Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

UČEBNÍ TEXTY

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Ing. Marek BEDNAŘÍKStřední škola zemědělská a přírodovědná

Rožnov pod Radhoštěm

OBSAH1 POZEMKOVÉ ÚPRAVY, POJEM, VÝZNAM, PERSPEKTIVA.............................................................4

1.1 Definice pozemkových úprav dle právních předpisů............................................................4

1.2 Formy pozemkových úprav..................................................................................................5

1.3 Základní pojmy v katastru nemovitostí................................................................................6

1.4 Předmět katastru nemovitostí...........................................................................................12

1.5 Obsah katastru nemovitostí...............................................................................................13

1.6 Katastrální operát..............................................................................................................13

1.7 Zápisy do Kn.......................................................................................................................14

1.7.1 Vklad...........................................................................................................................14

1.7.2 Záznam katastru nemovitostí.....................................................................................24

1.7.3 Poznámka katastru nemovitostí.................................................................................24

1.7.4 Další práva vstupující do KN, zápisy jiných údajů........................................................24

1.8 Porušení pořádku na úseku katastru Nemovitostí.............................................................26

1.9 Revize údajů KN.................................................................................................................26

1.10 Obnova katastrálního operátu.......................................................................................27

1.11 Zásady vedení katastru nemovitodtí..............................................................................29

1.12 Historie evidování nemovitostí.......................................................................................29

2 Dělení pozemku a vyrovnání lomové hranice...........................................................................35

2.1 Příklad oddělení části pozemku.........................................................................................35

2.2 Příklad vyrovnání lomové hranice......................................................................................36

3 Větrná eroze.............................................................................................................................37

3.1 Stanovení intenzity větrné eroze a její prognóza...............................................................37

3.1.1 Mapa ohroženosti půd................................................................................................37

3.1.2 Rovnice erodovatelnosti půd větrem dle Pasáka........................................................38

3.1.3 MEO – míra ohrožení podle Riedla (1973):.................................................................39

3.1.4 Rovnice komplexního posouzení všech vlivů větrné eroze.........................................39

4 Technická (biotechnická) opatření, větrolamy.........................................................................42

5 Vodní eroze.............................................................................................................................. 45

5.1 Dělení vodní eroze podle projevu vody na povrchu půdy..................................................45

5.2 Faktory ovlivňující vodní erozi............................................................................................45

5.3 Intenzita eroze...................................................................................................................48

5.3.1 BPEJ............................................................................................................................ 48

5.4 Určení erozní ohroženosti půd vodní erozí........................................................................50

5.4.1 3Faktor erozní účinnosti deště- R...............................................................................51

5.4.2 Faktor erodovatelnosti půdy – K.................................................................................51

5.4.3 Faktor délky svahu – L................................................................................................52

5.4.4 Faktor sklonu svahu – S..............................................................................................52

5.4.5 Topografický faktor L.S...............................................................................................52

5.4.6 Faktor vegetace C.......................................................................................................53

5.4.7 Faktor účinnosti protierozních opatření P..................................................................54

5.5 Protierozní opatření u vodní eroze....................................................................................54

5.5.1 Výkonné orgány, Právní nástroje Výzkumné ústavy, projektové organizace protierozního opatření.............................................................................................................54

5.6 Protierozní opatření na nezemědělské půdě.....................................................................55

5.6.1 Svodnice z U profilů....................................................................................................55

5.6.2 Sanace strží.................................................................................................................56

6 Územní systém ekologické stability..........................................................................................57

6.1 Zásady tvorby územních systémů ekologické stability v rámci PÚ.....................................58

6.2 Prostorové a funkční parametry ÚSES...............................................................................60

6.2.1 Minimální velikost biocenter......................................................................................60

6.2.2 Maximální délky biokoridorů a možností jejich přerušení..........................................61

6.2.3 Minimální šířky biokoridorů........................................................................................62

7 Územní plánování, koordinaci, legislativa provádění PÚ..........................................................63

7.1 HLAVNÍ PROBLÉMY KOORDINACE ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV..............63

7.2 Pořizování územních plánů................................................................................................63

7.2.1 Postup pořízení územního plánu................................................................................64

7.3 Zpracování a realizace pozemkových úprav.......................................................................65

7.3.1 Průběh procesu pozemkové úpravy...........................................................................65

7.4 Modelové situace KOORDINACE POSTUPU ZPRACOVÁNÍ ÚP A NÁVRHU PÚ.....................67

7.4.1 Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava...................................67

7.4.2 v řešeném území jsou pozemkové úpravy zapsány v katastru nemovitostí a poté dochází ke změně, případně zpracování nového ÚP...............................................................70

7.4.3 Územní plán nebo jeho změna jsou pořizovány a zpracovávány současně s Pozemkovou úpravou...............................................................................................................72

7.4.4 Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování pozemkovÉ úpravY 75

8 Zpřístupnění pozemků..............................................................................................................80

1 POZEMKOVÉ ÚPRAVY, POJEM, VÝZNAM, PERSPEKTIVA

1.1 DEFINICE POZEMKOVÝCH ÚPRAV DLE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim

uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.Zákon č. 139/2002, o pozemkových úpravách a pozemkových ú řadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 FORMY POZEMKOVÝCH ÚPRAV

KPÚ – komplexní pozemkové úpravyKomplexní pozemkové úpravy řeší nové uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy. Do obvodu jsou zahrnuty pozemky zpravidla jednoho katastrálního území. Nezahrnují se pozemky v zastavěné části obce, některé pozemky zvláštního využití mohou být zahrnuty jen se souhlasem jejich vlastníka. Cílem KPÚ je nové prostorové a funkční uspořádání, zabezpečení přístupnosti pozemků a celých částí území (lesa, nivy apod.) a vyrovnání hranic pozemků tak, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro obhospodařování. Současně jsou řešena opatření pro stabilizaci a zlepšování stavu životního prostředí a vodního režimu v krajině. KPÚ se též zabývá nedořešenými vlastnickými vztahy (Pozemkový fond ČR, obecní úřad, historický majetek obcí, církev, příděly, náhradní pozemky za nevydané v restitucích, nedořešené dědictví, duplicitní vlastnictví, apod.)

JPÚ – jednoduché pozemkové úpravyJedná se o pozemkovou úpravu, která má jeden nebo jen několik cílů a neřeší širší územní vztahy a veřejné zájmy. Řeší například jen nedostatky v evidenci vlastnictví nebo řeší pouze blok pozemků v rámci katastrálního území. Jednoduchá pozemková úprava má umožnit efektivní hospodaření uživatelům do doby než se provede komplexní pozemková úprava.

2. Katastr nemovitostí České republiky

Je ucelený průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách.- byl zřízen k 1.1.1993Datová základna má dvě úrovně:

1. Centrální báze dat- je na českém zeměměřickém úřadě v Praze- je určena pro hromadné výstupy, ale můžeme zjistit informace o jednotlivých vlastnících- aktualizuje se zhruba co 14 dní přes modem

2. Lokální báze dat- je na každém katastrálním úřadě- slouží k přímému využívání údajů

- aktualizuje se interaktivně v reálném čase na základě listin předložených katastrálnímu úřadu

1.3 ZÁKLADNÍ POJMY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

POJEM VYSVĚTLENÍ

BONITOVANÁPŮDNĚEKOLOGICKÁJEDNOTKA

Základní mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, tj. specifický územní celek konkrétními stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným kódem.Vyjadřuje rozdílné ekonomické efekty zemědělského území

BUDOVA Nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí

BUDOVAROZESTAVĚNÁ

Budova, alespoň v takovém stupni rozestavěnosti , že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního podlaží, pokud jí doslova nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí

BYT Místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení

POJEM VYSVĚTLENÍ

DRUH POZEMKU

závazně stanovená charakteristika účelu užívání pozemku: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (kterétvoří v souhrnu zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy,zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy (které tvoří v souhrnu

nezemědělské pozemky)

DŮM S BYTYA NEBYTOVÝMI PROSTORY VEVLASTNICTVÍ

budova, která je ve spoluvlastnictví podle zákona č. 79/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon vymezuje i další pojmy:společné části domu, jednotku, podlahovou plochu bytu, podlahovou plochu nebytového prostoru

EVIDENCE NEMOVITOSTÍ

soustavně aktualizovaný soupis a popis nemovitostí, jejich geometrické zobrazení na pozemkových mapách s vyjádřením užívacích a vlastnických vztahů k nim. Vedla se v letech 1964-1992

EVIDENČNÍČÍSLO

Číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k prozatímnímu nebo občasnému bydlení (zahradní domky, chaty apod.) a nejsou označeny popisným číslem. Části obce mají samostatné evidenční číslování budov

EXTRAVILÁN Část území obce, nacházející se mimo intravilán (místní trať)

GEOMETRICKÉURČENÍ NEMO-VITOSTI A KATA-STRÁLNÍHO ÚZEMÍ

Určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině

GEOMETRICKÝ PLÁN

Technický podklad a neoddělitelná součást všech listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy

HROMADNÝ VÝSTUPZ KATASTRUNEMOVITOSTÍ

a) ze souboru popisných informací- soubor informací přesahující rozsah informací vztahující se

k jednomu listu vlastnictví v jednom katastrálním územíb) ze souboru geodetických informací

- údaje katastru nemovitostí, jejichž rozsah zpravidla dosahuje nebo přesahuje údaje o nemovitosti evidovaných v jednom katastrálním území

IDENTIFIKÁTOR Vyjadřuje jednoznačné určení informačního údaje (rodné číslo občana,Identifikační číslo právnické osoby nebo podnikatelského subjektu, čísloKatastrálního území podle jednotného číselníku statistického úřadu apod.)

POJEM VYSVĚTLENÍ

IDENTIFIKACEPARCEL

Porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti (nebo skupiny souvisejícíchNemovitostí) v operátu katastru nemovitostí se zápisem popř. zákresemV jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů.Za jiné operáty se považují dřívějších pozemkových evidencí (bývalýPozemkový katastr, pozemková kniha, scelovací a přídělové zařízení).Předpokladem provedení identifikace je skutečnost, že identifikovaná nemovitost nebo skupina souvisejících nemovitostí je shodně zobrazena ve všech pozorovaných mapových odkladech

INTRAVILÁN Část území obce, v níž je soustředěna zástavba, obvykle včetně pozemků určených k zastavění. Pro „intravilán“ se v praxi používá pojem „místní trať“Nebo „zastavěné území obce“. Hranice intravilánu se v katastrální mapě nevyznačuje

JEDNOTNÁEVIDENCE PŮDY

Soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení na mapách Velkých měřítek vyjadřující skutečné užívací vztahy k nim. Vedla se vletech 1956-1964 a vycházela z mapového a písemného operátu bývalého pozemkového katastru, jehož vedení bylo ukončeno v roce 1955

JINÝOPRÁVNĚNÝ

Osoba, která je oprávněná z právních vztahů k nemovitostem podle zákona Č.265/1992 Sb. ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb. a z právních vztahů k nemovitostem podle zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb. (majetek státu, právo trvalého užívání atd.)

KATASTR Zobrazení a soupis pozemkového majetku , určený původně pro vyměřený pozemkové daně. Dnes je doplněn pojem „nemovitostí“ a tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém a pozemcích a vybraných stavbách a o právních vztazích, které se k nim váží. Vede se od roku 1993

KATASTRÁLNÍ MAPA

Polohopisná mapa velkého měřítka (do 1 : 5 000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětemKatastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Digitální katastrální mapa má svůj obsah zaznamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem

POJEM VYSVĚTLENÍ

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je označeno šestimístným číselným kódem jednotného statistického číselníku (vyhláška č. 120/1979 Sb.)

KOMPEXNÍPOZEMKOVÁ ÚPRAVA

Činnost, při které se uspořádají vlastnická práva pozemků a s nimi související věcná břemena. Pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability

KOPIE KATASTRÁLNÍ MAPY

Obraz katastrální mapy popřípadě její části, pořízený ručně nebo reprograficky. Užívá se též pojem „snímek“ katastrální mapy

KVALITA VÝMĚRY

Číselný znak, kterým se v souboru popisných informací v katastru nemovitostí označuje způsob výpočtu výměru parcely ZNAK 2 = výměra parcely vypočtena z vyrovnaných souřadnic v systému S-JTSKZNAK 1 = výměra parcely vypočtena z přímo měřených měr nebo souřadnic bez vyrovnání ZNAK 0 = výměra parcely vypočtena graficky

LIST VLASTNICTVÍ

Obsahuje jméno popřípadě název vlastníků nebo spoluvlastníků, rodná čísla občanů nebo identifikační čísla právnických osob, všechna parcelní čísla nemovitostí, popisná a evidenční čísla budov, které vlastní v daném katastrálním území, doplňkové (podrobnější) údaje o právních vztazích k nemovitostem a různé poznámky. Tyto údaje se zapisují do čtyř základních částí listu vlastnictví : A, B, C, D. V automatizované podobě má ještě části B1 – jiná práva k nemovitostem a část E – nabývací tituly. V odlišné úpravě se vede list vlastnictví pro dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví osob

MAPA BÝVALÉHOPOZEMKOVÉHOKATASTRU

Odlišení původně v pozemkovém katastru používaného výrazu „katastrální mapa“ od současné katastrální mapy katastru nemovitostí

POJEM VYSVĚTLENÍ

MĚŘÍTKO MAPY

Poměr zmenšení nezkreslené délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti; označuje se 1 : M. Katastrální mapy jsou vyhotoveny v metrických měřítkách – dekadických (1 : 1 000, 1 : 2 000, výjimečně 1 : 5 000) nebo v měřítkách sáhových (1 : 1 440, 1 : 2 880, výjimečně 1 : 720). 1 sáh = 1,896484 m. Pojem „mapa velkého měřítka“ vyjadřuje mapu vyhotovenou v měřítku do 1 : 5 000 včetně

NEBYTOVÝ PROSTOR

Místnost nebo souhrn místností , které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení, nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu

NEBYTOVÝ PROSTOR ROZESTAVĚNÝ

Místnost nebo souhrn místností , které jsou v souladu se smlouvou o výstavbě a stavebním povolením mají být určeny k jiným účelům než bydlení a jsou už rozestavěny v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí

NEMOVITOST Pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 o.z). Předmětem katastru nemovitostí jsou pouze pozemky, nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory

OPERÁT Součásti technického díla, stanovené co do druhu a úplnosti pro určité, přesně vymezené dílo

PARCELNÍ ČÍSLO

Obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislými průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem

POLOHOVÉ URČENÍ NEMOVITOSTI A KATASTRÁLNÍHO ÚŘADU

Určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním území

POMÍSTNÍ Soubor pomístních jmen, tj. vlastních jmen neživých přírodních objektů

NÁZVOSLOVÍ a jevů na Zemi a těch člověkem vytvořených objektů na Zemi, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině trvale umístěny (vody, tvary vertikální členitosti zemského povrchu, jeskyně, pozemek nebo seskupení pozemků)

1.4 PŘEDMĚT KATASTRU NEMOVITOSTÍpředmětem katastru nemovitostí jsou:

Věcné břemeno je omezení vlastnického práva k nemovitosti. Vlastník musí něco strpět, nebo se něčeho zdržet např. přístup ke studni na můj pozemek

Pozemek je přirozená část zemského povrch oddělěná od sousedních částí územně správní hranicí (kraje, okresy, státy), hranicí katastrálního území, vlastnickou hranicí, hranicí mezi druhy pozemků.

Parcela je kolmý průmět pozemku

Předmět KN

Pozemky v podobě parcel

Budovy, byty, nebytové prostory

Rozestavěné byty,budovy a nebytové prostory

Stavby určené zvláštním způsobem-např. věže jaderných elektráren

1.5 OBSAH KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Obsahem katastru nemovitostí je:• Geometrické a polohové určení nemovitostíEvidenční číslo mají budovy, objekty určené k dočasnému bydlení-zahradní domy, chatyPopisné číslo má každá samostatná budova (obytná, provozní, obchodní) Místní názvosloví je vlastní jméno obcí či části obcíPomístní názvosloví mají neživé přírodní objekty jako je řekla, jeskyně, kopec...

1.6 KATASTRÁLNÍ OPERÁTKatastrální operát je veškerá mapová a listinná dokumentace uložená na katastrálním úřade.Součástí katastrálního operátu je:1. soubor geodetických informací v podobě katastrálních map, dnes již většinou v digitální podobě. Katastrální mama obsahuje polohopis, popis a bodová pole.2. soubor popisných informací – vytvářejí se z něj tyto výstupy: seznam vlastníků, soupis parcel a seznam budov s popisným číslem a evidenčním číslem3. souhrnné přehledy o půdním fondu – jde v podstatě o souhrnné přehledy druhů pozemků. Zveřejňují se k 1. lednu a jsou součástí statistické ročenky.4. dokumentace výsledků měření a šetření. Např. při novém mapování, při zjišťování průběhu hranic, vyhotovování geometrických plánů, při pracích v bodových polích, při obnově katastrálního operátu5. sbírka listin – je rozhodnutí státního orgánu, smlouvy a jiné listiny na jejichž základě byl proveden zápis do katastru nemovitostí, dále jsou to protokoly o vkladech a záznamech

Obsah KN

Geometrické a polohové určení nemovitostí

Parcelní čísla, druhy pozemků, výměra parcely, evidenční a

popisné číslo budov, způsob využití a ochrana nemovitosti

Údaje o právních vztazích k nemovitostem, vlastnících a jiných

oprávněných

Údaje o podrobných bodových polohových polích

Místní a pomístní názvosloví

1.7 ZÁPISY DO KNNejstěžejnějšími zápisy do KN jsou Vklad, Záznam a Poznámka

1.7.1 VKLADVklad je takový úkon KN, který má za následek vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva k nemovitosti.Provádí se např. na základě:

Kupní smlouvy Darovací smlouvy Smlouvy o rozdělení společného jmění manželů Smlouvy o zřízení věcného břemene

1.7.1.1 Úkony katastru nemovitostí v průběhu řízení o vkladuVklad do katastru nemovitostí má svá pravidla

Proces vkladu práva do katastru vyžaduje nejen pozornost, odpovědnost a plné nasazení zaměstnanců katastrálních úřadů, ale i vysokou znalost právních předpisů, které v poslední době přinášejí řadu novinek a změn. Některé z nich by měli znát i účastníci řízení. Jen tak se totiž mohou vyvarovat následných komplikací při zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.

PRÁVNÍ RÁDCE, Správní právo Z právních předpisů vzpomeňme například nový správní řád, nový stavební zákon, novelizaci zákona o katastru nemovitostí České republiky, zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv a "nejčerstvější", zcela novou katastrální vyhlášku č. 26/2007 Sb. ZÁKLADNÍ ZÁSADY KATASTRÁLNÍHO ŘÍZENÍ V katastru nemovitostí je při zápisu vkladu práva uplatňována řada zásad, zejména:

Katastrální operát

Soubor geodetických informací

Soubor popisných informací

Souhrnné přehledy o půdním fondu

Výsledjky nových měření a šetření

Sbírka listin

- zásada konstitutivní (intabulační), podle níž všechny smluvní převody nemovitostí, které jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí, smluvní zástavní práva k těmto nemovitostem, smluvně zřízená oprávnění odpovídající věcným břemenům a předkupní práva s účinky věcného práva k nemovitostem,1) vznikají, mění se, případně zanikají dnem vkladu práva či výmazu vkladu práva v katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního pracoviště, s účinky ke dni podání návrhu na vklad práva (po dlouhých desetiletích je tak znovu důsledně dodržován historicky dobře známý intabulační princip zápisů, který byl v našem právním řádu nezodpovědně zrušen občanským zákoníkem v roce 1950), - zásada veřejné víry, podle které ten, kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí učiněného po 1. lednu 1993 (tj. po účinnosti zákona č. 265/1992 Sb., dále jen "zákon o zápisech") je v dobré víře (je přesvědčen o tom), že stav katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru neodpovídá skutečnosti. Tzn. že nabude-li někdo v dobré víře v údaje evidované v katastru nemovitostí do vlastnictví nemovitost a po čase se ukáže, že nabyl vlastnictví od "nevlastníka", je tato jeho dobrá víra předpokladem vydržení vlastnického práva k nemovitosti, pokud drží nemovitost po deset let nepřetržitě v dobré víře. Pokud dosud desetiletá nepřetržitá držba neuběhla, má oprávněný držitel právo ponechat si plody a užitky nemovitosti za dobu oprávněné držby, nemovitost však přes svou dobrou víru musí vydat jejímu skutečnému vlastníkovi. ÚDAJE ZAPISOVANÉ U JEDNOTLIVÝCH VĚCNÝCH PRÁV Vklad práva představuje jednu z forem zápisu do katastru nemovitostí České republiky, kterým se "zapisuje k nemovitostem evidovaným v katastru vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva". Tak zní jedno ze základních ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. VLASTNICKÉ PRÁVO U vlastnického práva se eviduje vlastník předmětné nemovitosti, velikost spoluvlastnického podílu, nemovitost nebo jednotka s údaji katastru nemovitostí, která je předmětem vlastnického práva, a listina, která byla podkladem k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. VĚCNÉ BŘEMENO U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis) práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, případně údaje o oprávněné osobě (je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby), dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo odpovídající věcnému břemeni se v katastru nemovitostí eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem. Věcné břemeno zřízené ve prospěch osoby se eviduje pouze na listu vlastnictví, na kterém je evidováno zatížení nemovitosti. ZÁSTAVNÍ A PODZÁSTAVNÍ PRÁVO U zástavního práva se v katastru nemovitostí eviduje zástava (nemovitost, jednotka), výše jistiny zajištěné pohledávky, případně podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o vlastníkovi (spoluvlastníkovi) nemovitosti nebo jednotky (údaje o zástavním dlužníkovi), doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla

