slide 1

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

slide 2

Předmětem přednášky je…

….odpovědět na následující otázky:

Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje?

Kdo obdrží důchody z produkce?

Kdo nakoupí celkový výstup?

Co vyrovná poptávku a nabídku zboží?

slide 3

Model

Uzavřená ekonomika, čistící se trhy

Strana nabídky Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu

Strana poptávky Determinace C, I, a G

Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů

slide 4

2.1. Čím je determinován celkový objem produkce?

slide 5

Výrobní faktory

K = kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě

L = práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků

slide 6

Produkční funkce

Y = F(K, L)

Udává, jak mnoho výstupu (Y ) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L

jednotek práce

Odráží úroveň technologií dané země

Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu)

slide 7

Výnosy z rozsahu: Opakování

Původně Y1 = F (K1 , L1 )

Vynásobme všechny vstupy konstantou z:

K2 = zK1 a L2 = zL1

(např: pokud z = 1.25, potom jsou všechny výstupy zvýšeny o 25%)

Co se stane s výstupem, Y2 = F (K2, L2 )?

A) konstantní výnosy z rozsahu, Y2 = zY1

B) rostoucí výnosy z rozsahu, Y2 > zY1

C) klesající výnosy z rozsahu, Y2 < zY1

slide 8

Příklad 1

( , )F K L KL

( , ) ( )( )F zK zL zK zL

z KL 2

z KL 2

z KL

( , )z F K LKonstantní výnosy z

rozsahu pro každé z > 0

slide 9

Příklad 2

( , )F K L K L

( , )F zK zL zK zL

z K z L

( , )z F K Lklesající výnosy z rozsahu pro každé

z > 1

z K L

slide 10

Příklad 3

( , )F K L K L 2 2

( , ) ( ) ( )F zK zL zK zL 2 2

( , )z F K L 2 rostoucí výnosy z rozsahu pro

každéz > 1

z K L 2 2 2

slide 11

Příklad pro vás…

Určete, zda produkční funkce vykazuje konstantní, klesající nebo rostoucí výnosy z rozsahu:

(a)

(b) ( , )F K L K L

( , )K

F K LL

2

slide 14

Předpoklady modelu

1. Technologie se nemění.

2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se

slide 15

Determinace HDP

Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií.

, ( )Y F K L

slide 16

3.2. Jak je rozdělován národní důchod?

slide 17

Rozdělování národního důchodu

determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru

mzda = cena L

nájemní cena = cena K

slide 18

Značení

W = nominální mzda

R = nominální nájemní cena kapitálu

P = cena výstupu

W /P = reálná mzda

R /P = reálná nájemní cena kapitálu

W = nominální mzda

R = nominální nájemní cena kapitálu

P = cena výstupu

W /P = reálná mzda

R /P = reálná nájemní cena kapitálu

slide 19

Jak jsou určeny ceny výrobních faktorů?

Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů.

Opakování: Nabídka každého z VF je fixní.

Co poptávka?

slide 20

Poptávka po práci

Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané.

Základní idea:Firma najímá dodatečnou jednotku práce, dokud náklad nepřesahuje přínos. náklad = reálná mzda přínos = mezní produkt práce

slide 21

Mezní produkt práce (MPL )

definice:Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech):

MPL = F (K, L +1) – F (K, L)

slide 22

Yvýstup

MPL a produkční funkce

Lpráce

F K L( , )

1

MPL

1

MPL

1MPL S rostoucím

množstvím práce MPL

Sklon produkční funkce je roven MPL

slide 23

Klesající mezní výnosy

S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus).

Intuice:Předpokládejme L zatímco udržujeme K fixní

Méně strojů na pracovníka

Nižší produktivita práce

slide 24

Klesající mezní výnosy

Které z následujících produkčních funkcí mají klesající mezní výnosy z práce?

a) 2 15F K L K L ( , )

F K L KL( , )b)

c) 2 15F K L K L ( , )

slide 25

Příklad

Předpokládejme W/P = 6.

a) Pokud L = 3, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč?

b) Pokud L = 7, měly by firmy najmout více nebo méně práce? Proč?

L Y MPL0 0 n.a.1 10 102 19 93 27 84 34 75 40 66 45 57 49 48 52 39 54 2

10 55 1

slide 26

MPL a poptávka po práci

Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P.

Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P.

Jednotky práce, L

MPL, poptávka po práci

Realná mzda

Množství poptávané práce

slide 27

Rovnovážná reálná mzda

Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku

po práci s nabídkou.

Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku

po práci s nabídkou.

MPL, Poptávka po práci

Rovnovážná reálná mzda

Nabídka práce

L

slide 28

Určení reálné ceny kapitálu

Právě jsme odvodili, že MPL = W/P.

Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P :

Klesající výnosy z kapitálu: MPK když K

Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu.

Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P .

slide 29

Rovnovážná reálná nájemní cena kapitálu

Reálná nájemní cena kapitálu se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po kapitálu s nabídkou.

