■ Česká republika (Česko) I. ■
● základní údaje
vznik: 1. 1. 1993
rozloha: 78 866 km2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa
počet obyvatel: 10,212 mil. - střední velikost 80. svět; 14. Evropa
hustota zalidnění: 129,4 obyv./km2 - vysoká
● Státní symboly (7):- zakotveny v ústavě ČR (zákon číslo 3/1993 Sb.)
• Velký státní znak
• Malý státní znak
• Státní barvy (trikolóra)
• Státní vlajka
• Vlajka prezidenta republiky
• Státní pečeť
• Státní hymna - Kde domov můj?
Ostatní symboly (2):
- nejsou zakotveny v ústavě:
• České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna)
• lípa malolistá (srdčitá) - národní strom
• vnitrozemský stát ve střední Evropě - na rozhraní přírodních a společenských vlivů:
50. rovnoběžka s.š. = přechodné podnebí severníhomírného pásu
15. poledník v.d. = pásmo středoevropského času (SEČ; GMT + 1 hodina)
hlavní evropské rozvodí = „střecha Evropy“ - pramennáoblast (Labe, Odra) - úmoří 3 moří - odtok řek styk dvou vyšších geomorfologických jednotek
západ - Česká vysočina východ - Západní Karpaty tranzitní poloha - křižovatka významných dopravních
cest sever - jih (Balt - Jadran - Moravská brána)západ - východ
mocenské zájmy
geografická poloha
• krajní body:
západ Krásná u Aše
východ Bukovec
sever Lobendava u Šluknova
jih Vyšší Brod (Horní Dvořiště)
• sousedé (hranice): 2 290 km
Německo - nejdelší Polsko
Rakousko Slovensko - nejkratší
- hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě: většinou přirozené:
- pohoří (Šumava - Český les - Krušné hory - Krkonoše
- Orlické hory - Jeseníky)
- řeky (dolní tok Moravy)
■ Česká republika (Česko) II. ■ přírodní podmínky
• povrch (reliéf): na malé rozloze neobyčejně různorodý a pestrý = výsledek působení (milióny let):
vrásnění - mořské zátopy - zalednění - větru - vody - tepelných změn - činností lidí
◦ středně hornatá země - převládají:střední vysočiny pahorkatiny, vrchoviny
◦ nejvýše položený bod:1 602 m - Sněžka (Krkonoše)
◦ nejníže položený bod: 115 m - výtok Labe z ČR
◦ střední nadmořská výška: 430 m
▪ členění:
a/ nadmořská výška (% území ČR)
nížiny (do 200 m n.m.) 5 vysočiny - střední (do 1 000 m n.m.) 93
- vyšší (nad 1 000 m n.m.) 2
do 500 m n.m. 67
501 - 1000 m n.m. 32nad 1000 m n.m. 1
b/ výškové rozdíly (typy reliéfu) (% území ČR) roviny (do 30 m) 4 pahorkatiny (do 150 m) 50 vrchoviny (do 300 m) 34 hornatiny (do 600 m) 11 velehory (nad 600 m) 1
▪ vznik a vývoj: - rozhraní dvou velkých geomorfologických a geologic-kých celků: Mezoevropa = Česká vysočina (Český masiv - geolo-gický termín)
Neoevropa = Západní Karpaty
- liší se: stářímstavbou a složením hornintvářností povrchuvývojem
- hranice probíhá přibližně po spojnici: Ostrava - Přerov - Vyškov – Znojmo
Česká vysočina (ČV)◦ vyplňuje větší, západní část území◦ starší vývoj = převládají:
oblé hřbety - rozsáhlé zarovnané povrchypahorkatinný a vrchovinný reliéfširoká údolí řek s mírným spádemstaré horniny z období: prahor (krystalické břidlice = ruly - svory - fylity)
prvohor (žula)
druhohor (pískovce - vápence) třetihor (čedič)
Západní Karpaty (ZK)◦ mladší vývoj = převládají:
strmé svahy, skalnaté štíty, hluboké kaňonyhluboká koryta řek s větším spádemusazené horniny (pískovec, slepenec, vápenec)
■ Česká republika (Česko) III. ■
