v karanténě…. Speciální číslo

K

Kdyţ jsem na začátku března do Poškoláka psala malé úvodní povídání na téma (Z)BYLO NÁS PĚT, v duchu jsem si říka-la, jak pěkně a s humorem se mi povedla vylíčit nelehká situace, do které jsme se v tu dobu ve škole díky oslabenému učitelské-mu sboru dostali. (A taky jsem sama sebe za ten nápad patřičně pochválila - co kdyby to nikdo jiný neudělal, ţe?) Jo, kdybych tehdy byla bývala tušila… Za týden uţ nás ve škole nebylo ani těch pět a náš (učitelský) i váš (ţákovský) školní ţivot se naráz otočil o sto osmdesát stup-ňů (pro ty, co ještě neví, co to znamená – je to stejné, jako kdy-byste udělali „čelem vzad―). Před jarními prázdninami jste do školy z důvodu povinné školní docházky chodit MUSELI, po nich jste najednou do školy NE-SMĚLI. A to, ţe tenhle stav bu-de trvat téměř do půlky června, asi nikoho z nás v tuto chvíli ne-napadlo. Navíc se tyhle rádoby

prázdniny ukázaly být pěkně na-nic. Sice odpadlo časné ranní vstávání a obvyklý rozvrh hodin a přestávek, ale zase jsme se všichni museli naučit zorganizo-vat si práci a učení v domácím prostředí a zvyknout si na úplně jiný reţim. A taky na to, ţe poke-cat si, pohádat se, udělat si ze sebe vzájemně legraci nebo spo-lu něco zaţít můţeme teď naţivo jenom se svojí nejbliţší rodinou. Spoluţáci a kamarádi, ti zůstali kdesi na sociálních sítích. Hlasy a smích, které běţně znějí třída-mi a chodbami, utichly. Moţnos-ti výuky a dalších kontaktů se smrskly na emaily, Facebook, Skype a podobné komunikační programy. Všechno bylo najed-nou jinak, neţ jsme byli dosud zvyklí, jak uţ to tak v ţivotě cho-dí. Získali jsme nové zkušenosti. Pamatujme si je. A buďme rádi za chvíle, kdy můţeme být spolu. Opravdu spolu. Ne na chytrém telefonu. (I kdyţ se nám během karantény fakt hodil.)

Jana Kruţíková

Uvnitř tohoto vydání:

Aktuality ze školy 3-6

Ani doma neleníme aneb práce žáků v karanténě

7-9

Velikonoce 10

Tvořeníčka pro žáky 11-12

Den Země + fotogalerie

13-16

Pálení čarodějnic 17

Hodnocení práce 18-19

Poškolákův receptář 20

Rozhovor 21

Kam se jdou deváťáci 22

Zábava 23

Poděkování 24

Fotosoutěž 25

Tenmyši, nezdá se ti ta škola

nějaká prázdná a tichá po-

slední dobou??

No už jsem tu pár týdnů nezahlídl ani

nohu. To je asi nějaká nová móda, že

se teď děcka učí doma nebo co…

V minulém čísle jsme vás infor-movali o všech moţných ak-cích, které byly naplánované na druhé pololetí školního roku 2019/2020.

V pondělí 9. března jsme všich-ni nastoupili na jarní prázdniny. Jo, to jsme ještě netušili, ţe se do školy uţ nevrátíme. Ze dne na den se totiţ všechno změnilo a ve středu 11. března naši ško-lu, stejně jako všechny ostatní, zavřeli. No nic, my jsme si ne-

nechali zkazit těch pár dní volna a snaţili jsme se nemyslet na to, co nás od dalšího týdne čeká.

Situace se mění kaţdý den… v pondělí jsme se všichni probu-dili do karantény. My, učitelé, jsme vyrazili na bojovou pora-du, děti zůstaly doma.

Budeme drţet prst na tepu doby a budeme učit online. Alespoň děti uvidí, ţe by se jim ty hodi-ny informatiky přeci jenom mohly k něčemu hodit. :-)

A konec konců, učit se budeme muset i my, kteří většinu času trávíme před tabulí.

V tyto dny koukáme do monito-rů stejně jako děti. Ovšem je otázka, která ze skupin je z toho více (nebo méně?) nadšená.

Křídy, sešity a učebnice jsme vyměnili za e-mail, skype, soci-ální sítě a jiné online vymoţe-nosti. A taky to jde…

Jana Děchtěrenková

……

Napsáno v drsném prostředí karantény…

Wu-Chan, Praha, Verona, nikde uţ se neschováš. Ve světě je pohroma, košík plný jídla máš.

Kup si nějaké konzervy

a také hodně mouky. Je lepší mít zásoby,

neţ pak chroupat brouky.

Zavírají obchody. Uţ nekoupíš si kolu. A co je to nejhorší,

zavřeli i školu!

Před většinou lidí, teď stojí těţká zkouška. Naučit se, jak se správně

nasazuje rouška.

Nela Schwedlerová, 9. třída

Letošní módní trend? ROUŠKA!

Roušky se ukázaly jako dost nedostatkové zboţí, ale ještě Češi umí improvizovat! :-)

A do výroby roušek se zapojili i někteří naši ţáci. Nebo spíš ţá-kyně. Třeba Dominice Horké to za tím šicím strojem vyloţeně svědčí. Moc rád vidím, ţe i tato doba naučila naše děti něco no-vého, co se dá prakticky vyuţít!

Našim myšákům Tenmy-šovi a Tamyši se sice v uplynulých měsících kvůli ko-ronavirovým prázdninám zdála školní budova divně tichá a prázdná, ale není to tak úplně pravda - nějaký budovatelský ruch tu přece jenom občas zavlá-dl.

Za vydatné pomoci pra-covníků obce se podařilo připra-vit rozvody pro instalaci nové wifi sítě, takţe celá budova je teď pokryta signálem a bez pro-blémů by se měla dát připojit k internetu všechna školní zaří-zení - počítačová učebna, inter-aktivní tabule, ţákovské i učitel-ské notebooky a tablety – sou-časně. To ale pochopitelně po-řádně vyzkoušíme aţ v příštím školním roce.

