26
1 Časopis nové generace – více uvnitř čísla
1
Časopis nové generace – více uvnitř čísla
2
Pár slov ke třetímu vydání v tomto školním roce
Toto číslo přináší mnoho nového stejně jako dnešní doba. Večer usínáme s představou
o zítřejším dni a můţe se stát, ţe zítřejší den bude úplně jiný, neţ jsme si představovali. To
dnes zaţívá mnoho lidí. Například v Japonsku - otevřete oči a ejhle, co se to děje? Tedy po-
kud ty oči otevřeme, pokud se ještě probudíme (coţ se ovšem, jak se zdá, většinou stane).
Dále viz oznámení…
Autoři:
1. C
Martin Šťastný
Matěj Pospíšil
Daniel Mamula
2. A
Oskar Osuský
4. B
Michael Svoboda
4. C
Marta Mitkovová
1. B
Roman Štifil
2. C
Lukáš Koudelík
Květka Krchenová
Lukáš Dokoupil
Miroslav Hájek
Učitelé
Ing. L. Bartoš, Ph.D.
Ing. V. Šmíd
Ing. V. Rolinc
Pastelkoví mágové:
Titulní strana:
Martina Dohnalová, 2. C
Ilustrace:
Jaroslav Hůšť, 2. C
Přemysl Šimon, 2. A
Filip Nevřala, 2. C
Grafická spolupráce:
Jaroslav Babička, 1. B
Miroslav Trněný, 1. B
Dominik Zouhar 1. B
Matěj Kolacia 1. A
Organizační, ţdímající, kopírovací a pomocné jednotky:
Jiří Martykán, 2. B
Kamil Škrobánek, 2. B
Šéfredaktor:
Filip Nevřala, 2. C
2
OZNÁMENÍ
NA VĚDOMOST SE DÁVÁ, ŢE OD NYNĚJŠKA BUDE HLAVNÍ ČÁST HO-
MELESU ROZDĚLENA DO DVOU ZCELA ODLIŠNÝCH ČÁSTÍ.
PRVNÍ, KTERÁ BUDE MÍT ZŘEJMĚ VĚTŠÍ OHLAS A OBLIBU
U VĚTŠINY STUDENTŮ, SE BUDE ZABÝVAT BLBINKAMI, BLBOSTMI A
BLBINAMI, HOVADINKAMI, AVŠAK NE ZHOVADILOSTMI. BUDOU V NÍ
UVEŘEJŇOVÁNY RŮZNÉ BABSKÉ I CHLAPSKÉ DRBY A KLEPY, KTERÉ
ALE NESMÍ NIKOMU UBLÍŢITI. TAKÉ LEGRÁCKÁM ČI SRANDIČKÁM
TAM BUDE CESTA OTEVŘENA. BUDIŢ TEDY POJMENOVÁNA: DODO-
VY HLODY. NÁZEV TENTO VYPLÝVÁ OD BLBOUNA NEJAPNÉHO,
KTERÝ DNES JIŢ NEPOBÝVÁ MEZI ŢIVÝMI TOHOTO SVĚTA.
STRÁNKY DRUHÉ ČÁSTI BUDOU SLOUŢIT ZÁVÁŢNĚJŠÍM TÉMA-
TŮM. ODBORNÝM I TĚM K ZAMYŠLENÍ SE TU MEZE KLÁST NEBU-
DOU. TAKÉ RŮZNÉ PŘÍBĚHY K VÁM V TÉTO ČÁSTI PROMLUVÍ. BUDE
TEDY OTEVŘENA OBOHACUJÍCÍM I VZDĚLÁVACÍM ČLÁNKŮM PRO
TY, KTEŘÍ Z HOMELESU CHTĚJÍ MÍT I JINÝ UŢITEK, NEŢ SE POBAVIT
A ZASMÁT, ČEHOŢ JE OVŠEM TÉŢ TŘEBA. TATO ČÁST NECHŤ NESE
PŘÍDOMEK: KOUTEK STREJDY SOKRATA.
TOLIK VE STRUČNOSTI K NAŠIM NOVINKÁM.
3
Koutek strejdy Sokrata Dodovy hlody
4
Reward Každému nechť v mysli utkví, že hledán jest neznámý budoucí pacha-
tel, který ale za mříže nepůjde, ani na stromě se nepohoupe, nýbrž
pochválení obdrží a poděkováno mu bude.
Čin, kterého se dopustí, zní: podílení se na prazvláštním díle.
Požadováno bude: aby projevil mnoho píle a odolal protivníkům
o velké síle.
Zřeknouti normálního života a společnosti se musí všude, jelikož mezi
Homelesáky zařazen bude.
Odměnou mu budiž dobré slovo, ale mzdu ať nečeká, to by ze sebe
akorát udělal blbečka.
5
Pozvánky, aktuality
Milým příznivcům školní akademie
Tak povaţte, na dveře uţ klepe další ročník naší slovutné školní akademie! Středa 20. dubna
je jistá! Loni jsme poprvé vyuţili volných prostor hranické Sokolovny, coţ oproti komorněj-
ším, leč přece jen poněkud stísněnějším prostorám dnes jiţ bývalého kina přineslo řadu víta-
ných výhod – dostatek dýchatelného kyslíku, přijatelnou teplotu, tlak i rosný bod… Ba co víc,
pokud se prostornosti týče téměř komfortní zázemí pro všechny vystupující obětavce. Pravda,
řady prostých ţidlí pro diváky oproti pohodlnějším kinokřesílkům příliš neobstály, ale co by-
chom my, vděčné obecenstvo, neudělali pro únik ze školy, ţe?
K vám, za pár týdnů moţným hrdinům letošní akády, se ještě obracíme s touto výzvou: ti
z vás, v nichţ třímá talent herecký, pěvecký, muzikantský, taneční, artistický či jiný, nechť
neváhají a připojí se ke svým spoluţákům, kteří se jiţ rozhodli obětovat část svého volného
času pro přípravu našeho setkání, pro pobavení druhých - a koneckonců i sebe samých. Zku-
šenosti minulých let praví, ţe výsledek tohoto společného úsilí dosud vţdycky stál za to!!
Těšíme se na vaše inspirativní nápady a jejich tvořivé naplnění na pódiu – okamžiky slávy
budou vaše! A nebojte se, jde přece jen o zábavu, potřebné koření života... No a tréma či
nečekané „výpadky“ z role ať si klidně přijdou, s nimi si v pohodě poradíme.