podkladem k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapisuje se do katastru nemovitostí i tato skutečnost. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. Pořadí zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřuje pořadí vzniku zástavních práv ani pořadí zápisu zástavních práv v katastru nemovitostí. Pořadí vzniku zástavních práv lze určit podle data jejich vzniku (den vzniku právních účinků vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, den nabytí právní moci rozhodnutí o zřízení zástavního práva apod.) a pořadí jejich zápisů do katastru nemovitostí podle data zápisu uvedeného v příslušném protokolu. U podzástavního práva se při jeho zápisu do katastru nemovitostí postupuje obdobně jako u zástavního práva. VĚCNÉ PŘEDKUPNÍ PRÁVO U věcného předkupního práva se v katastru nemovitostí evidují údaje o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníkovi (spoluvlastníkovi) zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Věcné předkupní právo je vyznačeno na listu vlastnictví, na kterém je evidována zatížená nemovitost. VKLAD PRÁVA DO KATASTRU Vklad práva do katastru nemovitostí (dále jen "katastr") je úkon katastrálního úřadu (dále jen "katastrální pracoviště"), který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem (včetně bytů a nebytových prostorů), které jsou předmětem evidování v katastru. Účastníci řízení - žadatelé o vklad do katastru (dále jen "vklad") - by měli znát především následující skutečnosti a související pravidla: - Podmínkou pro zápis vkladu práva (podobně i pro další formy zápisu práv záznamem nebo poznámkou) je soulad údajů o vlastníkovi nebo o jiném oprávněném, údajů o jeho právech k předmětné nemovitosti a údajů o nemovitostech evidovaných v katastru s údaji v předkládaných listinách. K rozporům dochází např. na základě neevidované smlouvy o převodu nemovitostí, kterou účastníci smlouvy nepředložili k zápisu do bývalé evidence nemovitostí, nebo neevidované smlouvy registrované bývalým státním notářstvím, která nebyla zapsána pro zjevné nesprávnosti do bývalé evidence nemovitostí, byla vrácena k doplnění a již nebyla znovu předložena. Problémy také způsobuje, pokud bývalému středisku geodézie nebo katastrálnímu pracovišti nebyly předloženy listiny prokazující změnu názvu a identifikačního čísla právnické osoby nebo příjmení a rodného čísla fyzické osoby nebo listiny prokazující prvotní nabytí nemovitosti (budovy) jejím zhotovením (postavením) atd. Ve všech případech nesouladu je nutné, aby před vkladem práva do katastru byla dořešena předcházející neevidovaná změna údajů katastru. - Vklad práva lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního pracoviště o povolení vkladu práva nebo výmazu vkladu do katastru nebo na základě rozsudku soudu. Katastrální pracoviště nerozhoduje o vlastnictví ani o jiném právu k nemovitosti, ale pouze o povolení vkladu práva nebo výmazu práva do katastru. Vklad je přitom nutné chápat jako úkon, který je právním způsobem nabytí a následné existence vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti vždy podmíněný existencí platné smlouvy nebo jiné listiny. Výmaz vkladu práva je pak

právním způsobem zániku vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti vždy podmíněný existencí platné smlouvy nebo jiné listiny. - Předmětem vkladu práva do katastru jsou věcná práva, zapisovaná na základě skutečností uvedených v § 36 katastrální vyhlášky. - Vkladem se rozumí zápis do katastrálního operátu. PŘÍSLUŠNOST KATASTRÁLNÍCH PRACOVIŠŤ Ke vkladu práva je příslušné katastrální pracoviště, v jehož obvodu leží nemovitost, které se smlouva, dohoda nebo jiná listina (dále jen "smlouva") týká. Obvody katastrálních pracovišť jsou uveřejněny ve sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 263/2005 Sb., jímž se zveřejňuje seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu. Jsou-li předmětem smlouvy nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou každému z příslušných katastrálních pracovišť. Katastrální pracoviště rozhodne o povolení vkladu práva nebo výmazu vkladu práva pouze k těm nemovitostem, které leží v obvodu jeho působnosti. Výjimku zde tvoří smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť. V tomto případě stačí předložit návrh na vklad jednomu z nich. O povolení vkladu práva rozhodne katastrální pracoviště, kterému byl návrh na vklad doručen dříve. Katastrální pracoviště, kterému byl návrh předložen později, zastaví řízení. Podání učiněné k místně nepříslušnému katastrálnímu pracovišti předá toto pracoviště bezodkladně příslušnému katastrálnímu pracovišti a uvědomí o tom navrhovatele. Při vkladu věcného břemene, jehož předmětem jsou nemovitosti evidované v obvodu dvou katastrálních pracovišť, se použije analogie vkladu vlastnického práva při směně nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních pracovišť. Návrh na vklad práva stačí předložit pouze jednomu z nich. O povolení vkladu práva rozhodne katastrální pracoviště, kterému byl návrh na vklad doručen dříve, a to se souhlasem druhého katastrálního pracoviště, v jehož obvodu je evidována nemovitost dotčená věcným břemenem. ŘÍZENÍ O POVOLENÍ VKLADU Katastrální pracoviště postupuje v řízení o povolení vkladu práva (výmazu vkladu práva) podle správního řádu, pokud zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv nestanoví jinak. NÁVRH NA VKLAD Řízení o povolení vkladu práva je zahájeno dnem doručení návrhu poštou nebo dnem osobního předání návrhu podatelně katastrálního pracoviště. Katastrální pracoviště přijímá návrh učiněný písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě jako datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem podle zákona o elektronickém podpisu. Přijímá i návrh učiněný telegraficky, faxem nebo elektronickou poštou bez použití zaručeného elektronického podpisu. V tomto případě je nutné návrh nejpozději do pěti dnů písemně nebo ústně potvrdit nebo doplnit do protokolu a doručit příslušné listiny. Řízení o povolení vkladu práva zahájí katastrální pracoviště na návrh účastníků řízení, případně na návrh některého z nich.2) V tomto případě uvědomí katastrální pracoviště o zahájení řízení o povolení vkladu práva bez zbytečného odkladu ostatní účastníky řízení a musí jim dát možnost vyjádřit se k návrhu před vydáním rozhodnutí. Současně jim stanoví lhůtu, ve které mohou navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy. Z důvodu omezení nadměrné administrativní činnosti

katastrálních pracovišť při řízení o povolení vkladu práva, ale zejména z důvodu ochrany práv jednotlivých účastníků právního úkonu je preferován společný návrh účastníků řízení. Účastníci si tak zajistí od samého začátku řízení plná procesní práva a mohou tak lépe chránit své oprávněné zájmy.

1.7.1.2 Ukázka vkladu

Náležitosti vkladu jsou tyto místně příslušný katastrální úřad účastníci řízení – jméno, příjmení, rodné číslo, trvalé bydliště –u fyzických osob nebo název, sidlo, IČO – u právnických odob předmět návrhu- označení práv a listin na jejichž základě má dojít zapsání vlastnického

práva

Účastník řízení je ten, jehož práva či právem chráněné zájmy jsou nějakým způsobem dotčeny.

Katastrální úřad ve Vsetíně Vsetín 75501Ve Vseténě 27.10. 2010

Věc: Návrh na vklad do Katastru nemovitostíPosle ustanovení §4, zákona č.265\ 1992 Sb., ve znění zákona 90\ 1996 Sb., předkládáme návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti.Na základě smlouvy jejíž účastníci jsou Vojtěch Bednařík narozený 17: března 1945 RČ 450317\437 , trvalým pobytem Za zámkem 1157 Vsetín 75501 , jako darující a Marek Bednařík narozen 27. října 1973, RČ 731027\4841 , trvalým pobytem tamtéž jako dárce. Žádáme o provedení vkladu.Předmětem smlouvy je nemovitost v ní uvedená, nacházející se v katastru obce Vsetín, katastrální území Vsetín.

Součástí návrhu jsou tyto přílohy:- originál darovací smlouvy- ověřená kopie darovací smlouvy 3x- ověřená kopie nabývací listiny 1x

podpis Marek Bednařík

Návrh na vklad práva musí být vždy určitý. Z návrhu by mělo být patrné, ke kterým nemovitostem se navrhuje právo vložit nebo na kterých nemovitostech budou jiná práva váznout. Při jedné nebo dvou nemovitostech je vhodné uvést jejich parcelní čísla přímo v návrhu. Je-li v návrhu více nemovitostí, doporučuje se uvést odkaz na příslušné ustanovení v listině, kde jsou nemovitosti uvedené nebo kde jsou uvedena jiná věcná práva. Lze se tak vyvarovat zbytečných chyb z přepisu údajů. Katastrální pracoviště je návrhem vázáno a nemůže rozhodovat o povolení vkladu jiných práv, než která jsou v návrhu na vklad uvedena. Nerozhoduje o vlastnictví ani o jiném právu k nemovitosti, ale pouze o povolení vkladu nebo výmazu práva do katastru. PŘÍLOHY K NÁVRHU NA VKLAD PRÁVA K NEMOVITOSTI6) K návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí se přikládají následující doklady: - Listina K návrhu se přikládá listina (písemná smlouva, dohoda, prohlášení), na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru. Její neoddělitelnou součástí je geometrický plán pro zaměření nového stavu nebo pro vymezení rozsahu věcného břemene v případě, že předmět zápisu má být zobrazen v katastrální mapě. Listina se katastrálnímu pracovišti předkládá v počtu vyhotovení o dvě větším, než je počet účastníků smlouvy. Listina musí být čitelná. Může být pořízena psacím strojem nebo výstupem z počítače s diakritickými znaménky nebo psaná rukou, vlastnoručně podepsaná účastníky smlouvy. Podpisy účastníků na prvopisu listiny musí být úředně ověřeny. Na manžele se pohlíží samostatně jako na dva účastníky smlouvy bez ohledu na to, jedná-li se o nemovitost v podílovém spoluvlastnictví nebo ve společném jmění manželů. Smlouva, ve které jsou práva, která jsou předmětem vkladu do katastru, obsažena, musí být účinná nejpozději ke dni podání návrhu na vklad. - Plná moc Je-li některý z účastníků zastoupen v řízení před katastrálním pracovištěm zmocněncem, přikládá se plná moc ke každému vyhotovení listiny, se kterým je neoddělitelně spojena. Z plné moci musí být zřejmé, že zmocněnec je oprávněn k příslušnému právnímu úkonu včetně zmocnění podepsat listinu a sjednat veškeré podrobnosti. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena. Jedná-li zmocněnec za zmocnitele pouze při řízení o povolení vkladu práva, přikládá se k návrhu plná moc pouze v jednom vyhotovení a podpis zmocnitele na ní nemusí být úředně ověřen. - Výpis z obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku Pokud je účastníkem řízení právnická osoba, jejíž vznik je podmíněn zápisem do obchodního rejstříku nebo jiného zákonem určeného rejstříku, přikládá se k návrhu výpis z takového rejstříku (nebo úředně ověřený opis - kopie takového výpisu). - Listina prokazující oprávnění vlastníka Jestliže právní účinky právního úkonu nastaly před 1. lednem 1993 (tj. před účinností katastrálního zákona č. 344/1992 Sb.), přikládá se listina prokazující oprávnění vlastníka nebo jiné osoby oprávněné z právního vztahu nakládat s předmětem právního úkonu (nebo úředně ověřený opis - kopie takové listiny).

- Úředně ověřený překlad listiny Pokud listina není sepsána v českém jazyce (to se týká i smluv sepsaných ve slovenském jazyce), přikládá se úředně ověřený překlad listiny jako její neoddělitelná součást, na základě které má být zapsáno právo do katastru. VYZNAČENÍ PLOMBY Nejpozději následující pracovní den po doručení návrhu na vklad vyznačí katastrální pracoviště u příslušné parcely v katastru tzv. plombu, která vyjadřuje, že práva k předmětné nemovitosti jsou dotčena změnou. Plomba je vyznačena u parcelního čísla nemovitosti nebo u čísla bytu nebo nebytového prostoru na výpisu z katastru nemovitostí písmenem "P" a znamená, že bez bližšího zjištění, o jakou změnu práv se jedná, není možné využít údaje o dotčené nemovitosti pro sepsání nové smlouvy. Vyznačená plomba však v žádném případě sama o sobě neznamená, že vlastník dotčené nemovitosti je omezen v nakládaní s touto nemovitostí. OVĚŘENÍ PROJEVU VŮLE ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ V řízení o povolení vkladu práva katastrální pracoviště zkoumá, zda se v prvopisu smlouvy nebo v jejím úředně ověřeném opisu jedná skutečně o písemné projevy vůle osob, které jsou v ní uvedeny, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Projev vůle se považuje za zjištěný tehdy, jestliže: - jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny, - smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu, - smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly (katastrální pracoviště ověří, zda osoba, která výslovně potvrdila totožnost a pravost podpisu smluvních stran, je advokátem zapsaným v seznamu advokátní komory), - právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a výpis z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, případně jiný doklad o právní subjektivitě a o osobě oprávněné jednat za právnickou osobu, - účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním pracovištěm. V případě, že se nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů a nelze-li dosáhnout ani toho, aby účastník uznal pravost podpisu před katastrálním pracovištěm (např. když účastník právního úkonu zemřel, je dlouhodobě v cizině nebo odmítá přes výzvu katastrálního pracoviště potřebnou součinnost), ověří katastrální pracoviště pravost jeho podpisu na podkladě jiného důkazního prostředku podle správního řádu, např. podle posudku znalce, svědectvím osob, které byly přítomny podpisu smlouvy. Pokud účastník popře pravost svého podpisu, vyzve katastrální pracoviště ostatní účastníky, aby podali žalobní návrh k obecnému soudu, zda právní úkon je z hlediska jednajících osob platný. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O POVOLENÍ VKLADU PRÁVA V řízení o povolení vkladu práva zkoumá katastrální pracoviště řadu skutečností, které stanovuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv. Zkoumá, zda navrhovanému vkladu práva není na překážku stav zápisů v katastru, zda navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin, zda právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení či zániku jiného práva je určitý a srozumitelný, zda je právní úkon učiněn v předepsané formě, zda jsou účastníci řízení oprávněni nakládat s předmětem právního úkonu, zda účastník řízení není omezen

právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu a zda byl k právnímu úkonu účastníka udělen souhlas podle zvláštního předpisu. Jako příklad omezení pro vklad práva lze uvést: - rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území v souvislosti se změnou některých druhů pozemků nebo rozhodnutí téhož úřadu o dělení nebo scelování pozemků, kdy dělit nebo scelovat pozemky pro účely vyhotovování geometrických plánů lze jen na základě tohoto územního rozhodnutí (pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením), - souhlas orgánu státní správy lesů při převodu reálné části lesního pozemku oddělené geometrickým plánem, jestliže oddělením výměra jednoho dílu klesla pod jeden hektar, - rozhodnutí finančního úřadu o vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti, - rozhodnutí soudu (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, které obsahuje zákaz nakládání s určitou nemovitostí; usnesení o prohlášení konkursu na majetek úpadce, který tímto ztratil oprávnění nakládat s majetkem konkursní podstaty; usnesení o předběžném opatření; usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti; usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti; usnesení o nařízení exekuce zakazující vlastníkovi nakládat s nemovitostí). Uvedené skutečnosti zkoumá katastrální pracoviště ke dni podání návrhu na vklad. Ke skutečnostem, které nastaly po tomto dni, např. omezení dispozičních práv na základě usnesení soudu o nařízení exekuce, katastrální pracoviště nepřihlíží, třebaže dosud nebylo o povolení vkladu rozhodnuto. Katastrální pracoviště nezkoumá platnost listin. Zkoumá pouze některé znaky neplatnosti právního úkonu a zda návrh na vklad splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. PŘERUŠENÍ, ZASTAVENÍ A ZAMÍTNUTÍ ŘÍZENÍ O VKLADU PRÁVA Katastrální pracoviště: - řízení o vkladu práva přeruší, jsou-li dány okolnosti uvedené v § 64 odst. 2 správního řádu, nebo - může přerušit, jsou-li dány okolnosti uvedené v § 64 odst. 1 správního řádu nebo - zastaví, jsou-li dány okolnosti uvedené v § 66 správního řádu včetně chybných údajů nebo neúplnosti příloh návrhu na vklad práva, - zamítne, jestliže právní úkon nesplňuje skutečnosti, které stanoví zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv a které zkoumá katastrální pracoviště v řízení o povolení vkladu práva (viz výše). Proti rozhodnutí o přerušení řízení o vkladu se nelze odvolat. Rozhodnutí o zastavení řízení vkladu práva se doručuje všem účastníkům řízení do vlastních rukou, tedy i těm, kteří návrh na vklad nepodali. Proti rozhodnutí o zastavení řízení se mohou účastníci odvolat do patnácti dnů ode dne jeho doručení k příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu podáním u katastrálního pracoviště, které rozhodnutí vydalo. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení vkladu práva se doručuje všem účastníkům řízení. V rozhodnutí se uvede text poučení tohoto znění: "Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Lze proti němu podat žalobu podle páté části občanského soudního řádu ke Krajskému (Městskému) soudu v ............ [uvede se krajský soud v jehož obvodu má sídlo katastrální pracoviště] ve lhůtě 2 měsíců od jeho doručení." Tato skutečnost vyplývá z § 249 odst. 2 a § 250 odst. 2 občanského soudního řádu. SPRÁVNÍ POPLATKY ZA NÁVRH NA VKLAD PRÁVA

Poplatky jsou stanoveny v položce 120 Sazebníku správních poplatků zákona č. 634/2004 Sb., ve které je uvedeno i osvobození od poplatků. Správní poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí činí 500 Kč. Správní poplatek za přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby (smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby), pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely činí 500 Kč za každý návrh, nejvýše v úhrnu 5000 Kč. POVOLENÍ VKLADU PRÁVA Jsou-li splněny podmínky vkladu práva, rozhodne katastrální pracoviště, že vklad povoluje. Rozhodnutí vyznačí na prvopisech smlouvy nebo na všech jejích úředně ověřených opisech (kopiích) v doložce. - Vzor doložky Katastrální úřad pro ........................................................Katastrální pracoviště...................................................... Vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. (č. j.) ..............Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne............. Právní účinky vkladu vznikly ke dni................................ Smlouvu opatřenou doložkou o vkladu doručí katastrální pracoviště všem účastníkům řízení do vlastních rukou. Při doručení smlouvy může postupovat i tak, že dopisem vyzve účastníky, kteří mají trvalý pobyt nebo sídlo v místě sídla katastrálního pracoviště, aby si u něj uvedenou listinu vyzvedli osobně. Proti rozhodnutí katastrálního pracoviště, kterým se vklad práva povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví (§ 5 odst. 3 zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).

Poznámky: 1) Převádí-li se nemovitá věc, byt a nebytový prostor, které jsou předmětem evidence v katastru, nabývá se při smluvních převodech vlastnictví vkladem do katastru, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. K nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru, se při smluvním převodu nabývá vlastnictví okamžikem účinnosti smlouvy. Tím se náš právní řád u nemovitostí, které nejsou předmětem evidování v katastru, vrací k tzv. konsensuální zásadě, podle které se vznik, změna nebo zánik práva vlastnictví k nemovité věci uskutečňují samotnou smlouvou. Zástavní a podzástavní práva k nemovitostem, které nejsou předmětem evidování v katastru, oproti tomu vznikají při jejich smluvním ujednání až zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. 2) Podrobněji viz článek "Žadatelé a ti druzí před katastrálním úřadem" v č. 11/2006 časopisu Právní rádce. 3) Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva musí obsahovat označení katastrálního úřadu (katastrálního pracoviště), kterému je návrh určen, jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení, a označení všech práv, která mají být zapsána do katastru. Může se jednat např. o návrh vkladu vlastnického

práva k nemovitosti, návrh vkladu zástavního práva k nemovitosti, návrh vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni, návrh výmazu vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni atd. Pokud smlouva obsahuje současně ujednání o vzniku, změně nebo zániku více práv, například ujednání o převodu vlastnického práva a o vzniku věcného předkupního práva, nebo ujednání o převodu vlastnického práva a o vzniku věcného práva odpovídajícího věcnému břemeni (doživotní užívání nemovitosti dosavadním vlastníkem, právo chůze přes pozemek, právo čerpání vody ze studny atd.), musí uvést navrhovatel v návrhu všechna práva, která navrhuje podle smlouvy vložit do katastru, např.: návrh vkladu vlastnického práva a návrh vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni, návrh vkladu vlastnického práva, návrh vkladu zástavního práva a návrh vkladu věcného předkupního práva. Nelze se pouze odvolávat na obsah smlouvy. 4) Jednou podaný návrh nelze dodatečně upravovat (rozšiřovat) o vklad více práv, neboť by se v tomto případě jednalo o nový návrh na vklad práva podaný katastrálnímu pracovišti. 5) Na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz) jsou ve "vzorech podání" vystaveny ke stažení a využití formalizovaná podání, včetně vysvětlivek k vystaveným formulářům, a přehled příloh nezbytných k podání návrhu na vklad práva do katastru. Dále jsou zde uvedeny přílohy nutné k ohlášení změn do katastru, tabulka s podklady pro změnu druhu pozemku a způsobu využití nemovitosti a jednotky, přehled dokladů pro záznam práva, zápis nových budov a pro změnu jiných údajů katastru. 6) Obdobně se vyhotovují přílohy návrhu na vklad práva k bytu a nebytovému prostoru a přílohy k návrhu na vklad prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově. Přílohy ke smlouvám definuje zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.

zápis došlého návrhu do protokolu o

vkladech

vyznačení plombypřezkoumání náležitosti listin – pokud nebude něco souhlasit zastaví se řízení a zruší se plomba

povolení vkladu práva do katastru

vklad práva do katastru 6.vyznačení vkladu práva na listině 7. zrušení plomby

8. založení listin do sbírky

1.7.2 ZÁZNAM KATASTRU NEMOVITOSTÍZáznam je úkon katastrálního úřadu který má vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostempředmětem záznamu jsou práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla:- ze zákona- rozhodnutím státního orgánu - příklepem licitátora na veřejné dražbě

1.7.3 POZNÁMKA KATASTRU NEMOVITOSTÍPoznámka je úkon KÚ který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem. Má signalizační charakter a upozorňuje že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení, nebo že vlastník nemovitosti má určité omezení dispozičních práv (věcné břemeno, předkupní právo).

- poznámkou se do KN zapisují skutečnosti uvedené v rozhodnutí, či oznámení soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora, osobou veřejné dražby a to na základě doručeného:

návrhu na řízení prodeje nemovitosti exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, podniku usnesení o dražební vyhlášce usnesení o prohlášení konkursu usnesení o nařízení exekuce jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nakládat se

zapsanou nemovitosti v KN a u návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána na základě podaného žalobního návrhu

1.7.4 DALŠÍ PRÁVA VSTUPUJÍCÍ DO KN, ZÁPISY JINÝCH ÚDAJŮa) jiná než věcná práva k nemovitosti zapisována do KN

příslušnost hospodaření s majetkem státu správa nemovitosti ve vlastnictví státu, kraje, obce . . . právo trvalého užívání nemovitosti

b) jiné údaje vstupující do KN Zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě- ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas

vydaný příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován,(zápis na základě listiny, např. – změna č.kódu a název obce, změna hranice k.ú., druhu pozemků….)

- rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu, který zároveň stanoví státnímu orgánu povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu.

- Jiné údaje katastru než údaje o právních vztazích, závazné údaje katastru a údaje o polohovém určení nemovitostí a katastrálních území je možné přejímat též z jiných

informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy. Postup katastrálního úřadu při tomto jednání se řídí ustanovením tohoto zákona o opravě chyb v katastrálním operátu.

