2014
1
125ESB Energetické systémy budovČást 2.
Praha 2014
Evropský sociální fond
Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti
doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZEFakulta stavební
1
Obsah materiálu
1) Dimenzování teplovodních otopných soustav
2) Návrh zabezpečovacího zařízení otopných soustav
2
2014
2
Dimenzování teplovodních otopných soustav
3
Základní fyzikální vztahy
• Množství tepla Q (W)
Q M c t
QM
c t
Hmotnostní průtok (kg/s) Měrná tepelná kapacita (J/kg.K)
Teplotní rozdíl (K)
Jedná se o množství energie za určité časové období. Při stacionárním
posouzení kdy M je v (kg) množství tepla je v (J). Platí 1kWh=3,6x106 J
• Odvozený hmotnostní průtok M (kg/h;kg/s)
Voda c=4186J/kg.K=1,163Wh/kg.K
0,861,163
Q QM
t t
(kg/h)
Neplatí pro nemrznoucí směsi.
4
2014
3
Hydrostatický tlak
• Hydrostatický tlak p (Pa)
p H g
2 1( )pp H g
Výška sloupce vody (m)Hustota vody (kg/m3)
Tíhové zrychlení (m/s2)
H
• Vztlak pp (Pa)ρ1
ρ2
5
Dynamický tlak
• Dynamický tlak pD (Pa) -představuje energii proudící tekutiny
21
2Dp w
Hustota vody (kg/m3)
Rychlost proudění vody (m/s)
d dp h g
6
ℎ𝑑
𝑣
2014
4
Tlaková ztráta
• Tlaková ztráta třením pzt (Pa)
21
2ztp l w R l
d
2
2 5
8 MR
d
Součinitel tření λ =f(Re,k/d)
Průměr potrubí (m)
Rychlost proudění (m/s)
Hustota vody (kg/m3)
Dynamický tlak (Pa)
Tlakový spád (Pa/m)
Délka potrubí (m)
• Tlakový spád R(Pa/m) Reynoldsovo číslo-vyjadřuje způsob
proudění tekutiny v potrubí. Ten je ovlivněn
rychlostí proudění w a viskozitou tekutiny ν
(m2/s).
Rew d
7
Viskozita
• udává poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny
• viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření
• kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu
8
Látka(18°C)
Kinematická viskozita (m2/s)
x 10-6
voda 1,06
benzín 0,765
glycerín 1314
motorový olej 94
rtuť 11,6
petrolej 2,06
=1,79. 10−6
1 + 0,0337. 𝑇 + 0,000221. 𝑇2
2014
5
Součinitel tření
• Laminární proudění Re<2320
64
Re
• Turbulentní proudění Re>4000
1 2,512log
3,71 Re
k
d
Ekvivalentní drsnost stěny
potrubí (m)
• Přechodová oblast 2320<Re<4000
4000 23202320 Re 2320
4000 2320
9
www.allstar.fiu.edu
10
2014
6
Moodyho diagram
11
Tlaková ztráta
• Tlaková ztráta třením pzt (Pa)
21
2ztp l w R l
d
2
2 5
8 MR
d
Součinitel tření λ =f(Re,k/d)
Průměr potrubí (m)
Rychlost proudění (m/s)
Hustota vody (kg/m3)
Dynamický tlak (Pa)
Tlakový spád (Pa/m)
Délka potrubí (m)
• Tlakový spád R(Pa/m) Reynoldsovo číslo-vyjadřuje způsob
proudění tekutiny v potrubí. Ten je ovlivněn
rychlostí proudění w a viskozitou tekutiny ν.
Rew d
12
2014
7
Tlaková ztráta
• Tlaková ztráta úseku délky L
pzt - závisí zejména na rychlosti proudění.
13
h=h2-h1
L
p2
h2
p1 h1
d
2 1
Tlaková ztráta
• Tlaková ztráta místními odpory pzm (Pa)
2
1
1
2
n
zm
i
p w Z
2
1
2 5
8n
i
M
Zd
Součinitel místního odporu
Rychlost proudění (m/s)
Hustota vody (kg/m3)
Místní ztráta (Pa)
• Místní ztráta Z (Pa)
Zjištěn experimentálně (např. Cihelka).
Závisí na rozměrech daného prvku. Pro
armatury nyní uváděna kv hodnota.
14
2014
8
Tlaková ztráta
• Tlaková ztráta místními odpory pzm (Pa)
2
1
1
2
n
zm
i
p w Z
2
0,1v
mp
k
• Jmenovitý průtok armaturou kv (m3/h)
10V
z
Vk
p
(kg/h)
(m3/h)
(kPa)
15www.mentor.com
www.simscale.de
Tlaková ztráta
• Celková tlaková ztráta pcz (Pa)
cz zt mp p p R l Z
Tlaková ztráta místními odpory (Pa)Tlaková ztráta třením (Pa)
16
2014
9
Dvoutrubková OS s přirozeným oběhem
• Pohyb vody v otopné soustavě (OS) zajišťuje přirozený vztlak vody způsobenými rozdílnými hustotami topného média.
2 1( )pp H g
Hρ2
ρ1p op p
Účinný tlak (Pa)
Tlaková ztráta okruhu (Pa)
Běžně zanedbáváme ochlazení vody
v potrubí. Jediným ochlazovacím
místem je otopné těleso.
Výpočet začínáme nejnepříznivějším okruhem.
Stanovíme předběžný tlakový spád soustavy.
