í-OGopHDICKÁ §NTERvENCa v RcDlNĚ n v rvtš §w§§§p@d§eké weďy ry přeď§kw§mírrx věkax 1 ,\nt" " & efýwm§ řeč§ &me§čms&짧§ Mezi Často diskutovaná témata v oblastech vývoje a výchovy dítěte patří právě vady nebo také poruchy řeČi, pro něž se dnes více používátermín narušená komunikačníschopnost. Statistiky v tomto případě nejsou vŮbec příznivé a uvádějí zvyšujícíse výskyt vad či poruch v této oblasti, které jsou nejčastěji zaznamenávány jižv předškolním a mladšímškolním věku. Logicky se tedy nabízía velmi často zaznívá řada dotazů na důvod vzniku, vliv dědičnosti, možnosti prevence či nápravy, a to nejen ze strany rodičů. Bc. lvANA HuerNÁ -}{, - * i\, ..l,: i. § .:]:_,_-_,. ,* ? ry } ?**,ýi*eV-4,{*1?{L*iív1;\37*"§Y.r*?í.*r3: rij*{_|-l 2},j7
Transcript
í-OGopHDICKÁ §NTERvENCa v RcDlNĚ n v rvtš
§w§§§p@d§eké weďyry přeď§kw§mírrx věkax
1
,\nt" "
&
efýwm§ řeč§ &me§čms&짧§
Mezi Často diskutovaná témata v oblastech vývoje a výchovy dítěte patří právě vady nebo taképoruchy řeČi, pro něž se dnes více používátermín narušená komunikačníschopnost. Statistikyv tomto případě nejsou vŮbec příznivé a uvádějí zvyšujícíse výskyt vad či poruch v této oblasti,které jsou nejčastěji zaznamenávány jižv předškolním a mladším školním věku. Logicky setedy nabízía velmi často zaznívá řada dotazů na důvod vzniku, vliv dědičnosti, možnostiprevence či nápravy, a to nejen ze strany rodičů.
a začáIku našeho tématuse zaměříme na specifickylidskou schopnost, tedy řeč.Jejíu.ývoj lze mapovat po-
mocí dvou základních směrů. Jedná seo vl7voj fylogenetický a ontogenetický.
Fylo§enetický vývoj řeěi, tedy v5ívojdorozumívání druhu, probíhal v rámcievoluce člověka, podle něktených teoriípostupně a v několika fázích.
shodu v těchto teoriích naleznemepředevším v tom, že v začátcích vývojedorozumíváníšlo hlavně o projevyafektivní nebo napodobovací, případněobojí, Napřklad Wilhelm Wundt vymeziltři vývojové složky řeěi, a to v souladus reflexologickým pojetím trojčlennépsychiky (nejnižší úroveň - pudovéa afektivní p@evy, vyšší úroveň - Wba-vení reakce signálem na úrovni prvosig-nální, nejvyšší úroveň, typicky lidská -druhosignální funkce dorozumíváni);. složka projevová (hlasem prvotně
vytvořené zvuky, kteryimi docházík vyjadřování pocitů, např. bolesti,hladu či radosti; vznikají bez záméru,nejsou určeny druhému jedinci),
. složka vybavovací (zvuky, jejichžpodstatou bylo účelově zapůsobit nadruhého jedince),
. složka dorozumívací (vydávání zvu-ků za účelem sdělování myšlenek,dále schopnost vnímat a pochopit to,co sdě|ují pomocí zvuků ostatni),
Ontogenetický vývoj řeči je charakteri-zován uývojem kom u n ikačn í schopnostijedince, jenž probíhá ve dvou úrovních.
Ngverbální úroyeň
Úroveň neverbální (předverbá l ní)můžeme datovat již do období pre-natálního vývoje, kdy dítěještě přednarozením vnímá například tlukotmatčina srdce, různé zvuRy a melodie,rytmy z okolního světa. Dále nastupujeobdobí křiku,jenžje řazen mezi prvotníprojevy novorozence. Čaoa 1tOoa, s, S;jej označuje za ,,první pozdrav světu,jenž vyjadřuje bolest anebo aspoň ne-přtjemný pocit, způsobený překvapenímz nového prostředí".
Vjiné citaci bychom našli třeba vysvět-lení prof. Viktora Lechty (1990), kte(ýuvádí, že se jedná o primitivní nepod-míněný hlasový reflex, jenž může míti diagnostickou hodnotu, ale chybí muoznamovací funkce, přičemž teprvezhruba v 6, týdnu života dítěte získávákřik citovou podbarvenost - tvrdý hlaso-vý začáíeksignalizuje nelibost a měkkýhlasouý začáíek zase přljemné pocity,tedy libost (až kolem 3. měsíce). V tom-to obdobíse také projevuje vrozenáschopnost novorozence odlišit lidskouřeč od jiných zvuků.