Letos také končí období tzv. „udrţitelnosti projektu―, které se týká provozu našich nyněj-ších webových stránek, takţe i ty dostanou od září nový kabát. Pracovat na tom jsme začali uţ teď na jaře. Škola vyuţila moţ-nost zaţádat o dotaci z grantového programu „Informační a komunikační technologie 2020― Kraje Vyso-čina a připravila projektovou ţádost a další potřebné podkla-dy. Bohuţel nyní uţ víme, ţe i kdyţ vše bylo v pořádku a bez chyb, z důvodu nedostatečné výše finančních prostředků v programu náš projekt podporu nedostane. Náklady na tvorbu stránek tedy pokryjeme z vlastních rezerv.

Po prázdninách by vám uţ také měla být k dispozici zmodernizovaná počítačová učebna, kde stávající téměř de-set let starý server a ţákovská

pracoviště nahradí nová zaří-zení.

Pokračujeme postupně i ve vylepšování vzhledu a funkč-nosti tříd a odborných učeben, do tříd prvního stupně a školní druţiny (v budově MŠ) jsme objednali praktické skříňky a knihovny, které by měly barev-ně ladit s osvědčenými „boxíky― na výtvarné potřeby a poskyt-nout dostatek úloţného prostoru pro učební pomůcky.

Také dveře do tříd stále ještě čekají na opravu a nový nátěr. To je ale velice náročná řemeslná práce, kterou budeme muset rozplánovat po částech podle časových moţností pana natěrače. Třeba se mu v následujících týdnech aspoň na chvíli vejdeme do programu.

Je tak docela moţné, ţe Tenmyš a Tamyš svoji školu po prázdninách ani nepoznají.

Jana Kruţíková

„

A hele, nová wifi…..

… a rovnou i s manažerem sítě!

Tak to pošlape jak hodinky!

Stejně jako loni jsme i letos při-hlásili Poškoláka do krajského kola Soutěţe školních časopisů.

Dubnový termín byl z důvodu epidemiologické situace přesunut na září. Konkrétní datum bude upřesněno. Listopadové setkání v Brně zůstává beze změny.

Za celou redakci doufám, ţe se nám podaří minimálně obhájit loňské třetí místo, které jsme jako nováčci v soutěţi získali.

Zároveň mě ale velmi mrzí, ţe se vyhlášení nemůţou zúčastnit ty, na kterých Poškolák v posledních

letech stál - holky z 9. třídy. Snad se nám do září podaří dát dohromady nový reprezentační tým! :-)

Jana Děchtěrenková

Vyhlášení v Pelhřimově v dubnu 2019

I kdyţ byla škola zavřená, nelenili jsme a pořídili pro ţáky tyto nové tituly. Snad se budou líbit.

Blacková Holly - Ţelezná zkouška Voosenová Tanja - Má první láska

Blacková Holly - Stříbrná maska Vopěnka Martin - Spící město

Blacková Holly - Stříbrná maska Webbová Holly - Emily Pírková a kouzelná truhla

Braunová Petra - Dům doktora Fišera Webbová Holly - Emily Pírková a začarované dveře

Brezina Thomas - Klub čarodějek 3 Westhoff Angie - Amélie v Paříţi

Brezina Thomas - Ségra, prober se! Zadinová Radka - Stíny v duši

Geigerová A. V. - Nelţi mi

Johnson Rebecca - Veterinární akademie

Martišková Petra - Léto na vodě

Martišková Petra - Sázka na lásku

Mlynowski Sarah - Bláznivé léto

Murrellová Belinda - Týnin ostrov

Robošová Barbora - Domov blízko koní

Robošová Barbora - Holka na útěku

Saniová Jitka - Veronika a srdíčka pod lavicí

Šulajová Zuzka - Dţínový deník

Letošní zápis ţáků do prvního ročníku proběhl díky koronavirové krizi velmi netra-dičně. Veškerá potřebná doku-mentace byla mezi vedením školy a rodiči předávána elek-tronicky a poštou a ve škole jsme se museli 21. dubna obejít bez budoucích prvňáčků, kteří tak přišli o neformální zábavnou část zápisu. To se jim pokusíme alespoň trochu vynahradit v posledním červnovém týdnu, kdy se jedno odpoledne přijdou

s rodiči podívat do svojí bu-doucí třídy a seznámit se s paní učitelkou Věrou Hon-sovou, která je bude na startu jejich školní docházky prová-zet.

Celkem v září přivítáme 21 dětí, opět to bude třída, kde budou malinko převaţovat holčičky – do školy jich nastoupí dvanáct, kluků bude devět.

Ve školním roce se obvykle střídají měsíce klidnější s měsíci, které jsou plné nejrůznějších akcí a soutě-ţí. Mezi ty druhé patří zejména období od března do května. Také letos byl náš plánovací kalendář dost zaplněn, bohuţel nic z toho, na co jsme se připravovali a těšili, jsme neměli moţnost uskutečnit.

někteří čtvrťáci a páťáci nemohli předvést svoje znalosti a dovednosti v okresním kole matematické olympiády

starší ţáci se zase „zbytečně― připravovali na olympiádu biologickou a přírodovědnou soutěţ Zlatý list

třídy druhého stupně měly v březnu shlédnout divadelní představení v anglickém jazyce

spolu s MŠ jsme se všichni těšili na pana Hořáka s jeho dravci – nový termín je pátek 13. 11. 2020!

sedmáci, osmáci a deváťáci se chystali na exkurzi do Prahy a na film V síti

třetí třída byla přihlášena do programu Den prevence dětských úrazů, který měl proběhnout 25. 5.

v Jihlavě

také jsme měli objednáno pro různé třídy spoustu výukových programů v jihlavské ZOO

a v neposlední řadě nám budou chybět záţitky z plánovaných výletů

Některé akce a programy se ale naštěstí dají absolvovat i v příštím školním roce, uţ teď postupně řešíme náhradní termíny.

Někteří z vás měli zaplaceno předplatné našeho školního časopisu. Část-ky za tři „nevyčerpaná“ čísla se přesouvají do příštího školního roku!

Peníze jsme vraceli pouze deváťákům.

