����������� ���

����������� ������

�� ��� ����

� ������ ��� �!

�

����

Chlumec nad Cidlinou dne 26.7.2001

������������� � �

�������� ���������� ������������������� �

���� ���� �����!��" �

#��!��" ��$�"��� ������

2

Informace z radniceVzhledem k tomu, že nastal čas

prázdnin a dovolených, od minulé uzá-věrky Chlumeckých listů se uskuteč-nilo pouze po jednom zasedání radya zastupitelstva.

Doprava ve městě! Zastupitelé diskutovali se zástupci

Ministerstva dopravy a spojů ČR,Generálního ředitelství silnic a dál-nic Praha a Pardubice a pozdějii s náměstkem ředitele Státníhofondu dopravní infrastruktury ČR.Výsledkem byl zápis z jednání o do-stavbě dálnice D 11, který byl vzatna vědomí a souhlas zastupitelůs úhradou cca 25.000,- Kč z rozpoč-tové rezervy na investiční záměr do-pravního řešení křižovatky v NovémMěstě „U rychtáře“ (směr HradecKrálové) a u čerpací stanice Benzi-ny a.s. (směr Praha). Tento záměrbude po zpracování předán na Mi-nisterstvo dopravy a spojů ČR.

Vzhled města! Zastupitelstvo bylo informováno

o okolnostech týkajících se rekon-strukce Jiráskovy ulice (nedořeše-né majetkové vztahy) a na zákla-dě toho souhlasilo s rekonstrukcíkomunikace části Zimovy ulice (mís-to Jiráskovy) - úsek od Švermovypo Riegrovu ulici.

! Zastupitelstvo schválilo zaploceníškolního areálu Základní školy Chlu-mec n. C. vzhledem k tomu, že natomto místě vznikne sportovní hřiš-tě, které škola vyhrála v soutěži po-řádané firmou Opavia. Jedna z pod-mínek poskytnutí výhry je, že hřištěbude po určitou denní dobu přístup-né veřejnosti, což bude splněno,ale vzhledem k tomu, že hřiště bu-de využíváno o přestávkách a vzhle-dem k tomu, že by mohlo ve ve-černích hodinách docházet k jehopoškozování, vznikl návrh celý areálzaplotit a tento návrh byl po delšídiskusi schválen.

! Zastupitelstvo schválilo podle § 20odst. 7 zák. č. 50/1976 Sb., o územ-ním plánování a stavebním řádu veznění pozdějších předpisů, návrhzadání 2. změny územního plánuobce Chlumec nad Cidlinou.

Finanční záležitosti! Zastupitelstvo uložilo odboru sprá-

vy majetku a investic zadat ihned

v provozovaných jídelnách (školaa dvě mateřské školy) potřebné pro-jektové práce na úpravy školníchjídelen nařízené Okresní hygienic-kou stanicí Hradec Králové. V pří-padě dobré finanční situace uloži-lo radě provést následně výběrovářízení a požadovaná zařízení koupita instalovat ještě koncem letošníhoroku. Při té příležitosti uložili zastu-pitelé radě zvážit možnost sníženípočtu školních jídelen.

! Byl schválen návrh „Regeneracepanelového sídliště v Chlumci nadCidlinou IV“ a odsouhlaseno dokry-tí nákladů na celý projekt ve výšiminimálně 30 %, pokud bude zís-kána subvence z programu „Rege-nerace panelových sídlišj“. Regene-race by se týkala vyřešení dopravnísituace včetně parkovacích místv části Zimovy ulice (od Zámecképo Sadovou).

! Aby nedošlo k odsunutí plynofika-ce lokality Žiželická ulice (od hřbi-tova k vodárně) nebo první fázeplynofikace včetně „Malých Klad-rub“ (od Nového Města po Skalku),schválili zastupitelé zvýšení finanč-ního příspěvku Města Chlumec nadCidlinou na plynofikace města v ro-ce 2001 Východočeské plynárenské,a.s. Hradec Králové z 500.000,- Kčna 700.000,- Kč.

! Zároveň byl schválen návrh 1. úpra-vy městského rozpočtu na rok 2001.

! Audit Okresního úřadu Hradec Krá-lové upozornil, že pohledávka zafirmou Express s.r.o. M. Choura vevýši 108.910,29 Kč je v podstatěmajetkem Města a je nevymaha-telná, takže již nemá být vedenav účetnictví. Aby byla celá záleži-tost uvedena do souladu s obecnězávaznými předpisy, schválilo za-stupitelstvo odpis pohledávky v pl-né výši.

Různé! Zastupitelé schválili zřizovací listiny

pro následující zařízení: Základníškola Chlumec n. C. a Školní jídel-na ZŠ, Mateřská škola Poděbra-dova a Školní jídelna MŠ Podě-bradova, Mateřská škola Beruškaa Školní jídelna MŠ Pod Loretou,Městská knihovna Chlumec n. C.,Městská policie Chlumec n. C., Jed-notka sboru dobrovolných hasičůChlumec nad Cidlinou a Městskékino Chlumec n. C.

! Byla schválena vyhláška č. 4/2001o místních záležitostech veřejnéhopořádku na území města Chlumecnad Cidlinou.

! Zastupitelstvo vzalo na vědomí změ-nu projektu domu s pečovatelskouslužbou, kdy sklepní kóje pro oby-vatele domu nebudou umístěny pří-mo v domě, ale v přízemním objektuumístěném vedle domu samotné-ho. Dojde jednak k úspoře finanč-ních prostředků Města a navíc bytoto řešení mělo být pro obyvateledomu výhodnější vzhledem k to-mu, že nebudou muset chodit doschodů a ze schodů do sklepa.

! V závěru svého jednání zastupite-lé uložili starostovi jednat s PovodíLabe, s.p. Hradec Králové o vyčiš-tění dalšího úseku Cidliny (z městasměr železniční most až pod jez),neboj po napuštění řeky by se tamusazený nepořádek posunul právědo již vyčištěných míst.

! Rada vzala na vědomí výsledekjednání tajemníka s pracovníkemTelecomu ohledně stávajících auto-matů v Pamětníku a Kladrubech.Tyto automaty budou během tří mě-síců zrušeny a nové nebudou in-stalovány vzhledem k jejich velmimalému využití. Stávající automa-ty nelze ponechat v provozu, proto-že nebudou kompatibilní s novouústřednou.

! Rada odsouhlasila dočasné řeše-ní situace vzniklé na zdravotnímstředisku v Jungmannově ulici.Prof. MUDr. Navrátil nebude zezdravotních důvodů minimálně dokonce tohoto roku ordinovat, tak-že za něj ordinaci dočasně převzalMUDr. Louda s tím, že ordinační ho-diny se mění ze středy na pátek.