A ještě malý dovětek k moţným kverulantům či remcalům z řad diváctva ţákovského i učitel-
ského (kteří se vţdycky najdou): Neberte se prosím aţ tak moc váţně, buďte vstřícní a shoví-
vaví. Anebo… Pojďte do toho příště s námi!
Tak vzhůru do příprav! A přejme si pro středeční předvelikonoční dopoledne v Sokolovně ty
nejpříjemnější záţitky. Jan Beláň
Výstava přírodnin
Ve dnech 4. - 20. 4. 2011 proběhne v přízemí lesnické školy pro školy a veřejnost výstava přírodnin
ţáků především 2. ročníků. Bude zde moţné zhlédnout herbáře listů, zimní větvičky, šišky, plody
a semena dřevin a také ukázky dřevěných špalíčků podle jednotlivých dřevin. V neposlední řadě zde
budou také budky a krmítka pro ptáky a ukázky z tvorby řezbářského krouţku.
V letošním roce, který je vyhlášen jako Rok lesa, bude tato výstava doplněna pochůzkami v arboretu
s průvodcem. Návštěvu výstavy i prohlídku arboreta lze objednat v kanceláři školy, tel. 581 601 231.
A jaro je tady Již zanedlouho budou Velikonoce – svátky jara
a zároveň nejvýznamnější svátky křesťanské církve.
Zveme vás do Galerie M + M, která je nejbliţším kulturním
stánkem u naší školy (15 m od
bočního vchodu do arboreta).
Zde si můžete od 25. března prohlédnout
VÝSTAVU VELIKONOČNÍCH TRADIC
Dodovy hlody
6
Hlavně pro prváky
Rychle se blíţí sezóna zalesňování. Za oběť (jako vţdy) byli vybráni prváci, kte-
ří ještě nevědí, co je čeká, a proto se jako kaţdoročně vrhnou s chutí
a odhodláním k motykám a stejně jako jejich předchůdci se budou snaţit vyko-
pat nějakou tu jamku pro stromek v takzvaně dobré nekamenité půdě.
Proto jsme se rozhodli, ţe sníţíme jejich utrpení, a povolali jsme nejlepší odbor-
níky, aby vymysleli nové revoluční způsoby a techniky sázení stromků.
Autoři projektu:
Ing. RNDr. Lukašík Kbelík CSc., DiS.
Inst. Felépek Neřval Inst.
Dodovy hlody
7
Dodovy hlody
8
Dodovy hlody
9
Zpráva dne: UFO se snažilo unést sbor učitelů ze SLŠ
Nejlépe promyšlený plán za posledních třicet let byl v jediném okamžiku ztracen. Tyto plány byly zmařeny červeným opancéřovaným a maximálně vytuněným vozidlem OPEL ASTRA.
Schopnosti tohoto vozidla byly na daleko vyšší úrovni než auta známého Knight Ridera. Když učitelé při pora-dě spatřili na nebi onen nebezpečný předmět, jehož název je Talíř krále Conana, všichni začali v panice skákat z oken. Když však dopadli na zem, všimli si vínově zbarveného Oplíka, který hrdinně bránil školu raketami Země-vzduch. To však bylo na UFO krátké, a tak Oplík vysunul jadernou raketu...
Nebylo to domyšleno, atomová bomba se odrazila od štítu talíře směrem škola. Za několik málo sekund do-padla… a od té doby školy není.
Lukáš Dokoupil a Miroslav Hájek 2. C
Rychlá sranda
Učení Na intr přijdu,
sešit otevřu.
Ukrojím si salám,
rohlík k němu přidám.
Pěkně je mi nad biologií…
Pivko si otevřu, jedno, druhé,
a mé myšlení je v mžiku tuhé.
Biologie není šedá věda,
avšak učit se nedá.
Pět minut namáhavé práce
a už vidím pivo na zahrádce.
Polesí
Štípačka už z rána štípá, vedení s kontrolou spěchá. Po jeho boku hafan běží, doprovází ho dech svěží.
Z traktoru se dělník směje, pod nosem si tiše kleje.
Na pár metrů od štípačky, začne valit svoje hnačky. Kulaj mu to, kříž dej níž, Nepůjdeš dom, pokud si
nepospíšíš.
Noční intr Procházím se nočním intrem sám, Když tu potkám Michala, je sám. Prý má žízeň, z placatky mu dám, „Co tu děláš, vole,“ povídám. „Já tu dělám jen řemeslo svý, čtu si učebnice mý.“ Dozvídám se, co je učení, pro mě doteď jenom mučení. Seděl jsem ze stolem umlčen, čet jsem knihy, byl jsem umučen. Teď už ležím v truhle potichu, přemýšleje o svém přepychu: Měl jsem vše ,co jsem chtěl, a bez učení jsem to měl… Roman Štifil, 1.B
Dodovy hlody
10
Malé uvedení ke znalostem dějepisným
Protoţe studenti této školy mají obecně špatné znalosti dějepisné, tedy událostí minulých let,
desetiletí a staletí, rozhodli jsme se vám pár poznatků trochu osvěţit - prozatím z dějů krva-
vých:
Přemysl Šimon 2. A
Koutek strejdy Sokrata
11
Praotec gentleman aneb
Jiří Guth - Jarkovský
23. ledna 2011 tomu bylo 150 let, co se narodil člověk, který by mohl být dodnes vzorem pro všechny
muţe, kteří chtějí být pravými kavalíry. Často dnes zapomínáme na slušné chování, asertivní jednání
a další ušlechtilé vlastnosti. Doby, kdy vznikaly písničky, ve kterých se zpívá o myslivcích, jimţ neo-
dolá ţádná „panenka“, jsou moţná pryč. Ale jsou pryč i ti neodolatelní myslivci? Můţe se zdát, ţe uţ
vymírají, a právě to je důvod, proč bychom se měli co nejvíce snaţit být takoví, jako byl třeba tento
gentleman z první republiky.
Abychom si přiblíţili, jak se takový „štramák“ vzal na světě, koukněme se na pár informací
o jeho ţivotě.