- Ministerstvo vnitra poskytuje orgánům zeměměřičským a katastrálním pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje o obyvatelích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu.Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou údaje o

a) státních občanech České republiky1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,2. datum narození,3. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,4. rodné číslo,5. státní občanství, popřípadě více státních občanství,6. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,8. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,9. rodné číslo otce, matky; v případě, že jim rodné číslo nebylo přiděleno, jejich jména, příjmení a datum narození,10. rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,11. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,12. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,b) cizincích, kteří jsou obyvateli,1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,2. datum narození,3. místo a stát, kde se cizinec narodil,4. rodné číslo,5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. druh a adresa místa pobytu,7. číslo a platnost povolení k pobytu, 8. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,10. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jim nebylo přiděleno rodné číslo, jejich jméno, příjmení a datum narození,11. jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,12. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,13. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

1.8 PORUŠENÍ POŘÁDKU NA ÚSEKU KATASTRU NEMOVITOSTÍ Závažných porušení se dopustí ten, kdoa) na opakovanou výzvu katastrálního úřadu se nedostaví bez náležité omluvy nebo závažného důvodu k jednání ani nevyšle svého zástupce a svou neúčastí znemožní nebo ztíží prováděné úkony,b) na vyzvání katastrálního úřadu neoznačí stanoveným způsobem nesporné vlastnické hranice svých pozemků,c) na vyzvání nepředloží ve stanovené lhůtě příslušné listiny a geometrické plány pro zápis do katastru nebo neodstraní ve stanovené lhůtě chyby v předložených listinách,d) neohlásí katastrálnímu úřadu ve lhůtě stanovené tímto zákonem změny údajů katastru týkající se nemovitostí, jejichž je vlastníkem,e) ohlásí katastrálnímu úřadu nepravdivé údaje k zápisu do katastru,f) neoprávněně změní údaje v katastru,g) poškodí katastrální operát,h) poškodí, zničí nebo neoprávněně přemístí měřickou značku bodu podrobného polohového bodového pole,i) užije údajů katastru k jiným účelům, než je stanoveno j) šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo nedodrží podmínky šíření údajů katastru stanovené prováděcím právním předpisem. Porušení pořádku na úseku katastru fyzickou osobou je přestupkem, za který může katastrální úřad uložita) pokutu do výše trojnásobku minimální mzdy za jednání uvedená v písm. a) až d), b) pokutu do výše pětinásobku minimální mzdy za jednání uvedená v písm. e) až j). Za porušení pořádku na úseku katastru podle písm. a) až d), kterého se dopustí fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, může katastrální úřad uložit pokutu až do výše třicetinásobku minimální mzdy., podle písm. e) až j), pokutu až do výše padesátinásobku minimální mzdy.

Pracovníci katastrálního úřadu a členové komise jsou při své činnosti oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a provádět na nich průklesty a geodetické práce pro účely katastru za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

1.9 REVIZE ÚDAJŮ KNje zjišťování, přezkoumání souladu údajů KN se skutečným stavem v terénu. Interval revize v KN není v současné době zákonem stanoven.Revizi v KN vyhlašuje příslušný KÚ podle potřeby k zajištění souladu údajů KN se skutečným stavem v terénu. Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu :a) průběhu hranic k.ú.,b) průběhu hranic nemovitostí,c) druhu pozemku a způsob využití nemovitostí v terénu,

d) dalších prvků polohopisu, které jsou součástí katastrální mapy,e) seznamu budov s čísly popisnými a evidenčními,f) jména, příjmení, adresy, chybějící rodná čísla a identifikační čísla,g) podrobné polohové bodové pole,h) místní a pomístní názvosloví,i) zápisů v záznamu pro další řízení.Revizi provádí KÚ v součinnosti s obcí a vlastníky nemovitostí a jinými oprávněnými. O výsledku revize se sepisuje protokol, který se založí do sbírky listin - Oprava chyby v katastrálním operátu. Každýjehož práva se týkají KN má právo kdykoliv požádat o odstranění chyb v katastrálním operátu. Návrh na opravu chyb je nutno podat písemně příslušnému KÚ.Opravu chyby provede KÚ i bez návrhu, z vlastního podnětu. Opravou chyby se nemohou měnit právní vztahy k nemovitostem."

1.10OBNOVA KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU Důvodem pro obnovu katastrálního operátu je především stav souboru geodetických informací, kdy přesnost popř. měřítko mapy již nevyhovuje požadavkům na geometrické a polohové určení nemovitostí, nebo počet změn od doby prvotního vyhotovení platné katastrální mapy vyvolává neustálé problémy s jejich zákresem a čitelností zákresu a nebo operát byl částečně zničen a jeho uvedení do původního stavu z dokumentovaných údajů by bylo nemožné a nebo neúčelné a nehospodárné.Způsoby obnovy KO:

novým mapováním přepracováním SGI na podkladě výsledků pozemkových úprav

Druh pozemkuPro účely KN rozlišujeme tyto druhy pozemků:

orná půda (kód 2) chmelnice (kód 3) vinice (kód 4) zahrada (kód 5) ovocný sad (kód 6) trvalý travní porost (kód 7) lesní pozemek (kód 10) vodní plocha (kód 11) zastavěná plocha a nádvoří (kód 13) ostatní plocha (kód 14)

Druh pozemku se v KN mění na základě: Ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného Rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem Zjištění katastrálního úřadu při vedení a revizi katastru nebo při zjišťování průběhu hranic a

projednání s vlastníkem, není-li ke změně vyžadováno rozhodnutí nebo souhlas orgánu státní správy

Zjištění a zaměření drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemkuÚdaje se současně mění v SGI a SPI a v obou souborech musí být shodné.

1.10.1.1Katastrální mapa a její formy.Katastrální mapa je závazným státním mapovým dílem velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:

Digitální katastrální mapa (DKM) Grafická katastrální mapa Katastrální mapa obnovená digitalizací (KM-D)

Obsahem bodového pole jsou všechny trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů. Předmětem polohopisu jsou hranic katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi lomových bodů. V důvodných případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však přípustná jen kružnice nebo její část. Digitální katastrální mapa DKM je vedena v souřadnicovém systému S-JTSK. Zobrazení polohopisu KM-D je vedeno v místním systému souřadnicovém systému vycházejícím z původní souřadnicové soustavy (gusterbergský, svatoštěpánský) a v S-JTSK tehdy, pokud do něj byla převedena transformací z jiného souřadnicového systému nebo z jiné zobrazovací soustavy nebo pokud v S-JTSK vznikla, ale nesplňuje přesnost stanovenou pro DKM. U KM-D v souřadnicovém systému původní mapy jsou pro katastrální území uloženy jedinečné transformační koeficienty, pomocí nichž může být vytvořena účelová výstupní forma KM-D v S-JTSK a její přibližné umístění v tomto systému. Některé kontroly souladu SPI a SGI jsou u mapy v digitální formě začleněny do její struktury.  Zjednodušená evidence (ZE)Zjednodušená evidence parcel představuje evidenci zemědělských a lesních pozemků (ve vlastnictví osob), jejichž hranice v terénu neexistují (nejsou znatelné), protože tyto pozemky byly sloučeny do velkých půdních celků  – honů. Tato evidence je vedena v rámci katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s využitím dokumentace dřívějších pozemkových evidencí (bývalého pozemkového katastru, pozemkové knihy, přídělového a scelovacího řízení, popř. evidence nemovitostí).Údaje zjednodušené evidence parcel jsou součástí katastrálního operátu. Její postupné převedení mezi parcely s úplnými údaji katastru nemovitostí je spojeno s procesem digitalizace souboru geodetických informací (katastrálních map) s předpokládaným ukončením prací v roce 2010.Doplnění parcel ZE do SGI se provádí buď hromadně při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo přepracováním, nebo jednotlivě či ve skupinách parcel, a další možností je doplnění na základě vytyčení hranic pozemku a plánu.Po doplnění parcel ZE do SGI se provede aktualizace SPI, u doplněných parcel uvede údaje podle vyhlášky (příslušnost katastrálního území, druh číslování parcel, parcelní číslo, výměra parcely, kvalita výměry, druh a způsob využití pozemku, typ a způsob ochrany nemovitosti, číslo LV, právní vztah, označení listu KM, souřadnice definičního bodu parcely a dále podrobnější údaje jako vlastnické a jiné právo k nemovitosti, údaj o BPEJ, omezení atd.).

1.11 ZÁSADY VEDENÍ KATASTRU NEMOVITODTÍ

1.12HISTORIE EVIDOVÁNÍ NEMOVITOSTÍSTRUČNÁ HISTORIE KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená krátce asi totéž co soupis (caput = hlava, capitastrum = soupis podle hlav, později též podle jakékoliv jednotky). Obecně pak býval tímto slovem označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k účelům daňovým. Snaha o jednotnou daňovou politiku je patrná již v r.1022, kdy český kníže Oldřich († 1034) z rodu Přemyslovců zavedl vybírání daně z lánu.

Zemské desky a urbářeSoukromá práva na majetek si začala šlechta počátkem 14. století zajišťovat zápisem v zemských deskách. Původně ovšem tyto zemským soudem vedené knihy sloužily k zápisům o soudních sporech. První písemný doklad o zápisech je ve formuláři zemského písaře z r.1278. Podle českého vzoru byly na Moravě roku 1348 zavedeny desky zemské u soudu brněnského a olomouckého a začátkem 15. století i ve Slezsku u soudu opavského. Držebnosti poddaných a jejich povinnosti si dávala vrchnost před r.1650 zapisovat do knih zvaných urbáře. Pozemky připsané v urbářích poddaným a svobodníkům byly nazývány pozemky urbárními, rustikálními později též kontribuentními. Na rozdíl od pozemků vrchnostenských, které se nazývaly panské, dominikální anebo dvorské, které nebyly až do roku 1706 podrobeny žádné dani.

Rustikální katastrV roce 1650 se sněm království Českého usnesl na tom, aby byly daně vyměřovány na spravedlivějším a věcnějším základě. Této dani měly být i nadále podrobeny jen statky a pozemky v

vlastnické právo k nemovitosti vzniká, mění se či zaniká dnem provedením či výmazu práva do KN, účinek je ovšem ke dni podání návrhu na vklad Zásada intabulační (konstitutivní)

-řízení o vkladu zahajuje KÚ pouze na základě návrhu na vklad-z vlastní vůle nesmí takové řízení zahájitZásada dispoziční

KÚ zkoumá zda jemu předložené listiny jsou v souladu s právním řádem ČRZásada legality

došlé návrhy na vklad se vyřizují přesně v pořadí v jakém na KÚ byly doručeny, eviduje se den hodina a minutaZásada priority

každý má právo za dohledu pracovníka KÚ nahlížet do KN, dělat si výpisy, opisy a to zcela bezplatněZásada veřejnosti

každý kdo vychází z údajů KN zapsaných po 1.1.1993 je v dobré víře, že tyto údaje jsou pravdivé, pokud mu není známa jiná skutečnostZásada dobré víry

povinnost informovat o změnách údajů, které se zapisují do KN mají všichni (včetně státních orgánů) a to do 30 dnů!Zásada oficiality

výpisy jsoun za poplatekZásada úplatnosti

držení poddaných. Vzniklý elaborát (vyhotovený v letech 1653-1656) byl prvním berním katastrem pro Čechy a je znám jako první rustikální katastr (první berní rula), který platil v letech 1656-1684. První rustikální katastr byl revidován a doplněn v letech 1674-1683 a uvádí se pak jako druhý rustikální katastr z roku 1684 (druhá berní rula), který platil až do r.1748. Za první moravský katastr je možné považovat tzv. lánové rejstříky (první lánová vizitace v letech 1656-1658, druhá 1669-1697).

Tereziánský katastrDne 1.5.1749 vstoupil v platnost tzv. první tereziánský katastr rustikální (třetí berní rula z r.1748), který nahradil předchozí berní rulu i moravské lánové rejstříky. Po nové generální vizitaci rustikální půdy začal v roce 1757 platit druhý tereziánský katastr rustikální (čtvrtá berní rula z r.1757). V roce 1749 byly zavedeny i nové přiznávací listy pro statky dominikální, aby byla vyrovnána pozemková daň a to dle počtu a plochy půdy jednotlivých vrchností (exaequace - vyrovnání). Šetření bylo ukončeno roku 1756 a výsledný elaborát je známý pod názvem Exaequatorium dominicale (panské vyrovnání) z roku 1757. Tvořil základ pro tereziánský katastr dominikální. Rustikální tereziánský katastr spolu s tereziánským katastrem dominikálním tvořily úplný a velký katastr všech pozemků a statků jak rustikálních tak dominikálních. Nazýval se pak souhrnně katastrem tereziánským aneb tereziánskou rektifikací katastru.

Josefský katastrDne 20.4.1785 nařídil Josef II. patentem o reformě daně pozemkové a vyměření půdy, že všechny úrodné pozemky dominikální i rustikální se uvnitř obce zaměří, zobrazí a určí jejich výměry a hrubý výnos podle úrodnosti. Patent zavedl dvě významné novinky - nahrazení dosavadní soustavy osedlostní jiným, menším a četnějším daňovým prvkem - pozemkem a zaměření každého pozemku , a tak možnost zjištění jeho správné výměry a následně i výtěžku. Výsledný elaborát je znám jako josefský katastr. Jednalo se o první katastr, založený na přímém měření skutečného stavu v terénu. Josefský katastr nenalezl porozumění u šlechty a ta si vymohla zrušení nového katastru po jeho roční platnosti (1789-1790) a opětné zavedení tereziánského katastru.

Tereziánsko-josefský katastrPo zrušení josefského katastru platil tereziánský katastr jen krátkou dobu. Josefský katastr ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách tereziánského katastru. Byl proto zaveden katastr, v němž se převzaly správné výměry z josefského katastru a ponechaly šlechtě výhody z ocenění exaequatoria. Nový katastr byl založen v roce 1792, nazýval se tereziánsko-josefský katastr a byl podkladem pro založení zemských desek a pro daňové předpisy až do roku 1860, kdy vstoupil v platnost operát stabilního katastru.

Stabilní katastr a pozemkové knihy

Císařským patentem z 1.6.1811 č. 946 Sb.z.s. byl vyhlášen Všeobecný zákoník občanský. Obsahoval mimo jiné zásady, které měly bezprostřední vliv na další funkci katastru. Stanovoval, že stavba je součástí pozemku (tj. zásadu římského práva superficies solo cedit), a že k převodu vlastnictví nemovitých věcí je třeba zápis do pozemkových knih, nazývaný vklad (intabulace). Všeobecný zákoník občanský platil až do r.1951, kdy byl zrušen zákonem č. 141/1950 Sb. a výše uvedené principy byly opuštěny.

Základy dnešního novodobého katastru nemovitostí byly položeny nejvyšším patentem rakouského císaře Františka I. ze dne 23.12.1817 o dani pozemkové a vyměření půdy. Jejím základem byl přesný soupis a geodetické vyměření veškeré půdy, tzv. stabilní katastr. Stabilní katastr byl již zcela založen na vědeckých základech velkoměřítkového mapového díla. Pro nové mapové dílo bylo zvoleno Cassini-Soldnerovo nekonformní transverzální válcové zobrazení a systém pravoúhlých souřadnic s počátky v trigonometrických bodech Gusterberg (pro Čechy) a Svatý Štěpán (pro Moravu). Zvolené základní měřítko zobrazení (1:2880) vycházelo z tehdejšího požadavku, aby se jedno dolnorakouské jitro (tj. čtverec o straně 40 sáhů) na mapě zobrazilo jako jeden čtvereční palec (1 sáh = 6 stop, 1 stopa = 12 palců, 40 sáhů x 6 stop x 12 palců = 2880). Hranice všech pozemků byly v přírodě za účasti jejich držitelů řádně vyšetřeny a označeny. Podrobné měření bylo realizováno ve většině případů metodou měřického stolu (grafickým protínáním). V Čechách probíhalo podrobné měření v letech 1826-1843, na Moravě 1824-1836. Všechny zaměřené pozemky byly zobrazeny a očíslovány jako parcely . Výměra jednotlivých parcel byla určena ze zobrazené plochy v mapě. Z měřického operátu stabilního katastru je dodnes odvozena i většina platných katastrálních map na území České republiky. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70 % území dnešního státu. Stabilní katastr stárnul podstatně rychleji než se předpokládalo, protože nebylo zajištěno jeho systematické udržování. Proto bylo nařízeno jeho jednorázové doplnění, tzv. reambulace stabilního katastru. Práce byly prováděny ve velkém spěchu v letech 1869-1881 a kvalita původního díla značně utrpěla. Dne 25.6.1871 byl přijat obecný knihovní zákon (zákon z 25.6.1871 č. 95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách), a dne 5.12.1874 zákon o založení nových pozemkových knih (zákon č. 92/1874 z.z.Č. o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení). Bylo stanoveno, že v nových pozemkových knihách mají být zaneseny veškeré nemovitosti i práva a povinnosti s nimi spojené. Zákon stanovil, že pozemkové knihy jsou veřejné . Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem - intabulací. Stanovením intabulačního principu (tj. ztotožněním okamžiku nabytí práva s okamžikem jeho veřejné publicity v pozemkové knize) a přísných a přesných formálních pravidel pro zápis byl zajišťován vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem. Reambulace map stabilního katastru ukázala, že katastr může být brzy znehodnocen, nebude-li zajištěn systém jeho nepřetržitého doplňování a údržby. Zákon ze dne 23.5.1883 č. 83 ř.z., o evidenci katastru daně pozemkové proto nařídil, že se katastr daně pozemkové musí udržovat v souladu se skutečným a právním stavem. V roce 1896 byl katastr daně pozemkové revidován a od roku 1898 bylo i v katastru zavedeno používání metrické míry. Pro nové zaměřování se postupně přestalo využívat metody grafické a zavedena byla metoda číselného měření. Výhodou číselného měření byla přesnost, síť pevných trvale stabilizovaných bodů (trigonometrických a polygonových), možnost vyjádření polohy každého zaměřeného bodu pravoúhlými souřadnicemi, možnost zpětné rekonstrukce zaměřeného bodu a možnost zobrazení zaměřeného území v jakémkoliv měřítku. Katastr daně pozemkové platil až do r.1927.

Pozemkový katastrDne 16.12.1927 byl přijat zákon č. 177/1927 S.z.n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Katastr daně pozemkové pozměněný novým zákonem oficiálně na pozemkový katastr, začal podstatně měnit svůj původní účel. Stal se nepostradatelnou součástí všech právních

jednání o nemovitostech a jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní a všeobecně hospodářský. Technická úroveň nově vytvářených katastrálních map nabyla nebývalé výše. Zastaralé a nevyhovující zobrazení pozemků a budov v zastavěných částech měst se začalo nahrazovat moderním, podrobným a přesným zobrazením, zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:2000. Nově vyhotovované katastrální mapy byly zobrazovány v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), charakterizovaným Besselovým elipsoidem a Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze. Pro každou parcelu byl v pozemkovém katastru uveden držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída (ve škále 9 stupňů) a katastrální výtěžek. Podstatnými částmi pozemkového katastru byly: operát měřický (tj. mapy), operát písemný (tj. písemné sestavení výsledků šetření), sbírka listin (podle kterých se provádějí zápisy v pozemkovém katastru) a úhrnné výkazy (obsahují celkové údaje pozemkového katastru pro katastrální území anebo širší finanční obvody). Pozemkový katastr byl zákonem stanoven jako veřejný. Definováno bylo katastrální řízení, jako měření nebo místní šetření, prováděné pro založení nebo obnovení pozemkového katastru. Pozemkový katastr byl udržován v souladu se skutečným stavem a zákon stanovil pravidla součinnosti mezi katastrálními měřickými úřady a knihovními soudy (jejich vzájemnou ohlašovací povinnost). Všeobecná ohlašovací povinnost byla stanovena všem držitelům pozemků. Pozemkový katastr byl velmi přesný a spolehlivý především do r.1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná a zejména po r.1945 (poválečné konfiskace a přídělové řízení) se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se přestal udržovat vůbec. Katastrální zákon č. 177/1927 Sb. byl zcela zrušen až v roce 1971 zákonem č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. Po skončení 2. světové války přinesly poválečné konfiskace, navazující přídělové řízení, revize tzv. první pozemkové reformy a vyhlášení tzv. druhé pozemkové reformy zásadní změny vlastnických práv k nemovitostem. Mimořádně rozsáhlými změnami byla zasažena třetina území státu. Byl prolomen intabulační princip, na kterém byla založena funkce a spolehlivost pozemkových knih a vlastnické právo přecházelo na přídělce dnem převzetí držby. Vznikal zcela nový právní stav, který byl v hrubém nesouladu se stavem katastru a pozemkových knih, a to v rozsahu do té doby nebývalém. Složitost byla pak nezřídka násobena i tím, že přídělové řízení bylo (zejména na jižní Moravě) kombinováno s již započatým řízením scelovacím. Přídělový operát nebyl všude založen zcela jednotně. Jeho měřickou část tvořil zejména grafický přídělový plán, který byl vyhotovován zpravidla na zmenšeninách katastrálních map do měřítka 1:5000. Vytyčené hranice parcel byly v terénu označeny většinou jen kolíky. Nové hranice byly do plánu zakreslovány co nejjednoduššími způsoby a z takto přibližných zákresů byly zjišťovány dalším jednoduchým způsobem i výměry dělených parcel. Dne 8.5.1947 byl přijat zákon č. 90/1947 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, který velice zjednodušil zápisy do pozemkových knih a zásadně změnil principy desítky let platného knihovního práva. Připuštěno bylo používání provizorních a málo přesných měřických podkladů. Během několika let vznikl neutěšený stav, který nebyl dodnes napraven. Příděly nebyly zaměřeny a nové hranice nebyly v katastrálních mapách zobrazeny. Původní technické podklady (grafické přídělové plány) jsou přitom již často nečitelné, poškozené nebo jsou i ztraceny. Většina započatých scelovacích řízení nebyla nikdy dokončena a na takovém území vznikl chaotický právní stav. Kompetence k dokončování započatých scelovacích řízení a k

upřesňování nebo rekonstrukci přídělů přísluší v současné době pozemkovým úřadům na základě zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Dne 1.1.1951 nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Tzv. střední občanský zákoník z r.1951 zavrhl po staletí osvědčenou zásadu římského práva superficies solo cedit a výslovně stanovil, že stavba není součástí pozemku. Došlo i k definitivnímu opuštění intabulačního principu zápisů do pozemkových knih a vlastnictví se nadále nabývalo samotnou smlouvou nebo přecházelo ze zákona, výrokem soudu, úřadu nebo orgánu veřejné správy. Střední občanský zákoník završil postupný úpadek významu a spolehlivosti zápisů v pozemkových knihách i v pozemkovém katastru. V nově panujících politických poměrech zcela upadl zájem na evidování soukromých práv k nemovitostem. Socialistické hospodářství bylo založeno na plánování zemědělské výroby a k naplnění těchto ambicí bylo potřeba především znát kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní. Na tomto požadavku byla v roce 1956 založena Jednotná evidence půdy (JEP). Pozemkový katastr byl opuštěn (aniž by bylo dosaženo jeho souladu se skutečností) a přestal být nadále udržován. JEP neměla základ v obecně závazném právním předpisu a byla zakládána jen na základě usnesení vlády č. 192 z 25.1.1956. Podstatou JEP bylo evidování užívání půdy bez ohledu na vlastnické vztahy. Soukromá práva k nemovitostem nepodléhala v letech 1951-1964 žádné úplné a systematické evidenci.

