7/25/2019 1275396256_teorka

1/81

I. Fenomn prva

I.1. Pojem prva

- zkoumno zejm. v rovin:

normativnsocilnaxiologick = z hlediska hodnot, kter jsou v normativn regulaci zprostedkovn!mocenskin"orma#n

rozli$uje se % o&jektivn prvo % su&jektivn prvo

objektivn prvo= prvo v normativnm sm!slusouhrn prvnch norem jako o&ecn zvazn'ch pravidel chovn stanoven'ch #i uznan'ch

sttem- "ormln ur#itost- o&sa(en! v o"icilnch sttem uznan'ch pramenech prva, tj. "ormlnch

=) o&jektivn pozitivn prvo

sta&iln prvn *prava pe(v svho normotv+rce, zmnu sttnho re(imu i stt

prvn princip! = sou#st o&jektivnho prva

spole#n r!s! s prvnmi normami- preskriptivnost charakteru p+so& rovn( regulativn- nez&!tn uznn ze stran! sttu

subjektivn prvo= mo(nost chovn zaru#en prvnm su&jekt+m o&jektivnm prvem, tj.prvnmi normami

zahrnuje:. samotnou mo(nost chovn/. tomu odpovdajc prvn povinnost jinho prvnho su&jektu

prvn povinnost = nutnost chovat se ur#it'm zp+so&em pod hroz&ou sankce

v'kon prva = rozdl mezi su&jektivnm prvem a vlastnm chovnm v jeho mezchv!pl'v z prva o&jektivnho % prvn pozitivismus

pirozen prvo = su&jektivn prvo pedchz normativn *prav

0rvo v rovin normativn i v rovin normami zaru#enho chovn prvnch su&jekt+ se dlna prvn odvtv. 1'znam m zejm. #lenn na:

prvo % soukrom a veejn % hmotn a procesn

7/25/2019 1275396256_teorka

2/81

0rvo se rovn( dl na pozitivn prvoa pirozen prvo. 2ento dualismus je zalo(en napedstav, (e vedle pozitivnho prva, tj. pravidel chovn a tomu odpovdajcho chovnuznanho a zaru#enho sttem existuje na sttu sttech nezvisl, v!$$ pirozen prvo.

pozitivn prvo (ius positivum)

= dan sttem, prvo platn

prvn pozitivismus - 3. a /4. st. % monistick' pstupjen prvo uznanzkon jako rozhodujc pramen prva

o&jektivn i su&jektivn prvaprvn povinnosti odvozen! od prvnch noremrozli$uje prvo a morlku

pirozen prvo (ius naturale)= princip! a nezadateln su&jektivn prva

prepositivn % pedchz pozitivnmu prvusuprapositivn % nadazeno pozitivnmu prvu

- vznik a existuje nezvisle na sttujusnaturalismus = teorie pirozenho prva

opr se o argumentaci:- teologick % 5+h je zdrojem v#nho nadpirozenho prva- naturln % pirozen', na 5o( v+li nikoli nutn zvisl', v#n' d vc- antropologick % #lovk m ur#it v#n a nezmniteln atri&ut!, kter jsou zkladem

pirozenho prva- racionalistick % #lovk m ji( samotn'm rozumem seznateln vrozen prva, jejich(

existence je rozumn a rozumn zd+vodniteln

v#n a nezmnitelnvrozeno x zrozeno % 3. st.

zahrnuje: jako pozitivn prvorovinu normativn, tj. o&jektivn prvo, v podo& soustav! prvnch princip+ a rovinulegitimnho chovn prvnch su&jekt+

su&jektivn prvo = zde m podo&u souhrnu nezadateln'ch lidsk'ch prvv!chz z dualismu % uznv i pozitivn prvo tj. sttem dan

trialismus % prvo &o(, prodn, lidsk = nkd! slo(itj$ struktura

/

7/25/2019 1275396256_teorka

3/81

I.2. Prvn vom

odraz platnho prvagenertor jeho zmn

e le!e lata% dle platnho zkonaco m &'t po platnm prvuco je v souladu s prvemco je protiprvn

= postup, kter' spo#v v dodr(ovn prvnch norem pozitivnho prva ne&o ve vdom jehoporu$ovn

e le!e "erena% hodnocen pozitivnho prva z hlediska sprvnosti a spravedlnosti =)pedstav! o mo(n'ch zmnch v zkonech, prvnch pedpisech, pramenechprva a event. nvrh! tchto zmn

prvn vdom % indivuduln% skupinov

- autonomn #st utvenho vdom o aspektech o&jektivn realit!- relace k platnmu prvu

6ahrnuje na *rovni precepce, identi"ikace a argumentace jak rovinu de lege lata, v!chzejcz mr! znalost platnho prva, tak i rovinu de lege "erenda, zalo(enou na jeho hodnocenplatnho prva.tj. zahrnuje znalosti i hodnocen platnho prva

prezentace 01 navenek = nzor!postoje ) lid ve vztahu k platnmu prvuchovn

0rvn vdom je ur#ovno vaz&ami na rozdln pote&!, hodnot! a zjm!

7tzka % p+so& ve spole#nosti prvn vdom a jak' m vztah k platnmu prvu89ze jej ztoto(nit s veejn'm mnnm8

veejn mnn= aktuln stav individulnho i skupinovho vdom zjistiteln' prostedk!jeho v'zkumu

spole#ensk$ relevantn prvn vom= prvn vdom veejn mocensk'ch orgn+ ainstituc tvocch, interpretujcch a aplikujcch prvn norm!, resp. jejich pedstavitel+, tj.

- soustava o"icilnch nzor+ a postoj+ ovlivujcch spole#ensk p+so&en prva- nemus &'t shodn s veejn'm mnnm- nen ani zcela toto(n s pojmem o&jektivn pozitivn prvo

m+(e se stt, (e:veejn mnn x spole#ensk! relevantn prvn vdom

otzka trestu smrti

;

7/25/2019 1275396256_teorka

4/81

I. %. &$stm prvn v$

- dl se na o&or! pi kom&inaci o&jektivnch a su&jektivnch kritri

. prvn "ilozo"ie % o&ecn otzk! prva

sociln jev!podstata prvametodologie poznn

pro&lematika legitimizaceprvn axiologie

/. teorie prva % prvn "ilozo"iepekra#uje rmec jednotliv'ch prvnch odvtvpoznatk! v podo& o&ecn'ch prvnch pojm+ a princip+

;. prvn dogmatika % prvo jako normativn s!stm poznn jeho o&sahu

exegeze = anal'za prvnch text+s prvnm pozitivismem

7/25/2019 1275396256_teorka

5/81

;. prvn komparatistika %makrokomparatistika = srovnvn prvnch d+ a velk'ch prvnch s!stm+mikrokomparatistika = srovnvn jednotliv'ch prvnch s!stm+

7/25/2019 1275396256_teorka

6/81

II. Prvn norm$

II.1. Problematika normativnosti

Aa(d norma m preskriptivn charakter = stanov nco, co m &'t

co m &'t % preskriptivn, regulativnxco je % deskriptivn, popisn' = v'rok! majc ur#itou pravdivostn hodnotu

"orma x v'znam

norm! % - reguluj chovn lid- stanovuj, jak chovn je (doucBne(douc- normativnost- regulativn schopnost

Cormativn vta &ezprostedn nehodnot, ale ur#uje, jak'm zp+so&em se chovat

norma % Dtudenti jsou povinni chodit na pedn$k!xv'rok % Dtudenti chod na pedn$k!idea % Ee (douc, a&! studenti chodili na pedn$k!v'rok o norm % Ee pravda, (e studenti jsou povinni chodit na pedn$k!hodnotc vta % Ee sprvn, (e studenti chod na pedn$k!

norm! %a) s 'onotovm vznamem % prvo, morlka,

tradice, zv!klosti &ezprostedn sociln norm!

hodnota = v'sledek hodnocen ur#it pote&!- element o&jektivn % pote&nost

su&jektivn % ocenn ur#it pote&!

/ druh! hodnot % materiln % potravin! duchovn % svo&oda, pravda

v!chzej z nich ideje idelideje maj a&straktn povahu, nepl!nou z nich oprvnn a povinnostix

jako z norem

b) te'nik'o 'arakteru% pravidla slu$nho chovn pravopisn pravidla sportovn pravidla

0rvo je univerzlnm normativnm s!stmem- m+(e do se&e zahrnout jin normativn s!stm!

morln norm! % mohou &'t neprvn i prvn % zkon o rodin

>

7/25/2019 1275396256_teorka

7/81

II.2. *o$ normativnosti a jeji' uplatnn v prvu

= zp+so&! regulace chovn

. o&jektivn mod! z hlediska normotv+rce

pkazzkaz povinnost % siln modalitadovolenoprvnn % sla& modalita su&jektivn prvo

/. su&jektivn mod! z hlediska recipient+ noremoprvnn

povinnost

zkaz = rozhodujc modus

implicitn dovolen = co nen zakzno, je dovolenomodalita zkazu

explicitn dovolen = pkaz, zkaz i dovolenur#it jednn je (douc, a proto se pmo dovoluje- &'v omezeno doprovodn'mi zkaz!podnikn(ivnostensk' list

zsaa le!ln lienezkonnho dovolentj. ka(d' jedinec si uvdomuje, (e jeho svo&oda je omezena svo&odou druh'ch a spole#n'mveejn'm zjmem

= je prvn dovoleno v$e, co nen prvn zakzno

m+(e jt i o chovn praeter le!em, nesm v$ak jt o chovn in "rauem le!is#i ontrale!em

praeter legem = mimo zkon, vedle zkonain "raudem legis = a&! se o&e$el zkon litera zkona se dod(uje, ale jedn se proti jeho

sm!slucontra legem = proti zkonu

zsada v FG v!jdena *stavn % #l. / odst. < a #l. / odst. ; 960D

?

7/25/2019 1275396256_teorka

8/81

II.%. Prvn norm$ a jin sou#sti normativn'o prvn'o s$stmu

prvn norm$= zklad prva v o&jektivnm sm!slu

metanormativn #sti%

nejsou normami % nemaj preskriptivn charakter, ale jako sou#sti zkon+ jsou "ormlnzvaznH v!mezen prvnch pojm+ proveden soud! ID, CD a prvn vdou-doktrinou

. de"inice v'znamov neur#it'ch pojm+kdo je veejn #initel, oso&a &lzk

/. explikace % v'#t! ur#it'ch znak+ zkonn'ch pojm+

;. pream&ule % zvl$tn ppad- ustanoven uvozujc prvn pedpis!

- zd+razuj zkladn ideje, historick' kontext

prvn prinip$= prvn zsad!- o&ecn zkladn zsad!, kter pedstavuj univerzln regulativn ideje, od nich( se cel'

prvn s!stm odvj

meziovtvov prvn institut$- souhrn norem, kter upravuj ur#it' druh spole#enskho vztahu, pi#em( integrujc "unkci

pln t! z nich, kter se uplatuj ve vce prvnch odvtvch, jako je nap. institut vlastnickhoprva

Prvn prinip$

- v+d# zsad!, na nich( stoj prvn s!stm vcelku a jednotliv prvn odvtv- preskriptivn charakter jako norm!, ale odli$uj se

- jsou v!$$ mr! o&ecnosti ne( norm!- stanovuj prvn postup, kter'm se norma d- nev!pl'vaj z nich prva a povinnosti- o&ecn regulativn ideje %

- normotv+rce je mus dodr(et z hlediska axiologick a teleologick

konzistence prvnho du- pou(vaj se pi e$en o&t(n'ch prvnch ppad+ pedev$mv!$$mi soud! pro posouzen relevance mezi konkrtn prvn*pravou a jejmi v'chodisk! kontinentln prvo = Istavn soud!

0rvn princip! mus respektovat v$echn! slo(k! sttn moci soud!, sprvn *ad! =0rostupovn *stavnch princip+ cel'm prvnm dem

Jezinrodn a evropsk prvo %st(ejn princip! v!lo(en! v judikatue JDK se sdlem v Laagu 7DCMD90 % Ntras&urk soudn orgn Gad! Mvrop!

