1. Na těle perloočky můžeme rozeznat: složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko; dva

páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka

2. Co se děje při období podzimní cirkulace - dochází k okysličení hlubinné vody, která se

střídá s letní a zimní stagnací

3. Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu

4. Makchie - co to je, kde se vyskytuje, zákl. typy

5. Hlavní dřevinou tzv. keříčkového severské tundry je: Bříza trpasličí

6. Pro podzemní vody NEní charakteristické/á: absence zástupců z podkmene korýšů

(Crustacea) .

7. Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v: chladných klimatických oblastech

8. Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických

podmínkách (např.nad horní hranicí lesa).

9. Chamaefyty: Čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy

10. Konduktivita je: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě

11. Pro vodní prostředí je typický/é: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny

12. Co NEplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu.

13. Přehradní nádrže vytvářejí - pstruhové pásmo oligotrofní

14. Co je to perifyton: organismy poutané na listy vodních rostlin vyčnívajících ze dna.

15. Co jsou to graminoidy? Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae.

16. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na::

Producenty, konzumenty a destruenty

17. Permafrost je: Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních 20-60 cm

18. Horské jehličnaté lesy. – 80 dní teploty nad 10°C

19. Pro ekosystém rybníka je charakteristické: jeho produkce je ovlivňována letnění,

přikrmováním ryb, biomanipulacemi

20. Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou

heterogenitou podmínek.

21. Netypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly, olše

22. Čím jsou zásobovány slatiniště. – podzemní prameny a povrchovou vodou

23. Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou na: extrémních stanovištích - písčité

půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště

24. Hlavní zdrojem živin v lužním lese jsou: záplavy

25. Kryptofyty Čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či

oddéncích

26. Cevnaté rosliny: CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody

27. Co je to bult: to jsou vršky, tvořené koloniemi rašeliníku

28. Mezi komzumety litorálního pásma ve stojatých vodách patří: nezmar, beruška vodní

29. Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé

30. Přirozené travní porosty: stepi, Alpy

31. Pták, který žije na jihu Evropy - Plameňák růžový

32. Benthos jsou: Organizmy poutané ke dnu

33. Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové

34. Co roste za keř pod olšemi: krušina olšová

35. Přirozená vřesoviště : se vyskytují nad horní hranicí lesa

36. Bučiny rostoucí na živiny chudém kyselém podloží se nazývají: Bikové bučiny

37. Pleuston je/jsou: společenstvo živočichů a rostlin žijící na vodní hladině

38. Čím jsou napájena přechodná rašeliniště: převážně srážkovou vodou a částečně

podzemními prameny.

39. Co je to "bult" a "šlenk": Bulty-vyvýšená místa v rašeliništi, Šlenky-prohlubně mezi bulty

40. Kolik procent dřevní hmoty je průměru přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva

(přibližně): 30%

41. Intenzita slunečního svitu je v oblastech výskytu severské tundry (ve srovnání se

stanovišti mírného pásma): nízká

42. Euryhalinní organizmy se vyskytují především : v pobřežních vodách

43. Čím jsou zásobována vrchoviště. – srážkovou vodou

44. Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na

lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné

45. Co znamená zkratka POC - pevný organický uhlík

46. Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy.

47. Opadavé listnaté lesy. – co pro ně platí: nerovnoměrné srážky, zima mírná a ne tak

dlouhá, léto teplé a dlouhé

48. Jaké růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích:

trnité byliny, plazivé byliny, byliny s přízemní růžicí

49. Louky a pastviny v ČR představují přibližně: 25% zemědělské půdy

50. Horní hranice stromová je: spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5 resp 8m

51. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech?