Evidence nemovitostíDne 1.4.1964 nabyly účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 40/1964 .Sb.), zákon o evidenci nemovitostí (EN) (zákon č. 22/1964 Sb.) a notářský řád (zákon č. 95/1963 Sb.). Ani nová právní úprava nesměřovala k obnovení intabulačního principu a úplné evidenci soukromých práv k nemovitostem (zákonem o evidenci nemovitostí byl definitivně zrušen obecný knihovní zákon z r.1871). K účinnosti smluv o převodu vlastnictví k nemovitostem bylo třeba od 1.4.1964 jejich registrace státním notářstvím (nešlo-li o převod do socialistického vlastnictví). Evidence nemovitostí (EN) měla evidovat především údaje o nemovitostech nutné pro plánování a řízení hospodářství, zejména zemědělské výroby. Prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. vymezila i nemovitosti, které se podle parcelních čísel neevidovaly a do map nezakreslovaly (zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů, pokud byly užívány socialistickou organizací nebo v náhradním užívání). Soulad evidence nemovitostí se skutečným stavem měla zajišťovat ohlašovací povinnost všech uživatelů nemovitostí vůči příslušnému národnímu výboru (do 15 dnů od vzniku změny) a následná oznamovací povinnost národního výboru vůči orgánům geodézie (do 15 dnů od ohlášení uživatelem). Listiny o nemovitostech měly být předkládány orgánům geodézie do 60 dnů od nabytí právní moci (u rozhodnutí) nebo ode dne jejich vzniku. Údaje EN byly závazné jen pro plánování a řízení zemědělské výroby, pro výkaznictví a statistiku o zemědělském půdním fondu a pro přehledy nemovitostí vedené socialistickými organizacemi. Součástí EN mělo být i evidování právních vztahů k nemovitostem, a protože se od r.1951 žádná taková úplná a systematická evidence právních vztahů nevedla, bylo nutné její nové založení. Komplexní zakládání evidence nemovitostí (KZEN), při kterém se zjišťovaly a zapisovaly aktuální právní vztahy k nemovitostem trvalo skoro čtvrt století (1964-1988). Evidence nemovitostí obsahovala operát měřický (mapu pozemkovou, pracovní a evidenční), operát písemný (výkaz změn, soupis parcel, evidenční listy, listy vlastnictví, seznam a rejstřík uživatelů a vlastníků a seznam domů), sbírku listin a sumarizační výkazy. Měřický operát EN (pozemkové mapy) vycházel z předchozích ostrovních map bývalého

pozemkového katastru, které byly skresleny do souvislého zobrazení. Nové pozemkové mapy byly postupně vyhotovovány na základě výsledků technicko-hospodářského mapování (THM) (1961-1981), později na základě výsledků tvorby základní mapy velkého měřítka (ZMVM) (1981-1992).

Katastr nemovitostí České republikyPo obnově demokratických politických poměrů v r.1989 nebylo již nadále únosné vycházet z neúplného obsahu EN, ani pokračovat v nedokonalých principech, na kterých byla založena a vedena. Od 1.1.1993 nabyla účinnost zcela nová právní úprava (zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění občanský zákoník a některé další zákony, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech). Katastr nemovitostí České republiky (KN) , zřízený novou právní úpravou, integruje do jediného instrumentu funkci bývalé pozemkové knihy i bývalého pozemkového katastru. Státní správu KN vykonávají zákonem zřízené katastrální úřady. Částečně byl obnoven intabulační princip, a to pro smluvní nabývání věcných práv k nemovitostem, kdy k jejich nabytí dochází (po zákonem vymezené právní aprobaci prováděné katastrálním úřadem ve správním řízení) vkladem do KN. Věcná práva, jejichž nabytí není podmíněno vkladem, se do KN zapisují záznamem. Katastrální operát tvoří soubor geodetických informací (SGI) (zahrnující katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření), soubor popisných informací (SPI) (zahrnující údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o vlastnících a jiných oprávněných a o právních vztazích), souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření a sbírka listin. Podrobnější právní úprava byla provedena nejprve vyhláškou č. 126/1993 Sb., (účinnou od 28.4.1993), později vyhláškou č. 190/1996 Sb. (účinnou od 10.7.1996) a nakonec vyhláškou č. 26/2007 Sb. (účinnou od 1.3.2007). KN při svém začátku zcela převzal operát předchozí EN. Její zásadní obsahovou neúplnnost (o soukromé pozemky dříve užívané socialistickými organizacemi) bylo třeba překlenout založením zjednodušené evidence pozemků. Zjednodušená evidence pozemků obsahuje alespoň parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence, původní nebo zbytkovou výměru (po majetkoprávně provedených změnách) a údaj o vlastníku. Pozemky zjednodušené evidence nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách a využívá se proto stále jejich zobrazení v mapách bývalého pozemkového katastru nebo navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení. Zákládání zjednodušené evidence bylo prováděno souběžně s digitalizací SPI v letech 1994-1998. V letech 1997-1998 byl KN jednorázově doplněn o údaje o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám. V roce 1998 byla zahájena digitalizace SGI. I když bylo s vedením a údržbou některých údajů o nemovitostech v elektronické formě započato už v roce 1972, teprve zákonem č. 120/2000 Sb., bylo stanoveno, že katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. Od roku 2001 začal být katastr nemovitostí veden v informačním systému katastru nemovitostí (ISKN), který technicky umožnil, že k údajům katastru vedeným ve formě počítačových souborů může každý získat i dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Jednoduše řečeno: „prostředí, ve kterém žijeme“ nebo „ prostředí, které nás obklopuje“. Může se jednat o různé formy, např. les, louku, třídu, náměstí, restaurace, domov apod. Kromě tohoto

jednoduchého výkladu existují ještě další tři různé pohledy, které přesněji vyjadřují to, čím je pro nás všechny životní prostředí.

2 Dělení pozemku a vyrovnání lomové hraniceDělení pozemku a vyrovnání hranic se často provádí při řešení PÚ. Dnes se provádí převážně v GIS aplikacích podle zákonných náležitostí. Pozemky lze oddělit nebo vyrovnat jejich hranice ale i graficko-počtářským způsobem.

2.1 PŘÍKLAD ODDĚLENÍ ČÁSTI POZEMKUOddělte z pozemku tvaru nepravidelného čtyřúhleníka (o známé výměře) část pozemku (o známé výměře) tak, aby nová hranice procházela bodem E.

C D

E Skutečná hranice X skutečný Pomyslná hranice Skutečná v2

v1 u X nepravý T1 T2 v2

A B

Víme, že někde naproti bodu E existuje nějaký bod X, aby vznikla nová hranice EX. Prozatím si zvolíme pomocný, (nepravý, hypotetický) bod X.

Vznikne nám lichoběžník ABXE. Ten rozdělíme úhlopříčkou u na dva trojúhelníky T1 a T2.

Úhlopříčka u je zároveň základnou obou trojúhelníků. Úhlopříčku u změříme a v trojúhelníku T1 vyneseme výšku v1, kterou také změříme.

Z těchto dvou veličin vypočítáme obsah trojúhelníku T1.

S T1=u . v1

2

Od lichoběžníku ABXE odečteme obsah trojúhelníku T1, tím skutečný obsah trojúhelníku T2.

S ABXE−ST 1=S T2

Z vypočteného obsahu trojúhelníku T2 vypočítáme skutečnou (pravou) výšku v2. Když ji vyneseme od úhlopříčky u (tedy základny), dostaneme skutečný (pravý) bod X.

ST2=u . v2

2z toho v2

→v2=

2S T2

u

2.2 PŘÍKLAD VYROVNÁNÍ LOMOVÉ HRANICE

Vyrovnejte lomovou hranici mezi dvěma pozemky.

D C ´ // // C v2 A v1

//z1=z2 // B´

B

Spojíme body A a B. S touto spojnicí vedeme rovnoběžku bodem C a dostaneme bod C´. Spojnice C´B nám odstranila první lomový bod. Nahradili jsme totiž trojúhelník ABC trojúhelníkem ABC´. Mohli jsme tak učinit, protože oba trojúhelníky mají stejný obsah. Mají stejně velkou společnou základnu AB a výšku sevřenou dvěma rovnoběžkami (tedy stejně velkou). Ze vzorce pro výpočet obsahu trojúhelníka vyplývá tedy shodnost jejich obsahu.

S1=z1 . v1

2

S2=z2 . v2

2

z1=z2 v1=v2 z toho vyplývá→ S1=S2

Obdobně odstraníme druhý lom. Spojíme body C´D. S touto spojnicí vedeme rovnoběžku bodem B a dostaneme bod B´. Spojnice C´ B´ je nově vyrovnaná hranice.

3 Větrná erozeVětrná eroze působí škody rozrušováním půdního povrchu mechanickou silou větru (abraze), odnášením rozrušovaných půdních částic větrem (deflace) a ukládáním těchto částic na jiném místě (akumulace). Procesem větrné eroze jsou tedy působeny škody na zemědělské půdě odnosem ornice, při zemědělské výrobě odnosem hnojiv, osiv a ničením plodin a další škody vznikají zanášením komunikací, vodních toků a dalších objektů, znečišťováním ovzduší apod. Při průzkumu se sledují projevy větrné eroze, vychází se i ze svědectví místních znalců území a vyhodnocují se příčiny větrné eroze (snížení půdní vlhkosti, četnosti a intenzita větrů, tvar a velikost pozemků, nedostatek přirozených zábran - remízky, trvalé travní porosty aj.).

3.1 STANOVENÍ INTENZITY VĚTRNÉ EROZE A JEJÍ PROGNÓZA

Stanovení potencionální či skutečné (aktuální) ohroženosti území větrnou erozí je poněkud složitější, nežli je tomu u eroze vodní. Literatura uvádí řadu možných výpočtů a stanovení, jejich vzniku větrné eroze. Přesto však mnohé z nich je možno v praxi využít. Právě proto, že se zaměřují pouze na jednotlivé faktory způsobující erozi, je možno doporučit kombinaci několika výpočtů a stanovení, takto porovnat a doplnit je podrobným terénním průzkumem, případné využít zkušeností místních znalců, vlastníků a uživatelů půdy. Dále jsou uvedeny vybrané způsoby výpočtů a stanovení ohroženosti území větrnou erozí.

3.1.1 MAPA OHROŽENOSTI PŮD

Pro první orientační stanovení stupně ohrožení řešeného území byly ve VÚMOP Praha vytvořeny mapy ohroženosti půd větrnou erozí v ČR v měřítku 1 : 200 000. Toto měřítko umožnilo hodnocení potenciální ohroženosti nejmenšího neměnného územního celku, jímž je k. ú. Při hodnocení jednotlivých katastrů se vycházelo u map BPEJ, kdy byly využity údaje o klimatických regiónech charakterizované prvním číslem kódu BPEJ a údaje i hlavních půdních jednotkách (druhé a třetí místo BPEJ). Těmto číslům byla přisouzena hodnota z hlediska náchylnosti k větrné erozi a výsledné hodnocení potenciální erozní ohroženosti je vyjádřeno váženým průměrem součinu těchto hodnot plošného zastoupení jednotlivých kódů BPEJ pro každý jednotlivý katastr ve čtyřech kategoriích různého stupně.

3.1.2R

OVNICE ERODOVATELNOSTI PŮD VĚTREM DLE PASÁKA

Na základě pokusů v aerodynamickém tunelu stanovil Pasák vztah, v němž erodovatelnost jednotlivých druhů půd je závislá na obsahu jílnatých částic. Je vyjádřen rovnicí:

E = 875,52 ∙ 10-0,0787.M [t.ha-.rok-1]

kde: M - obsah jílnatých částic < 0,01 mm v půdě v %

Základní půdní druhy:

Tento vztah byl odvozen z hodnot odnosu půdy v g m∙ -2 za dobu 15 min. při rychlosti větru15 m s∙ -1. Pro praktické stanovení potencionální větrné eroze půdy byl ve vztahu zahrnut předpoklad, že erozi způsobující větry se vyskytují 4 dny v roce a hodnota E je vyjádřena v t ha∙ -1 rok∙ -1. Vztah je vyjádřen graficky v obr č. 1. Je-li znám obsah jílnatých částic v půdě, lze hodnotu odnosu půdy z tohoto grafu přímo odečíst. Pro určen í přístupného odnosu se použijí v tomto případě hodnoty

PÍSČITÁ Do 10% jílu

HLINITÁ30-45% jílu

JÍLY Nad 75%jílu

přípustné ztráty půd používané pro zjišťování ohroženosti vodní erozí, tedy u mělkých půd (do 30 cm) 1, u středně hlubokých půd (30 – 60 cm) 4 a u hlubokých půd (nad 60) 10 t ha∙ -1 rok∙ -1.

3.1.3 MEO – MÍRA OHROŽENÍ PODLE RIEDLA (1973):

MEO = v ∙ s-1 ∙ 100 [t.ha-1.rok-1]

Kde: v - rychlost větru s - stupeň suchosti území

s = H – 12 H - absolutní vodní kapacita, která se určí podle obsahu půdních částic < 0,01 mm

H = √(M +18)∙ 20kde M – obsah jílnatých částic < 0,01 mm v %

Tab. č. 1.14.: Klasifikace MEO

MEO Stupeň ohrožení

do 30 I. ojedinělé ohrožení30 - 60 II. mírné ohrožení60 - 80 III. ohrožení80 - 100 IV. silné ohrožení100 a více V. velmi silné ohrožení

3.1.4 ROVNICE KOMPLEXNÍHO POSOUZENÍ VŠECH VLIVŮ VĚTRNÉ EROZE

Pro komplexní posouzení všech vlivů při procesu větrné eroze byla Cheplein a Woodrufem (1963, USA) sestavena rovnice intenzity větrné eroze E, kterou pro naše poměry rozpracoval K. Vrána (1998):

E = f (I∙K∙C∙L∙V) [t.ha-1.rok-1]

kde E - potenciální intenzita větrné eroze

I – faktor erodibility půdy – vyjadřuje potenciální ztrátu půdy v t ha∙ -1 z rovného, hladkého, vegetací nechráněného pozemku za rok. Hodnoty tohoto součinitele jsou závislé na procentuálním obsahu neerodibilních půdních částic, tj. půdních částic, které již vlivem větru nedostávají do pohybu (> 0,84). Obsah těchto částic se zjistí rozborem půdních vzorků odebraných z povrchové půdní vrstvy sledovaného pozemku. Hodnoty faktoru I jsou uvedeny v tab. č. 5.

Obsahneero-

Faktor eordibility půdy I [t∙ha-1∙rok-1]  

dovat.částic

% 0 1 2 3 4 5 6 7 8 90   694,9 560,4 493,2 437,1 403,5 381,1 358,7 336,2 313,8

10 300,4 293,7 286,9 280,2 271,2 262,3 253,3 244,3 237,6 228,620 219,7 213 206,2 201,7 197,3 192,8 186,1 181,6 177,1 170,430 165,9 161,4 159,2 154,7 150,2 145,7 141,2 139 134,5 13040 125,5 121 116,6 114,3 112,1 107,6 105,4 100,9 96,4 91,950 85,2 80,7 74 69,5 65 60,5 56 53,8 51,6 49,360 47,1 44,8 42,6 40,3 38,1 35,9 34,9 33,6 31,4 29,170 26,9 24,7 22,4 17,9 15,7 13,4 9 6,7 5,7 4,580 4,2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tab. č. 1.15.: Faktor erodibility půdy I ve vztahu k obsahu neerodovatelných části

Příklad: Obsah neerodovatelných částic 54% I = 65,0 [t∙ha-1∙rok-1]

K - faktor půdního povrchu, který vyjadřuje drsnost tvořenou výčnělky, brázdami nebo nerovností mikroreliéfu. Faktor K závisí na hodnotě tzv. ekvivalentní drsnosti půdního povrchu K´, která představuje přímo výšku nerovností terénu v cm. Hodnoty jsou uvedeny v tab. č. 6.

Tab. č. 1.16.: Závislost faktoru K na ekvivalentní drsnosti půdního povrchu K´

Ekvivalentní drsnost povrchu půdy K´ [cm] Faktor drsnosti K0 12,5 0,655 0,510 0,515 0,5520 0,6525 0,77

Poznámka: Vzhledem k tomu, že se jedná o výpočet potenciální eroze, je účelné předpokládat rovný půdní povrch a hodnotu faktoru K uvažovat 1,00.

C – klimatický faktor byl odvozen na základě hodnot rychlosti větru a vlhkosti povrchu půdy.Hodnoty klimatického faktoru C odvodil pro Českou republiku K. Vrána (1997) a jeho hodnoty pro jednotlivé stanice v ČR uvedeny v tab. č. 7.

Tab. č. 1.17.: hodnoty klimatického faktoru C

Stanice Faktor C Stanice Faktor C

Brno 0,12 Mariánské Lázně 0,05Bystřice nad Pernšt. 0,11 Mělník 0,05Bystřice pod Host. 0,05 Milešovka 0,05Bzenec 0,06 Mutěnice 0,06Čáslav 0,08 Náměšť nad Oslavou 0,04Dolní Roveň 0,04 Nezabudice 0,05Hostomice 0,02 Olomouc 0,03Hranice 0,07 Ondřejov 0,05Jaroměř 0,07 Plzeň 0,04Jevíčko 0,07 Podbořany 0,05Karlovy Vary 0,07 Pouchov 0,08Klobouky 0,11 Praha 0,05Kroměříž 0,07 Prostějov 0,06Lednice 0,08 Slaný 0,05Lopeník 0,08 Teplice 0,07Luhačovice 0,07 V. Meziříčí 0,06Luže, Košumberk 0,08 Znojmo 0,08

L – faktor délky pozemku udává délku nechráněného pozemku ve směru převládajícího větru, přičemž za chráněný je považován pozemek o délce rovnající se 10ti násobku výšky bariéry proti větrné erozi (stromy, keře nebo pásy vyšších plodin) na návětrné straně a 20ti násobku na závětrné straně. Směry převládajícího větru pro ČR jsou uvedeny na obr. č. 2., přesněji je lze zjistit z údajů Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou uvedeny hodnoty trvání větru z celkové doby pozorování. Hodnota faktoru L je rovna přímo délce nechráněného pozemku v m.

V – faktor vegetačního krytu půdy vyjadřuje vliv vegetace nebo rostlinných zbytků na povrchu půdy na vznik větrné eroze. Američtí autoři této rovnice uvádějí formou grafů hodnoty faktoru V pro různé typy plodin v různých růstových fázích. Vzhledem k tomu, že větrná eroze se v našich klimatických podmínkách vyskytuje nejvíce brzy na jaře a částečně také na ohrožení předpokládat, že pozemky nejsou kryty vegetací a proto dáváme faktor V = 1.

Zjištěná hodnota E se porovná s přípustnou ztrátou půdy podle stejných kritérií jako u vodní eroze a v případě překročení limitní hodnoty ztráty půdy se navrhnou opatření ke zkrácení délky nechráněného pozemku ve směru převládajícího větru. Všechny tyto výpočty a stanovení je však nutno doplnit podrobným terénním šetřením, kdy se především zjišťuje:

Způsob dosavadní ochrany zemědělské půdy před větrnou erozí na základě terénních šetření, leteckých snímků i pohovorů s místními znalci, vlastníky a uživateli půdy se posoudí dosavadní způsob ochrany půdy organizačními a agrotechnickými opatřeními.

Popis stávajících větrolamů. Podrobně se popíší a analyzují druhové složení, zdravotní stav a funkčnost stávajících větrolamů v řešeném území. Poměr plochy orné půdy k loukám, pastvinám, vodním plochám, lesům a ostatním plochám Velmi důležité je posouzení rozmístění těchto druhů pozemků v rámci řešeného území.

Na základě výsledků výpočtů a stanovení intenzity větrné eroze a terénních šetření se navrhne vhodný způsob protierozní ochrany.

4 Technická (biotechnická) opatření, větrolamy

Snížení rychlosti větru a jeho škodlivého účinku lze dosáhnout tím, že se větru postaví překážka. Tato překážka může být buď umělá nebo přirozená (vegetační).

A. Umělé větrné zábranyJako umělé zábrany se používají přenosné ploty z odpadových prken, odpadních hliníkových folií, rákosu apod. Nejúčinněji zmírňuje rychlost větru síťové uspořádání zábran. Tyto umělé překážky se umisťují tam, kde je třeba dočasně chránit plodiny (např. zeleninu) před účinky větru.

B. Přirozené (vegetační) zábrany – větrolamyB.1 Základní typy větrolamůPodstatou příznivého účinku větrolamů z hlediska větrné eroze je snížení rychlosti větru v určité vzdálenosti před a za větrolamem a snížení turbulentní výměny vzdušných mas v přízemních vrstvách. Účinnost větrolamů závisí na jejich šířce, propustnosti pro vzdušné proudění a také druhové skladbě dřevin. Z hlediska propustnosti a účinnosti můžeme větrolamy rozdělit do tří základních typů:

1. p r o d o u v a v é – jsou složeny z jedné či dvou řad stromů, keřové patro není přítomno. Tento typ není příliš vhodný z důvodu možnosti vzniku tryskového efektu v kmenovém prostoru;

2. n e p r o d o u v a v é - jsou složeny z více řad stromů i keřového patra, takže jsou zapojeny v celé výšce profilu a tvoří uzavřenou stěnu, kterou vítr neprochází. Tento typ tlumí výrazně rychlost větru v bezprostřední blízkosti větrolamu, avšak v již krátké vzdálenosti za větrolamem nabývá větrný proud původní rychlost. V důsledku mírného přetlaku na návětrné straně a podtlaku na straně závětrné dochází navíc před i za větrolamem k nežádoucím turbulencím. Další nevýhodou nepropustných větrolamů je nepříznivé hromadění navátin (zeminy, sněhu) uvnitř pásů a v létě značný vzestup teploty na závětrné straně. Udává-li se účinnost větrolamu násobkem jeho výšky, pak u neprodouvavých větrolamů se uvádí 10 až 20 H (H je výška větrolamu); 3. p o l o p r o u d o v é – jsou složeny z 1 – 3 řad stromů i keřového patra, ale korunovávrstva má menší zapojení a keřové patro není příliš husté. Vítr je částečně obtéká a částečně prostupuje porostem, přičemž vzdušné proudy narážejí na kmeny, větve a listy a dochází k přeměně kinetické energie na jiné formy. Na závětrné straně dochází ke splývání proudnic jež obtékají větrolam přes vrchol s těmi, které jim procházejí. Výslednice obou proudů pak směřuje k povrchu půdy, ale ve větší vzdálenosti než u větrolamu neprodouvavého. Optimální propustnost poloprodouvavého větrolamu by měla být kolem 40 – 50 %. Z hlediska ochrany proti větrné erozi je tento typ větrolamu o doporučované celkové šířce 4 – 7 m nejvhodnější neboť jeho účinnost je ze všech tří typů nejvyšší, uvádí se na návětrné straně 10 H, na závětrné straně 20 – 25 H, k ukládání navátin dochází rovnoměrně na ploše mezi jednotlivými větrolamy, oproti širokým neprodouvavým typům větrolamů dochází k minimálnímu záboru orné půdy při dosažení maximální účinnosti.

