Ptomnost

RONK XIVV PRAZE 6. LEDNA 1937SLO 1

Minul rok

V

r. 1936 nebyl vyeen ani jedin z problm, kter se maj ke klidu Evropy jako se m hoc doutnali k sudu prachu. Na konci roku nemme celkem o nic vt prvo ctiti se bezpen na svt, ne jsme mli na zatku. Mme ovem velijak mrov nadje, ale chyb nm zejm mrov fakta. Jsme teprve uprosted dje, nkde v druhm aktu tragedie, a historie, tato slavn, ale nkdy ponur autorka, se jet rozpakuje, jak napsati konec. Exposice dramatu byla tato: na scnu vstupuje ped tymi lety obrnn, rozezlen Gerrnn, kter v, e se vykoupal v dra krvi; od t chvle, co vstoupil, ovld dj; i on, i ostatn brous mee; v tomto stadiu jet dn drama neskonilo; mus pijt njak zvr. Dojde k srce? Nebo bude hlavn postava zadrena strachem? (S milosrdenstvm nepotme.) Nebo bude uspna njakm kouzlem? i m v sob bacily, kter ji ochrom?

Nen divu, e se souasn Evrop neda eiti problmy: jet nikdy snad nemla tak mlo spolen vry jako nyn. Evropsk civilisace sice trv, od jihu k severu, od zpadu k vchodu vichni uvme telefon a aeropln a stavme domy z betonu a asfaltujeme silnice, ale ztratila se evropsk kultura, ztratila se spolen zkladna pesvden a cit evropskch lid. Civilisace, k n pat technika, pne se stle do vt ve. Avak nikdy jsme nevidli tak jasn, jako dnes, e civilisace bez kultury je v na psku, e technika bez citu a bez mravnosti je zkza.

V devatenctm stolet mla Evropa jakousi spolenou duchovn zkladnu. Ve vech sttech vce mn vilo se v liberalismus, demokracii, parlamentarismus a humanitu. Mimo to se jet vude tu veleji, tu chladnji vilo v kesanstv. Liberalismus, demokracie, volnost zahraninho obchodu, vvoj k rozumnosti a cta k lidskmu ivotu byly uznanm smrem pokroku. Jestlie nkter stty jet se do toho stadia nedostaly pln, vilo se pevn, e se k nmu propracuj v nejbli dob, tak jist, jako voda vdy tee dol, nikoliv nahoru. Jen osaml jedinci nkde v kout odvaovali se poprat tyto obecn zsady.

Tato spolen zkladna se nyn tm pln ztratila. Nen u skoro jedin vci, ve kter by se evropt nrodov vyznaovali stejnou vrou. Je mezi nimi tsk hlubok rozdl v mylen, jako dve bval jen mezi filosofickmi kolami. Nen jedinho spolenho : /j. na kter by bylo mono s spchem apelovat. Nen jedinho bvalho slavnho evropskho nzoru, rter by nyn v nkterm velkm evropskm sttu nebyl prohlen za kacstv a nebyl vldou pron- e-itvn. Vechny sloupy, na nich spovala klenba mripsk kultury v jej klasick dob, jsou njak m: mmy. a jako jedin spolen cit zbyl u jen strach te-i porkou.

D se podla vra v liberalismus, kterm Evropa E-ermEsvala jen svobodu pro majitele vrobnch prostedk, aby si mohli dlat, co chtj, nbr poli- titkxi svobodu pro vechny, ochranu jedince i proti

sttu? Nkter velk stty dnes o nic mn nepohrdaj svobodou, ne se dve pohrdalo nesvobodou. Zvolal-li nkdo v devatenctm stolet: A ije svoboda!, mohl doufat, e se lid vzru, spoj a pjdou za nm. Zavol-li to nkdo dnes, vid, kterak lid se rozestupuj na dv strany a chystaj se biti se pro tut zsadu, kter kdysi sjednocovala i neptele. Na hlsn svobody jest te ve tech evropskch velmocch trest vzen. Do evropskho dn vmsili se sttnci se zuivou a nezdravou nenvist k svobod. Piznvaj sttu prvo drtit jedince jako ve.

Demokracie? Tak tento sloup praskl. Panovnci 'devatenctho stolet, ohroen demokraci, neodvaovali se o n mluviti tak vztekle, jako dnes in modern dikttoi a kdejak jejich pomocnk. V polovin dnen Evropy pokldna jest demokracie za vldu hlupk a nepodku, za jaksi pedsmrtn politick stav. Voda tee vzhru: leckde je faismus pokldn za pokrokovj idel ne demokracie. lovk devatenctho stolet by si to ani neuml pedstavit. Slavn lid minulosti se obracej ve svch hrobech. Jakou jednotu mete oekvat od svta, jen se nedovedl jet rozhodnout ani mezi demokraci a faismem? V jak spolen city mete u nho doufat? Do panlska putuj houfy dobrovolc, ochotnch si pro otzku demokracie rozbjet hlavy. Faismus ovem nen prvnm tokem, kter byl podniknut proti demokracii. Prvnm tokem byl komunismus; faismus s radost si osvojil vsledky jeho prce. Vskutku mli Mussolini a Hitler v masch jen polovinu prce: prvn polovinu za n vykonali Lenin a Trock. Proto jsme se tak vzprali komunismu: ctili jsme, jak rozbj star evropsk ctn, starou evropskou tradici, jej vsledky prv po vlce mly bt upevnny. Ctili jsme, e komunismus pin neltostn, drz rozbit spolep evropsk zkladny nzor a cit. Tuili jsme, e z tohoto oslaben evropsk jednoty budou mti prospch jet jin, ne pro kter to bylo mnno. Evropa, neoslaben a nerozryt komunismem, byla by mla vi faismu daleko vt vnitn odolnost. Hitler a Mussolini mli prospch z toho, e komunismus znanou st lidu dovedl pesvdit, e demokracie nen nic jinho ne povra pro slabochy a hlupky. A co se nm nabz za demokracii jinho? Vlda filosof? Zajist se i takto ze lstivosti mluv. Ale ve skutenosti se nm msto demokracie nabz vlda kterkoliv skupiny, kter seene dosti zbran, aby ostatn rozehnala. Pravou chorobou tohoto asu je poznn nkterch vldychtivc, e revolvery maj v uritch situacch neodolatelnou moc a e ten, kdo m v ruce revolver, nemus u mti ani v hlav ani v srdci ani kdekoliv jinde mnoho jinho. Nelze ne- vidti, e tak toto poznn vldychtivcm ulehil komunismus se svou peliv vypracovanou strategi tdn vlky.

V jakm stavu je mezinrodn obchod, jeho volnost byla jednm z hlavnch pramen blahobytu minulho stolet? Trosky na tomto poli nejsou o nic alostnj ne na poli duchpynhh a politickm. S nadenm vyhlauj ft&i stty* bez nich Usidhh hospodsk-

ho ivota nikdy neme bt pln, sobstanost, aut- arkii. toti zsadu dnho mezinrodnho obchodu. Nedostatek hospodskch styk mezi stty prohlubuje odcizeni politick. Stty spolu sousedc se tv, jkoby kad il na jin planet a mohl podle toho jednat. Za napoleonskch vlek vyskytli se v Nmecku lid, kte navrhovali, aby hranice mezi Nmeckem a Franci nechala se zarst hustm pralesem, kter znemon vechny styky. Nedostali jsme se za sto let o mnoho dle.

