŠPIČÁKY KOSTRA

STOLIČKY SVALY

MLÉČNÝ CHRUP ČELO

VAZIVO KREV

KLOUB SPOJ

ČELISTI UCHO

OBRATLE POJEM

ŽEBRO ŠVY

LOPATKA

5.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ SVALOVÉ ÚNAVY

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj ruční siloměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf svalové únavy.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÁ SÍLA / N / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3 PRŮMĚR

LEVÁ RUKA – MAXIMUM


PRAVÁ RUKA – MAXIMUM


Jak vysvětlíš svalovou činnost?

5.4 Závěry a celkové hodnocení práce

Lidská kostra se skládá z ____________, _______________________ a _____________________. ________________________ kost chrání, vyživuje a umožňuje její růst do šířky. Pohyblivým spojením dvou či více kostí

je ______________. Prohlubně obou čelistí vyplňují ____________. Rozlišujeme chrup __________________ a __________________. Před zubním kazem je zub chráněn ___________________. Ke kostře se upínají _______________. Podle stavby rozlišujeme svalovou tkáň ______________________, _______ __________________ a ________________________.


Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

6 Člověk – tělesná teplota

Název úlohy: Tělesná teplota Cíl: Pomocí ICT pomůcek určit teplotu prostředí a částí těla člověka Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď, co si představíš, když se řekne teplota. Čím lze teplotu měřit? Uveď příklad. Jaké jednotky lze při měření teploty využít? Uveď je. Najdi na internetu tělesnou teplotu ptáků a zapiš ji: ___________________ Zapiš nejnižší teoreticky možnou teplotu, tzv. absolutní nulu: ____________ Zapiš teplotu tání včelího vosku: __________________

6.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, zelený teploměr, infrateploměr, pravítko.

6.3 Úkoly

6.3.1 Úkol č. 1 – TEPLOTA ŽIVOČICHŮ

1 8 2 9 3 1 4 12 8 5

13 11 7 9 6 11 14 9 7 10

32 + 3 = M É – D = N

0,2 * 5 = E 32 = O

−6 +13 = V 8,2 – 3,1 – 1,1 = R

V + 6 = Ž 52 – 2 * É = Í

5 : 2,5 = D 112 : N = CH

E + D = T 3 : 5 * 10 = Č

(0,5 * 8) + (0,4 * 15) = É É +E = I TAJENKA: ________________________________________________ VYSVĚTLENÍ: ________________________________________________ _______________________________________________________________ _______________________________________________________________

6.3.2 Úkol č. 2 – TEPLOTA A ZDRAVÍ

Vysvětlete pojmy: Úžeh: __________________________________________________________ Úpal: __________________________________________________________ Podchlazení: ____________________________________________________

6.3.3 Úkol č. 3 – TEPLOTA KOLEM NÁS

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj potřebná čidla. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazují grafy teploty.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Zaznamenej do grafu naměřené hodnoty, barevně odliš měření žáků

(červená a modrá barva). 20. Vše řádně ukliď.

OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÁ TEPLOTA / °C / ŽÁK 1 ŽÁK 2

UČEBNA – MÍSTNOST UČEBNA – STROP UČEBNA – PODLAHA DLAŇ CHODIDLO LALŮČKY UŠÍ ČELO

Jak vysvětlíš proces pocení lidského těla a co může signalizovat? ______________________________________________________ ______________________________________________________ ______________________________________________________

6.4 Závěry a celkové zhodnocení práce

Člověk patří mezi __________________ živočichy, kteří si udržují stálou tělesnou teplotu. Živočichové s tělesnou teplotou, která kolísá podle teploty prostředí, patří mezi ____________________ živočichy. Při dlouhodobém působení sluneční energie a tepla na lidský organismus může vzniknout ________ nebo ________. Naopak při delším pobytu v chladném a mrazivém prostředí může dojít k _________________.