Jiří Guth - Jarkovský se narodil 23. 1. 1861 v Heřmanově Městci
v rodině panského úředníka. Studoval na gymnáziu a poté filozofii, matema-
tiku a fyziku na Filozofické fakultě univer- zity v Praze. Poté se věnoval peda-
gogické práci - stal se vychovatelem v šlechtické rodině. Zde, ale i od své-
ho otce, si rovněţ osvojil vznešené způsoby jednání. V letech 1887 - 1918 vyu-
čoval na gymnáziích v Praze a v Klatovech. Povahou byl neorenesančním člo-
věkem. Věnoval se hudbě, sportu, byl i nadaným studentem, prvním dok-
torem v české části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.
V roce 1891 zavedlo ministerstvo školství tělesnou výchovu a zájemci o ni mohli poţádat
o subvenci na zahraniční studijní pobyt. Guth-Jarkovský toho vyuţil a obdrţel 200 zlatých na cestu do
Paříţe. Zde se setkal a spřátelil s Pierre de Coubertinem, který zásadně ovlivnil celý jeho další ţivot -
nadchnul ho pro myšlenku obnovit olympijské hry po vzorů starých Řeků.
Coubertin znal rozvinutý tělovýchovný systém sokolské organizace, a proto Češi získali člen-
ství v Mezinárodním olympijském výboru, do kterého byl Guth-Jarkovský v roce 1894 zvolen jako
člen. Zastoupení Čechů se však nelíbilo Rakousku a Německu. Coubertin a Guth-Jarkovský však
vzniklému tlaku dokázali čelit, významného spolubojovníka nalezli v propagátorovi sportu Rössleru-
Ořovském.
V roce 1912 došlo před Olympijskými hrami ve Stockholmu ke střetu o samostatný start Če-
chů. Národní identitu se Čechům podařilo uhájit.
V roce 1914 přišli Rakušané i Němci s návrhem tzv.olympijských národů. Přes rázné odmítnu-
tí Coubertina a obratné jednání české delegace získal návrh podporu a Češi nebyli uznáni za samostat-
ný olympijský národ. Po vzniku Československa ale zůstal Guth-Jarkovský v čele Českého olympij-
ského výboru a také zástupcem ČSR v MOV. Jeho význam pro rozvoj mezinárodního a především
českého olympijského hnutí je obrovský.
Znalosti etikety jej přivedly k napsání Společenského katechismu, norem společenského
chování. Vycházel v něm především ze zásad Francouzů. Jako přední znalec etikety byl v letech
1919 - 1925 prvním ceremoniářem prezidenta Masaryka. Navrhl statut řádu Bílého lva. Na Masaryko-
vo vyzvání působil v redakci OSN, 13 let pracoval jako redaktor Časopisu turistů. Byl členem literární
skupiny Máj, psal básně a beletrii, věnoval se překladatelské činnosti.
Koutek strejdy Sokrata
12
Po těchto informacích se můţeme rovnýma nohama pustit do ochutnávky z Jarkovského díla „Spole-
čenský katechismus“. Přečtěte si pár úryvků z tohoto díla a třeba si i zkuste toto chování praktikovat
při svém jednání v různých každodenních situacích.
Začněme tedy tím, co se týká i nás - mladých lesáků.
MLADÝ MUŢ
Byl by na trpkém omylu, kdo by se domníval, ţe ten muţ a mladík s dostatek vyhovuje poţadavkům
společenským, jenţ všímaje si bedlivě panující módy přesně dbá předpisů jejich a šatí se jinak ráno,
jinak v poledne a jinak večer, jak káţe dobrý mrav, znaje při tom i podrobně zákony slušného chování
tuto uváděné.
Ale muţ vpravdě ušlechtilý není otrokem módy. Ten, kdo strojí se jen pod-
le "last fashion", činí dojem mannequina, kterého si vydrţuje krejčí pro reklamu,
a ten, kdo tančí všecky moţné tance sebe bezvadněji, provozuje dokonale sporty,
pořádá plesy a bazary, na cesty béře bezvadné zavazadla, dovede oklonkovati
a zdvořilostní kodex zná zpaměti, není ještě gentlemanem.
Zdvořilost vznikla z lásky člověka k bliţnímu a z obavy, abychom nikoho
neurazili a nikde nenarazili. Je to ctnost národů civilisovaných.
Zdvořilost má příjemné stránky pro toho, kdo ji přijímá, i pro toho, kdo ji
koná, činíc jej milejším a sympatičtějším i tenkráte, kdyby nevynikal dary fysický-
mi…
Tak např. děvče nikdy nemá píti víno čisté, jen vodou zředěné, likérů nepije vůbec. Staré Ří-
manky nikdy nepily víno veřejně, dívka a ţena nového věku nepije ho ani veřejně ani doma.
Tchána a tchýni jest nám uctívati jako vlastní rodiče. Se strany druhé tchánové nepletou se do
nové domácnosti zetě nebo snachy nejsouce o intervenci ţádáni, a tchýně měj na paměti, ţe sňatkem
svěřila svoji dceru ve všem jejímu choti, byť do té doby člověku více nebo méně cizímu.
Těchto málo, dávno známých pravidel zajistí klid v domácnosti - a přece jak málo se jich v ţi-
votě dbá!
POZDRAVY
Muž pozdravuje na ulici sejímaje klobouk. Mnozí vytýkají tomuto způsobu nebezpečí pro zdraví
pozdravujícího, ale není známo, ţe pro pozdrav by někdo byl zemřel, a nemocnému nesmeknutí snad-
no odpustíme. Aspoň je způsob tento vhodně viditelný.
Pozdrav určený jediné osobě musí míti ráz skromnosti, neobraceti na sebe pozornost ko-
lemjdoucích, ale také nebudiţ úzkostlivý a odměřený. Nestačí doteknouti se klobouku nebo salutovati,
ani k odpovědi na pozdrav jinak zdvořilý. Je to znamení neváţnosti vůči osobě pozdravované.
Ale nesmekejte hluboko, aţ ke kolenům, a také při pozdravu hluboko se neukláníme, coţ je
servilní. Jenom pozdravujeme-li celou skupinu osob, pozdrav poněkud prodlouţíme.
Všeobecně neskláníme klobouk hlouběji, neţ po rameno. Jsme-li nuceni podrţeti klobouk v ruce, na-
příklad při oslovení osoby na ulici, drţíme klobouk asi do výše očí, nebo jen pozdviţený. Osoba oslo-
vená nemá viděti vnitřek klobouku.
