187/2006

Sbrka zkonR Pedpis . 187/2006 Sb.Zkon o nemocenskm pojitn

Znn 01.01.2015

187 ZKON ze dne 14. bezna 2006 o nemocenskm pojitn Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

ST PRVN VODN USTANOVEN 1

Rozsah psobnosti (1) Tento zkon upravuje nemocensk pojitn (dle jen "pojitn") pro ppad doasn pracovn neschopnosti, nazen karantny, thotenstv a matestv a oetovn lena domcnosti nebo pe o nj a organizaci a provdn pojitn. Provdnm pojitn se rozum t posuzovn zdravotnho stavu pro ely pojitn. (2) Pojistn na pojitn upravuje zvltn prvn pedpis1). (3) Tento zkon se pouije na prvn vztahy, kter nejsou upraveny pmo pouitelnm pedpisem Evropskch spoleenstv v oblasti pojitn2).

2 ast na pojitn Pojitn se astn fyzick osoby

a) povinn, jde-li o osoby uveden v 5 psm. a), b) dobrovoln, jde-li o osoby uveden v 5 psm. b) nebo o zahranin zamstnance [ 3 psm. q)].

3 Vymezen nkterch pojm V tomto zkonse rozum

a) pojitncem fyzick osoba, kter je astna pojitn; za pojitnce se povauje t fyzick

Ze dne 14.03.2006stka 64/2006innost od 01.01.2009 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187

SbrkazkonR187/2006Sb.

Strnka1/115

osoba po zniku pojitn, pokud j plyne ochrann lhta ( 15), uplatuje nrok na dvku pojitn (dle jen "dvka") nebo dvku pobr, b) zamstnavatelem prvnick osoba nebo fyzick osoba, kter zamstnvaj alespojednoho zamstnance, organizan sloka sttu, v n jsou zaazeni zamstnanci v pracovnm pomru nebo inn na zkladdohody o pracovn innosti nebo dohody o proveden prce, sluebn ad, v nm je sttn zamstnanec zaazen k vkonu sttn sluby, vznice a vazebn vznice (dle jen "vznice"), v nich vykonv trest odnt svobody odsouzen zaazen do prce, stavy pro vkon zabezpeovac detence, v nich vykonv zabezpeovac detenci osoba zaazen do prce, a tvary, sloky nebo jin organizan sti bezpenostnch sbor nebo ozbrojench sil esk republiky, kter vyplcej pslunkm bezpenostnch sbor3) sluebn pjem nebo vojkm z povoln4) plat, poppadorganizan sloky sttu nebo prvnick osoby, v nich jsou k plnn sluebnch kolvyslni pslunci bezpenostnch sbornebo zaazeni vojci z povoln, (dle jen "sluebn tvar"), c) sdlem zamstnavatele

1. u prvnick osoby jej sdlo nebo sdlo jej organizan sloky, kter je zapsna v obchodnm rejstku, poppad v jinm zkonem urenm rejstku nebo jin zkonem upraven evidenci; sdlem organizan sloky se rozum adresa jejho umstn, 2. u fyzick osoby msto jejho trvalho pobytu5), a jde-li o cizince, msto hlenho pobytu6) v esk republice; u osoby, kter nem hlen ani trval pobyt v esk republice, msto jejho podnikn na zem esk republiky a v ppad, e takov osoba na zem esk republiky nepodnik, avak zamstnv pro svou potebu zamstnance, msto vkonu prce tchto zamstnanc, 3. u organizan sloky sttu a sluebnho adu jejich sdlo stanoven zvltnm prvnm pedpisem, poppadstatutem nebo obdobnm pedpisem,

d) mzdovou trnou tvar zamstnavatele, ve kterm je vedena evidence mezd nebo platzamstnanc; je-li zamstnavatelem stt, rozum se mzdovou trnou tvar pslun organizan sloky sttu, ve kterm je vedena evidence plat, e) zapoitatelnm pjmem pjem, kter se podle zvltnho prvnho pedpisu1) zahrnuje do vymovacho zkladu pro pojistn na dchodov pojitn, f) dosaenm pjmem zapoitateln pjem ztovan zamstnanci do kalendnho msce, g) zamstnnm innost zamstnance pro zamstnavatele, ze kter mu plynou nebo by mohly plynout od zamstnavatele pjmy ze zvisl innosti, kter jsou nebo by byly, pokud by podlhaly zdann v esk republice, pedmtem dan z pjm podle prvnho pedpisu upravujcho danz pjma nejsou od tto danosvobozeny, h) osobou samostatnvdleninnou fyzick osoba povaovan za osobu samostatnvdleninnou pro ely dchodovho pojitn podle zvltnho prvnho pedpisu7), i) samostatnou vdlenou innost innost povaovan za samostatnou vdlenou innost pro ely dchodovho pojitn podle zvltnho prvnho pedpisu, a to vetnspoluprce pi vkonu samostatn vdlen innosti8), j) pojitnou innost zamstnn vykonvan za podmnek zakldajcch ast na pojitn, samostatn vdlen innost, pokud se osoba samostatn vdlen inn na zkladvkonu tto innosti pihlsila k asti na pojitn, a zamstnn zahraninho zamstnance, pokud se pihlsil k asti na pojitn, k) podpr dobou doba, po kterou m bt podle tohoto zkona vyplcena dvka, l) sociln udlost, s n tento zkon spojuje vznik nroku na dvku, vznik doasn pracovn neschopnosti, nazen karantny9), vznik poteby oetovn nebo pe o lena domcnosti, nstup na penitou pomoc v matestv a peveden zamstnankyn na jinou prci, sttn


Strnka2/115

zamstnankynna jin sluebn msto nebo ustanoven pslunice na jin sluebn msto, m) porodem takov ukonen thotenstv, pi kterm je do matriky narozen zapsno narozen dtte, n) domckm zamstnancem zamstnanci, kte nepracuj na pracoviti zamstnavatele, ale podle dohodnutch podmnek vykonvaj sjednan prce doma nebo na jinm mst a v pracovn dob, kterou si sami rozvrhuj, o) smluvnm zamstnancem zamstnanec zamstnavatele, jeho sdlo je na zem sttu, s nm esk republika neuzavela mezinrodn smlouvu o socilnm zabezpeen (dle jen "zahranin zamstnavatel"), je-li inn v esk republice u smluvnho zamstnavatele, p) smluvnm zamstnavatelem prvnick nebo fyzick osoba, kter m ve smyslu psmene c) sdlo na zem esk republiky a u n jsou v esk republice inn zamstnanci zahraninho zamstnavatele povaovan v esk republice za smluvn zamstnance, pokud podle smlouvy uzaven se zahraninm zamstnavatelem jsou pjmy smluvnch zamstnancvyplceny smluvnm zamstnavatelem nebo jsou smluvnm zamstnavatelem uhrazovny zahraninmu zamstnavateli, q) zahraninm zamstnancem zamstnanec zahraninho zamstnavatele, je-li inn v esk republice ve prospch zahraninho zamstnavatele, r) sttem, s nmesk republika uzavela mezinrodn smlouvu o socilnm zabezpeen, mimo tchto stttlensk stty Evropsk unie, s) lenskm sttem Evropsk unie t stt, kter nen lenem Evropsk unie, avak aplikuje pedpisy Evropsk unie o koordinaci systmsocilnho zabezpeen10), t) mezinrodn smlouvou o socilnm zabezpeen smlouva o socilnm zabezpeen, kter obsahuje ustanoven o pouvn prvnch pedpispi vdlen innosti na zem druhho smluvnho sttu, v) domcnost spoleenstv fyzickch osob, kter spolu trvale ij a spolenuhrazuj nklady na sv poteby, w) prac prce, pracovn nebo obdobn innost, funkce nebo sluba, x) dobou zamstnn obdob od potku vkonu innosti zamstnance pro zamstnavatele do konce obdob, v nm tato innost mla nebo mohla bt vykonvna.

4 Druhy dvek Z pojitn se poskytuj tyto dvky:

a) nemocensk, b) penit pomoc v matestv, c) oetovn, d) vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv.

ST DRUH AST NA POJITN HLAVA I

OKRUH POJITNCH OSOB 5

Pojitn jsou pi splnn podmnek stanovench v tomto zkonastni:


Strnka3/115

a) zamstnanci, jimi se pro ely tohoto zkona rozum 1. zamstnanci v pracovnm pomru, 2. pslunci Policie esk republiky, Hasiskho zchrannho sboru esk republiky, Celn sprvy esk republiky, Vzesk sluby esk republiky, Generln inspekce bezpenostnch sbor, Bezpenostn informan sluby a adu pro zahranin styky a informace3) a vojci z povoln4) (dle jen "pslunci"), 3. sttn zamstnanci podle zkona o sttn slub, 4. lenov drustva, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro drustvo prci, 5. zamstnanci inn na zkladdohody o pracovn innosti a zamstnanci inn na zkladdohody o proveden prce, 6. pracovnci v pracovnm vztahu uzavenm podle cizch prvnch pedpis, 7. soudci, 8. lenov zastupitelstev zemnch samosprvnch celka zastupitelstev mstskch st nebo mstskch obvodzemnlennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy, kte jsou pro vkon funkce dlouhodobuvolnni nebo kte ped zvolenm do funkce lena zastupitelstva nebyli v pracovnm pomru, ale vykonvaj funkci ve stejnm rozsahu jako dlouhodobuvolnn lenov zastupitelstva, 9. poslanci Poslaneck snmovny a sentoi Sentu Parlamentu esk republiky, 10. lenov vldy, prezident, viceprezident a lenov Nejvyho kontrolnho adu, lenov Rady pro rozhlasov a televizn vysln, pedseda Energetickho regulanho adu, lenov Rady stavu pro studium totalitnch reim, lenov Rady eskho telekomunikanho adu, finann arbitr, zstupce finannho arbitra, Veejn ochrnce prv a zstupce Veejnho ochrnce prv, 11. fyzick osoby, kter jsou podle zvltnho zkona jmenovny nebo voleny do funkce vedoucho sprvnho adu nebo do funkce statutrnho orgnu prvnick osoby zzen zvltnm zkonem12), poppad do funkce zstupce tohoto vedoucho nebo statutrnho orgnu, pokud je tmto vedoucm nebo statutrnm orgnem pouze jedin osoba, a jmenovnm nebo volbou tmto osobm nevznikl pracovn nebo sluebn pomr, a fyzick osoby, kter podle zvltnho zkona vykonvaj veejnou funkci mimo pracovn nebo sluebn pomr, pokud se na jejich pracovn vztah vztahuje ve stanovenm rozsahu zkonk prce a nejsou uvedeny v bodech 7 a 10 a 18, 12. dobrovoln pracovnci peovatelsk sluby, 13. osoby peujc o dta osoby, kter jsou vedeny v evidenci osob, kter mohou vykonvat pstounskou pi na pechodnou dobu, je-li tmto osobm vyplcena odmna pstouna podle zkona o sociln-prvn ochran dt13) (dle jen osoba peujc a osoba v evidenci), 14. odsouzen ve vkonu trestu odnt svobody zaazen do prce a osoby ve vkonu zabezpeovac detence zaazen do prce, 15. osoby inn v pomru, kter m obsah pracovnho pomru, avak pracovn pomr nevznikl, nebonebyly splnny podmnky stanoven pracovnprvnmi pedpisy pro jeho vznik, 16. spolenci a jednatel spolenosti s ruenm omezenm a komanditist komanditn spolenosti, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro ni prci, a editel obecn prospn spolenosti, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonvaj pro ni prci,


Strnka4/115

17. prokurist, 18. lenov kolektivnch orgnprvnick osoby, kte nejsou uvedeni v bodech 1 a 10, 20 a 21, 19. likvidtoi, 20. vedouc organizanch sloek prvnick osoby uvedench v 167c, jejich msto vkonu prce je trvale v esk republice, 21. osoby poven obchodnm vedenm na zkladsmluvnho zastoupen, 22. fyzick osoby neuveden v bodech 1 a 21, s vjimkou lenzastupitelstev zemnch samosprvnch celk a zastupitelstev mstskch st nebo mstskch obvodzemnlennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy, kte nejsou pro vkon funkce dlouhodobuvolnni nebo kte nevykonvaj funkci ve stejnm rozsahu jako dlouhodobuvolnn lenov zastupitelstva, v dob zamstnn, pokud jim v souvislosti se zamstnnm plynou nebo by mohly plynout pjmy ze zvisl innosti, kter jsou nebo by byly, pokud by podlhaly zdann v esk republice, pedmtem dan z pjmu podle zvltnho prvnho pedpisu75) a nejsou od tto danosvobozeny,

b) osoby samostatnvdleninn. HLAVA II

AST ZAMSTNANCNA POJITN 6

Podmnky asti zamstnancna pojitn (1) Zamstnanci jsou astni pojitn, jestlie

a) vykonvaj zamstnn 1. na zem esk republiky; za vkon zamstnn na zem esk republiky se povauje i pechodn vkon prce mimo zem esk republiky, je-li msto vkonu prce trvale v esk republice, nebo 2. v cizinpro zamstnavatele se sdlem na zem esk republiky, pokud msto vkonu prce je trvale v cizina nejsou povinn astni dchodovho pojitn podle pedpissttu, ve kterm trvale vykonvaj zamstnn, a maj trval pobyt na zem esk republiky nebo jinho lenskho sttu Evropsk unie, a

b) sjednan stka zapoitatelnho pjmu z tohoto zamstnn za kalendn msc in aspostku rozhodnou pro ast na pojitn (dle jen "rozhodn pjem").