––

Uţ ani nevím, kdy to začalo. Nejprve nenápadně. Vzpomínám, ţe i já jsem si z toho tenkrát dělal legraci. Vykoupené roušky v lékárnách, nedostatek dezinfekčních pří-pravků v drogeriích, zbytečná panika v Evropě, kdyţ byl koro-navirus zatím jenom v Číně. Ve zprávách jsme se kromě novinek, jak se epidemie vyvíjí, téměř nic jiného nedozvěděli. Někteří to brali váţně, někomu to celé přišlo přehnané. Nikdo ale doopravdy nevěděl, ţe v blízké době se tento problém bude týkat i nás.

Ani nevím, zda se s jistotou ví, odkud se tento nový druh koronaviru vzal. Jisté však je, ţe páchá obrovské ško-dy, jak na lidských ţivotech, tak na ekonomice.

První náznak, kdy jsem si uvědomil, s jakým problé-mem se potýkáme, nastal v okamţiku, kdy se potvrdili první nakaţení v Itálii. Koro-navirus je v Evropě! Netrvalo dlouho a první případy se obje-vily i u nás. Nejdříve to byli první tři nakaţení, dnes uţ jich je přes šest tisíc.

Jen co se se u nás CO-VID-19, jak byla nazvaná nemoc vznikající v důsledku koronaviru, objevil právě kvůli nerozumným lidem, kteří cesto-vali do Itálie i přes doporučení vlády, do země nejezdit.

A právě vláda byla a je tolik důleţitá. Jsem moc rád, ţe mohu tvrdit, ţe se ta naše o nás dobře postarala. Začala ve velmi blízké době intenzivně zavádět mimořádná opatření a dosáhla tím toho, ţe se u nás COVID-19 nešíří takovým způsobem, jako například v Itálii, Španělsku, Rusku nebo Číně. Tam je totiţ kaţdým dnem dalších zhruba tisíc nakaţených a sto mrtvých. U nás je naštěstí vývoj epidemie poměrně klidný.

Asi se ale všichni shod-neme na tom, ţe se potýkáme s těţkým problémem, kterého se snadno nezbavíme. Z veliké části je to hlavně o nás. Měli bychom se chovat zodpovědně a dodrţovat vládní nařízení.

Otázkou ale zůstává, jestli má koronavirová krize ně-jaká pozitiva a zda se díky ní mohou lidé změnit k lepšímu.

Podle mě ano. Naše pla-neta se potýkala v poslední době s mnoha problémy a my lidé si moţná od této chvíle začneme nejen jí, ale i našeho ţivota a zdraví více váţit. Přírody jsme si neváţili a teď je nám tolik vzácné vyjít ven. Moţná jsme si dostatečně neváţili svých blíz-kých a teď s nimi trávíme tolik času, ţe bychom mohli vrátit sílu našim rodinách.

I nošení roušek sebou nese jistá pozitiva. Moţná se naučíme je nosit vţdy, kdyţ bu-deme nachlazení, abychom ne-nakazili ostatní. A dál moţná víme i to, ţe není dobře zaměřo-vat se na vzhled. Jistě si budeme také více váţit zdravotníků, pro-toţe teď uţ víme, jak jsou nepo-stradatelní.

Něco tak malého a nevi-ditelného nás moţná alespoň trošku dokáţe změnit k lepšímu, trošku nás zkrotit a naučit nás, váţit si více toho, co máme. Protoţe nic není samozřejmost!

Moţná jsme tuto změnu potřebovali, i kdyţ je jasné, ţe toho negativního zatím máme asi více.

Celé je to věc, na kterou nebyl nikdo připravený. Zkuše-

nost, která nám hodně vezme, ale také hodně přidá. Síla je v nás, v našem společenství,

v kaţdém národě. A právě teď důleţité, drţet při sobě.

Filip Šťastný, 9. třída

Jak vypadá můj den? Ráno se vzbudím a jdu se najíst. Pak si vyčistím zuby, us-telu postel a uklidím v pokojíč-ku. Potom se převléknu a po-můţu mamince nebo Klárce s úklidem a vařením. Udělám si úkoly, které zvládnu sama. Po obědě, kdyţ přijde mamka z práce, jdeme ven na procház-ku. Po cestě skáčeme přes švi-hadlo nebo panáka, kopeme si s míčem a dáváme si otázky. Někdy jdeme běhat, ale teď je zima. Kdyţ přijdeme domů, děláme úkoly společně a učíme se. Večer si hrajeme hry. Nejra-ději mám Kamiónem po Evropě nebo Autobus. Občas hraji na varhany, na kytaru nebo X-box.

Kdyţ mám čas, ţhavím telefon, aţ se z něho kouří. Večer se koukáme na Ordinaci v růţové zahradě 2, Výměnu manţelek, SuperStar nebo MasterChef. Vykoupu se a jdu spát.

Jak mi jde učení? Myslím si, ţe dobře. Jen mamka ze mě někdy roste. :-) S čím mám problém? S Klárkou, někdy.

V těchto dnech se mi moc stýská po mé třídě a po pa-ní učitelce Tománkové. Jsem z této situace trošku rozrušená, protoţe nevím, co se bude dít dál. Jestli vůbec budou tábory a dovolené a kdy budu uţ moci chodit s kamarády ven.

A hlavně mě nebaví chodit s rouškou, protoţe se mi v ní

nedýchá nejlépe. Ale vím, ţe je to potřeba, abychom se vzájem-ně chránili. Přeji si, abychom to všechno zvládli a byli zdraví.

A ještě jedna veselá příhoda. Abychom se zasmáli, tak jsme zkusili dát našemu králíčkovi také roušku a řekli jsme: „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška naše kabely,":-D protoţe nám kaţdou chvíli nějaký kabel roz-kouše.

Přeji vám, ať jste zdraví a brzy se uvidíme!

Adriana Slabá, 5. třída

Můj den v karanténě Tyto dny jsou pro mě ve-

lice těţké. Jsem totiţ zvyklý, být hodně mimo domov, jelikoţ ak-tivně hraji florbal a moje sestra také. Takţe kdyţ se nevěnuji svým tréninkům a zápasům, tak jsem se sestrou někde na jejím florbalu. Z těchto důvodů nebý-vám moc doma. Můj den v karan-téně tedy není pro mě moc zábav-ný, protoţe nemohu chodit na tréninky a zápasy na florbal ani fotbal. Jak můj den vypadá, záleţí na tom, jestli je zrovna táta doma, nebo v práci.