● geomorfologické členění (horopisné celky)
geomorfologické jednotky:
- příklad na okresu JH
systém: Hercynský
subsystém: Hercynská pohoří
provincie: Česká vysočina
subprovincie (= soustava): Česko-moravská
oblast (= podsoustava): Jihočeské pánve
celek: Třeboňská pánev (13)
• Provincie zasahující na naše území:
A/ Česká vysočina- subprovincie: Česká tabule
Česko-moravská Krkonošsko-jesenická
KrušnohorskáPoberounská
Šumavská
B/ Západní Karpaty- subprovincie: Vněkarpatské
sníženinyVnější Západní
Karpaty
C/ Západopanonská pánev
- subprovincie: Vídeňská pánev
- oblast: Jihomoravská pánev
- celek: Dolnomoravský úval (písečné přesypy)
D/ Středoevropská nížina
- subprovincie: Středopolské nížiny
- oblast: Slezská nížina
- celek: Opavská pahorkatina
Česká tabule
= soustava plošin, plochých pahorkatin a kotlin při Labi, Ohři, Vltavě (rozsáhlý zarovnaný povrch) - nejníže polože-ná část ČV - křídová: pískovce, slepence, slínovce → skalní města, sopečné vrcholy - kvalitní podzemní voda tabule:
Severočeská - CHKO: Kokořínsko (pokličky), Český ráj (Prachovské
skály) sopečné: Trosky, Bezděz, MužskýStředočeská sopečný Říp (459 m)Východočeská sopečná Kunětická hora
■ Česká republika (Česko) IV. ■• ČESKO-MORAVSKÁ - rozlohou největší, převládají pahorkatiny a vrchoviny
Brněnská vrchovina ◦ Drahanská vrchovina - Moravský kras (největší v ČR, CHKO) → propast Macocha (-138 m, jezírko 30 m), ponorná řeka Punkva
→ jeskyně: Punkevní - Amatérské - Kateřinská - Balcarka - Sloupsko-šošůvské
Českomoravská vrchovina - hlavní evropské rozvodí (moře Severní, Černé), pramení Sázava - ruly, pronikly žuly ◦ Javořická vrchovina - Jihlavské vrchy, Javořice, 837 m ◦ Hornosvratecká vrchovina - Žďárské vrchy, Devět skal, 836 m ◦ Železné hory
Jihočeské pánve - sníženiny (písky, jíly - rašeliniště - rybníky) - Lišovský práhČeskobudějovickáTřeboňská - Třeboňsko - CHKO
- biosférická rezervace (UNESCO)
Středočeská pahorkatina - žuly - povodí Vltavy, Otavy, Lužnice, Sázavy - hluboká
údolí
okres JH: Vysoký kámen, 738 m (u Kunžaku)Křemešnická vrchovina Javořická vrchovina Třeboňská pánev
• KRKONOŠSKO-JESENICKÁ (Sudetská)
Krkonošská oblast
Lužické horyJeštědsko-kozákovský hřbet
- Ještěd, 1 012 m (lanovka, vysílač TV)- Kozákov (polodrahokamy: acháty, jaspisy; olivíny)
Jizerské hory Smrk, 1 124 m, pramení Jizera, nejvíce srážek v ČR
Krkonoše - 36 km, 2 hřbety:Pohraniční (Slezský) - žulovýČeský - rulový- spojují se v masívu Sněžky, 1 602 mKRNAP - nejstarší (1963) - pozůstatky zalednění: jezera
(Polsko) - nánosy - kamenná mořeKrkonošské podhůří
- rozsáhlé = mírné svahy v ČR a příkré v Polsku
Orlická oblast
Broumovská vrchovina
- pískovce, skalní města (Adršpašsko-teplické skály; Brou-
movské stěny)
Orlické hory Velká Deštná, 1 125 m
Jesenická oblast
Králický Sněžník - samostatný masiv, 1 423 m,
pramení Morava, úmoří 3 moří
Rychlebské hory Smrk, 1 125 m
Hrubý Jeseník Praděd, 1 491 m
rašeliniště (Mechová jezírka)
minerální prameny, lázně (Velké Losiny, Karlova Studánka)
Nízký Jeseník - sopečné (čedič):
Uhlířský vrch - Venušina sopka - Velký Roudný
Krkonošsko-jesenické podhůří
• Krušnohorská
Krušnohorská hornatina
Smrčiny
Krušné hory - kerné pohoří vyzdvižené podél zlomů o 500-700 m,
v ČR příkré Klínovec,1 244 m