17
Dvoutrubková OS s přirozeným oběhem
• Pohyb vody v otopné soustavě (OS) zajišťuje přirozený vztlak vody způsobenými rozdílnými hustotami topného média. Teplota t
[°C]Hustota ρ[kg/m³]
0 999,941
4 999,973
10 999,701
15 999,099
20 998,205
30 995,651
40 992,220
50 988,040
60 983,200
70 977,760
80 971,790
90 965,300
100 958,350
18
www.tzbinfo.cz
2014
10
Dvoutrubková OS s nuceným oběhem
• Pohyb vody v otopné soustavě (OS) zajišťuje oběhové čerpadlo a přirozený vztlak vody.
p č czp p p
HÚčinný tlak (Pa) Tlaková ztráta soustavy (Pa)
Pokud pp<<pč, potom pp lze zanedbat
(např. nízké rozlehlé soustavy)
Vysoké objekty -T(°C) a m(kg/h) nestálé uvažujeme 50-70% účinného tlaku.
Tlak čerpadla (Pa)
0,5 0,7 p č czp p p
19
Výpočet OS
• Předběžný tlakový spád Rp
1p
p aR
l
Dispoziční tlak (Pa)
Délka okruhu, systému (m)
Podíl místních odporů na
celkové ztrátě (Pa/m)
( )
Za
R l Z
Druh soustavy a
Venkovní rozvody 0,1 - 0,2
OS v rozsáhlých budovách 0,2 - 0,3
Běžné OS v obytných budovách 0,3 - 0,4
OS po rekonstrukcích starých budov 0,4 - 0,55
Teplonosná látka w (m/s) Průměrná w (m/s)
OS s přirozeným oběhem 0,05 - 0,3 0,2
OS s nuceným oběhem 0,2 - 1 0,6
20
2014
11
Metody výpočtu OS
• Metoda optimálních rychlostí– Volba ekonomické rychlosti průměry základního úsekutlaková
ztráta—návrh čerpadla
– Výpočet dalších úseků dle čerpadla (w=0,3-0,9 m/s)
( )cz ekvp R l l
• Metoda ekvivalentních délek
Zejména pro dálkové horkovodní sítě (poměr d/λ při vyšších teplotách konstantní)
.ekv
dl
Ekvivalentní délka (m)
21
Metody výpočtu OS
• Metoda ekonomického tlakového spádu
– Omezíme maximální rychlost
– Výpočet provedeme dle zvoleného R (Pa/m)
Potrubní síť w (m/s) REK (Pa/m)
obytné budovy - přípojky k
tělesům, stoupací potrubí 0,3 - 0,7 60 - 110
obytné budovy - horizontální
rozvody v technických
prostorech
0,8 - 1,5 110 - 200
obytné budovy - venkovní
rozvody CZT2,0 - 3,0 200 - 400
průmyslové objekty - přípojky
k tělesům, stoupací potrubí0,8 - 2,0 110 - 250
průmyslové objekty -
venkovní rozvody CZT2,0 - 3,0 200 - 400
22
2014
12
Vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
Teplota teplé vody ≤ 90 °C (případně 115 °C)Teplota zpátečky ≤ 70 °CVstupní teplota vody do tělesa:
Nucený oběh ≤ 75 °CPřirozený oběh ≤ 90 °C
Podlahové vytápění: max. délka okruhu 180 m, max. tlaková ztráta 2 kPa
Rámec výpočtu otopné soustavy
23
• Nucený oběh– metoda ekonomického tlakového spádu
• 60 až 200 Pa.m-1
– metoda optimálních rychlostí• 0,05 až 1,0 m.s-1 (!!! Hluk)
– metoda daného tlaku• čerpadlo + přídavný vztlak, 10-70 kPa
Přirozený oběh metoda daného tlaku účinný tlak + přídavný vztlak etážová soustava ?
24
Rámec výpočtu otopné soustavy
2014
13
Etážová OS s přirozeným oběhem
• Otopná tělesa leží přibližně v rovině kotle.
• Účinný tlak vyvozen ochlazováním vody v potrubí.
ρ2
ρ1
Návrh dle předběžných rozměrů.
Kontrola tlaků nejdelšího a nejkratšího okruhu.
Neizolované potrubí
ρ3
2 1( )
0
pp H g
H na OT
25
Etážová OS s přirozeným oběhem
1. Ochlazení na otop. tělesech
2. Určení ochlazovacích míst
3. Hmotnostní průtok v úsecích
(tab.)
4. Předběžné dimenze (tab.)
5. Výpočet teplot v úsecích
6. Výpočet účinných tlaků
7. Kontrola tlakových ztrát
č.ú. m L d w R R.L Σξ Z Σ(R.L+Z)
kg/h m mm m/s Pa/m Pa Pa Pa
1 418.0 5 50 0.06 1 5 1.5 3 8
2 191 10 32 0.06 1.8 18 6 11 29
3 191 8 32 0.07 1.8 14 3 7 22
4 418 5 50 0.06 1 5 2 4 9
67
ρ2ρ1
ρ3
18°C20°C
5500W 4000W
12
34
26
2014
14
Výpočet dvoutrubkové OS
OS 85/65°C
Výpočet okruhu tělesa 1.