MDK }9ucem&urkDoud . instance Mvropsk spole#enstv

@

7/25/2019 1275396256_teorka

9/81

0rvn princip! nemaj logick vztah! jako prvn norm!= mohou mt kontradiktorn charakter

chovn O jen zakzno, chovn non O rovn( = logick! neslu#iteln, ov$em ne z hlediskaprvnch princip+, proto(e zde dochz k metod v!va(ovn mnohd! neslu#iteln'chv'znamn'ch hodnot

metoa spei"ikae= stanoven od+vodnn'ch v'jimek z jinak platn'ch princip+sp$e legislativn ne( v judikatue

klasi"ikae prvn' prinip+%. tradi#n % ve v$ech prvnch s!stmech/. modernho prva % od konce @. st.

ad . smlouv! je nutno dodr(ovat/. je te&a sl!$et i druhou stranu;. nikdo nesm &'t soudcem ve vlastn vci

7/25/2019 1275396256_teorka

10/81

7/25/2019 1275396256_teorka

11/81

II.-. &truktura prvn' norem

- trichotomick troj#lenn- m podo&u podmnkov vt! implikace

jestli(e pak

jestli(e je ph!potza, pak nastv dispozice, nen-li , nastupuje rsankce

sankce nenastv v(d!, nastupuje v ppad nedodr(en dispozice pesnji povinnostistanoven v ispozii

jedn se sp$e o tetrachomickou strukturu o dvou #stech:

'$potza ispozieporu/en ispozie sanke

'$potza (p)= #st prvn norm!, kter stanov podmnk!, za nich( nastane dispozice, pop.sankce

- zde v!mezen okruh adrest+ norm!- #asov p+so&nost norm!- uveden! prvn skute#nosti, s nimi( norma spojuje vznik, zmnu, znik

su&jektivnch prv a povinnost

podmnk!, kter mus nastat, a&! pravidlo p+so&ilo a mohlo se uplatnit na jednotlivppad!

ispozie ()= vlastn pravidlo chovn- jdro norm!- (douc modalit! chovn % z hlediska normotv+rce % pkaz, zkaz, dovolen

% z hlediska adresta % oprvnn, povinnost- nem+(e a&sentovat % norma &! ztratila sm!sl

sanke (r)= stanovena *jma postih za poru$en prvnch povinnost stanoven'chv dispozici prvn norm!

a&solutn ur#itrelativn ur#it

neur#it

norm! s klasickou troj#lennou strukturou = podmnn normativn vt! norm$ koniionln

7/25/2019 1275396256_teorka

12/81

II.0. len '$potz ispozi a sank(t$p$ strukturln' element+ norem)

; kritria: z hlediska:

1. mr$ abstraktnosti "ormulae

a relativn a&straktn "ormulace h!potz!, dispozice, sankce- vt$ prostor pro uv(en soudu a orgn+ veejn moci aplikujcch norm!- vhodn' tam, kde je vt$ mo(nost varia&ilit! ppad+- ale nem+(e &'t pli$ $irok #i vgnkde je prvo neur#it, tam nen prva

& relativn konkrtn "ormulace h!potz!, dispozice, sankce- velmi konkrtn- nev!tv prostor pi aplikaci

- v!$$ mra prvn jistot!

2. kumulativnosti nebo alternativnosti- jde o to, zda mus &'t splnn! v$echn! podmnk!, povinnosti, oprvnn, sankce, #i sta#jedna z nich

a kumulativn % spojka RaS, Rrovn(S, RiS ve v'znamu slu#ovacm& alternativn % spojka Rne&oS, Rane&oS

%. 3plnosti #i ne3plnosti v$mezen '$potz$ ispozie sanke

a taxativn v'#et *pln', uzaven'- nelze pihldnout k jin'm podmnkm- taxativn mus &'t v!mezen p+so&nosti orgn+ veejn moci kompeten#n norm!

& demonstrativn pkladm' v'#etRzejmnaS, RnapkladS, Rjin okolnostiS

- prostor pro uv(en soudu a dal$ orgn! veejn moci aplikujc prvn norm!

/

7/25/2019 1275396256_teorka

13/81

II.4. 5lasi"ikae prvn' norem

kritria:. prvn sl!/. vlastnho charakteru prvn norm!, tj. dle povah! regulativnho p+so&en norm!

;. podle pedmtu a metod! prvn regulace

. Aritrium prvn sl!prvn sla = spo#v v relevanci vztahu mezi normami, postaven v hierarchii norem- "ormln kritrium dlen prvn norm!, tj.dle pramen+ prva "orem, ve kter'ch jsou o&sa(en!

a ni($ nesm odporovat v!$$& m+(e &'t mnna ne&o ru$ena stejnou ne&o v!$$ prvn sl!

vnitrosttn prvo = norm! - *stavn % nejv!$$ prvn sla

- zkonn- podzkonn

Lierarchie prvnch norem m v'znam pro rozli$en jejich zvaznosti z hlediska postavenadrest+ prvnch norem a s!stmu kontrol! *stavnosti a zkonnosti

normami v$ech stup+ tj. cel'm prvnm dem jsou vzn! v$echn! "!zick i prvnickoso&! a orgn! veejn sprv!

zkonn'mi normami a normami v!$$ prvn sl! *stavnmi, mezinrodnmi % vzn! soud!

zkonodrce se d zkonn'mi normami % m+(e je mnit a ru$it

*stavn soud je vzn pouze *stavnmi normami a pramen! prva na stejn *rovnirati"ikovan a v!hl$en mezinrodn smlouv! o 90 a 6D a zkonem o *stavnm soudu

nlez! ID maj prvn slu zkona6&m+(e zkon! ru$it, nem+(e je mnit = ne!ativn zkonore

*stavodrce % pijm *stavn norm!

*stava - rigidn- "lexi&iln

mra rigidit! = o&t(nost zmnitelnosti nap. kvTrem

rigidn % ke zmn nap. nutn vt$ kvTrum ne( k pijmn Ro&!#ejn'chS zkon+"lexi&iln % zmniteln stejnou procedurou jako Ro&!#ejnS zkon!

*stav! v materilnm a "ormlnm sm!slu

;

7/25/2019 1275396256_teorka

14/81

/. Aritrium vlastnho charakteru prvn norm!, tj. dle povah! regulativnho p+so&en norm!dle dispozice

7) 8orm$ s klasikou strukturoup P r

. zavazujc a opravujc/. dispozitivn a kogentn

. zavazujc a opravujcopravujc % stanov pouze oprvnn

zavazujc % stanov explicitn pouze povinnosti %"orma % pkaz % pikazujc norma

zkaz % zakazujc norma

/. dispozitivn a kogentndispozitivn % pravidlo nestanov, ne&o ho stanov su&sidirn adresti upravuj

vzjemn vztah! sami vlastnm projevem v+le- jestli(e tak neu#in, slou( ustanoven jako nvod pro soudce, a&! vdl, jakrozhodnout

- dvaj pednost v+li adrest+- oansk a o&chodn prvo

kogentn % kategorick % stanov pravidlo chovn prva a povinnosti imperativn- neponechvaj prostor pro v+li adresta nem mo(nost odch'lit se od po(adavk+ norm!

vlastnm projevem v+le- prvo veejn- prvo procesn- prvo soukrom - stanov limit! smluvn autonomie *#astnk+ soukromoprvnch vztah+

7/25/2019 1275396256_teorka

15/81

7/25/2019 1275396256_teorka

16/81

- Mvropsk spole#enstv MV smrnice regulations cle v o&lasti spole#n politik!. doporu#ujc norm!- zdka- Puasinorm!- nestanov zvazn pravidlo, jen doporu#en

- nap. vzorov stanov! % pou(ij se su&sidirn pro *pravu prvnch pomr+ ur#it'chprvnick'ch oso&, ta si je uprav sv'm projevem v+le v rozsahu zkonn'ch podmnek

;) 5ritrium pole pemtu a meto$ prvn re!ulae

- v!mezuje prvn odvtv a pslu$n druh! norem:

. norm! soukromoprvn a veejnoprvn/. norm! hmotnprvn a procesnprvn;. norm! vnitrosttn a mezinrodn

>

7/25/2019 1275396256_teorka

17/81

II.

7/25/2019 1275396256_teorka

18/81

princip teritorialit!- stoj na nm soudo& prvo- plat primrn- prvo p+so& na v$echn! oso&! na *zem sttu, pod jeho( jurisdikc se nachzej

princip personalit!- starovk, stedovk, #ste#n dnes- p. teritorialit! modi"ikovn p. personalit! nap.:

- u U7 % institutem sttnho oanstvoan se mus dit u za hranicemi sttu prvnm dem sttu domovskho- kolize s prvnm dem sttu, na jeho( *zem se nachzej e$:

. kolizn norm!/. mezinrodn smlouv!

- zejm. u veejnho prva

- u 07 % mo(nou dohodou na vol& soukromho prva

- zpravidla neplat u veejnho prva placen dan, zdrav. a soc. poji$tn

mimo stt p+so& jeho prvo:. na oana, kter' v!cestoval za hranice/. pi kolizn *prav;. na zklad mezinrodn smlouv!

7/25/2019 1275396256_teorka

19/81

imunitaA

. a&solutn idemnita- hlava sttu % v FG nen prezident odpovdn' ani za pestupk! ani trestn odpovdn' za

jednn, jeho( se dopust v do& "unk#nho o&do&. J+(e &'t souzen pouze za

velezradu, co( je zvl$tn druh *stavnho deliktu- diplomati#t zstupci % diplomat m+(e &'t v!ho$tn jako persona non grata- #lenov zkonodrnho s&oru % v FG poslanci a sentoi nemohou &'t posti(eni, pokud jde

o jejich hlasovn v 0arlamentu ne&o jeho orgnech

/. relativn- #lenov zkonodrnho s&oru % trestn sthn, sthn za pestupek ne&o za jejich projev!

podmnno souhlasem zkonodrnho s&oruBkomor!- soudci *stavnho soudu % o&do&n' rozsah imunit! a re(im trestnBpestupkov odpovdnosti

jako u zkonodrnho s&oru

d+sledkem imunit! =e?empe% v!nt z p+so&nosti pslu$n'ch orgn+

=

izinek re>im% d se jm cizinci- v$echna prva a povinnosti krom tch vzan'ch na sttn oanstv- zejm. zaru#ena zkladn lidsk prva prvo na (ivot, lidskou d+stojnost, ochrana soukrom- ur#it omezen oproti oan+m % svo&oda poh!&u

vlastnictv- cizinc+m s trval'm po&!tem v$ak mo(no piznat i nkter prva, kter naj jen oan sttu

,. Basov p+sobnost

- souvis s platnost a *#innost prvnho pedpisu- s mo(nost retroaktivit! zptn *#innost- s otzkou intertemporalit! prvn norm! = pechodn ustanoven prvnho pedpisu- v!mezuje do&u, po kterou prvn norma existuje, je sou#st prvnho du- pro&lematika platnosti souvis pedev$m:

. s otzkou, jak kritria mus &'t splnna, a&! konkrtn s!stm prvnch norem mohl&'t pova(ovn za platn' prvn d/. jak kritria mus norma splovat, m-li &'t plnohodnotnou sou#st platnho

prvnho du

#asov posloupnost vzniku prvn norm!:. norma schvlen % reln existuje, ale

% nen schopna v!volat prvn *#ink!/. norma platn % okam(ikem splnn v$ech povinn'ch nle(itost v procesu normotvor&!

% v!dnm pslu$n'm orgnem v mezch jeho pravomoc % pu&likovnm pedepsan'm zp+so&em

pozitivn prvn kritria platnosti norm!

