+ All Categories
Home > Documents > 155/1995

155/1995

Date post: 17-Dec-2015
Category:
Upload: zakony-pro-lidi
View: 214 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
_Sb_v20150101
79
Sbírka zákonůČR Předpis č. 155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištěZně ní 01.01.2015 155 ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištěParlament se usnesl na tomto zákoněČeské republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen "pojištění") pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. c) a d)]. (2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen "pojistné") upravují zvláštní zákony. 1 ) (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojiště1a ). § 2 Účast na pojiště(1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen "osoby") uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6. (2) Pojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění. § 3 Způsobilost osob v právních vztazích pojiště(1) Právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. (2) Plná svéprávnost v právních vztazích pojištění vzniká dosažením zletilosti, 2 ) pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 Ze dne 30.06.1995 Částka 41/1995 Účinnost od 01.01.1996 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 Sbírka zákonů ČR 155/1995 Sb. Stránka 1 / 79
Transcript
  • Sbrka zkonR Pedpis . 155/1995 Sb.Zkon o dchodovm pojitn

    Znn 01.01.2015

    155 ZKON ze dne 30. ervna 1995 o dchodovm pojitn Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

    ST PRVN VODN USTANOVEN 1

    Rozsah psobnosti (1) Tento zkon upravuje dchodov pojitn (dle jen "pojitn") pro ppad st, invalidity a mrt ivitele [ 4 odst. 1 psm. c) a d)]. (2) Organizaci a provdn pojitn, povinnosti pojitnch osob, pjemcdvek a zamstnavatel a jejich odpovdnost v pojitn a pojistn na pojitn (dle jen "pojistn") upravuj zvltn zkony.1) (3) Tento zkon se pouije na prvn vztahy, kter nejsou upraveny pmo pouitelnm pedpisem Evropskch spoleenstv v oblasti pojitn1a).

    2 ast na pojitn (1) ast na pojitn je povinn pro fyzick osoby (dle jen "osoby") uveden v 5. Pojitn se mohou dobrovolnastnit t osoby uveden v 6. (2) Pojitncem se pro ely pojitn rozum osoba, kter je nebo byla astna pojitn.

    3 Zpsobilost osob v prvnch vztazch pojitn (1) Prvn osobnost v prvnch vztazch pojitn vznik narozenm a zanik smrt, poppadprohlenm za mrtvho.

    (2) Pln svprvnost v prvnch vztazch pojitn vznik dosaenm zletilosti,2) pokud se dle nestanov jinak. Zpsobilost bt astnkem zen o piznn invalidnho dchodu [ 4 odst. 1

    Ze dne 30.06.1995stka 41/1995innost od 01.01.1996 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka1/79

  • psm. b)] vznik ukonenm povinn koln dochzky; piznnm tohoto dchodu vznik zpsobilost podle vty prvn a trv a do dosaen zletilosti. O omezen svprvnosti plat obdobnustanoven obanskho zkonku. (3) Osoba, kter nem svprvnost podle odstavce 2, mus bt zastoupena zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem; kdo je zkonnm zstupcem nezletilho nebo opatrovnkem, stanov obansk zkonk.

    4 Druhy dchoda jejich ve (1) Z pojitn se poskytuj tyto dchody:

    a) starobn, b) invalidn, c) vdovsk a vdoveck, d) sirot.

    (2) Ve dchodu se skld ze zkladn vmry a z procentn vmry. Zkladn vmra se stanov procentn sazbou z prmrn mzdy a procentn vmra se stanov procentn sazbou z vpotovho zkladu, jde-li o dchody uveden v odstavci 1 psm. a) a b), nebo z procentn vmry dchodu zemelho, jde-li o dchody uveden v odstavci 1 psm. c) a d).

    ST DRUH AST NA POJITN HLAVA PRVN

    OKRUH POJITNCH OSOB 5

    (1) Pojitn jsou pi splnn podmnek stanovench v tomto zkonastni a) zamstnanci v pracovnm pomru, b) pslunci Policie esk republiky, Vzesk sluby esk republiky, Generln inspekce bezpenostnch sbor, Bezpenostn informan sluby, adu pro zahranin styky a informace, Celn sprvy esk republiky a Hasiskho zchrannho sboru esk republiky5), vojci z povoln5a) a sttn zamstnanci podle zkona o sttn slub5b), c) lenov drustva, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro drustvo prci, d) osoby, kter jsou podle zvltnho zkona jmenovny nebo voleny do funkce vedoucho sprvnho adu nebo do funkce statutrnho orgnu prvnick osoby zzen zvltnm zkonem, poppaddo funkce zstupce tohoto vedoucho nebo statutrnho orgnu, pokud je tmto vedoucm nebo statutrnm orgnem pouze jedin osoba a jmenovnm nebo volbou tmto osobm nevznikl pracovn nebo sluebn pomr, a osoby, kter podle zvltnho zkona vykonvaj veejnou funkci mimo pracovn nebo sluebn pomr, pokud se na jejich pracovn vztah vztahuje ve stanovenm rozsahu zkonk prce a nejsou uvedeny v psmenech g) a i) a o) a s), e) osoby samostatnvdleninn, f) zamstnanci inn na zkladdohody o pracovn innosti a zamstnanci inn na zkladdohody o proveden prce, g) soudci, h) lenov zastupitelstev zemnch samosprvnch celka zastupitelstev mstskch st

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka2/79

  • nebo mstskch obvodzemn lennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy, kte jsou pro vkon funkce dlouhodobuvolnni nebo kte ped zvolenm do funkce lena zastupitelstva nebyli v pracovnm pomru, ale vykonvaj funkci ve stejnm rozsahu jako dlouhodobuvolnn lenov zastupitelstva, ch) poslanci Poslaneck snmovny a sentoi Sentu Parlamentu, i) prezident republiky, lenov vldy, prezident, viceprezident a lenov Nejvyho kontrolnho adu, lenov Rady pro rozhlasov a televizn vysln, pedseda Energetickho regulanho adu, lenov Rady stavu pro studium totalitnch reim, lenov Rady eskho telekomunikanho adu, finann arbitr, zstupce finannho arbitra, Veejn ochrnce prv a zstupce Veejnho ochrnce prv, j) dobrovoln pracovnci peovatelsk sluby, k) osoby peujc o dta osoby, kter jsou vedeny v evidenci osob, kter mohou vykonvat pstounskou pi na pechodnou dobu, je-li tmto osobm vyplcena odmna pstouna podle zkona o sociln-prvn ochrandt37a), l) osoby ve vkonu trestu odnt svobody zaazen do prce a osoby ve vkonu zabezpeovac detence zaazen do prce, m) pracovnci v pracovnm vztahu uzavenm podle cizch prvnch pedpis, n) spolenci a jednatel spolenosti s ruenm omezenm a komanditist komanditn spolenosti, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro ni prci, a editel obecnprospn spolenosti, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro ni prci, o) prokurist, p) osoby poven obchodnm vedenm na zkladsmluvnho zastoupen, q) lenov kolektivnch orgnprvnick osoby, kte nejsou uvedeni v psmenech a) a c), f) a i), p) a s), r) likvidtoi, s) vedouc organizanch sloek prvnick osoby, kter m sdlo ve stt, s nmesk republika neuzavela mezinrodn smlouvu o socilnm zabezpeen, pokud je tato sloka zapsna v obchodnm rejstku a msto vkonu prce tchto vedoucch je trvale v esk republice, t) fyzick osoby neuveden v psmenech a) a d) a f) a s), s vjimkou lenzastupitelstev zemnch samosprvnch celka zastupitelstev mstskch st nebo mstskch obvodzemn lennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy, kte nejsou pro vkon funkce dlouhodob uvolnni nebo kte nevykonvaj funkci ve stejnm rozsahu jako dlouhodobuvolnn lenov zastupitelstva, v dobzamstnn, pokud jim v souvislosti se zamstnnm plynou nebo by mohly plynout pjmy ze zvisl innosti, kter jsou nebo by byly, pokud by podlhaly zdann v esk republice, pedmtem danz pjmu podle zvltnho prvnho pedpisu a nejsou od tto danosvobozeny; to neplat, jde-li o osoby uveden v psmeni e).

    (2) Pojitn jsou pi splnn podmnek stanovench v tomto zkonastny dle a) osoby veden v evidenci adu prce esk republiky - krajsk poboky, poppadpoboky pro hlavn msto Prahu (dle jen krajsk poboka adu prce) jako uchazei o zamstnn po dobu, po kterou jim nle podpora v nezamstnanosti nebo podpora pi rekvalifikaci, a v rozsahu nejve 3 let t po dobu, po kterou jim tato podpora v nezamstnanosti nebo podpora pi rekvalifikaci nenle, s tm, e tato doba 3 let se zjiuje zptn ode dne vzniku nroku na dchod, doba, po kterou podpora v nezamstnanosti nebo podpora pi rekvalifikaci nenleela ped dosaenm vku 55 let, se

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka3/79

  • do n zapotv v rozsahu nejve 1 roku, a nezapotv se do n jin nhradn doba pojitn nebo doba pojitn, kter se kryj s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazeo zamstnn; za dobu, po kterou nle podpora v nezamstnanosti, se pitom povauje t doba, po kterou se podpora v nezamstnanosti neposkytuje z dvodu, e osob veden v evidenci uchaze o zamstnn pslu odstupn, odbytn nebo odchodn, b) osoby se zdravotnm postienm zaazen v teoretick a praktick ppravpro zamstnn nebo jinou vdlenou innost, c) osoby konajc vojenskou slubu v ozbrojench silch esk republiky, pokud nejsou vojky z povoln, d) osoby peujc osobno dtve vku do 4 let, e) osoby peujc osobno osobu mlad 10 let, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni I (lehk zvislost), nebo o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedntk zvislost) nebo stupni III (tk zvislost) anebo stupni IV (pln zvislost), pokud spolu ij v domcnosti; podmnka domcnosti se nevyaduje, jde-li o blzkou osobu, f) poivatel invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn[ 39 odst. 2 psm. c)] z eskho pojitn, a to do dosaen vku potebnho pro vznik nroku na starobn dchod podle 32; za poivatele invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn se pro ely asti na pojitn povauj t osoby, kter nepobraj tento dchod, avak spluj podmnky nroku na tento dchod a pobraj vsluhov pspvek podle zvltnch zkon, g) osoby po skonen vdlen innosti, kter zakldala jejich ast na nemocenskm pojitn podle zvltnho prvnho pedpisu, po dobu trvn doasn pracovn neschopnosti, kterou si nepivodily mysln, pokud tato doasn pracovn neschopnost vznikla v dob tto vdlen innosti nebo v ochrann lhtpodle zvltnho prvnho pedpisu, po dobu karantny nazen podle zvltnho prvnho pedpisu v dob tto vdlen innosti nebo v ochrann lht podle zvltnho prvnho pedpisu, po dobu trvn podpr doby u oetovnho a po dobu trvn podpr doby u penit pomoci v matestv v obdob ped porodem, h) osoby, kterm je poskytovna zvltn ochrana a pomoc na zklad zkona upravujcho zvltn ochranu svdka a dalch osob v souvislosti s trestnm zenm, pokud podle vyjden orgnu pslunho k poskytovn zvltn ochrany a pomoci nemohou vykonvat vdlenou innost.

    (3) Zamstnnm se pro ely tohoto zkona rozum innost osob uvedench v odstavci 1 psm. a) a d) a f) a t) pro zamstnavatele, ze kter jim plynou nebo by mohly plynout od zamstnavatele pjmy ze zvisl innosti, kter jsou nebo by byly, pokud by podlhaly zdann v esk republice, pedmtem danz pjmu podle zvltnho prvnho pedpisu a nejsou od tto dan osvobozeny. Dobou zamstnn se pro ely tohoto zkona rozum obdob od potku vkonu innosti osoby uveden v odstavci 1 psm. a) a d) a f) a t) pro zamstnavatele do konce obdob, v nm tato innost mla nebo mohla bt vykonvna. (4) Za zamstnance v pracovnm pomru [odstavec 1 psm. a)] se pro ely tohoto zkona povauje t osoba inn v pomru, kter m obsah pracovnho pomru, avak pracovn pomr nevznikl, nebo nebyly splnny vechny podmnky stanoven pracovnprvnmi pedpisy pro jeho vznik. (5) Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na osoby, kter jsou zamstnanci zahraninho zamstnavatele a jsou inni v esk republice ve prospch tohoto zamstnavatele; zahraninm zamstnavatelem se pro ely tohoto zkona rozum zamstnavatel, jeho sdlo je na zem sttu, s nm esk republika neuzavela mezinrodn smlouvu o socilnm zabezpeen.