Informačnístředisko

VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2001

SRPEN

6. 8. Světový den za zákaz jader-ných zbraní - Den Hirošimy

3

Článek 1Úvodní ustanovení

(1) Tato obecně závazná vyhláškana základě zmocnění v zákoně sta-novuje a konkretizuje omezující opa-tření nutná pro zajištění veřejného po-řádku na území města Chlumec nadCidlinou. Stanovuje mimo jiné závaz-né podmínky pro pořádání, průběha ukončení veřejnosti přístupných kul-turních podniků, včetně tanečních zá-bav diskoték a dalších hudebních pro-dukcí v rozsahu nezbytně nutném prozajištění veřejného pořádku na územíměsta Chlumec nad Cidlinou.

(2) Práva podnikajících fyzickýchosob a právnických osob na podni-kání a provozování jiné hospodářskéčinnosti nejsou dotčena.

Článek 2Vymezení pojmů

(1) Veřejný pořádek ve městě jestav, který umožňuje klidné a pokoj-né soužití občanů i návštěvníků městave dne i v době nočního klidu a reali-zaci jejich práv, zejména nedotknutel-nosti osoby a jejich soukromí, ochra-ny majetku, ochrany zdraví a práva napříznivé životní prostředí.

Je společnou záležitostí všech oby-vatel i návštěvníků města Chlumec nadCidlinou a všech právnických i fyzic-kých osob na jeho území.

(2) Za veřejná prostranství se v sou-ladu s ustanovením § 34 zákona číslo128/2000 Sb., o obcích, považují ná-městí, chodníky, pozemní komunika-ce (silnice, místní komunikace, veřejnéúčelové komunikace), přechody, pod-loubí, veřejné sady, parky a zahrady,veřejná zeleň kolem obytných domůa jiných objektů, zelené pásy podél ko-munikací, dětská hřiště, tržiště a dalšíprostory, které nejsou využívány prozemědělskou výrobu, přístupné kaž-dému bez omezení, tedy sloužící vše-obecnému užívání, a to bez ohleduna vlastnictví k tomuto prostoru, naúzemí města Chlumec nad Cidlinou.

(3) Noční doba1) a doba nočního kli-du je časový úsek mezi 22.00 a 6.00 ho-dinou (SEČ i letního času).

(4) Veřejná hudební produkce jehudba živá (např. při tanečních zába-vách, plesech, koncertech) i reprodu-kovaná (například z rádia, televizoru,Juke-boxu, CD přehrávače, magneto-fonu), pokud je provozována v pro-vozovnách k tomu určených a na ve-řejných prostranstvích.

(5) Zvláštní režim je stav, kdy musíbýt v určité provozovně nebo konkrét-ním prostranství ukončeny veřejné hu-dební produkce do 22.00 hodin a v do-bě nočního klidu nesmí být pořádány.Současně je v okolí prováděna zvý-šená kontrolní činnost strážníky měst-ské policie a příslušníky policie ČR.

Článek 3Udržování čistoty a pořádkuna veřejných prostranstvích

(1) V zájmu zdraví a bezpečnostiobčanů a zlepšení vzhledu města jezakázáno znečišjovat veřejné pro-stranství.

Zakázáno je zejména:a) odhazovat a rozhazovat smetí, pa-

píry, obaly, zbytky jídel a ovoce i ji-né odpadky mimo odpadkové koše,

b) znečišjovat veřejné prostranstvísplaškovými vodami nebo jinýmiznečišjujícími tekutinami, jakoži údržbou a mytím motorových vo-zidel, či jiným způsobem,

c) plivat na zem a odhazovat nedo-palky cigaret,

d) vyklepávat koberce a vyhazovat ja-kékoliv předměty z oken a balko-nů ústících do veřejných prostorů,

e) nechat psy nebo jiná zvířata zne-čišjovat chodníky, plochy na nichžsi hrají děti, veřejnou zeleň, alei cesty v parcích, pokud k takové-mu znečištění přesto dojde, je oso-ba doprovázející zvíře povinna namístě znečištění neprodleně od-stranit,

f) poškozovat dopravní značky, smě-rové a informační tabule, případnějiné značky (v čistotě a nezávad-ném stavu je udržuje ten, komu pří-sluší správa těchto zařízení),

g) ničit veřejnou zeleň a sadové úpravy,

h) stání vozidel na chodnících, pokudnení dopravním značením stanove-no jinak, dále stání vozidel na veřej-né zeleni, nezpevněných plochách,a to jak celým vozidlem, tak jehočástí a tyto plochy používat k par-kování vozidel,

ch) jízda na kole po chodníku, i) ponechávat na komunikacích a ve-

řejných prostranstvích vraky moto-rových vozidel, umisjovat přístřeš-ky pro vozidla (skládací garážea pod.) a jiná zařízení. Případné ná-klady na odstranění budou vyúčto-vány majiteli.

(2) Za udržování čistoty chodníkujsou odpovědni vlastníci přilehlých ne-movitostí (čištěním se rozumí zametá-ní, kropení, odstraňování bláta, prorůs-tající trávy jiných nečistot, odklizenísněhu, posyp náledí bez zbytečnéhoprodlení).

(3) Provozovatelé stánků, kioskůa prodejci na veřejných prostranstvíchjsou povinni zajistit pořádek a čistotuv jejich bezprostřední blízkosti, zejmé-na po skončení prodeje. Odpad z tétočinnosti je povinen provozovatel likvi-dovat na vlastní náklady. Není dovole-no tento odpad odkládat do sběrnýchnádob (odpadkových košů) rozmístě-ných po městě.

Článek 4Čistota ovzduší

Je zakázáno:- spalovat v lokálních topeništích a na

volném prostranství materiály, přijejichž hoření vznikají škodlivé látky(např. spalování plastů, gumy apod.),

- vypalovat rostlinné porosty

Článek 5Chov zvířat

(1) Každý chovatel je povinen2) po-čínat si tak, aby chovem zvířat neby-lo ohroženo zdravé životní prostředí,ohrožen život, zdraví a majetek druhýchosob a narušena pravidla občanské-ho soužití, zejména obtěžování okolínadměrným hlukem a jinými negativ-ními vlivy.