Děčínská vrchovina - pískovce, skalní města, kaňon Labe
= NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce - Pravčická brána
Podkrušnohorská oblast
Podkrušnohorské pánve:
Chebská (sopky: Komorní hůrka jz. od F. Lázní a Železná
hůrka j. od Chebu; činné ještě ve čtvrtohorách)
Sokolovská Mostecká
- příkopové propadliny - sladkovodní jezera - štěrky, písky, jíly,
sloje hnědého uhlí (až 40 m mocné) - těžba = zničené životní pro-
středí
Doupovské hory - sopečné (stratovulkán = láva + tuf s kalderou; 36x29 km; tuf = škvára + popel)
České středohoří - sopečné: Milešovka, 837 m
Karlovarská vrchovina - vývěry minerálních vod
• Poberounská
- nejmenší, nejstarší přeměněné horniny v ČV (břidlice, slepence)Brdská oblast
Pražská plošina
Brdská vrchovina
Hořovická pahorkatina
Karlštejnská vrchovina
- Český kras (Praha - Beroun) - Koněpruské jeskyně
• Šumavská
Českoleská oblast
Český les Čerchov, 1 042 mŠumavská hornatina
Šumava - 146 km, rula - žula - svor pramení Vltava (pod Černou horou)
Gross Arber (Velký Javor, 1 456 m - Bavorsko, SRN)Plechý, 1 378 mBoubín, 1 362 m, CHKO Boubínský prales (1858)
Šumavské pláně (náhorní plošina) - rašeliniště (Jezerní a Chalupská slať - Mrtvý luh)
ledovcová jezera (Černé - Čertovo - Plešné - Prášilské – Laka = Pleso)
NP (největší v ČR) + CHKOŠumavské podhůří - rozsáhlé v ČR = mírné svahy Novohradské hory - nejstarší chráněná území v Evropě (1838)
Žofínský prales - Hojná voda
Subprovincie (soustavy) Západních Karpat:
• Vněkarpatské sníženiny = písky, jíly
Západní Dyjskosvratecký úval
Vyškovská brána
Hornomoravský úval
Moravská brána - příkopová propadlina, bludné bal-
vany
Severní Ostravská pánev - černé uhlí
• Vnější Západní Karpaty
- flyšové (souvrství písků a jílovitých břidlic), pískovce, slepence
Jihomoravské Karpaty Mikulovská vrchovina - CHKO, BR Pálava
Středomoravské Karpaty Chřiby
Moravsko-slovenské Karpaty Bílé Karpaty, Javorníky
Západobeskydské podhůří
Hranický kras - Hranická propast (-244,5 m; nejvíce v ČR;
-275 m)
- Zbrašovské aragonitové jeskyně
Západní Beskydy
Moravskoslezské Beskydy
Lysá hora, 1 323 m - nejdeštivější místo Moravy
Podnebí (klima):
• vliv:
zeměpisná poloha (šířka - převládající větry)
vzdálenost od moře, oceánu (srážky)
reliéf - nadmořská výška
- návětrná, závětrná strana pohoří
- orientace svahů vůči slunci (J, JV, JZ - teplejší)
• mírné (4 roční období, západní větry) přechodné
(Z - oceánské, V - kontinentální)
počasí velmi proměnlivé a nestálé
- dáno změnami tlaku
- časté střídání vzduchových hmot:
tlakové útvary:
tlaková níže (cyklona, N) - zhoršení počasí
pohyb vzduchu: do středu proti směru hodinových ručiček
tlaková výše (anticyklona, V) - jasné počasí
pohyb vzduchu: ze středu po směru hodinových ručiček
ročně přes ČR přechází 50 - 70 atmosférických front
každých 6 - 7 dní se mění počasí
arktická (ze severu) mořská (Grónsko, Špicberky) - jarní přeháňky kontinentální (S, SV) - občas v zimě - suchý mráz
polární (mírné šířky) mořská (severní Atlantik - Islandské tlakové minimum)
celoročně: zima - poměrně teplé vlhké počasí se sněhem
nebo deštěm léto - chladné deštivé počasí kontinentální (Východoevropská rovina - Sibiřská tlaková výše)
celoročně: sucho - zima (mráz), léto (horko)
tropická (z jihu) mořská (Středozemní moře, Azorské ostrovy - Azorská tlaková