    6 (1) Pojitn jsou astny t osoby star 18 let, jestlie podaly pihlku k asti na pojitn

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka4/79

  • a ast na pojitn se tk doby jejich a) veden v evidenci krajsk poboky adu prce jako uchazee o zamstnn, pokud jim po dobu tto evidence nenle podpora v nezamstnanosti nebo podpora pi rekvalifikaci, b) soustavn ppravy na budouc povoln studiem na stedn nebo vysok kole v esk republice, c) vdlen innosti v cizinpo 31. prosinci 1995, jedn-li se o osoby uveden v 5 odst. 1 psm. a), c) a e); za dobu pede dnem podn pihlky je ast na pojitn mon nejve v rozsahu dvou let bezprostednped tmto dnem, d) vkonu dlouhodob dobrovolnick sluby na zkladsmlouvy uzaven s vyslajc organizac podle zvltnho prvnho pedpisu;6a) za dobu pede dnem podn pihlky je ast na pojitn mon nejve v rozsahu dvou let bezprostednped tmto dnem, e) innosti v esk republice ve prospch zahraninho zamstnavatele, jde-li o osoby uveden v 5 odst. 5; za dobu pede dnem podn pihlky je ast na pojitn mon nejve v rozsahu dvou let bezprostednped tmto dnem, f) vkonu funkce poslance Evropskho parlamentu, zvolenho na zem esk republiky, g) pobytu v cizin, pokud nsledovaly do msta vysln k vkonu prce v zahrani nebo k vkonu zahranin sluby svho manela nebo registrovanho partnera, kter je sttnm zamstnancem podle zkona o sttn slub nebo jinm zamstnancem organizan sloky sttu, se souhlasem tto organizan sloky sttu, a nejsou zamstnanci nebo osobami samostatn vdlen innmi nebo nejsou osobami vykonvajcmi obdobn innosti podle prva cizho sttu, do kterho byli jejich manel nebo registrovan partnei vyslni k vkonu prce v zahrani nebo k vkonu zahranin sluby; v takovm ppadme hradit pojistn zamstnavatel manela nebo registrovanho partnera.

    (2) Pojitn jsou astny t ostatn osoby star 18 let, jestlie podaly pihlku k asti na pojitn. ast na pojitn osob uvedench ve vtprvn je vak mon v rozsahu nejve 15 let; za dobu pede dnem podn pihlky je pitom ast na pojitn mon nejve v rozsahu jednoho roku bezprostednped tmto dnem. (3) ast na pojitn podle odstavc1 a 2 je mon nejdle do dne, kter bezprostednpedchz dni vzniku nroku na starobn dchod.

    7 Podle tohoto zkona se piznv invalidn dchod pro invaliditu tetho stupnt osobm, kter nebyly astny pojitn, avak spluj podmnky stanoven tmto zkonem ( 42 odst. 1).

    HLAVA DRUH PODMNKY ASTI NA POJITN Dl prvn

    Podmnky asti zamstnanca dalch skupin osob vykonvajcch pracovn nebo obdobnou innost 8

    (1) Osoby uveden v 5 odst. 1 psm. a) a d) a f) a t) a v 5 odst. 4 jsou astny pojitn podle tohoto zkona, pokud jsou astny nemocenskho pojitn podle zvltnho prvnho pedpisu5e). (2) ast na pojitn v ppadvkonu vce prvnch vztahuvedench v 5 odst. 1 psm. a) a d) a f) a t) a v 5 odst. 4 se posuzuje samostatnv kadm tomto prvnm vztahu. Je-li vak jednatel spolenosti s ruenm omezenm souasn spolenkem te

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka5/79

  • spolenosti s ruenm omezenm, je asten pojitn z tchto innost jen jednou. Vykonv-li len zastupitelstva zemnho samosprvnho celku, zastupitelstva mstsk sti nebo mstskho obvodu zemn lennch statutrnch mst nebo hlavnho msta Prahy soubnvce funkc pro tent zemn samosprvn celek, za kter je odmovn, je z nich asten pojitn jen jednou; to plat obdobnpro osobu, kter je lenem vce kolektivnch orgnzemnho samosprvnho celku nebo orgnzzench jeho orgny.

    Dl druh Podmnky asti osob samostatnvdleninnch 9

    (1) Pojitn jsou astny osoby samostatnvdleninn [ 5 odst. 1 psm. e)], pokud vykonvaj samostatnou vdlenou innost na zem esk republiky a spluj dle stanoven podmnky. Za samostatnou vdlenou innost vykonvanou na zem esk republiky se povauje i samostatn vdlen innost provdn mimo zem esk republiky, jestlie je vykonvna na zkladoprvnn k vkonu takov innosti vyplvajcho z prvnch pedpisesk republiky. (2) Za osobu samostatnvdleninnou se pro ely pojitn povauje osoba, kter ukonila povinnou koln dochzku a doshla vku aspo15 let a

    a) vykonv samostatnou vdlenou innost, nebo b) spolupracuje pi vkonu samostatn vdlen innosti, pokud podle zkona o danch z pjmlze na ni rozdlovat pjmy dosaen vkonem tto innosti a vdaje vynaloen na jejich dosaen, zajitn a udren.8)

    (3) Vkonem samostatn vdlen innosti podle odstavce 2 psm. a) se rozum a) podnikn v zemdlstv, je-li fyzick osoba provozujc zemdlskou vrobu evidovna podle zvltnho zkona,9) b) provozovn ivnosti na zkladoprvnn provozovat ivnost podle zvltnho zkona,10) c) innost spolenka veejn obchodn spolenosti nebo komplemente komanditn spolenosti vykonvan pro tuto spolenost,11) d) vkon umleck nebo jin tvr innosti na zkladautorskoprvnch vztah,12) s vjimkou innosti, z n pjmy jsou podle zvltnho prvnho pedpisu samostatnm zkladem danz pjmfyzickch osob pro zdann zvltn sazbou dan6b), e) vkon jin innosti konan vdlenna zkladoprvnn podle zvltnch pedpis,13) kter nen uvedena v psmenech a) a d), a vkon innosti mandate konan na zklad mandtn smlouvy uzaven podle obchodnho zkonku13a); podmnkou zde je, e tyto innosti jsou konny mimo vztah zakldajc ast na nemocenskm pojitn, a jde-li o innost mandate, t to, e mandtn smlouva nebyla uzavena v rmci jin samostatn vdlen innosti. Za vkon jin innosti konan vdlen na zklad oprvnn podle zvltnch pedpis se vdy povauje innost znalc, tlumonk, zprostedkovatel kolektivnch spor, zprostedkovatelkolektivnch a hromadnch smluv podle autorskho zkona, rozhodce podle zvltnch prvnch pedpisa insolvennho sprvce, poppaddalho sprvce, f) vkon innost neuvedench v psmenech a) a e) a vykonvanch vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost za elem dosaen pjmu;14) za vkon tchto innost se vak nepovauje pronjem nemovitost (jejich st) a movitch vc,15) pokud se pjmy dosaen vkonem innost uvedench v psmenech a) a f) povauj

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka6/79

  • podle zkona o danch z pjmza pjmy ze samostatn innosti37). (4) Osoba samostatnvdleninn je astna pojitn jen jednou, i kdy vykonv nkolik innost uvedench v odstavci 3, poppadspolupracuje pi vkonu nkolika tchto innost nebo souasnkon innosti podle odstavce 2 psm. a) a b). (5) Kde se dle hovo o samostatn vdlen innosti, rozum se tm t spoluprce pi vkonu tto innosti [odstavec 2 psm. b)]. (6) Samostatn vdlen innost se povauje za vedlej samostatnou vdlenou innost, pokud osoba samostatnvdleninn v kalendnm roce

    a) vykonvala zamstnn (odstavec 8 vta prvn), b) mla nrok na vplatu invalidnho dchodu nebo j byl piznn starobn dchod, c) mla nrok na rodiovsk pspvek15b) nebo na penitou pomoc v matestv nebo nemocensk z dvodu thotenstv a porodu, pokud tyto dvky nle z nemocenskho pojitn zamstnanc, nebo osobnpeovala o osobu mlad 10 let, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni I (lehk zvislost), nebo o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedn tk zvislost)5c) nebo stupni III (tk zvislost) anebo stupni IV (pln zvislost), pokud osoba, kter je zvisl na pomoci jin osoby, je osobou blzkou, nebo ije s osobou samostatn vdlen innou v domcnosti, nen-li osobou blzkou, d) vykonvala vojenskou slubu v ozbrojench silch esk republiky, pokud nejde o vojky z povoln, nebo e) byla nezaopatenm dttem podle 20 odst. 4 psm. a).

    (7) Samostatn vdlen innost se povauje za vedlej samostatnou vdlenou innost v tch kalendnch mscch, v nich aspo po st msce byla vykonvna samostatn vdlen innost, a v tto dobvkonu samostatn vdlen innosti aspopo st tto doby trvaly skutenosti uveden v odstavci 6. Trvnm skutenost podle vty prvn se rozum t trvn jen nkterch skutenost uvedench v odstavci 6. (8) Zamstnnm se rozum innost zakldajc ast na nemocenskm pojitn zamstnanc. Peuje-li o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby [odstavec 6 psm. c)], vce osob souasn, povauje se samostatn vdlen innost za vedlej samostatnou vdlenou innost u t osoby samostatn vdlen inn, kter byla urena psemnou dohodou vech osob, kter peuj o osobu mlad 10 let, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni I (lehk zvislost), nebo o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedn tk zvislost) nebo ve stupni III (tk zvislost) anebo ve stupni IV (pln zvislost)5c), za osobu peujc v nejvtm rozsahu; nedojde-li k tto dohod, povauje se samostatn vdlen innost za vedlej samostatnou vdlenou innost u t osoby samostatn vdlen inn, kter podle rozhodnut pslunho orgnu socilnho zabezpeen podle zvltnho prvnho pedpisu15e) peuje o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby, v nejvtm rozsahu. Skutenosti o vedlej samostatn vdlen innosti uveden v odstavci 6 psm. a) a c) a e) mus osoba samostatn vdlen inn doloit nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po msci, v nm podala pehled o pjmech a vdajch ze samostatn vdlen innosti podle zvltnho zkona17) za kalendn rok, za kter chce bt povaovna za osobu samostatnvdleninnou vykonvajc vedlej samostatnou vdlenou innost. (9) Samostatn vdlen innost se povauje za hlavn samostatnou vdlenou innost v obdob, ve kterm se podle odstavc6 a 8 samostatn vdlen innost nepovauje za vedlej samostatnou vdlenou innost.

    10

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka7/79

  • (1) Osoba samostatnvdleninn je v kalendnm roce astna pojitn po dobu, po kterou vykonvala hlavn samostatnou vdlenou innost. (2) Osoba samostatnvdleninn je v kalendnm roce astna pojitn po dobu, po kterou vykonvala vedlej samostatnou vdlenou innost, pokud jej pjem z vedlej samostatn vdlen innosti doshl v kalendnm roce aspo rozhodn stky; rozhodn stka in 2,4nsobek stky, kter se stanov jako souin veobecnho vymovacho zkladu ( 17 odst. 2) za kalendn rok, kter o dva roky pedchz kalendnmu roku, za kter se posuzuje ast na pojitn, a pepotacho koeficientu ( 17 odst. 4) pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu. Byla-li v kalendnm roce vykonvna hlavn samostatn vdlen innost i vedlej samostatn vdlen innost, stanov se pjem z vedlej samostatn vdlen innosti tak, e se pjem ze samostatn vdlen innosti dosaen v kalendnm roce vydl potem kalendnch msc, v nich byla aspopo st msce vykonvna samostatn vdlen innost, a vsledn stka se vynsob potem kalendnch msc, v nich byla podle 9 odst. 7 aspo po st msce vykonvna vedlej samostatn vdlen innost. Za vkon samostatn vdlen innosti a vedlej samostatn vdlen innosti se pro ely stanoven pjmu podle vty druh nepovauje kalendn msc, v nm po cel msc osoba samostatnvdleninn mla nrok na vplatu nemocenskho nebo penit pomoci v matestv jako osoba samostatnvdleninn; za obdob nroku na vplatu nemocenskho se pitom povauje t obdob prvnch 14 kalendnch dna v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti (karantny), za kter se nemocensk osobm samostatnvdleninnm nevyplc. Za pjem ze samostatn vdlen innosti se pro ely tohoto zkona povauje daov zklad osoby samostatn vdlen inn uren podle zkona o pojistnm na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti17b). Rozhodn stka se zaokrouhluje na cel koruny smrem nahoru. (3) Rozhodn stka se sn o jednu dvanctinu za kad kalendn msc, v nm po cel msc nebyla vykonvna vedlej samostatn vdlen innost, a za kad kalendn msc, v nm po cel msc osoba samostatnvdleninn vykonvajc vedlej samostatnou vdlenou innost mla nrok na vplatu nemocenskho nebo penit pomoci v matestv jako osoba samostatnvdleninn; za obdob nroku na vplatu nemocenskho se pitom povauje t obdob prvnch 14 kalendnch dn a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti (karantny), za kter se nemocensk osobm samostatnvdlen innm nevyplc. Dvanctina uveden ve vt prvn se zaokrouhluje na cel koruny smrem nahoru. (4) Osoba samostatnvdleninn, kter vykonvala vedlej samostatnou vdlenou innost a nespluje podmnky asti na pojitn podle odstavc2 a 3, je v kalendnm roce astna pojitn, jestlie se pihlsila k asti na pojitn za tento rok; lhty pro podn pihlky k asti na pojitn stanov zvltn zkony.1) Ustanoven vty prvn plat obdobn i pro st kalendnho roku, v nm ast na pojitn vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v nm vedlej samostatn vdlen innost nebyla vykonvna po cel rok. (5) ast osoby samostatnvdleninn na pojitn vznik dnem 1. ledna kalendnho roku, ve kterm byly splnny podmnky uveden v odstavcch 1 a 3 nebo za kter se pihlsila k asti na pojitn podle odstavce 4, anebo prvnm dnem kalendnho msce, v jeho prbhu se z vedlej samostatn vdlen innosti, kter nezakld ast na pojitn, stala hlavn samostatn vdlen innost, nejdve vak dnem, v nm zaala vykonvat (znovu vykonvat) samostatnou vdlenou innost; ast na pojitn neme pitom vzniknout pede dnem, od kterho je oprvnna samostatnou vdlenou innost vykonvat. (6) ast osoby samostatnvdleninn na pojitn zanik dnem 31. prosince

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka8/79

  • kalendnho roku, ve kterm byly splnny podmnky uveden v odstavcch 1 a 3 nebo za kter se pihlsila k asti na pojitn podle odstavce 4, anebo poslednm dnem kalendnho msce, v jeho prbhu se z hlavn samostatn vdlen innosti stala vedlej samostatn vdlen innost, kter nezakld ast na pojitn. ast na pojitn osoby samostatnvdleninn vak zanik nejpozdji dnem,

    a) kterm osoba samostatnvdleninn ukonila samostatnou vdlenou innost. Za ukonen samostatn vdlen innosti se povauje vdy peruen tto innosti, a to ode dne peruen tto innosti, pokud po msci, v nm dolo k tomuto peruen, trvalo toto peruen aspoest kalendnch mscpo sob jdoucch; to neplat, byla-li samostatn vdlen innost peruena z dvoduvedench v odstavci 3 vtprvn, b) kterm zaniklo osobsamostatnvdleninn oprvnn vykonvat samostatnou vdlenou innost, c) od kterho byl osobsamostatnvdleninn pozastaven vkon jej innosti.