V liché týdny je táta v práci a mamka bývá skoro kaţ-dé dopoledne taky, takţe musím poslouchat sestru. Ráno vstávám kolem sedmé hodiny a chvíli si hraji na telefonu. Nejsem líný se přemístit i k televizi, abych mohl sledovat oboje naráz. Potom če-kám, neţ se vzbudí sestra. Mezi-tím se najím a uţívám si chvíli volna. Kdyţ sestra kolem deváté vyleze z postele, tak mám od mamky poručeno, ţe ji musím

odevzdat telefon a ovladače na Xbox, abych se aspoň trochu soustředil na školu. Bohuţel mi to vyjde málo kdy, protoţe u školních věcí nevydrţím sám sedět. Tak si udělám jedno cvi-čení a vykašlu se na to. Jdu si raději kopat s míčem a dělat všechno ostatní, neţ abych se učil. Všechno je v tu chvíli zá-bavnější neţ škola. Kdyţ přijde domů máma, tak se jí moc nelí-bí, ţe jsem nesplnil úkoly. Tak-ţe společně sedíme další čtyři hodiny nad učením. Kdyţ dodě-lám úkoly, tak si jdu se šestrou zaběhat nebo zahrát florbal. Večer si jdu chvíli na Xbox a potom spát.

Kdyţ je sudý týden a táta je doma, tak můj den vypa-dá úplně jinak. Ráno kdyţ se vzbudím, tak jsem s tátou. Kdyţ se nám chce, tak jdeme dělat věci do školy a jelikoţ táta u toho sedí se mnou, tak se práci musím pořádně věnovat a ne-můţu ji odfláknout. Takţe celé

dopoledne trávíme nad učením. Potom se naobědváme a já jdu tátovi pomáhat ven sekat zahra-du, házet štěpky, pomáhat s fil-trací u jezírka a tak dál. Kdyţ se mi chce, tak se jedu projet na kole. Potom jsme celá rodina u krbu, kde někdy řešíme ještě školu, protoţe to uţ má na mě čas i sestra a můţe mi plno věcí do školy vysvětlit, akorát já si toho moc neváţím. Od krbu potom odcházím a jdu si hrát ještě na Xbox nebo na telefon. Pozdě večer zalehnu do postele a jdu spát.

Uţ chci aby tato doba

skončila a já se mohl vrátit do školy za kámoši a zpátky k nor-málnímu ţivotu.

Filip Syrovátka, 6, třída

My day I get up at nine o'clock. I have got yogurt witch musli for breakfast. After breakfast I cook something for lunch and I have individual training. I learn at 5 pm and I learn about 3-4 hours. The hardest thing for me is to learn math and chemistry at ho-me. I'm feeling strange, because

everything I was used to do (football, school, friends) is go-ne now and I miss it all very much, but most football and football friends. Because my football team is my second fa-mily and because of CORONA we haven't got any matches and that is very dirty for me. I spend my free time learning and trai-ning. I have one training in the

morning and one in the afternoon and I go runing and strengthe-ning. I go to the garden. It's hard for me to be at home. I call witch my fiends. I go to bed at about 11 o'clock. I watch „Slunečná― on Tv. I sometimes help someo-ne with learning, but not much.

AND THIS IS MY DAY :)

Aneta Brychtová, 9. třída

My day My morning starts at about 8 o´clock when I wake up. My feet lead me to the bathroom where I wash my face with cold water because I want to wake up. Then I have breakfast. I usually have yoghurt and tea. After breakfast I go to the ba-throom again to get morning hygiene and change comfortable clothes. Then I go to learn the things

that teachers usually sent us. It take me about 5 hours a day. The most difficult subjects for me are physics and math.The easiest sub-jects for me are English and Czech. My quarantine feelings are mixed. We can't go out with my friends and learning at home is hard. I watch movies or play games with my family in my free time. When there is an emer-gency. I go out to the woods whe-re people do not go. I write with my friends every day and someti-

mes we help with learning. I am tired after the long day at home so I go to have dinner and take a shower. After the shower I lie down in my bed and watch series a lot. I like the series „Insatiable.― It's in English. I re-ad a book before going to bed. I go to sleep at midnigh. And that is the end of my day.

Tereza Nováková, 8. třída

Spring break The first two days of a spring break I was relaxing and wat-ching some movies. I was going out with my dog and doing exercises. On Wednesday I went to Brno with my mom. All schools were closed because of the corona virus so I could meet my friend. We spent the whole day together. We went shopping and had lunch. Then we met with our friends that I haven‘t seen for a long time. I decided that I was going to stay there to Sunday. We were going out everyday and enjoying nature because quarantine was coming. I really enjoyed the spring break

even though these scary things are happenning in the world.

Day in my life I wake up at about 10 AM. I'm in bed for a while then I get out of from my bed. I don’t often have breakfast. I go to do my hygiene. Then I go out with my dog. Lunch is ready at 12 o'clock. After eating my lunch I go to do some homework. The hardest HW for me is Maths and Physics and the easiest is English and Biology. When I finish my HW, I go to get a snack and usually watch a mo-vie or draw, put on my make up.

I don't know how to feel about this situation. It's really scary, lots of people die every day, we can't go out without a face mask. I think everyone has rea-lized how important is going out, talking to people and most-ly our health. The only way how to talk to people is calling or texting. I hope this situation will end soon and I will see all my friends again.

Aneta Dolečková, 8. třída

Letošní Velikonoce probíhaly úplně jinak, neţ jsme zvyklí. Za normálních okolností by se děti i učitelé těšili na velikonoční prázdniny, kluci by pletli pomlázky a holky barvily vajíčka. Letos to bylo jiné. Koledníci měli zákaz. Ve škole místo veliko-nočního volna dostali děti velikonoč-ní úkoly. Ţáci z téměř celého druhého stupně si mohli vyzkoušet zdobení vajíček ubrouskovou metodou…. a zajímavé je, ţe své výtvory posílali výhradně kluci… holky to letos ně-jak nezvládly.