Koutek strejdy Sokrata
13
Nepozdravujte suše, to zaráží, ba někdy uráží. Neuklánějte se jako automat, to je někdy ko-
mické. Také nechtějte při pozdravu projevovati svoji sviţnost a nemrskejte sebou; to je protivné.
Moţná si říkáte, jak by bylo krásné, kdyby všichni byli tak šlechetní jako Dr. Jiří Guth Jarkov-
ský, nebo si říkáte, ţe by to byl akorát cirkus. Ať uţ si myslíte cokoliv, zajisté uznáte, ţe tento muţ
patřil k opravdovým gentlemanům a ţe si zaslouţí alespoň tuto zmínku o tom, co nám zanechal.
Snaţme se tedy aspoň trošku vrátit elegantní chování do kaţdodenního ţivota.
Martin Šťastný a Matěj Pospíšil, 1. C
Koutek strejdy Sokrata
14
Výtvory těch, které popadla múza
OBRÁZEK
O ţivotě
Pokaţdé, kdyţ kráčím tmou,
vţdycky je mi záhadou,
proč na nebi hvězdy jsou.
Po nebi kráčí sem a tam,
a tak si často vzpomínám,
proč na světě jsi skoro sám.
Dále je mi záhadou,
proč velkou lidskou zásadou
jsou peníze, moc - ideály nestárnou.
Poté si však vzpomenu,
ţe se nikam neţenu
a svůj ţivot tvořím sám.
Pokaţdé mě dojme fakt,
ţe kaţdý můj kamarád
je jen snůška lţí a rad...
Je to jako počasí,
okamţik se navrací
jako rána, srdce krvácí.
Kdyţ jsme zase u vztahů,
pokazí nám náladu
trend dnešních paniček,
trend vytahaných triček,
trend zapadlých uliček?
Pokaţdé, kdyţ tohle vidím,
za kaţdého z nás se stydím,
jak se tohle mohlo stát…
jako stádo prasat...
Naše dnešní politika
kaţdého z nás se týká,
multikulti zvyklosti
seţerou v nás i kosti.
Nakonec chtěl bych však podotknout,
nikoho jsem se tu nechtěl dotknout,
nesuď lidi podle looku,
vidíš je jen na facebooku
Oskar Osuský 2. A
Učení a přemýšlení
Čumím tupě na tabuli, co to po mně vlastně chce,
je to nával na kebuli, kéž by to šlo tak lehce. Přemýšlení přece bolí,
tak proč máme přemýšlet, mozek svoje cesty spojí a věci začnem vymýšlet. Mozek sice protestuje, avšak my se nedáme,
budoucnost si namalujem a na cestu se vydáme.
Mozek si časem přivykne, my budeme přemýšlet,
hlavně ať se nic nevymkne, následky nechci domýšlet... …Budoucnost se nám plní,
mozek už si zvyk, to se nám to krásně sní,
a není to žádný trik.
MMM. 4. C
Koutek strejdy Sokrata
15
Ten, kterého tu taky trápili…
Prof. Dr. Ing. Václav Korf, DrSc. Narodil se 20. 7. 1907 v Hřebečníkách u Rakovníka
v rodině tesařského dělníka. Vystudoval SVLŠ v Hranicích na Moravě (1923-27) a (1927-
31) VŠZ-LI při ČVUT v Praze, kde byl v letech 1931-45 veden jako asistent. V letech okupa-
ce a uzavření vysokých škol pracoval jako taxátor na bývalých arcibiskupských velkostatcích
(např. v Dolních Břeţanech-Dobřejovicích, Týnu nad Vltavou, Louňovicích pod Blaníkem).
V letech 1945-48 byl zaměstnán jako lesnický referent a poté jako ústřední ředitel pro bývalý
arcibiskupský majetek či pracovník SL v Brandýse nad Labem. Od roku 1945-74 byl
v pracovním poměru jako pedagog na VŢLI při ČVUT v Praze, VŠZ (v letech 1951-54 coby
docent, od roku 1954 profesor). Od roku 1974 byl zaměstnán jako vedoucí vědecký pracovník
VŠLD ve Zvolenu. Jeho celoţivotním dílem bylo propracování teorie růstových procesů les-
ních porostů. Výsledkem jeho práce jsou středoškolské a vysoškolské učebnice: Dendrome-
trie – Taxace lesů (1953), Hospodářská úprava lesů – Taxace lesů (1955). Rozsáhlé dílo pro-
fesora Korfa bylo po zásluze oceněno státním vyznamenáním „Za vynikající práci“ (1957),
medailí J. A. Komenského (1977), udělením zlatých medailí vysokých škol, zlaté plakety
ČSAZ a dalších vyznamenání. Jeho práce byla vysoko oceňována téţ v zahraničí, např. ve
Francii, Kanadě, Německu, SSSR a dalších státech.
Prof. Korf perfektně propracoval teorii růstu lesních porostů. Podle spolupracovníků
„charakteristickým rysem jeho vědecké práce je její vysoká úroveň a zároveň jasnost a pře-
hlednost, čistota výkladu a matematická elegance“.
Ing. V. Šmíd
Koutek strejdy Sokrata
16
Bezejmenný muž (2. část)
„Zavíráme, příjďte později!“ křičí na mě hostinský a bouchá dveřmi. Se strašlivou žízní a jízli-
vými poznámkami na jazyku bezcílně kráčím městem. Oslavy skončily a život lidí, kteří tu zů-
stali, se zase vrátil do normálu. Zemědělci opracovávají pole, šerif se svými poskoky honí pa-
douchy, ženské se už na kolemjdoucí nesmějí jako dříve. A mě spaluje strašná žízeň. Tak to
ale předtím nebylo.
Ještě před pár týdny jsem byl ve smrtelném ohrožení. Při oslavách jsem byl postřelen
v duelu. Díra v hrudi. Nic vážného, říkal jsem si. Ale bez mé staré kamarádky Lenky, která
pracuje v místním lazaretu, bych to jen sotva rozchodil. Ostatní mi nedávali moc šanci, ale
ona se nevzdávala. Po pár týdnech, když už jsem mohl chodit, se všechno změnilo. Jediné, na
co jsem mohl delší dobu myslet, byl chlast. Myslel jsem si, že tím jen splachuji bolest a únavu
po zranění. Jenomže po tom, co se mi lidé začali vyhýbat, a dokonce i Lenka se se mnou
přestala stýkat, jsem si uvědomil, že to zašlo moc daleko a měl bych s tím něco udělat. Avšak
žízeň zatlačila všechny ostatní myšlenky.