výše) celoročně: zima - mírné deštivé počasíléto - teplo s bouřkami
kontinentální (Balkánský poloostrov, Přední Asie - Íránské tlakové minimum) léto, počátek podzimu - velmi horké, tropické počasí
teplota vliv: nadmořská výška - výškový teplotní gradient (stupeň)
= pokles teploty o 0,61 °C/ 100 m n.v.členitost terénu
teplotní inverze (teplotní zvrat) teplota s nadmořskou výškou rostezima, podzim - hromadění těžkého studeného vzduchu v nižších polo-
hách
průměrná ročnínejnižší: +0,2 °C Sněžkanejvyšší: +9,5 °C Hodonín
absolutnínejnižší: -42,2 °C Litvínovice u ČB (11. 2. 1929)
nejvyšší: +40,2 °C Praha - Uhříněves (27. 7. 1983)
+0,9 Praděd; Praha - Karlov 9,4 °C; Praha - Klementinum 10,1 °C (uvnitř velkoměsta)
srážky
vliv: - vzdálenost od moře, oceánu
- nadmořská výška
- návětrná (srážky), závětrná (srážkový stín) strana pohoří
nejvíce v létě (40 %) × nejméně v zimě (15 %) (jaro 25 %; podzim 20 %)
průměrné roční ČR = 661 mm (693 mm)
nejnižší: 410 mm Libědice (okres Chomutov)
- srážkový stín Krušných hor (440 mm Žatec)
nejvyšší: 1 705 mm Jizerské hory (Bílý Potok - U stu-
dánky; 900 m n.m.) Lysá hora 1532 mm
absolutní nejvyšší
denní: 345 mm Jizerské hory (Bedřichov - Nová Louka;
780 m n.m.; 29. - 30. 7. 1897) - rekord střední Evropy
240,2 mm Stará Červená Voda (okres Jeseník; 9. 7. 1903)
233,8 mm Lysá hora (6. 7. 1997)
roční: 2 201 mm Jizerské hory (Kořenov - Jizerka, 1926)2 085 mm Lysá hora (1997)
měsíční: 811,5 mm Lysá hora (červenec 1997)
relativní vlhkost vzduchu = 60 - 80 % (v ročním průměru)
vítr nejvyšší naměřená rychlost
198 km/ hod Klínovec (27. 10. 2002)
187,2 km/hod Milešovka (28. 1. 1994)
nejvíce sněhu: 380 cm Lysá hora (19. 3. 1924)
všeobecně platí:nížiny (úvaly - Polabí- okolí Prahy)
- nejteplejší (5,5 - 9,5 °C), červenec (18 - 21 °C)- nejsušší (450 - 650 mm; prší 80 dní v roce)
horské oblasti (vrcholky hor)- nejchladnější (0,2 - 0,9 °C), leden (2 - 4 °C)- nejvlhčí (900 - 1 700 mm; prší 160 dní v roce)
západ ČR - více srážek, vyrovnanější teploty (den/rok)východ ČR - méně srážek, teplejší - větší rozdíly teplot
velmi neuspokojivý stav ovzduší - emise (oxid siřičitý - oxidy dusíku)- zdroje: uhelné revíry - tepelné elektrárny - velká města - automobily
podnebné oblasti: - reliéf
teplá - do 300 m n.m. (moravské úvaly - střední a dolní Polabí - dolní Poohří a
Povltaví) - průměrná teplota (roční) 8 - 10 °C; 600 mm srážek
- nejnáročnější plodiny (kukuřice na zrno - tabák - cukrová řepa - zelenina)
mírně teplá - do 700 m n.m. = převažuje (ČV bez pohraničních hor)
- průměrná teplota 5 - 8 °C; 500 - 800 mm srážek- všechny obilniny - brambory
chladná - nad 700 m n.m. (pohraniční pohoří, nejvyšší části ČMV)
- průměrná teplota do 5 °C; přes 800 mm srážek- louky - pastviny - lesy
Vodstvo
hlavní evropské rozvodí
- Český les - Šumava - Českomoravská vrchovina - uzel Králický Sněžník*
= úmoří 3 moří: Severní moře - Labe (65 % rozlohy ČR)
Černé moře - Morava (-Dunaj) (26 %)
Baltské moře - Odra (9 %)
„střecha Evropy“
- prameny řek, zdroj = atmosférické srážky (1/3 - 1/3 - 1/3)
- řeky od nás odtékají, žádné větší nepřitékají
* Všechna tři rozvodí se sbíhají na vrcholu Klepý (1143 m), polsky Trójmorski Wierch, ležícím na česko-polské hranici v hřebeni Králického Sněžníku.