    ST TET ZKLADN POJMY HLAVA PRVN

    DOBA POJITN A NHRADN DOBA POJITN 11

    (1) Dobou pojitn je po 31. prosinci 1995 doba asti na pojitn a) osob uvedench v 5 odst. 1 a v 5 odst. 4, za kterou bylo v esk republice zaplaceno pojistn, b) osob uvedench v 6, za kterou bylo v esk republice zaplaceno pojistn, a to nejdve ode dne zaplacen pojistnho.

    (2) Za dobu pojitn uvedenou v odstavci 1 psm. a) se u osob uvedench v 5 odst. 1 psm. a) a d) a f) a t) a v 5 odst. 4 nepovauje kalendn msc, ve kterm nebyly dosaeny pjmy zapoitateln do vymovacho zkladu pojitnce proto, e tyto osoby nevykonvaly innost zakldajc ast na pojitn, pokud nelo o omluvn dvody; za omluvn dvody se povauj skutenosti uveden v 16 odst. 4 vt druh psm. a). Podmnka zaplacen pojistnho uveden v odstavci 1 psm. a) se povauje za splnnou v ppad, kdy pojistn nebylo zaplaceno jen proto, e v kalendnm roce osoba uveden v odstavci 1 psm. a) doshla stanovenho maximlnho vymovacho zkladu pro pojistn17c), a v ppad, kdy zamstnavatel pojistn na pojitn neodvedl, akoliv byl povinen toto pojistn odvst, pokud se dle nestanov jinak; zamstnavatelem se pro ely tohoto zkona rozum prvnick nebo fyzick osoba zamstnvajc pojitnce v pracovnm pomru a dalch pracovnch vztazch, nebo k n je pojitnec v jinm vztahu zakldajcm ast na pojitn podle tohoto zkona, jako i organizan sloka sttu.16a) Za dobu pojitn uvedenou v odstavci 1 psm. a) se u osob uvedench v 5 odst. 1 psm. a) a d) a f) a k), t) a odst. 4 povauje t doba, po kterou podle pravomocnho rozhodnut soudu nebo mimosoudn dohody uzaven po podn nvrhu na uren neplatnosti skonen tohoto prvnho vztahu trval nadle jejich prvn vztah zakldajc ast na pojitn, pokud podle tohoto rozhodnut nebo tto dohody dolo ke skonen tohoto vztahu neplatna pokud by jinak byla, kdyby nedolo k neplatnmu skonen tohoto vztahu, splnna podmnka uveden v 8; podmnka zaplacen pojistnho se pitom povauje za splnnou. (3) Dobou pojitn osob uvedench v 5 odst. 1 psm. e) je t

    a) v kalendnm roce, do nho spad den, od nho se piznv dchod (dle jen "rok

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka9/79

  • piznn dchodu"), doba ped tmto dnem, jestlie tyto osoby zaplatily do dne podn dosti o piznn dchodu zlohy na pojistn splatn do konce kalendnho msce pedchzejcho kalendnmu msci, v nm byla podna tato dost, b) kalendn rok, kter bezprostednpedchz roku piznn dchodu, pokud byly za tento kalendn rok zaplaceny zlohy na pojistn splatn za tento rok a doplatek na pojistnm jetnebyl splatn pede dnem podn dosti o piznn dchodu.

    12 (1) Nhradn dobou pojitn je po 31. prosinci 1995 doba asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2; podmnkou pro to, aby se tato doba asti na pojitn hodnotila jako nhradn doba pojitn, je, s vjimkou doby asti na pojitn podle 5 odst. 2 psm. h), e byla zskna na zem esk republiky a e doba pojitn trvala aspojeden rok. Podmnkou pro to, aby se doba asti osob uvedench v 5 odst. 2 hodnotila po 31. prosinci 2011 jako nhradn doba pojitn, je, e pojitnec po dobu trvn tto asti byl v esk republice asten dchodovho pojitn z jinho dvodu, nemocenskho pojitn nebo zdravotnho pojitn anebo, bydlel-li v esk republice, jako poivatel dchodu nebo rodinn pslunk odvozoval sv nroky ze zdravotnho pojitn v jinm lenskm sttEvropsk unie; za ast na zdravotnm pojitn v esk republice se vak pro tyto ely nepovauje takov ast na tomto zdravotnm pojitn, kter je pouze odvozenm nrokem rodinnho pslunka z asti jin osoby na tomto pojitn. Podmnkou pro to, aby se doba asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. e) hodnotila jako nhradn doba pojitn, je, e o dobosobn pe o osobu mlad 10 let, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni I (lehk zvislost), nebo o osobu, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedntk zvislost) nebo ve stupni III (tk zvislost) anebo ve stupni IV (pln zvislost)5c), rozhodl pslun orgn socilnho zabezpeen podle zvltnho prvnho pedpisu17c). (2) Nestanov-li se v tomto zkonjinak, hodnot se pro vznik nroku na dchod a vi procentn vmry dchodu nhradn doba pojitn stejnjako doba pojitn.

    13 (1) Za dobu pojitn se povauj t doby zamstnn zskan ped 1. lednem 1996 podle pedpisplatnch ped tmto dnem, s vjimkou doby studia po dosaen vku 18 let; jde-li vak o dobu zamstnn v cizinped 1. kvtnem 1990, hodnot se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistn, a to nejdve ode dne zaplacen pojistnho. (2) Za nhradn dobu pojitn se povauj t nhradn doby zskan ped 1. lednem 1996 podle pedpisplatnch ped tmto dnem a doba pobrn dchodu za vsluhu let. Za nhradn dobu pojitn se povauje t doba studia zskan ped 1. lednem 1996 podle pedpisplatnch ped tmto dnem, a to po dobu prvnch esti let tohoto studia po dosaen vku 18 let.

    14 (1) Kryj-li se doby pojitn navzjem, zapote se pro stanoven celkov doby pojitn pro vznik nroku na dchod a vi procentn vmry dchodu jen ta doba, jej zpoet je pro pojitnce vhodnj; tot plat, kryj-li se navzjem nhradn doby pojitn nebo doba pojitn a nhradn doba pojitn. (2) Tut dobu pe o dtpodle 5 odst. 2 psm. d) nelze zapotat souasnvce osobm; peovalo-li o dtsouasnvce osob, zapote se tato pe jako nhradn doba pojitn t osob, kter peovala v nejvtm rozsahu. Ustanoven pedchoz vty plat obdobn i pi pi podle 5 odst. 2 psm. e).

    HLAVA DRUH VPOTOV ZKLAD 15

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka10/79

  • (1) V obdob od 30. z 2011 do 31. prosince 2014 se vpotov zklad stanov z osobnho vymovacho zkladu ( 16) tak, e

    a) do stky prvn redukn hranice se pot 100 %, b) z stky nad prvn redukn hranici do druh redukn hranice se v obdob od 30. z 2011 do 31. prosince 2011 pot 29 %, v roce 2012 se pot 28 %, v roce 2013 se pot 27 % a v roce 2014 se pot 26 %, c) z stky nad druhou redukn hranici do tet redukn hranice se v obdob od 30. z 2011 do 31. prosince 2011 pot 13 %, v roce 2012 se pot 16 %, v roce 2013 se pot 19 % a v roce 2014 se pot 22 %, d) z stky nad tet redukn hranici se v obdob od 30. z 2011 do 31. prosince 2011 pot 10 %, v roce 2012 se pot 8 %, v roce 2013 se pot 6 % a v roce 2014 se potaj 3 %.

    (2) V obdob po roce 2014 se vpotov zklad stanov z osobnho vymovacho zkladu ( 16) tak, e

    a) do stky prvn redukn hranice se pot 100 %, b) z stky nad prvn redukn hranici do druh redukn hranice se pot 26 %, c) k stce nad druhou redukn hranici se nepihl.

    (3) V obdob od 30. z 2011 do 31. prosince 2014 in prvn redukn hranice 44 % prmrn mzdy, druh redukn hranice in 116 % prmrn mzdy a tet redukn hranice in 400 % prmrn mzdy. V obdob po roce 2014 in v kalendnm roce prvn redukn hranice 44 % prmrn mzdy a druh redukn hranice in 400 % prmrn mzdy. stky reduknch hranic se zaokrouhluj na cel koruny nahoru. (4) Za prmrnou mzdu se pro ely tohoto zkona povauje stka, kter se vypote jako souin veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok, kter o dva roky pedchz kalendnmu roku, pro kter se prmrn mzda zjiuje, a pepotacho koeficientu pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu; vypoten stka se zaokrouhluje na cel koruny nahoru. Prmrn mzda stanoven pro kalendn rok podle vty prvn vak nesm bt ni ne prmrn mzda stanoven pro bezprostednpedchzejc kalendn rok. (5) Pi stanoven vpotovho zkladu podle odstavc1 a 4 se pouij redukn hranice platn pro rok piznn dchodu.

    16 (1) Osobn vymovac zklad je msn prmr hrnu ronch vymovacch zkladpojitnce za rozhodn obdob ( 18). Tento prmr se vypote jako souin koeficientu 30,4167 a podlu hrnu ronch vymovacch zklad za rozhodn obdob a potu kalendnch dn pipadajcch na rozhodn obdob; jsou-li v rozhodnm obdob vylouen doby (odstavce 4 a 6), sniuje se o n poet kalendnch dnpipadajcch na rozhodn obdob. (2) Ron vymovac zklad pojitnce se stanov jako souin hrnu vymovacch zkladpojitnce za kalendn rok a koeficientu nrstu veobecnho vymovacho zkladu ( 17 odst. 1). hrn vymovacch zklad pojitnce za jednotliv kalendn rok po roce 2007 nesm bt vy ne maximln vymovac zklad pro pojistn17c) stanoven pro tento rok; do tohoto hrnu se vak nezapotvaj vymovac zklady osoby dobrovolnastn pojitn. (3) Vymovacm zkladem pojitnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vymovac zklad pro stanoven pojistnho podle zvltnho zkona17) a za dobu ped 1. lednem 1996 hrub vdlek stanoven pro ely dchodovho zabezpeen podle pedpisplatnch ped 1. lednem 1996. Vymovac zklad pro stanoven pojistnho a hrub vdlek se povauj za vymovac zklad pojitnce podle vty prvn nejdve ode dne zaplacen pojistnho, jde-li o pojitnce, u nich