Nejde to vydržet! Můj pohled se obrací k nejspíš již zamčenému hostinci a mé nohy se nene-
chají dlouho přemlouvat. Naštěstí je večer a na ulicích tudíž už skoro nikdo není. Má záchra-
na se blíží. Přistoupím k oknu a rozbíjím ho. Proklouzávám dovnitř a můj pohled se upře na
pěkně naskládané láhve za pultem. Vrhám se k nim. Už držím nejbližší flašku u úst, když
náhle prásk! Flaška se rozletěla na všechny strany a před sebou vidím jen hlaveň pistole.
„O nic se nepokoušej, nebo do tebe nasypu tolik olova, kolik vážíš!“ křikl hostinský, který se tu
náhle objevil. Vyhodil mě ven před hostinec, kde se už přilákáno střelbou sešlo dost lidí.
V domech se svítilo a z oken také pár lidí vykukovalo. „Hleďte na toho ochlastu, ještě před
pár dny to byl v pohodě chlapák. A teď pro chlast už vykrádá domy! Pár dní v cele ho nau-
čí...,“ upřesnil hostinský své záměry davu, který následně zabručel. Se zbraní zarytou
v zádech mě vedl k šerifovi. Jen stěží mi docházelo, co se právě událo. Hanbu a ostudu danou
na můj účet jsem si jen ztěžka uvědomoval. Převážila lítost nad zbytečně rozbitou flaškou.
U šerifa mě ihned dali za mříže, jen jsem cítil v zádech znechucené pohledy strážníků. Být
neurčitý čas vzdálen od alkoholu se mi vůbec nezamlouvalo. A tak čas ubíhal. Po pár klidněj-
ších dnech to začalo být horší. Chuť na nějaké to „pití“ se zvětšovala a já s tím nemohl nic
dělat. Začalo mi být chvíli horko, chvíli zase zima, bolest v hlavě a v břiše byla neskutečná.
Sebemenší pohyb mi dal dost zabrat. Občasné zvracení bylo na denním pořádku, nevěděl
jsem však ani, co je za den. Když jsem strážníky prosil aspoň o doušek chlastu, tak se jen
s pohrdáním otočili a dělali, že mě neslyší. Už jsem ani nevěděl, zda-li mám chtít zemřít, nebo
doufat, že se z toho nějak vyhrabu. Osud měl však se mnou jiné plány…
Daniel Mamula, 1. C
Koutek strejdy Sokrata
17
Postřehy z přednášky o Ukrajině Ve čtvrtek 3. března proběhla na SLŠ v Hranicích přednáška Doc. Ing. Otakara Holuši, PhD. o lesním
hospodářství na Ukrajině.
Pan Holuša uskutečňuje se svým týmem z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL)
projekt pod názvem „Nástroje regionálního a hospodářského plánování pro Ukrajinu“. Tento
projekt od počátku navazuje na výzkum, který prováděl na Ukrajině před 2. světovou válkou pan prof.
Zlatník. Ten vytyčil určité zkušební porosty, na kterých poté pozoroval vývoj lesa. K vytyčení těchto
porostů pouţil tzv. mohylky, coţ byla hromádka kamení, uprostřed níţ byla tyč, která vyznačovala
určitý geografický bod. Tým pana Holuši se rozhodl navázat na tento projekt a vrátit se do vytyčených
porostů a porovnat změny lesa za 70 let. Problém však nastal, kdyţ zjistili, ţe neexistuje přesné
zakreslení těchto porostů. Úplně prvořadým úkolem tedy bylo dohledání mohylek, značně
nahlodaných zubem času, a obnovit je, coţ se po vynaloţení velkého úsilí podařilo.
Dalším problémem, s nímţ se tým výzkumných pracovníků setkal, byl ten, ţe na Ukrajině
neexistuje digitální zaměřování území. Kdyţ poţádali pracovníky lesní správy o mapové podklady,
museli odsunout starou těţkou skříň v kanceláři, za níţ ve značné vrstvě prachu leţely mapy,
vypracované německými geografy za 2. světové války v roce 1943, kdy byla Ukrajina okupována
nacistickým Německem. Logickým úsudkem lze tudíţ dospět k názoru, ţe původní účel map byl
k vojenskému vyuţití. Avšak jak je vidět, tak i 65 let po válce si tyto mapy své vyuţití našly.
Ukrajina utrpěla v minulém století značnými ztrátami lesů. Je to dáno tím, že zde bylo
propagováno odlesňování za účelem získání orné půdy, čímž bylo způsobeno, že dnes má Ukrajina
lesnatost jen 18% z celého území státu! Orné půdy je zde však 58%! Z tohoto důvodu byl v roce 1994
přijat lesní zákon (novelizace v roce 2006), který udává, ţe všechny lesy jsou v majetku státu.
Lesy Ukrajiny zůstaly v rukou státu proto, aby mohl regulovat rozšiřování lesních ploch, což je
prioritou Státního úřadu pro lesy, který je nejvyšším správním lesním orgánem na Ukrajině. Dalším
cílem Ukrajiny je zefektivnit lesní hospodaření. V porovnání s ČR je na Ukrajině lesnictví velice
zaostalé. Vyuţívá se přirozené obnovy lesa, coţ znamená, ţe se na mýtiny nevysazují sazenice.
K zalesnění dojde po pár letech přirozenou cestou.
Za zajímavost můţeme povaţovat to, ţe lesy na
Ukrajině jsou zcela bez cest. Stát nemá finanční
prostředky na to, aby mohl nějakou lesní
infrastrukturu vybudovat, a tak se k odvozu dříví
vyuţívá těţká vojenská technika, vyrobená v SSSR,
která zvládne překonat i balvany obrovských
rozměrů. Díky této přednosti vyuţívané techniky jsou
místo cest pouţívány koryta řek a potoků.
Avšak za největší problém ukrajinského lesního
hospodářství se dá povaţovat korupce, coţ je následek velké chudoby a bídy tohoto státu. Pokud
chcete něčeho docílit, jako například získat povolení ke vstupu na určitá území lesů, musíte se obrnit
nejen trpělivostí, ale i třeba krabičkou cigaret, lahví vodky, nebo jinou „lukrativní“ věcí. Většina
místních úředníků a zaměstnanců lesní správy totiţ slyší spíše na takové podněty, neţ na pádné
důvody. Zkrátka vaše věc je posuzována podle toho, co nabídnete. Z důvodu velké chudoby také
dochází k časté černé těžbě – používají dřevo na topení a většinu staveb. Domky mají lidé na vesnici
celé dřevěné, takţe kdyţ potřebují něco opravit, je jasné, kde vezmou dřevo.