Vyhláška č. 4/2001 o místních záležitostech veřejného pořádkuna území města Chlumec nad Cidlinou

Zastupitelstvo města Chlumec nad Cidlinou schválilo dne 20. 6. 2001 podle § 84 odst. 2 písm. i), v souladus ustanovením § 10 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, a v souladu s ustanovením § 96 zák. č. 258/2000 Sb.,o ochraně veřejného zdraví, tuto obecně závaznou vyhlášku:

4

(2) Je zakázáno:a) volné pobíhání hospodářského zví-

řectva a psů po veřejných prostran-stvích,

b) vodit psy a kočky na dětská hřištěa pískoviště, na koupaliště, na hřbi-tovy, do prodejen s potravinářský-mi výrobky a do prostorů, kam jepřístup zvířat označením výslovnězakázán. Tento zákaz neplatí proslužební psy.

(3) V zájmu zachování hygienya klidného občanského soužití je cho-vatel (vlastník) psa a kočky povinen:a) dbát, aby psi a kočky neznečišjo-

vali domovní průčelí, chodníky, včle-něnou zeleň, portály obchodů, stán-ky, sadové cesty, parkující auta,veřejně prospěšná zařízení (telefon-ní budky, reklamní poutače, kvě-tinové mísy, osvětlovací zařízeníapod.), aby neznečišjovali záhonya trávníky na veřejných prostran-stvích. Pokud k znečištění dojde, jepovinen chovatel (vlastník) nepro-dleně nečistotu odstranit.

b) na veřejných místech a v souvislédomovní zástavbě musí být psipod dozorem doprovázející osoby,pes musí být opatřen vodítkem ne-bo náhubkem.

Článek 6Vylepování plakátů a umisYování

reklamních poutačů a zařízení

(1) Plakáty a tištěné reklamy vyle-pují na určených veřejných plocháchtechnické služby Města Chlumec nadCidlinou. Za výlep plakátů jsou vybírá-ny poplatky dle platného ceníku služeb.

(2) Vylepování nebo přibíjení plaká-tů a reklam mimo určené plochy nenídovoleno.

(3) K výlepu jsou určeny tyto plochy:1. Kladruby - před křižovatkou2. Lučice - na křižovatce3. Pamětník - při silnici vlevo od pro-

dejny4. Chlumec n. C. - ul. 9. května, u dět-

ského hřiště5. Chlumec n. C. - ul. Komenského,

u Zahradní uličky6. Chlumec n. C. - ul. Komenského,

naproti zdravotnímu středisku7. Chlumec n. C. - ul. Kozelkova, na-

proti památníku8. Chlumec n. C. - ul. Kozelkova, ve-

dle Lorety9. Chlumec n. C. - ul. Nádražní, před

nádražím ČD10. Chlumec n. C. - ul. Nádražní, u ma-

nipulačního skladu Lesů11. Chlumec n. C. - ul. Sadová a Zimo-

va, nároží ulic

12. Chlumec n. C. - ul. Na Vinici a Mlá-dežnická, nároží ulic

13. Chlumec n. C. - ul. Pražská, protikostelíku sv. Trojice

14. Chlumec n. Cidl. - ul. Palackéhoa Rooseveltova, nároží ulic

15. Chlumec n. Cidl. - ul. Palackého,vedle Staročeské pivnice

(4) Umisjování poutačů, reklam-ních tabulí, transparentů a podobnýchreklamních zařízení (dále jen rekla-my) se řídí příslušnými ustanovenímizákona3)

(5) Město na základě zmocněnív zákoně3) stanoví tyto další podmín-ky pro umístění reklamních zařízení nasvém území:a) reklamy, které nejsou pevně spoje-

ny se stavbou nebo pozemkem, lzena veřejném prostranství umístit popředchozím odsouhlasení měst-skou policií. Za jejich odstranění pouplynutí povolené lhůty odpovídáten, kdo je umístil.

b) vlastníci reklam jsou povinni pro-vádět jejich opravu a údržbu navlastní náklad, pokud nebudou re-klamy řádně udržovány, budou nanáklady majitele odstraněny

Článek 7Ochrana proti hluku a vibracím

(1) Hluk z provozoven služeb, ze-jména hostinských provozoven, he-ren a obdobných provozoven služeb4)

a hluk z veřejné produkce hudby ne-smí překročit hygienické limity uprave-né prováděcím právním předpisem5).Splnění zajistí osoba provozující služ-bu a pořadatel nebo provozovatel ve-řejných produkcí hudby6).

(2) V době nočního klidu mohoubýt veřejné hudební produkce pořádá-ny jen takovým způsobem, aby nedo-cházelo k rušení veřejného pořádku.Za tím účelem jsou pořadatelé těch-to produkcí zejména povinni zajistit,aby občané nebyli obtěžováni nad-měrným hlukem a v případě koncen-trace většího počtu osob zajistit dosta-tečnou pořadatelskou službu.

(3) Pokud budou stížnosti na po-rušování veřejného pořádku v určitémmístě, rozhodne rada města po se-známení se s obsahem podnětů ob-čanů o stanovení zvláštního režimu prokonkrétní provozovnu nebo veřejnéprostranství. Bude-li i nadále dochá-zet k narušování veřejného pořádku,je rada města oprávněna dle výsled-ků šetření městské policie nebo poli-cie ČR stanovit dobu, po kterou musíbýt v době nočního klidu provozovnauzavřena zcela.

Článek 8Používání pyrotechnických

prostředků

(1) Pro účely této vyhlášky se podpojmem „Zábavné pyrotechnické pro-středky“ rozumí pyrotechnické pro-středky se zvukovým, světelným ne-bo kombinovaným efektem I., II. a III.třídy Báňského zákona, určené k pro-vozování na veřejnosti.7)

(2) Používání zábavných pyrotech-nických prostředků je na veřejnýchprostranstvích na území Města Chlu-mec n. C. zakázáno mimo následujícídny kalendářního roku: 30. IV., 31. XII.a 1. I.

V uvedených dnech je povolenoza těchto podmínek:a) při dodržení bezpečnostních pod-

mínek stanovených zákonem7) a přidodržování způsobů použití stano-vených výrobcem.

b) není dovoleno používat tyto pro-středky na zastávkách hromadnédopravy, v prostředcích HD, ve ve-řejných budovách a v jejich těsnéblízkosti, ve společných prostoráchbytových domů a tam, kde jejichpoužívání může ohrozit bezpeč-nost a zdraví občanů.

(3) O používání zábavných pyro-technických prostředků a ohňostrojůpři veřejných atrakcích a oslavách orga-nizovaných městem a jeho složkamirozhoduje rada města.

(4) Používání zábavných pyrotech-nických prostředků a ohňostrojů fy-zickými nebo právnickými osobami přijejich soukromých oslavách nebo jinýchpříležitostech mimo termíny uvedenév odst. 2 podléhá udělení výjimky. Tu-to výjimku může udělit na základě pí-semné žádosti správní odbor měst-ského úřadu.