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka11/79

  • pro zapoten doby pojitn ped 1. lednem 1996 byla v pedpisech platnch ped tmto dnem stanovena podmnka zaplacen pojistnho, a o pojitnce, u nich pro zapoten doby pojitn po 31. prosinci 1995 je v 11 odst. 1 stanovena podmnka zaplacen pojistnho; ustanoven 11 odst. 2 vty druh plat zde obdobn. Do vymovacho zkladu pojitnce se zahrnuje nhrada mzdy, platu nebo jinho pjmu zapoitatelnho do vymovacho zkladu pro stanoven pojistnho podle zvltnho zkona17) nebo hrubho vdlku nleejc v ppaduvedenm v 11 odst. 2 vt tet v kalendnch mscch, za kter nleela; tato nhrada, kter nle na zklad pravomocnho rozhodnut soudu nebo mimosoudn dohody, se zapote v kalendnch mscch, za kter nle, a pokud nebyla jej ve v jednotlivch kalendnch mscch stanovena, rozpote se mrn na cel obdob, kterch se toto rozhodnut nebo tato dohoda tk. Do vymovacho zkladu pojitnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro ely stanoven ronho vymovacho zkladu zahrnuje t nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti nleejc za pracovn raz (nemoc z povoln) 18) a nhrada za ztrtu na sluebnm pjmu (platu) po skonen neschopnosti k slub.19) Jde-li o pojitnce uvedenho v 6, kter plat pojistn za kalendn rok pedchzejc o vce ne jeden rok kalendnmu roku, ve kterm je pojistn placeno, uprav se vymovac zklad, z nho je toto pojistn placeno, tak, e se vynsob koeficientem stanovenm jako podl, v jeho itateli je veobecn vymovac zklad ( 17 odst. 2) za kalendn rok, za kter se pojistn plat, a ve jmenovateli je veobecn vymovac zklad za kalendn rok, kter o dva roky pedchz kalendnmu roku, ve kterm bylo pojistn zaplaceno, vynsoben pepotacm koeficientem ( 17 odst. 4) pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu; tento koeficient se stanov s pesnost na tyi platn desetinn msta. (4) Vylouenmi dobami jsou ped 1. lednem 1996 doby, kter se podle pedpisplatnch ped tmto dnem vyluovaly pi zjiovn hrubch vdlkpro ely vpotu prmrnho msnho vdlku, doby, v nich byl pojitnec asten dchodovho pojitn nebo zabezpeen podle pedpis platnch ped tmto dnem, nelze-li zjistit vi vymovacch zklad za dobu zamstnn ped tmto dnem, a doby uveden v psmenu j); pitom doby studia po dosaen vku 18 let jsou vylouenmi dobami pouze v rozsahu, v jakm se povauj za nhradn dobu pojitn. Vylouenmi dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryj s dobou asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 1 psm. e), dobou pojitn, v n ml pojitnec pjmy, kter se zahrnuj do vymovacho zkladu, dobou pojitn podle 11 odst. 1 psm. b), nebo dobou, za kterou nleely nhrady uveden v odstavci 3 vttvrt a pt, doby

    a) doasn pracovn neschopnosti, kterou si pojitnec nezpsobil mysln, pokud doasn pracovn neschopnost vznikla nejpozdji v posledn den ochrann lhty podle zvltnho prvnho pedpisu5e), doby karantny nazen podle zvltnho prvnho pedpisu5f), doby, po kterou trvala poteba oetovn nebo pe o dtve vku do 10 let nebo jinho lena domcnosti podle zvltnho prvnho pedpisu5e), nejde-li o osoby, kter nemaj nrok na oetovn, nejve vak v rozsahu prvnch 9 kalendnch dn poteby oetovn nebo pe, poppad prvnch 16 kalendnch dn, jde-li o osamlho zamstnance, kter m v pi aspo jedno dt ve vku do 16 let, kter neukonilo povinnou koln dochzku, a doby ped porodem, po kterou nebyla vykonvna vdlen innost z dvodu thotenstv, nejdve vak od zatku osmho tdne ped oekvanm dnem porodu do dne, kter bezprostednpedchzel dni porodu, b) pobrn invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, poppadplnho invalidnho dchodu, nebo pobrn starobnho dchodu; pitom se za pobrn tchto dchodpovauje i vyplcen obdobnch dchodod cizozemskho nositele pojitn, c) po kter pojitnec byl poplatnkem pojistnho na pojitn, nelze-li zjistit vi jeho vymovacch zklad, d) vkonu vojensk sluby v ozbrojench silch esk republiky, pokud nejde o vojky z povoln a vojky v dal slub,5) a vkonu civiln sluby,

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka12/79

  • e) asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. d) a e), f) soustavn ppravy na budouc povoln studiem na stedn nebo vysok kole v esk republice, a to po dobu prvnch 6 let tohoto studia po dosaen vku 18 let, g) asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. a) a h), h) teoretick a praktick ppravy pro zamstnn nebo jinou vdlenou innost osoby se zdravotnm postienm,28) ch) ode dne piznn dchodu do konce roku piznn dchodu, jde-li o ppady uveden v 18 odst. 2 a 3, a doby ped dosaenm 18 let vku, jde-li o ppady uveden v 18 odst. 2, i) za nbyly podle zkona o ochranzamstnancpi platebn neschopnosti zamstnavatele a o zmnnkterch zkonvyplaceny mzdov nroky v ni stce, ne nleely, j) za nv ppaduvedenm v 11 odst. 2 vt tet nebyla nhrada mzdy, platu nebo jinho pjmu zapoitatelnho do vymovacho zkladu pro stanoven pojistnho podle zvltnho zkona17) piznna soudem, k) pobrn starobn penze na urenou dobu, doivotn penze nebo penze na pesnstanovenou dobu s pesnstanovenou v dchodu podle zkona upravujcho doplkov penzijn spoen do dosaen vku potebnho pro vznik nroku na starobn dchod stanovenho podle 32, pokud jsou splnny podmnky stanoven v 22 odst. 4 nebo 23 odst. 6 zkona . 427/2011 Sb., o doplkovm penzijnm spoen.

    (5) in-li souet vylouench dob uvedench v odstavci 4 vtdruh psm. f) a h) vce ne 1825 kalendnch dn, omez se poet tchto vylouench dob nad 1825 kalendnch dnna jednu polovinu. (6) Doba asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 1 psm. e) uveden v 11 odst. 3 psm. b) se povauje za vylouenou dobu do zjitn ve pojistnho podle skutenho pjmu ze samostatn vdlen innosti. (7) Jestlie zamstnavatel pojitnci zapoitateln pjem do vymovacho zkladu

    a) ztoval v plnm rozsahu, zahrnuje se tento pjem do vymovacho zkladu, a to i kdy tento pjem nebyl pojitnci v plnm rozsahu vyplacen; v tomto ppad se ustanoven odstavce 4 psm. i) nepouije a do vymovacho zkladu se nezahrnuj ani mzdov nroky uspokojen krajskou pobokou adu prce, b) ztoval v stenm rozsahu, je cel doba, za kterou nebyl ztovn pjem zapoitateln do vymovacho zkladu, vylouenou dobou podle odstavce 4 psm. i); v tomto ppad se do vymovacho zkladu nezahrnuj stky pjmu vyplacen zamstnavatelem ani mzdov nroky uspokojen krajskou pobokou adu prce, c) neztoval, pouije se ustanoven odstavce 4 psm. i); v tomto ppadse do vymovacho zkladu nezahrnuj mzdov nroky uspokojen krajskou pobokou adu prce.

    (8) Doby uveden v odstavci 4 vtdruh psm. a) a k) se povauj za vylouen doby, i kdy se kryj s dobou asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 1 psm. e), s dobou pojitn, v n ml pojitnec pjmy, kter se zahrnuj do vymovacho zkladu, nebo s dobou, za kterou nleely nhrady uveden v odstavci 3 vt tvrt a pt, pokud o to pojitnec nebo jin oprvnn pod; pjmy dosaen v takto urench vylouench dobch se do vymovacho zkladu nezahrnuj. Dosaenm pjmem se rozum pjem ztovan a u osob samostatn vdlen innch se jejich pjmem dosaenm v obdob, kter se kryje s vylouenmi dobami, rozum pomrn st vymovacho zkladu pro pojistn za kalendn rok, v nm je vylouen doba podle vty prvn. Postup podle vty prvn se tk pouze celho asovho seku, po kter se doby uveden ve vt prvn vzjemn kryj. Zpsob podn

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka13/79

  • dosti podle vty prvn a lhty, v nich lze dost podat, stanov zvltn prvn pedpis19b). (9) Osobn vymovac zklad, ron vymovac zklad pojitnce a vpotov zklad se zaokrouhluj na cel koruny nahoru.

    17 (1) Koeficient nrstu veobecnho vymovacho zkladu se stanov jako podl veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok, kter o dva roky pedchz roku piznn dchodu, vynsobenho pepotacm koeficientem (odstavec 4), a veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok, za kter se vypotv ron vymovac zklad; tento koeficient se stanov s pesnost na tyi platn desetinn msta. Koeficient nrstu veobecnho vymovacho zkladu in vdy nejmnhodnotu 1. (2) Vi veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok stanov provdc prvn pedpis do 30. z nsledujcho kalendnho roku, a to ve vi prmrn msn mzdy zjitn eskm statistickm adem za kalendn rok; ve veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok se zjiuje tak, aby byl zachovn srovnateln zpsob zjiovn prmrn mzdy v pedchozm obdob, a nesm bt pitom ni ne ve veobecnho vymovacho zkladu za bezprostednpedchzejc kalendn rok. (3) Pro stanoven ronho vymovacho zkladu za kalendn rok, kter o jeden rok pedchz roku piznn dchodu, a za rok piznn dchodu in koeficient nrstu veobecnho vymovacho zkladu vdy hodnotu 1. (4) Pepotac koeficient se stanov jako podl prmrn msn mzdy zjitn eskm statistickm adem za prvn pololet kalendnho roku, kter o jeden rok pedchz roku piznn dchodu, a prmrn msn mzdy zjitn eskm statistickm adem za prvn pololet kalendnho roku, kter o dva roky pedchz roku piznn dchodu; prmrn msn mzda se zjiuje tak, aby byl zachovn srovnateln zpsob zjiovn prmrn msn mzdy v pedchozm obdob. Vi pepotacho koeficientu pro pravu veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok, kter o dva roky pedchz roku piznn dchodu, stanov provdc prvn pedpis do 30. z kalendnho roku, ve kterm stanov tento veobecn vymovac zklad. Pepotac koeficient in vdy nejmn hodnotu 1; tento koeficient se stanov s pesnost na tyi platn desetinn msta.

    18 (1) Rozhodnm obdobm pro stanoven osobnho vymovacho zkladu je obdob, kter zan kalendnm rokem bezprostednnsledujcm po roce, v nm pojitnec doshl 18 let vku, a kon kalendnm rokem, kter bezprostednpedchz roku piznn dchodu, pokud se dle nestanov jinak. (2) Pokud roku piznn dchodu bezprostednpedchz kalendn rok, v nm pojitnec doshl 18 let vku, jsou rozhodnm obdobm tyto dva kalendn roky. Piznv-li se dchod ode dne, kter spad do kalendnho roku, v nm pojitnec doshl 18 let vku, je rozhodnm obdobm tento kalendn rok. Podle pedchozch vt se postupuje, pokud doba mezi dosaenm 18 let vku a dnem, od kterho se piznv dchod, pesahuje 30 dn, a nen-li cel doba mezi 18. rokem vku a dnem, od kterho se piznv dchod, vylouenou dobou. (3) Pokud doba mezi dosaenm 18 let vku a dnem, od kterho se piznv dchod, nepesahuje 30 dn, nebo je-li cel doba mezi 18. rokem vku a dnem, od kterho se piznv dchod, vylouenou dobou, anebo piznv-li se dchod pojitnci mladmu 18 let, jsou rozhodnm obdobm rok piznn dchodu a pedchzejc kalendn roky, v nich ml pojitnec vymovac zklad. (4) Do rozhodnho obdob se nezahrnuj kalendn roky ped rokem 1986. Nen-li vak v takovm rozhodnm obdob aspopt kalendnch roks vymovacm zkladem pojitnce ( 16 odst. 3 a 8), prodluuje se rozhodn obdob ped rok 1986 postupntak, aby zahrnovalo

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka14/79

  • jet jeden takov rok, nejve vak kalendn rok bezprostednnsledujc po roce, v nm pojitnec doshl vku 18 let.

    19 (1) Starobn a invalidn dchod pojitnce, kter pobr nebo pobral nkter z tchto dchodnebo pln invalidn nebo sten invalidn dchod, poppaddchod za vsluhu let, nesm bt vymen z niho vpotovho zkladu, ne kolik in vpotov zklad stanoven podle 15 z osobnho vymovacho zkladu, z nho byl dvj dchod vymen, vynsobenho koeficientem stanovenm jako podl, v jeho itateli je souin veobecnho vymovacho zkladu za kalendn rok, kter o dva roky pedchz roku piznn dchodu, a pepotacho koeficientu ( 17 odst. 4) pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu, a ve jmenovateli je veobecn vymovac zklad za posledn kalendn rok rozhodnho obdob, z nho byl zjitn osobn vymovac zklad pi piznn dvjho dchodu. Pokud dvj dchod nebyl vymen z vymovacch zklad stanovench za rozhodn obdob ( 18), postupuje se podle vty prvn s tm, e ve jmenovateli je veobecn vymovac zklad za kalendn rok pedchzejc kalendnmu roku piznn dvjho dchodu; jestlie tento dvj dchod nebyl vymen z vpotovho zkladu, povauje se za osobn vymovac zklad veobecn vymovac zklad, z nho byl tento dchod vymen, vynsoben pepotacm koeficientem pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu. Pokud pojitnec pobral vce dchod, pouije se nejvy vpotov zklad stanoven podle vty prvn a druh. Koeficient podle vty prvn se stanov s pesnost na tyi platn desetinn msta. Ustanoven 16 odst. 9 plat zde obdobn. (2) Ustanoven odstavce 1 plat obdobnv ppad, e dvj dchod byl vymen z prmrnho msnho vdlku podle pedpis platnch ped 1. lednem 1996, s tm, e prmrn msn vdlek se povauje za osobn vymovac zklad; rozhodujc je pitom prmrn msn vdlek neomezen podle tchto pedpisa rozhodn obdob podle tchto pedpis, z nho byl tento prmrn msn vdlek zjitn. Pokud dvj dchod nebyl vymen z prmrnho msnho vdlku stanovenho za rozhodn obdob, postupuje se podle odstavce 1 vty prvn s tm, e ve jmenovateli je veobecn vymovac zklad za kalendn rok pedchzejc kalendnmu roku piznn dvjho dchodu.

    19a (1) Starobn a invalidn dchod pojitnce, kter zskal aspo15 roknhradn doby pojitn za dobu asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. e) nebo 102a (dle jen nhradn doba pe o zvislou osobu), nesm bt vymen z niho vpotovho zkladu, ne kolik in vpotov zklad stanoven podle 15 z osobnho vymovacho zkladu vypotenho podle odstavc2 a 3 a podle 16. (2) U pojitnce uvedenho v odstavci 1 se nhradn doba pe o zvislou osobu pro ely stanoven osobnho vymovacho zkladu povauje

    a) za vylouenou dobu, a to i kdy se kryje s dobou asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 1 psm. e), s dobou pojitn, v n ml pojitnec pjmy, kter se zahrnuj do vymovacho zkladu, nebo s dobou, za kterou nleely nhrady uveden v 16 odst. 3 vttvrt a pt, nebo b) za dobu pojitn, v n ml pojitnec pjmy, kter se zohleduj pro ely ronho vymovacho zkladu, a to podle toho, co je pro tohoto pojitnce vhodnj; postup podle psmene a) se pitom tk pouze celho asovho seku, po kter se uveden doby vzjemnkryj.