(2) Rozhodn pjem in 2 500 K. stka rozhodnho pjmu se zv od 1. ledna kalendnho roku, pokud jedna desetina souinu veobecnho vymovacho zkladu stanovenho podle zkona o dchodovm pojitn, kter o dva roky pedchz tomuto kalendnmu roku, a pepotacho koeficientu stanovenho podle zkona o dchodovm pojitn pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu bude po zaokrouhlen na celou ptisetkorunu smrem dol vy ne dosud platn stka rozhodnho pjmu; rozhodn pjem se stanov ve vi tto desetiny po tomto zaokrouhlen. Vi rozhodnho pjmu stanovenho podle vty druh vyhlauje Ministerstvo prce a socilnch vc ve Sbrce zkonsdlenm. (3) Zahranin zamstnanec je asten pojitn, pokud je podle zkona o dchodovm pojitn dobrovoln asten dchodovho pojitn jako zamstnanec zahraninho zamstnavatele73) a na pedepsanm tiskopisu se pihlsil k pojitn.


Strnka5/115

(4) Ustanoven odstavc1 a 3 se nevztahuj na zamstnance inn na zkladdohody o proveden prce.

7 Pojitn pi zamstnn malho rozsahu (1) Zamstnnm malho rozsahu se rozum zamstnn, v nm nen splnna podmnka uveden v 6 odst. 1 psm. b), nebo sjednan stka zapoitatelnho pjmu z tohoto zamstnn je ni ne rozhodn pjem nebo zapoitateln pjem nebyl sjednn vbec. (2) Pi vkonu zamstnn malho rozsahu je zamstnanec pojitn jen v tch kalendnch mscch po dobu trvn takovho zamstnn, v nich doshl stky zapoitatelnho pjmu z tohoto zamstnn aspove vi rozhodnho pjmu. (3) Zapoitateln pjem ztovan zamstnavatelem a po skonen doby zamstnn malho rozsahu se povauje pro ely pojitn za pjem ztovan do kalendnho msce, v nm tato doba zamstnn skonila. (4) Zamstnanci jsou astni pojitn t, pokud zamstnanec vykonval v kalendnm msci u tho zamstnavatele vce zamstnn malho rozsahu a hrn zapoitatelnch pjmz tchto zamstnn doshl v kalendnm msci aspostku rozhodnho pjmu; zamstnanci jsou astni pojitn nejve po dobu trvn takovch zamstnn v tomto kalendnm msci. Za tho zamstnavatele se pitom povauje t prvn nstupce zamstnavatele.

7a Pojitn zamstnancinnch na zkladdohody o proveden prce (1) Zamstnanci inn na zklad dohody o proveden prce jsou astni pojitn, jestlie spluj podmnku uvedenou v 6 odst. 1 psm. a) a byl jim ztovn zapoitateln pjem v stce vy ne 10000 K. (2) Zamstnanci inn na zkladdohody o proveden prce jsou astni pojitn jen v tch kalendnch mscch po dobu trvn tto dohody, do nich jim byl ztovn zamstnavatelem zapoitateln pjem z dohody o proveden prce ve vi uveden v odstavci 1; ustanoven 7 odst. 3 plat zde obdobn. (3) Zamstnanec inn na zkladdohody o proveden prce je asten pojitn t, jestlie vykonval v kalendnm msci u tho zamstnavatele vce dohod o proveden prce a hrn zapoitatelnch pjmz tchto dohod podle odstavce 2 doshl v kalendnm msci aspostku uvedenou v odstavci 1; zamstnanec je asten pojitn nejve po dobu trvn takovch zamstnn v tomto kalendnm msci. Za tho zamstnavatele se pitom povauje t prvn nstupce zamstnavatele.

8 Soubh pojitn z vce zamstnn Vykonv-li zamstnanec vce zamstnn, z nich kad zakld ast na pojitn, je pojitn z kadho z tchto zamstnn. Je-li vak spolenk spolenosti s ruenm omezenm souasn jednatelem te spolenosti s ruenm omezenm, je pojitn z tchto innost jen jednou. Vykonv-li len zastupitelstva zemnho samosprvnho celku, zastupitelstva mstsk sti nebo mstskho obvodu zemnlennch statutrnch mst nebo hlavnho msta Prahy soubnvce funkc pro tent zemn samosprvn celek, za kter je odmovn, je z nich pojitn jen jednou; to plat obdobnpro osobu, kter je lenem vce kolektivnch orgnzemnho samosprvnho celku nebo orgnzzench jeho orgny.

9


Strnka6/115

Vynt zamstnancz pojitn (1) Z pojitn jsou vyati zamstnanci vykonvajc zamstnn v esk republice pro

a) zamstnavatele, kter pov diplomatickch vsad a imunit, pokud jsou astni pojitn v jinm stt, b) mezinrodn organizaci, pokud jsou astni pojitn prostednictvm tto mezinrodn organizace a psemn prohls orgnu nemocenskho pojitn, e chtj bt z tohoto dvodu vyati z pojitn v esk republice; toto prohlen podvaj zamstnanci orgnu nemocenskho pojitn prostednictvm mezinrodn organizace, pro ni vykonvaj zamstnn.

(2) Z pojitn jsou dle vyaty osoby, kter nejsou obany esk republiky nebo obany Evropsk unie a jsou zamstnny v esk republice bez platnho oprvnn k pobytu na zem esk republiky podle jinho prvnho pedpisu6).

10 Vznik a znik pojitn zamstnanc (1) Pojitn vznik zamstnanci dnem, ve kterm zaal vykonvat prci pro zamstnavatele, a zanik dnem skonen doby zamstnn, pokud se nestanov jinak v odstavcch 2 a 3. (2) U zamstnance v pracovnm pomru se za den, ve kterm tento zamstnanec zaal vykonvat prci, povauje t den pede dnem zapoet vkonu prce, za kter psluela nhrada mzdy nebo platu nebo za kter se mzda nebo plat nekrt. (3) Pojitn vznik u

a) smluvnho zamstnance dnem, ve kterm zaal vykonvat prci pro smluvnho zamstnavatele, a zanik dnem skonen vkonu prce pro smluvnho zamstnavatele, b) soudce dnem nstupu do funkce a zanik dnem skonen vkonu funkce soudce, c) lenzastupitelstev zemnch samosprvnch celka zastupitelstev mstskch st nebo mstskch obvod zemn lennch statutrnch mst a hlavnho msta Prahy dnem, od nho nle odmna za vkon funkce, a zanik dnem skonen tto funkce nebo znikem mandtu lena zastupitelstva; pln-li dosavadn starosta, mstostarosta, primtor, nmstek primtora nebo len rady zemnho samosprvnho celku, mstsk sti nebo mstskho obvodu zemn lennho statutrnho msta nebo hlavnho msta Prahy sven pravomoci po uplynut volebnho obdob do zvolen novho starosty, mstostarosty, primtora, nmstka primtora nebo rady zemnho samosprvnho celku, mstsk sti nebo mstskho obvodu zemn lennho statutrnho msta nebo hlavnho msta Prahy a je mu vyplcena odmna za vkon funkce, trv mu ast na pojitn jetpo dobu, po kterou mu nle tato odmna; to plat obdobn pro hejtmana kraje, nmstka hejtmana kraje, primtora hlavnho msta Prahy a nmstka primtora hlavnho msta Prahy, d) poslance Poslaneck snmovny a sentora Sentu Parlamentu esk republiky dnem zvolen a zanik dnem zniku mandtu, e) osoby peujc a osoby v evidenci dnem, od nho nle odmna pstouna podle zkona o sociln-prvn ochrandt13), a zanik dnem, od nho tato odmna nenle z jinch dvod, ne je doasn pracovn neschopnost nebo nazen karantna, f) odsouzenho dnem zaazen do prce a zanik dnem odvoln z vkonu prce, g) spolenka spolenosti s ruenm omezenm a komanditisty komanditn spolenosti, jestlie mimo pracovnprvn vztah vykonv pro ni prci, dnem, ve kterm zaal konat prci pro spolenost, a zanik dnem ukonen vkonu tto prce, h) osoby poven obchodnm vedenm na zkladsmluvnho zastoupen dnem uvedenm


Strnka7/115

v poven k obchodnmu veden a zanik dnem zruen tohoto poven, i) likvidtora dnem jmenovn a zanik dnem ukonen vkonu funkce.

(4) Jestlie sjednan stka zapoitatelnho pjmu pestane dosahovat rozhodnho pjmu z dvodu

a) zmny sjednan stky zapoitatelnho pjmu, zanik ast zamstnance na pojitn dnem pedchzejcm dni, od kterho k tto zmndolo, b) zven rozhodnho pjmu podle 6 odst. 2 vty druh, zanik ast zamstnance na pojitn podle 6 dnem pedchzejcm dni, od kterho k tomuto zven dolo.

(5) Jestlie v zamstnn malho rozsahu dojde ke sjednn zapoitatelnho pjmu v stce alesporozhodnho pjmu anebo sjednan zapoitateln pjem bude alespona tuto stku zven, vznik pojitn ode dne, od nho byl zapoitateln pjem na takovou stku sjednn nebo zven. (6) Uzavel-li zamstnanec po skonen pracovnho pomru dal pracovn pomr k tmu zamstnavateli tak, e oba pracovn pomry na sebe bezprostedn navazuj, nedochz k zniku pojitn z dvodu skonen pedchozho pracovnho pomru, pokud v dalm pracovnm pomru jsou splnny podmnky asti na pojitn; v tomto ppadse m za to, e pojitn trv bez peruen. Ustanoven vty prvn plat obdobnpro ostatn pojitnce, pokud jejich dal zamstnn je zamstnnm stejnho druhu jako pedchoz zamstnn. Ustanoven vty prvn a druh vak neplat, je-li alespo jednm ze zamstnn zamstnn malho rozsahu nebo dohoda o proveden prce. (7) Pojitn zamstnance zamstnanho u zamstnavatele se sdlem na zem esk republiky, jeho msto vkonu prce je trvale v cizina kter m trval pobyt na zem esk republiky nebo jinho lenskho sttu Evropsk unie, vznik dnem zahjen vkonu prce v cizint v ppad, e zamstnavatel tohoto zamstnance nedolo, e tento zamstnanec je povinn asten dchodovho pojitn v cizin. Vzniklo-li pojitn zamstnance podle vty prvn, zanik pojitn dnem nsledujcm po dni, ve kterm bylo doloeno, e zamstnanec je povinnasten dchodovho pojitn ve stt, ve kterm m trvale msto vkonu prce. (8) Pojitn zahraninho zamstnance vznik dnem, kter uvedl v pihlce k asti na pojitn, nejdve vak dnem, ve kterm byla pihlka k pojitn podna, a zanik dnem skonen dobrovoln asti na dchodovm pojitn nebo dnem skonen doby zamstnn na zem esk republiky nebo prvnm dnem kalendnho msce, za kter nebylo ve stanoven lhtnebo vi podle zvltnho prvnho pedpisu1) zaplaceno pojistn, anebo dnem uvedenm v odhlce z pojitn, ne vak dve ne dnem, ve kterm byla tato odhlka podna. (9) Jestlie v dobtrvn pojitn nastoup zamstnanec vkon trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, dosavadn pojitn dnem nstupu vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence zanik a optovnvznikne dnem nstupu do zamstnn po skonen vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence.

HLAVA III

AST OSOB SAMOSTATNVDLENINNCH NA POJITN 11

Podmnky asti osob samostatnvdleninnch na pojitn Osoba samostatnvdleninn je astna pojitn, jestlie

a) vykonv samostatnou vdlenou innost na zem esk republiky anebo mimo zem esk republiky, avak na zklad oprvnn vyplvajcch z prvnch pedpis


Strnka8/115

esk republiky, a b) podala pihlku k asti na pojitn na pedepsanm tiskopisu.

12 Pojitn pi vkonu nkolika samostatnch vdlench innost Jestlie osoba samostatn vdlen inn vykonv soubn nkolik samostatnch vdlench innost, je z nich pojitna jen jednou.

13 Vznik a znik pojitn osob samostatnvdleninnch (1) Pojitn vznik osobsamostatnvdleninn dnem, kter uvedla v pihlce k asti na pojitn, nejdve vak dnem, ve kterm byla pihlka podna. (2) Osobsamostatnvdleninn zanik pojitn

a) dnem uvedenm v odhlce z pojitn, ne vak dve ne dnem, ve kterm byla tato odhlka podna, b) dnem skonen samostatn vdlen innosti, c) dnem zniku oprvnn vykonvat samostatnou vdlenou innost, d) dnem, od kterho j byl pozastaven vkon samostatn vdlen innosti, e) prvnm dnem kalendnho msce, za kter nebylo ve stanoven lhtpodle zvltnho prvnho pedpisu1) zaplaceno pojistn, nebo sice bylo zaplaceno v tto lht, avak v ni stce, ne mlo bt zaplaceno, nebo f) dnem nstupu vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence.

ST TET DVKY HLAVA I

OBECN PODMNKY NROKU NA DVKY A JEJICH VPLATU 14

(1) Nrok na dvku vznik, jestlie podmnky pro vznik nroku na dvku byly splnny v dobpojitn. (2) V ppadsoubhu pojitn se podmnky pro vznik nroku na dvku posuzuj v kadm pojitn samostatn. Je-li nrok na tut dvku, s vjimkou vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv, souasnz vce pojitn, nle dvka ze vech pojitn jen jednou.