řeky:délka Vltava (433 km)
Labe (370 km) Dyje (306 km) Ohře (256 km)
Morava, Berounka (246 km)
(Vltava + Labe = 541 km)
vodnatost (průtok) - největší = jaro (tání sněhu) × nejmenší = konec léta, podzim
Labe (312,5 m3/s)* Vltava (149) Morava (120)
* padesátiletý průměr za léta 1931 - 80; 308 m3/s = třicetiletý údaj z let 1931 - 60Labe (1 154 km; 750 m3/s)
= malé až střední toky
evropsky významné: Labe, Odra
● povodí Labe:
- pravidelná stromovitá říční síť (s Vltavou)Labe - Labská louka (Krkonoše, 1 384 m n.m.)
- Hřensko (115 m n.m.)
- splavné od Chvaletic (211 km)
přehrady: Labská, Les Království, Střekov přítoky: levé Úpa - Metuje - Orlice - Vltava - Ohře - Bílina
pravé Cidlina - Jizera - Ploučnice
Vltava - Černá hora (Šumava, 1 172 m n.m.) - Labe (Mělník, 155 m n.m.)
- Černý potok - Teplá V. + Studená V. Vltava přehrady: Lipno (I, II), Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk,
Slapy (splavná, 92 km), Štěchovice, Vrané = Vltavská kaskáda přítoky: levé Otava - Berounka (Mže - Úslava - Úhlava -
Radbúza) pravé Malše - Lužnice (-Nežárka) - Sázava
Nežárka = Kamenice + Žirovnice (Jarošov nad Nežárkou)(56,2 km; 11,8 m3/s; 999,6 km2)
přítoky: levé Hamerský potok - Nová řeka
● povodí Dunaje:
- vějířovitý tvar říční sítě povodněMorava - Králický Sněžník (1 380 m n.m.) - Dunaj
- dolní tok = hranice se Slovenskem (38,5 km) přítoky: levé Bečva
pravé Haná - Dyje
Dyje - Rakouská D. (Thaya) + Moravská D.třikrát česko-rakouskou hranicí
přehrady: Vranov - Nové Mlýny přítoky: levé Svratka (-Svitava, Jihlava) - povodně
● povodí Odry:
- vějířovitý tvar říční sítě povodněOdra - Oderské vrchy (Nízký Jeseník, 632 m n.m.)