[°C]

7 Člověk – dýchací soustava

Název úlohy: Dýchací soustava Cíl: Pomocí ICT pomůcek stanovit vitální kapacitu plic Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď příklady dýchacích orgánů živočichů. Jak se mění dýchání při tělesné námaze? Co je kapénková infekce a jak se jí bráníme? Najdi na internetu, co objevil Robert Koch v roce 1882: ___________________ _______________________________________________________________ Zjisti, které svaly se označují jako dýchací? ____________________________ Ověř, jaká je normální dechová frekvence: ____________________________ Najdi na internetu vysvětlení termínu fonace: __________________________ _______________________________________________________________

7.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, spirometr.

7.3 Úkoly

7.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA DÝCHACÍ SOUSTAVY

Barevně označ pojmy související s dýchací soustavou

START ÚPAL ŽLOUTENKA TUKY JÁTRA KLADÍVKO

HLTAN HRTAN OKO NEURON ASTMA MO ČOVOD

HRUDNÍK ALVEOLY ČÉŠKA NOSOHLTAN MÍCHA VÝDECH

PRŮDUŠNICE JÍCEN HORMONY KYSLÍK MOZE ČEK PRŮDUŠKY

HLASIVKY LEDVINA ZUBY PR ŮDUŠINKY ŽALUDEK POPLICNICE

MOZEK PLÍCE NÁDECH INZULÍN BRZLÍK CÍL

7.3.2 Úkol č. 2 – DECHOVÁ FREKVENCE

VYSVĚTLENÍ: ________________________________________________

DECHOVÁ FREKVENCE ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3

KLIDOVÁ

NÁMAHOVÁ

7.3.3 Úkol č. 3 – MĚŘENÍ VITÁLNÍ KAPACITY PLIC

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj spirometr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf, z něhož určíme vitální kapacitu

plic.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ OBJEM / L/s / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3

MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ


Jak vysvětlíš jednotlivé fáze dýchání? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


Dýchací soustavu tvoří __________________________ a _______________ . Výměna plynů mezi plícemi a krví probíhá v _________________________ . V případě selhání činnosti dýchací soustavy je nutné zahájit _____________ _________________________. Zvýšenému riziku rakoviny plic se vystavují __________________. Tabákový kouř obsahuje řadu nebezpečných látek – např. _________________, ___________________, ___________________ .



8 Člověk −−−− krev

Název úlohy: Krev Cíl: Pomocí ICT pomůcek určit hodnotu krevního tlaku v klidu i po zátěži Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď příklady živočichů s uzavřenou cévní soustavou. Jaké funkce plní krev v lidském těle? Které cévy rozvádějí krev? Co označují písmena AIDS? Najdi na internetu označení pro podíl objemu červených krvinek k celkovému objemu krve: ____________________ Zjisti životnost červených krvinek: ___________________ Ověř, kolikrát v roce může člověk darovat krev: _____________________

8.2 Pomůcky

Pastelky, učebnice, encyklopedie, internet, PC, řídicí jednotka, tlakoměr, pravítko.

8.3 Úkoly

8.3.1 Úkol č. 1 – SLOŽENÍ KRVE

_____________________________________ ZAJISTÍ ROZVOD KYSLÍKU, NEBOŤ OBSAHUJÍ KREVNÍ BARVIVO − __________________________ . LATINSKÉ OZNAČENÍ LEUKOCYTY JE PRO ______________________, KTERÉ ZAJIŠŤUJÍ ______________________ . O ZÁSTAVU KRVÁCENÍ SE POSTARAJÍ _________________________ . KREVNÍ BUŇKY PLAVOU VE VODNÉM PROSTŘEDÍ ZVANÉM _____________________ _________________ .

8.3.1.1 Úkol č. 2 – CHOROBY KRVE Vysvětlete: Ateroskleróza - __________________________________________________. _______________________________________________________________ Hemofilie - ______________________________________________________ _______________________________________________________________ Hypertenze - ____________________________________________________ _______________________________________________________________ Trombóza - _____________________________________________________ _______________________________________________________________

8.3.2 Úkol č. 3 – KREVNÍ SKUPINY

Vybarvi čísla dělitelná třemi a jim příslušející písmena 22 63 72 101 81 7 15 70 69 42 19 36 100 231 54 S J A E N V J R Á N U S C K Ý