Vra v rozumnost utrpla stejn rny. Velk davov hnut povila na prvn msto prva citu, m rozumj tolik: rozumovmi dkazy bych snad nic nedokzal, ale mj cit m prvo ped vemi ostatnmi, a je mono uiti vech prostedk k jeho ukojen. Jestlie jednou rozum jako mtko jest odstrann, kdejak politick povra m volnou cestu. Nen nhodou, e modern dikttoi vesms pat mezi vyznavae citu. Zbavuje je to rozpak morlnch (nhot oni za to nemohou, e jejich cit je takov a ne jinak), zbavuje je to i nutnosti nco dokazovat a hledat pro to pochopen rozumov. Nmecko ct, e m prvo na ciz zem. Dokazujte nco proti tomuto citovmu mysticismu! Poven citu na prvn msto pat mezi ostatn projevy modernho subjekti- vismu. Jak je v tom nebezpe, jestlie dokonale vyzbrojen velmoc odd se takovmu subjektivismu! Nevra v rozum to jest jeden z ivl evropskho souasnho rozkladu. Rozum jest spolen pravidlo. Kdo odhod rozum, tomu jako vodtko zbvaj vlastn pn, kter ozdobuje jmnem svtho citu. Vra v rozum by mohla Evropu zase spojit. Vra v cit ji rozdluje na mnostv jednotlivch a vtinou chtivch cit.

cta k lidskmu ivotu, dal ze sloup evropsk tradice? Tak tu vykonal komunismus neocenitelnou ppravnou prac pro faisty, kte nepotebovali ne trochu pozmnit nkter slov Leninova, aby nemohli bt vinni z pmho plagitu. Kdy se kc les, ltaj tsky, ekl Lenin. Kdy se hobluje devo, padaj piliny, prav Goring. Hie, syn vedle otce! Bolevici a faisti se stejn vysmvaj humanit. Ani apelem na ctu k lidskmu ivotu nesjednotte dnen Evropu, ponvad jej st oteven prohlauje, e nem k lidskmu ivotu ctu pradnou. Kad malomk, kter na sebe navlkl jednu z barevnch koil, je se te po Evrop prodvaj, a zskal tm prvo na vybit vech svch pud, osobuje si prvo mluviti o humanit tak pohrdliv jako Nietzsche.

A kesanstv, tak jedna ze starch evropskch opor? Nkte lid spchali s porkou kesanstv, jakoby to byly dvee k zlatmu vku, je je teba i nsilm rozkopnouti. Nyn, kdy se toto dlo do velk mry podailo, pozorujeme, e nemme co oslavovat, a e Nmec, vc v kesanskho boha, je bytost svtu mn nebezpen ne Nmec, kter v ve starogermnsk bohy pohansk. Svt il znan bezpenji ve stnu kesanskho ke, ne ije nyn ve stnu ke hkovho.

Tento zmatek, toto nerozumn vech vem, byly hlavnm obsahem minulho roku. Msto pomrn bval evropsk jednoty objevuj se nyn ti, mezi se- bou dnm citem ani dnm rozumovm pochopenm nespojen bloky: demokracie, faismus, komunismus. Nen div, e se een evropskch problm neda. Uklidnn me nastati teprve tehdy, a zase vichni budou piblin v tot vit, a nynj evropsk zlomky dostanou spolenho jmenovatele, a aspo ponkud pomine nynj divok rznost. Kdy to bude? Nevm. Dikttorsk stty upely svj zrak na kolu a u dtem vstikuj sv ideologick roztoky do il. To je okolnost, kter propast roziuje, nikoliv zavr. ijeme v dob sriov vroby politickch typ. Politit roboti se objevuj na scn evropsk politiky. Vechny ctnosti evropskho lovka byly reduko- vnYvna ctnost umti kret ve vyrovnan ad. Ale dvujme v lidskou pirozenost. Je bohat, ne aby ji mohl tento rmec trvale sevt.

0

Nen vtho netst pro nrod, ne je-li roztren na takov sriov politick typy. Tomuto netst jsme se i v minulm roce ubrnili, akoliv nechyblo mezi nmi lid, kte horliv k tomu pracovali. Zdlo se jim, e roztrhnouti nrod co nejzetelnji na levici a pravici a pomalovati je vlenmi barvami, je cl, jemu zasvtiti sv sluby stoj za to. Nepodailo se to. Nepodailo se zakrti fakt eskoslovenskho nroda^ kulisami, na nich je namalovna levice a pravice. Nkte lid, aby takovmu trhn nroda zabrnili, prohlauj radji, e u ns pravice a levice vbec neexistuj. Maj dobr mysl, ale nejsou ve zcela dobrch vztazch s pravdou. Snad nen teba lidi duevn vyklestit, pejeme-li si, aby se dohodli o nkterch zkladnch vcech. Dv nuly nejsou jedin sla, je je mono klsti do ady. Nen poteb dati od levice a pravice, aby pestaly bti tm, m jsou (bylo by to tak marn a patrn ani ne dstojn), ale je mono uvdti jim na pam stl spolen cl: udren tohoto sttu. Bez zachovn samostatnosti nebyla by ani eskoslovensk levice, ani eskoslovensk pravice nic vce ne njakm mezinrodnm ebrkem a otrokem tch nebo onch cizinc a jedly by ze spolenho tale chudoby a ponen. A se dvme na zkladn otzky spoleensk tak nebo onak, vichni mme spolenou zkladnu v tomto stt a pro vechny by jeho zkza byla nesnesitelnm netstm. Dosti dvod, abychom, vbec nepestvajce bti tm, m jsme, se dohodli o zkladnch potebch tohoto sttu a disciplinovan je podporovali. Vnitn nae historie v poslednch tyech letech ukazuje, e k tomu nemusme mt nad sehou dnho dikttora a e tam, kde je poteb, dovedeme se seadit do jednoho spodanho iku, i kdy na ns nikdo hrub neve a nepohn ns biem. Dokud si sami dovedeme uloit tuto kze, nemusme se bt o osud sv demokracie.

Roku 1935 pekonali jsme dosti snadno faistick zchvaty, jimi trplo Nrodn sjednocen. Vzpomnku na plakty, na nich byl vyobrazovn dr. F. X. Hod se vztaenou pravic, uloili jsme do onoho koutku sv due, kam ukldme humoristick vzpomnky. Roku 1936 musili jsme pekonat jin otes, kter vychzel z tisku nejvt na strany, agrrn. Na Nov rok uveejnil fredaktor Venkova p. sentor Vran lnek s titulem: Ach lsko, nejsem ne lska... Sotva si lze pedstavit titulek mn vhodn, aby se p. Vran nkde v jeho blzkosti vyskytoval. Pipomn to kozla, kter, ponvad zahradnk je na blzku, se tv, jakoby ichal ke kvtin. Pan Vran ovem cituje slova o lsce, kter pronesli Rena Svobodov a Kristus. Asi m tento bojovnk nedostatek vlastnch vrok o lsce mezi lidmi. Zd se, e po pozemkov reform pichz nyn druh reforma, cittov. Jako ped patncti lety byly vyvlastovny pozemky, tak jsou nyn vyvl^gtov-

Ptomnosti

? citty ve prospch strany agrrn, a dosplo se v ? mto ponn u a ke Kristu. Docela zapomnaje, je jeho a co pat nkomu jinmu, ptal se tedy p.