Velikonoční jidáše Budeme potřebovat : 60g cukru krupice 500g hl. mouky 300ml smetany 40g droţdí 2 ţloutky 150g másla 2 lţíce citronové šťávy 1 vanilkový cukr, sůl 1 vejce na potření a po upečení potřeme

medem. Nejprve uděláme kvásek a všechny ingredi-ence smícháme dohromady. Vznikne nám jemné těsto, které necháme hodinu kynout. Aţ těsto vykyne, tvarujeme malé uzlíky a potíráme vajíčkem. Uzlíky dáme péct a po vyndání z trouby potíráme medem. Pečeme na 180 stupňů asi 20 minut. Jidáše mě bavily péct, hlavně to míchání těs-ta. Tvarování uzlíků mi také docela šlo a ješ-tě jsme se při tom zasmáli. Musím říct, ţe se nám moc povedly a chutnají výborně. Recept máme od babičky. Určitě je vyzkoušejte také. Přeji vám dobrou chuť.

Ondřej Jurka, 5. třída

Ozdobená vajíčka od Adama Indry

Míša Bačinová, 5. třída

Kdyţ se po jarních prázdni-nách děti nemohly vrátit do škol, musela řada rodičů řešit svízelnou situaci - jak své dítě na celý den zabaví?

V této době začala paní učitel-ka Schwedlerová chystat pro děti tzv. „Tvořeníčka―, která se posílala společně s úkoly do jednotlivých předmětů.

„Tvořeníčka jsem začala dělat kvůli pomoci rodinám. V dneš-ní době je sice internet plný nápadů, ale hledání na něm bere hodně času. Další potíţ byla v omezeném materiálu - co dům dal, takţe bylo potřeba úkoly přizpůsobovat. Cvičit ruce a fantazii ale potřebuje kaţdé dítě. Největším hitem byla domácí plastelína (recept na ni najdete v Tvořeníčku 7).

Fotky jednotlivých výtvorů posílají hlavně třeťáci a sedmáci. Na úkol Praktická matematika (mimo Tvo-řeníček) reagovali jen sedmáci. Jednalo se o střih na roušku. Do-minika Horká pomáhala mamince šít roušky i pro okolí a šití ji začalo bavit. Podle střihu z Praktické ma-tematiky ušila svoji první roušku sama a šití se věnuje dál.

Šnek od Adama Indry Vyšívání od Mariky Salátové Věnec od Dominiky Horké

Jirka Kvasnička ze 4. třídy sám vytvořil pro své spoluţá-ky matematický kvíz. Jeden z nich si můţete zkusit i vy, ostatní čtenáři Poškoláka (na str. .

Vy všichni, kteří tvoříte, si zaslouţíte velikou pochvalu!“

Jana Schwedlerová

Abeceda Františka Boudného

Domeček od Martina Rygla

Velkým hitem se stala domácí plastelína, na kterou jste mohli nalézt recept v Tvořeníčku na 7. týden.

Pro ty, kteří by si ještě chtěli plastelínu vytvořit, ale recept nemají, jsme se rozhodli zveřej-nit ho znovu.

Video návod najdete zde:

https://

www.brydova.cz/2020/04/21/

domaci-modelina-videonavod/

Jak na domácí plastelínu:

75 g hladké mouky

35 g soli

150 ml vody

1 lţíce oleje

1 lţíce octa

barvivo

Těsto propaříme na teflonové pánvi. Uchováváme v uzavřené nádobě.

Tamyši, to je věc! Dneska si doma fakt mů-ţeš vyrobit, co je chceš. Zavřou ti obchody a nemáš si s čím hrát? Vyrob si svojí plaste-línu! To se mi líbí.

Mám plán, co kdybychom se zašli podívat do učebny chemie? Třeba tam nějaké pouţi-telné věci najdeme a budeme taky moc experimentovat!

Den Země je celosvětová udá-lost organizovaná 22. dubna a zaměřená na propagaci a podpo-ru ochrany ţivotního prostředí. Poprvé byl Den Země slaven v roce 1970 a v současnosti probí-há ve více neţ 193 zemích svě-ta.

Pokud jste bystří v matematice, určitě jste hbitě vypočítali, ţe na letošní rok tak připadalo pade-sáté výročí.

Bylo ale jasné, ţe se v letošním roce oslavy v pravém slova smyslu konat nebudou, protoţe koronavirová krize zasáhla nejen ČR, ale i zbytek světa.

Na některých internetových stránkách jsme se mohli dočíst, ţe letos bude akce zaměřena na digitální úklid. I ve virtuálním světě totiţ existuje znečištění a cílem tak bylo uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace, které se postupem času staly odpadem.

Naše škola se Dni Země věnuje kaţdoročně a vţdy bývá pro ţá-ky připraven nějaký program.

Letos to nebylo jiné.

Děti dostali na výběr z několika úkolů:

1. Najít nějaký pěkný kousek přírody, rostliny, ţivočicha

2. Uklidit nějaký kousek přírody.

3. Vyčistit studánku a uklidit kolem ní

4. Navrhnout, jak se my osobně můţeme chovat přívětivěji k naší Zemi

5. Vysadit strom nebo keř.

Všechny úkoly ţáci pečlivě zdokumentovali a fotky posílali na školní e-mail, některé vybrané fotografie jsou zveřejněny na webových stránkách školy.

Do této akce se zapojili ţáci z téměř všech tříd.

Některé třídy byly aktivnější, jiné méně. Rozhodně největší pochvala patří páťákům, proto-ţe do „akce ke Dni Země― se zapojilo deset dětí z celkových patnácti. A to je moc pěkný výsledek.

Do úklidu Kněţic se často za-pojovaly celé rodinné týmy, které odvedly skvělou práci a odklidily velké mnoţství odpa-du z Kněţic a okolí.

Výběr některých fotografií můţete sice najít na stránkách školy, ale takovou malou foto-galerii si uděláme i zde.