    (3) Za pjem pojitnce uvedenho v odstavci 1 se pro ely odstavce 2 psm. b) povauje a) po 31. prosinci 2006 stka odpovdajc vi pspvku na pi podle zkona o socilnch slubch osoby, o kterou pojitnec osobn peoval. hrn tchto stek za kalendn rok se pit k ronmu vymovacmu zkladu pojitnce stanovenmu za

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka15/79

  • tento kalendn rok podle 16 odst. 2 vty prvn, b) ped 1. lednem 2007 za kalendn rok stka 96000 Kvynsoben koeficientem stanovenm jako podl, v jehoitateli je veobecn vymovac zklad za kalendn rok, za kter se vypotv ron vymovac zklad, a ve jmenovateli je veobecn vymovac zklad za rok 2007; netrvala-li nhradn doba pe o zvislou osobu cel kalendn rok, sniuje se stka vypoten podle sti vty ped stednkem mrn. Koeficient podle vty prvn se stanov s pesnost na 4 platn desetinn msta. stka za kalendn rok podle vty prvn se pit k hrnu vymovacch zkladpojitnce za tento kalendn rok uvedenmu v 16 odst. 2 vtprvn.

    HLAVA TET DAL POJMY 20

    Dt (1) Dttem se pro ely tohoto zkona rozum dtvlastn nebo osvojen, a pokud se dle nestanov jinak, t dtpevzat do pe nahrazujc pi rodi. (2) Za dtpevzat do pe nahrazujc pi rodise povauje dt, je bylo pevzato do tto pe na zklad rozhodnut pslunho orgnu, dt manela, kter mu bylo sveno do vchovy rozhodnutm soudu nebo na zkladdohody rodischvlen soudem, dtmanela, nem-li druh z rodirodiovskou zodpovdnost, a dtmanela, zemel-li druh rodidtte nebo nen-li znm. Za dtpevzat do pe nahrazujc pi rodise povauje dle dt, je bylo pevzato do pe na zkladrozhodnut soudu, orgnu sociln-prvn ochrany dt nebo dvjho pslunho orgnu o sven dtte do pe budoucho osvojitele nebo do pe osoby, kter m zjem stt se pstounem19c), a dt, je bylo pevzato do pe na zkladpedbnho opaten vydanho v rmci zen o sven dtte do vchovy19d). (3) Za rozhodnut pslunho orgnu podle odstavce 2 vty prvn se povauje

    a) rozhodnut soudu o sven dtte do pe jin osoby38), b) rozhodnut soudu o osvojen dtte39), c) rozhodnut soudu o pedn dtte do pe budoucho osvojitele40), d) rozhodnut soudu o pedn dtte osvojiteli do pe ped osvojenm41), e) jmenovn fyzick osoby porunkem dtte42), f) rozhodnut soudu o sven dtte do pstounsk pe a do pstounsk pe na pechodnou dobu43), g) rozhodnut soudu o sven dtte do pedpstounsk pe zjemci o pstounskou pi44), h) rozhodnut soudu o nazen pedbnho opaten o pi o dt45), i) podn nvrhu soudu na zahjen soudnho zen o ustanoven fyzick osoby porunkem dtte, jestlie tato osoba o dtosobnpeuje a nem k nmu vyivovac povinnost, a to po dobu, po kterou probh toto soudn zen.

    (4) Za nezaopaten dtse pro ely tohoto zkona povauje dtdo skonen povinn koln dochzky, a pot, nejdle vak do 26. roku vku, jestlie

    a) se soustavnpipravuje na budouc povoln ( 21 a 23), b) se neme soustavnpipravovat na budouc povoln nebo vykonvat vdlenou innost pro nemoc nebo raz, nebo c) z dvodu dlouhodobnepznivho zdravotnho stavu je neschopno vykonvat

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka16/79

  • vdlenou innost. (5) Po skonen povinn koln dochzky se do 18. roku vku povauje za nezaopaten dttak dt, kter je vedeno v evidenci krajsk poboky adu prce jako uchazeo zamstnn a nem nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci.

    (6) Za povinnou koln dochzku20) se pro ely tohoto zkona povauje t a) pokraovn k, kte po splnn povinn koln dochzky nezskali zkladn vzdln, v zkladnm vzdlvn,20a) dest ronk zkladnho vzdlvn v zkladn kole speciln,20b) pokraovn k se zdravotnm postienm v zkladnm vzdlvn20c) a kurz pro zskn zkladnho vzdln organizovan zkladn nebo stedn kolou ve formdenn vuky, kter navtvuj osoby mlad 26 let, kter nezskaly zkladn vzdln,20d) b) obdob kolnch przdnin bezprostednnavazujcch na ukonen obdob kolnho vyuovn kolnho roku, v nm dtdovr posledn rok povinn koln dochzky, pokud dtpo cel kalendn msc nevykonv vdlenou innost v rozsahu uvedenm v 27 ani nepobr podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci, nestalo-li se studentem stedn koly.

    (7) Za nezaopaten dtse nepovauje dt, kter je poivatelem invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn.

    Soustavn pprava dtte na budouc povoln 21

    (1) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln se pro ely tohoto zkona povauje a) studium na stednch a vysokch kolch v esk republice,21) s vjimkou dlkovho, distannho, veernho a kombinovanho studia, je-li dtv dob takovho studia vdleninno alespov rozsahu uvedenm v 27 nebo pobr-li podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci, a studia po dobu vkonu vojensk zkladn (nhradn) sluby, civiln sluby nebo za trvn sluebnho pomru pslunkozbrojench sil; za studium na stednch a vysokch kolch v esk republice se povauje t studium na stednch a vysokch kolch v cizin, pokud podle rozhodnut Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy je postaveno na rovestudia na stednch a vysokch kolch v esk republice, b) teoretick a praktick pprava pro zamstnn nebo jinou vdlenou innost osob se zdravotnm postienm28) provdn podle pedpiso zamstnanosti,21a) c) studium osob se stednm vzdlnm s maturitn zkoukou nebo s vym odbornm vzdlnm v konzervatoi, kter spn vykonaly prvn maturitn zkouku nebo absolutorium v konzervatoi v kalendnm roce, ve kterm zahajuj toto studium, v jednoletch kurzech cizch jazyk s denn vukou, uskuteovanch prvnickmi a fyzickmi osobami psobcmi v oblasti jazykovho vzdlvn, uvedench v seznamu vzdlvacch instituc poskytujcch jednolet kurzy cizch jazyk s denn vukou vedenm Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy, d) studium uskuteovan podle zahraninch stedokolskch vzdlvacch programvzdlvacmi institucemi psobcmi v esk republice v ppad, e

    1. vzdlvac instituce je prvnickou osobou se sdlem, svou stedn sprvou nebo hlavnm mstem sv podnikatelsk innosti na zem lenskho sttu Evropsk unie, nebo byla zzena nebo zaloena podle prva lenskho sttu Evropsk unie, pokud je v tto vzdlvac instituci a v danm vzdlvacm programu Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy povoleno plnn povinn koln dochzky podle kolskho zkona38), nebo 2. se uskuteuje ve vzdlvacch institucch zzench na zem esk republiky pi

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka17/79

  • diplomatickch misch nebo konzulrnch adech cizch stt, e) pprava k pijet za lena du nebo obdobnho spoleenstv crkve nebo nboensk spolenosti registrovan podle zkona o crkvch a nboenskch spolenostech, kter trv nejmn1 rok, a to nejve po dobu 2 let, f) vzdlvn v diagnostickch tdch diagnostickch stav39).

    (2) Stednmi kolami se pro ely tohoto zkona rozum stedn koly a konzervatoe, jsou-li zapsny do rejstku kol a kolskch zazen.21b) Stedn koly zizovan ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se povauj za stedn koly i po dobu, po kterou nejsou zapsny do rejstku kol a kolskch zazen.21c) (3) Studiem na vysokch kolch podle odstavce 1 se pro ely tohoto zkona rozum studium na vysokch kolch v bakalskm, magisterskm a doktorskm studijnm programu.21d)

    22 (1) Soustavn pprava dtte na budouc povoln na stedn kole podle 21 odst. 1 psm. a) zan nejdve od potku kolnho roku prvnho ronku koly. Jestlie k zaal plnit studijn povinnosti ped tmto dnem, zan jeho soustavn pprava na budouc povoln dnem, kdy zaal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln na stedn kole se povauje tak

    a) doba od skonen vuky v jednom kolnm roce do potku nsledujcho kolnho roku, jestlie dtpokrauje bez peruen v dalm studiu, b) doba od spnho vykonn zvren nebo maturitn zkouky, je-li tato zkouka konna v msci kvtnu nebo ervnu, do konce obdob kolnho vyuovn kolnho roku,34) v nm byla takov zkouka konna; to plat t, bylo-li v msci kvtnu nebo ervnu konno absolutorium, c) doba kolnch przdnin bezprostednnavazujcch na skonen studia nebo dobu uvedenou v psmenu b), pokud dtpo cel kalendn msc nevykonv vdlenou innost v rozsahu uvedenm v 27 ani nepobr podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysok koly; to neplat, pokud posledn ronk studia probhal po dobu vkonu vojensk zkladn (nhradn) sluby nebo za trvn sluebnho pomru osob uvedench v 5 odst. 1 psm. b).

    23 (1) Soustavn pprava dtte na budouc povoln na vysok kole podle 21 odst. 1 psm. a) zan nejdve dnem, kdy se dtstv studentem vysok koly, a kon dnem, kdy dtukonilo vysokokolsk studium. (2) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln se povauje tak

    a) doba od skonen studia na stedn kole do dne, kdy se dtstalo studentem vysok koly, jestlie dtpokrauje bez peruen v dalm studiu, b) kalendn msc, v nm dtukonilo studium na vysok kole, a dle kalendn msc nsledujc po kalendnm msci, v nm dtukonilo studium na vysok kole, pokud dtpo cel tento msc nevykonv vdlenou innost v rozsahu uvedenm v 27 ani nepobr podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci, c) doba od ukonen studia na vysok kole do dne, kdy se dtstalo studentem te nebo jin vysok koly, pokud studium na te nebo jin vysok kole bezprostednnavazuje na ukonen studia na vysok kole, nejdle vak doba t kalendnch mscnsledujcch po kalendnm msci, v nm dtukonilo studium na vysok kole; to plat obdobn, jde-li o studium uveden v 21 odst. 3.

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka18/79

  • 24 Osoby blzk a domcnost (1) Za osoby blzk se pro ely tohoto zkona povauj manel, pbuzn v adpm, dti uveden v 20 odst. 1, sourozenci, ze, snacha a manel rodie, a to kterhokoli z manel. (2) Domcnost se pro ely tohoto zkona rozum spoleenstv fyzickch osob, kter spolu trvale ij a spolenuhrazuj nklady na sv poteby.

    25 Pracovn raz a nemoc z povoln (1) Pracovnm razem se pro ely tohoto zkona rozum raz, kter utrpl pojitnec pi innosti zakldajc ast na pojitn a kter se za pracovn nebo sluebn povauje podle pracovnprvnch pedpis nebo pedpis upravujcch sluebn pomry platnch v dobvzniku invalidity nsledkem tohoto razu. Za pracovn raz se povauje t raz, kter pojitnec utrpl pi ppravk obranesk republiky nebo pojitnec, kter nen vojkem z povoln ani vojkem v dal slub,5) pi vkonu sluby v ozbrojench silch esk republiky anebo pojitnec pi vkonu innosti provdn v rmci civiln sluby podle pokynosoby, u n se kon civiln sluba, nebo v pm souvislosti s takovm vkonem; to plat obdobnpro onemocnn vznikl pi vkonu tchto slueb. (2) Kde se v tomto zkondle hovo o pracovnm razu, rozum se tm t nemoc z povoln. Provdc pedpis stanov, kter nemoci se povauj za nemoci z povoln.

    26 Dlouhodobnepzniv zdravotn stav Za dlouhodobnepzniv zdravotn stav se pro ely tohoto zkona povauje zdravotn stav, kter omezuje tlesn, smyslov nebo duevn schopnosti pojitnce vznamn pro jeho pracovn schopnost, pokud tento zdravotn stav trv dle ne 1 rok nebo podle poznatklkask vdy lze pedpokldat, e bude trvat dle ne 1 rok.

    27 Vdlen innost Vdlenou innost se rozum innost osob uvedench v 5 odst. 1 a v 5 odst. 4 vykonvan v rozsahu, kter zakld ast na pojitn.

    ST TVRT DCHODY HLAVA PRVN

    STAROBN DCHOD Dl prvn

    Podmnky nroku na starobn dchod 28

    Pojitnec m nrok na starobn dchod, jestlie zskal potebnou dobu pojitn a doshl stanovenho vku, poppadspluje dal podmnky stanoven v tomto zkon.