' --.-v na Nov rok: Co dlat, aby bylo vce lsky ~ ns? Po zkuenostech poslednho roku je na to ispo v jednom smru snadn odpov: podat p. Vranho, aby letos mn psal. V roce 1936 cel jeho psoben, k nmu strana mu dvala souhlas z dvod jen j pln znmch, neslo se k tomu, aby roztpil nrod na divoce se svc levici a pravici.

A to jest cesta, kterou se nesmme dti, nikoliv jen proto, e Kristus a Rena Svobodov kali nco jinho, nbr i proto, e n vlastn rozum v tom spatuje nejvt nebezpe.

Nedlejme pece, jakobychom nevdli, v em a vedle eho ijeme. ijeme vedle souseda, kter, i kdy se jet neme odvit pravideln vlky, dychtiv hled zminku k intervenci v nkterm stt, s nm m spolen hranice. Postavte u ns pravici a levici do otevenho boje; jak dlouho bude trvati Hitlerovi, ne oznm svtu, e v pmm sousedstv Nmecka vyskytlo se nebezpe bolevismu, kter mus zdrtit? Je to patrn nepjemn pro vniv povahy, ale my musme te i svou vnitn politiku vsti tak, aby nedvala snadnou zminku zahraninmu dobyvateli. Musme se svtu pedstavovat ve stavu permanentn spcdanosti. Musme si ve sporech, ke kterm mme chu. ukldati mnohem vce zdrelivosti, ne bychom musili v asech normlnch. Musme snad odloiti i nkter spravedliv boj. Nepokoum se popt, e jsou to ediv rady a e naemu politickmu ivotu ani pestrosti ani zajmavosti nepidaj. Ale nejsou o nic edivj ne barva polnch uniforem, do nich bychom se musili oblci, kdybychom takovch rad nedbali. A smrt, myslm, nen o nic mn nudn ne ivot ve svornosti. Musme umti pijmout pravdu i tehdy, kdy je ediv. Bute pest! to je jedno z nejznmjch pokuen.

Na Nov rok etli jsme tak tentokrte z st mue levice radu, abychom si lpe vimli situace socialismu na zpad a pestali pokrokovost utlaovat sttnickost. Bylo to doprovzeno klebkem nad sttnickost, jen ped nkolika lety bval oblbenou f: rmou politick innosti. Ale nyn je nejmn vhodn doba, aby se pokrokovost jakkoliv rozchzela se sttnickost. V tom aspo se pece vichni meme shodnouti, e ztrta sttn samostatnosti byla by nejplnj ztrtou zkladny pro pokrokovou innost, jakou si umme pedstaviti. Nedopoutjme se tedy t chyby, abychom pokrokovost stavli proti sttn kosti. Stavli bychom proti sob dv vci, kter ob nm pat.

Chpu, co mu levice m na mysli, kdy ns vybz. abychom si lpe vmali situace socialismu na m ; a . Zd se mu, e se tam objevila jaksi socia- k konjunkturka. Ve Francii vldne polosocialis- . k vlda, ve panlsku se zanaj socialist spn b ranit. Mu levice se domnv, e je to smnka na kter by mla bt ihned vyinkasovna tak z sis. Rozhodn bude lpe neoprat se o jakousi tu ?-1 se drobnou levou konjunkturku. Nebude-

me se czrat o spchy lidov fronty ve panlsku, pzavadi nemme zarueno, jak dlouho potrvaj. Ne- iime vechno na existenci Blumov vldy ve Francii, protoe nen nm znmo, jak dlouho se tato vlda udr. Opeve se o tyto dva jevy, mohli bychom tak za pl roku snad shledati, e se oprme o nic. Vyzvali jsme ostatn po celou posledn dobu nai pravici, aby v zjmu tch a tch spolench nrodnch a sttnch vc nehledla vyut konjunktury pravice, kter mnohem zetelnji la svtem, ne ona konjunkturka levice, kterou n citovan socialista vypozoroval svm drobnohledem. Neslu se, abychom sami pi prvn mal pleitosti tak jednali, jak jinm jednati zakazujeme i pi pleitostech vtch.

Svtov konjunktury a konjunkturky se mon jet nkolikrte budou mnit a obracet, ale rnme-li doma mt klid a prci, nesmme se podle toho toit jako hadr na holi podle vtru. Prce pak mme, jako jsme jet nikdy nemli.

Hle, jak je nae situace: opevnnm Porn dostalo se Nmecko nebo se dostane ve svch vchodo- a stedoevropskch akcch do vt nezvislosti na zpad, ne v jak bylo do loskho jara. Ne-li nic jinho, tedy aspo zpomal zkrok naich zpadnch spojenc a uin jej riskantnjm. To je nepzniv novinka. ijeme tak trochu jako ve lv tlam. Budeme si musit osvojit opatrnost, na jakou jsme dosud nezvykli. Za dnou cenu nesmme poskytnout Nmecku zminku, aby u ns provedlo pu s aspo stenm souhlasem Evropy. Musme jednati tak, aby na pklad Anglie vdy ns dovedla pochopit. Mus-li tomu bti obtovno nco ze zlib naich stran a naich lid, je nezbytno pinsti tuto ob. Vme, e nikdy, prv z tchto dvod nesmme provsti takovou vc, jakou by byla jednotn fronta s komunisty. To by znamenalo pilt oleje do ohn legendy o zbole- visovanm eskoslovensku, kter Hitler rozntil, to by znamenalo pomoci mu nalzti zminku pro pu. Nae armda sama nesta, aby odolala sle nporu dokonale ozbrojen a bojovn velmoci, i kdy p. dr. Kram se tv, jakoby nebylo teba se o nic jinho^ starat ne o armdu. Dobr armda mus bt doplnna dobrou zahranin politikou, a prv proto byly tak nebezpen diletantsk vlety do zahranin politiky, je si agrrn strana popvala v minulm roce. Podlamovat zahranin politiku nen v na situaci o nic mn nebezpeno ne podlamovat armdu, nebo jen dobr zahranin politika opat nm ty spojence, jich je nm teba, abychom byli jisti pro vechny ppady.

A pedpokladem dobr politiky zahranin jest dnes jet vce ne dve dobr politika vnitn., V naich inech mus bti ivel mrazivho uvaovn, ktermu i nkter sv sklony musme obtovat.

F. Peroutka.

poznmky

Vldn nazen v demokracii

teni politick rubriky novin nebyli asi pii nadeni, kdy posledn nedli ped vnocemi oteveli sv listy a nali tam titulky asi patncti novch vldnch nazeni. Byla to etba asi stejn mlo zbavn, jako kdyby nkdo vedle seka opsal nesrozumiteln tituly patncti odbornch knih. Nanejv snad pesvdeni demokrat si povzdechli, e vlda si zase nco bez parlamentu naizuje a e se tady jaksi rozhoduje o ns bez ns. Co je na tto nmitce?

Ozv se n ns znovu a znovu od chvle, kdy vlda byla nnocnna, vydvat! nazen s innost zkona.

N -> -temokratck? Argumentuje se takto: zkonodrn dkc je v demokracii vyhrazena jen parlamentu; proto jak- ro se ji parlament zbav, anebo jej sti, a jakmile ji pe- B : e teba na vldu, poruuje se princip demokracie.