Reálná nájemní cena kapitálu se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po kapitálu s nabídkou.

Jednotky kapitálu, K

MPK, poptávka po kapitálu

Rovnovážná cena (R/P)

Nabídka kapitálu

K

slide 30

Neoklasická teorie rozdělování

Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem

Je akceptována většinou ekonomů

slide 31

Jak je rozdělován důchod:

Celkový pracovní důchod =

Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom:

Celkový kapitálový důchod =

WL

PMPL L

RK

PMPK K

Y MPL L MPK K

Důchod z práce

Důchod z kapitálu

Národní důchod

slide 32

Podíl pracovních důchodů na celkovém důchodu (USA)

0

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1960 1970 1980 1990 2000

Podíl pracovního důchodu na

celkovém důchodu

Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu je

konstantní)

Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu je

konstantní)

slide 33

Cobb-Douglasova produkční funkce

Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů:

= podíl kapitálového důchodu na celkovém důchodu:

Důchod z kapitálu = MPK x K = Y

Důchod z práce = MPL x L = (1 – )Y

Cobb-Douglasova produkční funkce:

kde A představuje úroveň technologie.

1Y AK L

slide 34

Cobb-Douglasova produkční funkce

Mezní produkt každého výrobního faktoru je proporcionální jeho průměrnému produktu.

1 1 YMPK AK L

K

(1 )(1 )

YMPL AK L

L

slide 35

3.3. Co determinuje poptávku po zboží a službách?

slide 36

Model

Uzavřená ekonomika, čistící se trhy

Nabídková strana Trhy VF (nabídka, poptávka, cena) Determinace výstupu/důchodu

Poptávková strana determinace C, I, a G

Rovnováha Trh zboží Trh zapůjčitelných fondů

hotovo

hotovo

nyní

slide 37

Poptávka po zboží a službách

Složky agregátní poptávky:

C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách

I = poptávka po investičních statcích

G = vládní poptávka po zboží a službách

(uzavřená ekonomika: žádné NX )

slide 38

Spotřeba, C

definice: Disponibilní důchod je celkový důchod mínus celkové daně: Y – T.

Spotřební funkce: C = C (Y – T )Ukazuje, že pokud (Y – T ) C

definice: Mezní sklon ke spotřebě (MPC) je zvýšení C způsobené jednotkovým zvýšením disponibilního důchodu

slide 39

Spotřební funkce

C

Y – T

C (Y –T )

1

MPCSklon spotřební funkce je MPC.

slide 40

Investice, I

Investiční funkce je I = I (r ),

kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci.

Reálná úroková míra je

Nákladem výpůjčky

Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice.

Proto, r I

slide 41

Investiční funkce

r

I

I

(r )

Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře.

slide 42

Vládní spotřeba, G

G = vládní výdaje na statky a služby.

G nezahrnuje transfery (např, starobní a invalidní důchody,

nemocenská, dávky v nezaměstnanosti ).

Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní:

slide 43

3.4. Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou?

slide 44

Trh zboží a služeb

Agregátní poptávka:

Agregátní nabídka:

Rovnováha:

Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou.

( ) ( )C Y T I r G

( , )Y F K L

= ( ) ( )Y C Y T I r G

slide 45

Trh zapůjčitelných fondů

Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích.

Jediné aktivum: “zapůjčitelné fondy” poptávka po fondech : investice nabídka fondů : úspory “cena” fondů : reálná úroková míra

slide 46

Poptávka po fondech: Investice

Poptávka po zapůjčitelných fondech: …

Přichází od investic:Firmy si vypůjčují, aby financovaly výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů.

Závisí negativně na r, “cena” zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky).

slide 47

Poptávková křivka po zapůjčitelných fondech

r

I

I

(r )

Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech.

Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech.

slide 48

Nabídka fondů: Úspory

Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami:

Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů.

Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere.

slide 49

Úspory

soukromé úspory = (Y – T ) – C

veřejné úspory = T – G

národní úspory = S

= soukromé úspory + veřejné úspory

= (Y –T ) – C + T – G

= Y – C – G

slide 50

Míra úspor domácností(% disponibilního důchodu)

Zdroj: OECD Factbook

slide 51

PŘÍKLAD:

Vypočtěte změnu úspor

Předpokládejme MPC = 0.8 a MPL = 20.

Vypočtěte S pro následující případy:

a. G = 100

b. T = 100

c. Y = 100

d. L = 10

slide 52

Odpovědi

S 0.8( )Y Y T G

0.2 0.8Y T G

1. 0a 0S

0.8 0 0b. 10 8S

0.2 0 0c. 10 2S

MPL 20 10 20 ,d. 0Y L

0.2 0.2 200 40.S Y

Y C G

slide 53

odbočka: Přebytky a deficity veřejných rozpočtů

Pokud T > G, rozp. přebytek = (T – G ) = veřejné úspory

Pokud T < G, rozp. deficit = (G – T )a veřejné úspory jsou záporné.