    29 (1) Pojitnec m nrok na starobn dchod, jestlie zskal dobu pojitn nejmn

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka19/79

  • a) 25 let a doshl aspovku potebnho pro vznik nroku na starobn dchod (dle jen dchodov vk) ped rokem 2010, b) 26 let a doshl dchodovho vku v roce 2010, c) 27 let a doshl dchodovho vku v roce 2011, d) 28 let a doshl dchodovho vku v roce 2012, e) 29 let a doshl dchodovho vku v roce 2013, f) 30 let a doshl dchodovho vku v roce 2014, g) 31 let a doshl dchodovho vku v roce 2015, h) 32 let a doshl dchodovho vku v roce 2016, i) 33 let a doshl dchodovho vku v roce 2017, j) 34 let a doshl dchodovho vku v roce 2018, k) 35 let a doshl dchodovho vku po roce 2018.

    (2) Pojitnec m nrok na starobn dchod t, jestlie nesplnil podmnky podle odstavce 1 a zskal dobu pojitn nejmn

    a) 15 let a doshl ped rokem 2010 vku aspo65 let, b) 16 let a doshl v roce 2010 vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen, c) 17 let a doshl v roce 2011 vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen, d) 18 let a doshl v roce 2012 vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen, e) 19 let a doshl v roce 2013 vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen, f) 20 let a doshl po roce 2013 vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen.

    (3) Pojitnec, kter nespluje podmnky stanoven v a) odstavci 1 psm. g) a k), m nrok na starobn dchod t, jestlie doshl dchodovho vku po roce 2014 a zskal aspo30 let doby pojitn uveden v 11 a 13 odst. 1, b) odstavci 2 psm. b) a f), m nrok na starobn dchod t, jestlie doshl vku aspoo 5 let vyho, ne je dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen, a zskal aspo15 let doby pojitn uveden v 11 a 13 odst. 1.

    (4) Pojitnec, kter nespluje podmnky stanoven v odstavcch 1, 2 nebo 3, m nrok na starobn dchod t, jestlie doshl vku 65 let nebo dchodovho vku, je-li dchodov vk vy ne 65 let, a splnil podmnky nroku na invalidn dchod stanoven v 38 psm. a) nebo b). (5) Pojitnec m nrok na starobn dchod t, jestlie doshl vku 65 let nebo dchodovho vku, je-li dchodov vk vy ne 65 let, pokud mu zanikl nrok na invalidn dchod pro invaliditu tetho stupnpodle 61b. (6) Do doby pojitn potebn pro vznik nroku na starobn dchod podle odstavce 1 psm. b) a k) a odstavce 2 psm. b) a f) se nhradn doby pojitn, s vjimkou nhradnch dob pojitn uvedench v 5 odst. 2 psm. c), d) a e) a obdobnch dob podle pedpisplatnch ped 1. lednem 1996, zapotvaj pouze v rozsahu 80 %; poet dn nhradnch dob

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka20/79

  • pojitn stanoven podle sti vty ped stednkem se pitom zaokrouhluje na cel dny smrem nahoru.

    31 (1) Pojitnec m nrok na starobn dchod ped dosaenm dchodovho vku, jestlie zskal dobu pojitn stanovenou podle 29 odst. 1 nebo 3 a do dosaen dchodovho vku mu ode dne, od nho se starobn dchod piznv, chyb nejve

    a) 3 roky, pokud jeho dchodov vk je ni ne 63 let, b) 5 rok, pokud jeho dchodov vk in alespo63 let a doshl vku alespo60 let.

    (2) Starobn dchod podle odstavce 1 se pizn nejdve ode dne podn dosti o piznn tohoto dchodu. Za den vzniku nroku na starobn dchod podle odstavce 1 se povauje den, od nho je tento dchod piznn. (3) Piznn starobnho dchodu podle odstavc1 a 2 vyluuje nrok na starobn dchod podle 29.

    32 (1) Dchodov vk in

    a) u mu60 let, b) u en

    1. 53 let, pokud vychovaly alespopt dt, 2. 54 let, pokud vychovaly ti nebo tyi dti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvdti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dt, nebo 5. 57 let, jde-li o pojitnce narozen ped rokem 1936.

    (2) U pojitncnarozench v obdob let 1936 a 1977 se dchodov vk stanov podle plohy k tomuto zkonu. Stanov-li se dchodov vk s pitenm kalendnch msc, povauje se za dchodov vk vk dosaen v poslednm pitenm kalendnm msci v den, kter se slem shoduje se dnem narozen pojitnce; neobsahuje-li takto uren msc takov den, povauje se za dchodov vk ten vk, kter je dosaen v poslednm dni poslednho pitenho kalendnho msce. (3) U pojitncnarozench po roce 1977 se dchodov vk stanov tak, e se k vku 67 let pite takov poet kalendnch msc, kter odpovd dvojnsobku rozdlu mezi rokem narozen pojitnce a rokem 1977. Ustanoven odstavce 2 vty druh zde plat obdobn. (4) Podmnka vchovy dtte pro nrok eny na starobn dchod je splnna, jestlie ena osobnpeuje nebo peovala o dtve vku do dosaen zletilosti alespopo dobu deseti rok. Pokud se vak ena ujala vchovy dtte po dosaen osmho roku jeho vku, je podmnka vchovy dtte splnna, jestlie ena osobnpeuje nebo peovala o dt ve vku do dosaen zletilosti aspo po dobu pti rok; to vak neplat, pokud ena ped dosaenm zletilosti dtte pestala o dtpeovat.

    Dl druh Ve starobnho dchodu 33

    (1) Ve zkladn vmry starobnho dchodu in 2 400 Kmsn.

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka21/79

  • (2) Ve procentn vmry starobnho dchodu se stanov procentn sazbou z vpotovho zkladu podle doby pojitn zskan do vzniku nroku na tento dchod a podle doby pojitn zskan po vzniku nroku na tento dchod. Do doby pojitn zskan do 18 let vku a po vzniku nroku na starobn dchod se nezahrnuj nhradn doby pojitn. Ve procentn vmry starobnho dchodu in nejmn770 Kmsn.

    34 (1) Ve procentn vmry starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 29 odst. 1 a 3, in za kad cel rok doby pojitn uveden v 11 a 13 odst. 1 a zskan do vzniku nroku na tento dchod, kter se nekryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen podle jinho prvnho pedpisu37), (dle jen dchodov spoen), 1,5 % vpotovho zkladu msna za kad cel rok doby pojitn uveden v 11 a 13 odst. 1 a zskan do vzniku nroku na tento dchod, kter se kryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen, 1,2 % vpotovho zkladu msn; doba pojitn, kter se nekryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen a je krat ne 365 kalendnch dn, se pitom pite k dobpojitn, kter se kryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen, pokud se tak zsk cel rok doby pojitn, pokud se nestanov jinak v odstavci 2 vtdruh. Nhradn doby pojitn zskan do vzniku nroku na starobn dchod se pro ely stanoven ve procentn vmry starobnho dchodu podle vty prvn pitaj k t dob pojitn, kter se nekryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen, poppadnezskal-li pojitnec tuto dobu pojitn, se povauj za tuto dobu. Do doby pojitn se pro ely pedchoz vty zapotvaj nhradn doby pojitn pouze v rozsahu 80 %, s vjimkou nhradnch dob pojitn za dobu asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. c), d) a e) a obdobnch dob podle pedpisplatnch ped 1. lednem 1996; poet dn nhradnch dob pojitn stanoven podle sti vty ped stednkem se pitom zaokrouhluje na cel dny smrem nahoru. (2) Ve procentn vmry starobnho dchodu stanoven podle odstavce 1 se zvyuje pojitnci, kter splnil podmnky nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nroku na tento dchod vykonval vdlenou innost a nepobral pitom starobn dchod ani invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn, za kadch 90 kalendnch dntto vdlen innosti o 1,5 % vpotovho zkladu. Doba krat ne 90 kalendnch dn, kter nebyla zhodnocena podle pedchoz vty jako doba pojitn, se pite k dobpojitn zskan do vzniku nroku na starobn dchod, pokud se tak zsk cel rok doby pojitn, a to v rozsahu potebnm pro toto piten; pitom se tato doba pite nejprve k dobpojitn zskan do vzniku nroku na starobn dchod, kter se nekryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen. Za vkon vdlen innosti se pro ely zven procentn vmry starobnho dchodu nepovauj doby pracovnho volna bez nhrady pjmu a neomluven neptomnosti v prci a doby uveden v 16 odst. 4 vtdruh psm. a). (3) Ve procentn vmry starobnho dchodu stanoven podle odstavce 1 se zvyuje pojitnci, kter splnil podmnky nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nroku na tento dchod vykonval vdlenou innost a pobral pitom starobn dchod ve vi poloviny podle 37 odst. 1, za kadch 180 kalendnch dn tto vdlen innosti o 1,5 % vpotovho zkladu. Ustanoven odstavce 2 vty tet plat zde obdobn. (4) Ve procentn vmry starobnho dchodu stanoven podle odstavce 1 se na dost zvyuje pojitnci, kter splnil podmnky nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nroku na tento dchod vykonval vdlenou innost a pobral pitom starobn dchod v pln vi, za kadch 360 kalendnch dntto vdlen innosti o 0,4 % vpotovho zkladu. Ustanoven odstavce 2 vty tet plat zde obdobn. (5) Ve procentn vmry starobnho dchodu stanoven podle odstavce 1 se zvyuje pojitnci, kter splnil podmnky nroku na starobn dchod podle 29 odst. 2 a po vzniku nroku na tento dchod vykonval vdlenou innost a nepobral pitom starobn dchod

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka22/79

  • ani invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn, za kad cel rok doby pojitn zskan do dosaen doby pojitn potebn pro vznik nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 % vpotovho zkladu; po dosaen doby pojitn potebn pro vznik nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3 se ve procentn vmry starobnho dchodu zvyuje podle odstavce 2. (6) Pokud pojitnec, kter splnil podmnky nroku na starobn dchod podle 29 odst. 1 nebo 3, po vzniku nroku na tento dchod vykonval vdlenou innost a pobral pitom invalidn dchod pro invaliditu tetho stupnnebo pln invalidn dchod, pite se doba tto vdlen innosti k dob pojitn zskan do vzniku nroku na starobn dchod. Nezhodnocen zbytek doby vdlen innosti vykonvan po roce 2009 po vzniku nroku na starobn dchod bez pobrn starobnho dchodu ani invalidnho dchodu, kter nebyl piten podle odstavce 2 vty druh, se pite v potebnm rozsahu k dob vdlen innosti uveden v odstavci 3 nebo 4, pokud se tak zsk ucelen sek vdlen innosti potebn podle odstavce 3 nebo 4 pro zven procentn vmry starobnho dchodu; pitom se nejdve provd piten k dob vdlen innosti uveden v odstavci 3. Nezhodnocen zbytek vdlen innosti vykonvan po roce 2009 po vzniku nroku na starobn dchod pi pobrn starobnho dchodu ve vi poloviny se pite v potebnm rozsahu k dobvdlen innosti uveden v odstavci 4, pokud se tak zsk ucelen sek vdlen innosti potebn podle odstavce 4 pro zven procentn vmry starobnho dchodu. (7) U osob samostatnvdleninnch se za dobu pojitn, kter se v kalendnm roce kryje s dobou asti pojitnce na dchodovm spoen, povauje cel doba vkonu samostatn vdlen innosti v kalendnm roce, pokud doba asti na dchodovm spoen trvala aspopo st doby vkonu samostatn vdlen innosti, kter zaloila v tomto kalendnm roce ast osoby samostatn vdlen inn na dchodovm pojitn. (8) Celm rokem doby pojitn se pro ely tohoto zkona rozum 365 kalendnch dn.

    35 (1) Ve procentn vmry starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 29 odst. 4, se stanov podle 41 odst. 2; stanov-li se ve procentn vmry tohoto dchodu podle 41 odst. 2 psm. c), plat pitom 34 odst. 1 vta prvn a druh obdobn. (2) Ve procentn vmry starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 29 odst. 5, se stanov

    a) ve vi procentn vmry invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, na kter zanikl nrok podle 61b, pokud pojitnec v dosti o piznn starobnho dchodu podal, aby procentn vmra starobnho dchodu byla stanovena ve vi procentn vmry invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, nebo b) podle 34 odst. 1 vty prvn, pokud pojitnec v dosti o piznn starobnho dchodu nepodal, aby procentn vmra starobnho dchodu byla stanovena podle psmene a).

    36 (1) Ve procentn vmry starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 31, se stanov podle 34 odst. 1 s tm, e tato ve se sniuje za kadch i zapoatch 90 kalendnch dnz doby ode dne, od kterho se piznv starobn dchod, do dosaen dchodovho vku o

    a) 0,9 % vpotovho zkladu za obdob prvnch 360 kalendnch dn, b) 1,2 % vpotovho zkladu za obdob od 361. kalendnho dne do 720. kalendnho dne,

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka23/79

  • c) 1,5 % vpotovho zkladu za obdob od 721. kalendnho dne; ve procentn vmry po tomto snen vak nesm bt ni, ne je stka uveden v 33 odst. 2 vttet.

    (2) Ve procentn vmry starobnho dchodu stanoven podle odstavce 1 se pojitnci, kter po vzniku nroku na tento dchod do dosaen dchodovho vku vykonval vdlenou innost a nepobral pitom starobn dchod ani invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn, pepote po skonen tto vdlen innosti na dost tak, e se doba tto vdlen innosti po dni, od kterho byl piznn starobn dchod, pite k dobpojitn zskan do vzniku nroku na tento dchod a souasnse o tuto dobu zkrt doba, za kterou se sniovala ve procentn vmry starobnho dchodu podle odstavce 1. Pro zven procentn vmry za dobu vdlen innosti vykonvan po dosaen dchodovho vku plat ustanoven 34 odst. 2 a 4 obdobn.