Nmitka nen podle naeho zdn sprvn. Zakld se na omviu, kter pramen z toho, e mme na och stle jet ster konstitun schema z dob monarchie, kdy vlda byla exponentem koruny a kdy jen parlament sm byl pedstavitelem lidu. Tehdy skuten platilo, e demokratick je jen to, co dl sm parlament anebo vlda s jeho svolenm. Ale neplat to u v dsledn demokracii, protoe v t je vlda jen vborem parlamentu a proto tvarem stejn demokratickm jako parlament sm. Sloen vldy vrn obraz sloen parlamentn koalice. Zstupci koalice ve vld mluv zrove jmnem koalice v parlament a nebylo by proto logick, aby koalice parlamentn ruila to, na em se usnesla koalice vldn. Zavedenm vldnch nazen ee obvykl zkonodrn postup nijak neru, nbr jen zkracuje. Vtinu osnov tak jako tail pipravuje vlda, a principieln nezle pli na tom, pedkld-Il tyto osnovy parlamentu ke schvlen ped jejich vyhlenm ve Sbrce zkon a nazen anebo a po nm. Snad nkdo ekne, e za tchto okolnost je parlament vlastn zbyten. Mohl by po volbch jt dom a vecko by zadila vlda. Ala to nen tak docela pravda. Zle to jen na parlamentu samm, zdali zbyten chce bt nikoli. Nkdy se zd, e chce a to je tehdy, kdy nedovede vyvinout dnou Iniciativu, kdy ek jen na vldn orakulum - a nkdy se zase zd, e nechce kdy toti sm pijde s nvrhem nebo kdy ze zklad pepracuje vldn nmt, jako se u nkolikrt stalo. Z faktu, e v demokracii je parlament (pesn eeno parlamentn vtina) a vlda jedno tleso, nemus plynout, e parlament nem nic dlat. Pedn je tu oposice, kter m vldu inn kontrolovat, a za druh m koalin vtina, prv proto, e se ct s vldou zajedno, na sebe brt st vldnho bemene a piln s vldou pracovat na zkonodrnm dle.

Pro demo kraci se skrv ve vldnch nazench jen jedno nebezpe. Zle v tom, e se jimi otvr byrokracii monost vtho vlivu na zkonodrstv. Osnovy pipravuj zpravidla odborn ministert ednci. Protoe, pokud jde o nazen, prochzej tyto osnovy jen vldou a ne tak hned parlamentem. sniuje &e tm vlastn kvantitativn jejich demokratick kontrola. (Zdali se sniuje tak kvalitativn, to u zle jen na vld a na parlamentu, na jejich bdlosti. Teba ci, e parlament v tto vci dost bdl nen, protoe chpe dodaten schvalovn vldnch nazen jako pouhou formalitu. Tu a tam si sice stuje, e se mu nazen pedkldaj k prozkoumn pozd, ale to jsou nky jen platonick. Nemusil by nakat a mohl by si vasn pedloen vymoci, kdyby o to stl.) Prakticky tedy jde pi vldnch nazench, jako ostatn pi vem zkonodrstv, o to, aby parlament (spolu s vldou) dostaten vyvaoval vliv byrokracie, jej monosti jsou velk. (Tm nekme, e tento vliv mus bti vdycky zhoubn; m'.'ime jen ze stanoviska pricipiein demokratickho.) M-li parlament 11a tento kol stait, mus mt jeho lenov sami dost odbornch znalost.Z. S.

Nmecko a evropsk skutenost

Pozorujce mezinrodn situaci a nladu na zatku tohoto roku, meme, zd se nm, ci, e se svt ponkud zan osvobozovat od obav, kter jako mra tlaily jeho mysl v po- s' uch tech letech. Mnme obavy z Nmecka po Hitlerov pevratu. Vichni, kdo jsme tmto reimem ohroeni, zanme ne vat sebevdom a dvry v sebe, kter roste mrn s tm, jak rostou nae brann sly. Zanme se na Nmecko a jeho el nostl dvat stzlivji a zanme postehovat slabiny, kter se skrvaj za jeho silckmi gesty a hlunou propagandou.

C 3 konce minulho stolet ila Evropa ve strachu ped N- cz kem a pesto, e bylo Nmecko r. 1918 na hlavu poraeno, il ten strach dl a znovu se vystupoval po SO. lednu 1933. 1 ala se jaksi zapomnlo, e Nmecko ped vlkou a Nm ko po ni je nco velmi rozdlnho a zejmna, e se velmi li povlen mimonmeck Evropa od Evropy pedvlen.

Co zaloilo nmeckou moc koncem 19. a zatkem 20. stolet? Prudk rozmach nmeckho prmyslu a rychl vzestup potu nmeckho obyvatelstva. A skoro do r. 1871 bylo Nmecko zemdlskm a feudlnm sttem. Jeho minerln a uheln bohatstv dmalo pod zemi. Nebylo velkho prmyslu, kapitlu ani podnikavosti. Teprve po porce Francie Pruskem r. 1871 vstoupil do romantickho a idylickho Nmecka nov duch prmyslovho rozmachu. Chud zemdlsk zem rychle bohatne. Z venkova se hrnou do mst tisce a miliony lid. Tba uhl stoup s 80 milion tun roku 1871 na ISO milion tun roku 1913. Zan se zuitkovvat rudn bohatstv lotrinsk. Z uheln oblasti vestflsk se stv typick ern prmyslov zem, li v deseti letech po roce 1871 zdvojnsobilo Nmecko svou vrobu oceli a eleza. Roku 1890 mlo sedmkrt vt lodn ton ne roku 1870.

Rozum se samo sebou, e takov hospodsk pevrat se mu9il projevit tak politicky. Nmecko bylo ped vlkou nej- moenj stt na kontinent. Mlo ve svm vleku Rakousko a Turecko a aspo zdnliv tak Itlii. Nmeck stedn Evropa vlastn u tehdy byla skutkem a teprve svtov vika jl rozbila. Jak vypad Nmecko dnes? Nic podobnho tehdejmu prmyslovmu rozmachu nevidme. Vzestup potu obyvatelstva se zastavuje a nmet statistikov zanaj strait vylidnnm. Velik armda se buduje na kor ivotn rovn, kter kdysi byla povaovna v Nmecku za normln. Politicky je Nmecko Isolovno. V celm svt nem jedinho sttu, na jeho pomoc by mohlo bezpen spolhat pi vbojn vlce. Ale zatm co se jeho hospodsk rozmach vlkou zastavil, byl rozmach jinch zem podncen. Spojen stty vyrostly na nejvt snad svtovou mocnost. Nesplnily se pedpovdi o nadchzejcm padku Anglie. Francouzsk prmysl po vlce vyrostl. Ve stedn Evrop se zkonsolidovaly nov nrodn stty, kter Jev neobyejnou houevnatost a chu k ivotu. Mez nimi mme na pklad my jeden z nejvtch vlench prmysl svta. Itlie zaloila velkou koloniln i. Turecko se politicky obnovilo a obrtilo se k Nmecku zdy. A hlavn: na vchod roste nov velik prmyslov mocnost, kter otevela rudn, uheln a energetick zdroje estiny svta.