Nejprve ale něco k zamyšlení…

„K naší Zemi se můţeme cho-vat přívětivěji. To znamená, ţe nebudeme vyhazovat od-padky v lese, na louce…, no prostě všude. Lesy by se měly chránit a čistit. Nejprve musí-me zničit kůrovce a pak je po-třeba lesy znovu vysázet. Myslím si, ţe to bude velice obtíţné. Nikdo si ale neuvědo-muje, ţe je to domov zvířátek, která ţijí v lese. Začne léto a zvěř se nebude mít kam scho-vat před teplem. A co je úplně nejhorší? Nebude voda. Lidé

si vůbec neuvědomují, ţe vo-du drţí lesy. Kaţdý by chtěl bazény a ty já bych zakázal. Aţ nebudeme mít co pít a bu-deme mít velikou ţízeň, tak si to lidé teprve začnou uvědo-movat a pochopí.

Ale to uţ bude pozdě.“

Dan Kruţík, 6. třída

Adam a Dominik Šloufovi posbírali celkem 15 pytlů odpadu.

Do úklidu Kněţic se pustili i Martin a Marek Leixnerovi.

Společně se na úklid vrhli Uhlířovi a Boudní. Vyra-zili na cestu Kněţice - Jestřebí a posbírali 22 pytlů odpadu.

několik dětí se pustilo do sázení stromků…

Jak můžu pomoci naší Zemi?

Nepouţívat plastové věci, hlavně je nepohazovat v přírodě, neházet vlhčené ubrousky do zácho-du, netopit uhlím - znečišťuje se ovzduší. V lese nešlapat po rostlinách, houbách, nevyhazovat odpadky v přírodě, hlavně to, co se nerozloţí, nevypouštět v přírodě benzin, naftu, olej.

Neplašit zvěř v přírodě, chovat se tiše, netrhat květiny a byliny co jsou chráněné. Chodit po vy-značených cestách v přírodě na horách, zbytečně nejezdit autem do přírody a raději jít pěšky.

Do obchodu nosit vlastní látkovou tašku, nepouţívat pytlíky. Raději kupovat potraviny váţené bez obalu. Chodit uklízet přírodu od plastů nebo nepouţívat palmový olej.

David Rygl, 3. třída

pokračování na další straně….

Kdo nám zůstal? Děti, které čistily studánky…

A závěrem tu máme pár pěkných kousků přírody….

Letošní pálení čarodejnic

Dnes je 30. dubna. Je to den jako kaţdý jiný, ale přeci je něčím odlišný. Za běžných okolností bychom byli dopoledne ve škole a těšili bychom se na večer a hlavně na noc, protože v noci se všude zapalují ohně - je totiž Fil-ipojakubská noc.

Letos bude vše ale troš-ku jinak. Vyskytla se nám tu nemoc, které se říká Covid-19 a ta nám radost z pálení čarodějnic zkazila.

Nesmíme se scházet s kama-rády, se kterými bychom se vypravili na místo, kde bývá

postavená hranice ze dřeva a tam bychom čekali, až se oheň zapálí. Zapaluje se vždy kolem desáté hodiny, když se oheň rozhoří, jde od něj velké teplo.

Pozorujeme, jak oheň stou-pá do výšky, až shoří i čarodějnice, která je úplně na-hoře. O půlnoci bývá ohňostroj, který se mi moc líbí. Nic z toho tenhle rok nebude, protože je vše zakázané.

My půjdeme s rodiči a brá-chou na zahradu. Asi to tak udělá většina lidí, protože tam nemusíme mít roušku a za-pálíme si ohýnek. Vezmeme s sebou našeho psa. Jsem moc ráda, že tam s námi může být. Na ohýnku si opečeme buřty a jablka. Budeme tam sedět určitě

až do půlnoci, protože je to moc pěkné a příjemné. Budeme poslouchat kvákání žab a zvuky noční přírody.

Uţ se těším až toto všech-

no skončí a přijde vysvobození,

které se bude týkat toho, že

nebudeme muset nosit roušky,

budeme se moc scházet s kama-

rády a hlavně půjdeme znovu do

školy.

Dominika Horká, 7. třída

Filipojakubská noc Kaţdý rok 30. dubna bývají čarodějnice. Takže by měly být i letos. Každý už od útlého věku se na tento den těší. Už třeba čtrnáct dní dopředu se staví hranice, aby se v tento den podpálila a vzplan-ul oheň. Někdy vydržel hořet až do brzkých ranních hodin. Bohužel občas se stane, že něco chytne a musí se volat hasiči. I když je to vážná věc, tak malým dětem to vždy udělalo radost, když přijel hasičský vůz a musel stříkat vodu. Ale naštěstí takových čarodějnic moc není. Holky se oblékají za čarodějnice, pole-tují sem a tam, oblečení mají špinavé a roztrhané a poskakují kolem ohně. Některé mají dokonce i koště, na kterém se dá létat, ale to se jen tak říká, ţe mají čarodějnice slet. Pro-

tože se oheň zapaloval, až když byla tma, tak většinou už venku byla zima, a tak jsme se tlačili, co nejblíž k ohni, z kterého sála-lo krásné teplo. Vetšinou oheň hořel do půlnoci, než shořela celá vatra .

Jako malý jsem z toho míval velikou radost a i když rodiče jsou velcí, tak si myslím, že se z toho také moc radují.

Jenže letos je všechno úplně jinak, protože už skoro dva měsíce musíme nosit roušku z důvodu nemoci koronavirus, bohužel žádné čarodějnice nebudou. Ale to se nedá nic dělat, zdraví je přednější. A i když samotná nemoc by třeba nemusela být problem, protože se může sejít deset lidi a být od sebe dva metry, tak stejně to bohužel nesmí být.

Jenže je tady ještě jiný problém, protože celou zimu nebyl skoro ţádný sníh a skoro vůbec neprší, tak není žádná voda a tím pádem je všude hrozné sucho. Proto se nesmí na celém okrese Třebíč rozdělávat oheň .

Snad se příští rok všechno

napraví a budou zase

čarodějnice takové, jak je znám

od dětství. Nemoc nám hodně

vzala, ale na druhou stranu dala

to, že šetříme mnohem víc

přírodu a budeme si ji mno-

hem víc vážit . Až budeme příští

rok stavět hranici a rozdělávat

oheň, určitě si vzpomenu, jak se

mám chovat .

Martin Rygl, 7. třída

Letošní rok byl pro nás všechny - učitele, žáky i jejich rodiče, jiný, hektický a zprvu možná dost nesystematický.