15 (1) Nemocensk nle t, jestlie ke vzniku doasn pracovn neschopnosti ( 57) nebo k nazen karantny ( 105) dolo po zniku pojitn v ochrann lht. Ochrann lhta in 7 kalendnch dn ode dne zniku pojitn; pokud vak pojitn trvalo krat dobu, in ochrann lhta jen tolik kalendnch dn, kolik dnpojitn trvalo. (2) Penit pomoc v matestv nle t, jestlie po zniku pojitn dolo k nstupu na penitou pomoc v matestv ( 34 odst. 1) v ochrann lht. Ochrann lhta in u en, jejich pojitn zaniklo v dob thotenstv, 180 kalendnch dn ode dne zniku pojitn; ustanoven odstavce 1 sti vty druh za stednkem plat zde obdobn. Vznikne-li env ochrann lhtuveden ve vtdruh znovu pojitn, ochrann lhta po dobu tohoto novho pojitn neb a nevyerpan ochrann lhta z dvjho pojitn se pipotv k ochrann


Strnka9/115

lht zskan na zklad tohoto novho pojitn, a to nejve do celkov vmry 180 kalendnch dn. Nestanov-li se ochrann lhta podle vty druh, in ochrann lhta 7 kalendnch dn ode dne zniku pojitn; ustanoven odstavce 1 sti vty druh za stednkem plat zde obdobn. (3) Ochrann lhta plyne jen z pojitn innosti, a to samostatnz kad pojitn innosti. (4) Ochrann lhta neplyne

a) z pojitn innosti poivatele starobnho dchodu nebo invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, b) z dalho zamstnn sjednanho jen na dobu dovolen v jinm zamstnn, c) ze zamstnn malho rozsahu, d) ze zamstnn, kter sjednal pojitnec, kter je kem15) nebo studentem16), pokud doba zamstnn spad vlundo obdob kolnch przdnin nebo przdnin, e) v ppad, e pojitn odsouzenho nebo osoby ve vkonu zabezpeovac detence skon v dob jejich tku z msta vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, f) ze zamstnn zamstnance innho na zkladdohody o proveden prce.

(5) Ochrann lhta zanik a) vznikem novho pojitn; vznikem pojitn osob samostatnvdleninnch ochrann lhta ze zamstnn nezanik, pokud nrok na nemocensk a penitou pomoc v matestv nevznikne z pojitn osob samostatnvdleninnch a ochrann lhta ji neprola dve, s tm, e ustanoven odstavce 2 vty tet zde neplat, b) poslednm dnem pede dnem, od nho nle vplata starobnho nebo invalidnho dchodu; to vak neplat v ppad vzniku nroku na vplatu invalidnho dchodu pro invaliditu prvnho nebo druhho stupn, jde-li o nrok na penitou pomoc v matestv, c) poslednm dnem pede dnem nastoupen vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence, d) poslednm dnem pede dnem tku odsouzenho nebo osoby ve vkonu zabezpeovac detence z msta vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence.

16 Pojitnec nem nrok na vplatu nemocenskho, penit pomoci v matestv a oetovnho za dobu, po kterou

a) vykonv v pojitn innosti, ze kter tyto dvky nle, prci nebo osobnvykonv samostatnou vdlenou innost, b) mu nle podle zvltnch prvnch pedpis17) ze zamstnn, z nho tyto dvky nle, nadle zapoitateln pjem s vjimkou pdavku na bydlen poskytovanho podle zkona o vojcch z povoln17a), c) je ve vazb, jde-li o dvky, na kter vznikl nrok ped vzetm do vazby, d) vykonv trest odnt svobody nebo zabezpeovac detenci, jde-li o dvky, na kter vznikl nrok ped nstupem vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence; to vak neplat v ppadpenit pomoci v matestv, pokud ena ve vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence peuje o dt18).

17 (1) Dvky nle za kalendn dny. Ve dvky za kalendn den se zaokrouhluje na cel koruny nahoru.


Strnka10/115

(2) M-li zamstnanec za kalendn den, v nm vznikl nrok na dvku nebo v nm nrok na dvku zanikl, nrok na zapoitateln pjem za st pracovn doby, nle mu dvka za kalendn den v pomrn vi, kter se ur jako pomrn dl pipadajc na tu st pracovn doby, za kterou mu nenle zapoitateln pjem. (3) Ustanoven odstavce 2 plat obdobnv ppaddne, v nm vznikla doasn pracovn neschopnost, kter se povauje za pokraovn pedchoz doasn pracovn neschopnosti ( 55 odst. 4 a 57 odst. 6), a pro ely oetovnho t dne, v nm zamstnanec vykonval prci jen po st dne z dvodu, e oetovan osoba byla pijata do zdravotnickho zazen lkov pe nebo proputna z tohoto zazen. (4) Kalendn dny uveden v odstavcch 2 a 3 se zapotvaj do podpr doby.

HLAVA II

DENN VYMOVAC ZKLAD 18

(1) Denn vymovac zklad se stanov tak, e se vymovac zklad zjitn z rozhodnho obdob vydl potem kalendnch dn pipadajcch na rozhodn obdob, pokud se dle nestanov jinak; jsou-li v rozhodnm obdob vylouen dny (odstavec 7), sniuje se o npoet kalendnch dnpipadajcch na rozhodn obdob. Denn vymovac zklad se zaokrouhluje s pesnost na 2 platn desetinn msta. (2) Vymovacm zkladem zamstnance je hrn vymovacch zkladpro pojistn na dchodov pojitn za jednotliv kalendn msce v rozhodnm obdob. Vymovacm zkladem osoby samostatnvdleninn je hrn msnch zkladv rozhodnm obdob, z nich tato osoba zaplatila pojistn na pojitn. Do hrnu vymovacch zkladpro pojistn na dchodov pojitn podle vty prvn se zahrnuj i ty vymovac zklady, z nich nebylo odvedeno pojistn z dvodu pekroen maximlnho vymovacho zkladu18a); do hrnu msnch vymovacch zklad podle vty druh se zahrnuj jen ty msn vymovac zklady, z nich bylo odvedeno pojistn v souladu se zvltnm prvnm pedpisem1). (3) Rozhodnm obdobm je obdob 12 kalendnch mscped kalendnm mscem, ve kterm vznikla sociln udlost, pokud se dle nestanov jinak. (4) Jestlie sociln udlost u zamstnance vznikla v obdob, kdy od vzniku pojitn zamstnance do konce kalendnho msce, kter pedchz kalendnmu msci, v nm sociln udlost vznikla, neuplynulo 12 kalendnch msc, je rozhodnm obdobm obdob od vzniku pojitn zamstnance do konce kalendnho msce, kter pedchz kalendnmu msci, v nm sociln udlost vznikla. (5) Jestlie sociln udlost u zamstnance vznikla v kalendnm msci, v nm vzniklo pojitn zamstnance, je rozhodnm obdobm obdob od vzniku pojitn zamstnance do konce tohoto kalendnho msce a pokud zamstnn netrvalo do konce tohoto kalendnho msce, do dne, kterm doba zamstnn skonila. (6) Nem-li zamstnanec v rozhodnm obdob stanovenm podle odstavce 3 vymovac zklad nebo nen-li v rozhodnm obdob alespo7 kalendnch dn, jimi se dl vymovac zklad, je rozhodnm obdobm prvn pedchoz kalendn rok, v nm byl dosaen zapoitateln pjem a je v nm alespo30 kalendnch dn, jimi se dl vymovac zklad. Rozhodn obdob podle vty prvn zan nejdve dnem vzniku pojitn zamstnance. Prvn pedchoz kalendn rok se zjiuje postupnod roku, v nm vznikla sociln udlost. (7) Vylouenmi dny jsou

a) kalendn dny omluven neptomnosti zamstnance v prci nebo ve slub, za kter zamstnanci nenle nhrada pjmu nebo za kter mu nebyl poskytnut sluebn pjem nebo plat, s vjimkou kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti, za kter


Strnka11/115

zamstnanci nevznikl nrok na nemocensk z dvodu uvedenho v 25 psm. a) a c), a kalendnch dndoasn pracovn neschopnosti po ukonen podpr doby podle 28 odst. 4, b) kalendn dny doasn pracovn neschopnosti nebo karantny, v nich nle zamstnanci nhrada mzdy, platu nebo odmny v obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti (karantny) nebo snen plat (snen msn odmna) v obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti (karantny)19); v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se tmito vylouenmi dny rozum obdob prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti nebo karantny, c) kalendn dny, za kter bylo zamstnanci vyplceno nemocensk, penit pomoc v matestv nebo oetovn, d) kalendn dny pipadajc na kalendn msce, za kter osoba samostatnvdleninn podle zvltnho prvnho pedpisu1) neplat pojistn na pojitn, e) kalendn dny pipadajc na kalendn msce, v nich osoba samostatnvdleninn nebyla astna pojitn.

19 (1) Pro ely 18 odst. 4 a 6 se za vznik pojitn povauje

a) u zamstnance, kter je pojitn pi vkonu zamstnn malho rozsahu ( 7 odst. 2) nebo zamstnn na zklad dohody o proveden prce ( 7a odst. 2), nstup tohoto zamstnance do zamstnn, a to i kdy zamstnn nezaloilo ast na pojitn v kalendnm msci, v nm zamstnanec do zamstnn nastoupil, b) u zamstnancproputnch z vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence optovn nstup zamstnance do zamstnn, kter trvalo po dobu vkonu trestu odnt svobody nebo zabezpeovac detence.

(2) U pojitnce uvedenho v 32 odst. 1 psm. d) a e) se rozhodn obdob zjiuje ke dni prvnho pevzet dtte do pe; to plat i v ppad, kdy pojitnec pevzal do pe tot dtopakovan. (3) U zamstnankyn, kter za trvn tho zamstnn vznikl nrok na dal penitou pomoc v matestv z tohoto zamstnn v obdob do 4 let vku pedchozho dtte, se za denn vymovac zklad povauje denn vymovac zklad zjitn pro vpoet pedchoz penit pomoci v matestv, pokud je vy ne denn vymovac zklad zjitn pro vpoet dal penit pomoci v matestv; pitom se porovnvaj denn vymovac zklady ped jejich pravou podle 21. (4) Rozhodn obdob pro oetovn se u pojitnce, kter pevzal oetovn (pi) podle 39 odst. 4 vty druh msto jinho oprvnnho, zjiuje ke dni pevzet oetovn (pe). (5) U zamstnankynpeveden na jinou prci nebo na jin sluebn msto z dvodu thotenstv, matestv nebo kojen se rozhodn obdob zjiuje namsto ke dni vzniku sociln udlosti ke dni peveden, pokud je to pro ni vhodnj. (6) Jestlie v rozhodnm obdob stanovenm podle 18 odst. 4 a 5 nem zamstnanec vymovac zklad nebo nen-li v tomto rozhodnm obdob alespo7 kalendnch dn, jimi se dl vymovac zklad, povauje se za denn vymovac zklad jedna ticetina zapoitatelnho pjmu, kterho by zamstnanec pravdpodobndoshl v kalendnm msci, v nm vznikla sociln udlost. Jde-li o zamstnn malho rozsahu nebo o zamstnn na zkladdohody o proveden prce, povauje se v tomto ppadza denn vymovac zklad jedna ticetina vymovacho zkladu zamstnance dosaenho v kalendnm msci, v nm vznikla sociln udlost. (7) Nelze-li rozhodn obdob stanovit podle 18 odst. 6 proto, e nelze urit prvn pedchoz


Strnka12/115

kalendn rok s vymovacm zkladem a alespo 30 kalendnmi dny, jimi se dl vymovac zklad, povauje se za denn vymovac zklad jedna ticetina zapoitatelnho pjmu, kterho by zamstnanec pravdpodobndoshl v kalendnm msci, v nm vznikla sociln udlost. Ustanoven odstavce 6 vty druh plat zde obdobn. (8) Za vymovac zklad zamstnance se povauj tak pjmy, kter se podle zvltnho prvnho pedpisu20) zahrnuj do vymovacho zkladu pro pojistn na dchodov pojitn a kter byly dosaeny pi vkonu zamstnn malho rozsahu nebo na zklad dohody o proveden prce v tch kalendnch mscch rozhodnho obdob, v nich nebyl zamstnanec pi vkonu tohoto zamstnn pojitn; do potu kalendnch dnpipadajcch na rozhodn obdob se pitom zapotvaj i kalendn dny pipadajc na tyto kalendn msce. (9) Jestlie v rozhodnm obdob stanovenm podle 18 odst. 3 nem osoba samostatnvdlen inn dn msn zklad, povauje se za denn vymovac zklad denn vymovac zklad zjitn pro vpoet pedchoz dvky z pojitn osoby samostatnvdleninn. (10) Vznikne-li sociln udlost v ochrann lht, postupuje se pi uren rozhodnho obdob tak, jako by sociln udlost vznikla v den, kter bezprostednnsleduje po dni, ve kterm skonilo pojitn. (11) Dennm vymovacm zkladem pro vpoet nemocenskho osoby peujc nebo osoby v evidenci je jedna ticetina stky odmny nleejc osob peujc nebo osob v evidenci naposledy za kalendn msc pedchzejc msci, v nm j doasn pracovn neschopnost vznikla. Nenleela-li osobpeujc nebo osobv evidenci odmna za dn z kalendnch msc ped mscem, v nm j vznikla doasn pracovn neschopnost, je jejm dennm vymovacm zkladem pro vpoet nemocenskho jedna ticetina stky odmny, kter j nleela za kalendn msc, v nm j doasn pracovn neschopnost vznikla. Denn vymovac zklad pro vpoet nemocenskho pi karantn nazen podle zvltnho prvnho pedpisu a pro vpoet ostatnch dvek nemocenskho pojitn se u osoby peujc nebo osoby v evidenci stanov obdobn. (12) Denn vymovac zklad zahraninho zamstnance se stanov obdobnm zpsobem, jako se stanov denn vymovac zklad u osob samostatnvdleninnch. (13) Neme-li pslun orgn nemocenskho pojitn zjistit vymovac zklady zamstnance za jednotliv kalendn msce rozhodnho obdob, povauje se za vymovac zklad zamstnance za jednotliv kalendn msc minimln mzda platn v kalendnm msci; to neplat u zamstnn malho rozsahu.

