Technická zařízení budov III

Hromosvodya

Uzemnění

Názvosloví Blesk – elektrický rázový výboj při němž se vyrovnává náboj

jedné polarity s nábojem opačné polarity (mezi mraky, nebo mezi mrakem a zemi).

Ochrana před bleskem – souhrn opatření sloužících k ochraně objektu a osob, popřípadě ochraně zvířat před účinky atmosférické elektřiny.

Hromosvod – zařízení k sloužící k ochraně objektu a jeho obsahu (vč. osob, popřípadě zvířat) před účinky blesku.

Jímací zařízení – část hromosvodu k zachycení bleskového výboje.

Jímač – svislá vodivá část jímacího zařízení, vyčnívající nad chráněný předmět (popř. kovová jímací tyč apod.).

Pomocný jímač – jímač z drátu, jeho svislá část přečnívá asi 30 cm nad chráněný předmět.

Jímací vedení – vedení uložené na chráněném objektu a určené k zachycení blesku.

Názvosloví Svody – vodivé spojení jímacího zařízení s uzemněním. Hlavní svod – samostatné vedení spojující jímací zařízení

s uzemněním. Náhodný svod – součásti stavby, které obvykle slouží též

jinému účelu (např. kovové žebříky) jsou navzájem spolehlivěvodivě propojeny a dobře uzemněny tak, aby mohly svést proud blesku do země.

Spojovací vedení – vedení spojující jímací zařízení nebo kovové předměty na budově nebo v ní navzájem nebo svody.

Uzemnění – zařízení pro přechod blesku do země, tvořenézemním vedením s připojeným zemničem (zemniči).

Uzemňovací soustava – souhrn navzájem a trvale spojených uzemnění objektu.

Zemní vedení – spojovací vedení od zkušební svorky k zemniči nebo propojení zemničů v zemi, jako např. okružnívedení.

Zemnič – kovové těleso (jednoduché nebo složené z několika navzájem spojených elektrod) uložené do země tak, aby vytvořilo vodivé spojení se zemi.

Hromosvod nebo jiná ochrana před bleskem se zřizuje na objektech a zařízeních:

kde by blesk mohl ohrozit život nebo zdraví většího množství lidí

kde by blesk mohl způsobit poruchu, kterou by utrpěla velká část obyvatelstva

kde by blesk mohl způsobit větší škody hospodářskénebo kulturních hodnotách

na prozatímních staveništních objektech, na takových objektech, které pro jejich nedůležitost není

nutno chránit, ale jejich požár nebo poškození by mohly ohrozit sousední objekty

na objektech se zvýšeným nebezpečím zásahu blesku u nezastřešených výrobních nebo provozních zařízení

Druhy hromosvodů

Podle umístění se rozlišují : hromosvody umístěné na chráněných objektech

– hřebenová soustava– mřížová soustava– tyčový hromosvod

hromosvody umístěné mimo chráněný objekt– oddálený hromosvod

• stožárový hromosvod• závěsový hromosvod• klecový hromosvod

Podle stupně poskytované ochrany normální hromosvody zesílené hromosvody

SvodyPočet svodů se stanoví takto :

u objektů obdélníkového půdorysu s poměrem šířky k délce 1:5 a menším podle délky objektu tak, že na každých 15 m (i započatých) délky objektu musí být jen svod

u objektů obdélníkového půdorysu s poměrem šířky k délce větším než1:5 a u objektů s jiným nebo členitým půdorysem (např. několikatraktové budovy) podle délky obvodu tak, že na každých 30 m (i započatých) délky obvodu půdorysu musí být jeden svod

na menších objektech mají být aspoň dva svody co nejdále od sebe, které se mají vést od protilehlých konců jímacího zařízení. U jednotlivých podlažních budov s obvodem do 40 m (přičemž delšístrana objektu není delší než 15 m) stačí jeden svod.

U objektů vyšších než 30 m (nad zemí) musí být svod na každých 15 m (i započatých) obvodu půdorysu.

Svody

Svody lze provést jako skryté, tj. uloženépod omítkou, jedním z těchto způsobů:

volně uložené v dutině (kanálku) světlosti aspoň29 mm, vytvořené ve zdivu (např. nekovovou netříštivou trubkou uloženou v maltě, z drážky zakryté vnějším obkladem),

pevně uložené v betonové konstrukci nebo zabetonované v drážce ve zdivu.

Zkušební svorkyNa přístupném místě se zřizují zkušebnísvorky. Vodič svodu se spojuje s vývodem uzemnění rozpojitelným šroubovým spojením, umožňujícím snadné rozpojení a opětné spojení, zpravidla normalizovanou zkušební svorkou. U vnějších svodů se zkušební svorka montuje ve výši 1,8 až 2,0 m nad zemí. U skrytých svodů se zkušební svorky umístíbuď do skříněk zapuštěných ve zdi objektu ve výši 0,6 až 1,8 m, nebo do skříněk s ochrannými poklopy zapuštěných v zemi a umístěných na přípustném místě.

Na jímací vedení a svody se smí používat jen vodičů podle tabulky č. 1. (v tabulce je uveden

výběr nejčastěji používaného materiálu).

20 x 4 mmHliníkový pásek

50, 70, 95 mm2Hliníkové lano s ocelovou duší

∅ 10 mm, 70 mm2Hliníkový drát20 x 2,5 mmMěděný pásek 25 mm2Měděné lano

∅ 6, 7 mm; 50 mm2Měděný drát20 x 3 mmPozinkovaný ocelový pásek

50, 70, 95 mm2Pozinkované ocelové lano∅ 8 mmPozinkovaný ocelový drátRozměryDruh vodiče

UZEMNĚNÍPro dobrou funkci hromosvodu je nutno provést uzemnění hromosvodu tak, aby byl za všech okolnostívytvořen dobrý kontakt se zemí s co možná nejmenším zemním odporem.

Zemní odpor zemniče jednoho svodu nemá být za obvyklých půdních podmínek větší než 15 ΩΩΩΩ.

Pro uzemnění se používají zemniče:

tyčové nebo trubkové páskové nebo drátové deskové základové

Na uzemnění se smí používat jen zemniče podle tabulky č. 2. (v tabulce je uveden výběr

nejčastěji používaného materiálu).

2000 x 250 mmZemnící deska

40 x 3 mmPozinkovaný ocelový pásek

∅ 10 mmPozinkovaný ocelový drát

2000 x ∅ 28 mmPozinkovaná ocelová tyč

RozměryMateriál zemniče

Druhy zemničů

PE

ochranné uzemění

L 1L2L3 N

deskovýzemnič

tyčovýzemnič

ochranné uzemění

pracovníuzemění

bleskojistka

Páskový zemnič

základovýzemnič náhodný

zemnič

potrubí

Metody návrhu jímací soustavy

Metoda valící se koule – členité objekty

Metoda mřížové soustavy – ploché střechy

Metoda ochranného úhlu