Při propojení sítě větrolamů se systémem ÚSES je třeba počítat s  tím, že proti optimální šířce účinného větrolamu 4 – 7 m, je metodikou ÚSES stanovena minimální šířka biokoridoru 15 m. Úzké poloprodouvavé větrolamy mohou tedy plnit v systému ÚSES funkci interakčních prvků, zatímco využije–li se stávající nebo navržený biokoridor současně jako větrolam (který při šířce 15 m lze klasifikovat jako neprodouvavý), je třeba v systému PEO počítat s jeho kratší účinností.

B.2. Zásady konstrukce větrolamua) Šířka větrolamuZ hlediska dostatečné účinnosti při minimalizace záboru zemědělské půdy by se optimální šířka větrolamu měla pohybovat mezi 4 – 7 m. Jak je výše v textu uvedeno, zvětšování šířky větrolamu nemá vliv na snížení rychlosti větru, ale ovlivňuje akumulaci produktů větrné eroze (zeminy a sněhu) uvnitř větrolamu. Naopak v úzkých polopropustných vegetačních bariérách se produkty větrné erozi nehromadí uvnitř větrolamu, ale jsou rovnoměrněji ukládány na okolní chráněné ploše.Pro účinnou ochranu proti větrné erozi tedy stačí větrolam složený ze 2, max. 3 řad stromů doplněných keřovým patrem.

b) Druhová skladba dřevinDůležitým předpokladem dobré účinnosti větrolamu je vhodná druhová skladba. Je třeba zohlednit především dvě základní podmínky – vybrané dřeviny musí být vhodné pro konstrukci větrolamu, tj. v  co nejkratší době zajistit dostatečnou účinnost větrolamu a současně by měly odpovídat přírodním podmínkám v daném stanovišti.Pro dosažení rychlého účinku, dostatečné odolnosti a trvalosti větrolamu je třeba kombinace více dřevin. Proto je vhodné rozdělit dřeviny do několika skupin:

z á k l a d n í – tvoří kostru porostu, vyznačují se dlouhověkostí, odolností a dobrým zakotvením v půdě, díky jemuž odolávají nárazovým tlakům způsobeným větrem. Jejich jistou nevýhodou je, že rostou zpravidla pomalu. Jako základní dřeviny do větrolamu lze použít dub ( Quercus robur, Q. petraea, jako příměs i Q. cerris, Q. lanuginosa), lípu ( Tilia cordata, T. platyphyllos), javor ( Acer pseudoplatanus, A. platanoides, A. campestre, A. tataricum), jasan ( Fraxinus excelsior), buk ( Fagus sylvatica), ořešák (Juglans regia, J. nigra), borovici ( Pinus silvestris);

d o č a s n é – jsou dřeviny, které se v mládí vyznačují rychlým růstem, jejich hlavním cílem tedy je uspíšit působení větrolamu. Nejsou vždy dosti odolné a nedosahují vysokého věku, proto by po dosažení účinnosti dřevin hlavních měly být postupně z větrolamu odstraňovány. Pro tento účel se hodí topol ( Populus alba, P. canescens, P. tremula, P. canadensis), bříza( Betula pendula), jeřáb ( Sorbus aria, S. aucuparia, S. domestica, S. torminalis), jilm (Ulmus laevis), olše (Alnus incana, A. viridis), moruše (Morus alba), kaštan(Cantanea sativa);

v e d l e j š í – jejich úkolem je doplnění základních dřevin a zajištění optimální propustnosti pod jejich korunami, opadem listí zlepšují obsah živin. V dospělosti se z větrolamů neodstraňují. Jako vhodné dřeviny této skupiny lze uvést jabloň (Malus silvestris), hrušeň(Pyrus pyraster) , třešeň (Prunus avium), višeň (Prunus cerasus), výjimečně také modřín (Larix decidua) a smrk (Picea abies).Důležitou funkci mají keře. Vytvořením souvislé živé stěny do výše 0,6 – 1,5 m zabraňují přízemnímu proudění vzdušných mas, zachycují sníh a půdní částice unášené větrem, chrání půdu založeného porostu před přílišným zahříváním a velkým výparem, zabraňují odvátí listí z větrolamu a vlastním opadem přispívají k obohacení půdy, zabraňují pronikání buřeně do větrolamu. Trnité keře lze využít jako zábranu proti pronikání dobytka a zvěře a tím zmenšit ztráty způsobené okusem. Jako vhodné druhy lze použít lísku (Corylus avellana), hloh (Crataegus oxyacantha), růži (Rosa canina), ptačí zob (Ligustrum vulgare), dřín (Cornus mas), kalina ( Viburnum lantana, V. spulus), brslen (Euonymus verrucosa), svídu (Cornus sanguinea), krušinu (Frangula alnus), bez (Sambucus nigra, S. racemosa),šeřík ( Syringa

vulgaris), zimolez (Lonicera caprifolium, L. nigra), tavolník (Spiraea media), čimišník (Caragana arborescens).Je třeba upozornit na skutečnost, že některé druhy dřevin mohou být hostiteli škůdců a chorob zemědělských plodin jako např. topol černý, jilm habrolistý, dřišťál obecný, hloh jednosemenný, brslen evropský, kalina obecná, zimolez pýřitý a tatarský, trnka obecná, střemcha hroznovitá. Tuto okolnost je třeba brát v úvahu, pokud se uvedené druhy použijí při výsadbě větrolamu.Některé dřeviny mají kořeny sahající plošně do větších vzdáleností a tím odebírají vláhu a živiny plodinám ze sousedících zemědělských pozemků (topol, jasan, bříza, jilm), jiné do vedlejších pozemků zasahují odnožováním a rozrůstáním (javor jasanolistý). Tomu lze zabránit vhodným umístěním těchto dřevin do středu větrolamu.Při výběru vhodné druhové skladby pro větrolam nelze stanovit všeobecný postup. Je třeba vycházet ze znalostí teplotních, půdních a vláhových daného stanoviště a na jejich základě se rozhodnout pro vhodné druhy. Vybrané dřeviny by měly odpovídat přírodnímu stanovišti, to znamená že při návrhu a zakládání větrolamu by se měly přednostně využívat dřeviny přírodních společenstev, které se v dané oblasti vyskytují. Tím se nejen vytvoří vhodné podmínky pro optimální růst, vývoj a obnovu větrolamu, ale podpoří se i přírodní ráz krajiny a zvýší se ekologická stabilita.Druhovou skladbu i konstrukci větrolamu je třeba volit tak, aby optimální propustnosti bylo dosaženo i v zimních měsících, tedy období, kdy je většina listnatých dřevin holých, neboť k největšímu výskytu erozně nebezpečných větrů dochází koncem zimy a časně na jaře před nástupem vegetace, kdy povrch půdy je nechráněn. Optimální propustnost v zimním období rovněž zajistí rovnoměrné ukládání sněhu na chráněné ploše mezi větrolamy a tím dojde ke zlepšení vláhových podmínek v území v jarním období, což má opět vliv na omezení projevů větrné eroze. Proto je vhodné, umožňují-li stanovištní podmínky, zařadit do druhové skladby větrolamu také jehličnany.

B.3 Péče o porostyV prvních 3 – 5 letech je nutná ochrana hlavně proti biotickým činitelům (buřeň, zvěř). V případě většího úhynu je nutné provést vylepšení odpovídajícím sadebním materiálem. Dále je třeba zabezpečit, aby nedocházelo k nežádoucím účinkům při hnojení a chemické ochraně zemědělských kultur. Z tohoto důvodu je nezbytnou podmínkou přežití sazenic v prvních letech po vysazení oplocení celého vegetačního pásu.Po zapojení potřebují větrolamy pravidelné výchovné zásahy, v opačném případě dochází k přehuštění, ztrátě odolnosti a funkčnosti. Výchovné zásahy zlepšují výživu a zásobování dřevin vodou, zlepšují jejich růst a stavbu. Současně dochází ke zlepšení struktury porostu a aerodynamických vlastností větrolamu.

B.4 Umístění větrolamů v terénuMají-li větrolamy dobře plnit půdoochranné poslání, měly by být vybudovány v systému (síti). V rovinatém terénu by měly vytvářet obrazec obdélníkového tvaru, kde delší strany představují větrolamy hlavní situované kolmo na převládající směr větru a kratší strany jsou větrolamy vedlejší. V členitém terénu je vhodné přihlížet k jeho konfiguraci a umístit vegetační bariéry na vyvýšená místa, čímž se zvýší jejich účinnost. Větrolamy mají být orientovány tak, aby vznikl uzavřený obrazec, jehož plocha bude chráněna i při měnícím se směru větru.

5 Vodní eroze

5.1 DĚLENÍ VODNÍ EROZE PODLE PROJEVU VODY NA POVRCHU PŮDY

Plošná erozeJe možno tento jev charakterizovat jako rozrušování a transport půdní hmoty na celé ploše erodovaného území. Prvním stupněm plošné eroze je selektivní eroze, při které povrchový odtok odnáší nejjemnější půdní částice a spolu s nimi i chemické a organické látky. Erodované půdy se tak stávají hrubozrnnější, s výrazně nižším obsahem živin a humusu. Selektivní eroze je o to nebezpečnější, že na povrchu půdy nezanechává viditelné stopy a že ji lze spolehlivě dokázat jen zrnitostním a chemickým rozborem. Dalším projevem plošné eroze může být za určitých podmínek (střídání málo odolných a odolných vrstev v půdním profilu) vrstvová eroze, při které voda odnáší půdní hmotu po vrstvách. Obvykle způsobuje ztrátu celé orniční vrstvy. Vyskytuje se zejména v případech přívalových dešťů, po plošných záplavách a někdy i při nesprávném zavlažování zemědělské půdy. Rýhová erozeJe stupeň plošné eroze. Při déle trvajících srážkách a na dlouhých svazích se povrchově odtékající voda postupně soustředí a v půdním povrchu vytváří hustou síť úzkých zářezů (rýh), ve kterých transportuje rozrušené půdní částice. Při zvyšování objemu a rychlosti povrchově odtékající vody se rýhy spojují, přičemž vzniká řidší síť mělkých, ale širších zářezů v půdním povrchu - síť brázd. Tento stupeň eroze se označuje termínem brázdová eroze.Výmolová erozeJe možným pokračováním brázdové a rýhové eroze může vznikat i samostatně. Často ji zapříčiňují nezatravněné údolnice, v kterých se koncentruje povrchový odtok z kapalných i sněhových srážek, jako i nevhodně založené cesty, příkopy nebo koleje vyhloubené při jízdách zemědělské mechanizace po rozmočených pozemcích. Vzniká erozní strž, často takových hloubek a rozměrů, kdy již není možné navrátit plochu zemědělské výrobě a provádí se pouze asanace strží, tak aby erozní činnost nepokračovala.

5.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VODNÍ EROZI

Klimatické faktory Mezi nejdůležitější klimatické faktory, které ovlivňují vodní erozi, patří srážky, teplota a vlhkost vzduchu, vítr a sluneční záření. Deště vyvolávající erozní procesy na půdě se řadí mezi přívalové srážky, kdy je množství vody větší nežli je rychlost vsakování vody do půdy. Při přívalové srážce se vyskytují relativně velké kapky vody, které při dopadu na půdní povrch rozbíjí půdní agregáty a připravují tak půdu k transportu povrchově odtékající vodou. Voda, která nebyla zadržena

nadzemními částmi rostlin nebo vsáknuta do půdy, pak povrchově odtéká a unáší půdní částice. Na nerovných svažitých pozemcích se voda soustředí a začne vymývat drobné rýžky až strže. Topografické faktoryVodní erozi podmiňuje povrchový odtok vody po svažitém území. Stékající voda nabývá s nárůstem sklonu a délky svahu – za předpokladu trvání deště – vyšší rychlost a vyšší tangenciální napětí, což má za následek její vyšší destrukční účinek na půdní povrch. Intenzita erozních procesů se zmenšováním sklonu značně snižuje, až dokud rychlost vody a její tangenciální napětí neklesne na hranici, při které už nastává usazování půdních částic transportovaných po povrchu území. Z průběhu erozních procesů vyplývá, že členitý reliéf území erozní činnost vody zvyšuje protože podporuje soustředění povrchově stékající vody a způsobuje její rychlejší odtok. Všeobecně může topografický faktor ovlivňovat vodní erozi především prostřednictvím:-délky svahu,- sklonu svahu- tvaru svahu,- expozice svahu,- velikosti a tvaru povodí

Z teoretického rozboru vlivu sklonu a délky svahu na vodní erozi vyplývá, že sklon a délka svahu patří mezi nejdůležitější erozní faktory, jejichž vliv na vznik a průběh eroze mohou sice ostatní faktory zmenšit, ale nikdy ne zcela potlačit.Půdní a geologické faktoryCharakteristiky ovlivňující vznik a průběh eroze:Infiltraci vody do půdy, která je především funkcí:

- zrnitostního složení půdy,- půdní struktury,- vlhkosti půdy

Odnos půdy proti destrukční činnosti vody je funkcí- Obsahu humusu v půdě- nasycenosti sorpčního komplexu půdy

Odolnost půdy proti transportní činnosti vody závisí zejména na:- zrnitostním složení půdy

Při zkoumání vlivu zrnitostního složení půdy na erozní procesy se dokázalo, že nejméně náchylné na vodní erozi jsou písčité půdy, které mají velkou infiltrační schopnost a vysoký obsah těžkých půdních částic, odolávajících transportní schopnosti vody.V pořadí na druhém místě jsou z tohoto hlediska jílovité půdy a to i navzdory tomu, že mají velmi nízkou infiltrační schopnost. Jejich odolnost proti destrukční a transportní schopnosti vody vyplývá z vysokého obsahu koloidních částic, který má za následek značnou soudržnost těchto půd ve vlhkém stavu. Méně odolné vůči vodní erozi jsou hlinité půdy, které mají průměrnou vsakovací schopnost, ale jsou málo soudržné, protože obsahují vysoké procento prachových částic. Nejnepříznivější vlastnosti mají z hlediska erozní odolnosti nehumózní spraše a sprašové hlíny, protože obsahují málo koloidních částic a mají malou vsakovací schopnost.

Z hlediska vlivu struktury na odolnost půdy proti vodní erozi je třeba uvést, že strukturní půdy odolávají účinkům vody lépe než půdy nestrukturní. Půdní agregáty přijímají srážkovou vodu, jsou kompaktnější a voda je hůře rozruší.

Intenzita vodní eroze závisí i od vlhkosti půdy, která ovlivňuje např. infiltrační schopnost a soudržnost půdy. Čím je půda vlhčí, tím menší má infiltrační schopnost a naopak.

Jestliže celkové vlastnosti půdy souvisí i s půdním typem, je možno sestavit přibližné pořadí půdních typů podle jejich odolnosti proti vodní erozi. Z hlavních půdních typů odolává erozi za stejných ostatních podmínek nejlépe černozem, méně hnědozem a nejméně podzol.

S půdními faktory úzce souvisí geologické faktory, které erozní procesy ovlivňují buď přímo (odolnost jednotlivých hornin proti účinkům erozních činitelů), nebo nepřímo (vlivem na vlastnosti půdy, které vznikli půdotvorným procesem z jednotlivých hornin, jako i vlivem na vodní režim území).Vegetační faktoryVliv vegetace na vznik a průběh eroze se projevuje těmito hlavními účinky:- zachytávání dešťových kapek nadzemními částmi rostlin a tím i zmenšování povrchového

odtoku,- pohlcováním kinetické energie dešťových kapek a tím i zmírnění erozního účinku srážek na

půdu,- brždění erozních procesů prostřednictvím zmenšování rychlosti povrchového odtoku,- mechanickým zpomalováním pohybu půdních částic,- zlepšováním struktury a pórovitosti půdy vlivem kořenů rostlin a rostlinných zbytků,- zvyšováním biologické aktivity půdy, - transpirací, která snižuje půdní vlhkost, což má za následek zvýšení infiltrační schopnosti půdy.Antropogenní faktoryLidská činnost může v podstatě ovlivnit účinnost všech faktorů kromě klimatických. Nejvíc se však projevuje při úpravě:- délky svahu- sklonu svahu- vegetačního krytu – výběrem pěstovaných plodin a volbou agrotechniky- návrhu protierozních opatřeníI když největším zdrojem erozních smyvů je orná půda, nelze přehlížet ani plochy stavenišť, mechanizovanou těžbou dřeva poškozené lesní půdy, abradované břehy koryt potoků a řek při povodních. I tyhle druhy eroze mají podstatný podíl na zvýšeném transportu splavenin.

V podmínkách ČR se na erozi půdy nejvíce podílí eroze vodní a větrná.

5.2.1.1 Ohrožení zemědělské půdy v ČR vodní a větrnou erozí:

ohrožení vodní erozí - celkem 1,390 mil. ha 31,3 % zeměd.půdyz toho středně až silně 0,447 10,1ohrožení větrnou erozí - celkem 0,463 10,4z toho středně až silně 0,032 0,7celkem je erozí ohroženo 1,853 41,7

z toho středně až silně 0,475 10,8

Přípustný odnos půdy z hlediska trvalé ochrany půdy je dán vyrovnanou erozí. V podmínkách ČR jsou hodnoty přípustné ztráty půdy erozí dány hloubkou půdního profilu. Průměrná dlouhodobá ztráta půdy by neměla překročit následující hodnoty které byly stanoveny především s ohledem na zachování úrodnosti zemědělských půd.

5.3 INTENZITA EROZE

Při vyhodnocování intenzity vodní eroze metodou Universální rovnice je třeba si uvědomitjejí omezení. Touto rovnicí lze vypočítat průměrnou dlouhodobou ztrátu půdy pro jednotkučasu a plochy ( tj. na hektar za rok) vyvolanou srážkami na pozemcích, které jsou chráněnypřed přítokem cizí vody.Stanovení, zda je nutno pozemek chránit a do jaké míry, vyplývá z porovnání zjištěnéztráty půdy a přípustné ztráty. Přípustná ztráta půdy je v ČR zatím určena předevšímz hlediska dlouhodobého zachování úrodnosti půdy a má následující hodnoty:

u půd mělkých ( do 30 cm) 1 t.ha.-1rok-1

středně hlubokých (30-60 cm) 4 t.ha.-1rok-1

hlubokých (nad 60 cm) 10 t.ha.-1rok-1

Pokud je na pozemku přípustná ztráta půdy překročena, je nutno navrhnout protierozníopatření takového charakteru, aby dlouhodobá ztráta půdy byla snížena pod přípustnouhodnotu.

5.3.1 BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka je pětimístný číselný kód. Vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.

5.3.1.1 Význam číslic BPEJ

- První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu ( označeny kódy 0 - 9). Klimatické regiony byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. V ČR bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů.

- Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 - 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem,

zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. (příloha č. 8.3)

- Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám. - Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti.

5.3.1.2 Vedení BPEJBPEJ jsou jednotě vedeny v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství prostřednictvím odborné organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních, např. pro plošnou a kvalitativní ochranu půdy a vody, pro územní plánování, posuzování ekologické stability krajiny, vytváření ekonomických nástrojů v zemědělství a rozvoje regionů.K dokumentaci celostátní databáze náležejí:- Mapy BPEJ v digitální a grafické formě- Informace vyjadřující klimatické a půdní podmínky související s kódem BPEJ - Záznamy o aktualizaci BPEJ - Údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území - Účelová seskupení PBEJ v katastrálním územíAktualizace BPEJ je zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám v důsledku povodně, sesuvu půdy, výrazné degradaci a destrukci půdy erozí, zásadní změně hydromorfismu půdy nebo při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ podobně. Aktualizací se ověřují a upřesňují, a tím vymezují, nové hranice rozdílných BPEJ, popřípadě se mění číselný kód BPEJ. Za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ z pozemků, kde PBEJ nebyly dříve určeny. Důvodem pro aktualizaci je rovněž potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze. Aktualizaci, jejímž výsledkem jsou změněné mapy BPEJ, zajišťuje pozemkový úřad prostřednictvím odborné organizace, které provedení zadá podle zvláštního předpisu.Mapovými podklady pro aktualizaci v digitální, popřípadě grafické formě jsou:- mapy BPEJ v digitální a grafické formě- katastrální mapy- kopie map dřívější pozemkové evidence v měřítku katastrální mapy, na které jsou zobrazeny

parcely evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobemPřesnost zařazování BPEJ byla v systému družstevního velkoplošného hospodaření zemědělských půd dostatečná. A byla prováděna v letech 1974 až 1980, ale za uplynulých asi 20 let došlo v mnoha případech k devastaci zemědělských půd.

5.4 URČENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI PŮD VODNÍ EROZÍV našich podmínkách se dnes užívá k určení míry erozního ohrožení pozemků vodní erozí tzv. univerzální rovnice, kterou sestavili W.H.Wischmeier a D.D.Smith [Toman, Sanetrník, Filip, 1994] a

která byla pro naše podmínky upravena V. Pasákem, M. Janečkem a M. Šabatou [1983, 1992]. Určení potenciální státy půdy vodní erozí můžeme zjistit z mapky. Univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy z pozemků vodní erozí [Wischmeier, Smith, 1978] má tvar:

G = R . K . L . S . C . P

G - průměrná roční ztráta půdy (t . ha-1 . r-1),R - faktor erozní účinnosti deště, vyjádřený v závislosti na četnosti jejich výskytu, kinetické energii, intenzitě a úhrnuK - faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a infiltrační schopnosti půdyL - faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdyS - faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu na velikost ztráty půdy L+S- topografický faktorC - faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na druhu a vývoji vegetace a použité agrotechniceP - faktor účinnosti protierozních opatření

5.4.1 3FAKTOR EROZNÍ ÚČINNOSTI DEŠTĚ- R

W.H.Wischmeier, D.D.Smith definovali tento faktor jako součin kinetické energie deště a jeho

maximální třicetiminutové intenzity vzorcem:

Průměrná hodnota R faktoru vypočítaná pro české kraje je 20. Výpočet této průměrné

hodnoty byl proveden ze záznamů 3 stanic ČHMÚ (Klementinum, Bílá Třemešná a Tábor)

Průměrná roční hodnota faktoru R v ČR je v podstatě hodnotou faktoru R za vegetační

období - přívalové deště, při nichž dochází k povrchovému odtoku se v našich podmínkách

vyskytují v průběhu vegetačního období, přičemž podstatná část jich je v době od června do srpna.

Universální rovnice neuvažuje erozi vzniklou v důsledku jarního tání sněhu.