3

7/25/2019 1275396256_teorka

20/81

7/25/2019 1275396256_teorka

21/81

III. Pramen$ prva

III.1. Croj vznam pojmu pramen prva

pramen prva:

a v!jaduje vnj$ "ormu prvnch norem = ve "ormlnm sm!slu& je zdrojem o&sahu tchto norem = v materilnm sm!sluc je zdrojem poznn prva = v gnoseologickm sm!slu

"ormln sm!sl =- "orm!, kter dodvaj pravidl+m o&sa(en'm v prvnch normch charakter prva- pouze to pravidlo chovn, kter m sttem uznanou "ormu pramene prva, je prvn normou

materiln sm!sl =- zdroje o&sahu prva- pramen! determinujc o&sah prvnch norem

tradice, zv!klosti, v!splost sttu, vliv mezinrodnch spole#enstv- spole#enskohistorick' kontext, ve kterm prvo vznik, tj.- ur#it zjm!, kter se do prva promtaj

gnoseologick pojet =- pramen! poznn prva- $ir$ pojet ne( "ormln- ve$ker in"ormace o prvu- o jeho spole#enskm p+so&en- zdrojem maj &'t:

zkon!precedent!mezinrodn smlouv!

ale i rozhodnut orgn+ veejn moci individuln povah!:individuln prvn akt!, zejm. judikatura

smlouv!prvn literaturadokumentace legislativnho procesu

III.2. Pramen$ prva z "ormln'o 'leiskapramen! prva - historick! promnliv

- spojen! s odli$n'mi t!p! prvn kultur!, tj. velk'mi prvnmi s!stm!

dnes prvn s!stm!: . kontinentln/. anglosask' angloamerick';. islmsk'

pramen! prva ve "ormlnm sm!slu: . prvn pedpiszkladn /. soudn precedens

;. normativn prvn smlouva

7/25/2019 1275396256_teorka

22/81

III.%. Pe'le pramen+ prva

. prvn pedpis/. soudn precedens;. normativn prvn smlouva

7/25/2019 1275396256_teorka

23/81

2. &oun preeent$

- druh judiktu- t!pick' pramen prva v angloamerick prvn kultue- "ormln zvazn' pramen prva v angloamerickm t!pu prvn kultur! judge made laX,

case laX a v mezinrodnm prvu- kontinentln t!p % rozhodnut v!$$ch soud+ nejsou "ormln o&ecn zvazn av!mahateln, ale kl#ov judikt! maj Puasipreceden#n v'znam

juikt= soudn rozhodnut, kter je prvnm e$enm danho ppadu, dosud prvemneupravenho, zvazn'm pro o&do&n ppad! v &udoucnosti

uasipreeent$= "aktick! p+so& jako precedent!, ale nejsou "ormln zvazn a jejichnedodr(en nen sankcionovno

precedent! % / zkladn znak!. originlnost p+vodnost

/. "ormln o&ecn zvaznost, tj. pro o&do&n ppad!

pro precedent! plat:. pozitivn moment % pru(nost mezera de lege "erenda v!plnna rozhodnutm soudu/. negativn moment % ni($ mra prvn jistot!

% men$ pedvdatelnost prvapreeent= individuln prvn akt, rozhodnut, kter e$ konkrtn ppad

je kazuistick'

Doud! v!tvej preceden#n rozhodnut podle prvnch princip+ i prvnch o&!#ej+, d+raz

kladen na - . racionlnost rozhodnut/. pesvd#ivost od+vodnno&oj i z hlediska spravedlnostiratio a ePuita = zdroj rozhodnut

ratio eienti= #st od+vodnn rozhodnut, kter m charakter precedentu %normativn vta

- prvn nzor relevantn pro rozhodnut ppad+ danho druhu

obiter itum= #st od+vodnn, kter se t'k jedine#nho ppadu e$enho soudem %nem o&ecnou zvaznost &ez o&ecnho o&sahu

stare eisissetrvat u rozhodnutho = dopluje tuto doktrnu, tj. rule o" precedens- vzanost soudu precedent! jako zkonem- preceden#n rozhodnut se aplikuje na o&do&n ppad!- nem+(e &'t &ezd+vodn mnno, ani soudem, kter' jej pijal sta&ilita prva- mo(nost odch'lit se

. za podstatn zmnn'ch okolnost % re&us sic stanti&us/. nov e$en' ppad m odli$n znak! % metoda distinkce

metoa istinkerozdlnosti, rozli$ovn %- soud shledv rozdl! mezi r+zn'mi precedent!

- hled nejpou(itelnj$- kd!( nenalezne, v!tvo nov' a argumentuje tmito rozdl!

/;

7/25/2019 1275396256_teorka

24/81

1elk 5ritnie % od 3>> plat, (e Dnmovna lord+ m+(e zmnit sv+j dvj$ precedentVDO % Cejv!$$ soud se &hem /44 let nkolikrt od sv'ch precedent+ odch'lil

komunitrn prvo% MDK a Doud . instance- velk' v'znam soudnch rozhodnut

- odli$uj se od rozhodovn soud+ ve vnitrosttnm prvu- jen nkter o&sahuj o&ecn zvazn pravidla tj. precedent!- sp$e prvo dotvej

%. 8ormativn prvn smlouv$

= druh smlouv! o&sahujc prvn norm! jako o&ecn zvazn pravidla chovn

- o&sahem &lzk prvnm pedpis+m, ale- vznikaj na zklad konsensu, tj.

- ne na zklad autoritativnho rozhodnut- prvn materii upravuj o&ecn a originln- nejd+le(itj$m pramenem mezinrodnho prva, #asto nahrazuj *pravu o&!#ejovho prva- Zharta 7DC % nejv'znamnj$ mezinrodn smlouva- nkter norm! mez. prva o&sa(en v prvu smluvnm se pova(uj za ius cogensjsou

zvazn i pro stt!, kter k pslu$n'm smlouvm nepistoupil!, jako prvn o&!#ejovpravidla

- pe&rn normativnch prvnch smluv mez. prva do vnitrosttnho - demokratick'mi stt!recipuj, inkorporuj, implementuj

- *stavou stanoven' okruh mezinrodnch smluv je vnitrosttnm pramenem prva

- zsadn v'znam pro prvo MV % v!tveno JD vznikl samostatn' prvn d

kolektivn smlouv! % zvl$tn druh *prav! normativn prvn smlouv!- p+vod ve Dkandinvii- *prava pracovnch a socilnch otzek- pramen vnitrosttnho prva- mohou jt pouze nad rmec zkona- uzavrn! mezi zamstnavatelem #i svaz! a od&or! na r+zn'ch stupnch- uzavrn upraveno zkonem- zkon jim zpravidla prop+j#uje normativn charakter

/

7/25/2019 1275396256_teorka

25/81

,. Prvn ob$#eje

= pravidla o&!#ejovho prva vznikaj spontnn na zklad dlouhodo& tradice a o&ecnakceptace veejnost a sttem resp. spole#enstvm stt+, netvo se clevdomimperativn ne&o konsensuln

- nejstar$m pramenem prva- dnes omezen' v'znam- nepsan prvo kon"likt s po(adavkem "ormln ur#itosti prvn norm!- vznikaj ov$em i jejich soupis! a s&rk! historick! dochz k rigidit osla&en pru(nost v'kladu a pou(vnale zv!$uje se mra prvn jistot!- v Mvrop ustupuje od 3. st. psanmu prvu

r!s!:usus longaevus % zv!k dlouhodo& za(it' a u(van'opinio necessitatis % zv!k o&ecn uznvan', vposledku uznn a sankcionovn sttem- po(adavek dostate#n mr! ur#itosti takto o"iciln uznanho zv!kovho pravidla

v sou#asnosti pou(vn: 1elk 5ritnie, islmsk prvo v'znamn jako pramen mezinrodnho prva

u ns nen pramenem od @ O5[5 Dlovensko od 34

x te&a odli$ovat

zv!klosti % uzance= stoj mimo prvn s!stm, ale zkon s nimi m+(e spojovat prvn d+sledk!nap. *stavn zv!klosti, do&r mrav!, o&chodn zv!klosti

-. Din pramen$ prva

- su&sidirn v'znam v angloamerickm t!pu prvn kultur! a mezinrodnm prvu- uplatnn zejm. pi tvor& precedent+

a od&orn literatura, communis opinio doctorum spole#n mnn u#enc+& rozum ratioc spravedlonost ePuitad prvn princip!

pou(it i pi:- argumentaci zkonodrce ne&o soudu v FG Istavnho z hlediska ochran! *stavnosti azkonnosti- pi rozhodovn normativnho charakteru, tj. pi v!tven a ru$en zkon+Bpodzkonn'ch

prvnch pedpis+- za "ormln pramen! prva se zpravidla nadle nepova(uj

/

7/25/2019 1275396256_teorka

26/81

7/25/2019 1275396256_teorka

27/81

Istavn podek FG v sou#asnosti tvo:

. Istavn zkon #. B33; D&. Istava Fesk repu&lik!/. 960D repu&likovan pod #. /B33; D&.;. I6 #.

7/25/2019 1275396256_teorka

28/81

*ezinron smlouva

- primrn pramenem mezinrodnho prva- pramenem vnitrosttnho prva na zklad vnitrosttn *prav!- v FG JD rati"ikovan 0arlamentem a jimi( je FG vzna

- pednost ped zkonem

ped&(n kontrola *stavnosti= ped rati"ikac JD posoud jej soulad s *stavnm podkem Istavn soud

6stavn sou$ - pro sou#asn pojet kontinentlnho t!pu prva je t!pick *stavn soudnictv koncentrovan

u specilnho soudnho orgnu ochran! *stavnosti- rozhodnut ID maj Puasipreceden#n v'znam- Istavn soud! rozhoduj o ochran *stavnosti- mohou ru$it zkon! a jin prvn pedpis! ne&o pozastavovat jejich *#innost

tzv. abstraktn kontrola 3stavnosti posuzovn zkon+ a jin'ch prvnch pedpis+

tato rozhodnut ID %- nejsou iniviulnmi prvnmi akt$-jsou normativn pova'$

Clez! Istavnho soudu FG v rmci a&straktn kontrol! *stavnosti maj stejnou prvn slujako zkon! a jsou o&ecn zvazn.2oto lze odvodit od jeho pravomoci ru$it nejen podzkonn pedpis!, ale i zkon! a jejich

jednotliv ustanoven.

=

- v nkter'ch sttech mo(nost, a&! i individuln rozhodnut nap. soudu #i sprvnho *adu&!la posuzovna z hlediska *stavnosti, nap. FG

tzv. konkrtn kontrola 3stavnosti posuzovn individulnch rozhodnut

tato rozhodnut ID %: jsou iniviulnmi prvnmi akt$

/@

7/25/2019 1275396256_teorka

29/81

I=. Cvorba prvn' norem

I=.1. Ep+sob v$tven prvn' norem

tvorba prvn' norem= v!tven prvnch norem jako(to o&ecn zvazn'ch pravidel,

uznan'ch a v!nucovan'ch sttem resp. spole#enstvm stt+

vznik prvn norm!:- zmrnrozhodnutm orgnu veejn moci- konsensem, tj. ve "orm normativn prvn smlouv! % zvl$t v mez. prvu mezi stt! jakosuvernnmi prvnmi su&jekt!- spontnn, jako(to prvn o&!#ej na zklad tradice x ov$em i zde na zklad uznn zestran! stt+ #i spole#enstv stt+

kontinenttn t!p % legislativn proces jako hlavn zp+so& tvor&! prvaangloamerick' t!p % zkon! a soudn precedent! a jin pramen! prva

te&a odli$ovat % tvorba prvax interpretae prva

nkter "orm! interpretace prva jdou za rmec interpretovanho textu dotven prva, ale- z hlediska legalit! je d+le(it, (e pomoc interpreta#nch metod lze event. v!plovat imezer! v prvu de lege lata, nikoliv v$ak de lege "erenda

zp+so& tvor&! prvn norm!:a imperativn autoritativn

& konsensulnc konvenc spontnn

ad a imperativn autoritativn- v legislativnm procesu, tj. a priori stanov zvazn pravidlo chovn- v rmci rozhodovn soud+, tj. a posteriori - ex post, aposteriorn tvor&a prva, soudn

precedent!

ad & konsensuln- na zklad konsensu % normativn prvn smlouv!- t( na zkl. communis opinio doctorum

ad c konvenc spontnn- prvn o&!#ej- prvn princip- nepsan prvo

lze hovoit o rozdlech mezi psanm prvema nepsanm prvemukazuje se rozdl mezi autonomna 'eteronomntvor&ou prva

/3

7/25/2019 1275396256_teorka

30/81

psan prvo = prvo v!tven v legislativnm procesu

- zkon!- prvn pedpis!- normativn prvn smlouv!

nepsan prvo = prvn norm! v podo&

- prvnch o&!#ej+- soudnch precedent+

Dociologick! se pojem nepsan prvo chpe vn "ormln zvazn'ch pramen+ prvav podo& soustav! pravidel "aktick! ovlivujcch chovn lid, rozhodovn soud+ atd.tzv. (iv prvo

autonomn tvorba prva

= prvo v!tven samotn'mi nositeli prv a povinnost- zejm. v rmci smluvn autonomie dan normami heteronomnho prva

'eteronomn tvorba prva = prvo v!tven nezvisle na nositelch prv a povinnost- zejm. zkonn a soudcovsk prvo

;4

7/25/2019 1275396256_teorka

31/81

I=.2. Ge!islativn proes

= postup, jeho( v'sledkem je pijetBnepijet prvn norm!