Závěrem by se dalo říci, ţe ukrajinské lesní hospodářství má stále hodně práce před sebou a bude
jistě delší čas trvat, neţ se pozvedne na přijatelnou úroveň. Můţeme tudíţ Ukrajině popřát, aby se jí
tato chvályhodná iniciativa podařila.
Lukáš Koudelík, 2. C
Koutek strejdy Sokrata
18
Některé problémy v naší škole a jejich řešení v letech 1921 – 1938
Čteme z oběţníků ředitele školy Ing. Františka Matějky
V cyklu na pokračování si nenechte ujít zajímavé informace
o tom, s čím se v našem ústavu potýkali naši předchůdci
Causa jedlé kaštany
Oběţník Jelikoţ studující nedbají zákazu ředitelství a otloukají dále jedlé kaštany
klacky a kamením, zakazuje se jim vstup do zahrady do té doby, neţ kaštany uzrají a budou
otrhány. V přestávkách mezi hodinami mohou se studující zdrţovati toliko na dvoře ústavu.
V Hranicích dne 18. 10. 1929
Ředitel: František Matějka
Ředitelství zakazuje trhání a sráţení jedlých kaštanů v parku ústavním a poškozování jmeno-
vek. Kdo bude přistiţen, ţe poškození majetku způsobil, bude přísně potrestán a musí škodu
nahradit. Také upozorňuje ředitelství, ţe znečisťování místností okusky, slupkami a pliváním
na podlahu bude stíháno.
V Hranicích dne 10. 9. 1935
Ředitel: František Matějka
Někteří studující otloukají klacky a kamením plody jedlých kaštanů jako pouliční kluci. Je to
nedůstojné jednání budoucích lesníků a ochránců přírody. Ředitelství bude kaţdého, kdo bude
přistiţen, přísně trestat, při opakování aţ vyloučením z ústavu.
V Hranicích dne 4. 10.1938
Ředitel: František Matějka
Causa kouření
Oznámení Ředitelství opětovně připomíná, ţe kouřiti kdekoliv ve školní budově je přísně zakázáno.
Pozn.: Dne 19. 2. 1932 kouřili na záchodě Sedláček Josef a Biales.
V Hranicích dne 19. 2. 1932
Oznámení V ţákovském záchodě bylo nutné opravit odpad. Při tom bylo zjištěno, ţe odpadní roury jsou
ucpány oharky cigaret, sirkami aj. předměty. Ředitelství zakázalo studujícím kouřit na zácho-
dě a na pozemcích školy. Jelikoţ tohoto zákazu nedbají, budou povinni zaplatit účet za tuto
opravu. Tak bude i nadále postupováno.
V Hranicích dne 24. 4. 1936
Zpracoval Ing. Vladimír Šmíd
Koutek strejdy Sokrata
19
Nabídka firmy Husqvarna pro studenty Firma Husqvarna Česko s r.o. zastupovaná ing. Jiřím Vorlíčkem (viz foto na nástěnce vedle kabinetu
Mgr. Beláně) navázala pro rok 2011 spolupráci se všemi lesnickými školami v České republice a Slo-
venské republice. Jako budoucím potencionálním zákazníkům vychází žákům vstříc s velmi výhod-
nou nabídkou nákupu motorových pil a křovinořezů. Sleva pro studenty činí 25 %. Tato nabídka
platí do 31. 12. 2011. Nabídkový list a objednávku jsem osobně roznesl do každé třídy. Pokud se tyto
materiály nedopatřením ztratily, tak se můžete informovat na stránkách školy (v knize návštěv). Bu-
dete-li potřebovat jakoukoliv informaci nebo radu, jsem vám kdykoliv k dispozici. Poraďte se s rodiči,
případně ostatními, a maximálně využijte této nabídky.
Ing. Luboš Bartoš, Ph.D.
Koutek strejdy Sokrata
20
Recenze
Brian Aldiss- Nonstop
Aldiss patří mezi vůbec nejvýznamnější spisovatele sci-fi s velkým vlivem na vývoj samotné-
ho ţánru. Uţ svým debutovým románem Nonstop nadchnul čtenáře i kritiku. Dnes se řadí po
bok nejlepším spisovatelům sci-fi a příbuzných ţánrů.
Dějištěm románu je mezihvězdné plavidlo obřích rozměrů. Loď putuje vesmírem a hle-
dá planetu podobnou Zemi. Neţ se loď dostane ke svému cíli, narodí se na palubě několik
generací a aţ vzdálení potomci lidí ze Země by mohli osídlit novou planetu. Avšak zpočátku
rozvinutá civilizace postupně degeneruje a pouze letmé náznaky čtenářovi prozrazují, ţe ne-
sleduje příběh o necivilizovaných kmenech bojujících o zdroje potravy, ale ţe protagonisty
příběhu jsou zbytky dříve vyspělé kultury. Společnost se během cesty značně změnila a stojí
na odlišných hodnotách. Plevelem zarostlé paluby poskytují pouze základní přeţití, zato
všechno vědění a moudro předků vyprchalo. I z Boha se stala „jen průměrná kletba“. Teprve
aţ dobrodruţná výprava Roye Complaina a kněze Marappera k bájné Přídi rozvíří stojaté vo-
dy nevědění a rozpoutá boj za poznáním skutečnosti.
Přestoţe je kniha jiţ padesát let stará, neztratila nic ze své čtivosti, napínavosti a pře-
kvapivosti, natoţpak poselství. Odráţí se zde Aldissův lehký skepticismus nad nezdolností
lidské povahy, přesto zůstává humanistou a i přes veškerou tragičnost nastolené budoucí reali-
ty poskytuje naději (útěchu však nikoli). Čtenáře navíc seznamuje s informacemi podstatnými
pro plné pochopení pozadí románu postupně, čímţ graduje zástup nečekaných zvratů.