Hemikryptofyty

52. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory:

Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké pH a nedostatek živin

53. Čím přijímá rašelina živiny. – listy

54. Co jsou „brownfields“? Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby

55. Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: převážně vřesovce, zvonky, vřesy

56. Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou:

významně vyšší

57. Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: Vznik pstruhového pásma v

případě oligotrofní nádrže

58. ptáci z dubohabřin, doubravy: lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask

tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední

59. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na:

Producenty, konzumenty a destruenty

60. Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý

61. Přehradní jezero se spodní vypustí je: Lapač tepla s odvaděč živin

62. Fanerofyty: čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech

63. ptáci měkkého luhy moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý, husa …

64. Plankton se pohybuje - omezený nebo žádný pohyb

65. Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: dubem zimním

66. Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří : Sapropel

67. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se

stanovišti nižších poloh): Vyšší

68. Jaké znáš přimíšené stromy v doubravách: lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza

bradavičnatá, lípa malolistá

69. Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara

nízká (Chamaerops humilis)

70. Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem – jeřáb břek

71. Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny

72. Činná rašeliniště: ovlivňují mikroklima

73. Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními

prameny

74. Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: Na mrtvém dřevě

75. Dendrotelmy jsou: tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech

76. Podmínka lužních lesů: pravidelné nebo občasné záplavy

77. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve

vegetačním období

78. Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny z/ze: srážkové vody

79. Dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: žábronožky, listonozí

80. Jaké jsou podmínky vzniku rašelinišť:(vyberte všechny správné odp.) Stálý zdroj

prameništní, srážkové nebo povrchové vody,bezodtoká terénní sníženina s

nepropustným podložím,samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad

dekompozicí.

81. Lagg je: zamokřený okraj vrchoviště

82. Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme: Doubravy a habřiny

83. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve

vegetačním období

84. Co to jsou lenitické vody – stojaté vody

85. Hemikryptofyty : trsnaté rostliny které mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod

ním.

86. přimíšené stromy v doubravách lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá,

lípa malolistá

87. Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří: olšiny

88. Fanerofyt je: rostlina (dřevina), která má obnovovací pupeny výše než 30 cm nad zemí a

má je chráněné proti mrazu, např. stromy (makrofanerofyty), keře (manofanerofyty)

89. Epifyty Čili vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě

90. Přehradní jezera s dolní vypustí, co umožnuji – vnik pstruhového pásma

91. Jaké znáš keře vrchovišt: brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní

92. Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a

parožnatky

93. Euforická zóna na volném moři představuje: zóna vrchních 100-200m pod hladinou

moře

94. Prameniště obývají tyto organicmy: chrostíci, hrachovky

95. Co je to litotelmy: drobné periodické nádržky vznikající v skalních dutinách

96. Eufotické pásmo je: Veškerá prosvětlená voda

97. Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Eutrofní dvousečné typy luk na

hnědozemích a rendzinách

98. Datlík tříprstý u nás obývá: Smrkové lesy vyšších poloh

99. Jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegeta travinnách porostů, která je ve stádiu

klimaxu

100. jaké znáš ptáky bučin: datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní

101. Kde se vyskytuje eufotická vrstva. – veškeré prosvětlené vody v litorální a

limnetickém pásmu

102. Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 1OOC

103. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je: Výrazná patrovitost

104. Bentos jsou: Rostliny a živočichové žijící na dně,či ve dně,je pohyblivý nebo přisedlí

(např. kořenící rostliny)

105. Jakým typem společenstva jsou vřesoviště: nejčastěji sekundárním společenstvem

na kyselých půdách

106. Co to jsou lotické vody – tekoucí vody

107. Co neplatí pro periodické vody: jsou typické výskytem mnoha druhů ryb

108. Přechodná rašeliniště – hlavně vzdušné srážky, ale i podzemní prameny

109. Písčiny extrémní podmínky pro vegetaci - výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin,

odfoukávání písku od kořenů rostlin, distribuce

110. Euryekní ptáci v našich lesích: pěnkava obecná, budníček menší, červenka

obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní

111. Jarní květ ve stojatých vodách: vyčerpání živin

112. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly a olše

113. Jaké znáš savce luhů: myška drobná, bobr evropský

114. jaké jsou rozdíly mezi pastvinou a loukou: pastvina - nízké porosty přizpůsobené

okusu a sešlapu; louka- rostliny vyššího vzrůstu

115. Co NEplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla

116. Byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec

velkokvětý

117. Prameniště obývají tyto organismy: chrostíci, hrachovky

118. Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je: Pravidelné nebo občasné

zaplavování

119. Mezi světlé jehličnaté lesy patří: reliktní bory

120. Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých

podmínkách: mají sklon k tvoření čistých porostů

121. ptáci bučin datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní,

122. Co patří mezi opadavé listnaté lesy: subkontinentální, horské, Xerotermní, lužní,

bažinné oceánské, listanaté východní Ameriky

123. Perifyton (nárostové organismy) je: Společenstvo sinic a řas porůstající předměty

ponořené do vody.

124. Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: jeřáb ptačí

125. Jaké znáš kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník,

mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný,

banánovník, lokvát japonský

126. Jaká sukcesní stádia se nacházejí na skalních biotopech:(vyberte všechny správné

odp.) 1 ranně sukcesní stádia, blokovaná sukcesní stádia.

127. Ekosystém tekoucích vod je: Otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim

více spjatý se souší

128. Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: písčiny; sutě

129. Krásnoočka lze zejména najít: ve stojatých vodách s hodně živinami

130. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Aluviální psárkové louky

131. Co tvoří spodní část rašelinišť -odumřelé části rostlinného společenstva, za

nepřístupu vzduchu – vytváří rašelina

132. Oligotrofní jezera charakterizuje (musí odpovídat všechna kritéria): vyznačují

velkým bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů.Mají

nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá

mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin.

133. Pozitivní reotaxe orientace lososů proti proudu (kromě čichu a případně i

magnetismu příčina tahu).

134. co znamena zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik

135. Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti: Slabý

proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno…), v létě nedostatek O2, roční

amplitudy přesahují 20°C

136. Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou

hranici

137. Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: stálou teplotou

vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění

138. Jaký význam mohou mít nedopasky na pastvinách? Úkryt pro hmyz a ptáky;

Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Možná

139. Podmínky na stanovišti písčin (vátých písku) jsou pro vegetaci extrémním

prostředím. Zejména vzhledem k: disturbancím (např. vytrhávání rostlin); nedostatku a

vymývání živin, výkyvům teplot na povrchu půdy

140. Litorální pásmo je: příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod

141. Heterotrofní zóna je: shodná s afotickou zónou

142. Biologická diverzita severské tundry je ve srovnání s ekosystémy mírného pásma:

nižší

143. Profundální pásmo je: neosvětlená voda; zásobárna živin i toxic. látek

144. Epilimnion je: horní vrstva vodních nádrží

145. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou: dub letní, jilm drsný a jasan

ztepilý

146. Nekton jsou: organismy aktivně plovoucí ve vodním sloupci (např.ryby)

147. Makchie je keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou

makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m.

148. Mezi opadavé listnaté lesy horské ve střední Evropě řadíme: Horské bučiny s bukem

letním a jedlí bělokorou.

149. Nekton je/jsou: společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě

150. Podzimní období – cirkulace vody

151. Proč jsou písčiny extrémní prostředí pro vegetaci. –a)sucho b) odfoukávání písku od

kořenů rostlin c) zasypávání nadzemních částí rostlin

152. Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy: opadavé listnaté lesy…dub

zimní, buk lesní, planika

153. Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou (vyberte 2): Dub

šípák, Dub červený

154. Plankton jsou: Splývající organismy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem.

155. jací savci žijí v tajze: vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák

156. Na jakých místech vznikají nedopasky na pastvinách? (vyberte všechny správné

odpovědi): V místech, kde rostou pro herbivory neatraktivní druhy (např. Nechutné,

jedovaté); Na pokalených místech – herbivoři se takovým místům vyhýbají

157. Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu –světlo se částečně odrazí

158. Pro pásmo rhitronu jsou charakteristické následující vlastnosti: různé druhy

sedimentů, meandrování toku, střídají se tišiny s rychle proudícími úseky

159. Litotelmy jsou:Trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních

skal.