20 (1) Vznikne-li v ppadsoubhu vce pojitn u pojitnce, kter spluje podmnky nroku na vplatu te dvky, s vjimkou vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv, z vce pojitn ( 14 odst. 2 vta druh), nrok na vplatu tto dvky

a) od stejnho dne, stanov se nejprve denn vymovac zklad z kad pojitn innosti, z n pojitnec uplatnil nrok na vplatu dvky, podle 18 a 19 a za denn vymovac zklad pro stanoven dvky se povauje hrn tchto dennch vymovacch zklad, b) od rznch dn, stanov se ke dni, od nho vznikl nrok na vplatu dvky z dal pojitn innosti, denn vymovac zklad znovu tak, e za tento zklad se povauje hrn dennho vymovacho zkladu ped pravou podle 21, kter byl pouit pro vpoet vyplcen dvky, a dennho vymovacho zkladu stanovenho podle 18 a 19 z dal pojitn innosti, v n vznikl nrok na vplatu dvky.

(2) Byl-li stanoven denn vymovac zklad v ppadvce doasnch pracovnch neschopnost podle odstavce 1 a k ukonen tchto neschopnost dochz postupn, stanov se denn vymovac zklad pro vpoet nemocenskho vdy znovu tak, e se od dennho vymovacho zkladu stanovenho podle odstavce 1 odete denn vymovac zklad


Strnka13/115

stanoven z t pojitn innosti, k n byla doasn pracovn neschopnost ukonena. Ustanoven vty prvn plat obdobn t pro ppad nroku na vce penitch pomoc v matestv. (3) Dojde-li ke vzniku sociln udlosti v dobsoubhu ochrannch lht nebo v dobsoubhu ochrann lhty a pojitn, postupuje se obdobnpodle odstavc1 a 2.

21 (1) Denn vymovac zklad stanoven podle 18 a 20 se uprav pro vpoet

a) nemocenskho a oetovnho tak, e do stky prvn redukn hranice se pot 90 %, z stky nad prvn redukn hranici do druh redukn hranice se pot 60 %, z stky nad druhou redukn hranici do tet redukn hranice se pot 30 % a k stce nad tet redukn hranici se nepihl, b) penit pomoci v matestv a vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv tak, e do stky prvn redukn hranice se pot 100 %, z stky nad prvn redukn hranici do druh redukn hranice se pot 60 %, z stky nad druhou redukn hranici do tet redukn hranice se pot 30 % a k stce nad tet redukn hranici se nepihl.

(2) stky dennho vymovacho zkladu vypoten podle odstavce 1 v psmech do prvn redukn hranice, nad prvn redukn hranici do druh redukn hranice a nad druhou redukn hranici do tet redukn hranice se zaokrouhluj s pesnost na 2 platn desetinn msta. (3) Denn vymovac zklad stanoven podle odstavc1 a 2 se zaokrouhluje na cel koruny nahoru. (4) Pro vpoet dvek se pouv denn vymovac zklad stanoven podle odstavc1 a 3.

22 (1) V kalendnm roce in

a) prvn redukn hranice jednu ticetinu souinu veobecnho vymovacho zkladu stanovenho podle zkona o dchodovm pojitn za kalendn rok, kter o dva roky pedchz kalendnmu roku, pro kter se ve reduknch hranic stanov, a pepotacho koeficientu stanovenho podle zkona o dchodovm pojitn pro pravu tohoto veobecnho vymovacho zkladu, b) druh redukn hranice 1,5nsobek stky prvn redukn hranice, c) tet redukn hranice 3nsobek stky prvn redukn hranice; stky reduknch hranic se zaokrouhluj na cel koruny smrem nahoru, a to po vpotu vech reduknch hranic podle psmen a) a c).

(2) Ve dvek, na kter vznikl nrok ped 1. lednem kalendnho roku a tento nrok trv jettohoto dne, se uprav bez dosti od tohoto dne podle nov ve dennho vymovacho zkladu stanovenho podle stek reduknch hranic platnch od 1. ledna tohoto kalendnho roku. (3) Vi reduknch hranic platnch od 1. ledna kalendnho roku vyhlauje Ministerstvo prce a socilnch vc ve Sbrce zkonsdlenm.

HLAVA III

NEMOCENSK Dl 1

Podmnky nroku na nemocensk 23


Strnka14/115

Nrok na nemocensk m pojitnec, kter byl uznn doasnprce neschopnm nebo ktermu byla nazena karantna podle zvltnho prvnho pedpisu21), trv-li doasn pracovn neschopnost nebo nazen karantna dle ne 14 kalendnch dn a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 dle ne 21 kalendnch dn.

24 Podmnkou nroku na nemocensk z pojitn innosti, kter je samostatnou vdlenou innost, je dle ast na pojitn jako osoby samostatn vdlen inn podle 11 alespo po dobu 3 msc bezprostedn pedchzejc dni vzniku doasn pracovn neschopnosti nebo dni, od nho je nazena karantna. Ustanoven vty prvn plat pimenpro zahraninho zamstnance.

25 Nrok na nemocensk nem pojitnec,

a) kter si myslnpivodil doasnou pracovn neschopnost, b) ktermu v dobdoasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny vznikl nrok na vplatu starobnho dchodu, pokud pojitn innost skonila pede dnem, od nho mu vznikl nrok na vplatu starobnho dchodu; nrok na nemocensk v tomto ppad zanik poslednm dnem pede dnem, od nho mu vznikl nrok na vplatu starobnho dchodu, c) u nho vznikla doasn pracovn neschopnost nebo byla nazena karantna v dobtku z msta vazby nebo v dob tku odsouzenho z msta vkonu trestu odnt svobody nebo v dobtku osoby ve vkonu zabezpeovac detence z msta vkonu zabezpeovac detence.

Dl 2 Podpr doba u nemocenskho 26

(1) Podpr doba u nemocenskho zan 15. kalendnm dnem trvn doasn pracovn neschopnosti nebo 15. kalendnm dnem nazen karantny a kon dnem, jm kon doasn pracovn neschopnost nebo nazen karantna, pokud nrok na nemocensk trv a do tohoto dne; podpr doba vak trv nejdle 380 kalendnch dnode dne vzniku doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny, pokud se dle nestanov jinak. V obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpr doba zan 22. kalendnm dnem trvn doasn pracovn neschopnosti nebo 22. kalendnm dnem nazen karantny. (2) Vznikl-li nrok na nemocensk z dvodu doasn pracovn neschopnosti, zapotvaj se do podpr doby uveden v odstavci 1 doby pedchozch doasnch pracovnch neschopnost, pokud spadaj do obdob 380 kalendnch dn ped vznikem doasn pracovn neschopnosti; tento zpoet se provede i v ppad, e pedchoz doasn pracovn neschopnost byla uznna pro jinou pojitnou innost. Pedchoz obdob doasn pracovn neschopnosti se zapotvaj do podpr doby, i kdy pi nich nemocensk nenleelo. Vta prvn a druh se nepouije v ppad, kdy pojitn innost trvala aspo190 kalendnch dnod skonen posledn doasn pracovn neschopnosti. (3) Vznikla-li doasn pracovn neschopnost dnem, v nm m zamstnanec smnu ji odpracovanou, povauje se pro ely podpr doby za den vzniku doasn pracovn neschopnosti nsledujc kalendn den.

27 Po uplynut podpr doby stanoven podle 26 se nemocensk vyplc na zkladdosti pojitnce po dobu stanovenou v rozhodnut orgnu nemocenskho pojitn podle vyjden lkae orgnu nemocenskho pojitn, kter vyplc nemocensk, pokud lze


Strnka15/115

oekvat, e pojitnec v krtk dob, nejdle vak v dob 350 kalendnch dn od uplynut podpr doby stanoven podle 26, nabude pracovn schopnost, a to i k jin ne dosavadn pojitn innosti; takto lze postupovat i opakovan, piem pi jednotlivm prodlouen vplaty nemocenskho nesm bt doba tohoto prodlouen del ne 3 msce. Nemocensk lze podle vty prvn vyplcet celkem nejdle po dobu 350 kalendnch dnod uplynut podpr doby stanoven podle 26.

28 (1) Nemocensk se poivateli starobnho dchodu nebo invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupnvyplc od 15. kalendnho dne trvn doasn pracovn neschopnosti nebo od 15. kalendnho dne nazen karantny po dobu nejve 70 kalendnch dn, nejdle vak do dne, jm skonila doba zamstnn, jde-li o zamstnance, poppad skonilo pojitn, jde-li o osobu samostatnvdleninnou nebo o zahraninho zamstnance; v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se nemocensk poivatelm tchto dchodvyplc od 22. kalendnho dne trvn doasn pracovn neschopnosti nebo od 22. kalendnho dne nazen karantny po dobu nejve 63 kalendnch dn, nejdle vak do dne, jm skonila doba zamstnn, jde-li o zamstnance, poppad skonilo pojitn, jde-li o osobu samostatnvdlen innou nebo o zahraninho zamstnance. Pi vce doasnch pracovnch neschopnostech v jednom kalendnm roce se nemocensk vyplc v tomto roce nejve po dobu uvedenou ve vtprvn. Byla-li podpr doba podle vty prvn a druh vyerpna v jednom kalendnm roce, nevznik nrok na vplatu nemocenskho od 1. ledna nsledujcho kalendnho roku, pokrauje-li doasn pracovn neschopnost nebo karantna v tomto nsledujcm kalendnm roce. Nemocensk podle vty prvn a druh vak nelze vyplcet dle, ne by se vyplcelo podle 26. Poivatelem starobnho dchodu se pro ely vty prvn a druh rozum fyzick osoba, kter v dobdoasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny m nrok na vplatu starobnho dchodu alespopo dobu jednoho dne trvn pojitn innosti, a to ode dne, kdy nrok na vplatu tohoto dchodu vznikl. (2) Nemocensk ze zamstnn sjednanho jen na dobu dovolen z jinho zamstnn se vyplc nejdle do dne, ve kterm mla skonit tato dovolen. (3) Nemocensk ze zamstnn, kter sjednal pojitnec, kter je kem nebo studentem, jen na dobu kolnch przdnin (przdnin) nebo jejich st, se vyplc nejdle do dne, kdy mla skonit doba tohoto zamstnn. (4) Podpr doba u nemocenskho odsouzenmu kon vdy poslednm dnem pede dnem tku odsouzenho v dobdoasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny z msta vkonu trestu odnt svobody. To plat obdobnpro pojitnce ve vazbnebo ve vkonu zabezpeovac detence. (5) Nemocensk se nevyplc zamstnanci za dobu, po kterou mlo trvat pracovn volno bez nhrady pjmu nebo sluebn volno, za kter nebyl poskytnut sluebn pjem nebo plat, pokud doasn pracovn neschopnost vznikla nebo karantna byla nazena nejdve dnem, kter nsleduje po dni nstupu na takov volno. Ustanoven vty prvn neplat v ppad, kdy pojitnka nem nrok na penitou pomoc v matestv z dn pojitn innosti, v ppad, kdy pojitnec byl uznn doasnprce neschopnm podle 57 odst. 1 psm. e) a f) a v ppadpracovnho nebo sluebnho volna poskytnutho z dvodoetovn nebo pe uvedench v 39 odst. 1 psm. a) nebo b). (6) Nemocensk se nevyplc zamstnanci za dobu, po kterou trvala stvka, vznikla-li doasn pracovn neschopnost nebo byla-li nazena karantna nejdve dnem, kter nsleduje po dni, ve kterm se zamstnanec stal astnkem stvky. (7) Nemocensk se nevyplc po dni, kterm kon doasn pracovn neschopnost podle 59 odst. 2, i kdy den ukonen doasn pracovn neschopnosti nebyl vyznaen na rozhodnut o ukonen doasn pracovn neschopnosti.


Strnka16/115

Dl 3 Ve nemocenskho 29

Ve nemocenskho za kalendn den in 60 % dennho vymovacho zkladu. 30

Odvedl-li domck zamstnanec prci za obdob, ve kterm trvala jeho doasn pracovn neschopnost nebo nazen karantna alespo po jeho st, omez se ve jeho nemocenskho za kalendn dny, kter z doby doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny pipadaj na obdob nroku na vplatu nemocenskho, tak, aby hrn nemocenskho a zapoitatelnho pjmu za toto obdob nepevil souin dennho vymovacho zkladu uvedenho v 21 odst. 4 a potu kalendnch dnpipadajcch na toto obdob, piem do tohoto potu kalendnch dn se nezahrnuj kalendn dny pipadajc na obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 kalendn dny pipadajc na obdob prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny.

31 Ve nemocenskho za kalendn den in 50 % ve nemocenskho stanovenho podle 29 nebo 30, jestlie si pojitnec pivodil doasnou pracovn neschopnost

a) zavinnou ast ve rvace; rvakou se zde rozum vzjemn napaden i fyzick stet dvou nebo vce osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenmu, pokud se nejedn o ppad uveden v psmenu c), b) jako bezprostedn nsledek sv opilosti nebo zneuit omamnch prostedknebo psychotropnch ltek, nebo c) pi spchn myslnho trestnho inu nebo myslnzavinnho pestupku.