2300W 1800W
1400W2300W
1
3´
3
22´
1´
1 2
3 4
č.ú. m L d w R R.L Σξ Z Σ(R.L+Z)
kg/h m mm m/s Pa/m Pa Pa Pa
1 335.0 1.4 20 0.26 55 77 1 34 111
1/ 335.0 0.7 20 0.26 55 39 1 34 72
2 176 3 15 0.26 75 225 3 101 326
2/ 176 3 15 0.26 76 228 1 34 262
3 99 5.5 10 0.24 95 523 3 86 609
3/ 99 5.5 10 0.24 95 523 5.5 158 681
2061
27
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
• Výpočet
– Teplotní – určuje teploty v jednotlivých otopných tělesech při výpočtových podmínkách
– Hydraulický – určuje nastavení armatur, dimenze potrubí a parametry čerpadla
28
2014
15
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
Vstupní údaje
• Rozdělení na okruhy, způsob oběhu, zapojení
(směšovací, jezdecké)
• Tepelný výkon okruhu Qo [W]
• Teplotní spád okruhu to [K] (10-15 K)
• Součinitel zatékání do tělesa [-] (0,3-0,5)
29
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
• Výpočet okruhu
oo
o
QM
c t
T oM M
tm
t1
t2
Hmotnostní průtok tělesem
(kg/s)
Hmotnostní průtok okruhem
(kg/s)
m
T N
N
tQ Q
t
1 0,5o i T
mT
o T
t Q Qt t
Q c M
Střední teplota libovolného
tělesa (°C)
Výkon tělesa - přepočet ze standardních podmínek (kW)
Součinitel zatékání
TT
T
Qt
c M
Teplotní rozdíl na tělese (°C)
ti
Δt
30
2014
16
o
oo
tc
QM
1. Hmotnostní průtok okruhem Mo
uo pnRLp 5. Tlaková ztráta okruhu pc,
n - počet těles, pu, -tlaková ztráta uzlu tělesa
dlekv 3. Ztráty místními odpory vyjádříme pomocí
ekvivalentní délky lekv
2. Návrh profilu potrubí (podle R nebo v)
ekvllL 4. Výpočtová délka okruhu L
31
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
OS 85/65°C, Q0=5000W
1200W/ 20°C 2000W/ 18°C1800W/ 20°C
QT
ti
αT
MT
ΔtT
t1TtmT
W °C --- kg/h °C °C °C
1 1200 20 0.4 86 12 85 79
2 1800 20 0.4 86 18 80.2 71.2
3 2000 18 0.4 86 20 73 63
85
73
80.2
85 7362.280.2
73
79
53
71.2
65
63
1 1 2(1 )T T Tt t t
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
32
2014
17
• Hmotnostní průtok + dopravní tlak• Návrh čerpadla dle výkonu
g V H p VP
Dopravní množství (m3/s)
Jmenovitý výkon čerpadla (W)
Skutečný výkon čerpadla zvolit o 10-20% větší než vypočtený.
Dopravní tlak (Pa)
1m v.s.=10kPa
Pozor na tlakové ztráty
termostatických ventilů a jejich
hlučnost (do 20kPa).
Účinnost čerpadla (W)
Návrh čerpadla
33
Návrh čerpadla
• Návrh čerpadla
34
2014
18
Nastavení regulačních armatur pro ustálený stav
• Výpočet tlakové ztráty pro navržené dimenze potrubí
– třením
– místními odpory
• Tlakové ztráty okruhu porovnáme s dispozičním tlakem (přirozený oběh x nucený oběh)
Přebytek tlaku regulujeme nastavením regulačních
armatur
Nedostatek tlaku buď zvýšením tlaku nebo
snížením tlakových ztrát
35
Nastavení regulačních armatur pro ustálený stav
• Regulační ventily u těles
– ve většině případů
• Regulační ventily v okruhu
– při rozsáhlých soustavách, kde je nutné vyvážit více objektů nebo částí
• Clonky v potrubí
– nedoporučuje se (zarůstání, koroze)
36
2014
19
Nastavení regulačních armatur pro ustálený stav
• kv, kvs hodnota
• průtok V v m3.h-1 regulační armaturou při jednotkovém rozdílu tlaku pz=100kPa
• slouží k volbě přednastavení regulační armatury
– z daného průtoku V a požadované tlakové ztráty p určím potřebnou kv
hodnotu armatury
37
10V
z
Vk
p
Nastavení regulačních armatur pro ustálený stav
Příklad: Hledáme nastavení ventilu u tělesa s výkonem 1580W a přetlakem 0,1 bar = 10 kPa
13
13
22,010,0
070,0
070,0970204196
360015803600
hmp
Vk
hmtc
QV
v
38
2014
20
Hydraulická stabilita
• Proč ?
• Ve výpočtu uvažujeme ustálený stav x proměnná realita způsobená především: – proměnlivými hodnotami přídavného vztlaku vlivem
měnící se teploty otopné vody
– proměnlivými tlakovými poměry v OS vlivem funkce termostatických ventilů
• Řešení:– pasivní vyregulování přesným výpočtem
– aplikace automatických regulačních prvků
39
Hydraulická stabilita
• Pasivní regulace výpočtem
– pravidla pro navrhování jednotlivých částí OS
– např. u soustav s přirozeným oběhem:
• nejvíce tlaku spotřebovat na tělesech
• tlaková ztráta ve stoupačce = účinnému tlaku vzniklému ve stoupačce
• tlaková ztráta v ležatých rozvodech = účinnému tlaku vzniklému v ležatých rozvodech
– náročné početně, problém realizace
40
2014
21
Hydraulická stabilita
• Aplikace automatických regulačních prvků
– přepouštěcí ventily
• otvírá se podle odchylky diferenčního tlaku, umisťuje se do obtoku čerpadla nebo mezi přívodní a vratné potrubí OS
– regulátory diferenčního tlaku
• škrtící (!) ventil v potrubí řízený diferenčním tlakem
– čerpadla s řízenými otáčkami
• konstantní tlak čerpadla při proměnném průtoku
41
• Komerční - zpravidla kvalitní profesionální řešení, stabilní verze programu, podpora v případě chyby programu, odborná školení, otevřená databáze výrobků.