Následné období nazliváme obdobím,,pudového žvatláni", kdy si dítě asikolem 5. měsíce začne hrát s řečor,nými
orgány a s pomocítvoření hlasu vznikajínáhodné,,slabiky", Nejčastěji složenéz hlásek, které se tvoří pomocí rtů a jed-noduchých pohybů jazyka (p, b, m, t, d).
Zhruba kolem 6.-8, měsíce docházík,,napodobivému žvatlání", jež vznikápomocí zapojení vědomé sluchové i zra-kové kontroly. Dítě nejen začínářečirozumět, ale také na ni reaguje.
,,Rozumění řeěi" se objevuje kolem10. měsíce, pohybuje se však na úrovniprvosignální. 0dpověd' a porozuměnířeči může dítě projevit jako motorickoureakci, tedy,,komunikaci gesty" (Lechta1990).
serbální úroveň
Verbální úroveň nás přivede zhruba doprvního roku života dítěte, kdy nastá-vá tzv. vlastní vývoj řeěi. Společněs prvními krůčky přichází i prvníslovo(mluveníje velmi provázané s pohy-bovými schopnostmi dítěte, závisí nanich). Dítě si spojuje věci a situace sezvuky slov a pojmenovává je (ham,haf,..). Rozumí již většímu množstvíslov, ale nedokáže je ještě vyslovit(pasivní slovník dítěte převládá nadaktivním). Další stadium vifuoje řeči jepojmenová no,,egocentrické stadiumřeči". Dítě objevuje řeč jako činnost,dochází ke kvantitativnímu i kvalitativ-nímu zdokonalování uývoje. 2.-3. rokživota dítěte je charakteristický právěrozvojem,,kom u n ikačn í" řeči.
p§m&&&&§K,e
Násled uje,,stadium logopedickýchpojmů" (zhruba kolem 3. roku životadítěte), kdy se postupně měníslova,kterájsou úzcevázána na konkrétníjevy, na všeobecné pojmy a nastáváobdobí otázek (kdy dítě spíše zkoušísociální funkci řeči), V následujícíchletech probíhá tzv.,,intelektualizaceřeči". Dochází ke zpřesňování obsahuslov a gramatických forem. Roste slovnízásoba, zkvalitňuje se řečovjí projevjedince. Obecně lzeiícl, že v 6 letechje dítě Wbaveno veškeryími kompeten-cemi ke komunikaci pomocí zvukovlíchsymbolů mateřského jazyka. Jedná setaké o souhrn schopností důležitých proosvojení grafické formy jazyka, jež neníosvojována spontánně, ale speciálnímnácvikem čtení a psaní (Lechta 1990).
Správný vývoj řeě| dítěte probíháza splnění utčitých podmínek. Mezityto podmínky patří například:. dýchání nosem, jež by mělo blýt
dostatečně hluboké, dále klidovápoloha iazyka pii dýchání (zubyjsouu sebe, jazyk se celou horní plochoudotýká horního patra a špička jazykaje za dolními zuby) a v neposlednířadě hospodaření s dechem, cožznamená, že je dítě schopné íkaI růz-ně dlouhé věty, verše apod,, aniž bymu došel dech na nevhodném místě;
. schopnost v rámci tvorby hlasupoužívat přiměřenou hlasitost, re-gulovat sílu a výšku hlasu (šeptat,mluvit silným hlasem...) a používatv řeči spíše měkký hlasorný začá-tek (tvrdý hlasový začátek škodíhlasivkám a signalizuje nelibost činepohodu dítěte);
. artikulace iazyka a mluvidel, ježvšak může být ovlivněna krátkoupodjazykovou uzdičkou, vel i kostía pohyblivostí jazyka, tvarem zubů,a správný tonus orofaciálního sva-lového systému (tzn. svaly v obličejimusejí mít správné napětí);
. smyslové vnímání, tedy sluchové,zrakové, čichové a hmatové, by měloplnit svou řádnou funkci;
. zJalý centrální nervový systém,tj. schopnost zpracování a zapa-matová ní si smyslor,ných pod nětů,ú roveň soustředěnú napodobovací
refleX, pravoleVá orientace (souvisís postupným dozráváním mozku),schopnost vnímat a chápat, udržetpaměťové stopy a také si je vybavit;
" motorika a pohybová koordinacea iejich správná funkce (patřísemobratnost ve|kých svalových skupin,jemná motorika, motorika mluvide|,dále pohybová koordinace a koordi-nace ruky a oka).