- tvoří česko-polskou hranicipřítoky: levé Opava - Lužická Nisa
pravé Ostravice - Olše
■ vodní nádrže:
- přírodní (jezera)
- umělé (rybníky, přehrady)
jezera - vznik:
ledovcová - Šumava (5 v ČR; 3 v Bavorsku)Černé (18,47 ha; 39,8 m) - Čertovo - Plešné -
Prášilské -
Laka (Pleso) - Krkonoše (Polsko)
krasová - Moravský kras (Horní jezírko v Macoše)- Hranický kras (204,5 m sonda, je asi hlubší)
- Boskovická jeskyně
rašelinná - Šumava (Chalupská slať 1,3 ha; 1,5 m hloubka a Tříje-
zerní slať)- Hrubý Jeseník (Malé a Velké Mechové jezírko;
0,17 ha; 2,95 m hloubka)
- Krušné hory
- Jizerské hory
hrazená sesuvem svahů - Odlezelské (Mladotické) - povodí Střely (roku 1872
velké lijáky - pískovec, 5 ha; 14 m)
poříční (mokřadlová) - slepá ramena řek, údolní nivyPoděbradsko-labské tůně, Komořanské (Bílina)
antropogenní - po těžbě Kamencové (u Chomutova; při těžbě kamencových
břidlic;
16,3 ha; 3,25 m; koupaliště; kamenec = síran hlinitý)
rybníky: funkce → zadržování vody (proti povodním, regulace odtoku) → chov ryb a vodního ptactva → rekreace
druhy - zdroj vody: obtočný - kanál přivádí a odvádí vodu průtočný - Vajgar (Hamerský potok)
nebeský - srážky
- nejvíce ve 14. a 15. století, jižní Čechy - dnes asi 21 000 (51 000 ha)
- spojovány soustavou kanálů:
Opatovický (Vilém z Perštejna, Labe, Pardubicko) (1514; u Opatovic - u Semína; 3-5 m široký; 29,9 km; napájení rybníků, pohánění mlýnů a hamrů; dnes závlahy, zásobování vodou, vodáci)
Zlatá stoka (Josef Štěpánek Netolický, Lužnice - Lužnice, Třeboňsko) (1506-20; u Majdaleny, napájí rybníky Opatovický, Svět, Kaňov, Tisý, Koclířov; 47 km; 2-4 m
široká; 1-1,5 m hluboká) Nová řeka (Jakub Krčín z Jelčan, Lužnice - Nežárka, Třeboňsko)
(1584-86; u Majdaleny, ochrana Rožmberka, napájí rybníky Nový Vdovec, Ženich; až 20 m široká; 13,5 km)
Švarcenberský kanál (Šumava) (1789-1822, plavení dřeva; 44,4 km; šířka 3,5-4 m, u dna 1,5-2 m; plánuje se obnovení - turistická atrakce, podél cyklistická stezka)
jižní Čechy: Rožmberk - největší (489 ha; 6,2 m), Třeboňská pánev
(T.p.) Bezdrev - (420 ha, Českobudějovická pánev)Horusický (415 ha, T.p.)Dvořiště - nejvíce vody (T.p.; 6,65 mil. m3)Staňkovský - nejhlubší (14,5 m; T.p.)
jižní Morava: Nesyt (u Lednice; 296 ha; 3 m)severní Čechy:
Máchovo jezero (Velký rybník) - Karel IV. (u Doks; 284 ha; 12 m)
přehradní nádrže - víceúčelové: zadržují vodu (ochrana proti povodním = retenční funkce - regulace průtoku řek)
zdroj vody: pitné - užitkové (průmysl, závlahy) výroba elektřiny rekreace vodní doprava
Vltavská kaskáda: Lipno I. - největší plocha (4 870 ha = 48,7 km2; hloubka
20 m; 306 mil. m3; 120 MW; H) Orlík - nejhlubší, největší objem (74 m, 716,5 mil m3;
2732 ha; 360 MW; H) Slapy (H)Dyje: Vranov (H) Nové Mlýny (I. - III.; Z)Jihlava: Dalešice (480 ha; 127,3 mil. m3; 85,5 m - nejhlubší; H)Želivka: Švihov (V - pitná voda pro Prahu, největší 1670 ha; 55,7
m;
298,3 mil. m3)Moravice: Slezská Harta (V)Úpa, Metuje: Rozkoš (Z)
účel: H - hydroenergetický V - vodárenský Z - závlahový
podzemní vody = Česká tabule, pánve: Podkrušnohorské, Jihočeské, Ostravská - minerální vody → rozpuštěné látky, plyny, vyšší teplota, radioaktivita
→ bohaté zásoby - dřívější vulkanická činnost, dnes lázně: Karlovy Vary (Vřídlo, 73 °C; 12 m; 1800 l/min.) Mariánské Lázně Jáchymov (1911; 1. svět) Teplice - Bílina - Poděbrady - Sadská - Karlova Studánka - Velké Losiny - Teplice nad Bečvou - Luhačovice (Vincentka)
Půdy
= vyčerpatelný přírodní zdroj
- vznik = půdotvorný proces (dlouhodobý)