160. Jaké znáš živočichy žijící v macchiích: kozorožec iberský, paještěrka alžírská

161. Jaký je poměr mezi salinitou a brakickou vodou. – 35g/l

162. Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: Savany - Afrika, Prérie - Severní Amerika,

Stepi - Eaurasie, Pampy - Jižní Amerika, Veldy –

163. Přiraďte jedlové biomy ke světadílům: Prerie – Severní Amerika; Pampy – Jížní

Amerika; Veldy – jížní Afrika ;Savany- Afrika ;Stepi – Euroasie;

164. Přiřaďte organismus k jeho přizpůsobení na proud:

• Mlž zahrabávání do sedimentu

• Pijavka přilepení k podkladu

• Pstruh spíše kruhovitý než oválný průřez těla

• Chrostík zachycení háčky k podkladu

165. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich anologickou formu v postindustriálním

prostředí

1) váté písky pískovna

2) Štěrková lavice štěrkopískovna

3) xerotermní step vápencový lom

4) jeskynní a stinné prostory bývalá logistická budova

166. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):

� Lesotundra

� Keříčková tundra

� Travinno-bylinná tundra

� Tundra tzv. Polární poušť

167. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty,

které hostí neméně počet druhů zivočichů:

• litorál

• bentál

• pelagiál

168. Přiřaďte k původním typům stanovišť jejich analogickou formu v postindustriálním

prostředí: váté písky-pískovna, štěrkové lavice-štěrkopískovna, xerotermní step-

vápencový lom, jeskynní a stinné prostory-bývalá logistická budova

169. Půdotvorné procesy probíhají v ekosystému severské tundry (ve srovnání s

ekosystémy mírného pásma): Pomalu

170. Rhitron je: Část horního úseku vodního toku (lipanové pásmo

171. Seřaďte pásma severské tundry tak, jak jdou zpravidla za sebou od J k S: 1-

lesotundra,2-keříčková tundra,3-travino-bylinná tundra,4-lišejníková tundra,5-polární

poušť.

172. Rychlost sukcese je v ekosystému horské tundry ve srovnání se stanovišti nížinných

poloh: Podstatně pomalejší

173. ptáci žijící v brakických lagunách: racek bouřní, kajka mořská, buřňák velký,

papuchalk ploskozobý

174. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které největších množství druhů, po ty, které

hostí nejměnší počet živočichů. Pelagál, bentál, litorál

175. Rostliny písčin jsou typicky adaptovány k:(vyberte všechny správné odp.) 1-

disturbancím(např.k vytrhávání rostlin),2-nedostatku a vymývání živin,3-výkyvům teplot

na povrchu půdy.

176. Rašeliník je dominantním producentem: vrchovišť

177. Rozklad organické hmoty v biotopech horské tundry, probíhá ve srovnání se

stanovišti nižších poloh: Výrazně pomaleji

178. Seřaďte rybí pásma od pramene k ústí vodní toku: pstruhové, lipanové, parmové,

cejnové

179. Rašeliník: nemá cévní svazky

180. Seřaďte pásma severské tundry, jak jsou zpravidla za sebou od JIHU k SEVERU (1-ř):

� Lesotundra

� Keříčková tundra

� Travinno-bylinná tundra

� Tundra tzv. Polární poušť

181. Seřaďte oblasti stojaté vody od těch, které hostí největší množství druhů po ty,

které hostí neméně počet druhů zivočichů:

• litorál

• bentál

• pelagiál

182. Stromy horské tundry: bříza trpasličí, vrba arktická, vrba laponská, bříza pýřitá

183. Vyjmenuj trnité byliny na pastvě: pcháč oset, bodlák, hloh, šípek

184. Jak se množí travní porosty - vegetativně

185. Břehová linie u tekoucí vody je: otevřenější a rozvinutější

186. Stromy sub kontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: Doubravy a

dubohabřiny

187. Kdy má voda největší hustotu – ve cca 4 stupních

188. V období letního (podzimního) květu se ve stojatých vodách silně namnožují

zejména: Sinice

189. Světlé jehličnaté - bory

190. Seřadit tundru severní jak jde o jihu k severu - 1.stromová tundra, 2.keřová tundra,

3.travinná tundra, 4.lišejníková tundra, 5.polární poušť

191. Rašeliniště - jsou místa s vodou, která je na minerály chudá. Často se jedná o

192. Řasy jsou ve kterém období - jarní, letní

193. Kolik nasákne rašeliník - 20krát víc než je sušina

194. Tvrdolisté stálezelené listnaté lesy Duby- cesmínový, korkový, kermesový, Borovice-

pinie, černá,;Rohovník obecný, planika jedlá, Vavřín obecný, Řečík lentišek…

195. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: zejména

v jarním aspektu

196. Jezera - stagnace a cirkulace vody

197. Výskyt nanismů je typický pro podklady: …………………

198. Rozmnožování lučních porostů - vegetativní

199. Sítiny - sytě zelené byliny - roste 30 - 120 cm

200. Stromy subkontinentálního pásu opadavých listnatých stromů: habřiny doubravy

201. Silně podmáčené typy travinných porostů (Phragmito-Magnocariceta) v

pahorkatinných a vrchovinných polohách tvoří: Krmivářsky nehodnotná společenstva

rostlin

202. Adaptace travních porostů: sucho, požár, pastva

203. Geotaxe - reakce na zemskou tíži

204. Světlo ve vodním prostředí: Bývá limitujícím faktorem

205. V horských smrkových lesích se: Jehličí rozkládá jen pomalu a produktem rozkladu je

kyselý humus – vznikají podzolové půdy

206. vyjmenuj tři ptáky borových lesů: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora

parukářka

207. Na jakým podkladu roste smrk svěžím až vlhkým, hlinitým půdám, na živiny ani

teplotu není náročný

208. Rostliny a byliny na pastvinách - trsnaté byliny, plazivé nadzemní běžky, přízemní

růžice

209. vyjmenuj travní biomy: Stepi, prérie, pampy

210. Neopadvé jehličnaté lesy - chladnější klima, tuhá zima, chladné léto, veget.období 3-

5 měsíců

211. Kdy vznikaly rašeliniště – doby poledové asi před 9000 lety

212. Tři z druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin: jaterník podléška, mařinka

vonná, strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá

213. tuleni, kteří žijí v severním moři : Tuleň kuželozobý, Tuleň středomořský

214. Ve středních nadmořských výškách jsou hlavními dřevinami lužních lesů: Olše

lepkavá a jasan ztepilý

215. V přirozených travinných ekosystémech se přítomné rostliny adaptovaly především

na: Sucho, požáry a pastvu

216. Vyjmenuj alpské byliny : hořec žlutý, tečkovaný, prvosenka vyšší, pryskyřník,

pěnišník, silenka bezlodyžná, hvězdice alpská, dryádka osmiplátečná, lomikámen

vždyzelený

217. Kolik % zaujímají louky a pastviny na zeměděl. půdě v Čr - 22,2%

218. Na jakém podkladu rostou pěchavové trávníky bazický podklad

219. druhy jedovatých rostlin na pastvinách: třezalka tečkovaná, hlaváček jarní

220. Kolik ha rašelinišť je v Čr – 280 ha

221. Boreální lesy- jehličnaté lesy, veg.doba.3-5 měsíců

222. Rozdíl mezi tekoucími a stojatými vodami –tekoucí –rychlejší proudění, vysoké

výkyvy teplot. Stojaté – slabé proudění nebo žádné teplejší …

223. V oblastech horských smrkových lesů je: 80 dní v roce je denní průměrná teplota

nad 10° C

224. Na jakých stanovištích v ČR se vyskytují zástup stepi: Mohelenská hadcová step, J

Morava

225. V opadavých listnatých lesích horských se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním

aspektu

226. Jakým způsobem vznikají bažiny lužního lesa - záplavami přinášející nový org.

materiál a min. látky

227. Velkom – postupně vytvořené obrovské lomové jamy

228. Vyberte alespoň jeden ze dvou druhů tuleňů, kteří se nejčastěji vyskytují na

altlantické pobřeží severní a západní Evropy: Tuleň kuželozubý

229. Jaké jsou nejčastější formy rostlin na loukách – hemikryptofity

230. V lučních porostech se nejvíce uplatňují: Hemikryptofyty

231. Vybrat nelesní přirozená místa - sutě,horní hranice,subalpínské bezlesí,písčiny,skalní

výchozy

232. Jak se rozkládá jehličí borovice+jaký typ půdy tvoří - pomerně rychle, má příznivý

vliv na tvorbu půdy, tvoří půdy chudé

233. Eutrofní jezera - mělká, hodně živin

234. Vrchoviště jsou zásobována: výhradně vodou ze srážek

235. byliny lužního lesa bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec

velkokvětý, sasanka hajní

236. Jak mizí jarní květ - vyčerpáním živin

237. Vegetační období lesů v tundře: 6-1é týdnů

238. Spodní vrstva slatiniště: SAPROPEL (organické bahno vzniklé rozkladem

239. kdo žije v tůních? Obojživelníci, plazi potápníci, měkkýši, koryši, vážky, šídla, komáři,

ploštice, pavouci..