• Firemní – databáze výrobků omezeny, velké rozdíly v kvalitě a podpoře uživatelů, obtížné řešení chyb. Kvalita závislá na verzi.
• Ostatní – zcela individuálně hodnotitelné. Studentské programy, pomůcky projektantů.
Pouze textový výstup X Textový i grafický výstup
Kvalita programu předběžně posouditelná dle úrovně manuálu a uvedení příkladů řešení, verze programu, informacích o školení.
Výpočetní programy
42
2014
22
• Protech [ www.protech.cz] výpočtová linka se souborem programů pro výpočty v oblasti TZB. Tepelný výkon, dimenzování soustavy, větrání kotelny. Komerční program.
• IMI international [www.imi-international.net] Soubor programů IMItop. Databáze výrobků firmy. Zdarma. (Dále program pro náhrady armatur a přepočty kv hodnot)
• Uponor [www.uponor.cz] Programy pro výpočet vytápění včetně podlahového. Zdarma s firemní databází, komerčně plná verze.
• TechCon [www.techcon.cz] Projekční a výpočtový CAD systém s firemními databázemi.
Výpočetní programy
43
• Rychlost editace
• Výpis materiálu
• Detailní vlastnosti výrobků
• Grafické rozhraní
Výpočetní programy
44
2014
23
Výpočetní programy
45
• Ukázka výpočetního výstupu
Výpočet jednotrubkové otopné soustavy
46
• Ukázka grafického výstupu
2014
24
Návrh zabezpečovacího zařízení otopných soustav
47
• Tepelné soustavy musí být zabezpečeny proti:
– Nejvyššímu přetlaku
– Nejvyšší teplotě
– Změnám objemu vody v soustavě
Výpočet těchto parametrů je součástí návrhu zabezpečovacího zařízení otopné soustavy.
Všechny části soustavy musí konstrukčně vyhovovat těmto nejvyšším požadavkům. Zabezpečovací zařízení se rozdělují dle normy na zařízení pro nízkotlaké parní kotle (do 50kPa), teplovodní otopné soustavy s nejvyšší pracovní teplotou 110 °C a ohřívače teplé vody.
Pojistné zařízení
Terminologie: Systém a Soustava 48
2014
25
• Přetlak - tlak nad atmosférickým tlakem vzduchu (obvykle 100 kPa). Srovnávací rovinou je tak tlak vzduchu.
• Absolutní tlak - tlak měřený k absolutní tlakové nule, tedy včetně tlaku atmosférického.
• Normální tlak - přibližně průměrná hodnota tlaku vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém zrychlení gn = 9,80665 m.s-2.
Tlak
49
Manometr (tlakoměr)
-měřidlo tlaku tekutiny
- deformační – membrány, vlnovce
-porovnávací (u plynu)
Tlak tekutiny
en.wikipedia.org
Barometr- rtuťový- aneroid
www.tlakoměry-teplomery.cz
50
2014
26
• Odvozenou jednotkou SI jsou pro tlak jednotky „Pascal“ (Pa). V technické praxi se však ve většině zahraničních zemí používá jednotka „bar“ a její užívání je dočasně povolené.
• Je nutné dodržovat pravidlo, kdy u jednoho projektu jsou použity pro tlak pouze jedny shodné jednotky.
Tlak
Platí 100 kPa = 1 bar
Blaise Pascal (1623 Clermont –1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filosof.
Bar je vedlejší jednotkou tlaku v soustavě SI. Bar je stále užíván pro svou
názornost, neboť přibližně odpovídá starší jednotce tlaku jedné atmosféry
anebo hydrostatickému tlaku 10 m vodního sloupce.
1 mbar = 0,001 bar = 100 Pa = 1 hPacs.wikipedia.org/wiki/Blaise_Pascal
51
• Vzhledem k velké stlačitelnosti plynů není barometrický tlak lineární funkcí výšky
• Barometrická rovnice
• Boyleův-Mariottův zákon
• Stavová rovnice - určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém
• Ideální plyn:
Tlak vzduchu
n - látkové množství plynuR - molární plynová konstanta T - absolutní teplota plynu
52
en.wikipedia.org
2014
27
• Hydrostatický tlak je tlak, který vzniká v kapalině její tíhou.
• Tlak v kapalině 𝑝 = ℎ. 𝜌. 𝑔
• Působí-li na hladině kapaliny ještě nenulový aerostatický (atmosférický, barometrický) tlak b, je nutno ho přičíst:
𝑝 = ℎ. 𝜌. 𝑔+b (Pa)
Hydrostatický tlak
www.zs-fyzika.webnode.cz
www.tlakoměry-teplomery.cz
53
• Každý zdroj tepla musí být vybaven neuzavíratelně připojeným pojistným zařízením.
• Pojistné zařízení se připojuje k otopné soustavě v pojistném místě.
• Pojistné místo je horní část zdroje tepla a část výstupního potrubí ze zdroje tepla končící ve vzdálenosti nejvýše 20 DN výstupního potrubí od hrdla. V pojistném místě musí být umístěn také teploměr, tlakoměr a případné snímače teploty, tlaku nebo nedostatku vody v soustavě.
Pojistné zařízení
www.reflexcz.cz54
2014
28
• Pojistný úsek je část otopné soustavy, ve které je zdroj tepla; je vymezen uzavíracími armaturami na vstupu a na výstupu ze zdroje tepla.
• Pojistné potrubí je potrubí propojující pojistné zařízení s pojistným místem. Pojistné a expanzní potrubí musí být umístěno tak, aby se samočinně odvzdušňovalo. Pokud to není možné, je nutné instalovat automatické odvzdušňovací zařízení.
