Pfiíloha Jabloneckého mûsíãníku / www.mestojablonec.cz / mujablonec@mestojablonec.cz / prosinec 2016

1866–2016 / 150 LET MùSTAJABLONEC NAD NISOU

(I)

Unikátní interiéry radniceRadnici původně tvořilo několik funkčně odlišnýchcelků – administrativní část, pohostinství, kino a ob-chody. V suterénu byla část pohostinských zařízenía technické zázemí objektu, ve zvýšeném suterénupředevším sklady a různé provozní místnosti, v pří-zemí obchody a kino, v mezipatře zázemí obchodů,v prvním patře druhá část pohostinských podniků,kino a kanceláře a druhé až čtvrté patro bylo vyhra-zeno převážně městskému úřadu. K přepravě osobsloužil paternoster a výtah v severozápadním křídle.Dále byl v budově výtah na jídlo z restaurační ku-chyně do kavárny, výtahy na pivo a víno nebo výtahna popel v kotelně.

Nejreprezentativnějším místem administrativníčásti radnice byl slavnostní zasedací sál ve 2. patře,v němž dodnes probíhají jednání zastupitelstva. Sálje 20,5 m dlouhý, 8,5 m široký a 7,1 m vysoký se sed-mi vysokými okny. Čelní stěně dosud dominuje re-liéfní plastika s motivy místního průmyslu od jablo-neckého sochaře Franze Huba. K sálu patří galeries padesáti místy pro sezení se vstupem z 3. patra. Postranách velkého sálu jsou dva malé zasedací sály,které byly s velkou síní propojené dveřmi. Městskáspráva měla v novém objektu k dispozici ještě dalšídvě menší zasedací místnosti a 59 kanceláří. Věžsloužila jako telefonní a hodinová centrála, místnostpro akumulátory, sklady a spisový archiv. Půdní pro-stor zahrnoval prádelny s žehlírnami pro byty a ko-mory pro personál pohostinství. Velkou plochu zabí-raly provozní místnosti ve sklepě – kotelna, skladykoksu, elektrická rozvodna a další. Po třech stranáchbudovy bylo celkem dvanáct moderně zařízenýchobchodů se sklady. Mezi nájemci byly v době zahá-jení provozu radnice firmy Meinl, optika Kolbe, Měst-ské elektrické podniky nebo kadeřnictví Heidrich.

K architektonicky nejzajímavějším patřily prosto-ry určené k zábavě a odpočinku – vinárna, restaura-ce a kavárna. Radniční pohostinství tvořilo jedenpronajímaný celek, jehož nájemné bylo pravidel-ným a nezanedbatelným příjmem obce. Prvním pro-vozovatelem byl liberecký hoteliér Josef Mauder.Hlavní vstup měla pohostinství společný – v parteru

jihozápadní části budovy, v prostoru pod věží.Prosklenými dveřmi se vcházelo do vstupní předsíněa odtud po schodišti dolů do radničního sklípku ne-bo nahoru do kavárny.

Radniční sklípek tvořila restaurace a vinárna.Měly společnou šatnu a toalety pro návštěvníkyi provozní zázemí pro personál. Restaurace s výče-pem byla vybavena ve stylu lidových pivnic a i sespolkovou místností měla kapacitu tři sta třicet osob.Útulnou atmosféru umocňoval krb a dřevěný strop.Vinárna byla zařízena mnohem luxusněji. Štukovýstrop, stěny potažené sametem, dřevěné obkladya parketová podlaha vytvářely pocit dokonalé ele-gance. Středem probíhaly řady kulatých stolků s žid-lemi, při stěně byly otevřené boxy. Prostor uzavíralosvětlený taneční parket zčásti obložený zrcadlya vodotrysk s chrliči zasazenými do mramoru.

Kavárna s terasou měla kapacitu přes 550 osoba zabírala polovinu prvního poschodí. Na hlavní sálv místech dnešní obřadní síně volně navazoval men-ší sál restauračního typu v západním křídle s herna-mi a provozním zázemím. Šatna pro kavárnu bylav mezipatře. Kavárna měla vlastní sklep na pivo, sesuterénem ji spojoval výtah.