240. Co patří mezi opadavé listnaté lesy – subkontinentální

241. Borové lesy- zástupci ptáků: lelek lesní, linduška lesní, skřivan lesní, sýkora parukářka

242. Hypolimnion – hluboká vrstva, se stálou nízkou teplotou, spodní necirkulující vrstva u

jezer

243. Tyrfofit je: rašelinomilná rostlina

244. Vyjmenuj tři byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí,

ptačinec velkokvětý

245. vyjmenuj tři druhy borovic ve středomoří: Borovice- přímořská, pinie, hvězdovitá,

halabská

246. Oligotrofní – chudé na živiny

247. Ve klimaxových smrkových lesích je vtroušen Javor klen

248. Opadavé listnaté lesy horské - buk lesní, javor klen, javor mleč, jilm horský, jasan

ztepilá, jeřáb ptačí, obecný, bříza bradavičnatá

249. Rozšíření tetřev hlušec - boreální, jehličnaté lesy subalpínské a horské

250. rozdíly pastvina x louka pastvina- nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu,

louka- rostliny vyššího vzrůstu

251. Která dřevina roste nejčastěji s habrem - dub

252. Kolik dnů nad 1O stupňů potřebuje smrk ve vegetační době – 120

253. Reotaxe - reakce na vodní proud

254. Vyjmenuj tři živočichy měkkých luhů: moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý

255. Žijí opice MAKAK MAGOT na Evropském kontinentě ve volné přírodě? Pouze malá

populace na Gibraltaru

256. savci luhu myška drobná, bobr evropský, (snad nějaká veverka J)

257. sinice – jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným chlorofylem

258. V období podzimní cirkulace u hlubokých jezer: Dojde k cirkulaci vody celého jezera,

klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia

259. V silně podmáčených typech travinných porostů v nížinných polohách rostou hlavně

tyto druhy Zblochan (Glyceria maxima), rákos (Phragmites communis), vysoké ostřice

(např. Carex gracilis)

260. Vyjmenuj tři druhy typických rostlin panonské oblasti: Čekanka obecná, limonka,

pelyněk pontický, bublinatka, oměj jedhoj, měsíčnice vytrvalá

261. Kde roste smrk: roste nad 900 m. n. m.

262. V rašelinných jezírcích vrchovišť plankton dosahuje: nízké biomasy a vysoké druhové

diverzity

263. Smrk obecný u nás roste přirozeně: V horských polohách nad 900 m n.m.

264. Slaniska podmínky extrémní stanoviště - nadměrný obsah rozpustných solí v půdě,

Mostecko, Mikulov

265. Tetřev hlušec má: Boreomontánní typ rozšíření

266. Slatiniště mají Eutrofní povahu

267. Vyjmenuj ptáky tundry: káně rousná, bělořit šedý, bělokur rousný, kulík zlatý, jespák

bojovný a obecný, vodouš bahení a rudonohý, slavík modráček, strnad laponský,

lyskonoh úzkozobí

268. Vyjmenuj plazy středomoří: ještěrka perlová, paještěrka alžírská, užovka girondská

269. Therofyt je: jednoletá rostlina- celý životní cyklus proběhne během jediné vegetační

sezóny

270. Která voda obsahuje více kyslíku: studená

271. Trnovník akát je původní dřevinou v: Severní Americe

272. Opadavé listnaté lesy horské - bučiny

273. Odkud byl introdukován akát – Severní Amerika

274. Sluneční svit v severní tundře je oproti mírnému pásu: nízký

275. Horní hranice lesa – hranice která je určena klimatickými podmínkami limitujícími

výskyt lesa vzhledem k nadmořské výšce.

276. Opadavé listnaté lesy v sub kontinentální oblasti – dub letní, zimní, habr obecný, lípa

velkolistá, malolistá, javor klen, mleč, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnata

277. Keřové patro (E2) - 1-5 m

278. Skalní výchozy jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k:

Teplotním výkyvům mezi dnem a nocí, vysychavosti a mělkému půdnímu profilu.