Rozhodně doporučuji ;-)
Hodnocení:***1/2
Pavla Ptáčková 2. C
Koutek strejdy Sokrata
21
Vyhodnocení soutěţních prací ve školním kole S O Č
v letošním školním roce
Školní kolo Středoškolské odborné činnosti se uskutečnilo ve středu 9. března 2011 v AV učebně č. 1 na SLŠ v Hranicích. Z původně přihlášených deseti prací bylo dokončeno sedm. Školní kolo SOČ zahájil pan ředitel Ing. Miroslav Kutý. Všichni soutěžící své práce obhájili a tříčlenná porota ve složení: Ing. Juráň, Ing. Církva a Ing. Šuba navrhla na postup 6 prací do Okresního kola S O Č, které se bude konat ve středu 27. dubna 2011 ve Středisku volného času ATLAS a BIOS v Přerově.
Každý soutěžící obdržel diplom a knižní odměnu.
Seznam soutěžních prací pro školní kolo S O Č ve školním roce 2010 / 2011
Autor: Tř.: Název práce: Vedoucí práce: Obor: 1. Auer Tomáš 2. B Výchova cílových dřevin Ing. Palacká 07 2. Hejzlarová Zuzana 3. A Příručka pro začínající sokolníky Ing. Rolinc 12 3. Horáčková Miroslava 2. C Odvoz dříví nákladními automobily jako důležitá součást
těžebně výrobního procesuIng. Ing. Bartoš, Ph.D. 07
4. Skotnica František 4. A Pasportizace zeleně v Hranicích Ing. Rolinc 08 Kopecký Matouš 4. A
4. Sušeň Micha 3. A Mechanizované soustřeďování dříví Ing. Bartoš, Ph.D. 07 5. Hlavinka Tomáš 3. B Borderteriér v myslivecké praxi Ing. Kandler 12 6. Wágner Josef 2. C Partyzáni v Hostýnských a Vizovických Mgr. Hub 16
Vrších
Z 10 přihlášených prací bylo dokončeno 7. Nedokončili: Jonáš ze 2. B, Gajdoš ze 3. B, Vítková ze 3. C.
Rekapitulace dle soutěžních oborů: Vyhodnocení:
07 Horáčková Miroslava 1. místo, postup Auer Tomáš 2. místo, postup Sušeň Michal 3. místo 08 Skotnica František, Kopecký Matouš 1. místo, postup 12 Hejzlarová Zuzana 2. místo, postup Hlavinka Tomáš 1. místo, postup 16 Wágner Josef 1. místo, postup
Obor:
07 Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství
08 Ochrana a tvorba životního prostředí
12 Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
16 Historie
Kdo by měl zájem tvořit odbornou práci v příštím školním roce, tak by měl podrobně prostudovat internetové stránky www.soc.cz. Termín odevzdání práce je do 15. února 2 012.
Děkuji všem kolegyním a kolegům, kteří obětavě pomohli při úpravách výše uvedených prací.
Ing. Vladimír Rolinc, koordinátor SOČ
Koutek strejdy Sokrata
22
Velké zápolení ve volejbalu
Ve středu 9. března se odehrál turnaj ve volejbale, kde se účastnilo 8 dívek z naší školy: Aneta
Kiszová, Táňa Motyková, Monika Formánková, Aneta Bačová, Květoslava Krchenová, Mar-
kéta Vřetonková, Kateřina Vítková a Hana Slezáková. Turnaj proběhl v tělocvičně Gymnázia
v Hranicích. Protihráčkami našim lesačkám byla děvčata ze Střední policejní školy v Holešo-
vě, hranické Střední zdravotnické školy a také samozřejmě z místního Gymnázia. Náš tým se
umístil na třetím místě z pěti, takţe postoupil do krajského kola. Děvčata měla z nečekaného
úspěchu ohromnou radost. Dívky vypověděly, ţe je ale celkem negativně překvapilo obecen-
stvo, sloţené z ţáků cizích škol, jelikoţ z jeho řad zaznívaly nepřeslechnutelné naráţky typu:
„Odkáď přišly, asi z Dřevákova?“ Při pádu některé lesačky na zem zas někdo vykřikoval, ţe
jim to dobře vytírají. Ale i přesto si dívky vedly skvěle a také se vzájemně podporovaly růz-
nými pokřiky a hláškami, jako např.: „Hej, hej, hej, lesačky jsou nej!“ nebo „Lesárna do to-
ho!“Děvčata se postupně dokázala skvěle sehrát, a proto se jim tak dařilo. Proto doufají, ţe
budou mít štěstí i v dalších turnajích.
Za bronzový tým sepsala Květoslava Krchenová, 2. C
23
A perlička nakonec…
OTEVŘENÝ DOPIS MINISTERSTVU ŠKOLSTVÍ
Váţený pane ministře, milí spoluţáci, spoluţačky, a rovněţ vy, další bando
dyslektiků a dysgrafiků,
všichni v poslední době sledujeme, jaké velké změny se dějí v našem zdravotnictví. Lé-
kaři se bouřili proti svým „nízkým“ platům a nás, obyčejné lidi, brali jako rukojmí. Jejich
chování se dalo shrnout do jedné věty: „Kdyţ mi nezaplatíte, tak já odejdu léčit do Německa a
vy nemocní si tu uţ můţete najít pozemek na klidném místě o výměře 1 x 2 metry a nakoupit
si macešky do zásoby.“
Nepřipadá vám to nefér? Chápu, ţe lékaři dělají těţkou práci, ale proč řešit peníze tímto
způsobem? Naše vláda jim slíbila někde z tajných zásob vyhrabat 2 miliardy na zvýšení platů.