Pojistné zařízení
55
Zdroj tepla Ochrana proti
překročení
nejvyššího
dovoleného
přetlaku
Ochrana proti
překročení
nejvyšší dovolené
teploty
Kotel ano (+ podtlak) ano
Výměník ano ano
Ohřívák TV ano ano
Redukční zařízení
tlaku
ano -
Směšovací zařízení - ano
Pojistné zařízení
Skladba pojistného zařízení:
56
2014
29
• Ochrana - musí být navržena tak, aby byla schopna odvést příslušné množství teplonosné látky určené výkonem zdroje tepla, které může vzniknout provozem zdroje tepla bez odběru tepla nebo při dopouštění vody do otopné soustavy.
• Ochrana může být řešena hydrostaticky pomocí sloupce vody v pojistném potrubí a expanzní nádobě nebo pojistným ventilem. Oba systémy mohou být kombinovány.
• Zdroje tepla se rozdělují do skupin podle skupenství vody, která by procházela pojistným zařízením v případě, kdy by nebyl odběr tepla ze zdroje. Dimenzování pojistného zařízení se následně provádí podle příslušné skupiny zařízení.
Ochrana proti překročení nejvyššího dovoleného přetlaku
57
• Skupina A výměníky tepla, nepřímo vytápěné ohřívače TV, redukční a směšovací zařízení. U zdroje tepla skupiny A1 může být pojistné zařízení umístěno na zpětné části pojistného úseku.
• Skupina B kotle a přímo vytápěné ohřívače TV.
Θ1 teplota vstupu ohřívací látky (°C), Θ2x teplota ohřívané vody na mezi odparu při nejvyšším dovoleném přetlaku (°C)
Skupiny zdrojů tepla
Zdroj tepla Varianta Teplotní rozsah (°C) Vstup do
pojistného
zařízení
Výstup
z pojistného
zařízení
A 1 Θ1 < 100°C voda voda
2 100°C < Θ1 < Θ2x voda směs
3 100°C < Θ2x < Θ1 pára pára
B - - pára pára
58
2014
30
• ČSN 134309-2 Průmyslové armatury. Pojistné ventily. Část 2: Technické požadavky. 1994.
• ČSN 134309-3 Průmyslové armatury. Pojistné ventily. Část 3: Výpočet výtoků. 1994.
• nejběžnější pojistné zařízení
• nainstalován přímo na zdroji tepla nebo v soustavě co nejblíže zdroji tepla nejlépe NEUZAVIRATELNĚ
• při použití více pojistných ventilů musí mít nejmenší z nich kapacitu minimálně 40 % celkového pojistného výkonu
• minimální rozměr ventilu je DN 15
• při umístění nesmí být na přívodním potrubí tlaková ztráta vyšší než 3 % nastaveného přetlaku ventilu, na výfuku pak 10 %
• pojistné potrubí za pojistným ventilem nesmí mít menší průměr než pojistný ventil
• umístění pojistného ventilu je nutné řešit s ohledem na jeho přístupnost.
• odvod teplonosné látky je nejvhodnější provést viditelným odvodem do kanalizace
Pojistný ventil
59
• V případě výkonu zdroje vyššího než 300kW je nutné, pokud nemá zdroj instalován dodatečný omezovač teploty a přetlaku, na výfukové potrubí instalovat odlučovač vody a páry. Výfukové potrubí páry je vhodné odvádět do ovzduší.
• Při překročení mezního přetlaku v soustavě nebo při přerušení dodávky pomocné, nejčastěji elektrické energie, musí omezovač přetlaku uzavřít dodávku paliva nebo tepla. Tlakový omezovač musí být nastaven tak, aby byl uveden v činnost dříve než pojistný ventil. Omezovače přetlaku nejsou nutné, pokud zdrojem tepla soustavy je výměník tepla.
Pojistný ventil
www.spirax.cz
60
2014
31
Ochrana proti překročení nejvyššího dovoleného přetlaku
www.herz.cz
www.spiraxsarco.com 61
• Pojistné zařízení musí zajistit odvod pojistného výkonu Φp (kW) ze zdroje tepla.
• Pro zařízení skupiny A1, A3 a B platí, že Φp=Φn , kde Φn je jmenovitý výkon zdroje tepla (kW).
• Pojistný průtok pro vodu (m3.h-1) je 𝑉𝑝 =Φ𝑝
1000
• Pojistný průtok pro páru (kg.h-1) je 𝑀𝑝 =Φ𝑝
𝑟, kde r je
výparné teplo při otevíracím přetlaku pojistného ventilu.
Výpočet pojistného zařízení
62
2014
32
• Průřez sedla pojistného ventilu A0 (mm)se stanoví podle vztahu:
• Pro vodu 𝐴0 =2.Φ𝑝
𝛼𝑣. 𝑝𝑃𝑉
• Pro páru 𝐴0 =Φ𝑝
𝛼𝑣.𝐾
• Vnitřní průměr pojistných potrubí (mm) se stanoví ze vztahu:
• Pokud nemůže dojít k vývinu páry 𝑑𝑣 = 10 + 0,6. Φ𝑝
• Pokud může dojít k vývinu páry 𝑑𝑝 = 15 + 1,4. Φ𝑝
Návrh velikosti pojistného ventilu
PPV (kPa) 50 100 140 200 250 300 350 400 450 500 600 700 800 900
K (kW.mm-2) 0,5 0,67 0,79 0,97 1,12 1,26 1,41 1,55 1,69 1,83 2,1 2,37 2,64 2,91
r (kW.mm-2) 0,618 0,611 0,607 0,601 0,596 0,593 0,589 0,585 0,582 0,579 0,574 0,569 0,564 0,560
Jmenovitá světlost 1/2"
DN15
3/4"
DN20
1“
DN25
5/4“
DN32
Nejmenší průtočný průřez A0 (mm2) 201 314 452 754
Výtokový součinitel αv () 0,64 0,61 0,60 0,62
63
• Otopná soustava má zdroj kotel o výkonu 40 kW.