Kinosál patřil ve své době k největším a nejkvalit-něji vybaveným v Čechách. Se svou kapacitou vícejak tisíce míst k sezení sloužil také pro pořádáníkoncertů, varietních a zábavních představení.

Původní zařízení restaurace, kavárny, vinárnya biografu tvořilo komplex navržený důsledně vestylu art deco. Bohužel se nedochovalo a jeho podo-bu známe jen ze starých černobílých fotografiía z obsáhlé výkresové dokumentace.

Skutečnost, že Winter navrhl budovu i interiérysám a také je podle všeho sám nakreslil, se zdá býtz dnešního pohledu neuvěřitelná, ale na druhoustranu odtud patrně pramení jednota a stylová čisto-ta pojetí.

Z knihy Jablonecká radnice – příběh stavby 1931–1933 autorů J. Strnada, Z. Lukeše, J. Křížka a J. Ja-roše čerpala Markéta Hozová.

■ Karl Winterarchitekt (18. 8. 1894–19. 10. 1969)

Narodil se v Úpici u Trutnova v úřed-nické rodině. Původně se chtěl státmalířem, ale nakonec se rozhodl prostudium architektury u profesoraArthura Payra na pražské Německévysoké škole technické. Zajímal seo historii architektury a podnikl ně-kolik studijních cest, hlavně doItálie. Po ukončení studií působil naněmecké technice jako Payrův asis-tent. V roce 1927 získal místo profe-sora na Německé státní průmyslovéškole v Liberci, kde se usadil se svoumanželkou Marií.

Na přelomu dvacátých a třicátýchlet ho, vedle pedagogické činnosti naliberecké průmyslovce, plně zaměst-nával náročný projekt nové jablo-necké radnice (celkem vypracoval ko-lem tisíce plánů). V roce 1938 se stalředitelem Státní průmyslové školyv Děčíně. Toto místo však vzhledemk národnostním poměrům v rodiněmusel už o rok později opustit a od-stěhoval se i s rodinou do Vratislavi,kde učil na průmyslové škole.

Na sklonku války Winter museli s rodinou narychlo Vratislav opustita přišel tak o většinu majetku včetněsvého soukromého archivu. Vrátil sedo Liberce, kde se mu s pomocí přá-tel podařilo získat zaměstnání v ate-liéru liberecké pobočky znárodněnéprojekční firmy Brausewetter. Pozdě-ji pracoval jako vedoucí ateliéru v li-bereckém Stavoprojektu. Poválečnádoba však kvalitní architektuře přílišnepřála a Winter se už k žádným vý-znamným projektům nedostal. V le-tech 1956–58 působil na Střední prů-myslové škole stavební v Liberci a aždo odchodu do penze pracoval v pro-jekční kanceláři libereckého Stavo-kombinátu. V šedesátých letech sevrátil ke své zálibě, kreslil série kra-jinářských studií z toulek po rodnémkraji s motivy venkovských staveb,chalup a kostelů.

V minulém čísle jsme se věnovali stavbě radnice, pojďme se tentokrát projít jejím interiéremv době, kdy se otevřela Jablonečanům.

Karl Winter

150 LET MùSTA JABLONEC NAD NISOU prosinec 2016

(I I)

■ Výtvarné umění 60.–80. let 20. století ve veřejném prostoru Jablonce – X. díl

Autor Dominik Strnad

Na počátku šedesátých let byl zprovozněnkomplex budov Podniku zahraničního ob-chodu Jablonex, postavený podle projektuStátního ústavu pro projektování lehkéhoprůmyslu v tehdejším Gottwaldově, dnesopět Zlíně.