Článek 9Ostatní záležitostiveřejného pořádku

(1) Činností, kterou by mohl být veměstě Chlumec n. C. narušen veřejnýpořádek, je nabízení sexuálních slu-žeb na veřejně přístupných místech

(2) Činnost uvedená v odst. 1 je naúzemí města Chlumec n. C. zakázána.

Článek 10Dohled a sankce

(1) Na dodržování této obecně zá-vazné vyhlášky dohlíží městská poli-cie a ostatní orgány města v rámcisvé pravomoci.

(2) Za porušení ustanovení tétovyhlášky bude uložena sankce podle

5

zákona č. 200/1990 Sb., o přestup-cích, v platném znění, nebude-li sejednat o trestný čin nebo jiný správnídelikt.

(3) Za porušení ustanovení tétoobecně závazné vyhlášky právnickouosobou nebo podnikající fyzickou oso-bou může městská rada uložit poku-tu podle § 58 zákona č. 128/2000 Sb.,o obcích.

Článek 11Zrušovací ustanovení

Zrušuje se Vyhláška č. 5/1999,o místních záležitostech veřejného po-řádku na území města Chlumec nadCidlinou.

Článek 12Závěrečná ustanovení

(1) Zákon o správním řízení se

použije při aplikaci této vyhlášky narozhodování rady města o správníchdeliktech a komise k projednávání pře-stupků.

(2) Tato vyhláška nabývá účinnos-ti dnem 10. 7. 2001.

Eduard Haspra Ing. Miroslav Uchytilmístostarosta starosta města

Lidé, kteří jdou kolem, nahlížejí zvě-davě do otevřených vrat, za nimiž seusilovně pracuje na obnově někdejší-ho kláštera Lorety, jedinečné stavebnípamětihodnosti, která bude nepochyb-ně chloubou města. Celá desetiletí ta-to významná stavba, jejímž projektan-tem byl zřejmě slavný italský architektGiovanni Santini, tvůrce Karlovy koru-ny, beznadějně chátrala. Rok od rokuse čím dál zřetelněji blížila k stavu,kdy by se asi málokdo z městskýchradních odvážil hlasovat pro něco jiné-ho než její zbourání. Opadávala omít-ka, hrozil propad střešních krovů, zbor-cení kleneb... Někdejší byty se dávnostaly neobyvatelnými. Budova přesta-la sloužit lidem. S dveřmi i okny zatlu-čenými prkny, která dočasně bránilavolnému vstupu rozkrádačů a vanda-lů, začala hyzdit ulici. Co nevidět byse zbourání staré barabizny k získáníparcely pro výstavbu obytných domů,jaké stojí v sousedství, stalo jedinýmrozumným řešením palčivého problé-mu, co s Loretou. Město by ztratilo dalšíhistorickou pozoruhodnost a posunu-lo by se opět o krok směrem k nevý-razné bezvýznamnosti. Moderní účelo-vá výstavba je krásná a jistě potřebnázáležitost, ale každé město, které si sa-mo sebe váží a chce být něčím víc nežjen seskupením domů, byj i úhledně

uspořádaným, musí dbát, aby si ucho-valo svou duši, svou historicky danoujedinečnost.

V Chlumci, jehož vedoucí předsta-vitelé měli v minulosti nerozvážný sklonzbavovat město historických hodnot,podléhajíce záchvatům úzkoprse chá-pané modernizace, možná ani dnesvšichni zastupitelé nejsou zcela za-jedno v tom, že prostředky věnovanéna záchranu Lorety jako jedinečnéhistorické památky jsou prospěšnoua vysoce záslužnou investicí. Jsem pře-svědčen, že nakonec se nebudou aniznát k tomu, že původně hlasovaliproti. Již nyní, několik měsíců předdokončením renovace projektovanéing. arch. Zimou je zřejmé, že se v mra-venčím hemžení staveniště zpod le-šenářských trubek rodí pozoruhodnébudovatelské dílo, které nesmírně obo-hatí kulturní úroveň a návštěvnickoupřitažlivost města. Krásné klenuté ba-rokní ambity obkružující travnaté ná-dvoří a úhledně obnovené prostoryv centrální budově, kde projekt počí-tá i s všestranným zabezpečením ná-vštěvnického provozu, to vše se nynívynořuje v netušeném půvabu z ně-kdejší ubohé a odpuzující sešlosti.Samozřejmě, že o sobě dali už vědětzloději měděných okapů a rour, kte-rým není nic svaté, ale navzdory škůd-

covství tohoto politováníhodného dru-hu lidských parazitů bude dílo zdárnědovršeno. Loreta nejenže je zachrá-něna, ale Chlumec získá kulturní stá-nek prvořadé úrovně, který bude státza zhlédnutí, a jiná města mu ho bu-dou závidět. Scénář budoucího muzea,na němž pilně pracuje PhDr. Valenta,slibuje atraktivní expozici, která nepo-chybně hodnotným způsobem rozhoj-ní kulturní repertoár města. Dovede-me si představit i koncerty a komorníkulturní akce na travnatém nádvoří, kdebudou umístěny cenné sochy, kterýmby jinak hrozila zkáza z rukou vanda-lů anebo neúnavnou přičinlivostí po-bertů, kteří ukradnou vše, co se hodído jejich chatových zahrad anebo cose dá prodat za marky do bohaté sou-sední země, aj na to republika, a tímmy všichni doplácíme sebevíc.

Přes obtíže a překážky navršova-né omezeností a nepochopením i vy-loženým negativismem a nevrlostí vů-či všemu novému bude dílo záchranya účelného kulturního využití Loretyúspěšně dokončeno. Patří za to uzná-ní a dík všem, kteří se o ně přičinili. Jeto osvícený tvůrčí čin, navazující nanejlepší tradice výstavby města v mi-nulosti. Jeho význam přesahuje hori-zont žijících generací. Nejenom sou-časný, ale i budoucí Chlumec na něbude právem hrdý.

Karel Richterpředseda komise

pro umístění muzejních sbírek

Loreta je zachráněna

1) § 34 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, v platném

znění3) Zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, v platném znění4) Nález Ústavního soudu ČR, zveřejněný pod číslem

51/2001 Sb.

5) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví přednepříznivými účinky hluku a vibrací

6) § 32 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví7) § 21 zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě; Vyhláška Českého báňskéhoúřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a za-cházení s nimi.

" V tomto období nastupují tři chlumecké občanky na ve-doucí místa v organizacích našeho města:k 1. 7. 2001 byla jmenována ředitelkou Domu dětí

a mládeže paní Jitka Koulová,k 1. 7. 2001 se stala ředitelkou Domova důchodců

V Podzámčí paní Mgr. Jana Šimečková,k 1. 8. 2001 byla jmenována ředitelkou základní

školy paní Mgr. Jana Bernartová.