Je ale potřeba říct, že se s nas-talou situací téměř všichni vypořádali, jak nejlépe mohli.

Samozřejmě, že některé děti zřejmě dodnes nepochopily, že se nejednalo o prodloužené prázdniny, ale opravdu bylo potřeba něco dělat, protože ač se někteří od března do školy nevrátili, vysvědčení v pátek 26. června dostanou všichni.

A dokonce se známkami! :-)

Nižší ročníky měly závěr roku jednodušší. Od 25. května se třídy zaplnily většinou žáků, takže případné nejasnosti v látce byly vysvětleny, úkoly doplněny k větší či menší spokojenosti učitelů.

Horší to bylo se staršími žáky. Pravidelně jsme ve škole od 11. 5. vídávali pouze devítičlen-nou partu deváťáků, kteří se in-tenzivně připravovali na přijíma-cí zkoušky. O tom, že tato snaha nebyla zbytečná, se dočtete na dalších stranách našeho časop-isu.

Šesťákům, sedmákům a os-mákům byl návrat do školy

dlouho upírán, ale nakonec se i oni dočkali. Od 8. června se mohli několikrát se svými spolužáky a učiteli potkat i oni. Většina z nich této možnosti využila.

Velká část našich žáků se tedy s domácí výukou sžila poměrně pěkně. Obrovskou pochvalu si zaslouží prvňáčci. Ti se museli za velké pomoci svých rodičů učit činnosti, které nám starším připadají běžné - psát, počítat… ale zvládli to na výbornou!

Těžké to měli i druháčci, kteří jsou také malí na to, aby se zvládli učit bez vedení paní učitelky nebo maminek.

Třeťáci nás všechny překvapili tím, že v době, kdy nechodili do školy, zvládli secvičit divadelní hru Království zlozvyků, kterou předvedli svým “spolužákům” z vyšších tříd, rodičům a bu-doucím prvňáčkům, kteří se tak alespoň na chvíli podívají do školy, když už nemohli sami dorazit k zápisu. Nesecvičovali

ale pouze divadlo. Celá jejich domácí vúuka probíhala bez potíží.

I čtvrťáci pracovali bez větších problémů. Plnili úkoly a dobře komunikovali. Někteří žáci vypracovávali úkoly navíc (např. matematický kvíz pro své spolužáky). Do úkolů ke Dni Země se moc dětí nezapojovalo.

Páťáci si zaslouží opravdu ve-likou pochvalu. Velmi aktivně se zapojili do úkolů ke Dni Země, většina z dětí dobře komunikovala a spolupracovala se svými učiteli.

Šesťáci naopak jeli na půl plynu. V této třídě byly vidět největší rozdíly mezi těmi, kdo pracoval a kdo “odpočíval”. Samozřejmě se tu našli tací, kteří plnili všechny zadané úko-ly a zvládli si svou práci dobře zorganizovat. Někteří se však zapojili do úkolů ke Dni Země.

Sedmá třída měla ze začátku velký problem s nastavením režimu a organizací práce. Poté, co se sedmáci “dostali” do tem-pa, začali alespoň někteří docela dobře spolupracovat. Někteří se ukázali jako šikovní při tvorbě roušek, jiní se aktivně zapojova-li do Tvořeníček.

Osmáci byli celou situací velmi zaskočeni. Závěrečné hodnocení by se jim mělo psát na přihlášky na střední školy. Co s tím? Jak to vlastně všechno bude? Buďte v klidu, toto vysvědčení se vám ni-kam započítávat nebude! :-) I když je potřeba říct, že někteří kluci, kterým běžný školní režim a tempo příliš nevyhovuje(:-)), předvedli, co v nich vězí a jeli opravdu na 100%. Osmáci jsou zkrátka starší a své povinnosti ve většině případů plnili.

A deváťáci? Kromě toho, že se všichni budoucí středoškoláci zvládli skvěle připravit na přijímací zkoušky, pomáhali někteří jedinci s prací doma rodičům či jiným příbuzným. Při těchto aktivitách se dostali občas do situací, které možné ani nečekali.

Např. David během kácení v lese objevil malou srnečku. Nemohl ji tam nechat, protože místo se mělo vykácet celé. Kdyby David na srnče sáhnul, už by se k ní mama nevrátila. A protože je David hodný kluk, srnečku vzal a dovezl ji k svým příbuzným do zookoutku.

Speciální pochvalu si zaslouţí Kristýna Karásková z 5. třídy. Baví ji přírodopis a tak si domácí výuku zpestřila tím, ţe celý měsíc fotila větvičku třešně a sledovala, jak se mění (fenologické pozorování).

Zároveň po celý měsíc (od 20. 3. do 22. 4.) měřila vţdy v 11 hodin teplotu a výsledky pak zaznamenala do přehledného grafu.

Ingredience:

450 g jahod 6 lţiček třtinového cukru 4 lţíce citronové šťávy sodovka nebo jemně perlivá voda 2 plátky melounu

Postup: Jahody (dvě nechte na ozdobu) a 2 lţíce cukru rozmixujte do pyré. Při-pravte si dvě skleničky a na dno kaţdé dejte 3 lţíce pyré, po 2 lţičkách cukru a 2 lţících citronové šťávy. Promí-chejte, zasypte ledem a dolijte sodov-kou či vodou. Podávejte ozdobené jahodami a melounem.

Ingredience:

4 banány 4 kopečky vanilkové zmrzliny 2 lţíce mandlových lupínků, na-sucho opraţených Na čokoládovou polevu: 150 g tmavé čokolády 200 ml husté smetany ke šlehání 60 ml mléka 40 g tmavého třtinového cukru 1 lţička vanilkového extraktu

Postup:

Nejprve udělejte polevu: čokoládu nalámejte do rendlíku, zalijte smetanou a mlékem, přidejte cukr i extrakt a na mírném plameni ne-chte za občasného míchání roz-pustit. Vidličkou vymíchejte zcela dohladka. Banány podélně rozřízněte, po dvou půlkách dejte na talíře, při-dejte kopeček zmrzliny, polijte polevou a zasypejte mandlemi.