• Průřez sedla pojistného ventilu A0 (mm)se stanoví podle vztahu:
• Pro páru 𝐴0 =Φ𝑝
𝛼𝑣.𝐾=
40
0,64.1,26= 49,6 = 50 𝑚𝑚2
• Vhodný průměr pojistného ventilu DN15.
• Minimální vnitřní průměr pojistných potrubí se stanoví, pokud může dojít k vývinu páry jako:
• 𝑑𝑝 = 15 + 1,4. Φ𝑝 = 15 + 1,4. 40 = 23,8 = 24 𝑚𝑚
Příklad výpočtu pojistného ventilu
Jmenovitá světlost 1/2"
DN15
3/4"
DN20
1“
DN25
5/4“
DN32
Nejmenší průtočný průřez A0
(mm2)
201 314 452 754
Výtokový součinitel αv () 0,64 0,61 0,60 0,62
64
2014
33
• Kotle na tuhá paliva teplovodních soustav s ruční obsluhou a oběhovými čerpadly musí být vybaveny zařízením, které uzavře přívod spalovacího vzduchu. V případě výpadku oběhového čerpadla musí být kotle na tuhá paliva s ruční obsluhou a ostatní určené zdroje vybaveny zařízením schopným chladit kotel po určenou dobu například odparem vody (např. u kotlů na tuhá paliva min. 30 min).
Zabezpečení
www.kamna.astranet.cz 65
• V případě že dojde k využití funkce zabezpečení proti nejvyšší dovolené teplotě nebo nejvyššímu dovolenému přetlaku, je možné obnovení provozu až po zásahu obsluhy.
Zabezpečení
www.viadrus.cz66
2014
34
• Navržena tak, aby při překročení teploty byla automaticky odstavena dodávka energie do zdroje tepla.
• Pro zdroje skupiny A platí tento požadavek i při přerušení dodávky elektrické energie. Nastavení teploty musí být viditelné a chráněné proti snadnému přestavení.
• V případě výměníků tepelných soustav a u redukčních nebo směšovacích stanic musí být instalováno automatické omezovací zařízení, které uzavře přívod tepla v případě překročení nejvyšší pracovní teploty. Zařízení uzavře přívod tepla také při výpadku dodávky elektrické energie.
Ochrana proti překročení nejvyšší dovolené teploty
www.thermis.cz
www.elny.cz
67
• V případě kotlů na kapalná a plynná paliva a elektrokotlů musí automatické omezovací zařízení vypnout přívod paliva a elektrické energie při dosažení nejvyšší pracovní teploty.
• Pokud zdroj tepla není vybaven bezpečnostním omezovačem teploty, instaluje se tento omezovač do výstupního potrubí co nejblíže zdroji tepla. Zvýšení teploty má tak být maximálně 10 °C.
Ochrana proti překročení nejvyšší dovolené teploty
www.metra-su.czwww.metra-su.cz
68
2014
35
• Zdroje tepla zejména umístěné nad otopnou soustavou musí být vybaveny pojistným zařízením proti nedostatku vody v otopné soustavě. Toto pojistné zařízení signalizuje nedostatek vody do místa obsluhy a odstaví zdroj tepla z provozu.
Ochrana proti nedostatku vody
69
• automatické zařízení na doplňování vody do soustavy
• při poklesu tlaku v topné soustavě kontrolovaně doplní, zpravidla ze soustavy pitné vody
• místo instalace musí být zabezpečené proti zaplavení a mrazu a dobře větratelné
• max. tlak 10 bar
Automatické doplňování vody do soustavy
www.reflexcz.cz
70
2014
36
• Automat pro topné, chladící a solární soustavy
• Změkčovací filtry-úpravna vody
Doplňovací automat
www.reflexcz.czwww.anticalc.cz www.hydrodem.cz
71
• Expanzní zařízení je součástí zabezpečovacího zařízení vodních soustav vytápění umožňující vyrovnání změn roztažnosti vody v otopné soustavě bez její ztráty, udržení přetlaku v otopné soustavě v předepsaných mezích a případně automatické doplňování vody do otopné soustavy při jejích drobných netěsnostech.
• Expanzní zařízení je do soustavy připojeno v neutrálním bodě pomocí expanzního potrubí.
• Zdrojem přetlaku expanzního zařízení může být:– hydrostatický tlak (svislé potrubí s otevřenou expanzní nádobou)
expanzní čerpadlo s expanzní armaturou
– přetlak plynového nebo parního polštáře působící přímo na vodní hladinu soustavy nebo přes membránu.
• Nejběžnějším způsobem je zvláště v oblasti malých výkonů využití uzavřené expanzní nádoby s membránou.
Expanzní zařízení
72
2014
37
Příklad expanzní nádoby
www.reflexcz.cz
73
Příklad expanzní nádoby
www.thermona.cz
www.tzb-info.cz
74
2014
38
• Expanzní nádobu (tlakovou) je nutné napojit vždy poblíž sání čerpadla
Zapojení EN do soustavy
www.tzb-info.cz/219-kam-umistit-expanzni-nadobu-a-cerpadlo-v-systemu-ustredniho-vytapeni75
• Použit kulový kohout se zajištěním v otevřené poloze na odděleni expanzní nádoby od soustavy -minimálně jednou za rok kontrola EN.