" Mateřskou školu Beruška, ul. Pod Loretou bude ve škol-ním roce 2001- 2002 navštěvovat 77 dětí. Z celkovéhopočtu 83 zapsaných dětí do základní školy odchází 27,zůstává 56 dětí. Nově přijatých je 21 dětí.

" Pražská ulice je navzdory výfukovým plynům z auto-mobilů při krajnicích plná zeleně, která dokonce kvetea daří se jí především před Finančním úřadem.

6

# Kontroly v uličce Zahradní, kam nác-tiletí žáci Základní školy v Chlumcinad Cidlinou chodili kouřit před za-čátkem vyučování, ale i o polednípřestávce, prováděli strážníci měst-ské policie na základě oznámení ob-čanů, kteří viděli, že zde tito nezletilínejen kouří, ale i poškozují dřevěnýplot přilehlého pozemku, topí ohní-ček, rozebírají podezdívku plotu, abyse u kouření mohli posadit. A o od-padcích, které zde po své návštěvězanechávali, ani nemluvím.Tyto kontroly budou opět se začát-kem školního roku pokračovat.

# Chtěla bych touto cestou UPOZOR-NIT všechny ty nenechavce, kteří sina městském hřbitově „půjčují“ kvě-tiny, a potom je přenášejí, či převá-žejí na své hroby. Jsou i takoví, kteřísi je opatřují na květinových záho-nech, které lemují místní komunika-ce. Tato skutečnost byla městsképolicii oznámena občany města, kte-ří toto viděli, ale nechtěli zatím sdělitjejich jména, ale požádali, abychomtuto skutečnost zveřejnili.

# Je čtvrtek, večer před koncem škol-ního roku, situace se opakuje. V ně-kterých ulicích města (Roosevelto-va, Komenského), je rušno. Vidítepobíhat rodiče školních dětí s nůž-kami, či kleštičkami v rukou a stří-hat růže ze záhonů města, kterémají zdobit. Druhý den, poslední veškolním roce, dávají jejich děti tytokradené květiny učitelům jako podě-kování za celoroční práci, za sna-hu něco je naučit a vychovat. Víma většina z Vás se mnou bude sou-hlasit, že kdyby tito obdarovaní vě-děli, že dostávají kradené květiny,určitě by je nepotěšily a ani by jenepřijali, ale určitě by byli šjastnia spokojeni za upřímné poděková-ní a podání ruky místo kradené kvě-tiny. Jaký příklad dávají tito rodičesvým potomkům víme všichni, a toještě na upozornění reagují drze

a myslí si, že se ničeho nedopou-ští. Je to totiž krádež, stejný přestu-pek, jako když v obchodě odcizítekrabičku s čajem nebo čokoládu.Stojí to za to?

# Při močení na veřejném prostranství,a to dokonce na Klicperově náměstíu kostela a v ul. Palackého, vyhazo-vání odpadků z domu na komuni-kaci, a to většinou v podnapilém sta-vu, byly přistiženy dvě osoby. Jednaz nich nebyla schopna dojít domů,tak si lehla na lavičku u kostela,kde usnula. Na tuto skutečnost bylyhlídky městské policie upozorněny,jak návštěvníky města, tak i místnímiobčany. Obě osoby se dopustily pře-stupku proti veřejnému pořádku a by-ly řešeny hlídkami městské policiea vyzvány, aby se nezdržovaly naKlicperově náměstí, neboj u obounení záruka, že se podobná situacenebude opakovat.

# Na hlídku městské policie se obrá-tila pracovnice Domova důchodcůV Podzámčí se žádostí o pomoc,neboj do prostor domova se dostalstarší muž zanedbaného zevnějšku,který si chtěl odvézt jednu o mnoholet mladší obyvatelku tohoto zaříze-ní domů. Pracovnice Domova dů-chodců se mu v tom snažily zabránit,ale on jim začal nadávat a odmítalzařízení opustit. Hlídka zjistila, že mužu sebe nemá žádný doklad totož-nosti, byla nucena jej předvést naOO PČR, kde byla totožnost ověře-na, muž byl uklidněn a odjel vlakemdo Hradce Králové.

# Dva chlapci ve věku 15 a 16 let, v tédobě ještě žáci 9. tř. Základní školyv Chlumci n. C., odcizili svetr v pro-dejně Textil - Oděvy na Klicperověnám. Při činu byli přistiženi, a proto-že se jednalo o opakovaný čin, bylipředáni hlídce OO PČR k dořešení.

# Dne 29. 5. 2001 hlídka MP objevilatři igelitové pytle s odpadem mezidřevěnými stánky na městské trž-

nici. Bylo zjištěno, že tyto pytle zdeodložili vietnamští prodejci z Hrád-ku nad Nisou - Loučná. Při příští ná-vštěvě města byli řešeni blokovoupokutou a vyzváni k odklizení.

# Stále se setkávají strážníci MP s tím,že odpad z domácností naši občané,ale i chalupáři, kteří jezdí do naše-ho města a okolí na víkendy, odklá-dají místo do určených odpadovýchnádob (popelnic nebo igelitovýchpytlů), do odpadkových košů města.Tímto jednáním se dopouští pře-stupku proti vyhlášce Města. Někte-ré se podařilo zjistit a tato skuteč-nost s nimi byla projednána.

# Současně s dozráváním různého ovo-ce a zeleniny na zahradách drobnýchpěstitelů začala i sezóna na městskétržnici, a to především u zámku. Zde,jako již každoročně, se hlídky MPsetkávají s jedinci, kteří nejen, že ne-prodávají „pouze“ přebytky ze svéúrody, kterou nejsou schopni samivyužít, ale pěstují nadprodukci zaúčelem zisku, aniž by byli registrová-ni jako soukromě hospodařící rolní-ci, popř. disponovali živnostenskýmlistem. Snaží se také obcházet vy-hlášku Města týkající se poplatků zaužívání veřejného prostranství za úče-lem prodeje. Jedním z případů je na-příklad snaha některých užívat pro-dejní místo při zaplacení poplatkuna jednu fyzickou osobu, která namístě prodává, místo opustí a za-stoupí ji jiná další fyzická osoba, kte-rá odmítá zaplatit poplatek s tím, žeprodává za osobu, která je označe-na na jmenovce a která již odešla,což je v rozporu s vyhláškou Města.

# Městská policie, jako již minulé roky,uskutečnila na požádání ředitelkypreventivní besedu, tentokrát opětse žáky Mateřské školky v Klamoši.

Za Městskou policii v Chlumci n. C.

Miloslava Venclová

Ze služební knihy Městské policie

Víte, že...?