- doslovn % proces tvor&! zkon+

- v $ir$m sm!slu % proces tvor&! v$ech prvnch pedpis+

hledisko % prvn% sociln

prvn - "ormln a prvem podro&n upraven' proces tvor&! prvnch norem- zejm. zvr legislativnho procesu upraven prvem velmi podro&n- striktn dodr(ovn tchto pravidel je jednm z pedpoklad+, a&! v!tven

prvn pravidla zskala plnou kvalitu prvnch norem

soiln - pedchz aspektu prvnmu

- soustavn a komplexn anal'za spole#ensk'ch vztah+, kter je te&a upravitprvem- posouzen dosavadn prvn *prav! a pote&! jej *prav! #i doplnn

"ze legislativnho procesu % nejmn komplikovan kritrium je hledisko #asov

. zkonodrn iniciativa/. projednn nvrhu zkona;. hlasovn o nvrhu zkona

7/25/2019 1275396256_teorka

32/81

Kal$ mo(n su&jekt! oprvnn podat nvrh zkona jsou:

. zkonodrn' orgn #lenskho sttu "ederace/. prezident v nkter'ch parlamentnch s!stmech v &'val FDUG

;. ur#it' po#et oan+ sttu % tzv. lidov iniciativa

7/25/2019 1275396256_teorka

33/81

% &ezprostedn souvisejcch paragra"+a 2.%. Projenn nvr'u zkona 'lasovn o nvr'u zkonatato dv stdia se prolnaj

0edseda 0oslaneck snmovn!, jemu( se nvrh! zkon+ v FG pedkldaj, zajist rozesln

v$em poslanc+m a zaad jej na poad sch+ze Dnmovn! podle doporu#en organiza#nhov'&oru.

vlastn projednn spo#v ve trojm #ten nvrhu zkona:

1. #ten- o&ecn rozprava

- kvalita- v'znam }zkona- *#el nvrhu

usnesen Dnmovn! rozhodne o:a zamtnut

& vrcen k dopracovnc pikzn k projednn v'&oru

hlas! nad B/ vt$in! ptomn'ch poslanc+, ptomna mus &'t minimln B; v$ech poslanc+9h+ta pro projednn ve v'&oru je >4 dn+ od rozhodnut o jeho pikznDnmovna m+(e tuto lh+tu zkrtit ne&o prodlou(it zsadn o /4 dn+

2. #ten- jednn v'&oru- kon# usnesenm v'&oruv'&or doporu# snmovn: schvlen

neschvlen nvrhu zkonam+(e t( "ormulovat zmn! ne&o doplk! nvrhu zkona- nsleduje o&ecn rozpravaDnmovna m+(e rozhodnout o:

a vrcen v'&oru k novmu projednn& zamtnut nvrhuc zahjit podro&nou rozpravu pozmovac nvrh!

jin nvrh!

Dnmovna nsledn m+(e:a vrtit nvrh v'&oru k novmu projednn

& nvrh zamtnoutc poslat nvrh do ;. #ten

%. #ten- odstranit nejasnosti a vad!- navrhnout pouze opravu

a legislativn technick'ch ch!&

& gramatick'ch ch!&c ch!& psemn'ch a tiskov'ch

;;

7/25/2019 1275396256_teorka

34/81

- provst *prav! logick! v!pl'vajc z pednesen'ch pozmovacch nvrh+

epura#n 'arakter %. #ten= *prava se hodnot z legislativnho hlediskaposuzujc se jaz!kov a logick nepesnosti

pokud &!la otevena vcn rozprava, mus &'t hlasovno o nvratu nvrhu do /. #ten

mezi /. a ;. #tenm % krtk lh+ta min. /< hod.

kone#n hlasovn = konec ;. #tennvrh m+(e &'t % a zamtnut

& pijat postoupen &entu

&ent Parlamentu BH J- v legislativnm procesu m relativn sla&ou pozici- mo(nosti rozhodnut:

Dent sv'm usnesenm nvrh zkona:. schvl/. zamtne;. vrt 0D s pozmovacmi nvrh!

7/25/2019 1275396256_teorka

35/81

prezient J- mus se v!jdit ve lh+t dn+ od postoupen zkona k podpisu- m mo(nost pou(t suspenzvn'o veta

0D jej nad B/ vt$inou v$ech poslanc+ m+(e pehlasovat

nepehlasuje-lizkon pijat nenpehlasuje-li ne&o pokud nen prezidentem uplatnno nsleduje v!hl$en zkona

&uspenzvn veto nem+>e prezient pou>t v+#i 3stavnm zkon+m

;

7/25/2019 1275396256_teorka

36/81

a ,. =$'l/en zkona (promul!ae zkona)

- m+(e zahrnovat i moment! ovovn zkona =- zda &!l dodr(en legislativn proces z hlediska *stavn a zkonn *prav!

v FG m+(e hodnotit *stavnost legislativn procedur! Istavn soud, av$ak a( pot, kd! zkonna&!l platnosti a &!l pedlo(en ID k posouzen ve sm!slu zkona o ID

0odpis! *stavnch #initel+ nejsou spojen! s prvnmi d+sledk!poad - pedseda 0D

prezident repu&lik!pedseda vld!

6kon mus &'t v!hl$en pu&likovn ve D&rce zkon+5ez pu&likace v *plnm znn nem+(e zkon na&'t platnosti

&brka zkon+ J= hlavn o"iciln s&rka prvnch pedpis+ a- dal$ch nejv'znamnj$ch akt+ sttnch orgn+ FG- zde v!hla$ovn! - *stavn zkon!

- zkon!- zkonn opaten Dentu- podzkonn prvn pedpis! s celosttn p+so&nost- nkter nlez! ID- v'znamn sdlen % nap. rozhodnut prezidenta repu&lik! o

v!hl$en vole&

nev!hla$uj se % ; druh! pedpis+zvl$tn zkon! o&sahuj generln zmocnn k jejich stanoven a zrove upravuj odli$n'zp+so& jejich v!hla$ovn

. 7paten FC51stnk FC5/. Zenov pedpis!Zenov' vstnk;. 2echnick norm!1stnk *adu pro technickou normalizaci, metrologii a sttn

zku$e&nictv

od ../444 zzena &brka mezinron' smluvviz zk. #. ;43B333 o D&rce zkon+ a D&rce mez. smluv

;>

7/25/2019 1275396256_teorka

37/81

7/25/2019 1275396256_teorka

38/81

model!:a l. nulov % platnost a *#innost spl'vaj

& l. se rovn rozdlu mezi *#innost a platnost, *#innost dna specilnm ustanovenmc l. dna generlnm ust. a #in ted! dn

*ezinron smlouv$- s re(imem legisvakance se nepo#t- zsadn se v!hla$uj uveejnnm plnho znn ve D&rce JD- je tomu tak v(d! v JD schvalovan'ch 0arlamentem

& okam>ikem v$'l/en ve &bre zkon+ je spojena i v$konatelnost (tj. zvaznost)nlez+ 6& ktermi ero!a#n zasa'uje o prvn'o u BH poku 6& nestanov

jinou pozj/ l'+tu^^ ? a @ zk. o Ist. soudu #. @/B33; D&.

;@

7/25/2019 1275396256_teorka

39/81

Problematika retroaktivit$ v prvu

retroaktivita= zptn *#innost zkona ne&o jinho prvnho pedpisu, resp. zptn #asov p+so&nost prvn norm!

/ druh!:1. prav2. neprav

zsada Kle? retro non a!itL% zkon nep+so& nazpt- pipisuje se 2heodosiu W.

- zptn p+so&nost zasahuje zsadnm zp+so&em do prvn jistot!- souvis s ochranou na&!t'ch prv % iura Puaesita

prav retroaktivita

= *#innost prvnho pedpisu za#ne dve ne( jeho platnost

pou(ije se pozdj$ho zkona na ppad! prvn skute#nosti, kter se stal! v minulosti- takov' postup mo(n' jen ve prosp'su&jektivnch prv a v+&ec prvnho postaven

pslu$n'ch prvnch su&jekt+

= zptn zmna prvnch pomr+, tj.- podle v sou#asnosti platn a *#inn prvn *prav! se posuzuj prvn vztah!, prvnskute#nosti i prvn chovn a jednn, kter se uskute#nil! dve

nov prvn *prava mn nsledk!, kter podle prva nastal! pede dnem jej platnosti

- v neprospch adrest+ je z hlediska prvn jistot! ne(douc- v'jime#n ji pipou$t JD o lidsk'ch prvech pi velmi zva(n trestn #innostivle#n zlo#in!, zlo#in proti lidskosti, zlo#in genocidia- tato #innost &! ne&!la trestn podle vnitrosttnho prva, ale &!la &! v rozporu s prvnminormami a princip! mezinrodnho prva

FG - plat explicitn jen pro trestn prvo hmotn pesto(e v'slovn' zkaz retroaktivit! o&ecn v!sloven nen

- lze jej v!vodit z princip+ demokratickho prvnho du- zejm. principu prvn jistot! a ochran! na&!t'ch prv

v'jimk!:. je-li to ve prospch prvnho su&jektu % in "avorem % #l. 960D/. v ppad zva(n'ch zlo#in+ z hlediska mezinrodnho prva

;3

7/25/2019 1275396256_teorka

40/81

neprav retroaktivita

- nejde o zptnou *#innost #i #asovou p+so&nost v pravm sm!slu- souvis s ochranou na&!t'ch prv a zsah+ do tchto prv- pi zmn prvn *prav! mus &'t vznik prvnch vztah+, a ted! su&jektivnch prv a

prvnch povinnost, posuzovn v(d! podle zkon+ a jin'ch pramen+ prva *#inn'chv do& vzniku- rozsah tchto prv a povinnost &! ml &'t shodn' pro v$echn! prvn su&jekt!- mus se mnit s *#innost nov'ch zkon+

neprav retroaktivita nezasahuje do minulosti, tj.- e$ #asov' stet dvou prvnch norem

1. vznik a platnost- prvnch vztah+, prvnch skute#nost a prvnho chovn se posuzuje podle dve platn'ch

norem2. obsa'- prvnch vztah+ se posuzuje podle norm! *#inn v do&, kd! se o tchto prvnch vztazch

rozhoduje

pklad % $koln. Ei( zru$en' zkon &! se nadle vztahoval na t! student!, kte &! studium zahjili ped

*#innost novho zkona a( do do&! ukon#en studia na zklad pechodn'ch ustanovenv novm zkon $koln &! platili jen ti, kte &! zahjili studium a( po *#innosti nov

prvn *prav!

/. Cov' zkon &! &!l zvazn' pro v$echn! student!.0ro t!, kte zahjili studium je$t ped *#innost novho zkona &! se jednalo o prvn*pravu, kterou v do& vzniku prvnho vztahu je$t neznali a znt nemohli

ur#it' retroaktivn prvek % neprav retroaktivita ne&o_- z hlediska principu prvn jistot! prvo zahrnuje i element pedvdatelnosti prvn *prav!

neprav retroaktivita= stet principu prvn jistot! a principu rovnoprvnosti rovnostiped zkonem, resp.