Budovy s přiznanou skeletovou konstrukcí ku-latých sloupů a vyzdívaných parapetů v soběnesou ozvěnu baťovských továren. Studie histo-rika architektury Petra Freiwilliga, publikova-ná mimo jiné na: jablonec-gablonz.net, doklá-

dá, že zlínský stavební koncept měl na pováleč-nou architekturu Jablonce výrazný vliv.

Na rozdíl od volné modernistické kompoziceZávodu na kovovou bižuterii na druhé straněpřehrady je starší areál Jablonexu kompono-ván symetricky v neoklasicistním duchu. Ad-ministrativní objekty orientované do Palackéhotřídy vytvářejí tzv. čestný dvůr, jehož reprezen-tativní uspořádání se začalo objevovat u zámkůa paláců již v 16. století. Dominantou tohotoprostoru se stala třídílná plastika na motivybroušených perel od Slavoje Nejdla.

Interiéry zdobila díla předních, v regionu ži-jících umělců – Jaroslavy Brychtové a StanislavaLibenského, Miroslava Klingra, Jana Novotné-ho, Josefa Hýska, Václava Pokorného, Pavla Šul-ce, Ladislava Karouška, Květy Kovářové a dal-ších. Postupem času však byla většina z nichrozprodána či rozkradena. Prachem zčernalékamenné perly v předprostoru tak zůstaly po-sledním dokladem velkorysé snahy o celkovouestetickou hodnotu areálu.

Dramaticky výraznějším nánosem, než je pa-tina plastiky, dnes trpí celá reprezentativníkompozice objektu. Vstupní průčelí bylo deval-vováno na nosič velkoformátových reklam, kte-ré nejenže popírají charakter samotné budovy,ale především svou nesourodou směsí křičících

nápisů snižují vizuální kulturu celého okolí.Tzv. vizuální smog, tedy nekontrolované vrst-vení reklamních a jiných grafických prvků veveřejném prostoru, je v evropských i mnohačeských městech regulován. Města si tím chrá-ní svůj autentický výraz před univerzálníma agresivním jazykem reklamy. V Jablonci sezatím před vizuálním gulášem na domech, plo-tech a zábradlích bohužel nechráníme.

Za spolek PLACJan Picko a Jakub Chuchlík

Perličky na dně vizuálního smogu

Foto archiv spolek PLAC Foto archiv spolek PLAC

(I I I)

150 LET MùSTA JABLONEC NAD NISOU prosinec 2016

Egyptská pošta v Bezručově ulici■ Jablonecké maličkosti XI.

Ještě před nějakými dvaceti lety působilyozdoby ve stylu pozdního art deco na fasá-dách jabloneckých prvorepublikových vil ažpříliš stroze. Jde o ony ostře řezané motivyneexistujících květin, nevysvětlitelných geo-metrických obrazců a poněkud hranatýchzvířátek.

Působily zvláštně v sousedství někdy až přílišrealistických výjevů ozubených kol, tiskař-ských lisů či nebeských znamení, které častov ornamentálním zpracování nesly nějakýskrytý význam, vztah k majiteli domu, jehopráci či zálibám. Pro ty, co v sousedství vil vy-rostli, tvořily tyto ornamenty střípky krajinydětství, které v dospělosti vytvářejí pocit domo-va. Až paradoxní je, že pováleční Češi vyrostlímezi artdecovými vilami v okolí jabloneckýchVrchlického sadů mohou onen pocit nečekanězažít i v některých místech na předměstíchDrážďan či Berlína. Stojí tam velmi podobnédomy, s obdobně ostrými, až pohled probodá-vajícími ornamenty, jaké vytvářel v podhůříJizerských hor například architekt FranzRadetzky.

Pro příchozí z českého vnitrozemí vily s tako-vou výzdobou fasád naopak navozují dojem ja-kési německé přísnosti, možná až přílišné tou-hy po nezdobné jednoduchosti. Strohosti, kterápřes zcela hladké stěny touží alespoň po něja-kém maličkém šperku v podobě motivu přinej-menším zvláštního. Českému oku, naladěnémuponejvíce na historizující a secesní architektu-ru měst i vesnic dole „v kraji“, tu a tam zpest-řené nějakým tím barokním kostelem či rene-sančním letohrádkem, prostě dlouhá desetiletínepřišly malebné. Byly tak nějak cizí a chladné.