7

Město Chlumec nad Cidlinou a Za-kladatelské, vývojové a poradní cen-trum Horní Lužice se sídlem v sas-kém Ebersbachu hodlají v budoucnuúzce spolupracovat s cílem posílit hos-podářskou bázi v obou regionech a při-pravit místní podniky na otevření evrop-ských trhů dalším zemím.

Tento úmysl zdůraznili při setkánív Chlumci nad Cidlinou starosta Měs-

ta Ing. Miroslav Uchytil a ředitel ebers-baského centra Dr. Gerhard Brendler.Na podzim letošního roku je plánová-no česko-německé podnikatelské set-kání v Chlumci nad Cidlinou. Konkrét-ně půjde o to, aby si němečtí účastnícina místě udělali obraz o možnostechkooperace s podniky v Chlumci a oko-lí. Chlumeckým podnikům bude na-opak dána příležitost, aby se v Horní

Lužici prezentovali jako potenciálnípartneři tamějšího hospodářství.

Podle starosty Ing. Uchytila se Měs-to Chlumec nad Cidlinou systematic-ky snaží vytvořit příznivé podmínky prohospodářské aktivity v městě a okolí.Dr. Brendler vidí v kooperaci s český-mi podniky nové impulzy pro rozvojhornolužické oblasti.

Ing. Josef Hladík

Chlumec nad Cidlinou kooperuje s Horní Lužicí

Koncem června proběhlo v Domo-vě důchodců první Setkání dobrovol-níků. Na tuto schůzku bylo pozvánosedm zájemců o dobrovolnou prácipro seniory, na kávu přišlo šest z nich.Zájem pozvaných nás opravdu pře-kvapil, vzhledem k všeobecnému ná-zoru veřejnosti na dobrovolnictví.

Se všemi dobrovolníky byly sepsá-ny smlouvy, do domova opravdu chtě-jí docházet. Jejich věkové rozmezí ješiroké - 19 až 70 let. Do domova mo-hou přicházet kdykoli, většinou jsmevšak domluveni na jednom dnu v týd-nu. Jedna paní pracuje pro domovdoma - šije žínky a jiné hygienicképomůcky pro klienty. Nejčastěji do-brovolníci pomáhají při pracovní tera-pii klientů, chodí s nimi na procházkypo blízkém okolí domova nebo si po-vídají na zahradě. Mnozí také přislíbilipomoc při občasných větších spole-čenských a sportovních akcích.

Všem těmto ženám, které věnujíčást svého volného času nezištně dru-

hému člověku, velmi děkujeme, finanč-ně jejich dobrou vůli nemůžeme od-měnit, nabízíme tedy Program péčeo dobrovolníky, který alespoň zčástiocení jejich snahu a ochotu pomoci.

Dobrovolnictví funguje, co lidstvoexistuje. Je lidské vzájemně si pomá-hat. V historii to byla hlavně pomocv rodině, za dobrovolnickou by se v tédobě dala označit tzv. sousedská vý-pomoc, která se postupně se vznikemvelkých anonymních měst bohužel vy-trácela. Ve střední a východní Evropěbyl za socialismu pojem dobrovolnic-tví spojován s „povinně nepovinnými“akcemi. Nechuj minulých let se pře-nesla i do současnosti, proto se na do-brovolnické činnosti hůře navazuje.Problém je v komunikaci a v nechutiněco udělat. V západních zemích ne-byla tolik přerušena kontinuita přiro-zených vazeb. Zde bylo a je dobrovol-nictví bráno velmi pozitivně, v mnoharodinách to je tradicí a dobrovolně po-máhat ostatním je všeobecně pova-

žováno za prestiž, je to společenskyžádoucí. Bude ještě mnoho let trvat,než v sobě najdeme tento přístup,ovšem už dnes je jisté, že někteří z násse o to již pokusili.

Poděkování:p. Josefu Diviškovi, za sponzorování

Programu péče o dobrovolníkyp. Lubošovi Suchánkovi, za spoluprácipí Anně Dusové, za věnování knih do

knihovny domova

OZNÁMENÍ:Dne 2. července 2001 nastoupila dofunkce ředitelky Domova důchodcůV Podzámčí Mgr. Jana ŠIMEČKOVÁ

Všem občanům Chlumecka, dobro-volníkům i zaměstnancům domovapřeje krásnou dovolenou vedeníDomova důchodců V Podzámčí.

Daniela Luskovásociální pracovnice DD

HLEDÁME DOBROVOLNÍKYPRO PRÁCI SE SENIORY

občany Chlumecka, maminky namateřské dovolené, dobré lidi v in-validním i starobním důchodu, kteříchtějí pomoci- pro vycházky s klienty domova- pro naslouchání- pro pomoc při organizování spole-

čenských akcí

Kontakt: Daniela Lusková,sociální pracovnice domovaŘíhova 365/IV, Chlumec n.C.tel.: 0448/595 104

0604 240 344

nabízíme:PROGRAM PÉČE

O DOBROVOLNÍKYSPONZOREM PROGRAMU PAN JOSEF DIVIŠEK

1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEBDOMOVA- pedikúra- kadeřnictví- rehabilitace- stravování v den práce za cenu

31,- Kč/oběd

2. MOŽNOST VÝLETUSPOLEČNĚ S KLIENTY- jako doprovod nebo host

3. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY- 1x ročně

4. ÚČAST NA AKCÍCHPOŘÁDANÝCH DOMOVEM- nejen jako pomoc, ale též jako

host

5. ÚČAST NA AKCÍCHPOŘÁDANÝCH PERSONÁLEM- např. Dětský den

6. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍDOBROVOLNÍKŮ- 2x ročně- s občerstvením

7. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA- formou drobného dárku- ku příležitosti narozenin dobrovol-

níka kytičkou

1. SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ PŘEDČILO OČEKÁVÁNÍ

8

Štíhlá, energická žena sportovníhovzhledu. Těší se ve městě značné po-pularitě. Jednu dobu se jí s dobromy-slnou narážkou na francouzský filmo úspěšné policistce říkalo Pomněn-ková Marie. Lidé ji uctivě zdraví. Ně-kteří se jí ovšem raději vyhnou. Každýzná její jméno

MILOSLAVA VENCLOVÁ

Narodila se v Novém Bydžově.(U žen je nezdvořilé říkat kdy.) Jejíotec byl výpravčí vlaku a matka, jakbývalo dříve obvyklé, pracovala v do-mácnosti. Hned po osvobození se ro-dina odstěhovala do Kunčic nad La-bem, kde otec převzal místo výpravčíhoi s bytem v budově nádraží. Po několi-ka letech se všichni stěhovali do otco-va nového služebního působiště s per-spektivou přednosty stanice Žiželice-Převýšov.