279. Stygobionti jsou: Organismy žijící v podzemních vodách.

280. Šlenky a bulty jsou charakteristickým morfologickým útvarem: Přechodových

rašelinišť

281. Tyrfobionti: živočišné druhy, které jsou přizpůsobeny pouze k životu na rašeliništích

( Např. žluťásek borůvkový, dřevobarvec vlochyňový, znakoplavka horská)

282. V ČR dnes rašeliniště zaujímají plochu asi: 30 000 ha

283. Spodní výpusť přehrady - Jako co slouží spodní výpusť přehrady - větší eutrofizace

pod nádrží k zadržování teplé přítokové vody, snížení kvality toku

284. V současné době se intenzivně využívají hlavně louky a pastviny: Na čerstvě vlhkých

stanovištích

285. Smrkové lesy,rozklad jehličí - pomalu, kyselé deště –podzolové půdy

286. Herbivori a čím se živí: býložravci, živí se rostlinami

287. Kde roste borovice blatka: rašelinné půdě

288. Neopadavé tvrdolisté stromy – Rohovník, olivovník, planika, vavřín

289. Světlé jehličnaté - bory - borovice lesní, dub,buk,modřín,smrk

290. keře u vrchoviště brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní

291. Sukcese - vývoj a změny ve složení společnosti v ekosystému

292. Uveďte a seřaďte rybí pásma od pramene k ustí vodního toku: lososové, lipanové,

kaprové, =parmové, cejnové

293. V silně podmáčených typech travinách porostů v nížiných polohách rostou hlavně

tyto druhy: zblochan, rákos, vysoké ostřice

294. Krenon představuje vlastní pramen a pramennou stružku, je přechodným biotopem

mezi podzemní a povrchovou vodou

295. Jehličnaté lesy spodní patro nejvíce aktivní - jarní aspekt

296. Tekoucí vody - jsou otevřenější a víc spojeny se souší

297. Stanoviště bažinných lesů jsou z hlediska obsahu živin: Chudé

298. V horských opadavých listnatých lesích se bylinné patro uplatňuje: Zejména v jarním

aspektu.

299. druhy keřového a bylinného patra rašelin ČR borůvka, brusinka, vlochyně, vřes,

susopýrem, rosnatky, tučnice, rojovník bahenní

300. Vodní ptáci severských jezerních biotopů: jespák bojovný, vodouš rudonohý, vodouš

bahenní, lyskonoh úzkozobí

301. Tři druhy bylinného patra doubrav a dubohabřin jaterník podléška, mařinka vonná,

strdivka nící, sasanka lesní, bělozářka liliovitá

302. Jaké rostliny se vyskytují na zamokřených půdách: vysoké ostřice, suchopýr, sítiny,

rákos

303. Kolik dnů nad 10 stupňů potřebuje smrk ve vegetačním období- 80

304. Dřeviny měkký luh – vrba, topol, olše, jilm, dub, habr,

305. Umělými nelesními stanovišti v ČR jsou: pastviny; louky

306. Na jakým podkladu se vyskytují nanismy: hadcový podklad

307. Tigmotaxe - reakce na dotyk

308. Jak se rozmnožují perloočky - partenogenezí

309. Bulty - vyšší a sušší část vrchoviště

310. Opadavé listnaté bažinné lesy,jaký strom – olše lepkava, jasan, jilm vaz, dub letní

311. Oligotrofní jezera: je druh sladkovodního jezera, které charakterizuje nízký obsah

živin rozpuštěných ve vodě

V deltách velkých řek v jižní Evropě se často vyskytuje: Vyberte jednu z nabízených

možností:

• Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus)

Litorální zóna je:

• pobřežní zóna

Druh se zobákem specielně uzpůsobeným k vybírání semen ze smrkových šišek je:

(Vyberte 1)

• Křivka obecná

Malý hlodavec žijící hojně v severské tundře je: (Vyberte jednu z nabízených možností)

• Lumík horský

•

Vyberte vhodný název ori biotop na obrázku, fotografie je z oblasti Meadriánu: Garriigue