ff arcžěeffi & k*pn* ax*c § kačxa í§*§?*#ffie§Ě
Vývoj člověka a vývoj řečije ve|mi složitýproces, který je přímo ovlivňován vněj-šími i vnitřními vlivy, jejichž působenímmůže dojít ke vzniku poruch řeči(v dnešní době se více používá termínnarušená komunikační schopnost),
několik rovin současně) jeho jazykovýchprojevů působí interferenčně vzhledemk jeho komunikačnímu záméru. Může jíto foneticko-fonologickou, synta ktickoU,
ježzaznamená rodič, pediatr nebopedagog v mateřské škole, nastává časnavštívit klinického logopeda, jenžse na zák|adě vyšetření a diagnostikyvyjádří k danému stavu dítěte, stanovídiagnózu a nastíní da|ší postup.
fu§*t*rBíqa ml*v§ďe§ j* xp*j*vxa:* g att*tiv*čnímÉp*§t;*# k*rtt ř, řr k*n &caí?* É *í *br*z$<y.
morfologickou, lexikální, pragmatickourovinu nebo o verbální i nonverbá|ní,mluvenou i grafickou formu komunika-ce, její expresivní i receptivní složku."
Příčin NK§ je uváděno značnémnožství, příklady jsou uvedené v rá-mečku níže.
V případě, že dojde kzaznamenáníodchylky od normy ve vývoji dítěte,k zjištění oslabení některých funkcía projevům případných poruch řeči,
Nejčastěji se jedná o:. opožděný vývoj řeči (|ze pracovat
s dětmi Již od 2let, do 3 |et se mapu-je tzv. prodloužené období fyziologic-ké nemIuvnosti),
. vývojovou dys|alii (výslovnost hlásekje odlišná od normy),
" mutlsmus (dítě výběrově nemIuvív daném prostředí či s danými lidmi),
. koktavost (narušení plynulosti řeči,zasahuje nejen řeč, aIe i sociá|nívzta hy),
breptavost (překotná, zrychIená řeč),rozštěpy rtu a patra.
Po stanovení příčin a následků nastávátzv, logopedická terapie. My se zamě-říme na veImi dů|ežitou oblast, oblastlogopedické intervence, Logopedickáintervence obsahuje ú roveň logopedic-ké diagnostiky, terapie a také |ogope-
dické prevence, přičemž jednotlivé
úrovně se mohou vzájemně prolínat.
Zaměříme se právě na téma logope-dické prevence, jejíž metody mohoupoužívat samotní rodiče, a přispět takk preventivním opatřením eliminujícímvznik či průběh poruch řeči, Tím spíše,pokud si rodina nese genetickou zátěžv podobě narušené komunikační schop-nosti jednot|ivých č|enů rodiny.
í**žgl*ş §g§eped§ek᧧"Éáerveffi*e
Z výše uvedeného vyp|ývá, že existujedostatek možností, jak podpořit právě
vlivy v prenatálním, perinatálním a postnatálním období,vlivy dědičnosti (nedědíse porucha řeči, ale míra schopností - oslabenámotorická obratnost, pohybová koordinace, typ nervové činnosti, povahovérysy, vnímání rytmu...),
nevhodný mluvní vzor,
výchovnýstyl v rodině (např. přetěžujícístyl - mnoho kroužků ařízenýchaktivit..,),výchovné metody (ned ůsled nost, a utoritativní přístu p...),
citová deprivace dítěte,výrazný vliv masmédií,oslabené sluchové vnímání (snížená schopnost roz|išovat podobné zvuky,rytmus, tempo, zhoršená sIuchová paměť..,),
oslabené ostatní vnímání (čich, chuť, hmat),poruchy intelektu,poruchy pozornosti,
cei kové zd ravotní osla ben í,
oslabení jednotlivých svalových skupin, oslabení oromotoriky a motorikyjazyka, osla bená pohybová koord i nace (nedostatek přirozeného pohybuběhem vývoje dítěte).bilingvní prostředí (dvojjazyčná výchova, vyšší nároky najazyhové schopnostidítěte) ad.
PůfiA*c§ Řrnrra-xy Ngrnňsxe sx*t_v i]U*íNj 20l"7
vývoj řeči dítěte již v raném stadiu ži-vota. Prvotně zmíníme správný mluvnívzor ze strany rodičů, který by mělpřetrvávat po celou dobu vývoje dítěte(nešišláme, nekomolíme hlásky anislova). Snažíme se dítěti poskytnout do-statečné možnosti, aby sledovaIo pohybrIů a jazyka, vnímalo náš dech (matkamá dítě opřené o kolena, co nejblíže kesvému obličeji, dítě sleduje její obličej,pohyby...), broukáme a zpíváme, mlu-víme na dítě, měníme zabarvení hlasu,výšku, hýbeme mluvidly...