Čas plyne, jablonecké vily z konce dvacátýchlet zestárly do půvabu. I ony podivné kytkya ornamenty najednou jsou oku současníkovulahodící. Pomalu se stávají jedním z velkýchuměleckých témat, která čekají, až budou po-zdvižena třeba některým z mladých historikůumění. Ti v nich pak mohou narazit na onulehkou hravost významu jednotlivých symbolů,u nichž člověk nikdy neví, jestli představujíNĚCO, nebo naopak naprosté NIC. Artdecovéornamenty se totiž pořád tváří jenom jako or-namenty, ale kdo dokáže proniknout do jejichhloubky, zjistí, že někdy je v nich skryt významnaprosto nečekaný…

Tak třeba nepříliš nápadný, ale památkověchráněný dům č. 63 v ulici Petra Bezruče. Proexportéra jabloneckého zboží Adalberta Brau-na a jeho ženu Martu byl v tehdejší ulici Glass-chleifergasse čili Brusičská navržen roku 1928významným jabloneckým architektem a stavi-telem Maxem Dautem (1887–1961).

Adalbert Braun byl jabloneckým exportéremz Anenské ulice č. 5. Zajímavé je, že adresářobyvatel z roku 1939 jej již ve vile neuvádí.A plány ve stavebním archivu znázorňují jejípřestavbu na úřadovnu v roce 1941. Když sik tomu přičteme text Geschichte der Juden inGablonz od Siegmunda Urabina, kde se stejno-jmenný muž objevoval coby zástupce zdejší ži-dovské samosprávy nejen pod jménem Adal-bert, ale i pod jeho maďarským ekvivalentemBela, je nám jasné, proč Braunovi již mezi oby-vateli Jablonce nefigurují. Podařilo-li se jim za-chránit se v emigraci, či skončili v nacistickýchlágrech, prozatím nevíme…

Při bližším zkoumání ornamentů na přednífasádě Braunovy vily citlivému pohledu ne-unikne, že geometrické vzory křížené zdes rostlinným dekorem mají na svém konci vždytečku. Jako kdyby měly tvořit nějakou větu. Přivodorovném natočení je to ještě znatelnější –tento dekor vzdáleně připomíná arabský nápis.Zručný arabista v něm nedávno rozluštil nápisEGYPTSKÁ POŠTA, umělecky zpracovaný ovšemaž téměř k nečitelnosti, jak prý je ve zdobnéarabské kaligrafii obvyklé.

Nezbývá než si zaspekulovat. Že by pan ex-portér Braun vyvážel své skleněné zboží doEgypta a za ozdoby své vily si objednal nápisz dopisu exotického obchodního partnera?Nebo byl naopak pan architekt Daut nadšenýmfilatelistou, a přestože na projektu do místozdob nakreslil běžné rostlinné dekory, nadům poté navrhl písmo z nějaké známky s py-ramidami a velbloudy? Artdecový motiv na vilev ulici Petra Bezruče část svého tajemství stálepevně skrývá…

Marek Řeháček

Na konec letošního roku připravila Městskágalerie MY pro potěšení dospělých i dětskýchnávštěvníků výstavu s vánoční atmosférou.

K Vánocům dříve neodmyslitelně patřily loutkya loutková divadla, která byla ve své době dár-kem, jenž dokázal udělat dětem tu největšíradost. Dnes jsou kdysi tak rozšířená rodinnádivadla spíše sběratelskou vzácností.

Největší rozmach zažilo rodinné loutkové di-vadlo v první polovině 20. století. Hrálo se v do-mácnostech i ve školách. Díky této tradici sepozději zrodilo české moderní loutkové divadloa český loutkový film, který si získal meziná-rodní věhlas.