- v!va(ovn "ormln a materiln spravedlnosti v prvu

x odli$uje se:

retrospektivn p+soben prvn 3prav$= skute#nost, kter se stala ji( v minulosti, se stane prvn skute#nost rozhodnou pro ur#it

vztah!, kter vzniknou a( po *#innosti zkona

7/25/2019 1275396256_teorka

41/81

Enik platnosti a 3#innosti prvn'o pepisu

prvn pedpis! vznikaj a zanikaj v #asev #ase zanik i jejich platnost a *#innostd+vod! zniku platnosti a *#innosti, tj. zp+so&! derogace se opraj o

vnitn a vnj$ d+vod!

ero!ae - zru$en zkona ne&o jinho prvnho pedpisu- znamen znik jeho platnosti, pestv &'t sou#st prvnho du- nelze zcela ztoto(nit se znikem *#innosti

d+sledkem derogace je znik platnosti prvnho pedpisu

- prvn pedpis lze zru$it pouze prvnmi pedpis! stejn ne&o v!$$ prvn sl!- provdj orgn! veejn moci s legislativn pravomoc

- tato pravomoc m+(e &'t sou#st v'konu soudn kontrol! *stavnosti a legalit!

vnj/ +vo$Aa zru$en prvnho pedpisu orgnem, kter' jej v!dal

& zru$en jin'm orgnem, zp+so&il'm v!dat prvn pedpis stejn #i v!$$ prvn sl!k stejnmu pedmtu prvn regulace

c rozhodnut o tom, (e prvn pedpis odporuje *stav, *stavnm zkon+m, zkon+m a JD,kter'mi je FG vzna, pop. o&ecn zvazn'm prvnm pedpis+m pat do pravomoci ID

vnitn +vo$A- zejm. pou(it #asov omezen'ch prvnch norem- d+vodem je upl!nut pedem stanoven do&! platnosti a *#innosti prvn norm! #i dosa(enpedpokldanho stavu

- o&ecn % deroga#n prvn norm! mn #i ru$ jin prvn pedpis!:a #ste#n % cestou novelizace zmnami a doplnnm

& v plnm rozsahu % cestou ero!a#n klauzule, &'v v zvre#n'ch ustanovenchprvnho pedpisu% norma sama m+(e provst svoji vlastn derogaci ji( pedem == o#asn platnost

ero!a#n klauzule

- stanov, kter prvn pedpis! ne&o jejich jednotliv ustanoven se ru$. generln o&ecn/. enumerativ v'#tov

. generln o&ecn- ru$ v$echn! dve pijat odporujc pedpis!- &'v doplnna demonstrativnm v'#tem nejd+le(itj$ch prvnch norem, kter jsou ru$en!tento postup ne(douc % neur#itost rozsahu ru$en'ch norem

% poslen *loh! soud+

/. enumerativn v'#tov

- ru$ pesn ozna#en' zkon #i jin' prvn pedpis, #st zkona, paragra", odstavec ap.- v legislativn praxi FG pravidlem

7/25/2019 1275396256_teorka

42/81

1znik prvnch vztah+ se mus posuzovat podle prvn *prav! platn v do& jejich vznikuji( zru$en zkon! se aplikuj i po zniku jejich platnostinutno zohlednit intertemporalitu prvnch norem

pe'on (intertemporln) ustanoven

- e$ pechodn spolup+so&en dvj$ch a pozdji v!dan'ch prvnch norem, tj.- stanov eventuln mo(nost pou(it ji( derogovanho zkona po ur#itou do&u a za ur#it'chpodmnek na ur#it ppad!

- o&sa(en v nov platnm a *#innm prvnm pedpise=te&a zmnit situaci, kd! prvn pedpis ne&!l v'slovn derogovn, ale odpadl pedmt prvn*prav! #i se v zsad zmnil! okolnosti, tak(e z povah! vci ji( nelze norm! aplikovat stle platn prvn norma je obsolentn (ne3#inn)*st. zk. #. >3B33@ D&. o zkrcen vole&nho o&do& 0oslaneck snmovn! % *#el ztratilv!konnm vole& do 0D 3.-/4.>.33@

ero!a#n pravila pi ero!ai ml#k$

- v'znam pi v'kladu vnj$ch d+vod+ zmn! #i zniku prvn norm!- "unguj jako interpreta#n pravilausnadujc interprettorovi e$en kon"liktn situace,

jak pravidlo plat a pro#- operuj se vztahem v$// J ni>/podle prvn sl!

oben J zvl/tngenerln % speciln- pp. &erou v *vahu #as jako v'znamnou prvn skute#nost- zkonodrce m+(e pou(it interpreta#nch pravidel pro ur#it ppad! v'slovn v!lou#it

implicitn derogace &ez v'slovnho prohl$en, tj. ml#k! x explicitn derogace v'slovn

impliitn ero!ae- nem stejn prvn d+sledk! jako derogace explicitn- jen zdnliv podo&n situaci, kd! dochz k derogaci na zklad generln deroga#nklauzule- pi aplikaci prvnch norem p+so& jen ad hoc- z hlediska prvn jistot! je derogace orgnem aplikujcm &ez zkonnho podkladuv!lou#ena"ormln tak z+stv nepou(van ustanoven zkona #i jinho prvnho pedpisu nadle

v platnosti

; interpreta#n deroga#n pravidla pi derogaci ml#k!:. le? superior ero!at le!i in"eriori% norma v!$$ prvn sl! ru$ normu ni($ prvn

sl!- soud! v FG jsou vzn! pouze zkon! a pramen! prva v!$$ prvn sl!- soud v$ak nem+(e samostatn pezkoumat soulad *stavnho a &(nho zkonasporn' ppad peru$ zen a ped ppad ID #l. 3 Istav!

/. le? speialis ero!at le!i !enerali% norma zvl$tn pozdji v!dan, ru$ dvj$

normu o&ecnou, maj-li stejnou prvn slu

7/25/2019 1275396256_teorka

43/81

7/25/2019 1275396256_teorka

44/81

I=.%. Ge!islativn te'nika

= #innost zp+so&il dt prvnm normm speci"ickou "ormu umo(ujc penos prvnchin"ormac k adrestovi prvnch norem- v'sledkem je vnj$ "orma prvnho pedpisu s konkrtnm o&sahem

- v FG je tato "orma jednm z po(adovan'ch kvalitativnch znak+ prvn norm!

vnj/ "orma= "inln v'sledek uplatnn legislativn technik!

do o&sahu vnj$ "orm! &'v azeno:O. v'razov jaz!kov strnka prvnho pedpisu, tzv. Rprvn jaz$kS v#etn Rleglnch

de"inicS5. "ormln utdn prvnho pedpisu, tj.

vnitn #lenn prvn'o pepisudle s!stmov'ch a logick'ch kritri= hlav! odstavce

oddl! psmena liter!

#sti #sla pedpis+#lnk! v normch *stavnch #stek D&rek

paragra"! atd.

a 7) Prvn jaz$k= druh o&ecnho spisovnho jaz!ka, kter' se uplatuje v o&oru prva

rozli$uje se:a prvn jaz!k zkonodrce- m rozhodujc v'znam pro prvn terminologii v kontinentlnm t!pu prvn kultur!

& jaz!k pou(van' v rozhodovac soudn, sprvn a dal$ prvn #innostic jaz!k advokt+d jaz!k prvn vd!

po(adavk! na prvn jaz!k:. jednozna#nost/. konstantnost }pou(van terminologie;. srozumitelnost

a 1) jenozna#nost

- zkonodrce m+(e v!&rat jako legln jen ur#it' pojemu vgnch pojm+ je te&a zvazn v!mezit jejich v'znam= legln de"inice

a 2) konstantnost- pou(vat v rmci zkona a prvnho odvtv stejn pojm!- nepou(vat s!non!ma

a %) srozumitelnost- prvo je in"orma#n a normativn prostedek ur#en' veejnosti, ale- m sv limit! v od&orn'ch aspektech prvn terminologie a pou(van'ch pojm+, pevzat'ch

z jin'ch vdnch o&or+

7/25/2019 1275396256_teorka

45/81

a 9) =nitn struktura prvn'o pepisu= dna logick'm upodnm pro&lematik!:

. #st - o&ecn- zvl$tn

- t!pick pro kodex!/. hlav! zkona;. dl! a oddl!

7/25/2019 1275396256_teorka

46/81

I=.,. Cvorba prva a neostatk$ v tto oblasti

nedostatk!:. mno(stv podzkonn'ch prvnch akt+t(i$t tvor&! prva je pesunovno do

o&lasti tvor&! podzkonn'ch prvnch akt+

/. v!sok' o&jem tvor&! prvnch noremnepehlednost, nesrozumitelnost;. #ast zmn! ji( existujc prvn *prav!vliv na o&last prvn jistot!

- nev!dn prvnch pedpis+ v *plnm znn- u(vn demonstrativnch zru$ujcch ustanoven

. pokus! e$it cestou prvnch norem to, k #emu jsou jin prostedk! regulace chovn

I=.-. &ouovsk prvo

- nelze ztoto(ovat jen se soudnmi precedent!; sou#sti:. soun preeent$v o&lasti angloamerickho prva a mezinrodnho prva/. uasipreeent$stt+ kontinentln prvn kultur! v!tvoen v!$$mi soud! v#. *stavnch

podle zkon+ v#. *stavnch a normativnch prvnch smluv"aktick! p+so& jako precedent!nejsou "ormln zvaznjejich nedodr(en nen sankcionovno;. roz'onut sou+*stavnch, pop. sprvnch normativn povah!, kter'mi zasahuj doprvnho du z 'leiska o'ran$ 3stavnosti a le!alit$

I=.0. 5onsensuln (smluvn) tvorba prva

- uplatnn zejm. v mezinrodnm prvu- te&a rozli$ovat zvaznost J. smlouv! ve vnitrosttnm prvnm s!stmu- hledisko mez. prva % rozhodujc je dodr(en po(adavk+ na zvaznost pro jednotliv stt!

dle *mluv! o smluvnm prvu- hledisko vnitrosttnho prva % rozhodujc je vnitrosttn *prava nap. *stavn, podle kter

mus &'t smlouva rati"ikovan a pu&likovan jsou-li splnn! t!to podmnk! plat zsadaRignorantia legis non excusatS neznalost zkona neomlouv

- eventueln je mo(n tvor&a prva na zklad ommunis opinio otorumspole#n mnnu#enc+- msk prvo- historickoprvn $kola v Cmecku- angloamerick a islmsk prvo % nzor! o&ecn uznvan'ch prvnch autorit =

jeden z pramen+ prva

I=.4. &pontnn v$tven prva

- dnes omezen' v'znam

- prvn o&!#eje- u v'voje prvnch princip+

7/25/2019 1275396256_teorka

47/81

- u rozhodovn soud+ pi e$en tzv. o&t(n'ch ppad+ nestandardnch

7/25/2019 1275396256_teorka

48/81

=. C$p$ prvn kultur$

=.1. Prvn kultura

- sou#st lidsk kultur!

- projevem mr! v!splosti lidsk civilizace- posuzujeme dle *rovn tvor&! a zp+so&u interpretace a aplikace prva- znamen zrove zp+so& tvor&!, interpretace a aplikace prvnch noremsouvis s pojetm legalit! % koncepce prvnho sttu

% rule o" laXrozli$en t!p+ prvn kultur! - kontinentln

- angloamerick'- islmsk'

=.2. Prvn komparatistika= srovnvac pstup k prvu

rozli$ujeme:makrokomparatistika= srovnn prvnch d+, resp. jednotliv'ch t!p+ prvn kultur!mikrokomparatistika= srovnn jednotliv'ch prvnch institut+

7/25/2019 1275396256_teorka

49/81

=.%. C$p$ prvn kultur$

= velk' prvn s!stm zahrnujc nkolik prvnch d+, kter se v!zna#uj shodn'mi r!s! vezp+so&u tvor&!, interpretace a aplikace prva

rozli$ujeme - a kontinentln- & angloamerick' }t!p prvn kultur!- c islmsk'

za zkladn ozna#ovn!: kontinentln a angloamerick'

prvn makrokomparatistika% zkoum shodn a rozdln r!s! jednotliv'ch t!p+

prvn !eo!ra"ie% hledisko geogra"ickho roz$en jednotliv'ch t!p+

a) 5ontinentln t$p prvn kultur$

- su&s!stm!. romnsko-germnsk' okruh/. skandinvsk' okruh;. v'chodoevropsk' okruh

7/25/2019 1275396256_teorka

50/81

b) 7n!loamerik t$p prvn kultur$

- 15, Wrsko, VDO, Aanada, Oustrlie, Cov' 6land, Long Aong, v modi"ikovan podo& iv dal$ch sttech

- vznik % stedovk Onglie na zklad ommon laM a euit$

- mnohost pramen+ prva. psan prvo % statute laX }zkon! a

legislation }jin prvn pedpis!/. soudn precedent! % case laX

judge made laX;. prvn o&!#ej

7/25/2019 1275396256_teorka

51/81

;. rozdl v prvnch institucch, tj.prvn terminologii, celkovm pojet prva a v dlen prva na odvtvA % zalo(en na recepci mskho prva

7/25/2019 1275396256_teorka

52/81

otec al-sim+v Juhammad, s!n O&dullh+v z kmene uraj$ovc+

/

7/25/2019 1275396256_teorka

53/81

=I. &ubjekt$ prva

=I.1. &ubjekt$ prva J pojem klasi"ikae

prvn su&jektivita = zp+so&ilost mt su&jektivn prva a prvn povinnosti

su&jekt! prva = oso&! - "!zick % pirozen- prvnick % uml

veejnoprvn korporace = 07 v!tvoen k naplovn veejn'ch zjm+- stt- samosprvn organizace

orgn! veejnoprvnch korporac= or!n$ veejn moi

- v!zna#uj se pravomoc, tj.