5.4.2 FAKTOR ERODOVATELNOSTI PŮDY – KTento faktor přibližně určíme podle hlavních půdních jednotek 2. a 3. čísla číselného kódu BPEJ

(bonitovaná půdně ekologická jednotka)

2.a 3.místo

kódu BPEJ

Faktor K

2.a 3.místo

kódu BPEJ

Faktor K

01 0,41 28 0,35

02 0,46 29 0,34

03 0,39 30 0,26

04 0,17 31 0,21

05 0,40 32 0,30

06 0,30 33 0,45-0,30

07 0,29 34 0,26

08 0,65 35 0,24

09 0,53 36 0,22

10 0,52 37-39 c)

11 0,55 40-41 d)

12 0,48 42 0,52

13 0,55 43 0,61

14 0,66 44 0,58

15 0,60 45 0,48

16 0,30 46 0,55

17 0,29 47 0,50

18 0,42 48 0,39

19 0,49-0,42 49 0,49

20 34 50 0,33

21 0,16 51 0,20

22 20 52 0,34

23 18 53 0,36

24 0,52-0,43 54 0,35

25 0,49 55-63 e)

26 0,49 64-76 f)

27 0,30 77 - 78 g)

Erodovatelnost půdy je odvozena ze čtyř charakteristik: Zrnitost, obsah humusu, struktura,

propustnost

5.4.3 FAKTOR DÉLKY SVAHU – L

Pro přímé svahy sklonu 5 – 10% lze L určit interpolací z následující tabulky ld[m] 5 10 15 20 30 40 50 60 80 100 150 200 250 300

L 0,48 0,68 0,82 0,95 1,17 1,35 1,52 1,66 1,91 2,13 2,61 3,02 3,38 3,69

ld[m] 350 400 450 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 1400 1500

L 3,99 4,27 4,52 4,77 5,22 5,62 6,04 6,39 6,75 7,07 7,39 7,69 7,98 8,26

5.4.4 FAKTOR SKLONU SVAHU – S

Pro krátké svahy do 120 m je možno použít opravné koeficienty autorů Castro, Zobeck uvedené v 

tabulce.

5.4.5

TOPOGRAFICKÝ FAKTOR L.S

Představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o

délce 22,13m se sklonem 9% . Hodnota topografického faktoru LS pro přímé svahy se vypočítá ze

vztahu:

Sklo

n

Opravné součinitelé pro délky

svahu [m]

% 15 30 45 60 120

1 1,10 1,08 1,06 1,0

5

1,03

2 1,16 1,19 1,20 1,2

0

1,25

4 1,28 1,33 1,37 1,3

9

1,47

6 1,37 1,37 1,35 1,3

5

1,35

8 1,41 1,41 1,41 1,4

1

1,41

10 1,45 1,45 1,45 1,4

5

1,45

12 1,43 1,47 1,47 1,4

7

1,47

14 1,52 1,52 1,52 1,5

2

1,52

16 1,54 1,54 1,54 1,5

4

1,54

18 1,56 1,56 1,56 1,5

6

1,56

20 1,59 1,59 1,59 1,5

9

1,59

Sklo

n

Opravné součinitelé pro délky

svahu [m]

% 15 30 45 60 120

1 0,95 0,90 0,89 0,8

8

0,85

2 0,90 0,91 0,90 0,9

1

0,92

4 0,84 0,85 0,86 0,8

7

0,89

6 0,86 0,84 0,83 0,8

2

0,81

8 0,96 0,86 0,84 0,8

3

0,82

10 0,87 0,86 0,85 0,8

5

0,85

12 0,87 0,87 0,87 0,8

7

0,86

14 0,88 0,87 0,87 0,8

7

0,87

16 0,89 0,88 0,88 0,8

8

0,88

18 0,89 0,89 0,89 0,8

9

0,89

20 0,90 0,90 0,90 0,9

0

0,90

Sklo

n

Opravné součinitelé pro délky

svahu [m]

% 15 30 45 60 120

1 1,03 1,01 1,00 0,9

9

0,97

2 1,02 1,05 1,06 1,0

8

1,09

4 1,06 1,08 1,09 1,0

9

1,11

6 1,10 1,09 1,08 1,0

8

1,05

8 1,11 1,10 1,10 1,0

9

1,09

10 1,12 1,12 1,12 1,1

2

1,12

12 1,14 1,14 1,14 1,1

4

1,14

14 1,15 1,15 1,15 1,1

5

1,15

16 1,16 1,16 1,16 1,1

6

1,16

18 1,18 1,18 1,18 1,1

8

1,18

20 1,19 1,19 1,19 1,1

9

1,19

LS= ld0,5/0,0138 + 0,0097s + 0,00138s2

ld – nepřerušená délka svahu (m)

s – sklon svahu (%)

5.4.6 FAKTOR VEGETACE C

Tento faktor vyjadřuje vliv vegetačního pokryvu a agrotechniky na velikost erozního

smyvu. Vegetační kryt chrání půdu před přímými účinky dopadajících dešťových kapek,

zachycuje část srážek (intercepce), snižuje rychlost povrchového odtoku a ovlivňuje půdní

vlastnosti (pórovitost, propustnost, mechanické zpevnění půdy kořenovým systémem).

Ochranný vliv vegetace je přímo úměrný pokryvnosti porostu v době výskytu erozních

srážek - tj. v našich podmínkách od dubna do října, nejčastěji v červnu, červenci, srpnu.

Pro zemědělskou půdu stanovil Wischmeier a Smítne tabulku stanovenou na základě osevního

postupu, ročního období a plodiny.

5.4.7 FAKTOR ÚČINNOSTI PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ P

Jedná se o souhrn všech faktorů působících proti erozním účinkům dešťové vody. Faktor P vyplývá

z maximální délky pozemku, sklonu svahu, maximální šířky a z počtu pásů při pásovém střídání

plodin a z technických opatření (hrázkování, terasování). Pokud však nelze předpokládat, že byly

dodrženy uvedené podmínky (maximální délky), nelze s uvedenou hodnotou protierozních opatření

počítat a je tedy nutno počítat s hodnotou P = 1.

Protierozní opatření Hodnota faktoru P pro jednotlivé kategorie sklonu [%]2-7 7 - 12 12 - 18 18 - 24

Maxim.délka pozemku po spádniciKonturové obdělávání

120 m0,6

60 m0,7

40 m0,9

-1,0

Maximální šířka a počet pásůPásové střídání plodin-okopaniny a víceleté pícniny-okopaniny a ozimé obiloviny

40 m-6 pásů

0,300,50

30 m-4 pásy

0,350,60

20 m-4 pásy

0,400,75

20 m-2 pásy

0,450,90

Hrázkování (přerušené brázdování)při obdělávání podél vrstevnic

0,25 0,30 0,40 0,45

Terasování (podle typu) 0,05 – 0,20

5.5 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ U VODNÍ EROZE

Jsou opatření zamezující nadměrné vodní erozi. Omezují smyv půdy a následné škody na pozemcích ohrožených erozí. Realizace protierozních opatření by mělo vycházet z odborně zpracovaného projektu pozemkových úprav, nebo speciálního projektu.

5.5.1 VÝKONNÉ ORGÁNY, PRÁVNÍ NÁSTROJE VÝZKUMNÉ ÚSTAVY, PROJEKTOVÉ ORGANIZACE PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ.

zákon č. 139/2002 Sb. O pozemkových úpravách a pozemkových úřadechVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP)Povodí daného územíStátní podnik Lesy České republiky

5.5.1.1 Obsah projektu protierozních opatření

-hydrologické posouzení daného povodí

-posouzení současného uspořádání a využití pozemků z hlediska ohrožení půdy před erozí, vyjádřeného průměrným smyvem v t/ha/rok-řešení protierozní ochrany území (povodí) s doporučením optimální varianty tak, aby ztráty půdy nepřekročily přípustné hodnoty.

Fáze zpracování projektu protierozní ochrany dle VÚMOP

1, vyhodnocení území2,posouzení současného smyvu půdy a odtokových poměrů3,návrh organizačních opatření4,posouzení smyvu půdy po návrhu organizačních opatření5,návrh agrotechnických opatření6,posouzení smyvu půdy po návrhu agrotechnických opatření7,návrh technických a protipovodňových opatření8,posouzení smyvu půdy po návrhu komplexních protierozních opatření.

Zpracování 5. – 8. fáze následuje v případech, kdy se předcházejícími opatřeními nedosáhne snížení smyvu půdy pod přípustné hodnoty. V rámci druhé fáze je nutné v případech složitějších hydrologických poměrů vypracovat hydrologickou studii. Navrhovaný sled fází není podrobný a závisí na konkrétních poměrech řešeného území.

5.6 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ NA NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ

5.6.1 SVODNICE Z U PROFILŮ

Svodnice je příčně uložené zařízení pro odvodnění stékající vody mimo cestní těleso často doplněné příčným odvodněním (příkopem). Příčná odvodnění a jeho jednotlivé objekty všech vhodných konstrukcí mají za cíl z jimi opatřených cestních tras převádět povrchově odtékající vodu jen do sousedních lesních porostů, ideálně do infiltrace lesními půdami nebo alespoň do formy odtoku plošného, nesoustředěného. Úspěch a míra tohoto žádoucího působení příčných odvodňovacích zařízení je ovšem dán mírou odpovědného provedení, použitým typem, umístěním ve vzájemných kritických vzdálenostech podle podélného sklonu cestní trasy a zásadně mírně šikmo vzhledem k její podélné ose s doporučeným příčný sklonem 5-8 %. Hloubka by měla být 10 – 12 cm, šířka 8 – 10 cm (příloha č. 8.6). Tyto předpoklady mají přispět k plynulému odtoku svodnicemi a do určité míry i k projevu samočistící schopnosti těchto účelných zařízení. Jako nezbytné je třeba také protierozní zabezpečení výtoků (vyústění) svodnic zejména na delších a příkrých násypových svazích jednoduchým přírodě blízkým opevněním (např. kamenným nebo štěrkovým záhozem). U hladkých svodnic vyrobených z různých U profilů (příloha č. 8.7), kolejnic, je předpokládán značný podíl samovolného čištění, ale přesto je vhodné provozní prohlídky dodržovat. Vybavení a účinnost příčných odvodnění, vedou ve svých konečných důsledcích zejména u zemních cest k zachování provozuschopnosti a prodloužení nutných údržbových cyklů.

Doporučené vzájemné vzdálenosti svodnic závislé na podélném sklonu nivelety cesty:

Sklon Vzdálenost svodnic

Do 5 % 60 mDo 6 % 55 mDo 7 % 50 mDo 8 % 30-45 mDo 10 % 26-36 mDo 12 % 22-32 mDo 14 % 18-28 mDo 16 % 14-26 m

Kopané svodnice

Příčné odvodnění podobné svodnici užívané zejména na svážnicích, lanovkových linkách, nezpevněných cestách. Rigol je v podstatě vykopaný kanál napříč cestou. Hloubka a šířka záleží na svažitosti, podkladu a možném zatížení vodou. Odtokový kanál by měl vést dostatečně daleko do lesního porostu, aby se mohla voda včas infiltrovat a nedocházelo tak ke zpětnému stékání vody na cestu. Vhodné je opatřit odtokový kanál kalovou jímkou. Rigol je na rozdíl od svodnice náročnější na údržbu. Není vhodné rigol umístit tam, kde je cesta využívána zejména automobily určenými k odvozu dřeva a osobními automobily.

5.6.2 SANACE STRŽÍ

Při sanaci strží se nejdřív musí zajistit dno strže například prahy, stupni, rovnaninami, garnisáží. Dále se stabilizují svahy správně zhotovenou klejonáží nebo půtky z pletiva. Záhlaví svahu se stabilizuje např. vysazením vrby, olše, jeřábu, javoru společně s kamenným záhozem.ÚPRAVY:

Kamenné rovnaniny Suché přehrážky Prahy, stupně Plůtky a pletiva Garnisáže, klejonáže Kordonová výsadba dřevin

5.6.2.1 Garnisáž, klejonážNejvětší pozornost je však třeba věnovat stabilizaci vrcholové části - zhlaví strže. Tato část je obvykle v největším sklonu a rozšiřuje se směrem vzhůru k rozvodnici. Stabilizace zhlaví (hlavního

koryta i případných jednotlivých ramen) strže je třeba zajistit především odvodněním vody do bočních ramen záchytným příkopem nejlépe k prvnímu opevněnému objektu trasy. Dále je třeba stabilizovat zhlaví tzv. garnisáží - vegetačním opevněním, kdy se dno hlavové části strže vyloží jehličnatým nebo listnatým klestem. Klest se ukládá tak, aby větve byly silnějším koncem zabodnuty do dna a přitlačený povrchem proti sklonu dna. Další vrstvy jsou kladeny tak, aby o určitou délku přesahovaly spodní vrstvy. Napříč této klestové skladby se připevní dřevěné tyče, tlačené kůly se zarážkou co nejníže ke dnu. Celá klestovina se ještě zatíží kameny. Toto opatření se provádí vzestupně proti sklonu dna. V průběhu srážko-odtokového procesu se garnisáž zanáší splaveninou a naplavená ornice umožňuje vyklíčení semen i vzrůst vysazených sazenic nebo vrbových řízků. Svahy strže se upravují tak, aby bylo dosaženo vyrovnání hmot v příčném i podélném směru. Celý profil strže (dno i svahy) by měly být zajištěny vegetací, přičemž finálním stavem je úspěšná výsadba vysokorostoucích dřevin po předchozích hrázkových nebo terasových úpravách svahů strže. Častou a účinnou úpravu těchto svahů zajišťuje tzv. klejonáž -biotechnické opatření, vycházející ze zabezpečení patek svahů při dně strže, kde se stejným způsobem jako u garnisáže položí klest, přitlačený příčnými tyčemi, upevněnými kůly k zemi a zatíženými kameny. Tyto řady však na sebe nenavazují jako u garnisáže, ale jsou odděleny hrázkami nebo terasami, sloužícími k přerušení povrchovému odtoku. Svahy strže je též možno stabilizovat zápletovými plůtky a pletivy, nejčastěji z vrbového materiálu. Důležité jejejich založení do úboční rýhy (hloubka alespoň 20 cm) pod úroveň terénu, aby dřevinnýmateriál měl podmínky k růstu.

Garnisáž na lesní nezpevněné cestě Gabionová zeď

Zakládání garnisáže Osazení garnisáže

Garnisáž - podélný a příčný řez

Garnisáž, je určena ke zpevnění dna suchých strží. Obsahem standardu je zaražení kůlů na obou krajích erosivní rýhy i uvnitř rýhy, položení klestu a jeho zatížení nasbíraným kamenem a sypaninou. Po stranách se zatlučou kůly a mezi ně se natluče slabší kůl nebo natáhne drát tak aby se klestová pokrývka přitiskla k zemi. Klejonáž je klestová pokrývka svahu, narušeného plošnou erozí. Klest je k zemi přitisknut jako u garnisáže.

6 Územní systém ekologické stability

Je síť ekologicky stabilních prvků v krajině budovaná na základě zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Tvoří ji biocentra, biokoridory a interakční prvky. Biocentra jsou plošná území, přirozená, přírodě blízká i umělá (rybníky..), ale vždy ekologicky stabilní. Biokoridory jsou liniové prvky propojující biocentra. Slouží k migraci živočichů a plynulému toku energií mezi ekosystémy. Interakční prvky nejsou dány přímo zákonem. Jedná se o jaké si nárazníkové zóny mezi ÚSES a okolní nestabilní krajinou.Z hlediska významu je síť ÚSES: Nddregionální, regionální a lokální.

Biocentra BiokoridoryInterakční

prvkyÚSES

6.1 ZÁSADY TVORBY ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V RÁMCI PÚ

Vyhodnotí se návaznost na ÚSES vyššího stupně (regionální, nedregionální). Základním krokem při začleňování dokumentace ÚSES do procesu KPÚ je překreslení plánu ÚSES schváleného v územním plánu sídelního útvaru(nebo samostatným ÚR) nebo generelu ÚSES pokud územní plán není zpracován, do měřítka KM s rozlišením na prvky jednoznačně vymezené a prvky rámcově vymezené.Zpracovatel tak dostane do rukou podklad, jenž mu poskytne základní informaci o potřebách ploch pro zabezpečení funkčního ÚSES.Základní rozdíl mezi prvky ÚSES vymezenými v ÚPD (nebo v samostatně schváleném plánu ÚSES)jednoznačně a rámcově spočívá v jejich vzájemném vztahu s jinými společenskými zájmy v území. Lokalizace prvků jednoznačně vymezených jsou podřízeny všechny ostatní zájmy v území zohledňované v KPÚ. Prvky rámcově vymezené poskytují zpracovateli daleko širší prostor pro uplatnění dalších zájmů. Lokalizace jednoznačně vymezených prvků ÚSES v průběhu tvorby návrhu KPÚ nedoznají pravděpodobně větších změn. Vzhledem ke skutečnosti, že byly takto navržené prvky již schváleny obecně závazným předpisem (územním plánem nebo ÚR), neměly by se podstatné připomínky k jejich lokalizaci již objevit. K drobným úpravám bude docházet při upřesňování hranic prvků, což je dáno podrobnějším měřítkem zpracování a majetku právními vztahy. Důležité je zachování metodicky požadovaných prostorových parametrů prvků ÚSES.

ÚSES v regionu

nadregionální ÚSES (Celorepublikový

význam, např. Radhošť, Makyta - n. biocentra,

hřebeny Rožnovské vrchoviny a Javorníků -

n.biokoridory

regionální ÚSES (Význam pro region,

např. Cáb, Léští, Raťkov, Obora - r. biocenta,

Vsetínské vrchy, spojená a Rožnovská Bečva -r. biokoridor)

lokální ÚSES

(v každé obci několik, je dán územním plánem)

Kategorie prvků ÚSES v ÚPD (nebo v samostatně schváleném generelu plánu ÚSES) vymezených rámcově bude procesem tvorby návrhů KPÚ ovlivněna daleko více. V praxi budou do této kategorie příslušen jednak v krajině reálně chybějící články ÚSES (zejména prvky navrhované na orné půdě či na plochách devastovaných skládkou, těžbou atd.), jednak ty prvky, které jsou navrženy v prostoru ekologicky relativně stabilního území o výrazně větší rozloze, než jaká je potřeba pro vymezení funkčního prvku ÚSES (např. V zatravněných širokých údolích nivách, v částech lesních komplexů, kde nejsou výrazné rozdíly v ekologické hodnotě jednotlivých porostů a porostních skupin atd.) Výsledkem návrhu KPÚ však musí být jednoznačná lokalizace i těchto prvků ÚSES.Rámec, do kterého je možné zasadit definitivně vymezený prvek ÚSES, je obsažen již ve schváleném území plánu nebo v samostatném ÚR k plánu ÚSES. Zohledněna musí být každá skutečnost, která vyvstane v průběhu řešení KPÚ a která se zároveň může dotknout územního vymezení daného prvku ÚSES.

Z hlediska správné tvorby funkčního ÚSES je potřebné dodržovat následující zásady:a. Je třeba dbát na dodržení funkčních prostorových parametrů ÚSES, daných speciálními

metodickými předpisy pro vymezování ÚSES. Při upřesňování lokalizace dvou sousedních biocenter může např. Dojít k situaci, kdy délka biokoridoru, spojujícího obě biocentra přesáhne maximální možnou metodicky danou délkou. V takovém případě je třeba na základě společenské dohody účastníku dohody řízení o PÚ najít řešení, které zajistí splnění předepsaných prostorových parametrů. Pomine-li se lesní půda, budou se patrně prostorové parametry většiny upřesňovaných základních skladebních prvků ÚSES blížit parametrům, limitujícím jejich funkčnost (zejména u plošné výměry biocenter a šířky biokoridorů).

b. V případě navrhování biocentra lokálního významu na rozloze blízké minimální potřebné velikosti biocentra je důležitý též tvar biocentra. Z funkčního hlediska je ideální maximální poměr plochy biocentra k jeho obvodu – tedy tvar kruhovitý. Vzhledem k odlišným zájmům praktického obhospodařování pozemků, preferujícím spíše pravoúhlé uspořádaní, však nebude možno takový tvar v kulturní krajině reálně prosazovat. Je tedy třeba se alespoň snažit poměr plochy biocentra k jeho obvodu co nejbližší poměru maximálně možnému. Se snižováním tohoto poměru je pak nutné zhodnotit potřebu maximálně možnému. Potřebu adekvátního zvětšení velikosti biocentra. Jelikož neexistuje žádný závazný metodický podklad, který by určoval, jaký tvar biocentra blízkého minimálním parametrům je únosný pro zabezpečení jeho tvar funkčnosti, bude záležet při návrhu definitivního tvaru biocentra zejména na tvůrčích schopnostech projektanta a jeho vztahů ke krajině.

Specifické postavení v rámci ÚSES mají interakční prvky. Pokud se jejich návrh objevuje již ve schváleném územním plánu, jde v převážné většině případů o řešení směrná, upozorňující buď na potřeby zabezpečení ekostabilizujícího působení v té části krajiny, kde působení biocenter a biokoridorů je vzhledem k jejich vzdáleností nedostatečné, nebo na jiné potřeby území, zjištěné terénním průzkumem (zejména potřeby zabezpečení půdoochranných a krajinotvorných funkcí). Závazné návrhy interakčních prvků se obvykle týkají pouze lokalit s významnou aktuální ekostabilizující funkcí, nezařazených mezi základní stavební prvky ÚSES (biocentra a biokoridory)Pro interakční prvky nejsou dosud stanoveny žádné limitující prostorové parametry ani žádné jiné požadavky, které by omezovaly jejich konečnou podobu. Interakční prvky tedy mohou mít velice rozmanitý charakter. Pro své postavení v územním systému by měl systém interakčních prvků liniového charakteru navazovat na biocentra či biokoridory. Bez této návaznosti nemohou plnit svoji základní funkci-zprostředkování příznivého působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Zároveň mohou interakční prvky

sloužit jako plochy, které umožňují existenci určitých druhů organismů, charakteristických zejména pro zemědělskou krajinu (vedle travobylinných ladních druhů některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, obojživelníku atd.)Konkrétní návrhy nových interakčních prvků budou vznikat především při dotváření ÚSES v průběhu zpracování návrhů KPÚ. Lokalizace interakčních prvků bude do značné míry podřízená plnění i jiných než ekologických funkcí.Doporučujeme se zpracovat jednotlivé prvky ÚSES v tabelární formě.