    Dl tet Vplata starobnho dchodu 37

    (1) Vplata starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 29, nle osobm vykonvajcm vdlenou innost v pln vi nebo ve vi poloviny; polovina starobnho dchodu se vyplc na zklad dosti pojitnce. Polovinou starobnho dchodu se rozum polovina zkladn vmry a polovina procentn vmry; v ppad, e se starobn dchod nevyplc v pln vi z dvodu soubhu s jinm dchodem podle 59, rozum se polovinou starobnho dchodu polovina procentn vmry vyplcen podle 59. (2) Vplata starobnho dchodu, na kter vznikl nrok podle 31, nenle do dosaen dchodovho vku, pokud je vykonvna vdlen innost nebo je poskytovna podpora v nezamstnanosti nebo podpora pi rekvalifikaci; ode dne dosaen dchodovho vku se posuzuj podmnky pro vplatu starobnho dchodu obdobnpodle odstavce 1.

    37a Podmnkou nroku na vplatu starobnho dchodu, jeho procentn vmra se stanov podle 35 odst. 2 psm. a), je souhlas s pevedenm stky ve vi 60 % prostedknaspoench pojitncem v dchodovm spoen ve prospch sttnho rozpotu.

    HLAVA DRUH INVALIDN DCHOD Dl prvn

    Podmnky nroku na invalidn dchod 38

    Pojitnec m nrok na invalidn dchod, jestlie nedoshl vku 65 let nebo dchodovho vku, je-li dchodov vk vy ne 65 let, a stal se

    a) invalidnm a zskal potebnou dobu pojitn, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmnky nroku na starobn dchod podle 29, poppad, byl-li piznn starobn dchod podle 31, pokud nedoshl dchodovho vku, nebo b) invalidnm nsledkem pracovnho razu.

    39 (1) Pojitnec je invalidn, jestlie z dvodu dlouhodobnepznivho zdravotnho stavu nastal pokles jeho pracovn schopnosti nejmno 35 %. (2) Jestlie pracovn schopnost pojitnce poklesla

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka24/79

  • a) nejmno 35 %, avak nejvce o 49 %, jedn se o invaliditu prvnho stupn, b) nejmno 50 %, avak nejvce o 69 %, jedn se o invaliditu druhho stupn, c) nejmno 70 %, jedn se o invaliditu tetho stupn.

    (3) Pracovn schopnost se rozum schopnost pojitnce vykonvat vdlenou innost odpovdajc jeho tlesnm, smyslovm a duevnm schopnostem, s pihldnutm k dosaenmu vzdln, zkuenostem a znalostem a pedchozm vdlenm innostem. Poklesem pracovn schopnosti se rozum pokles schopnosti vykonvat vdlenou innost v dsledku omezen tlesnch, smyslovch a duevnch schopnost ve srovnn se stavem, kter byl u pojitnce ped vznikem dlouhodobnepznivho zdravotnho stavu. (4) Pi urovn poklesu pracovn schopnosti se vychz ze zdravotnho stavu pojitnce doloenho vsledky funknch vyeten; pitom se bere v vahu,

    a) zda jde o zdravotn postien trvale ovlivujc pracovn schopnost, b) zda se jedn o stabilizovan zdravotn stav, c) zda a jak je pojitnec na sv zdravotn postien adaptovn, d) schopnost rekvalifikace34b) pojitnce na jin druh vdlen innosti, ne dosud vykonval, e) schopnost vyuit zachovan pracovn schopnosti v ppadpoklesu pracovn schopnosti nejmno 35 % a nejvce o 69 %, f) v ppadpoklesu pracovn schopnosti nejmno 70 % t to, zda je pojitnec schopen vdlen innosti za zcela mimodnch podmnek.

    (5) Za zdravotn postien se pro ely posouzen poklesu pracovn schopnosti povauje soubor vech funknch poruch, kter s nm souvisej. (6) Za stabilizovan zdravotn stav [odstavec 4 psm. b)] se povauje takov zdravotn stav, kter se ustlil na rovni, kter umouje pojitnci vykonvat vdlenou innost bez zhoren zdravotnho stavu vlivem takov innosti; udren stabilizace zdravotnho stavu me bt pitom podmnno dodrovnm urit lby nebo pracovnch omezen. (7) Pojitnec je adaptovn na sv zdravotn postien [odstavec 4 psm. c)], jestlie nabyl, poppadznovu nabyl schopnost a dovednost, kter mu spolu se zachovanmi tlesnmi, smyslovmi a duevnmi schopnostmi umouj vykonvat vdlenou innost bez zhoren zdravotnho stavu vlivem takov innosti. (8) Procentn mra poklesu pracovn schopnosti se uruje v celch slech.

    40 (1) Potebn doba pojitn pro nrok na invalidn dchod in u pojitnce ve vku

    a) do 20 let mnne jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let ti roky, e) od 26 let do 28 let tyi roky a f) nad 28 let pt rok.

    (2) Potebn doba pojitn pro nrok na invalidn dchod se zjiuje z obdob ped vznikem invalidity, a jde-li o pojitnce ve vku nad 28 let, z poslednch deseti rokped vznikem invalidity. U pojitnce starho 38 let se podmnka potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod povauje za splnnou t, byla-li tato doba zskna v obdob poslednch 20

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka25/79

  • let ped vznikem invalidity; potebn doba pojitn in pitom 10 rok. Podmnka potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod se povauje za splnnou t,

    byla-li tato doba zskna v ktermkoliv obdob deseti rok dokonenm po vzniku invalidity; u pojitnce mladho 24 let in pitom potebn doba pojitn dva roky.

    (3) Pro ely splnn podmnky potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod se za dobu pojitn povauje t doba asti na pojitn osob uvedench v 5 odst. 2 psm. a) a dle doba studia na stedn nebo vysok kole v esk republice, a to ped dosaenm 18 let vku, nejdve vak po ukonen povinn koln dochzky, a po dosaen vku 18 let po dobu prvnch 6 let tohoto studia. Ustanoven 12 odst. 1 vty druh plat zde pimen.

    Dl druh Ve invalidnho dchodu 41

    (1) Ve zkladn vmry invalidnho dchodu in 2 400 Kmsn. (2) Ve procentn vmry invalidnho dchodu in za kad cel rok doby pojitn

    a) 0,5 % vpotovho zkladu msn, jedn-li se o invalidn dchod pro invaliditu prvnho stupn, b) 0,75 % vpotovho zkladu msn, jedn-li se o invalidn dchod pro invaliditu druhho stupn, c) 1,5 % vpotovho zkladu msn, jedn-li se o invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn; ustanoven 33 odst. 2 vty druh a tet a 34 odst. 1 vty tet plat zde obdobn.

    (3) Pi zmnstupninvalidity se novstanov ve invalidnho dchodu, a to ode dne, od nho dolo ke zmnstupn invalidity. Nov ve procentn vmry invalidnho dchodu se stanov jako souin procentn vmry invalidnho dchodu, kter nleel ke dni, kter pedchz dni, od nho dolo ke zmnstupn invalidity, a koeficientu, kter se vypote jako podl procentn sazby vpotovho zkladu za kad cel rok doby pojitn uveden v odstavci 2, kter odpovd novmu stupni invalidity, a procentn sazby vpotovho zkladu za kad cel rok doby pojitn uveden v odstavci 2, kter odpovd dosavadnmu stupni invalidity. Koeficient podle vty prvn se stanov s pesnost na 4 platn desetinn msta. (4) Pro vi procentn vmry invalidnho dchodu podle odstavce 2 se jako doba pojitn uveden v 11 a v 13 odst. 1 zapotv v rozsahu stanovenm v odstavci 5 i dopoten doba, kterou je doba ode dne vzniku nroku na invalidn dchod do dosaen dchodovho vku uvedenho v 32; u en se pitom bere v vahu dchodov vk stanoven pro eny, kter nevychovaly dn dt, a u mu se bere v vahu dchodov vk stanoven pro eny stejnho data narozen, kter nevychovaly dn dt. Dopoten doba se vak nezapotv, jestlie invalidita vznikla nsledkem myslnho pokozen zdrav, kter si pojitnec zpsobil nebo nechal zpsobit, nebo pokozen zdrav pojitnce, kter vzniklo jako nsledek jeho myslnho trestnho inu. (5) Dopoten doba se zapote

    a) pln, je-li obdob od 18 let vku do vzniku nroku na invalidn dchod kryto dobou eskho pojitn nebo vznikla-li invalidita nsledkem pracovnho razu anebo doba, kter nen kryta dobou eskho pojitn, je krat 1 roku, vznikla-li invalidita ped 28. rokem vku pojitnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosaen vku 28 let do 40. roku vku pojitnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosaen vku 40 let pojitnce, b) ve snenm rozsahu, nejsou-li splnny podmnky uveden v psmenu a); v tomto ppad se krt dopoten doba v pomru dlky dob pojitn zskanch v eskm

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka26/79

  • pojitn v obdob od 18 let vku do vzniku nroku na invalidn dchod k dob, kter uplynula od dosaen 18 let vku do dne vzniku nroku na invalidn dchod, s tm, e po tomto krcen se poet dndopoten doby zaokrouhluje na cel dny smrem nahoru; pro ely stanoven dlky dopoten doby se za dobu pojitn povauje t doba studia na stedn nebo vysok kole v esk republice po dosaen vku 18 let po dobu prvnch 6 let tohoto studia.

    Dl tet Invalidn dchod a jeho ve v mimodnch ppadech 42

    (1) Na invalidn dchod pro invaliditu tetho stupnm nrok t osoba, kter doshla aspo18 let vku, m trval pobyt na zem esk republiky a je invalidn pro invaliditu tetho stupn, jestlie tato invalidita vznikla ped dosaenm 18 let vku a tato osoba nebyla astna pojitn po potebnou dobu ( 40). Za invaliditu tetho stupnse pro ely vty prvn povauje t takov omezen tlesnch, smyslovch nebo duevnch schopnost, kter m za nsledek neschopnost soustavn ppravy k pracovnmu uplatnn. Pi posuzovn invalidity pro ely nroku na invalidn dchod pro invaliditu tetho stupnpodle vty prvn se neprovd srovnn se stavem, kter byl u osoby uveden ve vtprvn ped vznikem dlouhodobnepznivho zdravotnho stavu ( 39 odst. 3 vta druh). (2) Ve procentn vmry invalidnho dchodu osoby uveden v odstavci 1 in msn45 % vpotovho zkladu; pro ely stanoven vpotovho zkladu se za osobn vymovac zklad povauje veobecn vymovac zklad, kter o dva roky pedchz roku piznn invalidnho dchodu, vynsoben pepotacm koeficientem ( 17 odst. 4) pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu. Pro vi zkladn vmry tohoto dchodu plat 41 odst. 1 obdobn. (3) Procentn vmra invalidnho dchodu nle pojitnci mladmu 28 let, kter splnil podmnky nroku na invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn, nejmn ve vi stanoven podle odstavce 2, na invalidn dchod pro invaliditu druhho stupnnejmnve vi poloviny stky stanoven podle odstavce 2 a na invalidn dchod pro invaliditu prvnho stupnnejmn ve vi tetiny stky stanoven podle odstavce 2, je-li invalidn dchod piznvn ped 18. rokem vku nebo je-li obdob od 18 let vku do vzniku nroku na invalidn dchod kryto dobou pojitn nebo doba, kter nen kryta dobou pojitn, je krat jednoho roku; pitom se pro tyto ely za dobu pojitn povauje i doba studia na stedn nebo vysok kole v esk republice po ukonen povinn koln dochzky do dosaen vku 18 let a po dosaen vku 18 let po dobu prvnch 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojitnec veden v evidenci krajsk poboky adu prce jako uchazeo zamstnn, a nhradn doba pojitn, i kdy doba pojitn netrvala ani jeden rok. (4) Pojitnci, kter ke dni vzniku nroku na invalidn dchod zskal aspo15 rokdoby pojitn uveden v 11 a 13 odst. 1, nle procentn vmra invalidnho dchodu nejmnve vi stanoven podle odstavce 2, jde-li o invalidn dchod pro invaliditu tetho stupn, nejmn ve vi poloviny stky stanoven podle odstavce 2, jde-li o invalidn dchod pro invaliditu druhho stupn, a nejmn ve vi tetiny stky stanoven podle odstavce 2, jde-li o invalidn dchod pro invaliditu prvnho stupn.

    HLAVA TVRT VDOVSK A VDOVECK DCHOD Dl prvn

    Podmnky nroku na vdovsk a vdoveck dchod 49

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka27/79

  • (1) Vdova m nrok na vdovsk dchod po manelovi, kter a) byl poivatelem starobnho nebo invalidnho dchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmnku potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod nebo podmnky nroku na starobn dchod stanoven v 29 nebo 31 odst. 1 anebo zemel nsledkem pracovnho razu.

    (2) Vdovec m nrok na vdoveck dchod po manelce, kter splovala podmnky uveden v odstavci 1.

    50 (1) Vdovsk dchod nle po dobu jednoho roku od smrti manela. (2) Po uplynut doby uveden v odstavci 1 m vdova nrok na vdovsk dchod, jestlie

    a) peuje o nezaopaten dt, b) peuje o dt, kter je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedntk zvislost) nebo stupni III (tk zvislost) anebo stupni IV (pln zvislost)5c), c) peuje o svho rodie nebo rodie zemelho manela, kter s n ije v domcnosti a je zvisl na pomoci jin osoby ve stupni II (stedn tk zvislost) nebo stupni III (tk zvislost) anebo stupni IV (pln zvislost)5c), d) je invalidn ve tetm stupni, nebo e) doshla alespovku o 4 roky niho, nein dchodov vk stanoven podle 32 pro mue stejnho data narozen nebo dchodovho vku, je-li dchodov vk ni.