HLAVA IV

PENIT POMOC V MATESTV Dl 1

Podmnky nroku na penitou pomoc v matestv 32

(1) Nrok na penitou pomoc v matestv m a) pojitnka, kter porodila dt; ped porodem m v dobnejdve od potku osmho tdne ped oekvanm dnem porodu nrok na penitou pomoc v matestv thotn pojitnka, b) pojitnec, pokud pevzal dtdo pe nahrazujc pi rodina zkladrozhodnut pslunho orgnu ( 38), c) pojitnec, kter peuje o dt, jeho matka zemela, d) pojitnec, kter o dtpeuje a je otcem dtte nebo manelem eny, kter dtporodila, pokud matka dtte neme nebo nesm o dt peovat pro zvan dlouhodob onemocnn, pro kter byla uznna doasnprce neschopnou [ 57 odst. 1 psm. e)] nebo pro kter bylo vystaveno potvrzen podle 67 psm. d), a nem nrok na vplatu penit pomoci v matestv [ 36 odst. 1 psm. c)], e) pojitnec, kter peuje o dta je otcem dtte nebo manelem eny, kter dt


Strnka17/115

porodila, pokud s matkou dtte uzavel psemnou dohodu podle odstavce 7, e bude peovat o dt; tuto dohodu lze uzavt s inkem na dobu nejdve od potku sedmho tdne po porodu dtte a na dobu nejmn7 kalendnch dnpo sobjdoucch.

(2) Podmnkou nroku na penitou pomoc v matestv je ast pojitnce na pojitn alespopo dobu 270 kalendnch dn v poslednch dvou letech pede dnem nstupu na penitou pomoc v matestv ( 34 odst. 1). Je-li uplatovn nrok na penitou pomoc v matestv z vce pojitn, mus bt tato podmnka asti na pojitn splnna v kadm z tchto pojitn. (3) Podmnkou nroku na penitou pomoc v matestv osoby samostatnvdleninn je krom splnn podmnky asti na pojitn podle odstavce 2 ast na pojitn jako osoby samostatnvdleninn podle 11 po dobu alespo180 kalendnch dnv poslednm roce pede dnem potku podpr doby stanoven podle 34 odst. 1. Podmnkou nroku na penitou pomoc v matestv zahraninho zamstnance je kromsplnn podmnky asti na pojitn podle odstavce 2 ast na pojitn jako zahraninho zamstnance podle 10 odst. 7 po dobu alespo180 kalendnch dnv poslednm roce pede dnem potku podpr doby stanoven podle 34 odst. 1. (4) Do doby asti na pojitn pro nrok na penitou pomoc v matestv podle odstavc2 a 3 se zapotv t

a) doba studia na stedn, vy odborn nebo vysok kole nebo na konzervatoi povaovan za soustavnou ppravu na budouc povoln pro ely dchodovho pojitn22), jestlie toto studium bylo spnukoneno, b) doba pobrn invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupn, pokud byl tento dchod odat a po odnt tohoto dchodu vznikla, poppaddle trvala pojitn innost; doby uveden v psmenech a) a b) se zapotvaj v rozsahu, v jakm se nekryj s pojitnou innost.

(5) Je-li uplatovn nrok na penitou pomoc v matestv z pojitn, v nm nen splnna podmnka asti na pojitn podle odstavce 2, zapotou se pro splnn tto podmnky doby asti na pojitn z pedchozch pojitn v obdob dvou let ped nstupem na penitou pomoc v matestv; pekrvajc se doby asti na pojitn lze zapotat jen jednou. Je-li zroveuplatnn nrok na penitou pomoc v matestv z jednoho nebo vce pojitn, ve kterch je splnna podmnka asti na pojitn podle odstavce 2, a z pojitn, v nm nen splnna tato podmnka, zapotou se pro splnn tto podmnky v pojitn, v nm tato podmnka splnna nebyla, jen ty dny v obdob dvou let ped nstupem na penitou pomoc v matestv, v nich trvala ast na pojitn v 270 dnech soubn v takovm potu pojitn, z nich je nrok na penitou pomoc v matestv uplatovn. Nen-li podmnka asti na pojitn podle odstavce 2 splnna ve vce pojitnch, zapotou se pro splnn tto podmnky doby asti na pojitn v obdob dvou let ped nstupem na penitou pomoc v matestv jen u toho pojitn, v nm je nejvy denn vymovac zklad; pitom plat postup podle vty prvn a druh. (6) Dttem se pro ely odstavce 1 psm. a), d) a e) rozum dtdo dosaen 1 roku vku a pro ely odstavce 1 psm. b) a c) dt, kter ke dni pevzet do pe nedoshlo 7 let vku, nejdle vak do dosaen vku 7 let a 31 tdn. (7) V dohodpodle odstavce 1 psm. e) mus bt uveden den, od kterho bude pojitnec o dtpeovat, a den porodu; podpis matky dtte na dohodmus bt ednoven nebo oven orgnem nemocenskho pojitn. Den, od kterho bude tento pojitnec o dtpeovat, nesm spadat do obdob, za kter byla penit pomoc v matestv vyplacena matce dtte, a do obdob pede dnem oven podpisu podle vty prvn. (8) V ppadech uvedench v odstavci 1 psm. d) a e) se podmnky nroku na penitou pomoc v matestv zjiuj ke dni prvnho pevzet dtte do pe; to plat i v ppad, kdy


Strnka18/115

pojitnec pevzal pi o tot dtopakovan. (9) V ppad, e podpr doba zan podle 34 odst. 1 psm. b), povauje se podmnka asti na pojitn podle odstavce 2 nebo 3 za splnnou ke dni nstupu na penitou pomoc v matestv, pokud se tato podmnka spln k potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu.

Dl 2 Podpr doba u penit pomoci v matestv 33

Dlka podpr doby u penit pomoci v matestv Podpr doba u penit pomoci v matestv in

a) 28 tdnu pojitnky, kter dtporodila, b) 37 tdnu pojitnky, kter porodila zrovedvnebo vce dt, piem po uplynut 28 tdnpodpr doby penit pomoc v matestv nle, jen jestlie pojitnka dle peuje alespoo dvz tchto dt, c) 22 tdnu pojitnce uvedenho v 32 odst. 1 psm. b) a e), d) 31 tdnu pojitnce, kter z dvodu uvedenho v 32 odst. 1 psm. b) a e) peuje zrove o dv nebo vce dt, piem po uplynut 22 tdn podpr doby penit pomoc v matestv nle, jen jestlie pojitnec dle peuje alespoo dvz tchto dt.

34 Potek a ukonen podpr doby u penit pomoci v matestv (1) Podpr doba u penit pomoci v matestv zan nstupem na penitou pomoc v matestv. Nstup na penitou pomoc v matestv nastv

a) dnem, kter pojitnka ur v obdob od potku osmho tdne do potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu; pokud pojitnka tento den v tomto obdob neur, nastv nstup na penitou pomoc v matestv potkem estho tdne ped oekvanm dnem porodu, b) dnem porodu, pokud k porodu dolo ped potkem podpr doby uveden v psmenu a), c) dnem pevzet dtte pojitncem do pe v ppadech uvedench v 32 odst. 1 psm. b) a e). V ppadech uvedench v 32 odst. 1 psm. d) a e) se pitom za den pevzet dtte do pe povauje den prvnho pevzet dtte do pe; to plat i v ppad, kdy pojitnec pevzal pi o tot dtopakovan.

(2) Podpr doba u penit pomoci v matestv kon uplynutm doby uveden v 33, nejpozdji vak dnem, kdy dtdoshlo vku uvedenho v 32 odst. 6. (3) Do podpr doby u pojitnce v ppaduvedenm v 32 odst. 1 psm. d) a e) se zapotv doba, po kterou byla penit pomoc v matestv vyplcena matce dtte, s vjimkou doby od porodu do konce estho tdne po porodu; zane-li se matce dtte znovu vyplcet penit pomoc v matestv, zapotv se do jej podpr doby doba, po kterou byla penit pomoc v matestv vyplcena pojitnci uvedenmu v 32 odst. 1 psm. d) a e). (4) Jestlie v prbhu podpr doby, po kterou se pojitnci vyplc penit pomoc v matestv, vznikne nrok na dal penitou pomoc v matestv z tho pojitn, nevyplc se dal penit pomoc v matestv po dobu, po kterou trv nrok na pedchoz penitou pomoc v matestv; podpr doba u tto dal penit pomoci v matestv se vak stanov


Strnka19/115

ode dne nstupu na tuto penitou pomoc v matestv. 35

Podpr doba u penit pomoci v matestv v nkterch ppadech (1) U pojitnky, kter porodila, nesm bt podpr doba u penit pomoci v matestv krat ne 14 tdna nesm skonit ped uplynutm 6 tdnode dne porodu. (2) Jestlie dtzemelo ped uplynutm podpr doby, kon podpr doba uplynutm 2 tdnode dne mrt dtte, pokud by neskonila dve podle 33 a 34 odst. 2; ustanoven odstavce 1 nen pitom doteno.

36 Peruen vplaty penit pomoci v matestv (1) Penit pomoc v matestv se nevyplc

a) matce dtte za dobu, po kterou m na zkladdohody uveden v 32 odst. 1 psm. e) nrok na penitou pomoc v matestv pojitnec, s nm matka dtte uzavela tuto dohodu, b) pojitnci za dobu, po kterou dtbylo ze zdravotnch dvodpevzato do zdravotnickho zazen lkov pe a pojitnec v tto dob vykonv v pojitn innosti, ze kter je penit pomoc v matestv poskytovna, prci nebo samostatnou vdlenou innost, c) pojitnci za dobu, po kterou neme nebo nesm o dtpeovat pro zvan dlouhodob onemocnn, pro kter byl uznn doasnprce neschopnm [ 57 odst. 1 psm. e)], a dtbylo z tohoto dvodu v pi jin fyzick osoby nebo prvnick osoby, d) za dobu, po kterou pojitnka nepeuje o narozen dt, a dtbylo z tohoto dvodu sveno do pe nahrazujc pi rodi nebo do lkov pe u poskytovatele zdravotnch slueb nebo do zazen poskytujcho nepetritou pi o tyto dti, e) pojitnci za dobu, po kterou dtbylo v zazen poskytujcm nepetritou pi o tyto dti z jinch ne zdravotnch dvodna strandtte nebo pojitnce.

(2) Pominou-li dvody uveden v odstavci 1, pro kter se penit pomoc v matestv pojitnci nevyplcela, pokrauje se ve vplatpenit pomoci v matestv, poppadse zahj jej vplata, a do uplynut podpr doby, s tm, e jde-li o dvody uveden v odstavci 1 psm. b) a c), prodluuje se pojitnci podpr doba o dobu, po kterou se mu penit pomoc v matestv nevyplcela, a jde-li o dvody uveden v odstavci 1 psm. a), d) a e), zapotv se doba, po kterou se penit pomoc v matestv pojitnci nevyplcela, do jeho podpr doby. Ustanoven 34 odst. 2 a 3 pitom nen vtou prvn doteno. Dohodu uvedenou v 32 odst. 1 psm. e) me pojitnec nebo matka dtte zruit t jednostrann; ustanoven 32 odst. 7 o oven podpisu plat pitom obdobn. (3) Vplatu penit pomoci v matestv nelze podle odstavce 1 psm. d) a e) peruit bhem podpr doby stanoven podle 35 odst. 1. Penit pomoc v matestv se pojitnci, kter uzavel dohodu podle 32 odst. 1 psm. e), nevyplc, pokud doba, po kterou jsou jinak splnny podmnky nroku na vplatu penit pomoci v matestv, nein aspo7 kalendnch dnpo sobjdoucch.

Dl 3 Ve penit pomoci v matestv 37

Ve penit pomoci v matestv za kalendn den in 70 % dennho vymovacho zkladu.


Strnka20/115

Dl 4 Spolen ustanoven o penit pomoci v matestv 38

Za rozhodnut pslunho orgnu podle 32 odst. 1 psm. b) se povauje a) rozhodnut soudu o sven dtte do pe jin osoby23), b) rozhodnut soudu o osvojen dtte24), c) rozhodnut soudu o pedn dtte do pe budoucho osvojitele25), d) rozhodnut soudu o pedn dtte osvojiteli do pe ped osvojenm26), e) jmenovn fyzick osoby porunkem dtte27), f) rozhodnut soudu o sven dtte do pstounsk pe a do pstounsk pe na pechodnou dobu28), g) rozhodnut soudu o sven dtte do pedpstounsk pe zjemci o pstounskou pi75), h) rozhodnut soudu o nazen pedbnho opaten o pi o dt76), i) podn nvrhu soudu na zahjen soudnho zen o ustanoven fyzick osoby porunkem dtte, jestlie tato osoba o dtosobnpeuje a nem k nmu vyivovac povinnost, a to po dobu, po kterou probh toto soudn zen.

HLAVA V

OETOVN Dl 1

Podmnky nroku na oetovn 39

(1) Nrok na oetovn m zamstnanec, kter neme vykonvat v zamstnn prci z dvodu

a) oetovn 1. dtte mladho 10 let, pokud toto dtonemocnlo nebo utrplo raz, nebo 2. jinho lena domcnosti, jeho zdravotn stav z dvodu nemoci nebo razu vyaduje nezbytnoetovn jinou fyzickou osobou, nebo lenky domcnosti, kter porodila, jestlie jej stav v dob bezprostedn po porodu vyaduje nezbytnoetovn jinou fyzickou osobou, nebo

b) pe o dtmlad 10 let, protoe 1. kolsk zazen nebo zvltn dtsk zazen, poppadjin obdobn zazen pro dti, v jeho denn nebo tdenn pi dt jinak je, nebo kola, jejm je kem, jsou uzaveny z nazen pslunho orgnu z dvodu havrie, mimodnho opaten pi epidemii nebo jin nepedvdan udlosti, 2. dtneme bt pro nazenou karantnu v pi kolskho zazen nebo zvltnho dtskho zazen, poppad jinho obdobnho zazen pro dti, v jeho denn nebo tdenn pi dtjinak je, nebo dochzet do koly, nebo 3. fyzick osoba, kter jinak o dtpeuje, onemocnla, utrpla raz, nastaly u n situace uveden v 57 odst. 1 psm. b) nebo c), porodila nebo j byla nazena karantna, a proto neme o dtpeovat.