Miloslava dojížděla do chlumeckéosmiletky. Sama o sobě říká, že semoc dobře neučila. Ne že by na toneměla hlavu, ale byla prý lajdák. Hol-ka s klukovskými sklony k neposed-nosti. Tatínek si vždycky přál mít klu-ka, a tak byl docela spokojen, že máněco mezi tím.

Z chlumecké školy Miloslava pře-šla na novobydžovské gymnázium, kdeještě zastihla staré profesory, o nichžsi vyprávěly zábavné historky celé ge-nerace studentů, matykáře Holého, fy-zikáře Čermáka, latináře Vondráka...Studium zakončila maturitou. Našla sizaměstnání na poště, ale její tatíneksi svou vzpurnou hrdostí a vzdorovi-tostí vůči nadřízeným tupcům oháně-jícím se partajní legitimací přivodil ně-

jaké kádrové šrámy, které se hodilydo krámu někomu, kdo rozhodovalo jejím přijetí a neměl na něm zájem.Zkrátka na poštu se nedostala. Nako-nec zakotvila v papírnictví vedle lékár-ny. Brala ubohých pár stovek, ale prá-ce se jí zalíbila. Vedoucí pan Panochají dal tvrdou, ale nesmírně užitečnouškolu důslednosti, pečlivosti, svědomi-tosti a poctivého snažení o nejlepšívýkon.

Ráda zdobila výlohy a dělala totak dobře, že ji v rámci podniku pře-řadili do propagačního oddělení jakoaranžerku. Začala se v tomto oboruškolit a vzdělávat. Zdálo se, že to bu-de její celoživotní pracovní orientace.Sametová revoluce a nové společen-ské poměry však pohnuly kormidlemjejí existence tak, že vplula do zcelanetušených vod.

Ing. Štěchovský jí v létě 1991 na-bídl místo ve správním odboru měst-ského úřadu. Dostala na starost veřej-ný pořádek. To je velice důležitá věc.Každý se ho dožaduje, ale ti, kdo dba-jí o jeho dodržování a zakročují protijeho narušovatelům, nebývají zrovnav největší oblibě. Přesto paní Milosla-va Venclová nabízené místo přijala,i když zahrnovalo i tak nepříjemnéúkony, jako je vybírání a někdy i vy-máhání poplatků a třeba i pokut.

Když se v únoru 1992 zřizovalaměstská policie, stala se její členkou.Stejnokroje si tehdy mohlo každé měs-to určit podle své libostí. Paní Venclo-vá nosila slušivý klobouček, červenoubundu a světle šedivou sukni.

Policisté byli nejprve čtyři, pozdějiosm, dnes se jejich počet opět snížilna polovinu. V jejich stejnokroji pře-vládají nyní jednotné prvky stanovenéobecně závaznou vyhláškou pro celourepubliku: černá brigadýrka s osmi-hranným dýnkem a šachovnicovýmokolkem, světle modrá košile, černákravata... Jejich oblečení se nesmí sho-dovat se stejnokrojem Policie ČR anijiných ozbrojených složek. Vyzbrojenijsou revolvery nebo pistolemi, kterýchsmějí použít jen při nutné obraně, v kraj-ní nouzi nebo při stíhání nebezpečné-ho pachatele na útěku, kterého nelzezadržet jiným způsobem.

Všichni uchazeči o službu strážní-ka městské policie museli projít psy-chologickou i fyzickou zkouškou. Kro-mě toho absolvují speciální odbornývýcvik, kurzy, školení a instruktáže. Na

náramenících nemají strážníci měst-ské policie žádné hodnostní označení.Jsou navzájem v rovnoprávném po-stavení. Přímým vedením policejní jed-notky je pověřen vrchní strážník. Tu-to funkci v Chlumci v současné dobězastává Miloslava Venclová. Její po-vinností je přenášet na srážníky úkoly,které jsou stanoveny zákonem číslo553/91 Sb. a které na základě místníchpoměrů upřesňuje starosta nebo po-věřený člen městského zastupitelstva,organizuje rozdílení služeb a koná hlíd-kovou službu v ulicích jako každý zestrážníků. Nese přitom vůči nadříze-ným orgánům odpovědnost za řádnéplnění stanovených úkolů.

Zajímalo mne, jaké jsou konkrétněpovinnosti strážníků. „Městská policie,“vysvětluje mi paní Venclová, „těsně spo-lupracuje s Policií České republiky.Jedna pomáhá druhé a navzájem sedoplňují. Naší hlavní sférou působnos-ti je oblast veřejného pořádku. Dbáme,aby se dodržovala pravidla silničníhoprovozu, zejména pokud jde o zákazyvyplývající z místní úpravy. Nepřiměře-ná rychlost, nebezpečná jízda, nehodya havárie, to jsou záležitosti Policie ČR.Naší starostí je, aby vozidla nevjíždělatam, kde je to zakázáno, a neparkova-la na místech, kde se nesmí ani zasta-vit, natož stát, aby neohrožovala chod-ce, zvláště děti a staré lidi... Ale nejdejen o auta, motocykly, kola. Zakroču-jeme i proti rušitelům nočního klidu, vý-tržníkům, rváčům a vandalům. Někdystačí pachatele zjistit a napomenout,někdy musí strážník vyměřit blokovoupokutu, anebo zařídit předvolání naradnici. Jsou případy, kdy strážník přizákroku musí použít obušku nebo růz-ných hmatů, chvatů, úderů nebo kopůsebeobrany, úderu služební zbraní ne-bo hrozby použití zbraně, dokoncei varovného výstřelu, nemluvě o zne-škodnění pachatele střelbou za přísněstanovených podmínek. Podle okol-ností lze použít i slzotvorných prostřed-ků a nasadit pachateli pouta. V složitěj-ších případech se vyžádá součinnosts Policií ČR. Nejobvyklejšími případynašich zákroků jsou napomenutí ne-bo pokutování neukázněných občanů,kteří chodí, kudy chodit nemají, šlapoupo chráněných travnatých plocháchnebo záhonech, znečišjují veřejná pro-stranství. Potíže bývají i s majiteli psů,kteří své čtyřnohé miláčky nechávají po-bíhat tam, kde mohou ohrožovat jinázvířata, nebo dokonce i lidi, nebo jevyvenčují bez úklidu výkalů na chod-nících, vozovkách, či dokonce na pís-kovištích, kde si hrají děti. Nepříjemnáje povinnost strážníků vybírat poplat-