Asi je to tak správně, ale co kdyţ si takto budou nyní počínat i hasiči nebo policisté? To se
vám taky můţe stát, ţe aţ vám bude hořet barák, tak si jen můţete pustit píseň od slovenské
kapely Desmod „ Zhorí všetko, čo mám“ a dívat se, jak vám dům lehne popelem, protoţe
všichni hasiči budou přece hasit v Německu. A málokterý soused má tak dlouhou hadici, aby
dostříknul aţ na vaši hořící střechu, takţe smůla. Nebo se vám přihodí, ţe půjdete po ulici a
někdo vás jebne klackem po hlavě, obere vás o peníze, mobil, cigára, kalhoty i bundu. Vy pak
půjdete jen v trenkách na policii (ukradli vám i boty) a na dveřích policejní stanice bude jen
nápis: „ZAVŘENO, HONÍME (zloděje) V NĚMECKU ZA VÍC PENĚZ.“
Takže kam to tady všechno spěje? Všichni chtějí stále jen peníze, děngy, a tak se
ptám, proč neuděláme stávku i my???? My, budoucnost národa, mladí, talentovaní a úţasní
odborníci ve všech oborech, my bychom také mohli chtít zvednout plat. Ano, problém je
v tom, ţe my ţádný plat nemáme….. Víte proč? Náš stát na nás úplně kašle!!! Nebojme se
hrubších slov a řekněme to na rovinu: „Co je to tu za bordel?“ My, co pilně plníme své úkoly,
dodrţujeme přesnou pracovní dobu, děláme přesčasy, stresujeme se a posloucháme příkazy a
buzeraci svých nadřízených, jsme od tohoto státu za léta strávená na střední škole nikdy nevi
děli ani korunu!!! Proto navrhuji udělat stávku a udělat ji přesně jako lékaři. Kaţdý
z nás řekne: „Kdyţ mi nezaplatíte, tak se odejdu učit do Německa a vy (myšlen zbytek repub-
liky) si tu dělejte, co chcete!“ Stát přijde o mladé odborníky a pracovní sílu, takţe bude strá-
dat průmysl, zemědělství, lesnictví atd. A naším největším trumfem bude to, ţe stát nebude
mít peníze na důchod, kdyţ budeme všichni pracovat v Německu. Zní to blbě, ale vezmeme si
důchodce jako rukojmí, dokud stát nesplní naše poţadavky. Nyní si zde dovoluji uvést menší
vyúčtování ministerstvu školství.
ÚČET MINISTERSVU ZA ČTYŘI ROKY TĚŢKÉ PRÁCE NA STŘED-
NÍ ŠKOLE
Váţený pane ministře, já, ţák 4. ročníku střední školy, ţádám o zaplacení mé dosavadní práce
v jednom z vašich vzdělávacích ústavů. Pracoval jsem pilně, dodrţoval pracovní dobu a ne-
24
mocen jsem byl minimálně. Své tělo jsem si ničil při povinných rozcvičkách v tomto ústavu
po dobu 45 minut dvakrát týdně. Z těchto rozcviček jsem přicházel do práce značně unaven a
mí nadřízení po mně stále vyţadovali 100% nasazení. V pracovních hodinách jsem často pra-
coval ve stresu a pod stálým tlakem vedoucího hodiny. Během desetiminutové přestávky jsem
se musel v rychlosti připravit na další hodinu, aby se pak situace znovu opakovala. Byl jsem
nucen si pořídit firemní kravatu a obstarat vhodný, reprezentativní oděv. Do práce jsem při-
jíţděl ze vzdáleného bydliště a jízdné dnes není zrovna za pusu. Bydlel jsem ve firemní uby-
tovně, kde mi dokonce účtovali peníze za přespávání na zdejších tvrdých válendách a navíc
s dalšími dvěma v ústavu zaměstnanými pracovníky. Vrcholem všeho pak byli místní zaměst-
nanci ubytovny, kteří mě nevím proč nutili, abych chodil spávat ve 22:00 hod!! Takovýchto
problémů bylo více, avšak uvádět je zde všechny by bylo zbytečné. Proto dále předkládáme
souhrnné vyúčtování, které požadujeme od státu proplatit:
Jízdné
Počítáno tam i zpět, zprůměrováno z 10 ţáků, týdenní jízdné činí 188 Kč.
Celkem se za 4 roky dostáváme na 27 072Kč.
Oděv
1 kravata – 80 Kč
6x košile – 4 000 Kč
1 uniforma – 6 500 Kč
2x boty – 3 500 Kč
1 pláštěnka – 100 Kč
1 klobouk – 800 Kč
3x rukavice – 200 Kč
1 svetr (mikina) – 2 000 Kč
2x přezůvky – 300 Kč
Celkem: 21 980 Kč
Nemocenská: průměrně 40 hodin za rok, hodina za 55 Kč, celkem za 4 roky
8 800 Kč.
Ubytování a jídlo: 2200 Kč/měsíc, za 4 roky 80 000 Kč.
Povinné návštěvy hospody: 2x týdně 3 piva (pivo za 22 Kč), celkem za 4 roky
15 840 Kč
Pracovní pomůcky: učebnice 800 Kč, sešity a psací potřeby 1 600 Kč, SRPŠ
800 Kč
25
Předměty
Vyúčtování státu propočítáváme podle obtíţnosti hodin. Tyto částky ţádám za práci ve vyu-
čovacích hodinách a psychickou i fyzickou újmu na zdraví.
Matematika: 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu: 95 Kč.
Celkem za 4 roky: 45 600 Kč.
Cizí jazyk : 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu:70 Kč.
Celkem za 4 roky: 33 600 Kč.
Český jazyk: 4 hodiny týdně, průměr 120 hodin / rok. Taxa za hodinu: 50 Kč
Celkem za 4 roky: 24 000 Kč.
Odborné předměty: (13 za 4 roky) 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok.
Taxa za hodinu: 65 Kč Celkem za 4 roky: 202 800 Kč.
Tělocvik: 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok. Taxa za hodinu: 80 Kč
Celkem za 4 roky: 19 800 Kč.
Zbylé předměty: (5 za 4 roky) 2 hodiny týdně, průměr 60 hodin / rok.
Taxa za hodinu: 60 Kč Celkem za 4 roky: 72 200 Kč.
Praxe: 140 hodin / 4 roky, celkem 7700 Kč.
Všechno dohromady to dělá 404 900 Kč.
Celkem nás tedy náklady na vzdělání a odpracovaná doba při sečtení všech poloţek stála
561 832Kč. Pěkné, ţe? A všechny tyto peníze jsme buď vůbec neviděli, nebo utratili
z našich rodinných rozpočtů…
Nyní Vás tedy, pane ministře, ţádáme o celkové zaplacení výdajů kaţdého z nás na vzdělání
a dále o zaplacení naúčtované sumy za hodiny práce strávené na střední škole. Jestli nezaplatí-
te kaţdému ţáku na naší škole udanou sumu, tak si můţete být jistý, ţe si za Váš důchod ne-
koupíte ani nové duše do invalidního vozíčku. Naše poţadavky jsou jasné - a neustoupíme od
nich ani o krok zpět. Peníze zašlete na účet našeho ústavu.
Děkuji, s pozdravem zástupce ţáků středních škol
Standa Otvírák.
Michael Svoboda, 4. B