Na výstavě budou k vidění kompletní loutko-vá divadla i jednotlivé loutky včetně oblíbené

postavy Kašpárka. Všechny exponáty jsou zesbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséradokumentaristy Pavla Jiráska z Brna. Po třiceti

letech systematického sběratelského zájmu jejejich sbírka ucelenou kolekcí zaměřenou pře-devším na rodinné a spolkové divadlo od konce19. století až do roku 1950. Oba sběratelé o his-torických loutkách také píší a účastní se řadyvýstavních projektů u nás i v cizině.

Název výstavy připomíná oblíbenou hru čes-kých loutkářů o Faustovi, v níž vystupuje Kaš-par se svým příznačným zvoláním „pidlukepadluke“. Výstava, která zaujme dětské i dospě-lé návštěvníky, obdivovatele loutek i milovníkypohádkových příběhů, bude probíhat do konceúnora příštího roku. Na zahájení 6. prosincebude v galerii přítomen opravdový Kašpárek,který oživne pod rukama loutkoherce MarkaSýkory z libereckého Naivního divadla.

(MGMY)

Vánoce s Kašpárkem v galerii

Kresba Petr Ferdyš Polda

Přáli jste si někdy stát se vánoční ozdobou?Nebo alespoň vidět na vlastní oči, jak tentokřehký symbol Vánoc vzniká?

Teď si to budete moci dokonce na vlastní kůživyzkoušet. Muzeum skla a bižuterie v Jabloncinad Nisou připravilo interaktivní výstavu právěna toto téma. Malé i velké děti si mohou v do-provodu Skřítka Zdobílka projít jednotlivá za-stavení a samy se proměnit v blyštivou vánočníozdobu.

Na výstavě budou k vidění například i stro-mečky plné skleněných vánočních ozdob od

současných výrobců a netradičních kouskůstvořených výtvarníky.

„Naše muzeum spravuje největší veřejnousbírku vánočních ozdob na světě. Během po-sledních pěti let jsme veřejnosti v tematickýchvýstavách představili více než 10 000 vzorůz naší kolekce. Nastal čas na změnu, a protojsme se rozhodli spojit prezentaci ozdob s in-teraktivní částí spojující hru s poznáním,“ ob-jasnila kurátorka sbírky Dagmar Havlíčková.Výstavu Já, ozdoba můžete v Muzeu skla a bižu-terie v Jablonci nad Nisou navštívit od 25. listo-padu 2016 do 9. dubna 2017.

Ozdobou se můžete stát i vy

Foto archiv MSB Jablonec

Foto archiv MGMY

(IV)

150 LET MùSTA JABLONEC NAD NISOU prosinec 2016

Po celý rok děti z mateřských škol kreslilyobrázky v soutěži Malujte s námi historiiměsta, která v Jabloneckém měsíčníku pro-bíhala v rámci oslav 150. výročí povýšeníJablonce nad Nisou na město.

Každý měsíc vyšly na čtvrté straně přílohy úko-ly, které děti ztvárnily prostřednictvím své fan-tazie. Do redakce přišlo v průběhu roku vícejak 400 překrásných obrázků. Děti kreslily jab-loneckou radnici, divadlo, lyžaře na Jizersképadesátce, ohňostroj nad přehradou, tramvajespojující Jablonec a Liberec, pohádkové posta-

vy, rytíře Rüdigera, vánoční strom a dárky, kte-ré si přály od Ježíška.

Autory tří nejhezčích obrázků jsme i s jejichvýtvory vždy vyfotili a zveřejnili na stránkáchJabloneckého měsíčníku.

Každý měsíc jsme část nejlepších prací vysta-vili v městské knihovně. Od 27. listopadu do3. prosince byly obrázky, které nám do redakcedošly, vystaveny ve foyer jabloneckého Euro-centra. Ty pak viděly nejen děti mateřskýchškol, které se na ně přišly podívat, ale i rodinnípříslušníci autorů a návštěvníci kulturního za-řízení.