Na fotografii je: Šťavel kyselý – jehličnaté lesy- horské (subalpínské)

Kachna na obrázku hnízdí v dutinách starých stromů, a to nejen v oblasti severské tajgy,

ale i na některých místech střední Evropy, je to: hohol severní

Typickým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyzobraný na fotografii, je to

(tundra):

Svišť horský

Strom na obrázku vyskytuje zejména na Balkáně, méně pak v ostatní částech

středomoří, kde osidluje chladnější stanoviště… Kašťanovník setý

Druh vyzobrazený na fotografii je významných predátorem v koloniích mořských ptáků

v severní a západní Evropě, je to: chaluha velká

Na obrázku je . Papuchalk

Nápadně kvetoucí(viz obrázek) jsou typickou součástí keřovitých společenstev

Mediteránu jde o rod: Cist šalvějolistý (Citus)

Druh vyobrazený na fotografii, který často hnízdí na tzv. ptačích bazarech v severní Evropě,

je to: Terej bílý (Morus bassanus)

Rostlina na obrázku je typickým druhem kyselých bučin, je to: bika hajní

Druh vyobrazený na fotografii je typickým druhem severské tundry, roste však vzácně i

např. na rašeliništích v západních Čechách, je to: Šícha černá

Tento v Evropě nepůvodní druh se hojně vyskytuje v celém Mediteránu. Můžeme ho najít

jako pěstovaný v blízkosti sídel či v kulturách a nebo jako zplanělý. Je to: Opuncie

(Opuncia)

Rostlina na obrázku je častým druhem jarního aspektu středoevropských listnatých lesů, je

to: sasanka lesní

Velkým býložravcem alpínského pásma Alp je druh vyobrazený na fotografii, je to:

a. Kamzík horský

e. Kozoroh horský

Druh na obrázku je častým obyvatelem jehličnatých lesů střední Evropy, v zimě se často

objevuje ve volné krajině nižších poloh, je to:

d. Křivka obecná

Druh vyobrazený na fotografii se často vyskytuje na slaniscích Panonské oblasti, je to:

d. Hvězdice slanistá (Aster tripolium)

Keř vyobrazený na fotografii v jižní Evropě často vytváří lužní porosty v okolí vodních toků,

u nás je občas pěstován jako okrasný. Jde o: Tamaryšek (Tamarix)

Pták na obrázku je typickým druhem měkkého luhu, je to:

d. Moudivláček lužní

Druh na obrázku u nás obývá staré smrkové lesy ve vyšších nadmořských výškách, v jejichž

porostech se vyskytují odumřelé stromy, je to:

d. Datlík tříprstý

Druh na fotografii je dominantním druhem rozvolněných trávníků vátých písků. Jedná se o:

paličkovec šedavý (Corynephorus canescens)

Rostlina na obrázku je typickým druhem horské tundry v řadě evropských pohoří, je to:

a. Dryádka osmiplátečná

Strom na obrázku, vyskytující se převážně v západním středomoří je původní součástí

místní vegetace, dnes ho však většinou najdeme v člověkem vytvořených kulturách. Je to:

Dub korkový (Quercus suber)

Bahňák vyobrazený na fotografii je typickým a velmi nápadným druhem atlantického

pobřeží západní a severní Evropy - je to:

b. Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)

Druh na obrázku, se u nás často vyskytuje v podrostu rašelinných borů, je to:

e. Rojovník bahenní

Tento psamofilní druh velmi rychle běhá a aktivně loví kořist. Na vhodných biotopech je v

ČR poměrně hojný. Jedná se o:

d. svižníka zvrhlého (Cicindela hybrida)

Druh na obrázku je typickým obyvatelem severské tundry, vypište jeho celý český název -

rodový i druhový (pište s diakritikou, malými písmeny).

Liška polární

Druh na fotografii, často se vyskytující ve středomoří, je také s oblibou pěstován v našich

zeměpisných šířkách jako aromatická a léčivá rostlina. Je to:Rozmarýna lékařská

(Rosmarinus officinalis)

Druh na obrázku je? Lumík horský

Druh na obrázku je? Písečník lemovaný

Jak se jmenuje druh vyobrazený na fotografii - často hnízdí nma ptačích bazarech severní a

západní Evropy (stačí rodový název):