Takov je skutenost. Hitlerv reim nen potkem obnovy bval nmeck velikosti a slvy, nbr jen velikm zchvvem a piostenim historick krlse, kterou prodlv tento velk nrod. Nmecko dnes ve skutenosti dosniv svj sea o svtovm Impriu a o tom, e bude prvn mocnost svta. Tce a keovit se probj k poznn svho skutenho postaven ve svt. Politicky je pro Evropu hlavn otzka, zdali se d o tto skutenosti pouit vlkou anebo bez n. Odpov na to nm nepochybn pinese u tento rok.Z. S.

politika

Konrad H eiden:

Jedna nmeck monost

(Psno pro Ptomnost.)

lnek tento je z pera znmho autora knihy o Hitlerovi a nejlepho znalce nrodn socialistickho reimu. V pedelch lncch, kter jsme otiskli, dovodil Hei- den, e Nmecko nen dosud pipraveno na dlouhou vlku. V tomto lnku pojednv o jedn perspektiv, kter z toho vyplv a ns se tk.

S

la Nmecka: krtk der. Jeho odvlivost: pstn demosti na kor reserv. Jeho vzor: postup pruskho generlnho tbu za svtov vlky. A lehkomysln peslechnut vstraha djin: svtovou vlku by bvalo teba vyht za prvnch est nedl a skuten byla svdectv korunnho prince za prvnch est nedl prohrna.

Ale mus mti krtk der vbec nadji na spch, m-li pedstavovati politickou monost? Je asto sly- set domnnku, spatujc slu Nmecka v tom, e se od -i?.o meme nadti, e rozpout bez rozpak i vlku c eem prohranou; nacionln socialistit vldci by t- sami skoili do propasti, aby do n strhli ostatn = et a tefnto hrozc vbuch lenstv je pr jejich silou.

Sla velmi sporn; zvis opravdu a jedin na dobrch nervech ostatnch. Jist tohle nebezpe zapsobilo v minulosti leckde v Evrop; stejn jist vak zaal od nkolika msc obrat. Nejzetelnjm jeho vrazem byla dosud rozprava o brannosti v doln snmovn anglick. Ve skutenost je teorie o vbuchu lenstv mlo prkazn. Odporuje zcela povaze diktatury, jej smysl a cl je naprost a vhradin vkon moci s risikem co nejmenm. Tato pirozen tendence diktatury uruje spd jej politiky, je neme jednati proti sv pirozenosti ani v ppad sv zkzy; ta by vak nastala, kdyby pela od bezmeznho vyuvn moci k vdommu sebenien.

Ale snad by bylo mon, e by se diktatura, znm ostatn svou drdivost, dala jednoho dne strhnouti k nemu, co by bylo prost v klinickm smyslu abnor- mitou? Nue, mm za to, e tu mohu pronsti ped celou Evropou povolan sudek: na in hrdinskho sebe- znien bychom ekali marn u tchto povah. Jejich chovn, pozorovan pesn patnct let, mluv proti tomu s jistotou, hranic s absolutnem. Jdou a tsn ke hratiici monho, pro ni maj jemn instinkt. Hranici nikdy nepestoup, a je opravdu v rukou silnho a odhodlanho protivnka, kde chce pevn narsovali tuto hranici. Jedin lovk z cel t druiny, majc sm velikou moc, byl by ryze psychologicky s to pekroit! hranici; on vak nen skutenm vldcem a nestal by se jm pravdpodobn za dnenho rozdlen sly ani tehdy, kdyby byl odstrann nhle z njakch osobnch dvod nynj pohlavr.

Je tedy teba jet odpovdti na otzku pece jen prost, je-li nkde mono podniknoui s spchem krtk der; a zdali tud u vn hrozba takovmto derem by mohla vynst politick spch.

e

Nezbytn otzka naped: co je spch, ili jinmi slovy, co jsou zahranin politick cle diktatury?

V mezinrodn politice je tajn zsada, kter se vti-nerada formuluje. Lze ji nazvati: vykoisovn slabch nrod silnmi. Slabost a sla mohou zleeli ra stabilnch pomr mezinrodnch ve vcech ryze hospodskch. Jakmile se vak svt vyine z rovno- v 1b y a ochromne kdesi odpadnutm nkter sly mezinrodn soustava, uplatn se rychle pevaha silnjho, z -: slunho dlunka se stane pes noc nemilosrdn b: rpodsk dikttor - zkrtka je to situace tmavho k : kde je loupenk vdy silnj neli nejbohat .-_ : Faistick stty si raz ve svt mezinrodnho cestu k panstv stejnmi metodami, jako se ve

sv - demokracie dostvaj k moci faistick strany.

' ?e se sami stanou vykoisovateli ti, kte byli drci vykoisovni nebo ti, kte se za vykoisovn s rob'ddali pak teprve vznikne, v mtku nrod- * mezinrodnm onen hbitov a ono rumit, mb.nb-. socialistick propaganda neprvem a

: :r mmar.r.i nazv bolevismem. Proto ten dsiv 2 uryt vlen stav v Evrop od t doby, co stt sebe sama jmenujc proletskm" zotroil nezvisl nrod africk a co jin dikttor hroze-daje zvolal: Kdybychom mli Ukrajinu a Ural...!

Tu mme jednu z nejdleitjch podmnek krtkho deru: mus vsti k totlnmu spchu. Pedmt me bti sporn, avak mus ho bti dobyto rychle a pln. Z knihy marla Badoglia, je vyla nedvno, vme, e vojensk veden italsk potalo s nkolikaletou vlkou v Habei a prvn vt spchy oekvalo na podzim 1936. Avak politick veden nutilo veden vojensk k rychlmu vtzstv; podailo se, ponvad Spolenost nrod pes obavy italskch vojk neozbrojila svho napadenho lena,

e

Krtk der s totlnm spchem kde v Evrop vis takov plod pro nmeck tok?

Jen jedin zem me pijit v vahu. Vylume pedem vcarsko jako cl takto omezen vlky; tok na vcarsko by piml aspo jednu ze sousednch velmoc k zkroku, a krtk der by se ihned zmnil v nekonenou a beznadjnou vlku reserv. Na vcarsko h naopak spe nebezpe v monosti, e se ve vlce velmoc stane nstupitm a etapou, tedy nikoliv clem, nbr prostedkem. Tot plat o Belgii, Holandsku a Dnsku. tok na tyto zem by znamenal vlku s Angli. Litva nen ani protivnkem ani clem, kter by stl za risiko; nsiln zsah v Gdasku by byl smrtelnou vzvou Polsku a navdy by zmail nejvznamnj dosud zahranin politick spch nmeck diktatury, odlouen Polska od Francie, spch, kter ostatn ponkud vyblednul v poslednch mscch. Zbv jihovchod.

Na jae loskho roku, zhy po obsazen Porn, jsem se zastnil rozpravy ve spolenosti rakouskch politik. Hovoilo se o tom, na kter msto Evropy asi bude podniknut prvn tok. J jsem mnil: na eskoslovensko; Rakuan: na Rakousko. Nsledujc udlosti ilustruj pak znamenit, jak se dl politika s hrozbou krtkho a totlnho toku. Protoe se Rakuan bli nmeckho toku a nikde nevidli pomoci, uzaveli s tonkem kompromis, kter zajistil jejich sttoprvn nezvislost a nezvykle poslil vliv Berlna na Dunaji. Z mnohch dkaz nejdleitj byla nedvno berlnsk nvtva dra Quido Schmidta, fa rakousk zahranin politiky. Tam byly poloeny zklady k vojensk mluv o potrn bolevismu i v sousednch oblastech.