matečná hornina + vnější činitelé (v.č.) = proces zvětrávání (rozpad půd) → zvětraliny + v.č. → půda
(v.č. = podnebí - reliéf - biota - podzemní voda - lidé - čas)
- ohrožení = úbytek, znehodnocení → eroze (voda - vítr) - zástavba - nadměrné hnojení
- v ČR středně úrodné
půdní fond - celosvětově se neustále zmenšuje
→ zemědělská půda (54,4 %)
= orná - louky a pastviny - vinice, chmelnice, sady, zahrady
→ nezemědělská půda
= lesní (33,3 %) - vodní plochy, zastavěná
• půdní druhy
- podle zrnitosti (velikost částic) - ovlivňuje kvalitu půd
kamenité (skeletové) - přes 80 % částic nad 2 mm
štěrkovité - horské oblasti - vápence Moravského a
Českého krasu
- podle podílu jílovitých částic
- rozmístění závisí na druhu horniny a způsobu jejího
zvětrávání
lehké - na žulách, pískovcích, píscích
- dobře propustné pro vodu, vzduch; vysychavé;
chudé na živiny
- Česká tabule - Jihočeské pánve - dolní Morava –
Děčínská vrchovina
písčité (10 % jílovitých částic)
hlinitopísčité (20 %)
střední (středně těžké) - na rulách, svorech, čedičích = středně zrnité - nejvhodnější pro zemědělství- Česká tabule - moravské úvaly - Ostravsko - Opavsko
- okolí Berounky
písčitohlinité (30 %)
hlinité (45 %)
těžké - na jílovitých břidlicích, jílovcích, slínovcích = jemnozrnné horniny
- pro zemědělství nevhodné (praskají × bobtnají)
- Polabí (východní) - Podkrušnohoří - Jihočeské pánve - Rakovnicko
jílovitohlinité (60 %)
jílovité (hlinitojílovité; 75 %)jíly
• půdní typy:
- podle půdních horizontů (vrstev - různé vlastnosti: fyzikální, chemické, biologické - různá barva, tloušťka, zrnitost, obsah vody, chemické složení, zastoupení humusu a živých organismů; 3 základní horizonty: A = humusem bohatá svrchní vrstva půdy, B = iluviální, obohacená látkami splavenými
z horizontu A, C = rozrušená matečná hornina) půdní profil (hloubka) - ovlivňuje: podnebí - vegetační kryt - nadmořská výška:
nížiny - černozemě, nivní, lužní
nízké pahorkatiny - hnědozemě
pahorkatiny, vrchoviny - hnědé půdy
horské oblasti - rendziny, podzolové půdy
černozemě - do 250 m n.m.; na spraších - říčních nánosech
- nejúrodnější - mocný humusový horizont (60
-100 cm; není B) - šedočerné až černé
- kukuřice - pšenice - cukrová řepa
dolní Povltaví, Poohří - střední Polabí - moravské
úvaly (DS -DM)
hnědozemě - obklopují černozemě ve vyšších a vlhčích polohách - do 350 m n. m.
- na spraších - sprašových hlínách
Polabí - okolí Berounky - Plzeňská pánev - moravské úvaly
hnědé půdy (h. lesní p.; kambizemě) - na různých horninách - nižších poloh, vrchovin, hornatin = nejrozšířenější (42,3 %)
- středně až méně úrodné Českomoravská vrchovina - severní Morava - pohraniční
horské oblasti
podzolové půdy - 500 - 700 m n.m., na žulách - rulách - pískovcích - proces podzolizace = vodou živiny z povrchu do hloubky =
málo úrodné - brambory - pastviny - jehličnaté lesy Šumava - Krušné hory - Krkonoše
nivní půdy (fluvizemě)
- náplavy řek - dočasně zaplavené (podzemní voda) - louky
střední Polabí - Dyje – Morava
vápenaté půdy (rendziny; jen A, C)
- v krasových oblastech (skelet, dost živin; mělké)
rašelinové půdy
- Třeboňská pánev - Šumava
solné půdy
- nevhodné pro zemědělství - Dyjskosvratecký úval
antropické půdy
- devastační činnost člověka: odvaly, haldy, skrývky
Biota