Strnka21/115

(2) Podmnkou nroku na oetovn je, e osoba uveden v odstavci 1 ije se zamstnancem v domcnosti; to neplat v ppadoetovn nebo pe o dtmlad 10 let rodiem. Pro ely tohoto zkona se v ppadrozvodu manelstv a sven dtte soudem do spolen nebo do stdav pe30) obou rodi za domcnost povauje domcnost kadho z tchto rodi. (3) Zamstnanec nem nrok na oetovn z dvodu oetovn dtte nebo pe o n, jestlie jin fyzick osoba m z dvodu pe o toto dtnrok na vplatu penit pomoci v matestv nebo m nrok na rodiovsk pspvek podle zvltnho prvnho pedpisu31); to neplat, pokud tato jin osoba onemocnla, utrpla raz, nastaly u n situace uveden v 57 odst. 1 psm. b) nebo c), porodila nebo j byla nazena karantna, a proto neme o dtpeovat. (4) V tme ppadoetovn (pe) nle oetovn jen jednou a jen jednomu z oprvnnch nebo postupndvma oprvnnm, jestlie se v tme ppadoetovn (pe) vystdaj. Vystdn podle vty prvn je mon jen jednou; u zamstnance, kter takto pevzal oetovn (pi), se podmnky nroku na oetovn posuzuj ke dni pevzet oetovn (pe). Zmna druhu onemocnn (diagnzy) se nepovauje za nov ppad oetovn. (5) Nrok na oetovn nemaj

a) pslunci, b) zamstnanci inn na zkladdohody o pracovn innosti a zamstnanci inn na zkladdohody o proveden prce, c) domt zamstnanci, d) dobrovoln pracovnci peovatelsk sluby, e) odsouzen ve vkonu trestu odnt svobody zaazen do prce a osoby ve vkonu zabezpeovac detence zaazen do prce, f) pojitnci, kte jsou ky nebo studenty, ze zamstnn, kter spad vlundo obdob kolnch przdnin nebo przdnin, g) zamstnanci astn pojitn z dvodu vkonu zamstnn malho rozsahu, h) zahranin zamstnanci, i) lenov kolektivnch orgnprvnick osoby uveden v 5 psm. a) bod18.

(6) Nrok na vplatu oetovnho nem zamstnanec v dobprvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v dobprvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti nebo nazen karantny.

Dl 2 Podpr doba u oetovnho 40

(1) Podpr doba u oetovnho in nejdle a) 9 kalendnch dn, b) 16 kalendnch dn, jde-li o osamlho zamstnance, kter m v trval pi aspojedno dtve vku do 16 let, kter neukonilo povinnou koln dochzku.

(2) Podpr doba u oetovnho pon od prvho dne poteby oetovn nebo pe. Vta prvn plat t v ppadpevzet oetovn (pe) jinm oprvnnm podle 39 odst. 4 vty druh. Vznikla-li poteba oetovn (pe) dnem, v nm m zamstnanec smnu ji


Strnka22/115

odpracovanou, pon podpr doba nsledujcm kalendnm dnem. (3) Bh podpr doby u oetovnho se stav po dobu poskytovn zdravotnch slueb oetovan osob u poskytovatele lkov pe. Oetovn se poivateli starobnho dchodu nebo invalidnho dchodu pro invaliditu tetho stupnvyplc nejdle do dne, jm kon doba zamstnn. (4) Jestlie v prbhu podpr doby, po kterou se zamstnanci vyplc oetovn, dojde ke vzniku poteby oetovn jin fyzick osoby nebo poteby pe o jinou fyzickou osobu, nevyplc se tomuto zamstnanci oetovn, na n vznikl nrok z tohoto dvodu, po podpr dobu, po kterou trv pedchoz nrok na vplatu oetovnho; podpr doba v ppadvzniku poteby oetovn (pe) jin fyzick osoby se vak stanov ode dne, ve kterm tato poteba nastala. (5) Oetovn se nevyplc zamstnanci za dobu, po kterou mlo trvat pracovn volno bez nhrady pjmu, pokud poteba oetovn (pe) vznikla nejdve dnem, kter nsleduje po dni nstupu na takov volno. Oetovn se dle nevyplc za dny pracovnho klidu, pokud zamstnanci nevznikl nrok na vplatu oetovnho alespoza 1 kalendn den, kter ml bt pro nho pracovnm dnem a v nm poteba oetovn nebo pe trvala. (6) Oetovn se nevyplc zamstnanci za dobu, po kterou trvala stvka, pokud poteba oetovn (pe) vznikla nejdve dnem, kter nsleduje po dni, ve kterm se zamstnanec stal astnkem stvky. (7) Za osamlho zamstnance [odstavec 1 psm. b)] se pro ely oetovnho povauje zamstnanec svobodn, ovdovl nebo rozveden, pokud neije s drukou (druhem) nebo v registrovanm partnerstv. Za osamlho zamstnance se povauje i zamstnanec, jeho manelka (manel) je ve vkonu trestu odnt svobody uloenho v trvn nejmnjednoho roku nebo ve vkonu zabezpeovac detence, nebo bylo-li zahjeno zen o prohlen manelky (manela) za nezvstnou anebo za mrtvou, a tento zamstnanec neije s drukou (druhem).

Dl 3 Ve oetovnho 41

Ve oetovnho za kalendn den in 60 % dennho vymovacho zkladu. HLAVA VI

VYROVNVAC PSPVEK V THOTENSTV A MATESTV Dl 1

Podmnky nroku na vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv 42

(1) Nrok na vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv m a) thotn zamstnankyn, kter je pevedena na jinou prci, protoe prce, kterou pedtm konala, je podle zvltnch prvnch pedpis32) zakzna thotnm enm nebo podle rozhodnut oetujcho lkae ohrouje jej thotenstv, b) zamstnankyn, kter je v obdob do konce devtho msce po porodu pevedena na jinou prci, protoe prce, kterou pedtm konala, je podle zvltnch prvnch pedpis32) zakzna matkm do konce devtho msce po porodu nebo podle rozhodnut oetujcho lkae ohrouje jej zdrav nebo matestv, c) zamstnankyn, kter koj a je pevedena na jinou prci, protoe prce, kterou


Strnka23/115

pedtm konala, je podle zvltnch prvnch pedpis32) zakzna kojcm enm nebo podle rozhodnut oetujcho lkae ohrouje jej zdrav nebo schopnost kojen, d) thotn pslunice, pslunice do konce devtho msce po porodu nebo pslunice, kter koj, jestlie podle zvltnch prvnch pedpis33) byla odvolna z dosavadnho sluebnho msta, nebo to vyaduje jej bezpenost a ochrana zdrav pi prci, a byla ustanovena na jin sluebn msto, pokud dosahuje bez svho zavinn niho zapoitatelnho pjmu, ne ped tmto pevedenm na jinou prci nebo ustanovenm na jin sluebn msto. Ke snen zapoitatelnho pjmu z dvodu krat pracovn doby nebo doby sluby se nepihl.

(2) Nrok na vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv m za podmnek uvedench v odstavci 1 tak thotn zamstnankynnebo pslunice inn v umleckm oboru, kter je pevedena na jinou prci nebo ustanovena na jin sluebn msto, protoe z dvodu thotenstv neme veejnvystupovat. (3) Pro ely nroku na vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv se povauje za peveden na jinou prci nebo ustanoven na jin sluebn msto tak prava pracovnch podmnek spovajc

a) ve snen mnostv poadovan prce a pracovnho tempa, poppadzprotn vkonu nkterch prac, kterm se odstran piny, na zkladkterch je takov prce zakzna thotnm enm, matkm do konce devtho msce po porodu nebo kojcm enm, nebo kter ohrouje thotenstv eny, jej zdrav, matestv nebo kojen, b) v peloen k vkonu prce do jinho msta nebo k peveden na jin pracovitz dvodu, e prce na dosavadnm pracoviti je zakzna thotnm enm, matkm do konce devtho msce po porodu nebo kojcm enm, nebo ohrouje thotenstv eny, jej zdrav, matestv nebo kojen, c) ve zprotn vkonu non prce (sluby v noci).

(4) Nrok na vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv nem zamstnankyn, pokud je

a) inn na zkladdohody o pracovn innosti nebo na zkladdohody o proveden prce, b) odsouzenou ve vkonu trestu odnt svobody zaazenou do prce nebo je zaazena do prce ve vkonu zabezpeovac detence, c) astna pojitn z dvodu vkonu zamstnn malho rozsahu, d) dobrovolnou pracovnic peovatelsk sluby, e) kyn nebo studentkou, pokud zamstnn spad vlundo obdob kolnch przdnin nebo przdnin, f) zahraninm zamstnancem, g) lenkou kolektivnch orgnprvnick osoby uvedenou v 5 psm. a) bod18.

Dl 2 Podpr doba u vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv 43

(1) Vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv se vyplc za kalendn dny, v nich trvalo peveden na jinou prci nebo ustanoven na jin sluebn msto. Thotn zamstnankyni nebo pslunici se vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv vyplc nejdle do potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu.


Strnka24/115

(2) Vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv se nevyplc za kalendn dny, ve kterch zamstnankynnebo pslunice

a) byla doasnprce neschopnou nebo j byla nazena karantna, b) oetovala dtmlad 10 let nebo o npeovala nebo oetovala jinho lena domcnosti z dvoduvedench v 39 odst. 1, c) mla pracovn volno bez nhrady pjmu nebo sluebn volno, za kter nebyl poskytnut sluebn pjem nebo plat, d) mla neomluvenou neptomnost v prci, a to i po st kalendnho dne, e) byla astnic stvky, f) byla na matesk nebo rodiovsk dovolen.

Dl 3 Ve vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv 44

(1) Vyrovnvac pspvek v thotenstv a matestv se stanov jako rozdl mezi dennm vymovacm zkladem zjitnm ke dni peveden zamstnankyn na jinou prci nebo ustanoven pslunice na jin sluebn msto a prmrem jejch zapoitatelnch pjmpipadajcm na jeden kalendn den v jednotlivch kalendnch mscch po tomto peveden nebo ustanoven. (2) Prmr zapoitatelnch pjmpodle odstavce 1 se zjist tak, e se dosaen pjem za jednotliv kalendn msc vydl potem kalendnch dnv tomto msci, s vjimkou dnuvedench v 43 odst. 2. (3) Podle odstavc1 a 2 se postupuje i v ppad, e k peveden na jinou prci nebo ustanoven na jin sluebn msto nebo ke skonen tohoto peveden nebo ustanoven dolo v prbhu kalendnho msce.

HLAVA VII

SPOLEN USTANOVEN O DVKCH Dl 1

Nrok na dvky a na jejich vplatu 45

Nrok na dvku Nrok na dvku vznik dnem splnn podmnek stanovench tmto zkonem.

46 Nrok na vplatu dvky (1) Nrok na vplatu dvky vznik splnnm podmnek stanovench tmto zkonem pro vznik nroku na dvku a na jej vplatu a uplatnnm nroku na vplatu zpsobem stanovenm tmto zkonem. (2) Nrok na vplatu dvky zanik uplynutm t let ode dne, za kter dvka nebo jej st nle. Lhta podle vty prvn neplyne po dobu zen o dvce a po dobu, po kterou fyzick osob, kter musela mt opatrovnka, nebyl opatrovnk ustanoven.

47 Vzdn se nroku na vplatu dvky


Strnka25/115

(1) Pojitnec se me na zklad psemnho prohlen podanho pltci dvky vzdt nroku na vplatu nemocenskho, penit pomoci v matestv a oetovnho. Pojitnka, kter dtporodila, se me vzdt nroku na vplatu penit pomoci v matestv nejdve po uplynut 14 tdnpodpr doby, ne vak dve, ne uplyne 6 tdnode dne porodu. V prohlen podle vty prvn mus bt uveden den, od kterho se pojitnec vzdv nroku na vplatu dvky. Vzdnm se nroku podle vty prvn zanik nrok na vplatu dvky a do konce podpr doby. Za vzdn se nroku podle vty prvn se vak nepovauje uzaven dohody podle 32 odst. 1 psm. e) nebo jej zruen podle 36 odst. 2 vty tet. (2) Nroku na vplatu dvky se nelze vzdt za obdob, za kter ji byla dvka vyplacena, a v ppadech, kdy jsou z dvky provdny srky podle sprvnho nebo soudnho rozhodnut nebo na zkladdohody o srkch na hradu peplatku na dvce nebo regresn nhrady ( 126).

Dl 2 Soubh nrokna vplatu dvek 48

(1) Vznikne-li z jednoho pojitn souasnnrok na vplatu vce dvek, m a) nrok na vplatu penit pomoci v matestv pednost ped nrokem na vplatu ostatnch dvek; ustanoven 36 odst. 1 psm. c) a 57 odst. 1 psm. e) tm nen pitom doteno, b) nrok na vplatu nemocenskho pednost ped nrokem na vplatu oetovnho.

(2) Vznikne-li z jednoho pojitn nrok na vplatu nemocenskho z dvodu doasn pracovn neschopnosti v dob, kdy pojitnci trv nrok na vplatu nemocenskho z dvodu karantny, vyplc se nemocensk z dvodu doasn pracovn neschopnosti a po ukonen podpr doby u nemocenskho z dvodu karantny; to plat i naopak. (3) Vznikne-li v ppadsoubhu vce pojitn nrok na vplatu rznch dvek, s vjimkou vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv, nesm bt hrn dvek za kalendn den vy, ne by inila ve nemocenskho vypotenho z dennho vymovacho zkladu ve vi tet redukn hranice; je-li hrn dvek vy, sniuje se nejdve oetovn a pot nemocensk tak, aby hrn dvek tuto vi nemocenskho nepeshl. Penit pomoc v matestv se podle vty prvn nesniuje.