6.2 PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ PARAMETRY ÚSES

Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kriterií vymezování ÚSES, jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí. Jak bylo uvedeno výše, dodržení prostorových parametrů je významné pro dosažení funkčnosti celého systému. Menší biocentrum, užší nebo delší biokoridor rozhodně nebudou plnit požadované funkce. Prostorové parametry ÚSES jsou uvedeny v metodickém předpisu (194)

6.2.1 MINIMÁLNÍ VELIKOST BIOCENTERa. Minimální velikost biocenter lokálního významu:

-lesní společenstva: minimální velikost je 3 ha za předpokladu, že jde o kruhový tvar. U všech tvarů biocenter je třeba dbát , aby minimální plocha přirozeného lesního prostředí biocentra min 1 ha,-mokřady: aby se mokřad mohl stát autonomním biocentrem, musí mít minimální rozlohu 1 ha,-luční společenstva: minimální velikost je 3 ha,-společenstva stepních lad: minimální velikost jako samostatného biocentra je 0,5 ha skutečného povrchu (nikoli ve svislém průmětu),-společenstva kombinovaná : minimální velikost je 3 ha.Pokud biocentrum reprezentuje odlišná stanoviště, může jeho celková minimální výměra odpovídat součtu minimálních výměr pro příslušná stanoviště , ale z titulu reprezentativnosti v jediném případě v rámci biochory (stanoviště se rozumí STG)

b. Minimální velikost biocenter regionálního významu:-lesní společenstva 1. a 2. vegetační stupně: minimální velikost je 30 ha s tím, že tuto plochu je možno mírně snížit u oligotrofních stanovišť až na 20 ha. Významný rozdíl vnáší do plochy způsob lesnického obhospodařování, kdy základní parametr 30 ha platí pouze pro podrostní a výběrné způsoby hospodaření, pro hospodářství holosečné je nutno jej zdvojnásobit,-lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně : minimální velikost je 20 ha, u oligotrofních stanovišť až 15 ha, při holosečném 40 ha,-lesní společenstva 5. vegetační stupně : minimální velikost je 25 ha s možností snížení u oligotrofní řady na 20 ha s dvojnásobnou velikostí u holosečného hospodaření,-lesní společenstva 6. a 7. vegetačního stupně : minimální velikost je 40 ha s možností snížení u trofický chudších řad až na 30 ha . I zde platí vztahy dle způsobu hospodaření,-přírodní společenstva 8. a 9 vegetačního stupně :minimální velikost je 30 ha,-lesní společenstva tvrdého luhu: minimální velikost je 30 ha, při holosečném způsobu hospodaření 60 ha,

-lesní společenstva olšin a měkkého vrbo-topolového luhu: minimální velikost je 10 ha.Optimální výměra lesního biocentra regionálního významu vesměs překračuje (z důvodu ochrany genofondu autochtonních dřevin) minimální doporučenou výměru genové základny lesních dřevin, tj. 100 ha.Důležitým kritériem cílového stavu biocentra je věková různorodost dřevinného patra,jež má pro dosažení trvanlivosti a vyrovnanosti funkcí zásadní význam. Výrazná převaha jednoho vývojového stádia prostoru v biocentru vede k výkyvům v plnění některých funkcí prostoru a snižuje jeho odolnost vůči stresovým faktorům.Proto je nezbytné, aby alespoň funkčně způsobila biocentra regionálního a vyššího významu zahrnovala v přiměřeném poměru všechna čtyři základní porostní stádia , jejichž věkové rozptýlení se značně liší podle dřeviny( její dlouhověkosti) a typu stanoviště (chudé, bohaté, primárně labilní):

– mladé zapojující se prostory, dolní nebo holiny (0-30 let),– zapojené skupiny mladšího a středního věku (20-80 let),– dospívající a vývojové zralé prostory ( 60- 150 let),– rozpadové stádium (120-180 a více let)-alespoň v minimálním podílu,– společenstva mokřadů: minimální velikost je 10 ha,– luční společenstva: minimální velikost je 30 ha,– společenstva stepních lad: Minimální velikost je 10 ha,– společenstva skalní: Minimální velikost 0,5 ha skutečného povrchu (nikoliv svislém

průmětu, aby nebyly znevýhodněny svislé skalní stěny na nichž jsou skalní společenstva nejlépe zachována)

c. Minimální velikost biocenter nadregionálního významu Dělení nadregionálních biocenter na reprezentativní a kontaktní je významné, protože biocentra mají velkou rozlohu a obsahují vždy několik typů ekosystému. Ve většině případů budou kombinovaná, musí však plošně převažovat ekosystémy pro daný bioregion typické (reprezentativní)Nedregionální biocentrum má jádrové území (jádro) a ochranou zónu. Minimální výměra je 1000 ha, provincionálního biocentra 10 000 ha. Rozloha jádrového území se předpokládá cca 300 ha, protože by mělo zahrnovat škálu typických ekosystémů daného bioregionu. Unikátních nadregionálních biocenter je nutné stanovit optimální rozlohu individuálně.

6.2.2 MAXIMÁLNÍ DÉLKY BIOKORIDORŮ A MOŽNOSTÍ JEJICH PŘERUŠENÍ

a. Maximální délky biokoridorů místního významu a jejich přípustné přerušení:-lesní společenstva: maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je max. 15M,-mokřadní společenstva: maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je možné maximálně na 50m při přerušení zpevněnou plochu, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků,-společenstva kombinovaná: maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je do 50 m při přerušení zastavěnou plochu 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků,-luční společenstva: maximální délka je 1500 m, možnost přerušení je max. 15 m,-společenstva stepních lad v v biochorách se souvislým rozlišením 1. vegetačního stupně (jsou považována za přírodě blízká): maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je do 50 m při přerušení zastavěnou plochu, 80 m při přerušení ornou půdou, 100m při ostatních druzích pozemků,

b. Maximální délky biokoridorů regionálního významu a jejich přípustné přerušení:-lesní společenstva: maximální délka je 700 m, možnost přerušení bezlesím je možné do 150 m (ovšem za předpokladu, že bude biokoridor pokračovat minimálně v parametrech lokálního biokoridoru)-mokřadní společenstva: maximální délka je 1000 m možnost přerušení je možné maximálně 100 m při přerušení stavební plochou, 150 m při přerušení ornou půdou, 200 m při ostatních druzích pozemků,-Luční společenstva v 5. až 9 vegetačním stupni: maximální délka je 700 m možnost přerušení je max. 100 m stavební plochou , 150 m při přerušení ornou půdou 200 m ostatními druhy pozemků,-luční společenstva niv v 1. až 4 vegetačním stupni: maximální délka je 500 m, možnost přerušení je max. 100 m stavební plochou, 150m přerušení ornou půdou, 200 m ostatních druzích pozemků,-společenstva stepních lad: maximální délka je 500 m, možnost přerušení je max. 100 m, stavební plochou, 150 m při přerušení ornou půdou, 200 m při ostatních druzích pozemku,

Složený biokoridor:jde o speciální, i když v praxi nejvíce používaný případ, kdy se do velmi dlouhého biokoridoru vkládají lokální biocentra na malých vzdálenostech. Vzdálenosti těchto lokálních biocenter by měly pokračovat maximální délky uvedené v předcházejících odstavcích.Celková délka složení biokoridorů od jednoho regionálního biocentra k druhému je maximálně 8000 m za předpokladu alespoň jedenácti mezilehlých lokálních biocenter.

6.2.3 MINIMÁLNÍ ŠÍŘKY BIOKORIDORŮ

a. Minimální šířky biokoridorů lokálního významu: -lesní společenstva: 15m, -společenstva mokřadů: 20m, -luční společenstva: 20 m, -společenstva stepních lad: 10m

b. Minimální šířky biokoridorů regionálního významu: -lesní společenstva: 40 m, -společenstva mokřadů: 40m -luční společenstva: 50m - společenstva stepních lad: 20m

7 Územní plánování, koordinaci, legislativa provádění PÚ

Územní plány a pozemkové úpravy jsou propracované svébytné dokumenty se zásadním vlivem na rozvoj území obce, města ale i státu. Každý z těchto dokumentů je ve svém působení nenahraditelný. Současně je však dostatek prostoru, kde se oba dokumenty prolínají a je nezbytné efektivně koordinovat jejich specifické role a působnosti.

7.1 HLAVNÍ PROBLÉMY KOORDINACE ÚZEMNÍCH PLÁNŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV

časový horizont- životnost územního plánu cca deset až dvacet let, změny územního plánu jsou možné a

akceptovatelné,- životnost pozemkových úprav se předpokládá na desítky let, změny hranic pozemkové

držby jsou velmi obtížné a finančně nákladné, dochází k nové organizaci pozemků a základních krajinných struktur;

obsah zpracování- územní plán je koncepčním dokumentem rozvoje území- plán společných zařízení je zpracováván na úrovni dokumentace stavby pro územní řízení;

podrobnost zpracování- územní plán pracuje s plochami a koridory- pozemková úprava je řešena v podrobnosti parcel, popř. břemen k jednotlivým pozemkům.

forma projednání (odsouhlasení)- oba dokumenty se projednávají s dotčenými orgány, samosprávou a veřejností, rozdílné

jsou možnosti vypořádání námitek a připomínek ze strany vlastníků pozemků- v procesu pozemkových úprav je pozice vlastníka pozemku klíčová a bez souhlasu vlastníka

nelze pozemkovou úpravu zdárně dokončit.

7.2 POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PLÁNŮÚzemní plánování zajišťuje předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území obcí tím způsobem, že soustavně a komplexně řeší účelné využití a prostorové uspořádání území s cílem dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Územní plán se pořizuje pro celé území obce Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán člení území obce na plochy, které se vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2.Pořízení územního plánu není ze zákona povinné. Náklady na zpracování územního plánu hradí obec. Zpracování územního plánu provádí autorizovaný projektant. Územní plán projednává pořizovatel s dotčenými orgány, sousedními obcemi a veřejností; dotčeným orgánem je vždy, mimo jiné, příslušný pozemkový úřad.

7.2.1 POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Fáze pořízení Komentář Odkaz na právní

předpisRozhodnutí o pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce z vlastního podnětu, na návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana obce, na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

§ 44 SZ

Zadání územního plánu

Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu a projedná ho mj. s dotčenými orgány a vyzve je k uplatnění požadavků. Na základě uplatněných požadavků upraví návrh zadání a předloží ke schválení zastupitelstvu obce.

§ 47 SZ (obsah zadání -příloha č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.)

Koncept územního plánu

V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu ochrany přírody se v zadání územního plánu uloží zpracování konceptu územního plánu prověřujícího variantní řešení územního plánu.

§ 47 - § 49 SZ

Návrh územního plánu

Projektant zpracuje návrh územního plánu.O návrhu územního plánu vede pořizovatel společné jednání mj. s dotčenými orgány a vyzve je k uplatnění stanovisek. Návrh územního plánu posoudí také krajský úřad. Podle výsledku projednání projektant případně upraví návrh územního plánu.

§ 50 a § 51 SZ(obsah vyhodnocení ZÚR a ÚP na URÚ a obsah ÚP -přílohy č. 5 a 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.)

Řízení o územním plánu

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Nejpozději na tomto projednání lze uplatnit připomínky a námitky. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. Podle výsledku projednání projektant případně upraví návrh územního plánu.

§ 52 a § 53 SZ

Vydání územního plánu

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Územní plán nelze měnit

§ 54 SZ

rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.Vyhodnocování územního plánu a jeho změny

Pořizovatel vždy po 4 letech předkládá obci zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období, která se může stát východiskem pro zpracování změny územního plánu.

§ 55 SZ

7.3 ZPRACOVÁNÍ A REALIZACE POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Pozemkové úpravy jsou základním nástrojem optimálního a racionálního uspořádání pozemků a vlastnických práv k pozemkům v nezastavěném území obce a svým způsobem podporují realizaci územního plánu v zastavěném i nezastavěném území. V situaci, kdy nemá obec platný územní plán nebo je nezbytné ho změnit, jsou pozemkové úpravy pro územní plán nezbytným podkladem. Pozemkové úpravy jsou:

základním nástrojem optimálního a racionálního uspořádání pozemků a vlastnických práv k pozemkům,

nástrojem obnovy katastrálního operátu, nástrojem zejména nového uspořádání krajiny, její ochrany a tvorby.

7.3.1 PRŮBĚH PROCESU POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Etapa pozemkové úpravy Odkaz na zákon

Náplň etapy

Zahájení řízení (§ 6) Řízení zahajuje vždy pozemkový úřad.

Zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou.

Pozemkový úřad vyrozumí o zahájení řízení dotčené správní úřady s tím, aby stanovily podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních právních předpisů.

Formulace návrhu zadání pozemkové úpravy

Pozemkový úřad zformuluje zadání a vybere, dle zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, zpracovatele návrhu PÚ.

Úvodní jednání(§ 7) Svolává je pozemkový úřad. Slouží

k seznámení účastníků řízení s účelem, formou a předpokládaným obvodem pozemkové úpravy a způsobem ocenění

pozemků. Na úvodním jednání se volí sbor zástupců vlastníků. Pozemkový úřad obvykle nezve zástupce dotčených správních úřadů.

Soupis a ocenění nároků vlastníků

(§ 8) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků.

Návrh pozemkových úprav(§ 9)

(§ 9)

(§ 9)

Pozemkový úřad zajišťuje odborné zpracování návrhu pozemkových úprav. Návrhu nového uspořádání pozemků předchází zpracování plánu společných zařízení. Návrh plánu SZ je projednán a schvalován na veřejném zasedání zastupitelstva obce po předchozím posouzení ve sboru zástupců vlastníků.Předkládá dotčeným orgánům státní správy zpracovaný plán společných zařízení.

Rozhodování o pozemkové úpravě

(§ 11)

(§ 11)

Předpokladem pro vydání rozhodnutí o schválení návrhu PÚ je souhlas s návrhem a to vlastníků tří čtvrtin výměry půdy řešené v PÚ. Po vystavení návrhu k veřejnému nahlédnutí z hlediska vznesení případných námitek a připomínek a následném závěrečném jednání vydá pozemkový úřad rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy. Rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a doručuje všem známým účastníkům řízení. Po nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí vydá pozemkový úřad rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a doručuje všem známým účastníkům řízení. Pravomocné rozhodnutí se zapisuje do katastru nemovitostí.

Provádění pozemkových úprav tj. realizace

(§ 12)

(§ 12)

Po projednání se sborem zástupců vlastníků stanoví pozemkový úřad postup realizace pozemkových úprav. Pro změny druhu pozemků, výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování

(§12)

půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav se upouští od vydání územního rozhodnutí o umístnění stavby a od rozhodnutí o využití území.Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu pozemkové úpravy vlastní (obvykle) obec.

Péče o uskutečněná opatření dle občanského zákoníku

Provádí vlastník společného zařízení.

7.4 MODELOVÉ SITUACE KOORDINACE POSTUPU ZPRACOVÁNÍ ÚP A NÁVRHU PÚ

Obec má platný územní plán, je zahájena pozemková úprava V území jsou pozemkové úpravy zapsány v katastru nemovitostí a poté dochází ke

změně, případně zpracování nového ÚP Územní plán nebo jeho změna jsou pořizovány a zpracovávány současně s pozemkovou

úpravou Územní plán je pořízen s ohledem na možnost budoucího zpracování pozemkové úprav

7.4.1 OBEC MÁ PLATNÝ ÚZEMNÍ PLÁN, JE ZAHÁJENA POZEMKOVÁ ÚPRAVA

Většina územních plánů, zvláště zpracovaných ještě dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, příliš nezohledňovala budoucí návrh pozemkových úprav v obci.provádění pozemkové úpravyPartneři:

obec, pořizovatel územního plánu, projektant platného územního plánu, pozemkový úřad, projektant pozemkových úprav, stavební úřad, veřejnost.

Podklady a místo jejich uložení: územně analytické podklady (ÚÚP), schválený územní plán (obec, ÚÚP),

územní studie (jsou-li, má je obec) aktuální oborové dokumenty, studie a koncepce (ORP, některé může mít obec)

Postup provádění pozemkové úpravy a) Pozemkový úřad oznámí obci zahájení řízení o PÚ, obec konzultuje situaci s projektantem

ÚP a se stavebním úřadem.b) Pozemkový úřad vyrozumí katastrální úřad, pořizovatele územního plánu, stavební úřad,

orgán ochrany ZPF, ochrany přírody, orgán státní správy lesů a vodohospodářský orgán o skutečnosti, že v katastrálním území jsou zahájeny pozemkové úpravy a požádá o stanovení podmínek k ochraně jimi chráněných zájmů.

c) Pozemkový úřad vypracuje zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitele pozemkové úpravy postupem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V zadávací dokumentaci předběžně stanoví obvod pozemkové úpravy (ObPÚ). Dále stanoví koncepční požadavky na návrh pozemkové úpravy včetně požadavků na koncepci návrhu plánu společných zařízení pozemkové úpravy. K tomu využije územní plán jako závazný podklad.

d) Pozemkový úřad svolá úvodní jednání k zahájené pozemkové úpravě, na něž pozve vedle vlastníků pozemků také obec jako významného účastníka řízení o pozemkové úpravě. Obec si k tomu může přizvat projektanta ÚP.

e) Pozemkový úřad zprostředkuje spolupráci zhotovitele návrhu pozemkové úpravy s obcí ve věcech dodržování platného územního plánu. Obci je umožněno v tomto využít konzultační podporu projektanta ÚP a stavebního úřadu. Tato spolupráce se mimo jiné zaměřuje na utváření koncepce a na výsledné řešení plánu společných zařízení v souladu s územním plánem. Návrh pozemkové úpravy, zahrnující podrobné polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území, upřesňuje a konkretizuje vybrané záměry územního plánu pod dohledem obce a stavebního úřadu.

f) Projektant pozemkové úpravy shromáždí veškeré dostupné podklady o řešeném území. S jejich využitím provede vlastní podrobný terénní průzkum a analýzu řešeného území. Vysokou pozornost věnuje prověření stávajícího uspořádání systému místních komunikací a jeho návazností. Analyzuje podrobně situaci erozních jevů a stability půdního pokryvu. Vyhodnotí uspořádání vodohospodářských poměrů v řešeném území. Samostatná pozornost je věnována analýze uspořádání krajiny včetně šetření její ekologické stability a zájmů ochrany přírody a krajiny. V rámci průzkumů zhotovitel návrhu pozemkové úpravy konzultuje s místními znalci, jakož i spolupracuje s odborníky - specialisty (vodohospodáři a krajináři, se specialistou na erozní jevy v území, s projektantem cestní sítě, s odborníkem na ÚSES), kteří by měli být součástí zpracovatelského týmu minimálně do dokončení zpracování návrhu PSZ. Speciální pozornost je v konzultacích věnována obci ve věcech aplikace platného územního plánu.

g) Projektant pozemkové úpravy na podkladě podrobného polohopisného a výškopisného zaměření vypracuje technické řešení staveb plánu společných zařízení. Pro stavby společných zařízení, které to vyžadují, ověří projektant předběžným geotechnickým průzkumem jejich realizovatelnost.

h) Projektant pozemkové úpravy vypracuje koncepci návrhu uspořádání soustavy plánu společných zařízení pozemkové úpravy, projedná ji s pozemkovým úřadem, s obcí a se sborem zástupců vlastníků pozemků. Výsledkem je koordinace požadavků obce, pozemkového úřadu a zástupců vlastníků pozemků. Požadavky obce se opírají o platný ÚP. Je vhodné, aby obec využila konzultační podporu projektanta ÚP a stavebního úřadu tak, aby vybrané záměry platného ÚP byly pozemkovou úpravou pouze upřesňovány, nikoliv měněny. (viz bod o této podkapitoly.).

i) Projektant pozemkové úpravy vypracuje technické řešení dohodnuté koncepce plánu společných zařízení a projedná toto technické řešení s pozemkovým úřadem, se zástupci vlastníků pozemků (sbor zástupců), s obcí, s dotčenými orgány včetně orgánu územního plánování. Plán společných zařízení, upravený o doplňující požadavky dotčených orgánů, obce, pozemkového úřadu a zástupců vlastníků pozemků, předloží projektant pozemkové úpravy k projednání ve veřejném zasedání zastupitelstva obce.

j) Veřejné zasedání zastupitelstva obce projedná návrh plánu společných zařízení zejména z pohledu rozvojových záměrů a potřeb obce v souladu s platným ÚP), také však z pohledu zemědělského hospodaření s přihlédnutím k potřebám ochrany a tvorby životního prostředí. Kladný výsledek – schválení návrhu plánu společných zařízení veřejným zasedáním zastupitelstva obce je nutnou podmínkou pokračování procesu pozemkové úpravy.

k) Obcí schválený plán společných zařízení respektuje ÚP, který je rámcem, v němž následně projektant pozemkové úpravy navrhuje nové uspořádání pozemků v obvodu pozemkové úpravy.

l) Pozemkový úřad dokončí správní řízení o schválení návrhu pozemkové úpravy vydáním správních rozhodnutí. Na podkladě těchto rozhodnutí zapíše Katastr nemovitostí nový právní stav pozemkové držby. Zápisem do KN je proces zpracování návrhu pozemkové úpravy ukončen. Následuje vytyčování a stabilizace nových hranic pozemků podle požadavků vlastníků pozemků a výstavba společných zařízení pozemkové úpravy. Společná zařízení jsou projektově připravována v souladu se stavebním řádem, stavebně povolována a po dokončení výstavby obvykle předávána do správy a majetku obce.

m) Ukončením procesu pozemkové úpravy - jejím zapsáním do katastru nemovitostí - nabude právní moci nové uspořádání poměrů v nezastavěné části území obce. Následně je prospěšné zadat změnu ÚP.

n) V případě, že návrh PSZ s ohledem na vlastnické vztahy, změní (ne významně) skladebnou část ÚSES, umístění přístupové cesty, umístění vodohospodářských zařízení apod. při dodržení parametrů pro návrh těchto prvků a při respektování přírodních podmínek, není nutno vyvolat změnu ÚP pouze v případě, že požadovaná úprava je v souladu s platným územním plánem, resp. umožňují to stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (ve starších dokumentech regulativy územního rozvoje využití a uspořádání území). Pokud se ale jedná o plochy, pro něž byl v rámci pořízení územního plánu udělen souhlas s odnětím ze ZPF (skladebné části ÚSES, komunikace, vodohospodářská a protierozní opatření apod.) a územní plán byl zpracován digitálně nad katastrální mapou tak, že záměr lze přesně lokalizovat a identifikovat, je doporučeno pořídit změnu územního plánu.

o) V případě, že je při zpracovávání pozemkových úprav a jejich koordinaci s územním plánem potřebné využít odborností a služeb projektanta platného územního plánu, je nezbytné, aby příslušná obec s tímto projektantem uzavřela zakázku o poskytnutí jeho služeb v potřebném rozsahu.

7.4.2 V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ JSOU POZEMKOVÉ ÚPRAVY ZAPSÁNY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ A POTÉ DOCHÁZÍ KE ZMĚNĚ, PŘÍPADNĚ ZPRACOVÁNÍ NOVÉHO ÚP

Obec má k dispozici kompletní dokumentaci PÚ a tuto dokumentaci poskytne projektantovi ÚP, případně zprostředkuje pořizovateli ÚP kontakt na pozemkový úřad.

Pořízení a zpracování územního plánu

Partneři: obec, pořizovatel ÚP, projektant ÚP. pozemkový úřad, projektant pozemkových úprav, veřejnost.

Podklady a místo jejich uložení:

návrh pozemkové úpravy (obecní úřad, pozemkový úřad)

Postup pořízení a zpracování územního plánu, změny územního plánu.