Tm me bti mylena toliko jedin zem. Berln kon vojensk ppravy k toku na eskoslovensko, a to pod zminkou, aby rozmetal hnzdo komunismu.

Nue, pro tuto zminku chyb dosud vechny pedpoklady. Komunistick hnut m v eskoslovensku vliv pomrn nepatrn, reim je naprosto demokratick a opr se o siln strany. Jestlie vak bylo pece mon, aby dv velmoci prohlsily oficisn, e nestrp vznik bolevickho hnzda ve panlsku, nemli bychom si init ilus o jistch monostech v blzk stedn Evrop. Co ve se ned nakonec prohlsili za bolevismus! Ponajc snad s hnutm lidov fronty a k boulivm konfliktm meninovm, jim by se dalo napomoci dokonce i zven v silnm, ale pece jen sloitm sttnm stroj eskoslovensk republiky daj se zminky, bude-li toho teba, najiti nebo i vyvolali. Je mlo zem, v nich je realistick smysl nroda a politick umn jeho vdc tak bdl na tato nebez-

- .i z'z v tto zemi. Ale nen tak zem, je by na- berlnsk diktatue cl svdnj.

--Slovensko je vojensky a politicky jedinm i i-.i krtkho a totlnho deru. Zde by se - -Ta neomezen pirozen pevaha vt a silnj -t Jedin strategicky spn operace nmeck . ';m armdy by vynesla podle nzor Berlna to-

t. n spch politick.

Vznikl by nesmrn mocensk blok, drtc celou Evropa v zkladech. Osa BerlnVde, oprajc se o ?croben eskoslovensko, by rozzla pevninu ve dv p.'ovice, v nich by ponenhlu uhasnala nrodn a itick samostatnost sama sebou. Obrovskou moc by aii tento blok na vcary, obrovskou moc na Ru- munsko, obrovskou moc i na Polsko. Francie by byla ocamocena 'na pevnin a automaticky by se stala moc druhho du. Itlie by si mohla vypotati den, o nm by musela bud zbranmi zpoliti o Podunaj

nebo je opustiti jako politicky poraen.

Jako vdy holduje Berln i tu zsad nedobvati nieho moc, co me dostati dobrovoln. Douf, e pouhou hrozbou tokem zaene eskoslovensko na cestu Polska. Tu je vak pece pznan, jak vzcn, styd- lav a neurit zatm zn hlasy, je se v Praze pimlouvaj pleitostn za vazen do bloku berlnskho. To dosvduje, e se eskoslovensko nect dosud osamoceno.

Prvem nikoliv. Ani Francie ani Itlie nemohou vyduti eskoslovensko vanc osudu, ledae by jednaly proti svm ivotnm zjmm. S Franci je v platnosti pevn a dalekoshl spojenectv vojensk, se Sovtskm svazem rovn, ob sluuje pl francouszko- rusk smlouvy o vzjemn pomoci. A tu ponaj vci, kter stoj za vyjasnn. Zjem a povinnosti Francie vi eskoslovensku jsou naprosto jasn. Pesto pr sml ci francouzsk ministr vlky ve finann komisi sentu, e francouzsk armda je urena vhradn pro ely defensivn, nikoliv ofensivn. Jak m pispti na pomoc defensivn armda spojenci na vchod, nelze pochopit. Politika je hra, v n asto nenastane samozejmost a jeden vyhraje proto, e se druh dopustil chyby. Kloptnut nebo uvznut na tom i onom mst Evropy pi pi o vlastn zjmy, o sob samozejm, me dti nadji tonkovi.

Tm se dostvme k jdru. Evropa nebude mti mru, nesvitne-li nrodm za pedivem spojeneckch svazk velk pravda o jednot Evropy. Pokud budou rozumti irok masy paktm o vzjemn pomoci a kolektivn bezpenosti jen jako prostedkm chrncm ped katastrofou, bude vdy velik pokuen vyhnouti s e katastrof uhbnm ped obecn evropskmi vcmi. Touha po osamocen jde nrody, zalz se do jesky, z z inn to nadje, e netst potref souseda.

Dsledek thle sebeisolace mus bti nadvlda nej- si.njho a nejneostchavjho. Avak jakkoliv nadvlda, i kdyby se k nm vplila obratn a potichu jako zlodj, zpsob bez niku krveprolit. Tento dl svta a tato rasa nebyly stvoeny pro panstv jednotlivch. I jinami Zpadu se thne etz pokus o nadvldu: Legnano, Bouvines, Murten, Pavie, Mhlberg, Osna- tr lick a Munster, Kahlenberg, Hochstadt, Poltava, Lipsko, Sevastopol, Sedan, bitva na Marn co jmnu. to datum zbytenho vzpomnn na marn boj o zaloen nmeck, burgundsk, panlsk, francouz- sk, tureck, vdsk nebo rusk nadvldy nad Evro

pou. Nikdy pi tom se nedomohl ten, kdo se o ni pokusil, neho jinho ne dsnch krvavch obt, mdloby a pokoen na destilet. Ale i krev ostatnch tekla potokem.

literatura a umn

BMSBonaiKse^BBaHwaEHaBaBKBaBaBnHBBfflnnBsaaHaBaBnRanaHBBBBHKa^^ai

Karel apek:

Umn a politika

piznm se, e jsem tento titulek napsal ponkud ne- ochotn, vlastn jen k vli redaktorovi tohoto listu, kter nco takovho ode mne chtl, fikm-li neochotn, tedy ne proto, e bych psal nerad o umn, ani proto, e bych se zkostliv vyhbal mluvit tu a tam o vcech politickch; ale ty dva pojmy dohromady mi mnoho nekaj. Dky bohu, u ns se politika pli mnoho o umn nestar, co slou vtinou jen k dobru tomu umn; a vice versa, i nae bsnictv a umn si uchovalo znanou nezvislost na politice; ve svm celku nen ani poven kzav ani nedstojn sluebn; budi eeno, e se v t pomrn duchovn svobod, j pov a j je naplnna nae kulturn prce, jev co nejpznivji sama demokratick povaha naeho nroda. Tedy tak dalece by byly u ns aspo na tomto poli hlavn vci v podku a nemohlo by se o nich pst mnoho jinho, ne abychom si je v tom stavu i nadle udreli; tm spe vak musme dt pozor, kdy to nkde zaskpne. Jde hlavn o to, aby se pi tom

nepiskply prsty naemu umn.

e

Nco zaskpalo zrovna o vnocch; bylo to hrcmaan vrzn politickch bot, dlem trochu nejist, dlem neomalen nalapujcch kolem na kulturn tvorby. Anketa, kterou uspodaly Nrodn listy na heslo Nrodu nrodn kulturu, si vskutku zasluhuje po nkterch strnkch bli pozornosti. U zpsob, kterm redakce urila thema ankety, je zajmav.