• Membránu (vak) expanzní nádoby nevystavovat teplotám nad 70 °C.
Doporučené zapojení EN
76
2014
39
Vytápěcí soustava Objem vody na kW
výkonu soustavy (l/kW)
Nucený oběh, plynový kotel, konvektory 4
Nucený oběh, plynový kotel, trubková tělesa 6
Nucený oběh, plynový kotel, desková tělesa 10
Nucený oběh, kotel na tuhá paliva, článková tělesa 12
Přirozený oběh, kotel na tuhá paliva, článková tělesa 16
Podlahové topení 20
Stanovení objemu vody
Expanzní zařízení je součástí zabezpečovacího zařízení vodních soustav vytápění umožňující vyrovnání změn roztažnosti vody v otopné soustavě bez její ztráty, udržení přetlaku v otopné soustavě v předepsaných mezích a případně automatické doplňování vody do otopné soustavy při jejích drobných
77
• ČSN EN 12828 Tepelné soustavy v budovách - Navrhování teplovodních tepelných soustav. 2005. – jednotky bar
• ČSN 060830 Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zařízení. 2010. – jednotky Pa
Výpočet membránových expanzních nádob
MR-manometrická rovina, běžně hMR=1,5 m nad podlahou, PV pojistný ventil, P tlakoměr, OT otopné těleso, EN expanzní nádoba, NB neutrální bod otopné soustavy, Č čerpadlo, K kotel, hST hydrostatická výška (m).
78
2014
40
• Expanzní objem Ve se stanoví na základě zvětšení objemu vody v soustavě při jeho ohřátí z 10 °C na střední návrhovou teplotu vody v otopné soustavě θm (°C).
• Expanzní objem Ve (l) dle ČSN EN 12828 𝑉𝑒 = 𝑒.𝑉𝑆𝑦𝑠𝑡𝑒𝑚
100Koeficient objemu vody e (%) přímo vyjadřuje zvětšení vody při dané teplotě.
• Expanzní objem Ve (l) dle ČSN 060830 𝑉𝑒 = 𝑉. ∆𝜐Koeficient Δν (l.kg-1) je součinitel zvětšení objemu vody, který závisí na hustotě vody při dané teplotě.
Výpočet membránových expanzních nádob
Nejvyšší návrhová
expanzní teplota
(°C)
Změna objemu vody
e (%)
60 1,71
70 2,22
80 2,81
90 3,47
79
• Celkový objem expanzní nádoby Vexp,min (l)
𝑉𝑒𝑥𝑝,𝑚𝑖𝑛 = 𝑉𝑒 + 𝑉𝑊𝑅 .𝑝𝑒 + 100
𝑝𝑒 − 𝑝0Tlaková expanzní nádoba má mít rezervu pro případ vyrovnání malých ztrát vody v soustavě. VWR (l) je rezerva vodního objemu. Pro expanzní nádoby menší než 15 l má být rezerva minimálně 20 % tohoto objemu, pro nádoby s objemem vyšším než 15 l minimálně 0,5 % z celkového vodního objemu tepelné soustavy, minimálně ale 3 l.
(podle ČSN 060830 činí 30 % expanzního objemu, tedy 𝑉𝑊𝑅 = 0,3. 𝑉𝑒)
Vypočtený objem expanzní nádoby Vexp,min je objem nejmenší.
Výpočet membránových expanzních nádob
V případě použití příliš malé expanzní nádoby je ještě před dosažením nejvyšší provozní teploty vody dosažen přetlak pPV a dochází k otevření pojistného ventilu v soustavě. Nutné je tak časté dopouštění vody do soustavy.
(běžná řada 8, 12, 18, 25, 35, 50, 80, 140, 200, 300, 400, 500, 600, 800, 1000 litrů) maximální dovolený pracovní přetlak (běžná řada 300, 600, 1000, 1600, 2500 kPa).
80
2014
41
Výpočet membránových expanzních nádob
nejvyšší dovolený tlak, při kterém membránová expanzní nádoba pojme objem vody (Ve+VWR)
Ppv a PeTlakový rozdíl u pojistných ventilů přímočinných a pojistných ventilů s přídavným zařízením je 10 %, 15 kPa pak platí u otevíracích přetlaků nižších a rovných 150 kPa
p0 je výchozí návrhový přetlak v soustavě (kPa). Minimální hodnota je 70 kPa, doporučeno ≥100 kPa.
𝑝𝑆𝑇 = ℎ𝑆𝑇 . 𝜌. 𝑔
𝑝0 ≥ 𝑝𝑆𝑇 + 𝑝𝐷
𝑝0 = 𝑝𝑆𝑇 + 𝑝𝐷 + ∆𝑝č + ∆𝑝𝑅
𝑝𝑘𝑜𝑛𝑠𝑡𝑟 = 𝑝𝑘 +ℎ𝑖 . 𝜌. 𝑔
1000
81
Výpočet membránových expanzních nádob
www.tzb-info.czwww.reflexcz.cz
82
2014
42
Otopná soustava s objemem 1000 litrů vody, výška soustavy mezi neutrálním bodem a nejvyšším bodem soustavy je 12 m, nejvyšší teplota v soustavě je uvažována 90 °C.
• Pojistný ventil má nastaven otevírací přetlak 300 kPa.
• Expanzní přetlak v soustavě proto volíme 280 kPa
• Změna objemu vody e je dle tabulky 3,47 %.
• Statický tlak v soustavě 𝑝𝑆𝑇 = ℎ𝑆𝑇 . 𝜌. 𝑔 = 12.1000.9,81 =118 𝑘𝑃𝑎
• Minimální provozní přetlak p0 proto volíme 150 kPa
• Expanzní objem vody 𝑉𝑒 = 𝑒.𝑉𝑆𝑦𝑠𝑡𝑒𝑚
100= 3,47.