Dnešní recepty se hodí třeba na oslavu Dne dětí! Nebo na narozeni-novou oslavu… teda, pokud máte narozky v létě:-)

Tyhle laskominy zvládnou i kuchtíci začátečníci. Pří-prava zabere asi 15 minut, je jednoduchá… ale je to dobrota:-)

Jaké slovo nebo sousloví se vám vybaví, když se řekne „devátá třída“?

Moje děti.

Jak na vás deváťáci působili jako celek?

Stále na mě působí jako fajn třída. K nim si chodil kaţdý učitel odpočinout a potěšit se.

Šikovní, pohodoví. Jen v cizím prostředí mlčenliví, tak se s nimi nedalo moc chlubit.

Čas plyne a lidé se mění. Změnila se „vaše“ třída za ty roky, co ji učíte?

Máme plno krásných fotek, na kterých je vývoj vidět. Nemyslím jen fyzický. V šesté třídě si vytvářeli pozice v kolektivu, byl to někdy boj. Teď se podobají dospělákům a drţí se vzájemně v pohodě.

Letos je mám jen na matematiku a holky na pracovní činnosti. Pečlivě se připravovali na přijímací zkoušky. Nejradši jsme měli loni spolu výtvarku – byl to společný relax a drbárna.

Musela jste s touto třídou řešit nějaký velký průšvih?

Zní to aţ pohádkově, ale nemusela. Samozřejmě, ţe se občas něco rozbilo nebo lezli, kam neměli. Většinou to sami nahlásili a v klidu se to vyřešilo.

Máte nějaký zážitek, který jste s deváťáky zažil, a nezapomněl jste na něj?

Při procházení fotek se mi jich plno vybavilo. Mimo jiné jsme zaţili tři bezvadné školní výlety. Neza-pomenu, jak vypadali zříceně, kdyţ probděli noc.

Nebo, jak jsme dojali paní na dílničce v muzeu recitací Máje.

Budete na vaši současnou třídu vzpomínat v dobrém?

Vzpomínat zní smutně. Předpokládám, ţe si o nich udrţím přehled i nadále, mám mezi nimi špióna. :-)

Jak vnímáte fakt, že jste byli ochuzeni o závěrečný společně strávený půlrok a věci, které ke konci školní docházky patří? Tvorba tabla, školní výlet na Březové….

Určitě je všem líto, ţe jsme přišli o výlet na Březovou i společný čas. Teď na prvním místě byly přijímač-ky. Tablo jsem jim s dopomocí dvou vystřihovaček udělala sama. Chybí nám dva měsíce vzpomínání při probírání fotek, muselo se to urychlit. Stojí mě to hodně času a energie.

Úkoly na rozlučku máme rozděleny, tak snad není ten velký průšvih na obzoru.

Co byste deváťákům vzkázal a popřál do budoucna?

Drţte si v sobě dál svoji pohodu a vůbec DRŢTE SE!

JS :)

s paní učitelkou Janou Schwedlerovou, třídní učitelkou deváťáků

Aneta Brychtová

OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava - Praktická sestra

Tomáš Horký OA a hotelová škola Třebíč -

všeobecná ekonomika (Třebíč)

Lucka Došková

OA a hotelová škola, obor cukrář (Třebíč)

Kristýna Hochmuthová

SOŠ a SOU - cukrářské práce,

Třešť

Anna Kolářová Gymnázium (Jihlava)

Ivana Michalová

OA a Hotelová škola Třebíč - všeobecná ekonomika

Martin Leixner SPŠT - opravář zemědělských

strojů (Třebíč)

Jana Slabá Obchodní akademie

(Jihlava)

Dnes už víme, že všichni deváťáci byli přijati na své vysněné školy a učební obory.

Někteří z nich v přijímacím řízení skončili mezi nejlepšími! Všem gratulujeme a přejeme při dalším studiu hodně úspěchů! Ať se vaše volba ukáže jako správná! :-)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Legenda:

1. letní práce

2. druh ovoce

3. nastávající období

4. peníze

5. domácí zvíře

6. plátěné obydlí

7. letní pochoutka

8. dětská hračka

9. sedm dní

10. školní pomůcka

11. rozkazovací znaménko

Co znamená, když uvidíte černou kočku přecházet vám přes cestu?

……………………………………………………………………..

V prvních číslech letošního ročníku časopisu probíhala tzv. Filmová šifra.

Protoţe jsme ji museli utnout v pod-statě v polovině, budou poslední tři kola zveřejněna v příštím školním roce.

Zapojit se pochopitelně můţou i ţáci, kteří letos nesoutěţili!

Bodové skóre:

Marek Leixner — 12 bodů Barbora Salátová— 12 bodů Jana Dohnalová—11 bodů Renata Brabencová—6 bodů Veronika Březnová—6 bodů Eliška Hosová— 4 body Šárka Šarounová — 4 body Nela Kuchyňová — 4 body

S pořadím ještě můžete zamíchat! A nezapomeňte, že vás čekají zajímavé ceny… :-)

Velké poděkování a pochvala patří žákům devátého ročníku

Evě Fatrdlové, Aničce Kolářové a Nele Schwedlerové,

dále pak: Anetě Brychtové, Janě Slabé, Tomášovi Horkému a

Filipovi Šťastnému

za dlouhodobou a přínosnou práci pro náš školní časopis!

Pravidelné příspěvky Evy, Aničky a Nely budou v dalších letech naší

redakci chybět. Nezbývá neţ doufat, ţe se mezi mladšími ţáky najdou

další, kteří se budou chtít na našem časopise podílet!:-)

Aneta, Jana, Tomáš a Filip velmi často přispívali svými články z exkur-

zí, takţe i jim patří velké dík!

Vyhlašujeme prázdninovou fotoso-utěţ pro ţáky i učitele s názvem

„S foťákem na cestách“.

Vezměte si s sebou na dovolenou nebo výlet foťák, mobil nebo tablet a vyfoťte nějakou zajímavou či le-grační prázdninovou fotografii.

K fotografii uveďte místo pořízení a můţete přidat i vtipný komentář.

Nezapomeň uvést jméno a třídu, do které v září nastoupíš.

Pořízené fotografie posílejte e-mailem na: dechterenkova@zsknezice.cz

Z pořízených fotografií bude na podzim vytvořena nástěnka.

Příští číslo: říjen 2020