souhrnné obecné označení pro živé i vymřelé organismy (rostlinstvo, živočišstvo) rozšíření závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce• rostlinstvo: zeměpisná šířka - šířkové pásmo: (smíšené) lesy mírného pásu = 3 rostlinné (floristické) oblasti (pásma): středoevropská lesní květena = většina území ČR - českomoravská (hercynská) - záp. a již. Čechy, ČMV, Šumava - sudetská horská - Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky panonská květena - teplomilné druhy (ze Středomoří) - stepní oblast - trávy - moravské úvaly, Polabí západokarpatská oblast = vyšší polohy= chladnomilné - křovinaté travní porosty - kosodřevina - Karpaty, Javorníky
• zvířena: paleoarktická oblast - zóna lesní - zóna stepní = jižní Morava
Lesy
počátek středověku 90 % území ČR (+ křoviny) → rozvoj lidské
společnosti = dnes 33 % (podíl klesá)
původní přírodní (listnaté, smíšené - dub, buk)
→ kulturní (jehličnaté - monokultury smrkové, borové)
druhová skladba: jehličnaté (80 %; smrk 55 % - borovice 18 %)
- rychle rostou × náchylné (větrné polomy,
přemnožení škůdců, kyselé deště) listnaté (20 %; dub 6 % - buk 5 %)
rozmístění:
dříve nejníže = dub střed = buk nejvýše = smrk
dnes nejméně lesů = nížiny nejvíce = hornatiny, vrchoviny
funkce: hydrická (zadržuje vodu)
klimatická (O2 - ochlazuje - čistí)
biologická (úkryt zvěře)
půdoochranná
dřevo - lesní plody - houby
rekreační
ochrana přírody:
dlouholetá tradice - nejstarší přírodní rezervace v Evropě:Žofínský prales, Hojná Voda1838 - hrabě (Jiří Augustin Langueval) - BuquoyBoubínská prales (1858) - hrabě Jan Schwarzenberg
dnes se chrání asi 15 % území ČR = přední místo ve světěpodle rozlohy a stupně ochrany se vyčleňují kategorie chráněných území
velkoplošná:národní parky (NP) 4 - málo narušená příroda, řízená a omezená hospodářská činnost,
rekreaceKrkonošský (KRNAP) - nejstarší (1963)
Šumavský - největší, nejzachovalejší přírodní celek ČR (1991; 683,3 km2)
Podyjí - nejmenší, kaňon Dyje (150 m) nad Znojmem (1991; 60,5 km2)
České Švýcarsko (1999; Pravčická brána)
chráněné krajinné oblasti (CHKO) 24 - nejstarší: Český ráj (1955), Moravský kras (1956)
- největší: Beskydy (1197 km2) - nejmenší: Blaník (40,4 km2)
Šumava (998,5 km2) Jeseníky
maloplošná:národní přírodní rezervace - národní až mezinárodní význam
Boubínský prales Černé a Čertovo jezeroStará řeka Velký a Malý Tisý
přírodní rezervace - regionální (místní) význam - rašeliniště, společenství rostlinChoustník Kleťnárodní přírodní památky - chrání se 1 složka (skála, jezero, jeskyně, park, rybník)
Komorní hůrka Pravčická brána Šipkapřírodní památky - vodopád, jezero, naleziště nerostů
Mechové jezírko Povydří
biosférické rezervace
= mezinárodní význam, vyhlašuje UNESCO
NP Krkonoše (1992), Šumava (1990)
CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko, Pálava, Bílé Karpaty
dále se chrání:
zdroje pitné vody (obyvatelstvo - potravinářský průmysl)
rostliny (lilie, vstavač, blatouch, bledule, rosnatka okrouhlolistá,
leknín, dřípatka osmiplátečná)
živočichové (čolek, rosnička, obojživelníci, zmije, užovka, vydra)
životní prostředí (ŽP):
prostředí, které nás obklopuje (žijeme - pracujeme - odpočíváme)
- čerpáme z něj přírodní zdroje nezbytné pro život a vytváříme tzv.
antropogenní tvary = vytvořené člověkem při:
těžbě (lomová, hlubinná) - haldy, odpady, prohlubně (poklesy)
zemědělství - eroze, kamení, meliorace
stavba komunikací
ČR patří k nejvíce znečištěným státům Evropy, nejhorší situace je:
Pražská kotlina pánve Mostecká, Ostravská
Brno Plzeň Pardubicko
narušené ŽP má vliv na zdraví obyvatel ČR:
- nárůst civilizačních chorob
- nižší střední délka života
relativně nejzachovalejší = jižní Čechy = rekreace