Dl 3 Pechod nroku na dvky a jejich vplatu 49

Nrok na dvku a nrok na vplatu dvky nelze postoupit ani dt do zstavy. 50

Dohodu o srkch z dvek vyplcench okresn sprvou socilnho zabezpeen [ 81 odst. 2 psm. a)] nelze uzavt, s vjimkou dohody o srkch na hradu peplatku na dvce ( 124) nebo regresn nhrady ( 126) a dohody mezi vitelem a dlunkem k uspokojen pohledvky dlunho vivnho v rmci vzjemn vyivovac povinnosti rodia dt.

51 (1) Zemel-li pojitnec po vzniku nroku na dvku, pechz nrok na vplatu stek dvky, kter nebyly pojitnci vyplaceny, postupnna manela (manelku), dti a rodie, jestlie ili s pojitncem v dob jeho smrti v domcnosti, pokud pojitnec sploval podmnky nroku na vplatu dvky; tyto osoby vstupuj t do zen o dvce. Pokud pojitnec neuplatnil nrok na vplatu dvky, mohou tento nrok uplatnit osoby uveden ve vtprvn.


Strnka26/115

(2) Nroky pechzejc na osoby uveden v odstavci 1 nejsou pedmtem ddictv; pedmtem ddictv se stvaj, nen-li tchto osob.

Dl 4 Zmna nroku na dvky a jejich vplatu 52

Zjist-li se, e a) nrok na dvku nebo na jej vplatu zanikl, dvka se odejme nebo se jej vplata zastav, a to ode dne nsledujcho po dni, jm uplynulo obdob, za kter ji byla vyplacena, b) dvka byla piznna nebo je vyplcena v ni stce, ne v jak nle, nebo byla neprvem odepena anebo byla piznna od pozdjho data, ne od jakho nle, dvka se zv nebo pizn, a to ode dne, od nho dvka nebo jej zven nle, pokud nrok na vplatu dvky nezanikl podle 46 odst. 2, c) dvka byla piznna nebo je vyplcena ve vy stce, ne v jak nle, nebo byla piznna nebo se vyplc neprvem, dvka se sn nebo odejme nebo se jej vplata zastav, a to ode dne nsledujcho po dni, jm uplynulo obdob, za kter ji byla vyplacena, d) se zmnily skutenosti rozhodn pro vi dvky nebo pro nrok na jej vplatu, postupuje se obdobnpodle ustanoven psmene b) nebo c).

ST TVRT POSUZOVN ZDRAVOTNHO STAVU PRO ELY POJITN HLAVA I

ZKLADN USTANOVEN 53

(1) Posuzovn zdravotnho stavu pojitnca dalch osob pro ely pojitn zahrnuje posuzovn

a) doasn pracovn neschopnosti, b) pracovn schopnosti po uplynut podpr doby, c) zdravotnho stavu pro ely poskytovn penit pomoci v matestv, oetovnho a vyrovnvacho pspvku v thotenstv a matestv.

(2) Posuzovn zdravotnho stavu a) podle odstavce 1 psm. a) a c) provd oetujc lka( 54), poppadve stanovench ppadech ( 75 a 80) pslun orgny nemocenskho pojitn svmi lkai, b) podle odstavce 1 psm. b) provdj pslun orgny nemocenskho pojitn svmi lkai.

54 Oetujc lka (1) Oetujcm lkaem se pro ely tohoto zkona rozum poskytovatel zdravotnch slueb, kter svmi lkai poskytuje pojitnci nebo jin posuzovan osobambulantn, lkovou nebo lzeskou lebnrehabilitan pi, s vjimkou poskytovatele zdravotnick zchrann sluby a lkask pohotovostn sluby, a poskytovatel pracovnlkaskch slueb pi oetovn


Strnka27/115

pojitnce v rmci prvn pomoci, pokud zskal oprvnn k poskytovn zdravotnch slueb. Oetujcm lkaem se pro ely nemocenskho pojitn u vojkz povoln rozum resortn poskytovatel zdravotnch slueb podle zvltnho prvnho pedpisu34). (2) Lka, kter provd posuzovn zdravotnho stavu podle 53 odst. 1 psm. a) a c), je oprvnn tuto innost vykonvat jen v rozsahu sv odbornosti35). (3) Rozhodovat ve vcech doasn pracovn neschopnosti nebo poteby oetovn nebo pe (dle jen poteba oetovn) nen oprvnn oetujc lka, poppadlkauveden v 79 odst. 1 psm. c) sti vty za stednkem, po dobu zkazu stanovenho orgnem nemocenskho pojitn podle 79 odst. 1 psm. c).

HLAVA II

POSUZOVN DOASN PRACOVN NESCHOPNOSTI Dl 1

Zkladn pojmy 55

Doasn pracovn neschopnost (1) Doasnou pracovn neschopnost se rozum stav, kter pro poruchu zdrav nebo jin v tomto zkonuveden dvody neumouje pojitnci

a) vykonvat dosavadn pojitnou innost a trv-li porucha zdrav dle ne 180 kalendnch dn, i jinou ne dosavadn pojitnou innost, b) plnit povinnosti uchazee o zamstnn podle zvltnho prvnho pedpisu36) (dle jen povinnost uchazee o zamstnn), vznikla-li doasn pracovn neschopnost v ochrann lht nebo trv-li doasn pracovn neschopnost po skonen dosavadn pojitn innosti, a to i kdy pojitnec nen uchazeem o zamstnn.

(2) Za doasnou pracovn neschopnost se nepovauje oetovn pojitnce a) v nonm sanatoriu, b) v dobdetoxikace po poit alkoholu, omamnch nebo psychotropnch ltek, s vjimkou ppad, kdy pojitnec poil tyto ltky bez vlastnho zavinn, c) pi poskytovn zdravotn pe v osobnm zjmu z kosmetickch nebo estetickch dvodza hradu pojitncem.

(3) Doasnou pracovn neschopnost pojitnce, kter vykonv nkolik pojitnch innost, posuzuje oetujc lkapro kadou pojitnou innost samostatn. (4) Pokud pojitnci po ukonen doasn pracovn neschopnosti vznikne v nsledujcm kalendnm dni dal doasn pracovn neschopnost, povauje se tato doasn pracovn neschopnost za pokraovn pedchzejc doasn pracovn neschopnosti; to vak neplat, jestlie tato dal doasn pracovn neschopnost byla uznna k jin pojitn innosti.

56 Reim doasnprce neschopnho pojitnce a msto pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti (1) Reim doasnprce neschopnho pojitnce stanov oetujc lkapi rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti. Reim doasn prce neschopnho pojitnce me bt oetujcm lkaem zmnn v souladu se zmnou zdravotnho stavu. (2) Reim doasnprce neschopnho pojitnce zahrnuje


Strnka28/115

a) stanoven individulnho lebnho postupu podle zvltnho prvnho pedpisu37), b) povinnost zdrovat se v dobdoasn pracovn neschopnosti v mstpobytu a dodrovat rozsah a dobu povolench vychzek; mstem pobytu doasn prce neschopnho pojitnce je msto, kter pojitnec sdlil oetujcmu lkai pi vzniku doasn pracovn neschopnosti, nebo msto, na kter zmnil pobyt v souladu s odstavcem 3, c) povolen vychzek, vetnjejich rozsahu a doby, pokud zdravotn stav pojitnce a stanoven individuln lebn postup tyto vychzky nevyluuje, d) povolen zmny msta pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti podle odstavce 3 vty prvn a tet, pokud zdravotn stav pojitnce a stanoven individuln lebn postup tuto zmnu nevyluuje, e) provdn pracovn rehabilitace, pokud ji zabezpeuje ad prce esk republiky.

(3) Zmnit msto pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti sm pojitnec pouze s pedchozm souhlasem oetujcho lkae. Byla-li pojitnci podle vty prvn povolena zmna msta pobytu v dob doasn pracovn neschopnosti v obdob prvnch 14 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v obdob prvnch 21 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti, poppad nle-li pojitnci po uplynut tohoto obdob v dob doasn pracovn neschopnosti nadle zapoitateln pjem [ 16 psm. b)] tak v obdob, po kter mu v dobdoasn pracovn neschopnosti nle tento pjem, je pojitnec povinen tuto zmnu msta pobytu pedem psemn nebo jinak prokazatelnoznmit zamstnavateli. Zmnu msta pobytu doasnprce neschopnho pojitnce z dvodu pobytu v cizinme oetujc lkapovolit jen po pedchozm psemnm souhlasu pslunho orgnu nemocenskho pojitn; o souhlas orgnu nemocenskho pojitn d tento orgn pojitnec. (4) O povolen vychzek nebo zmny jejich rozsahu a doby [odstavec 2 psm. c)] a o zmnmsta pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti podle odstavce 3 vty prvn a tet rozhoduje oetujc lka; o zmn msta pobytu rozhoduje oetujc lka jen na zkladdosti doasnprce neschopnho pojitnce. Pokud doasnprce neschopn pojitnec pod o povolen vychzek nebo zmny jejich rozsahu a doby nebo o povolen zmny msta pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti a oetujc lka vychzky nebo jejich zmnu nebo zmnu msta pobytu nepovol, vyd oetujc lka rozhodnut o tomto nepovolen, jen pokud pojitnec vydn tohoto rozhodnut poaduje. Na rozhodnut tkajc se vychzek a povolen zmny msta pobytu oetujcm lkaem a na dal postup se pouije zvltn prvn pedpis38) o poskytovn zdravotnch slueb. (5) O zmnu msta pobytu pojitnec ned a oetujc lkao n nerozhoduje v ppad, jde-li o zmnu msta pobytu v souvislosti s poskytovnm lkov nebo lzesk lebnrehabilitan pe; tuto zmnu hls pojitnec oetujcmu lkai pi propoutn z lkov nebo lzesk lebnrehabilitan pe. (6) Vychzky podle odstavce 2 psm. c) me oetujc lkapovolit pouze v rozsahu, kter odpovd zdravotnmu stavu doasnprce neschopnho pojitnce a kter nenaruuje stanoven individuln lebn postup. Oetujc lkame vychzky povolit podle vty prvn nejve v celkovm rozsahu 6 hodin denn, a to v dobod 7 hodin do 19 hodin; pitom vymez konkrtn asov sek nebo asov seky tchto vychzek. Vjimenme oetujc lka v ppadech, kdy mimodn nron lebn pln, probhajc intenzivn lba, nepzniv vedlej inky lby nebo celkov zvan zdravotn stav neumouj pojitnci, aby vyuil pevnstanovenou dobu vychzek, na dost doasnprce neschopnho pojitnce a po pedchozm psemnm souhlasu pslunho orgnu nemocenskho pojitn udlenho na zklad dosti oetujcho lkae povolit, aby si tento pojitnec volil dobu vychzek podle svho aktulnho zdravotnho stavu. Povolit vychzky podle vty tet lze nejve na dobu 3 msc; takto lze vychzky povolit i


Strnka29/115

opakovan. Dl 2

Posuzovn doasn pracovn neschopnosti 57

Vznik doasn pracovn neschopnosti (1) Oetujc lkarozhodne o vzniku doasn pracovn neschopnosti

a) pojitnce, jestlie vyetenm zjist, e mu jeho zdravotn stav pro nemoc nebo raz (dle jen "nemoc") nedovoluje vykonvat dosavadn pojitnou innost, poppad, jde-li o vznik doasn pracovn neschopnosti v ochrann lht, plnit povinnosti uchazee o zamstnn, a to i kdy pojitnec nen uchazeem o zamstnn, b) pojitnce, kter byl pijat k poskytnut lkov pe nebo ktermu byla na zkladveejnho zdravotnho pojitn poskytnuta komplexn lzesk lebn rehabilitan pe39), c) pojitnce, kter byl pijat do zdravotnickho zazen jako prvodce nezletilho dtte pijatho k poskytnut lkov pe40), s vjimkou pojitnce, kter m nrok na vplatu penit pomoci v matestv, d) pojitnce, kter neme pro pokozen nebo ztrtu ortopedick nebo kompenzan pomcky vykonvat dosavadn pojitnou innost, poppad, jde-li o vznik doasn pracovn neschopnosti v ochrann lht, plnit povinnosti uchazee o zamstnn, a to i kdy pojitnec nen uchazeem o zamstnn, e) pojitnce v dobnroku na vplatu penit pomoci v matestv, jestlie mu zvan dlouhodob onemocnn znemouje peovat o dt; dlouhodobm onemocnnm se pro ely tohoto zkona rozum takov onemocnn, kter podle poznatklkask vdy m trvat dle ne jeden msc, f) pojitnky, kter doloila potvrzenm orgnu nemocenskho pojitn, e nem nrok na penitou pomoc v matestv z dn pojitn innosti, a to od potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu, g) pojitnce, kter byl uznn invalidnm v prvnm nebo druhm stupni, pokud u tohoto pojitnce v den, kter bezprostednnsleduje po dni, jm byla ukonena doasn pracovn neschopnost podle 59 odst. 2, nastala nebo trv jin porucha zdrav, ne kter byla dvodem uznn doasn pracovn neschopnosti, anebo nastaly nebo trvaj jin dvody, kter by odvodovaly uznn doasn pracovn neschopnosti, a tato porucha nebo tyto dvody neumouj pojitnci vykonvat pojitnou innost.