    (3) Dttem podle odstavce 2 psm. a) a b) se rozum dt, kter m po zemelm nrok na sirot dchod, a dt, kter bylo v rodinzemelho vychovvno, jde-li o vlastn (osvojen) dtvdovy nebo bylo-li dtaspo jednm z nich pevzato do dne smrti manela do pe nahrazujc pi rodi. (4) Nrok na vdovsk dchod vznikne znovu, jestlie se spln nkter z podmnek uvedench v odstavci 2 do dvou rokpo zniku dvjho nroku na vdovsk dchod. (5) Nrok na vdovsk dchod zanik uzavenm novho manelstv. (6) Nrok na vdovsk dchod zanik dnem prvn moci rozhodnut soudu o tom, e vdova mysln zpsobila smrt manela jako pachatelka, spolupachatelka nebo astnice trestnho inu. (7) Ustanoven pedchozch odstavcplat obdobnpro nrok vdovce na vdoveck dchod.

    Dl druh Ve vdovskho a vdoveckho dchodu 51

    (1) Ve zkladn vmry vdovskho a vdoveckho dchodu in 2 400 Kmsn. (2) Ve procentn vmry vdovskho a vdoveckho dchodu in 50 % procentn vmry starobnho dchodu nebo invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, na kter ml nebo by ml nrok manel (manelka) v dobsmrti. Pi stanoven starobnho dchodu, na kter by ml zemel manel (manelka) nrok v dobsmrti, se nepihl k jeho (jej) asti na dchodovm spoen; pokud zemelmu manelu (manelce) byl ji piznn starobn dchod, kter byl podle 34 odst. 1 vty prvn stanoven se zetelem k jeho (jej) asti na dchodovm spoen, stanov se pro ely stanoven ve procentn vmry vdovskho nebo vdoveckho dchodu ve procentn vmry starobnho dchodu zemelho manela (manelky) v stce, kter by nleela, pokud by nebylo pihldnuto k jeho (jej) asti na dchodovm spoen.

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka28/79

  • (3) Ve procentn vmry vdovskho a vdoveckho dchodu, na kter vznikl znovu nrok podle 50 odst. 4, nesm bt ni ne procentn vmra vdovskho nebo vdoveckho dchodu, kter nleela ke dni zniku nroku na tento dchod.

    HLAVA PT SIROT DCHOD Dl prvn

    Podmnky nroku na sirot dchod 52

    (1) Na sirot dchod m nrok nezaopaten dt, zemel-li a) rodi(osvojitel) dtte, nebo b) osoba, kter pevzala dtdo pe nahrazujc pi rodina zkladrozhodnut soudu o sven dtte do vchovy jin osoby nebo do spolen vchovy manel37), jestlie rodi (osvojitel) nebo osoba uveden v psmenu b) byli poivateli starobnho nebo invalidnho dchodu nebo ke dni smrti splnili podmnku potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod nebo podmnky nroku na starobn dchod stanoven v 29 nebo 31 odst. 1 anebo zemeli nsledkem pracovnho razu. Podmnka potebn doby pojitn pro nrok na invalidn dchod se pro ely vzniku nroku na sirot dchod povauje za splnnou, byla-li zskna aspopolovina potebn doby pojitn uveden v 40.

    (2) Osiel nezaopaten dtm za splnn podmnek stanovench v odstavci 1 nrok na sirot dchod po kadm z rodi(osvojitel) nebo osobuveden v odstavci 1 psm. b). (3) Nrok na sirot dchod nevznik po osobuveden v 5 odst. 1 psm. k) nebo jejmu manelovi. (4) Nrok na sirot dchod zanik osvojenm. Pokud oboustrannosiel dtosvoj jen jedna osoba, zanik nrok na ten sirot dchod, kter nleel po osob, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zruen osvojen, vznikne nrok na sirot dchod znovu, a to ve vi, v jak by nleel, kdyby byl vyplcen ke dni zruen osvojen. (5) Nrok na sirot dchod po osobuveden v 52 odst. 1 psm. b) zanik svenm dtte do vchovy jin osoby nebo do spolen vchovy manel37); ustanoven odstavce 4 plat pimen. (6) Pro nrok na sirot dchod plat 50 odst. 6 pimen.

    Dl druh Ve sirotho dchodu 53

    (1) Ve zkladn vmry sirotho dchodu in 2 400 Kmsn. (2) Ve procentn vmry sirotho dchodu in 40 % procentn vmry starobnho dchodu nebo invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, na kter ml nebo by ml nrok zemel v dobsmrti. Ustanoven 51 odst. 2 vty druh plat zde obdobn. (3) Zanikl-li nrok na sirot dchod proto, e dtpestalo bt nezaopaten a nrok na sirot dchod vznikl znovu, nebopodmnka nezaopatenosti byla znovu splnna, nesm bt ve procentn vmry sirotho dchodu ni ne procentn vmra sirotho dchodu, kter nleela ke dni zniku nroku na tento dchod.

    HLAVA EST

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka29/79

  • SPOLEN USTANOVEN O DCHODECH Dl prvn

    Nrok na dchod a jeho vplatu 54

    (1) Nrok na dchod vznik dnem splnn podmnek stanovench tmto zkonem. (2) Nrok na vplatu dchodu vznik splnnm podmnek stanovench tmto zkonem pro vznik nroku na dchod a na jeho vplatu a podnm dosti o piznn nebo vyplcen dchodu. (3) Zkladn vmra dchodu se zaokrouhluje na cel desetikoruny nahoru a procentn vmra dchodu se zaokrouhluje na cel koruny nahoru; pitom se ve dchodu vypoten ke dni vzniku nroku na dchod zaokrouhluje zvl.

    55 (1) Nrok na dchod nezanik uplynutm asu. (2) Nrok na vplatu dchodu nebo jeho sti zanik, nen-li dle uvedeno jinak, uplynutm pti let ode dne, za kter dchod nebo jeho st nle. Lhta podle pedchoz vty neplyne po dobu zen o dchodu, po dobu zen o prohlen osoby za nezvstnou anebo za mrtvou, jde-li o nrok na vplatu vdovskho, vdoveckho nebo sirotho dchodu po tto osob, a po dobu, po kterou osob, kter musela mt opatrovnka, nebyl opatrovnk ustanoven. Lhta podle vty prvn neplyne rovn po dobu, po kterou trvalo zen o neplatnosti skonen prvnho vztahu zakldajcho ast na pojitn ( 11 odst. 2 vta tet).

    56 (1) Zjist-li se, e

    a) nrok na dchod nebo na jeho vplatu zanikl, dchod se odejme nebo jeho vplata se zastav, a to ode dne nsledujcho po dni, jm uplynulo obdob, za kter ji byl vyplacen, b) dchod byl piznn nebo je vyplcen v ni stce, ne v jak nle, nebo byl neprvem odepen, anebo byl piznn od pozdjho data, ne od jakho nle, dchod se zv nebo pizn, a to ode dne, od nho dchod nebo jeho zven nle. Dchod nebo jeho zven se pitom doplat nejve pt let nazpt ode dne zjitn nebo uplatnn nroku na dchod nebo jeho zven; pro bh tto lhty plat 55 odst. 2 vta druh a tet obdobn. Dchod nebo jeho zven se vak doplat ode dne, od nho dchod nebo jeho zven nle, v ppad, e dchod nebyl piznn nebo byl vyplcen v ni stce, ne v jak nle, nebo byl neprvem odepen, anebo byl piznn od pozdjho data, ne od jakho nle, v dsledku nesprvnho postupu orgnu socilnho zabezpeen, c) dchod byl piznn nebo je vyplcen ve vy stce, ne v jak nle, nebo byl piznn nebo se vyplc neprvem, dchod se sn nebo odejme nebo jeho vplata se zastav, a to ode dne nsledujcho po dni, jm uplynulo obdob, za kter ji byl vyplacen, d) se zmnily skutenosti rozhodn pro vi dchodu nebo pro nrok na jeho vplatu, postupuje se obdobnpodle ustanoven psmene b) nebo c).

    (2) Byla-li vplata invalidnho dchodu zastavena pro nedostaven se pojitnce ke kontroln lkask prohldce nebo nepodroben se vyeten zdravotnho stavu anebo nepedloen nlezoetujcch lkanebo nesdlen dajo dosaenm vzdln, zkuenostech a znalostech a o pedchozch vdlench innostech a zjist-li se, e pojitnec pestal bt invalidnm ji ped zastavenm vplaty dchodu, tento dchod nenle ode dne zastaven

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka30/79

  • jeho vplaty. Zjist-li se, e pojitnec pestal bt invalidnm a po zastaven vplaty dchodu, dchod nenle ode dne, kterm pojitnec pestal bt invalidnm. (3) Byla-li vplata invalidnho dchodu zastavena pro nedostaven se pojitnce ke kontroln lkask prohldce nebo nepodroben se vyeten zdravotnho stavu anebo nepedloen nlezoetujcch lkanebo nesdlen dajo dosaenm vzdln, zkuenostech a znalostech a o pedchozch vdlench innostech a zjist-li se, e u pojitnce dolo ke snen stupn invalidity ji ped zastavenm vplaty invalidnho dchodu, nle tento dchod ve vi odpovdajc novmu stupni invalidity ode dne zastaven jeho vplaty. Zjist-li se, e u pojitnce dolo ke snen stupn invalidity a po zastaven vplaty invalidnho dchodu, nle tento dchod ve vi odpovdajc novmu stupni invalidity ode dne, od kterho dolo ke snen stupninvalidity. (4) Zanikl-li nrok na dchod nebo jeho vplatu, poppadst vplaty, pro piznn jinho dchodu, ztuj se stky jinho dchodu nleejc ode dne jeho piznn s stkami dosavadnho dchodu vyplacenmi za tut dobu. (5) Po zjitn ve vymovacho zkladu pro pojistn u osob samostatnvdleninnch podle skutenho pjmu ze samostatn vdlen innosti se ve dchodu pepote se zetelem k vi tohoto vymovacho zkladu, a to ode dne piznn dchodu; byl-li dchod vyplcen ve vy nebo ni vme, ne nle po tomto pepotu, vyplacen stky dchodu se ztuj s stkami dchodu nleejcmi v nov vi.

    Dl druh Soubh nrokna dchody a jejich vplatu 58

    (1) Jsou-li souasnsplnny podmnky nroku na vplatu vce dchodtho druhu nebo na vplatu starobnho nebo invalidnho dchodu, vyplc se jen jeden dchod, a to vy; to vak neplat, jde-li o nrok na sirot dchody podle 52 odst. 2, nestanov-li se jinak v odstavci 2. Jsou-li souasn splnny podmnky nroku na vplatu starobnho nebo invalidnho dchodu ve stejn vi, vyplc se dchod, kter si pojitnec zvolil. Dnem pravy vplat dchodpro soubh zanikaj nroky na dchody, kter se nevyplcej; to vak neplat, dojde-li v dsledku zmny stupn invalidity ke snen ve invalidnho dchodu a nov ve invalidnho dchodu je ni ne starobn dchod, kter se podle vty prvn nevyplc, anebo zanikne-li nrok na dchod, kter se podle vty prvn vyplc. (2) Jsou-li souasnsplnny podmnky nroku na sirot dchod po rodii a po osobstejnho pohlav uveden v 52 odst. 1 psm. b), nle pouze jeden dchod, a to vy. Jsou-li souasn splnny podmnky nroku na dchody uveden ve vt prvn ve stejn vi, vyplc se dchod, kter si pojitnec zvolil.

    59 (1) Jsou-li souasnsplnny podmnky nroku na vplatu starobnho nebo invalidnho dchodu a na vplatu vdovskho nebo vdoveckho dchodu anebo sirotho dchodu, vyplc se nejvy dchod v pln vi ( 4 odst. 2 vta prvn) a z ostatnch dchodse vyplc polovina procentn vmry, nestanov-li se jinak v odstavci 2; starobnm dchodem se pro ely sti vty ped stednkem rozum starobn dchod v pln vi, i kdy je podle 37 odst. 1 vyplcen ve vi poloviny. Podle pedchoz vty se postupuje obdobn, jsou-li souasn splnny podmnky nroku na vplatu vdovskho nebo vdoveckho dchodu a sirotho dchodu. Je-li ve nkolika dchod stejn, krt se podle vty prvn nejdve sirot dchod a pot vdovsk nebo vdoveck dchod. M-li oboustrannosiel dtnrok na dva sirot dchody, vyplc se vy sirot dchod v pln vi ( 4 odst. 2 vta prvn) a ni sirot dchod se vyplc ve vi procentn vmry; je-li ve obou sirotch dchodstejn, vyplc se jeden sirot dchod v pln vi a druh sirot dchod ve vi procentn vmry. M-li oboustrannosiel dtnrok na dva sirot dchody, povauje se pro ely

    SbrkazkonR155/1995Sb.

    Strnka31/79

  • vt prvn a tet za sirot dchod hrn sirotch dchodpo pravpodle vty tvrt. (2) Jsou-li souasnsplnny podmnky nroku na vplatu starobnho dchodu zvenho za dobu vdlen innosti vykonvan po vzniku nroku na tento dchod ( 34 odst. 2


Recommended