Všem, kteří se na soutěži podíleli, dětem, uči-telkám mateřských škol, ale i rodičům, děkuje-me za celoroční spolupráci, byť jsme si vědomi,že často kreslení narušilo koncepci výuky jed-notlivých mateřinek.

Nezbývá nic jiného než vyhodnotit poslednízadání, kterým bylo nakreslit vánoční stromnebo dárek, který by si děti přály dostat od Je-žíška. Do redakce opět přišlo mnoho krásnýchobrázků, z nichž jsme vybrali tři, jež se námnejvíce líbily. Autoři obrázků jsou Tereza Kolo-níková (MŠ Pod Lesem), Adélka Ulrychová (MŠPampeliška) a Sofie Rychtářová (MŠ Jablůňka).

Malujte s námi historii města

Statutární město Jablonec nad Nisou si v ro-ce 2016 připomíná několik významných vý-ročí: 660 let od první zmínky o osadě, 150 letod povýšení Jablonce na město, 110 let měst-ského znaku.

Městská knihovna ve spolupráci s redakcíJabloneckého měsíčníku vyhlásila soutěž v ro-dinném kvízu Znáte – víte – tušíte. V deseti čís-lech (leden–listopad) městského zpravodajea na webových stránkách Městské knihovnyJablonec nad Nisou www.knihovna.mestojab-lonec.cz byly zveřejněny kvízové otázky.

Ze správných odpovědí byli každý měsíc vy-losováni tři výherci, kteří obdrželi upomínkovépředměty v oddělení pro děti a mládež. Úspěšnířešitelé všech deseti kol byli zařazeni do závě-rečného slosování, jež se uskuteční 14. prosin-ce v 15.00 hodin v audiovizuálním sále knihovny.

Vítězové listopadového kvízu: Věra Jiřišťová,Helena Rudolfová, Anna Šikolová

Soutěže koordinovala městská knihovna v čeles ředitelem Zbyňkem Dudou, kterému jsme nazávěr položili několik otázek.

Kdo vymýšlel otázky do kvízu?Otázky vymýšlela Jitka Nosková, která nad je-jich přípravou trávila poměrně dost času. Proněkteré dotazy čerpala podklady a fotografiemimo jiné z fondů Státního okresního archivuJablonec nad Nisou. Organizačně se na soutěžipodílely i knihovnice z oddělení pro děti a mlá-dež.

Kolik chodilo v průměru odpovědí?Jednalo se řádově o desítky čtenářů měsíčníku.Někteří využívali elektronické možnosti odpo-vědět, jiní korespondenční. Ne všechny odpově-

di byly vždy správné, byť se někomu soutěžzdála lehká.

Kvíz s měsíčníkem končí, ale knihovna dálpořádá své soutěže, jaké?S měsíčníkem se zcela nerozejdeme, v příštímroce chceme jeho prostřednictvím pokračovat.Forma bude malinko jiná a odpovídat budemožné pouze prostřednictvím našich webo-vých stránek. Mimo to pořádáme celoročnísoutěže pro nejmenší, a to luštitelské O Zlatoumakovici, čtenářskou soutěž Lovci perel, kdeúkolem čtenářů je přečíst co nejvíce knih,označených perlou, získat korálek a čtenář

s nejdelším náhrdelníkem získá cenu. V průbě-hu roku pořádáme i fotografické soutěže a vespolupráci se statutárním městem Jabloncemorganizujeme literární soutěže.

Podporujeme také klání knihoven EuroregionuNisa – Krakonoš Krabat – znáte je? V knihovnětaké pořádáme různé besedy a nově zde mámevýstavu polského fotografa Szymona Bialice,který žije v srdci malebných západních Sudeta je nadšený horský poutník – odtud se vzalajeho láska k fotografování krajiny. Dílo Szy-mona Bialice je pak výsledkem smyslu pro krá-su přírody a zájmu o technické aspekty foto-grafie.

Kvíz pro celou rodinu

Tereza Koloníková Adélka Ulrychová Sofie Rychtářová

Foto 3 x Jiří Endler

Foto Szymon Bialic