Pokud T = G , rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0.

Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů – tj. výpůjčkou.

slide 54

Vládní deficit ČR (%HDP)

Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

slide 55

Vládní dluh ČR (% HDP)

Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

slide 56

Vládní dluh (% HDP)

Zdroj: OECD Factbook

slide 57

Nabídková křivka zapůjčitelných fondů

r

S, I

( )S Y C Y T G

Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální.

Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální.

slide 58

Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů

r

S, I

I (r )

( )S Y C Y T G

Rovnovážná reálná úroková míra

Rovnovážná úroveň investic

slide 59

Speciální role r

r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů:

Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom:

Y – C – G = I

Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme:

Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží)

proto,

r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů:

Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom:

Y – C – G = I

Přičtením (C +G ) k oběma stranám dostaneme:

Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží)

proto, Rovnováha na trhu Z.F.

Rovnováha na trhu zboží

slide 60

Odbočka: Modely

Pro zvládnutí modelů je důležité vědět:

1. Které z proměnných jsou endogenní a které exogenní.

2. Pro každou křivku znát:

a. definici

b. intuici pro sklon

c. Všechny faktory, které mohou posouvat křivku

3. Umět používat model k analýze důsledků každého faktoru z 2c.

slide 61

Model zapůjčitelných fondů…

Faktory, které mohou posunout křivku úspor: Veřejné úspory

Fiskální politika: změny v G nebo T Soukromé úspory

Preference spotřebitelů Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit

slide 62

CASE STUDY: Reaganovy deficity

Reaganova politika na počátku 80. let: Zvýšení výdajů na obranu: G > 0 Velké snížení daní: T < 0

Obě politiky vedly k poklesu národních úspor:

( )S Y C Y T G

G S T C S

slide 63

CASE STUDY: Reaganovy deficity

r

S, I

1S

I (r )

r1

I1

r2

2. …což způsobí růst reálné úrokové sazby…

2. …což způsobí růst reálné úrokové sazby…

I2

3. …což sníží investice.

3. …což sníží investice.

1. Zvýšení deficitu snižuje úspory…

1. Zvýšení deficitu snižuje úspory…

2S

slide 64

Jsou reálná data konzistentní s teorií?

proměnná 1970s 1980s

T – G –2.2 –3.9

S 19.6 17.4

r 1.1 6.3

I 19.9 19.4

T–G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP.

Všechna data jsou průměry za dekádu.

slide 65

Příklad…

Předpokládejme, že daňové zákony budou modifikovány takovým způsobem, aby poskytovaly vyšší pobídky pro soukromé úspory. (Předpokládejme, že celkový daňový příjem T se nezmění)

Co se stane s úrokovou mírou a investicemi?

slide 66

Model zapůjčitelných fondů, pokr.

Faktory, které posouvají křivku investic:

Technologické inovace

K využití inovací, firmy musí nakupovat nové investiční statky

Daňové zákony, které ovlivňují investice

Investiční daňové pobídky

slide 67

Zvýšení investiční poptávky

Růst zamýšlených investic…

r

S, I

I1

S

I2

r1

r2

…zvýší úrokovou m.

Ovšem rovnovážné množství investic nemůže vzrůst, protože nabídka zapůjčitelných fondů je fixní.

slide 68

Úspory a úroková míra

Proč by úspory mohly záviset na r ?

V čem by v takovém případě byly odlišné důsledky zvýšení investiční poptávky?

Vzrostla by r stejně?

Změnila by se rovnovážná hodnota I ?

slide 69

Zvýšení investiční poptávky, pokud úspory závisí na r

r

S, I

I(r)

( )S r

I(r)2

r1

r2

Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I .

Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I .

I1 I2

ShrnutíShrnutí

Celkový výstup je determinován dostupným množstvím práce a kapitálu úrovní technologií

Konkurenční firmy najímají každý výrobní faktor do bodu, dokud se jeho mezní produkt nerovná ceně.

Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom důchody z práce plus důchody z kapitálu se rovnají celkovému důchodu (výstupu).

slide 70

ShrnutíShrnutí

Výstup v uzavřené ekonomice je použit na spotřebu investice vládní nákupy

Reálná úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku na trzích zboží a služeb zapůjčitelných fondů

slide 71

ShrnutíShrnutí

Pokles národních úspor způsobuje růst úrokové sazby a pokles investic.

Zvýšení investiční poptávky způsobuje růst úrokové sazby, ale neovlivní rovnovážnou úroveň investic, pokud je nabídka zapůjčitelných fondů fixní.

slide 72

slide 73

LiteraturaLiteratura

Mankiw (2010): Chapter 3: National Income: Where It Comes From and Where It Goes.

Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita. Kapitola 8: Všeobecná rovnováha trhů.

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers.(autor: R. Cronovich)

slide 73