Nrodn uvdoml veejnost pozoruje toti s bolest a obavou, e pedevm v eskoslovenskm umn... pokouej se stle draznji o vboj smry, kter zneuvaj posln umlcova a vdcova k nenpadnmu, ale za to tm nebezpenjmu roziovn rozkladnch, ne-li pmo protinrodnch a protisttnch tendenc. Nkolik udlost z poslednch tdn i dn potvrdilo, e tyto krajn nebezpen vlivy leptavho kultur- nno bolevismu clevdom a zmrn pracujc o svm niivm dle, maj dosti sly a prostedk, aby pod roukou pokrokovosti a jinch lbivch, povrchn chpanch hesel zskvaly k bezdn spoluprci i ty vrstvy, kter s komunismem naprosto nesouhlas. Nrodn listy", vrny sv dvn tradici a svmu vlasteneckmu posln, postavily se v oteven boj proti zludnm propagtorm tchto vraednch ide... N-bo jsou pesvdeny, e v umn vskutku nrodnm nerozhoduje pouze dokonal forma a absolutn vnitn hodnota, nbr i duch, jm je dlo neseno, a cl, k nmu bezdky i mysln m. e nrod tak nepoetn... neme a nesm sebevraedn odvrhovati nejkrsnj a nejulechtilej tradice, jimi il a jedin me t, nem-li bt pohlcen neptelskm pbojem, zvedajcm se hltav na vech stranch. e umn a vda, kter se tmto tradicm odcizuj, nebo kter je dokonce poven odmtaj a zesmuj jako faismus" a zptenictv, nemaj nroku na to, aby je nrod ctil, podporoval, ano jet i odmoval. Doufajce, e s nam pesvdenm souhlaste, prosme Vs, slovutn pane, abyste laskav svm projevem podepel nae stanovisko a abyste se zrove pokusil urit prostedky, jimi by bylo podle Vaeho mnn tmto rozkladnm snahm eliti.

Vkrzrete si t cel formulace; je to koln pklad -::j se k kladen sugestivnch otzek. Je to asi

m? kdyby se svdka u soudu ptali: Jeliko se .: l_ rvan nenpadn a nepozorovan dopustil zloinn rsrrdence, co byste, slovutn pane svdku, podotkl k jeho hanebnmu inu? Jak znmo, v kadm slunm lidskm du by takov soudn zen muselo bt zrueno; alt vi kultue je asi dovoleno mt mn skrupul neli ii nkomu, kdo jenom ukradl husu nebo pepadl tra- nkantku. Nrodn listy nim nedokldaj, e se u ns c-ravdu stle draznji pokouej o vboj smry pro- nron, ano i protisttn; msto toho jen napovd, e jsou ..nenpadn eny rozkladn, protinrodn, ano i protisttn tendence. Nen tu nijak ble eeno, v em vlastn pozstvaj ty rozkladn, protinrodn, ano i protisttn tendence; je jen naznaeno, e clevdom r racuj pod roukou pokrokovosti a jinch lbivch hesel a e poven odmtaj a zesmuj nejkrsnj a nejulechtilej tradice, jimi n nrod il. Jak vidte, je to obvinn nramn neurit: protestuje se proti nemu a nkomu a proti nkolika udlostem z poslednch tdn, ani se ten dovdl, o koho a o vlastn jde. Je to tak na t anket vidt; zatm co jeden pn ve sv odpovdi odmt protinrodn a protisttn tendenci obraz, na nich je lidsk hlava vytvoena z trojhelnka, protestuje druh proti tomu, e na olomouckm jeviti pi proveden Libue nebylo dost svtla a e na brnnsk vstav bylo v jednom pavilonu vystaveno umn kubistick; jin si stuje, e Prodan nevsta se hrla v dnench vesnickch atech, dal astnk d zejmna motorisaci armdy a ast technik v j sborech komunlnch i veejnch, pan F. S. Prochzka navrhuje, aby byli vyobcovni nmet emigranti, pan JUDr. August Popelka v. v. protestuje proti prvnmu slu asu, kterto asopis nikdy vce nevzal do ruky, jin astnk odmt internacionalismus msk a tak dle; m vm se m elit kulturnmu bolevismu, rozkladnm tendencm a neptelskmu pboji, zvedajcmu se hltav na vech stranch. Je nutno, abychom podporovali oprvnnou snahu pilnch a nadanch jedinc, mn pan Bohdan Beka, pohleje na ten neptelsk pboj. Bume dslednmi obrnci nrodnch obyej a zvyk. Ve vtvarnictv oceujme nleit pro

pracovanost postavy a vrazu.

Jin astnci ankety (vtinou bona fide) byli pece jenom pstupnj sugestivn formulaci pedloen otzky a ochotn se rozilili na ony ble neuren, rozkladn, protinrodn, ano i protisttn tendence v naem umn; bohuel neekli o nic jasnji, koho a co tm maj na mysli. Zd se skoro, jako by odsuzovali neznm pachatele neznmch, ale nenpadn ench knih, ide nebo obraz, e obsahuj protinrodn, ano i protisttn tendence a zesmuj nejulechtilej tradici naeho nroda. Oprav- dz. mli bt ve svch odpovdch explicitnj. Slun lzvk pece nikoho ani jednotliv ani kolektivn ne- z: Lni z protinrodnch, ano i protisttnch tendenc, ne- zz rabe se o dn doklady. Tady bylo obvinno pede-

eskoslovensk umn; bohuel soud pedstavi-

eskoslovenskho ivota politickho, umleckho, iezkeba i duchovnho nad eskoslovenskm umnm

; ' vykenn ledabyleji ne soud nad poslednm lumpem na Pankrc

.* nkety se dlaj obyejn proto, aby se zjistilo, jak i i vlastn mnn maj ti a oni lid o njak vci. Tady mme ped sebou trochu neobvyklou anketu: nejdv se vyslovilo redakn mnn ovem nedoloen; potom se co nejrozhoenji pronesl odsudek; a na konec, doufajce, e s nam pesvdenm souhlaste, prosm Vs, slovutn pane, abyste laskav svm projevem podepel nae stanovisko a poradil, jak o nm ble neurenm rozkladnm snahm eliti. Myslm, e kdyby se nejprostm porotcm z lidu eklo, e se od nich ned nic ne aby svm souhlasem podepeli verdikt pedem hotov, prohlsili by asi, e jsou tady od toho, aby dlali verdikt a ne aby jej pouze opatili projevem souhlasu. Upmn eeno, podivil jsem se, e tolik dosplch mu se zapomnlo pozastavit nad formulac ankety jim pedloen. Na sugestivn otzky se odpovdat nemus. A nem.

Mimochodem; nevte, prosm vs, kde se to dl, e nejdve postav fait accompli, ani by se kdo koho ptal, a pak teprve se d, aby ten fakt nebo to stanovisko bylo podepeno veejnm souhlasem? Aha, u vme: to je to, emu se v dnenm Nmecku k hlasovn lidu.