Doplňující průzkumy a rozbory Pořizovatel v součinnosti s obcí a pozemkovým úřadem zajistí, aby projektantovi ÚP byla

poskytnuta dokumentace PÚ a další potřebné podklady dle konkrétní situace. Při doplňujících průzkumech a rozborech projektant ÚP porovná zpracovaný plán

společných zařízení schválené a v KN zapsané PÚ se stavem jejich realizace včetně jejich funkčnosti.

Projektant ÚP se dotáže uživatelů zemědělských pozemků, zástupců obce a místních znalců ohledně případných dalších, dosud neřešených problémů v nezastavěném území, zejména mimo obvod pozemkových úprav.

Zadání ÚP V zadání ÚP bude obsažena nutnost převzít plán společných zařízení. Záměry PSZ

schválených PÚ nebudou již zahrnuty mezi veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná

opatření. V zadání budou rovněž zahrnuty další případné požadavky na uspořádání krajiny.

Pořizovatel zašle návrh zadání všem dotčeným orgánům, mezi něž patří i pozemkový úřad, sousedním obcím a krajskému úřadu a vyvěsí jej na úřední desce.

Koncept ÚP Vzhledem k tomu, že stavby a společná opatření v nezastavěném území jsou již v rámci

projednání PÚ v území pevně fixována zápisem do KN, k požadování variant a tedy důvodům pro zpracování konceptu ÚP by mělo docházet jen zcela výjimečně.

Projektant zapracuje návrh plánu společných zařízení do konceptu územního plánu. Stavby a opatření z plánu společných zařízení, jež mají charakter veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, převezme do konceptu a nebude se jimi dále zabývat.

Při zpracování konceptu ÚP mohou být navrženy nové plochy nebo koridory, které mohou vyvolat zpracování nové PÚ (obvykle jednoduché).

Pořizovatel dbá na řádné projednání záměrů v nezastavěném území při veřejném projednání (pozve zástupce Pozemkového úřadu).

Návrh ÚP Projektant zpracuje návrh územního plánu ., v souladu s požadavky schváleného zadání,

případně na základě schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu. Dle konzultací s pozemkovým úřadem, obcí a případně i projektantem PÚ do návrhu převezme Plán společných zařízení PÚ, které by měly být realizovány.

Projektant ÚP zapracuje plán společných zařízení do návrhu územního plánu. Stavby a opatření z plánu společných zařízení, jež mají charakter veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, převezme do návrhu ÚP.

Projektant uloží pořízení regulačního plánu nebo územní studie pro plochy v nezastavěném území, které je třeba řešit detailněji a stanoví hlavní podmínky pro něj (např. velkoplošná komerční investice, rekreační zóna nebo liniová stavba). Zpracování zadání pro tento regulační plán nebo územní studii bude konzultováno s příslušným odborníkem (projektantem PÚ, krajinářem, vodohospodářem, dopravním inženýrem atd.).

Pořizovatel organizuje společné jednání s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem. Účastníkem tohoto jednání je vždy mimo jiné i pozemkový úřad.

Řízení o územním plánu Pořizovatel organizuje veřejné projednání ÚP, účast zástupce pozemkového úřadu je

žádoucí. Na základě projednání, zpracuje pořizovatel s určeným zastupitelem návrh rozhodnutí o

námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu územního plánu. V případě nutných změn v nezastavěném území je třeba jej řešit s příslušnými odborníky.

V případě podstatné úpravy návrhu ÚP, zejména v nezastavěném území, zorganizuje pořizovatel opakované veřejné projednání, k němuž je přizván i zástupce pozemkového

úřadu.

- V případě, že je při zpracovávání územního plánu a jeho koordinaci s návrhem pozemkových úprav třeba využít odborností a služeb projektanta zapsaných pozemkových úprav, je nezbytné, aby příslušná obec s tímto projektantem uzavřela zakázku o poskytnutí jeho služeb v potřebném rozsahu.

7.4.3 ÚZEMNÍ PLÁN NEBO JEHO ZMĚNA JSOU POŘIZOVÁNY A ZPRACOVÁVÁNY SOUČASNĚ S POZEMKOVOU ÚPRAVOU

Postup v rámci Pořízení a zpracování Územního plánu

Partneři: obec, pořizovatel ÚP, projektant ÚP. pozemkový úřad, projektant pozemkové úpravy, veřejnost.

Podklady a místo jejich uložení: územně analytické podklady (ÚÚP) pracovní návrhy společných zařízení,zpracované projektantem PÚ

Postup v rámci pořízení územního plánu nebo jeho změny

Doplňující průzkumy a rozbory Na základě vzájemné dohody úřadu územního plánování a pozemkového úřadu je

sjednán a schválen systém vzájemné spolupráce při souběžné práci na obou dokumentacích. Podnět k jednání dá úřad, který zjistil, že již bylo zahájeno pořizování druhého dokumentu (PÚ nebo ÚP).

Doplňující průzkumy a rozbory nezastavěného území sloužící k upřesnění stávajících územně analytických podkladů (ÚAP) s potřebnými dotazy na místní znalce, konzultace s odborníky vodohospodáři a krajináři a doplnění zjištění nezbytných pro stanovení dosavadního funkčního využití nezastavěného území, stanovení hlavních problémů k řešení a ke zpracování koncepce uspořádání krajiny.

Projektanti ÚP a PÚ (poté, kdy jsou prostřednictvím pořizovatele ÚP a pozemkového úřadu navzájem zkontaktováni) provádí průzkum koordinovaně a zjištěné jevy a problémy vzájemně konzultují na pravidelných společných pracovních jednáních. Požadavek pravidelných společných jednání a vzájemné koordinace bude pokud možno obsažen již ve výzvě na výběr zpracovatele ÚP a PÚ.

Úřad územního plánování, pozemkový úřad i obec poskytuje projektantům k doplňujícím průzkumům vše potřebné.

Zadání ÚP Pořizovatel ÚP ve spolupráci s pozemkovým úřadem a obcí zpracuje návrh zadání ÚP

včetně požadavků na uspořádání krajiny, všech záměrů a problémů nezastavěného území obce dle přílohy č. 6 k vyhl. č. 500/2006 Sb. Je účelné, aby pořizovatel ÚP sjednal konzultace projektantů PÚ a ÚP při tvorbě zadání. Pozemkový úřad vyjádří své požadavky na zadání z hlediska připravované pozemkové úpravy. V zadání se uvede, bude-li žádoucí zpracovat varianty konceptu a jejich zaměření.

Pořizovatel ÚP zašle zpracované zadání všem dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu a vyvěsí je na úřední desce.

Koncept ÚP Projektant zpracuje koncept ÚP včetně koncepce uspořádání krajiny, kterou zpracuje

v koordinaci se zpracovávaným plánem společných zařízení, ve variantách. Varianty návrhu zhodnotí projektant PÚ vzhledem k přírodním podmínkám a složitosti

vlastnických vztahů. Pořizovatel při výběru varianty zohlední řešení navržené projektantem PÚ s ohledem na znalost vlastnických vztahů a na podrobnější terénní průzkum v PÚ.

Pořizovatel dohodne koncepci uspořádání krajiny s Pozemkovým úřadem. Ke společnému jednání a veřejnému projednání zve zástupce Pozemkového úřadu.

Pořizovatel ÚP v součinnosti s pozemkovým úřadem i s projektanty ÚP i PÚ na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání zpracuje návrh rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení v nezastavěném území, která se pak stane i součástí plánu společných zařízení. Tento návrh je součástí návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.

Z dosavadní praxe vyplývá, že ke zpracování konceptu dochází zcela výjimečně.

Návrh ÚP Projektant zpracuje návrh územního plánu v koordinaci s projektantem PÚ (plánu

společných zařízení). Pokud byl zpracován koncept, vychází při zpracování návrhu ze společně projednané varianty. Koncepci uspořádání krajiny, zpracované pokud možno formou samostatného výkresu, navrhne v koordinaci s projektantem PÚ tak, aby jej projektant PÚ mohl s ohledem na přírodní podmínky dále rozpracovat jako návrh plánu společných zařízení. Návrh bude obsahovat vymezení VPS a VPO, navržených v koordinaci s projektantem PÚ a zástupci obce.

Územním plánem může být uloženo pořízení regulačního plánu nebo územní studie pro plochy v nezastavěném území, které je třeba řešit detailněji a stanoví hlavní podmínky pro něj. Zpracování zadání pro tento regulační plán nebo územní studii bude konzultováno s projektantem PÚ, zasahuje-li do obvodu PÚ. Takový RP (nebo jeho část zasahující do obvodu PÚ) může být projednán jako plán společných zařízení.

Pořizovatel zorganizuje společné jednání s dotčenými orgány včetně pozemkového úřadu, sousedními obcemi a krajským úřadem.

Proces zpracování a projednání návrhu PÚ bude zpravidla časově a procedurálně náročnější. ÚP by neměl být – je-li to možné - vydán dříve, než bude schválen plán společných zařízení.

Projektant dle potřeby upraví návrh ÚP a takto upravený návrh je předkládán veřejnosti.

Řízení o územním plánu Pořizovatel zorganizuje veřejné projednání o ÚP, účast projektanta PÚ a zástupce

pozemkového úřadu je nezbytná. V případě podstatné úpravy návrhu ÚP, zejména v nezastavěném území, zorganizuje

pořizovatel opakované veřejné projednání, za přítomnosti pozemkového úřadu a obou projektantů.

V případě problému v nezastavěném území je třeba jej řešit v koordinaci s projektantem PÚ s příslušnými odborníky.

Postup v rámci provádění pozemkové úpravy Partneři:

obec, úřad územního plánování, pořizovatel územního plánu, projektant územního plánu, stavební úřad, pozemkový úřad, projektant pozemkových úprav, zástupci sboru vlastníků, katastrální úřad, veřejnost.

Podklady a místo jejich uložení: územně analytické podklady (ÚÚP), doplňující průzkumy a rozbory provedené projektantem ÚP (jsou-li, má je obec), rozpracovaný územní plán (projektant, příp. pořizovatel), aktuální oborové dokumenty, (krajinné) studie a koncepce, (ORP, některé mohou být na

obci), územní studie (jsou-li, má je obec)

Postup provádění pozemkové úpravy Pozemkový úřad vyrozumí katastrální úřad, pořizovatele územního plánu,

stavební úřad, orgán ochrany ZPF, ochrany přírody, orgán státní správy lesů a vodohospodářský orgán o skutečnosti, že v katastrálním území budou zpracována pozemková úprava a požádá o stanovení podmínek k ochraně zájmů.

Pozemkový úřad oznámí obci zahájení řízení o PÚ, obec (popř. obec s rozšířenou působností) oznámí řízení o PÚ projektantovi územního plánu a zprostředkuje zpracovateli PÚ kontakt na projektanta ÚP.

Pozemkový úřad svolá jednání, na němž bude, za přítomnosti projektantů PÚ a ÚP, upřesněn obvod pozemkové úpravy a rovněž bude dohodnut systém následné spolupráce.

Projektant pozemkové úpravy provede podrobný terénní průzkum a analýzu nezastavěného území, problémy v území zejména z oblasti vodohospodářských a erozních jevů konzultuje s místními znalci, jakož i s odborníky - specialisty (vodohospodáři a krajináři, se specialistou na erozní jevy v území, se zpracovatelem cestní sítě, se specialistou na ÚSES). Vhodná je průběžná konzultace, případně souběžné terénní průzkumy s projektantem územního plánu. Setkání a konzultace se sborem zástupců vlastníků, místními znalci, se zástupci obce. Projektant pozemkové úpravy spolu s projektantem územního plánu zpracují optimální řešení nezastavěného území tak, aby mohl být návrh plánu společných zařízení PÚ následně schválen. Veřejně prospěšné stavby a opatření ÚP, které byly zařazeny do PSZ, projektant ÚP zapracuje, ale nebude se jimi dále zabývat.

Pozemkový úřad zabezpečí projednání a schválení plánu společných zařízení na veřejném zasedání zastupitelstva, a to za účasti projektanta ÚP.

7.4.4 ÚZEMNÍ PLÁN JE POŘÍZEN S OHLEDEM NA MOŽNOST BUDOUCÍHO ZPRACOVÁNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY

- Většina územních plánů, zvláště zpracovaných ještě dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, příliš nezohledňovala následné zpracování pozemkové úpravy.

Návrh územního plánu by měl být zpracován tak, aby navržené řešení krajiny bylo doporučením, které bude v rámci zpracování pozemkové úpravy upřesněno s ohledem na přírodní podmínky území a projednání s vlastníky. Územní plán nemá k dispozici podklady pro definitivní umístění staveb a opatření jež jsou v pozemkových úpravách zpracovány v plánu společných zařízení (např. chybějící skladebné části ÚSES, polní cesty, protierozní a vodohospodářská opatření apod.). Projektant ÚP tedy při navrhování těchto staveb a opatření vymezí jádro, resp. osu a kolem tak širokou plochu či koridor, nakolik to přirozené hranice pro jejich umístění umožňují. Tímto způsobem bude možno v mnoha budoucích sporných případech dosáhnout souladu mezi platným územním plánem a návrhem společných zařízení, aniž by tak bylo následně nutno pořídit změnu územního plánu.

- Následující text tedy navrhuje způsob pořízení územního plánu, který zohlední budoucí zpracování pozemkové úpravy.

Partneři:

obec, pozemkový úřad, pořizovatel ÚP, projektant ÚP, specialisté - vodohospodáři, krajináři veřejnost

Podklady a místo jejich uložení: územně analytické podklady (ÚÚP) podklady o rozpracovaných nebo ukončených pozemkových úpravách v sousedních k.ú. s

ohledem na návaznost liniových staveb, skladebných částí ÚSES apod. územní studie (jsou-li, má je obec)

Postup Pořízení a zpracování územního plánu

Doplňující průzkumy a rozbory Doplňující průzkumy a rozbory nezastavěného území sloužící k upřesnění stávajících územně analytických podkladů (ÚAP) s cílem:

zjištění aktuálního stavu a funkčního využití nezastavěného území (krajiny) včetně jeho dalších hodnot a specifik nepostižených v ÚAP, které je třeba následně respektovat při procesu pozemkových úprav

stanovení hlavních problémů k řešení a ke zpracování koncepce uspořádání krajiny jako podkladu pro Plán společných zařízení pozemkové úpravy

doplnění informací nezbytných pro vymezení potřeby veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v krajině.

Projektant se při doplňujících průzkumech a rozborech s ohledem na budoucí pořízení pozemkové úpravy a zejména na zpracování Plánu společných zřízení zaměří zvláště na:

členitost terénu ve vztahu ke způsobu a intenzitě využití půdního fondu, ověření stavu a funkčnosti viditelných objektů technické infrastruktury v terénu (VVN,

regulační stanice plynovodů, vodojemy, závlahová a odvodňovací síť atd.), míru ohrožení pozemků vodní a větrnou erozí; zejména délka a sklon svahu, případně

délka pozemku ve směru převládajících větrů, existenci přirozených a tradičních zábran působících přerušení povrchového odtoku –

meze, remízky, cesty s protierozním vedením, apod. a možnosti jejich rozšíření, stav a rozsah sítě polních a lesních cest z hlediska zatížení a možného využití v místní

zemědělské dopravě, protierozní ochraně, turistice a cykloturistice, srovnání současného stavu území s jeho historickými mapami s ohledem na možné potřeby úprav a rozšíření sítě cest,

stav a potřeby doplnění kostry ekologické stability a skladebných částí všech kategorií ÚSES,

důležité orientační body a rozcestí, místa rozhledů a významných událostí, prameny a studánky i další, jakkoliv zajímavá místa včetně podmínek pro jejich zachování a případné

úpravy, veškerá zvláště chráněná území, registrované významné krajinné prvky a další biologicky,

geologicky i krajinářsky zajímavé lokality, hodnotné a památné stromy, včetně podmínek jejich údržby,

architektonicky, historicky, umělecky i národopisně zajímavé lokality, drobné zejména sakrální a technické historické stavby a další objekty turistického zájmu, včetně možností a podmínek jejich údržby,

vodní toky – charakter koryta a břehového porostu – potřeba údržby a revitalizace, stav rybníků a vodních nádrží, jejich vhodnost pro rekreaci a další perspektivní lokality pro

jejich výstavbu, stávající rekreační lokality, zahrádkové a chatové osady, podmínky jejich rozvoje či

omezení, místa sloužící a vhodná jako tábořiště a sportoviště, vhodné lokality a objekty pro agroturistiku a venkovskou turistiku.

Je vhodné se obrátit s dotazy na existenci, stav, význam a funkčnost jmenovaných objektů a jevů, obrátit se na místní znalce, (starosta, zastupitelé, kronikář, pamětníci) a následně na odborníky na příslušných odborných institucích (Správy povodí, Lesy ČR, zemědělské hospodařící subjekty, ZVHS, Národní památkový ústav atd.).

Projektant je současně povinen v součinnosti s pořizovatelem si zajistit veškeré dostupné údaje o případných připravovaných pozemkových úpravách v obci.

Zadání ÚP Pořizovatel zpracuje návrh zadání ÚP, včetně požadavků na uspořádání krajiny (následně

na Plán společných zařízení), všech záměrů a problémů nezastavěného území obce dle přílohy č. 6 k vyhl. č. 500/2006 Sb. .

S ohledem na pozdější koordinaci ÚP s pozemkovou úpravou se zadání zaměří zejména na: - Prověření funkčnosti a kvality sítě účelových komunikací s možností jejího rozšíření

s ohledem na využití pro zemědělství a lesnictví, cyklistiku i pěší turistiku.- Respektování přírodních a kulturních hodnot území a vytvoření podmínek pro jejich

ochranu a rozvoj.- Posilování ekologické stability území a ochrany přírody. - Posilování podílu funkční krajinné zeleně a trvalých travních porostů (v plochách orné

půdy podél toků, a v plochách pro navržený ÚSES).- Vymezení ploch pro územní systém ekologické stability (ÚSES) v souladu s ÚAP.- Respektování registrovaných i neregistrovaných VKP v souladu s ÚAP.- Vytvoření podmínek pro zlepšení estetické hodnoty zemědělsky využívané části krajiny. - Zabezpečení ochrany proti povodním při respektování přirozeného charakteru toků a

vodních ploch, vymezení možností jejich případné revitalizace. - Obnovu a revitalizaci, případně výstavbu nových víceúčelových vodních ploch a možnosti

jejich využití pro rekreaci.

- Posouzení a návrh řešení pro snížení rizika vodní a větrné eroze, posouzení případné lokalizace záchytných technických a biotechnických prvků pro snížení povrchového odtoku (meze, průlehy, poldry) a výsadby zeleně charakteru větrolamů v rámci rozsáhlých honů orné půdy.

- Podporu zvyšování podílu ovocných dřevin, tam, kde je možné jejich ošetřování v zahradách a v záhumencích, tvořící přechod zástavby do krajiny.

- Prověření ploch pro změny kultur (zatravnění, zalesnění). - Prověření potřeby a vhodnosti umístění zařízení na výrobu elektrické energie

z obnovitelných zdrojů, především z větrných a fotovoltaických elektráren s ohledem na ochranu krajinného rázu.

Pořizovatel zašle návrh zadání všem dotčeným orgánům, mezi něž patří i pozemkový úřad, sousedním obcím a krajskému úřadu a vyvěsí jej na úřední desce.

Koncept ÚP

Projektant zpracuje koncept ÚP s variantním návrhem veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Návrh bude zpracován na takové úrovni podrobnosti, aby jej projektant PÚ mohl s ohledem na vlastnické a přírodní podmínky upřesňovat a nebylo pokud možno nutné zpracovávat změnu územního plánu.

Koncept ÚP musí být řádně projednán včetně veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v nezastavěném území při veřejném projednání. Pořizovatel pozve zástupce Pozemkového úřadu.

Z dosavadní praxe vyplývá, že ke zpracování konceptu dochází zcela výjimečně.

Návrh ÚP Projektant zpracuje návrh územního plánu dle platné legislativy včetně Koncepce

uspořádání krajiny dle odst. 1 bodu e) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a dle zadání s ohledem na budoucí zpracování pozemkových úprav v obci. Je doporučeno zpracovat samostatný výkres koncepce uspořádání krajiny, jako koncepční východisko pro činnosti v nezastavěném území, které pro přehlednost a srozumitelnost není účelné zobrazovat v hlavním výkrese a jako podklad pro podrobnější zpracování území v rámci pozemkové úpravy. Jeho význam spočívá v zachycení celého správního území obce (zatímco PÚ řeší jen území v obvodu pozemkové úpravy).

Záměry koncepce uspořádání krajiny v nezastavěném území budou formulovány a zakresleny tak, aby v rámci PÚ bylo umožněno upřesnění jejich parametrů i lokalizace a nebylo pokud možno nutné zpracovávat změnu ÚP.

Územním plánem může být uloženo pořízení regulačního plánu nebo územní studie pro plochy v nezastavěném území, které je třeba řešit specifičtěji nebo detailněji a stanoví pro něj hlavní podmínky. Zpracování zadání pro tento regulační plán nebo územní studii bude konzultováno s příslušným odborníkem – projektantem pozemkových úprav - nositelem oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav.

Pokud se to jeví jako nezbytné, projektant stanoví pořadí změn v území (etapizaci) zejména s ohledem na zachování obytných, hospodářských, přírodních, rekreačních i estetických hodnot nezastavěného území a na jeho protierozní a protipovodňovou ochranu.

Pořizovatel organizuje společné jednání s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem. Účastníkem tohoto jednání je vždy i pozemkový úřad. Společné jednání má velký význam, neboť většina případných střetů a rozporů se otevře a vyřeší právě zde.

Dle výsledků projednání projektant upraví návrh ÚP a takto upravený návrh se předkládá k veřejnému projednání. V případě, že se jedná o specifický problém v území, je přizván dle potřeby v součinnosti s pořizovatelem i projektant specialista, který by měl být členem zpracovatelského týmu ÚP.

Řízení o územním plánu Pořizovatel zorganizuje veřejné projednání ÚP, účast zástupce pozemkového úřadu je

žádoucí. Veřejnost bude informována, že charakter a lokalizace veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v nezastavěném území může doznat v rámci zpracování návrhu pozemkové úpravy upřesnění.

V případě podstatné úpravy návrhu ÚP, zejména v nezastavěném území, zorganizuje pořizovatel opakované veřejné projednání.

Je-li na základě projednání nutné návrh přepracovat, zpracuje pořizovatel s určeným zastupitelem pokyny pro zpracování návrhu a předloží je ke schválení zastupitelstvu obce. V případě problému v nezastavěném území je třeba jej řešit s příslušnými odborníky.

8 Zpřístupnění pozemků

• Asfaltová obrusná vrstva (2cm)• Krycí vrstva z penetrovaného makadamu (8cm)• Podkladná vrstva z nestmeleného kameniva (15cm) • Podsypná vrstva z písku (štěrkopísku) (15cm)

Cesta v zatáčce

• ∆š – rozšíření vozovky• R – poloměr kruhového oblouku• c – rozpor přední a zadní nápravy• v – návrhová rychlost

Δš =R−√ R2−c2+ v10√ R