8.3.3 Úkol č. 4 – DÁRCOVSTVÍ KRVE

1 R 8 P 9 13 Á Y

2 12 16

L 14 15

3 6 10

B 7 B D O V

4 11

5 R Č L

1. Obilnina 2. Právě vyrobená 3. Chemická značka india 4. Pruhovaný kopytník 5. Manželky býků 6. Bratr ztracené Mařenky 7. Chemická značka chloru 8. Jednotka hmotnosti 9. Rak je má k uchopování

10. Měnová jednotka EU 11. Listnatý strom se žaludy 12. Letní obuv 13. Opak prodeje 14. Anglická měnová jednotka 15. Zdroj vitamínů 16. Nežádoucí rostlina na

záhoně

8.3.4 Úkol č. 5 −−−− ZJISTĚTE POMOCÍ TLAKOMĚRU TLAK KRVE

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj tlakoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf tlaku krve.


OBJEKT M ĚŘENÍ NAMĚŘENÝ TLAK / mm Hg / ŽÁK 1 ŽÁK 2 ŽÁK 3


MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ – LEVÁ RUKA

MĚŘENÍ KLIDOVÉ PŘI SEZENÍ – PRAVÁ RUKA

MĚŘENÍ PO 15 DŘEPECH

Jak vysvětlíš princip transfuze a autotransfuze? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


Důležitou tělní tekutinou je ________. Soustavu krevního oběhu tvoří ______, ______________ a ___________. Srdce je dutý sval rozdělený na _____ části. Cévy jsou pružné trubice a dělí se na ___________, _________ a __________. Krev je tekutá tkáň zajišťující řadu funkcí. Kyslík a oxid uhličitý přenášejí ____________________. Imunitu zajišťují __________________. Krvácení zabraňují __________________________.



9 Člověk −−−− sluch

Název úlohy: Lidské ucho Cíl: Pomocí ICT pomůcek určit intenzitu hluku prost ředí a zdrojů hlučnosti Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď příklady zdrojů hlučnosti z místa svého bydliště, školy. Čím mohou být zdroje hluku nebezpečné? Uveď příklady. Jak se lze bránit nadměrné hlučnosti? O čem poučíš kamaráda, který si opakovaně pouští do sluchátek hlasitou hudbu? Najdi na internetu, jaké kmitočty zvuků vnímá: Člověk – _____________ Kočka – _____________ Pes – _____________ Netopýr – _____________ Zapiš jednotku, v které se kmitočet udává: _______________

9.2 Pomůcky

Pastelky, model lidského ucha, učebnice, encyklopedie, internet, hlukoměr, pravítko, zdroje hluku – budík, mobil, bubínek, mp3, píšťalka.

9.3 Úkoly

9.3.1 Úkol č. 1 – STAVBA UCHA

Barevně rozlište části ucha Vnější ucho – modrá Střední ucho – zelená Vnitřní ucho – červená B/ DOPLŇTE CHYBĚJÍCÍ ČÁSTI UCHA VNĚJŠÍ UCHO - _________________________________________ STŘEDNÍ UCHO - ________________________________________

TŘMÍNEK ZVUKOVOD BUBÍNEK

KOVADLINKA HLEMÝŽĎ

9.3.2 Úkol č. 2 – DOPLŇTE TEXT

Člověk vnímá zvuky s kmitočtem od ________ do ______________ Hz. Sluchový nerv odvádí sluchový vjem do __________________________ laloku mozkové kůry. __________________________ trubice spojuje ucho s nosohltanem. Otitis media je latinské označení pro chorobu ucha s českým názvem ________________________________________ .

9.3.3 Úkol č. 3 – INTENZITA HLUKU A UCHO

HLUK / dB / PRÁH SLYŠITELNOSTI PRÁH BOLESTI PRÁH TRVALÉHO POŠKOZENÍ SLUCHU

9.3.4 Úkol č. 4 – ZJISTĚTE POMOCÍ HLUKOMĚRU INTENZITU

HLUKU

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj hlukoměr. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.






9. Pomocí ikony otevři grafy(t). 10. Pod označením „y(t):1“ „Hlavní osa“ klikni na pole „Přidat“ - tímto






15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf intenzity hluku.