= prostedk! k rozhodovn a zsah+m do prv a povinnost ostatnch prvnch su&jekt+na zklad:

a zkona& zp+so&em stanoven'm v zkonc v mezch zkonn'ch kompetenc

orgn! veejn moci se dl na:a sttn % orgn! moci zkonodrn

v'konnsoudn

% dal$ sttn orgn!

& jin orgn! veejn moci % zejm. orgn! *zemn a pro"esn samosprv!

pi v'konu veejn moci jsou striktn vzn! zkonem == zsaa enumerativnosti veejnoprvn' pretenz, tj.- veejnou moc lze uplatovat jen v ppadech, mezch a zp+so&!, kter stanov zkonxnaopak U7 i 07 mohou #init v$e, co zkon nezakazuje == zsaa le!ln liene

. z hlediska o&jektivnho prva se su&jekt! dl na:- prvotvorn normotvorn % stt, pop. i dal$ tzv. veejnoprvn korporace resp. jejichorgn!

- recipient! realizujc, aplikujc prvo

/. z pohledu su&jektivnho prva se dl na:- su&jekt! zp+so&il nejen k prv+m a povinnostem, ale i k prvnm *kon+m a prvn

odpovdnosti- su&jekt! zp+so&il k prv+m a povinnostem, kter nemohou samostatn jednat

;. z hlediska realizace prvnch norem se su&jekt! dl na:

- oso&! soukromoprvn povah!- veejnoprvn korporace uplatujc veejnou moc prostednictvm k tomu zzen'ch orgn+

;

7/25/2019 1275396256_teorka

54/81

=I.2. 8ormotvorn subjekt$ prva

1!mezen okruhu normotvorn'ch su&jekt+ zvis na t!pu prvn kultur!

kontinentln s!stm:

sttn or!n$% pedev$m zkonodrn orgn! % v ur#itm rozsahu mohou tuto pravomocdelegovat na v'konn orgn!

sou$% nejsou v zsad tv+rci prva% v rmci *stavnho i sprvnho soudnictv jim m+(e &'t svena pravomoc zasahovat

do prvnho du:derogovat ne&o

pozastavovat *#innost zkon+, }z hlediska ochran! *stavnosti apodzkonn'ch prvnch pedpis+ zkonnostii jejich jednotliv'ch ustanoven

i v kontinentlnm t!pu m+(e prvo vznikat mimo pmou normotvornou #innost sttu %pklad % uznn mezinrodnch smluv jako zvazn'ch nejen pro stt z hlediska J0, ale i

vnitrosttn, tj. pevzetm do prvnho du danho sttu

subjekt$ samosprv$% ov$em pouze v zkonnm rozsahu jejich samostatn p+so&nostixte&a odli$ovat sttem jim svenou pravomoc v!dvat t( sekundrn prvn pedpis!

7/25/2019 1275396256_teorka

55/81

=I.%. @sob$

= pro adrest! prvnch norem v zsad plat, (e rozsah prv a povinnost je o&sa(env objektivnm prvu

v soukromm prvu mohou &'t su&jektem prv a povinnost pouze oso&!, kter se dl na"$zik a prvnik

7. F$zik (pirozen) osoba- zp+so&ilost k prv+m a povinnostem zsadn neomezen a neomeziteln- prvn su&jektivita je nezadateln'm komponentem prvnho postavenx naopak -- zp+so&ilost zakldat, mnit a ru$it su&jektivn prva a povinnosti a zp+so&ilost nst nsledk!protiprvnho jednn je vzna na splnn zkonn'ch podmnek m+(e &'t na zklad zkona omezena

zp+so&ilosti U7:. prvn su&jektivita/. zp+so&ilost k prvnm *kon+m;. deliktn zp+so&ilost let, ale- prvn *kon! pimen rozumovmu stavu nezletilho a okolnostem *konu, &udou platn- zp+so&ilost U7 m+(e &'t omezena ne&o z&avena % rozhodnutm soudu pro du$evn poruchu,

kter nen pechodn ustanoven opatrovnka soudem- prvn *kon! mohou za U7 #init i oso&! jednajc na zklad zkonnho ne&o smluvnho

zastoupen

7/25/2019 1275396256_teorka

56/81

%. eliktn zp+sobilost= zp+so&ilost nst nsledk! vlastnho protiprvnho jednn, tj.

- zp+so&ilost k prvn odpovdnosti- FG let % trestn i pestupkov odpovdnost

- pro trestn prvo je d+le(it p#etnost

p#etnost= zp+so&ilost &'t z hlediska du$evnch schopnost pachatelem trestnho #inu- projevuje se schopnost rozpoznvac a ur#ovac

nep#etnost= jako okolnost v!lu#ujc trestn odpovdnost je stav, ve kter nkdo produ$evn poruchu v do& spchn trestnho #inu, nem+(e rozpoznat, (e jeho jednn je prospole#nost ne&ezpe#n ane&o nem+(e sv jednn ovldat

,. proesn zp+sobilost- pev(n shodn s podmnkami ke zp+so&ilosti k prvnm *kon+m hmotnprvnm, ale

- v procesnch pedpisech mohou &'t podmnk! stanoven! odch!lnnap. z hlediska vku "!zick oso&!

>

7/25/2019 1275396256_teorka

57/81

9. Prvnik osoba

- v'tvorem prva uml, "iktivn oso&aa v!tvoen zkonem ex lege

& vznik na zklad zkona registrac pslu$n'm orgnem veejn moci

ad a ze zkonaveejnoprvn korporace ne&o tzv. veejnoprvn instituce, v FG:

. o&ce a kraje jako *zemn samosprvn celk!/. veejn v!sok $kol!;. komor! jako nucen pro"esn korporace

nejd+le(itj$ veejnoprvn korporac je stt

stt Jveejnoprvn korporace, kter vznik za podmnek stanoven'ch normamimezinrodnho prva, jejich( podstatou je uznn ze stran! su&jekt+ mezinrodnho prva %ostatnch stt+

ad & zzen podle zkona na zklad registra#nho zen. pole ob'on'o zkonku - o&chodn spole#nosti

- dru(stva- sttn podnik!

- vznik zapsnm do 7G pslu$n'm rejstkov'm soudem

/. pole jin' zkon+ - politick stran!- oansk sdru(en

- crkve- n&o(ensk spole#nosti

0rvnick oso&a je v!tvoena na:

1. personlnm zklakorporace = sdru(en oso&- v!stupuj vlastnm jmnem- s vlastn prvn odpovdnost odli$nou od oso&, kter ji v!tvoil!

o&chodn spole#nostipolitick stran!

dru(stvaoansk sdru(encrkven&o(ensk spole#nosti

2. materilnm zkla nadace"ond!nada#n "ond!

= *#elov sdru(en majetku

%. kombinai obou160

?

7/25/2019 1275396256_teorka

58/81

0rvnick oso&! dlme na:

1. soukromoprvn pova'$2. veejnoprvn pova'$- v!tvoen! pro naplnn ur#itho veejnho zjmu

sttsamosprvn celk!veejn v!sok $kol!

0ro 07 neplat dlen prvn zp+so&ilostdnem svho vzniku maj zp+so&ilostk prv+m a povinnostem

prvnm *kon+mprvn odpovdnosti

- zp+so&ilost je ale omezena pedmtem #innosti

Emnem 07 jednaj:ve v$ech vcech statutrn or!n$v zkonem v!mezenm rozsahu#lenov a zamstnani

jin osob$na zklad zkonnho ne&o smluvnho zastoupen

@

7/25/2019 1275396256_teorka

59/81

=I.,. @r!n$ veejn moi

- v!zna#uj se zp+so&ilost k rozhodovn o prvech a povinnostech jin'ch oso& v rmcizkonem stanoven pravomoci,

p+so&nosti a

zkonem stanoven'ch postupemlenA. sttn - zkonodrn

v'konn soudn kontroln dozorov

- sttn orgn! v!konvaj "unkce sttu0arlament

prezident

vldasoud! atd.

/. jin - orgn! *zemn samosprv!zastupitelstvo o&cerada o&cestarostaBprimtorrada krajehejtman kraje

podro&nji viz kap. ` &od < Du&jekt! prvnch vztah+

3

7/25/2019 1275396256_teorka

60/81

=II.&$stm prva

=II.1. &$stm prva J jenota a i"erenovanost

prvo= jeden ze socilnch s!stm+

- v!zna#uje se jednotou, ale i vnitn di"erenciac- je odli$n od politik!, morlk! a n&o(enstv- jednotcm "aktorem je skute#nost, (e prvo je od jin'ch normativnch s!stm+ odli$n'speci"ick' normativn s!stm

doplujc jednotc "aktor!:- maj nemal' v'znam pro integraci prva- projevuje se v nich speci"ick prvn normativnost

1. prvn prinip$ (prvn zsa$)- o&ecn zkladn zsad!, kter pedstavuj univerzln regulativn ideje, od nich( se cel'

prvn s!stm odvj

2. meziovtvov prvn institut$- souhrn norem upravujcch ur#it' druh spole#enskho vztahu- integrujc "unkci pln t! z nich, kter se uplatuj ve vce prvnch odvtvchnap. institut vlastnickho prva

s!stm prva= uspodn prvnch norem do celku, kter' m charakter s!stmu rozdlenho na #sti:

prvn odvtvprvn institut!prvn norm!

D!stm prva je v sou#asnosti strukturalizovn na prvn odvtv podle % kritri:. pedmtu/. metod! }prvn *prav!;. *#elu

a 1) Pemtem prvn 3prav$ jsou spole#ensk vzta'$- jejich odli$nosti spolup+so& na v!tven prvnch odvtv

*stavn prvo, trestn prvo, oansk, sprvn atd.

v soudo&m prvu:- sl su&jektivn prvk! pi strukturalizaci o&jektivnho prva- posiluje se tendence k jeho "ragmentarizaci

3. st. % kontinentln prvo- o(iven dlen na prvo soukrom a veejn- kritriem je rozdln metoda prvn *prav!

a 2) &oukromoprvn metoa je zalo>ena naA. vzjemn rovnosti prvnch su&jekt+

/. $iroce pou(van'ch dispozitivnch prvnch normch;. smluvn autonomii

>4

7/25/2019 1275396256_teorka

61/81

1e veejnm prvu je t!pick:. pou(it kogentnch prvnch norem/. nadazen postaven orgnu veejn moci % m+(e rozhodovat o su&jektivnch prvech

a prvech ostatnch prvnch su&jekt+ ale jen secundum et intra legem % na zkladzkona a v jeho mezch

a %) 5ritrium 3#elu- m v'znam pro rozdlen prva na prvo - hmotn

- procesn

'motn prvo= prvn norm! smuj &ezprostedn k naplnn *#elu prva

proesn prvo= prvn norm! pln *lohu prostedku k naplnn vlastnho *#elu prva

>

7/25/2019 1275396256_teorka

62/81

=II.2. 5lasi"ikae prva pole meto$ prvn 3prav$

- dle tto metod! dlme prvo na soukrom a veejn- toto dlen zd+vodovno:

. tzv. zjmovou teori, v!chzejc z Vlpiana soukrom prvo se t'k zjm+ jednotliv'ch oso&veejn prvo se t'k zjm+ sttu- dnes toto zd+vodnn neo&stoj pedev$m kv+li koncepci lidsk'ch prv a dl&! moci

/. tzv. teori suborina#n% teorie nadazenosti a podazenosti su&jekt+- o&jevila se v 3. st.- navazuje na zjmovou teorii, ale- o&rac p#inu a d+sledekkde su&jekt! nerovn veejn prvo

kde jsou si rovn! soukrom prvo

;. tzv. teorie or!anik, uplatovan v sou#asnosti- veejnoprvn povahu maj prvn vztah! a je regulujc prvn norm!, v n( jednmz prvnch su&jekt+ je orgn veejn moci, kter' na zklad zkona a v jeho mezchsecundum et intra legem rozhoduje o su&jektivnch prvech a povinnostech "!zick'ch a

prvnick'ch oso&- ostatn prvn vztah! a norm! maj soukromoprvn charakter

prvo soukrom:- opak prva veejnho v kontinentlnm t!pu prvn kultur!