S postupujícím vývojem dítětepřidáváme rytmické říkanky dopro-vázené pohybem, ktery přenášíme zesvého těla na tělo dítěte (zapojujemeručičky, nožičky,..). Vyprávíme pohádkya příběhy, věnujeme čas společnémuětení knížek. Pozitivní reakcí podpo-rujeme zvukové projevy dítěte, hrys vlastními mluvidly (brnkání o rty,
bublinky, pusinky...). Podporujemetéž přitozený pohybový vývoj dítěte(nezvedámeje do sedu za ručióky,kdyžse samo neposadía neudrží...). Přidá-váme aktivity s hračkami na podporumanipulace rukou, knížky a obrázky,které jsou pro dítě přehledné. Prohlíženíobrázků doprovázíme zvuky a slovy,k témuž vedeme i díIé.Zařazujeme doher činnosti na podporu zraku a sluchu(zkoušíme, zda se dítě oIáčí za zvukem,popisujeme zvuky z okolí, vyhledává-me konkrétní obrázky,,,). Foukámedo závěsných hraček, květin venku...Spektrum činností a možností aktivit senám s postupujícím vývojem dítěte víceotevírá.
Nabízíme i ěinnosti s běžnými před-měty denního použití (hřebínky, kusynádobí...), v rámci motorických činnostíhry na třídění nebo jen míchání luš-těnin, těstovin, dle schopností a věkudítěte přidáváme navlékání, tvořeníz různých druhů materiálů, kreslení navelké plochy papíru, modelováníči hrys pískem.
§ nástupem dítěte do mateřskéškoly dochází k navázání a prohlu-bování činností podporujících jehokomplexní vývoj. Jde o systematicképrovázání jednotlivých činností s ohle-dem na schopnosti dítěte vycházející
Ce|ou noc, celou noc,někdo cinká moc a moc,V noci cinká ponocný,
bude celý nemocný,
Sova sedí na jasanu,vesele si houká,
sedla si tam malá sojka,na sovu se kouká.
Stju, šiju si botičky,do sucha i do vodičky.
řHs&*8&§!i&
Honzíkvedl kozu,uvázalji k vozu,
Uvázalji provazem,
zůstaň, kozo, za vozem.
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije nit.
z d iagnosti ky vývojových ú rovn í jed not-livých dětí, jež si paní učitelky (učite|é)průběžně zaznamenávají. Činnosti tedydostávají cílený cha rakter.
Jsou prováděna dechová cvičenís nácvikem nádechu nosem a výde-chu ústy, nádechu nosem a výdechunosem, kdy začínáme nácvikemvleže a postupně přecházíme dosedu. Trénuje se délka a intenzitanádechu a výdechu a jeho ovládání(přerušová n í, zadržov ání...). Motori kamluvidel je spojována s motivačnímipohádkami, říkankami či obrázky.Používaj í se dějové obrázky, obrázkyvysvětl ující denní režim, podporujícívnímánía orientaci v prostoru ičase.Cíleně se rozvíjí zrakové i sIuchovévnímání, s důrazem na rozvoj fonema-tického sluchu.
Sviť, měsíčku, sviť,
ať mišije nit.
Provádíse motorické činnosti k přes-nému provedení pohybů, k uvolněnítěla a jeho částí, aktivity podporujícíkoordinaci pohybů celého těla, jehočásti, ruky a oka (např. za pomocibalančních kol, senzomotorických chod-níčků, překážkových drah, pobylu venkuaj), Nabízena je široká škála výtvar-ných a pracovních činnostís různýmimateriály, Jsou trénovány a nacvičoványpísně, říkadla a básničky, které mohoublit zaměřené i na rozvoj konkrétní hlás-ky. Procvičována je paměť, pozořno§ti myšlení dítěte. Aktivity jsou skládánydo běžného režimu dne, tak aby byla vy-vážena spontánní iřízená složka a bylopodpořeno pozitivní prožívání dítěte. l
Autorka pracuje jako speciálnípedagožka v MŠ
. Čáda F, - Studium řeči dětské (1908)
. Klenková J. - Logopedie (2006)
. Kutálková D. - Logopedická prevence QOO2). Kutálková D, - Budu správně mtuvit (2Ott)
. Lechta V. - Logopedické repetitorium (7990\
. Lechta Y. - Dia§nostíka narušené komunikační schopnosti(2003)n Lechta Y. - Terapie narušené komunikační schopnosti (2OO5)