17. Výsledek měření ulož pomocí ikony . 18. Doplň tabulku naměřenými hodnotami. 19. Zaznamenej do grafu naměřené hodnoty. 20. Vše řádně ukliď.

ZDROJ HLUČNOSTI NAMĚŘENÁ INTENZITA HLUKU / dB /

BUDÍK ZVONÍCÍ BUDÍK ZVONÍCÍ MOBIL HRAJÍCÍ MP3 PÍŠŤALKA BUBÍNEK ŠKOLNÍ CHODBA BĚHEM PŘESTÁVKY

ŠKOLNÍ CHODBA BĚHEM VYUČOVÁNÍ

ŠKOLNÍ TŘÍDA BĚHEM PŘESTÁVKY

ŠKOLNÍ TŘÍDA BĚHEM VÝUKY

Jak vysvětlíš princip echolokace? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


Sluchový orgán tvoří ______________, ________________ a _____________ ucho. Nadměrný hluk může __________________ ovlivnit sluchové vnímání. Intenzita hluku se měří v __________________. Součástí ucha jsou i ústrojí pro vnímání ________________ a _______________. Sluchový vjem přenáší __________ __________________ do sluchového centra mozkové kůry.

[dB]



10 Mineralogie

Název úlohy: Vlastnosti minerálů Cíl: Pomocí ICT pomůcek stanovit koncentraci oxidu uhličitého Vypracováno dne: Spolupracovali: _______________________________________________________________


Uveď příklady neživé přírody. Jaký drahý kámen je typický pro Českou republiku? Do kterých minerálů můžeme rýpat diamantem? Najdi na internetu, v čem se vyjadřuje ryzost zlata: ______________________________________________________________________________________________________________________________ Zjisti názvy barevných odrůd křemene. _______________________________ _______________________________________________________________ Najdi na internetu chemický vzorec pro minerály: Galenit – _________ Kalcit – _____________ Halit – ___________ Pyrit – ______________ Křemen – _________ Smolinec – ___________

10.2 Pomůcky

Tužky, učebnice, internet, PC, řídicí jednotka, čidlo oxidu uhličitého, kádinky, úlomky kalcitu, skořápka slepičího vejce, ulita hlemýždě, kyselina chlorovodíková, skleněný zvon.

10.3 Úkoly

10.3.1 Úkol č. 1 – MINERÁLY ORGANICKÉHO P ŮVODU

1 2 3 4 5 6

1 NĚMECKY ANO

2 DRUH PAPOUŠKA

3 LIŠČÍ ÚKRYT

4 UKONČUJE OZNAMOVACÍ VĚTU

5 HLAVNÍ MĚSTO TURECKA

6 OBYVATELKA BALKÁNSKÉHO STÁTU

10.3.2 Úkol č. 2 – MĚŘENÍ KONCENTRACE OXIDU UHLIČITÉHO

1. Zapoj řídicí jednotku do PC a připoj čidlo oxidu uhličitého. 2. Spusť program eProLab. 3. Klikni na HiScope.












15. Pomocí ikony spusť nahrávání. 16. Na obrazovce PC se zobrazuje graf koncentrace oxidu uhličitého.



UČEBNA


KÁDINKA S HCl A KALCITEM PŘIKLOPENÁ ZVONEM


UČEBNA


KÁDINKA S HCl A ÚLOMKY SKOŘÁPKY PŘIKLOPENÁ ZVONEM


UČEBNA


KÁDINKA S HCl A ÚLOMKY ULITY PŘIKLOPENÁ ZVONEM

Jak vysvětlíš proces krystalizace? ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________


Minerál či ________________ je pevná, neústrojná a stejnorodá látka. Zkoumá je vědní obor – ________________________. Tvrdost, soudržnost či štěpnost je příkladem ________________________ vlastností nerostů. Minerály se třídí podle __________________________ složení do skupin – např. oxidy, sírany, halogenidy, křemičitany.


Internet: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana Internet: www.gweb.cz Internet: http://geology.wz.cz

Date post:	25-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ř ě ř ěů ř Autor: Vydání: Po Ur Vydavatelk rozvoji a podpo ře klí čových kompetencí....

Documents