Doukromoprvn metoda regulace- rozshl pou(vn dispozitivnch prvnch norem- smluvn autonomie prvnch su&jekt+projevuje se i v e$en kon"likt+ mezi nimi, zpravidla tetm su&jektem orgnem veejnmoci dle zsad! disposi#n- pev(n majetkov' charakter pat sem p. oansk, o&chodn, rodinn, pracovn, mez.soukrom a o&chodn prvo- pro delikt! soukromoprvn povah! je t!pick:

. restitue= o&noven p+vodnho vztahu

/. reparae= nhrada $kod!;. satis"ake= nhrada *jm! nemajetkov

znak! soukromho prva:- soukromoprvn vztah nem+(e pev(n vzniknout &ez konsensu m smluvn charakter- nemohou &'t ukldn! povinnosti proti v+li druhho su&jektu- mo(nost rozshl dispozitivn *prav!- spor o o&sah prv a povinnost rozhoduje zsadn orgn veejn moci soud, rozhodce,ar&itr- dispozitivnost je dna i ve veden sporu dispozi#n prvo m (alo&ce dominus litis- prvn odpovdnost ekvivalence mezi deliktem a sankc za nj

- pev(n majetkov' charakter *jm!

>/

7/25/2019 1275396256_teorka

63/81

=eejnoprvn metoa re!ulae- pou(v v'lu#n kogentn prvn norm!- nerovn postaven prvnch su&jekt+- uplatnn zsad! o"icialit! a legalit!

znak! veejnho prva:- tradi#n heterogenn- mezi jeho odvtvmi je vt$ distinkce ne( v dlen prva soukromho prvo *stavn, sprvn, trestn, "inan#n, socilnho za&ezpe#en, procesn

J01 % nen sou#st veejnho prva, ne&o_ nen sou#st prvavnitrosttnhoje to speci"ick' prvn s!stm

- nen t!pick rovnost su&jekt+ - jeden z tchto su&jekt+ orgn veejn moci m pravomoc rozhodovat o prvech apovinnostech druhho su&jektu U7 ne&o 07

- t!pick je jednostrann rozhodovac pravomoc orgn+ veejn moci- nen zde smluvn princip, ale- individuln prvn akt! rozsudek, nlez, sprvn rozhodnut- prva a povinnosti mohou su&jektu vzniknout i proti jeho v+li- ochranu proti svvoli mocensk'ch su&jekt+ m posk!tovat sprvn a *stavn soudnictv- ped nimi se lze domhat ochran! zkonnosti a *stavnosti v+#i tm, kdo o nich rozhodovali sprvnm *ad+m, pop. sttu jako celku

trestn zen- plat, (e pouze nezvisl' a nestrann' soud rozhoduje o vin a ukld trest! za spchan

trestn #in!

- mezi deliktem a sankc existuje jen pi&li(n ekvivalence *mrnost

sankce maj:a represivn 'arakter% postih pimen k charakteru deliktu

& preventivn 'arakter% "ormou individuln a generln prevence

>;

7/25/2019 1275396256_teorka

64/81

7/25/2019 1275396256_teorka

65/81

=II.,. 5lasi"ikae prva pole 3#elu prvn 3prav$

'motn prvo=souhrn prvnch norem a su&jektivnch prv, kter smuj &ezprostedn k naplnn *#elu

prva a jsou sm!slem prvn *prav!

- jeden ze speci"ick'ch prvnch pojm+ terminus technicus

proesn prvo=slou( k *prav postupu orgn+ veejn moci, k v!tven a ochran hmotn'ch prv- slou( k naplnn *#elu prvn *prav! zprostedkovan- stanov postup pro tvor&u prva, aplikaci prva a jin druh! procesnch postup+ vole&n

proces- d+le(it z hlediska naplnn *stavn zsad!, (e nejen ustaven, pravomoc a p+so&nost orgnuveejn moci, ale i jeho rozhodovac #innost mus &'t upravena zkonem

>

7/25/2019 1275396256_teorka

66/81

=II.-. =zta' prva mezinron'o a vnitrosttn'o evropsk prvo

vztah vnitrosttnho a mezinrodnho prva = vztah dvou prvnch s!stm+

rozpracovn! dv doktrn!

. monistick = nrodn prvn d! jsou jen autonomn #st svtovho prva

/. dualistick = v!chz z existence dvou, v zsad oddlen'ch prvnch s!stm+ mezinrodnho prva a nrodnch prvnch d+

od @. st. se prosadila koncepce dualistick, co( souvis s

teori suverenit! stt+ % zd+vodovan pirozenoprvn o&do&n, jako z hlediska postavenlid v prvu vnitrosttnm, tj.- stt! jako celk! maj nezadateln prva a v!stupuj navzjem jako rovnocenn su&jekt!

*ezinron prvo

- upravuje vztah! mezi suvernnmi stt! a- jimi v!tven'mi mezinrodnmi organizacemi- v'jime#n m+(e &'t su&jektem #lovk % diagonln vztah % v ppad mez. ochran!lidsk'ch prv, je-li sthn za zlo#in! podle J0- su&jektem m+(e &'t i nevldn mez. ogranizace- zalo(eno na zsad svrchovan rovnosti v!chzejc ze suverenit! stt+ a nutnosti vzjemnkoexistence a spoluprce na zklad reciprocit!

- decentralizovan' prvn s!stm- stt! jako tv+rci i adresti norem- prvem z#sti nepsan'm, o&!#ejov'm- o&!#ej je zejm. pramenem o&ecnho mez. prva zavazuje v$echn! stt! svta- kl#ov' v'znam maj kogentn norm! ius cogens- mimo o&ecn'ch pravidel J0 i partikulrn norm!, kter plat mezi dvma ne&o vce stt!- mezinrodn odpovdnost m decentralizovanou podo&u je vc jednotliv'ch stt+- ohniskem centralizovanho donucen je G5 7DC na zklad Zhart! 7DC- JDK je pi e$en spor+ limitovn pote&ou souhlasu dot#en'ch stran s projednvnm sporu- Jez. trestn soud! ustavovan ad hoc- 33@ msk smlouva o zzen stlho J2D se sdlem v Laagu s jurisdikc ve vztahu ke

zlo#in+m podle J0 zlo#in genocidia, z. proti lidskosti, vle#n zlo#in! a zlo#in agrese dosud nevstoupila v platnost

8orm$ mezinron'o prva- zavazuj su&jekt! J0, tj. pedev$m stt! jako zkladn su&jekt!- nejsou &ezprostedn zvazn uvnit stt+- sou#st vnitrosttnho prva se m+(ou stt na zklad inkorporace, tj. recepc do prvavnitrosttnho- v FG na zkl. #l. 4 Istav! 1!hl$en JD, k jejich( rati"ikaci dal 0arlament souhlas a jimi(

je FG vzna, jsou sou#st prvnho du stanov-li JD nco jinho ne( zkon, pou(ije seJD- v ostatnch ppadech mus &'t zvazk! z norem J0 promtnut! do vnitrosttnho prva

prostednictvm zkon+

>>

7/25/2019 1275396256_teorka

67/81

Nvropsk komunitrn prvo

- tvoeno dvma *rovnmi %

primrn prvomezinrodn smlouv! uzavran mezi #lensk'mi stt! v zkladnch

otzkch zejm. t( institucionlnch

sekundrn prvo nazen a smrnice Mvropsk rad! a Mvropsk komise Puasipreceden#n rozhodnut Mvropskho soudnho dvora

Nvropsk prvo= s!stm prva zahrnujc prvo jak Mvropsk'ch spole#enstv - komunitrn, tak prvoMvropsk unie - unijn

Nvropsk komunitrn prvo

- nadnrodn- vznikl jako prvo t Mvropsk'ch spole#enstv- zalo(eno na tech zakldajcch smlouvch z r. 3 a 3?- zahrnuje prvo . Mvropskho spole#enstv dve MLD

/. Mvropskho spole#enstv uhl a oceli MDV7;. Mvropskho spole#enstv atomov energie MVGO27J

ad .H;. % Ymsk smlouv! 3? Urancie, DGC, Wtlie, Cizozem, 5elgie, 9ucem&ursko

ad /. % RJontnn unieS 3 % 0a(sk *mluva platnost 3/ na 4 let

3>? - slou#enm vznik Nvropsk' spole#enstvMD % Muropean Zommunities

/ *rovn komunitrnch akt+ Mvropsk'ch spole#enstv:a primrn

& sekundrn

a a) primrn akt$- JD mezi #lensk'mi stt! v zkl. otzkch- smlouv! mezi MV a dal$mi stt!- smlouv! o pistoupen pidru(en % FG ../44< dovozuje se z n zvaznost pramen+ MA0 v FG

7/25/2019 1275396256_teorka

68/81

a) 8azen (He!ulations)- pm' *#inek- &ezprostedn zavazuje a to &ez trans"ormace do nrodnch prvnch pedpis+

b) &mrnie (iretive)- zvazn pro ka(d' #lensk' stt, ktermu je ur#ena, ale pouze co do v'sledku vol&a "orem a prostedk+ penesen do vnitrosttnho prva ponechna na #lensk'ch

sttech- pedpokld, (e se jej transpozice uskute#n v ur#itm #ase % zpravidla / let

) Hoz'onut (eision)- zvazn' prvn akt o&do&n' nazen MD, ale nem o&ecnou platnost- ur#en &u v$em stt+m MV, ne&o jen nkter'm

) oporu#en a stanovisko (Heommenation @pinion)- prvn nezvazn akt!- pedpokldaj do&rovoln plnn- nejsou soudn v!nutiteln

Nvropsk unijn prvo (Prvo Nvropsk unie)

- prvo vznikl v rmci mezivldn spoluprce #lensk'ch stt+ Vnie- nejedn se o komunitrn nadnrodn prvo, ale o- prvo mezivldn, tzn. prvn vztah! mezi #lensk'mi stt! Vnie jako suvernnmi stt!

akt! prva MV = akt! prva tetho pileUorm! prvnch akt+ tetho pile:

a) rmov roz'onut (FrameMork eision)- *#elem je s&li(ovn prvnch pedpis+ #l. stt+ MV

b) roz'onut (eision)- za jin'm *#elem, ne(li je s&li(ovn prvnch pedpis+- opaten k proveden tchto rozhodnut na *rovni Vnie

) spole#n stoje (;ommon Position)- v!mezuj pstup MV k ur#it otzce- pouze doporu#ujc charakter nikoli prvn zvazn'

) 3mluv$ (;onventions)- nsledn doru#en! #lensk'm stt+m MV k pijet v souladu s jejich *stavnprvnmipedpis! rati"ikace

- opaten k provdn tchto *mluv

pile MV:W.MD, MVGO27J, MDV7 }nadnrodn prvo

WW. Dpole#n zahrani#n a &ezpe#nostn politika }mezinrodn spoluprceWWW. 0olicejn a justi#n spoluprce ve vcech trestnch }mezinrodn spoluprce

>@

7/25/2019 1275396256_teorka

69/81

Mvropsk prvo o&sa(eno:

. v &ezprostedn zvazn'ch pramenech prva- smlouv! a nazen

/. implementovno do vnitrosttnho prva prostednictvm zkon+- smrnice a pramen! unijnho prva

2ext! M0 jsou pu&likovn! v 6stenm vstnku Nvropsk' spole#enstvD&rka zkon+

0ramen! evropskho prva. Jezinrodn smlouv! mezi #lensk'mi stt!/. Dmlouv! MV s dal$mi stt!;. Cazen }sekundrn,. kvazipreceden#n rozhodnut MDK

..33; % *aastri'tsk smlouvaDmlouva o Mvropsk unii

hospodsk a mnov uniechrmov struktura

pile spoluprce % integrace ekonomick

mezinrodn a &ezpe#nostn politik!justice a policie v trestn'ch vcech

MV nem prvn su&jektivitu prvo komunitrn x unijn

primrn nem &ezprostedn zvaznostsekundrn

7msteroamsk smlouva } novelizovali&mlouva z 8ie Jaastrichtskou smlouvu

5onvent% ustanoven v 9aekenu/44/-4; nvrh &mlouv$ zaklaj 6stavu pro Nvropu

pijata v #ervnu /44< na mezivldn kon"erenci #l. stt+ / v 5ruselu

>3

7/25/2019 1275396256_teorka

70/81

Hoz'ouj or!n$ N& (resp. NO)

Nvropsk raa- na *rovni hlav stt+ a pedsed+ vld- pijm kl#ov rozhodnut

Haa Nvropsk unie- Rrada ministr+S- zstupci vld #l. stt+ MV na *rovni a min. zahrani#nch vc

& min. "inancc a dal$ch dle pote&!