0

Jeden z dennch list obvinil tedy eskoslovenskou kulturu a pedevm umn, e v jakchsi smrech a vlivech je rozkladn, protinrodn, ano i protisttn; e clevdom a zmrn, ale tak bezdky a pod roukou pokrokovosti pracuje o svm niivm dle; e propaguje vraedn ideje a poven odmt a zesmuje nejulechtilej tradice naeho nroda; jednm slovem, e se dopout kulturnho bolevismu. Podvejme se, co jednotliv astnci ankety k tmto obvinnm doloili:

Dr. KarelKram: Po pevratu jsme se vrhli ivotem i umnm do mezinrodn moderny i v hudebn akrohatice, i v malovanch rbusech, i v novch budovch marno hledati eskost. Nedovedli jsme nic svho ..." Rudolf B er an: Nepipusme zhoubnch zsah, kter jsou do naeho kulturnho ivota zaneny zejmna v poslednch letech. Oldich Blaek: Mm-li na mysli umn vtvarn, jsou zevnm vrazem tto neujasnnosti stle stdan a ideov vzjemn si odporujc hesla a teorie ... Jsou to tendence kulturnho boi- evismu, kter si zejmna u ns vyhrazuj drze jedin prvo ke kulturnmu rozhodovn... Veejnost vid, e se umn propjuje k propagaci politickch ide naemu nrodnmu charakteru cizch a oznauje je za umni lev a snad i proto o n ztrc zjem. Pan Renta Tyrov: My sta s bolest sledujeme scest, na kterm se octlo v poslednch letech nae slovesn umn. Tento rozchod vtiny naeho nrodnho spisovatelstva s tradinmi idely... ohrouje zejmna duevn zdrav na mldee. J u 1. Dorazil: ... v poslednch letech pronikaj k nm neblah vlivy vchodn orientace, propagujc vlastn kulturn bolevismus vemi smry. Tento vliv... i v problmech odborn vtvarnch dovede zlehiti aspo v uritch vrstvch cit nrodn. J UD r. Ladislav Feierabend: U ns je opravdu dosti astm zjevem, e dv se pednost tomu, co je ciz, kdeto na nae domc a nrodn vci se hled s uritou nedvrou. Dr. Richard Fischer: Stv se u ns mdou pezrati svj domov a tou- iti jen po cizin. D r. F r a n t. H o d : V tuto chvli prvem jest pociovno jako nedostatek, e kulturn ivot nroda jest jaksi v nesouhlasu s celkovm jeho dnenm duchovnm stavem. Z mladch, kte vyjaduj obsahem svho dla dne. n stav, bohuel, jest mlo osobnost, jejich vrazov prostedky jsou velik a ryz... Sly rozkladu a mezinrodn hesla nedvn minulosti jsou stle jet v pevaze nad silami, je vyjaduj dnen skuten duchovn ivot nroda. Emanuel Jansk (Poledn list): Brnme (prvky nrodnho charakteru) proti zoficilnl kultue... Poprme i potrme monopoln nsil kulturnho kartelu... Frant. Jeek: Obvm se, e dnes mme ve sv kultue tolik odlesk cizch mylenek, e vlastn nae nrodn kultura je v pozad. Dr, F e r d. K a h - n e k: Kultura po vlce bohuel nevede. Nkdy vdom

; -xe-'i'i zi slou, slou klikm, slou moci, slou skupinm,

:. Neovld nrod, nepedvd, netlumo jeho t: ;* vzdlena jeho duchu. Doby, kdy vedla, pat minu- . Antonn Kltersk: Jedna eln spisovatelka .-sot -i svzt stolku bustu Leninovu. Komunismus rozlz tuutt t: tele ;z'z: okliv liej, bud vlanost v nrodnm sink ne-li lhostejnost a prkno pohrdn pro vci nroda.

JosefKnap:rozkladn tendence v oblasti literrn...

D r, ~ : L z k a v s k : .Nelze dle lhostejn pihleli k bol- ieawari aeja aaSebo ivota politickho, nbr i kulturnho. R. J. Mal: Bolevick taktika .Jidovch front se nyn za- wfi acjeacsi v politiff, ale i v kultue. Kal se voda, matou se (ojsy * rozmazvaj i vyvlastuj se hesla. Prv ti, kdo co asmta a ns v kultue nejvc zavdli hrubou tendenci (pro- Ltukuke umn") ted naopak zase i nzor, e kulturn - -st. ntsk bt rssurcvna podle sv tendence, nbr jen po- Ae sv ist hodnoty. D r. F r. Mare: Bolevictv proti nrodn kultue se i po fabinsku, nepozorovan. D r. J o- se: Matouek: Zd se mi, e to dovedou v cizin lpe ne 5. ns." Dr. Stanislav Nikolau: N nrod, zamoen aterlaltamem a edivm rozumstvm, ztrc mravn slu \e vech oborech veejnho ivota. Poctivost, nezitnost, pracovitost, sofidaost^ obtavost, hrdost, nepodizavost ztrcej se nenajma o nrod, v sobeckosti, v rozvratu veejn innosti, v bjxantiaisani. ctidosti a marnivosti. D r. V. M ii 11 e r: Nemi ant nadn ani chuti, abych mohl... Dosoudili piny cnch neblahch zjev v literatue, umn a vd, kter vnej c: v-i.neb: ivota naeho sttu a nroda zmatek a rozklad a tttk.a cel onooi nesetou a nectou ke vemu, co nm bylo vdr drahm. Snad by ume to naplnilo zoufalstvm . . . Ja Cpolsk: Spatuji hok zjev ve vrstv skutench j-rfilifctaM, ktefi si mfato jakkoliv disputace a obrany pi-

-:-_ tkatto erpo oenteooot.e em jsou vichni lid odli- nS pfaoodesC jako zptenci vyzeni. Jaroslav Pa- cTS: jcat opravdu zarejc, e se posledn dobou m t t ro ne::: ,ne;. i :e:a:uoa r.va v cuknu nkterch spiso- vutdd proste&cm, jen se maj nenpadn, za to tm innji i not oen-ee estn_ror--n:. naaste pmo protinrodn a proti- f um_ L c Jan V. Sedlk: Vlna odporu proti pronikn e do ivota kulturnho. MU Dr. F r. Ske- z Problem je politick." Jaroslav Skrbek: Zd se tmi. e dnes jsme tak pokrokov a modern v literatue : umn, e nm to a kodu Dnes v tak kritick dob nememe si dopti t lehkomyslnosti, aby v celku zdrav n nrodn duch byl veden kulturnm internacionalismem nm Cizm. nschceme-li bti pohlceni neptelskm pbojem krajnho ttr oto na srnu." Dr. JosefSvti 1-K arnik: N owaczy- s k i vytk s. litertm a umlcm pmo vasalskou poddanost bolevick kultue. F. X. Svoboda: et autoi zmateni pektvaj sv jmna i jmna svch rek na jmna ciz, p se kritikv a bsn s mnostvm francouzskch slov v domnnce. kdyby byla ta slova napsna esky, e by ji neznla tok vzneen, tendence politick vyuv tto anarchie, vnik do romn, umleck forma se ni lcn urnalistickou, poesie a podstata krsy se z romn ztrcej, umn se stv ne nrt dn kulturou, ale rejditm zjm stran. Dr. A. ilhn: ,Nae kultura je zpolitisovna ve smru cizckm, protinrod- rm. Hudebn spolek .Ptomnost', zatm co Maai demonstruj croti umlci svtovho jmna, jakm je V. Phoda, ctiavuj celoveernm programem Bartka, veliinu vznamu jen maarsk loklnho. Vclav Stech: Mme i divadla z veejnch penz bohat podporovan, kter si libuj v props trn t komunismu. Dr. Alois tla: Nrodn psn? Zapomn se na n. .Osvobozen divadlo' prvn zaalo toit mt nae obansk zazen spoleensk... I alpsk .dirndy' se F-iZy ?d asem tit znan pozornosti esk spolenosti. Polci dovedli vnst motivy nrodn i na uniformy svho vo- Itka. kdeto u ns se nedovedly udret ani nmty nrodn a- -