(2) Doasn pracovn neschopnost zan dnem, v nm ji oetujc lkazjistil, pokud se dle nestanov jinak. (3) Oetujc lkame v ppad, e pojitnec nemohl navtvit oetujcho lkae nebo v jinch odvodnnch ppadech rozhodnout, e doasn pracovn neschopnost pojitnce vznikla i pede dnem uvedenm v odstavci 2; za obdob del ne 3 kalendn dny pede dnem, v nm doasnou pracovn neschopnost zjistil, vak me oetujc lka, nejde-li o vznik doasn pracovn neschopnosti podle odstavce 1 psm. g), tak uinit jen po pedchozm psemnm souhlasu pslunho orgnu nemocenskho pojitn udlenho na zkladdosti oetujcho lkae. Pokud oetujc lka rozhodl o tom, e doasn pracovn neschopnost vznikla v obdob delm ne 3 kalendn dny pede dnem, v nm doasnou pracovn neschopnost zjistil, bez souhlasu pslunho orgnu nemocenskho pojitn, m se za to, e doasn pracovn neschopnost trv pouze 3 kalendn dny pede dnem, v nm ji zjistil.


Strnka30/115

(4) Nezjist-li oetujc lkapo vyeten dvody k rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti, avak pojitnec poaduje vydn rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti, vyd oetujc lka rozhodnut o tom, e doasn pracovn neschopnost nevznikla; na toto rozhodnut a na dal postup se pouije zvltn prvn pedpis76) o poskytovn specifickch zdravotnch slueb. Tento zvltn prvn pedpis plat t pro postup v ppad, kdy pojitnec nesouhlas s datem vzniku doasn pracovn neschopnosti nebo s tm, e byla uznna jeho doasn pracovn neschopnost. (5) Oetujc lka, kter rozhodl o vzniku doasn pracovn neschopnosti a tato neschopnost byla ukonena rozhodnutm orgnu nemocenskho pojitn ( 75), me rozhodnout o vzniku doasn pracovn neschopnosti tho pojitnce v obdob 7 dnpo ukonen pedchoz doasn pracovn neschopnosti rozhodnutm tohoto orgnu pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s vjimkou akutnho vzplanut te nemoci, pouze s pedchozm psemnm souhlasem tohoto orgnu udlenm na zkladdosti oetujcho lkae. (6) Doasn pracovn neschopnost podle odstavce 1 psm. g) se povauje za pokraovn pedchoz doasn pracovn neschopnosti.

58 Prbh doasn pracovn neschopnosti (1) V prbhu doasn pracovn neschopnosti oetujc lkaposuzuje, zda je zdravotn stav pojitnce stabilizovan a zda se pracovn schopnost pojitnce obnovila. Za stabilizovan se pro ely tohoto zkona povauje takov zdravotn stav, kter se ustlil na urit rovni zdrav a pracovn schopnosti, kter umouje pojitnci vykonvat dosavadn nebo jinou pojitnou innost bez zhoren zdravotnho stavu, a kter dal len ji podstatn neme ovlivnit; udren stabilizace zdravotnho stavu me bt pitom podmnno zavedenm urit lby nebo pracovnch omezen. (2) Oetujc lkastanov se zetelem na zdravotn stav pojitnce termn ptho lkaskho oeten nebo kontroly. Tento termn oetujc lkavyznauje na rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti. (3) Proke-li pojitnec existenci vnch dvod, pro kter se neme dostavit k oeten nebo kontrole v den stanoven podle odstavce 2, stanov oetujc lkanhradn termn. (4) Prokzal-li pojitnec existenci vnch dvod, pro kter se nemohl dostavit k oeten nebo kontrole v den stanoven podle odstavce 2, oetujc lkavyd nov rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti. Tato doasn pracovn neschopnost se povauje za pokraovn pedchoz doasn pracovn neschopnosti.

59 Ukonovn doasn pracovn neschopnosti (1) Oetujc lkarozhodne o ukonen doasn pracovn neschopnosti

a) pojitnce, jestlie vyetenm zjist, e mu jeho zdravotn stav umouje vykonvat dosavadn pojitnou innost, a to dnem, kdy tuto skutenost zjistil, nebo nejpozdji tetm kalendnm dnem nsledujcm po dni tohoto vyeten; pokud oetujc lkaukon doasnou pracovn neschopnost pozdjm ne tetm kalendnm dnem nsledujcm po tomto vyeten, m se za to, e doasn pracovn neschopnost skonila tmto tetm kalendnm dnem, b) pojitnce, jestlie uplynulo alespo180 dntrvn doasn pracovn neschopnosti a vyetenm zjist, e zdravotn stav je stabilizovan a je pedpoklad, e pojitnec ji nebude moci vykonvat dosavadn pojitnou innost, a to 30. kalendnm dnem nsledujcm po dni tohoto vyeten; to neplat, jde-li o doasnou pracovn neschopnost vojka z povoln a pslunka bezpenostnho sboru,


Strnka31/115

c) pojitnce pi ukonen poskytovn lkov nebo komplexn lzesk lebnrehabilitan pe, je-li splnna podmnka uveden v psmenu a), d) pojitnce, kter byl pijat do zdravotnickho zazen jako prvodce nezletilho dtte pijatho k poskytnut lkov pe, pi proputn tohoto dtte z lkov pe nebo pi ukonen pobytu tohoto pojitnce v zazen, do jeho lkov pe bylo toto dtpijato, e) pojitnce, kter po opravnebo opaten nov ortopedick nebo kompenzan pomcky me vykonvat dosavadn pojitnou innost, poppad, vznikla-li doasn pracovn neschopnost v ochrann lhtnebo trv-li doasn pracovn neschopnost po skonen dosavadn pojitn innosti, plnit povinnosti uchazee o zamstnn, a to i kdy pojitnec nen uchazeem o zamstnn, f) pojitnky, kter m nrok na penitou pomoc v matestv z jakkoliv pojitn innosti, k potku estho tdne ped oekvanm dnem porodu, pokud pojitnka nezaala pobrat penitou pomoc v matestv dve, g) pojitnce, ktermu zvan dlouhodob onemocnn znemoovalo peovat o dt, jestlie vyetenm zjist, e mu jeho zdravotn stav opt umouje peovat o dt, h) pojitnky, kter byla v doasn pracovn neschopnosti v souvislosti s thotenstvm a porodem podle 57 odst. 1 psm. f), uplynutm estho tdne po porodu, pokud nen nadle doasnprce neschopna z jinch dvod, i) pojitnce, jestlie vyetenm zjist, e mu jeho zdravotn stav umouje plnit povinnosti uchazee o zamstnn, vznikla-li doasn pracovn neschopnost v ochrann lht nebo trv-li doasn pracovn neschopnost po skonen dosavadn pojitn innosti, a to i kdy pojitnec nen uchazeem o zamstnn, j) pojitnce, kter se nedostav k lkaskmu oeten nebo kontrole zdravotnho stavu v den, kter je vyznaen na rozhodnut podle 58 odst. 2, ani by pojitnec prokzal existenci vnch dvod, pro kter se k tomuto oeten nebo kontrole nemohl dostavit, a to tmto dnem, k) pojitnce, kter je poivatelem starobnho dchodu a jeho pojitn innost skonila pede dnem, od nho v dobdoasn pracovn neschopnosti vznikl nrok na vplatu starobnho dchodu, a to nejpozdji dnem, kterm podle psemnho oznmen orgnu nemocenskho pojitn zanikl nrok na nemocensk, pokud k ukonen doasn pracovn neschopnosti nedojde dve podle psmen a) a e) nebo j).

(2) Doasn pracovn neschopnost kon tictm dnem ode dne nsledujcho po dni, v nm byl pojitnec posudkem okresn sprvy socilnho zabezpeen uznn invalidnm. Byl-li pojitnec uznn invalidnm na zklad vsledku soudnho zen o alob, kon doasn pracovn neschopnost tictm dnem ode dne nsledujcho po dni, v nm orgn rozhodujc o invalidnm dchodu obdrel rozhodnut soudu; tento orgn je povinen neprodlen psemn vyrozumt oetujcho lkae o tom, v kterm dni toto rozhodnut soudu obdrel. Oetujc lka vyzna den ukonen doasn pracovn neschopnosti z dvodu uznn invalidity na pedepsanm tiskopisu. (3) Na postup pi nesouhlasu pojitnce s rozhodnutm o ukonen doasn pracovn neschopnosti podle odstavce 1 se pouije zvltn prvn pedpis76) o poskytovn specifickch zdravotnch slueb.

60 Rozhodnut ve vcech doasn pracovn neschopnosti Rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti, kter po dobu doasn pracovn neschopnosti slou t jako prkaz doasnprce neschopnho pojitnce, rozhodnut o ukonen doasn pracovn neschopnosti a rozhodnut o zmn reimu doasn prce neschopnho pojitnce vydv oetujc lkana pedepsanch tiskopisech. st tchto


Strnka32/115

tiskopis, kter je urena pro zamstnavatele, nesm obsahovat statistickou znaku diagnzy41) nebo jin daj, z nho lze diagnzu dovodit.

Dl 3 Povinnosti a oprvnn lka 61

Povinnosti oetujcho lkae Oetujc lkaje povinen

a) rozhodnout o vzniku doasn pracovn neschopnosti v ppadech uvedench v 57 v den, kdy ji zjistil, b) vst evidenci doasnprce neschopnch pojitnc, u nich rozhodl o vzniku doasn pracovn neschopnosti nebo kter pevzal do sv pe; touto evidenc se rozum psemn zznam o kadm rozhodnut o vzniku a o ukonen doasn pracovn neschopnosti, kter obsahuje evidenn slo pedepsanho tiskopisu, jmno, poppadjmna (dle jen "jmno") a pjmen pojitnce, datum vzniku doasn pracovn neschopnosti, diagnostick kd nemoci nebo razu, den oeten a datum dal kontroly, datum ukonen doasn pracovn neschopnosti a ppadn daj o pedn nebo pevzet doasnprce neschopnho pojitnce s uvedenm data pedn nebo pevzet, jmna a pjmen lkae, ktermu byl tento pojitnec pedn do pe nebo od nho byl pevzat do pe, a adresy pracovittohoto lkae, nebo s uvedenm data pedn nebo pevzet, nzvu poskytovatele zdravotnch slueb vetnpslun odbornosti, do jeho pe byl tento pojitnec pedn nebo od nho byl pevzat do pe, a adresy pracovittohoto poskytovatele zdravotnch slueb, c) stanovit reim doasnprce neschopnho pojitnce a pojitnce o tomto reimu informovat, d) pedat pojitnci rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti a rozhodnut o ukonen doasn pracovn neschopnosti, poppad rozhodnut o zmn reimu doasn prce neschopnho pojitnce, spolu s pslunmi hlenmi pro zamstnavatele, a to v den, kdy byly vydny, poppad v den proputn ze zdravotnickho zazen, v nm byla poskytnuta lkov pe, e) odeslat pslunmu orgnu nemocenskho pojitn na pedepsanm tiskopisu hlen o vzniku doasn pracovn neschopnosti a hlen o ukonen doasn pracovn neschopnosti, a to nejpozdji v tet pracovn den nsledujc po dni, kdy bylo vydno rozhodnut o vzniku nebo ukonen doasn pracovn neschopnosti, a na pedepsanm tiskopisu hlen o zmn reimu doasn prce neschopnho pojitnce, a to nejpozdji v pracovn den nsledujc po dni, kdy bylo vydno rozhodnut o zmnreimu doasn prce neschopnho pojitnce; tato povinnost je splnna i pednm tchto hlen v uvedench lhtch tomuto orgnu, f) stanovit podle poadavku lkae pslunho orgnu nemocenskho pojitn termn kontroly pro ely proveden kontroly posuzovn doasn pracovn neschopnosti a za tmto elem pojitnce pedvolat ke kontrole, g) rozhodnout na dost pojitnce o povolen vychzek a zmnjejich rozsahu nebo doby nebo o povolen zmny msta pobytu v dobdoasn pracovn neschopnosti v ppadech uvedench v 56 odst. 3 vtprvn a tet a o tomto rozhodnut informovat nejpozdji v nsledujc pracovn den pslun orgn nemocenskho pojitn na pedepsanm tiskopise; je-li teba k povolen zmny msta pobytu v dob doasn pracovn neschopnosti a k povolen vychzek podle 56 odst. 6 vty tet pedchozho souhlasu orgnu nemocenskho pojitn, me povolit tuto zmnu nebo tyto vychzky jen na zkladtohoto pedchozho souhlasu,


Strnka33/115

h) posuzovat v prbhu doasn pracovn neschopnosti, zda u pojitnce dolo k obnoven pracovn schopnosti, a po uplynut 180 kalendnch dn doasn pracovn neschopnosti spolu s pslunm lkaem orgnu nemocenskho pojitn zhodnotit, zda je zdravotn stav pojitnce stabilizovan, i) vyznait pi proputn ze zdravotnickho zazen, v nm byla poskytnuta lkov pe, pokud pojitnci jeho zdravotn stav neumouje vykonvat dosavadn pojitnou innost, na rozhodnut o vzniku doasn pracovn neschopnosti den proputn ze zdravotnickho zazen, v nm byla poskytnuta lkov pe a msto pobytu, kde se bude pojitnec po tomto proputn zdrovat, a tyto skutenosti prokazatelnoznmit nejpozdji druh den po proputn pojitnce pslunmu orgnu nemocenskho pojitn, j) potvrdit pojitnci na pedepsanm tiskopisu nejmnjednou msnpro ely vplaty dvek nebo poskytovn nhrady mzdy, platu nebo odmny nebo snenho platu (snen odmny) v dobdoasn pracovn neschopnosti trvn doasn pracovn neschopnosti, a to ke dni vydn tohoto potvrzen nebo nejve 3 kalendn dny dopedu; trv-li doasn pracovn neschopnost dle ne 14 kalendnch dna v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 dle ne 21 kalendnch dn, je povinen potvrdit pojitnci pro ely poskytovn nhrady mzdy, pl

Date post:	17-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	216 times
Download:	0 times

187/2006

Documents