- v$echn! zsadn otzk! spole#n politik!- legislativn #innost- rozhoduje konsensuln ne&o- na zkl. stanoven vt$in! FG % / hlas+

Nvropsk parlament- pmo volen'm orgnem- ?;/ poslanc+ na let- FG /< poslanc+ % #erven /44tpokud jde o rozsah pravomoc a o

p+so&nost sttnch orgn+ % mohou pouze to, co jim zkon v'slovn dovol

0ostup podle analogie m v!plovat Rmezer! v prvuS, mus &'t dna relevantnosttakovho postupu.

Aritriem pro ur#en Rmezer! v prvuS je, zda ur#it' vztah m podo&u prvnho institutu,tj. je upraven homogenn skupinou prvnch norem.

2!to postup! se uplatn zejm. v oanskm soudnm zen odepen o vci jednat a rozhodnout s odkazem na mezer! v prvu de lege lata nikoli delege "erenda &! znamenalo odepen spravedlnosti denegatio iustitiae

a a) per analo!iam le!is% analogie zkona- pou(it ur#itho ustanoven zkona ne&o jinho prvnho pedpisu na ppad jimv'slovn neupraven', ale o&do&n'

- na nco se nevztahuje prvn norma v'slovn a je nutno najt nej&li($ prvn normu- mus se zv(it prvn relevance man(elstv x zasnou&en- mo(no pou(t v(d! tam, kde ns k tomu v!zve zkonodrce o&do&n, pimen

je upraven statut advokt+, na koncipient! se toto ust. pou(ije pimen

a b) per analo!iam iuris% analogie prva- postup zcela v'jime#n'- prvnmi normami v'slovn neupraven' ppad se posoud podle prvnch princip+

pslu$nho prvnho odvtv ne&o o&ecn'ch prvnch princip+podo&n norma v+&ec neexistuje- nejde o postup logick', pat sp$e mezi postup! teleologickho v'kladu

a ,) ar!umentum a "ortiori% d+kaz sl!, v'znamu- nen #ist logick' argument, ale pomrn #asto se pou(v

a a) a minori a maius% od men$ho k vt$mu- je-li nkdo vzn zkonem, tm sp$ je vzn i *stavnm zkonem

a b) a maiori a minus% od vt$ho k men$mu- co plat pro vlastnka, plat tm sp$ pro dr(itele, nap. nucen omezen vlastnickho

prva ve veejnm zjmu

?

7/25/2019 1275396256_teorka

75/81

a -) ar!umentum a absurum% dedukce do a&surdnch nesm!sln'ch zvr+- neuplatuje se samostatn, ale sekundrn, pokud &!chom na zklad dvou argument+

dospli k r+zn'm v'sledk+m jestli(e je zvr u#inn' logick! korektn je ve sv'ch d+sledcch zjevn nesprvn',odmtneme jej

a 0) ar!umentum a silentio le!is J ml#en zkona- zkon nco neupravuje, tud( plat zsada legln licence- pravomoc a p+so&nost orgn+ veejn moci, prvn povinnost ne&o sankci nelze

v!vodit z ml#en zkona

?

7/25/2019 1275396256_teorka

76/81

%. *etoa s$stematik'o vklau

- v'klad prvnch pedpis+ zalo(en' na posouzen jaz!kovho a logickho kontextu- normativn prvn text je te&a v!kldat v kontextu prvnho du jako celku pro interpretaci prvnch norem maj v'znam uvazovacch ustanoven, pp. o&ecn #st a

ustanoven spole#n, pechodn a zvre#n

- nez&!tn je srovnn ustanoven v hierarchii prvnch pedpis+ podle prvn sl!- v'klad m+(e &'t ovlivnn i relac k pedpis+m stejn prvn sl! vztah zkona tzv. o&ecnho a zkona tzv. zvl$tnho- sou#st v'kladu ustanoven smluv jako prvnch skute#nost je relace k zkon+m

s!stematick' v'klad v!chz z metod! srovnvac a zahrnuje speciln prvn poznatk!nap. o principu prvn sl!, kogentnosti #i dispozitivnosti prvn *prav!- zamuje se na celek, nap. umstn norm! v s!stmu prva

- pechzme od jednotliv'ch ustanoven k jejich komplex+m a souvislostemti mo(nosti:

a v'klad adekvtn doslovn'& v'klad extenzvn roz$iujcc v'klad restriktivn zu(ujc

a a) vkla aekvtn% doslovn'- na zklad relevantnch ustanoven se na sm!slu nic nemn

a b) vkla e?tenzvn% roz$iujc

- dochz k roz$en sm!slu ustanoven

a ) vkla restriktivn% zu(ujc- sm!sl ustanoven se z*( oproti doslovnmu v'kladu- nelze dlat pouhou *vahou, ale pouze na zklad porovnn a v'kladu v normativnm

kontextu- ppustn i ve veejnm prvu korektivn v'klad jednotliv'ch ustanoven- v tomto ppad nen ppustn, a&! sm!sl textu ne&!l s ohledem na jaz!kov' kontext

chpn *(eji, ne( &! &!l chpn izolovan

ar!umentum a rubria%- d+kaz poukazem na hlavn sm!sl d+kaz v!vozen' ze zkladnho pok!nu- pou(ijeme v ppad, kd! se m ur#it vc e$it podle ur#it #sti zkona hlava, oddl,

#lnek- #asto se pou(v pi kontextov'ch de"inicch v trestnm prvu

zaazen skutkov podstat! trestnho #inu pod ur#itou ru&riku

?>

7/25/2019 1275396256_teorka

77/81

=III.%. 8astanarn meto$ interpretae

- pou(vaj se, kd!( nelze stanovit jednozna#n' interpreta#n zvr pi pou(it standardnchinterpreta#nch metod

- spole#n v$em tem postup+m je ar!umentum a ratione le!is% argumentace rozumem,

sm!slem, duchem, *#elem zkona d+kaz v!vozen' ze sm!slu zkonajdeme za text zkona % tento RrozumS nezjistme z textu zkona- zvr! o&stoj, nejsou-li v rozporu s textem a v'sledk! dosa(en'mi standardnmi metodami

. 1'klad historick'/. 1'klad teleologick';. Aomparativn srovnvac v'klad

a 1) =kla 'istorik

- zji$_ujeme sm!sl zkona z hlediska *m!slu zkonodrce- cle *prav! m+(e zkonodrce normativn v!jdit pmo v textu zkona d+le(it zvl$t o&ecn ustanoven zkona, zahrnujc ppadn i zkladn zsad! v'kladukonkrtnch ustanoven, a dle pream&ule &(n u *stavnch zkon+- nkd! je vhodn a pote&n v!jt rovn( z d+vodov zprv! k zkonu a dal$ch dokument+,kter provzel! jeho vznik- pi historickm v'kladu se v!u(ij v$echn! uveden postup!, roz$iuje se o&jekt a cleinterpretace

a 2) =kla teleolo!ik

- soud #i jin' orgn interpretujc a nsledn aplikujc normu usiluje o posti(en sm!slu, cleprvn norm! ratio legis % *#el zkona v souvislosti s nejv$eo&ecnj$mi podmnkamio&ecn'mi i individulnmi, v nich( se m norma realizovat- postup orgn+ pomrn voln', jsou v$ak - vzn! prvnm dem, mrou konkrtnosti #i a&straktnosti "ormulac zkon+, jako( izkladnmi zsadami a hodnotami prvn kultur!- mo(nosti a hranice v'kladu stanov zkonodrce #i *stavodrce- *#el zkona se pizp+so&uje mncm se podmnkm, tj. - nemus se mnit text zkona, ale mn se sm!sl zkona a jeho dopad vzhledem k jinsociln situaci

a %) 5omparativn (srovnva) vkla

- srovnv postup t'kajc se o&do&n'ch institut+ v prvnch dech jin'ch stt+- v'znam zvl$t v ppad, (e se prvn *prava domc inspiruje prvn *pravou cizho sttune&o v!chz z mezinrodnho prvapro&lematika zkladnch prv a svo&od v *stavnm prvu

??

7/25/2019 1275396256_teorka

78/81

=III.,. &ubjekt$ interpretae (t$p$ povan' vkla+ le subjekt+ interpretae)

Du&jektem m+(e &'t ka(d oso&a, kter m dostate#n rozumov schopnosti k v'kladu prvnnorm!.pole mr$ zvaznosti interpreta#n' stanoviseklze provst klasi"ikaci su&jekt+

interpretace:laik vkla% nedokonal'nepou(v interpreta#n metod!neod&orn'nezvazn'

oktrinln vkla% od&orn'vdeck'v od&orn literatuenen zvazn', ale #asto ovlivuje aplika#n #innost orgn+ veejn mocikomente k zkon+m

le!ln vkla% v'kladem zkonodrce o&ecn zvazn'v prvnm stt se nepova(uje za (douc v'klad zkona ex post jevc soud+odporuje principu dl&! mocix nutno odli$it od

le!ln' e"ini= zkonodrce pedem zvazn v!mez v'znam zkonn'ch pojm+

vkla 6stavn'o souu% rozsah rozhodovac a interpreta#n pravomoci dn IstavouID nezaujm stanoviska k otzkm nvrh+ zkon+ a jin'ch

prvnch pedpis+v FG nem ID pravomoc zvazn v!kldat Istavu a *stavnzkon!od+vodnn nlez+, kter jsou v'sledkem zen, o&sahujinterpretaci souduprvn nzor ID nen "ormln zvazn' na rozdlod vlastnho rozhodnut

vkla or!n+ aplikuj' prvo% zvazn' v danm ppad najdeme jej v od+vodnn rozhodnut

vkla v$//' sou+% nen prvn zvazn', ani pro ni($ soud!judikatura neplat v ppad pezkumu rozhodnut

Cejv!$$ho soudu "aktick! v$ak maj zna#n' v'znam a vliv vrchnch soud+ pro vcnou autoritu stanovisek krajsk'ch soud+

slu>ebn (intern) vkla% pou(van' ve veejn sprv v rmci vztah+ nadzenosti apodzenostio&sa(en zejm. v internch smrnicch

je slu(e&n zvazn'je zvazn' pro podzen pracovnk!,

nikoli extern

?@

7/25/2019 1275396256_teorka

79/81

m v$ak extern dopad % omezen' pezkumn'm zenmnezvisl'mi soud!

?3

7/25/2019 1275396256_teorka

80/81

7/25/2019 1275396256_teorka

81/81

=III.-. 7r!umentae v prvu

= uvdn d+vod+ pro ur#it tvrzenv prvu existuj / rovin! argumentace:

. skutkov Puestiones "acti/. prvn Puestiones iuris

1. skutkov- kdo spchal trestn' #in a pro#- kdo je dlu(nk- kolik &!lo pachatel+

- pou(vaj se d+kazn prostedk! % svdectvlistinn d+kaz!znaleck posudk! atd.

- postupuje se inuktivn% v!vozuj se ur#it zvr! z "aktick'ch poznatk+- zji$_ovn skutkovho stavu usnaduj prvn domnnk!

prvn "ikceprvn axiom! viz kap. `WW

- argumentace t!pick'mi ppad! % ar!umentum e? e?emplo

2. prvn- provd se su&sumpc #inu pod konkrtn prvn normu- postupuje se euktivn- pou(v se argumentace

a textem zkona % ar!umentum e? le!e& standardnmi interpreta#nmi metodamic nadstandardnmi interpreta#nmi metodami

v#etn argumentace prvnmi princip!

argumentace pomoc interpreta#nch metod m+(e &'t omezena zkonodrcem, tj.pi argumentaci nelze jt nad text zkona, nap.

ar!umentum a "ortiori% je-li ur#it pro spole#nost ne&ezpe#n jednn trestn, m &'t

trestn i jednn v'slovn neuveden v zkon, je-li pro spole#nost je$tne&ezpe#nj$, v!lu#uje zsada nullum crimen sine lege

pata sunt servana % v!lou#ena je-li zvazek proml#en a dlu(nk namt jeho proml#en