1000
100= 34,7 𝑙
• Objem vodní rezervy 𝑉𝑊𝑅 = 𝑟. 𝑉𝑠𝑦𝑠𝑡𝑒𝑚 = 0,005.1000 = 5𝑙
Příklad výpočtu velikosti expanzní nádoby
83
• Celkový objem expanzní nádoby 𝑉𝑒𝑥𝑝,𝑚𝑖𝑛 = 𝑉𝑒 + 𝑉𝑊𝑅 .𝑝𝑒+100
𝑝𝑒−𝑝0=
34,7 + 5 .280+100
280−150= 116 (objem nejblíže vyšší expanzní nádoby je dle
výrobní řady výrobce 140 l)
• Plnící přetlak soustavy
• 𝑝𝑎,𝑚𝑖𝑛 ≥𝑉𝑒𝑥𝑝,𝑚𝑖𝑛. 𝑝0+100
𝑉𝑒𝑥𝑝,𝑚𝑖𝑛−𝑉𝑊𝑅− 100 =
140. 150+100
140−5− 100 = 159 𝑘𝑃𝑎
• 𝑝𝑎,𝑚𝑎𝑥 ≤𝑝𝑒+100
1+𝑉𝑒. 𝑝𝑒+100
𝑉𝑒𝑥𝑝,𝑚𝑖𝑛. 𝑝0+100
− 100 =280+100
1+34,7. 280+100
140. 150+100
− 100 = 176 𝑘𝑃𝑎
• Počáteční přetlak soustavy tak volíme 170 kPa.
• Min. vnitřní průměr expanzního potrubí (nemůže dojít k vývinu páry) 𝑑𝑣 =
10 + 0,6. Φ𝑝 = 10 + 0,6. 40 = 13,8 𝑚𝑚 , nejblíže vyšší DN potrubí je
DN15
Příklad výpočtu velikosti expanzní nádoby
84
2014
43
• Zabezpečení soustavy
• V solárním okruhu použít výhradně expanzní nádobu s maximálním provozním tlakem 10 barů a membranou odolavajici koncentracim nemrznoucich latek do 50 %.
Solární soustava
Schéma solární soustavy - firemní materiál
85
• pro udržování tlaku, automatické doplňování a odplyňování
• udržuje tlak v soustavě pomocí přepouštěcího ventilu a čerpadla
• při chladnutí v soustavě klesá tlak, čerpadlo zapne a přečerpá potřebné množství vody z nádoby do soustavy. Při zvýšení teploty se v soustavě tlak zvýší, otevře se přepouštěcí ventil a voda se přepouští do nádoby. Uskladněná voda v beztlaké nádobě je od vzduchu oddělena kvalitní butylovou membránou.
Expanzní automat
www.reflexcz.cz
www.audry.cz
86
2014
44
• Řízená desorpční metoda - princip lahve sodovky, při jejímž otevření dochází k úniku plynů. Použitím expanzního automatu není nezbytné provádět odvzdušnění nejvýše položených částí otopné soustavy
• Ekologický přínos představuje fyzikální úprava vody, bez použití chemikálií (pouze úprava pH). Oběhová voda se zcela zbavuje kyslíku a dalších plynů, které kromě zavzdušnění způsobují koroze materiálů, eroze čerpadel a poškození kotlů či výměníků.
Expanzní automat
87
Expanzní automat
www.audry.cz88
2014
45
Příklady umístění expanzních nádob
www.buderus.cz
89
• Ohřívače vody musí být osazeny zařízením pro provozní i havarijní omezení teploty. Pro případ selhání těchto zařízení jsou samostatně uzavíratelné ohřívače teplé vody vybaveny pojistným ventilem. Průměr pojistného ventilu u průtokového ohřívače se provádějí běžným výpočtem, u zásobníkového ohřívače průměr pojistného ventilu závisí na objemu ohřívače vody dle tabulky.
Ohřívače teplé vody
DN pojistného
ventilu
Objem ohřívače (l)
15 Do 250
20 Do 1000
25 Do 4000
32 Do 8000
40 Do 10000
Sestava armatur před ohřívačem teplé vody. U uzávěr, Z zkušební kohout, K zpětný ventil nebo zpětná klapka, PV pojistný ventil, M tlakoměr.
90
2014
46
• vyrovnávají objemovou roztažnost soustav pitné a užitkové vody nebo se používají pro snížení rázů od čerpacích stanic nebo jiných zařízení
• většinou se používá vyměnitelná membrána.
• pro pitnou vodu musí mít membrána hygienický atest.
• části přicházející do styku s vodou jsou vyrobené z nekorozivních materiálů (nerez, mosaz, bronz) nebo jsou ošetřeny proti korozi nástřiky, povlaky.
• součástí expanzní nádoby by měla být i uzavírací armatura, která navíc zabezpečí výměnu vody v nádobě. (Nádoba je průtoková!)
Expanzní nádoba na TV (TUV)
www.tzbinfo.cz
91
Vzduchový ventilek s kloboučkem
Nádoba s povrchovou úpravou polyuretanem
Butylová membrána
(Polypropylenová vložka)
Připojení na potrubí
92
2014
47
• Portál TZBinfo
• Online výpočtový nástroj (2003)
Výpočtové programy
www.tzbinfo.cz 93
• Systém firmy Protech
Výpočtové programy
www.protech.cz94
2014
48
• Firemní programy např. firmy Reflex
Výpočtové programy
www.reflexcz.cz95
Konec
96