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

9

ky například za užívání trhoviště. Ačko-li jde o dvacetikorunové částky, ně-kteří z trhovců se všemožně vyhýbajíplacení a častují strážníky hrubostmi.Vůbec si neuvědomují, že tyto po-platky jsou jedním ze zdrojů, z nichžměsto čerpá peníze, které konec kon-ců poslouží všem občanům, tedy i jim.Čím více toho v oblasti přestupků pro-ti veřejnému pořádku zastaneme, tímméně práce v této oblasti zbude poli-cistům České republiky, kteří mají i takpráce až nad hlavu. Jen za jeden ví-kend řešili, pokud vím, tři nebo čtyřivážné havárie v krátkém časovém roz-mezí, takže nevěděli, kam dřív zajet.Oni zase naopak snímají tak říkajíc z na-šich ramen tíhu starostí s trestnýmičiny, od krádeží, loupeží, přes násilnéčiny všech stupňů a všelicos jiného,i když i tady jim podle svých sil a mož-ností pomáháme, stejně jako oni zasepomáhají v našich záležitostech nám.Musím říci, že mezi námi panuje vzá-jemná důvěra a řekla bych skoro vzo-rová souhra. Jmenovitě musím vyjád-řit vděčnost kapitánu Podneckémua nadporučíku Zimovi, kteří nám ochot-ně předávají své bohaté policejní zku-šenosti a radí, jak si kdy počínat, če-ho se vyvarovat a jak správně rozuměttěm či oněm směrnicím. Při různýchpolicejních shromážděních, instruktá-žích a kurzech slýchám, že taková spo-lupráce se nedaří všude, a jsem pro-to chlumeckým policistům vděčná, žesvým vztahem k nám, městským stráž-níkům, ji umožňují. Snažíme se jimupřímně oplácet stejnou mincí. Všakjsme také již nejednou dík této těsnéspolupráci dospěli společně k zdárné-mu vyřešení i složitých případů.“

Když poslouchám, co všechno mu-sí tato, byj i velmi dynamická žena vefunkci vrchního strážníka se svými tře-mi spolupracovníky v nepřetržitých služ-bách a v zapeklitých situacích zastat,chápu, že jsou - stejně jako jejich ko-legové z Policie ČR, kterým jde takéněkdy z přemíry povinností hlava ko-lem - velmi citliví na to, co se o nich ří-ká a píše. S oblibou se ve veřejnostišíří vtipy o blbých policajtech, kterýmse s chutí zasmějí i sami policisté. Ně-co jiného však je záměrně snižovatautoritu policie, podkopávat důvěruv její způsobilost a ochotu pomáhatlidem a ztěžovat jí práci mařením je-jích zákroků nebo například interneto-vým zveřejňováním jmen a fotografiípolicistů. Mezi policisty, stejně jakov každém oboru lidské práce, jsou je-dinci takoví i makoví, chytří i hloupí,schopní i neschopní, sympatičtí i ne-sympatičtí, dokonce se najdou, jak se

dočítáme i policisté úplatní a zprone-věřilí, spřažení s podsvětím, ale rozhod-ně nelze paušálně tvrdit, že policie jehloupá, líná a neschopná. Objektivnívýkaz její činnosti přesvědčivě proka-zuje pravý opak.

V anketě zjišjující názory žáků chlu-mecké školy zazněly správné názory:„Být policistou není lehká věc.“ Aletaké hrubě nesprávné: „Dnešní policis-té raději honí kluky, kteří kouří v ulič-ce.“ V anketě se projevila obrovskáneinformovanost o policejní služběa naivita představ o její náplni („Mámmalý plat a také značnou pohodlnost“)a také ovšem názory odposlouchanéod dospělých („Třeba náš soused tvr-dí, že noční policejní hlídku na noháchnikdy nepotkal. Vím, že přestupky ne-měříme rovně, rychle a rázně, ale spíšje odkládáme a jsme benevolentní,vždyj každý máme kamaráda...!) By-ly tu vysloveny návrhy, které jsou bu�těžko uskutečnitelné anebo zbytečné,neboj se týkají úkonů již dávno prakti-kovaných.

I policisté jsou jen lidé a od lidí senedá požadovat, co přesahuje lidskémožnosti. V podstatě jde o to, aby ná-zory dětí neusměrňovaly jen výrokyposbírané odevšad, ale především ti,jimž je uloženo formovat zasvěcenějejich vztah ke státu a jeho orgánům.Tedy učitelé. Mylné názory vyplývajíz neinformovanosti, které by se pod-le názoru paní Venclové, s nímž vřelesouhlasím, přímo dalo odpomoci orga-nizováním besed s policisty přímo vetřídách. Děti by tak snáze dospěly k po-chopení, že policejní práce je velmisložitá a náročná a že jí je spíš přílišmnoho než málo. Dalo by se jim takévysvětlit, že policisté je nehoní kvůlikouření „v uličce“ jen proto, že se jimnechce dělat nic obtížnějšího, ale hlav-ně proto, že se v té uličce kromě kou-ření, které jim nijak neprospívá, do-pouštějí ničení zídky a plotu, a že bynaopak velmi uvítali, kdyby nemuselizakročovat v dotyčné uličce a mohlise zcela a s plným soustředěním vě-novat řešení přemíry jiných mnohemzávažnějších přečinů.

Jsem vděčný paní Venclové, že mivěnovala tolik času. Ptám se ještě,jestli se jako široko daleko jediná že-na v policejních službách, což je takmálo obvyklé, že se ani nedá použítženská podoba její funkce, necítí ně-kdy ohrožena, jestli se prostě nebojínásilí. Tvrdí, že ne. Ovládá chvaty se-beobrany natolik, že je schopna čelitfyzickému napadení. Horší je to s vul-gárními nadávkami a výhrůžkami, který-mi ji provinilci, zvlášj když jsou povzbu-

zeni alkoholem, napadají v domnění,že ji zastraší. Ani fyzický útok není vy-loučen. Jeden ze špatně parkujících ři-dičů, kterého požádala o předloženíprůkazu, jí bezohledně najel na nohu.Majitel stánku, před nímž se to stalo,odmítl svědčit s výmluvou, že nic ne-viděl. Dva mladíci, kteří rovněž byliu toho, neváhali naštěstí potvrdit, coa jak se sběhlo, takže záležitost, kte-rá skončila před soudem, byla spra-vedlivě vyřešena.

Trapné zážitky mívá paní Venclovái ostatní strážnici při vybírání poplat-ků na trhovišti. Někteří i dobře situo-vaní trhovci se při spatření strážníkaschovávají v křoví, aby ušetřili dvace-tikorunu za pronájem pultu. Zákrok veprospěch pořádku, jakkoli nepříjemnýji naplňuje uspokojením jako službadobré věci, neboj bez pořádku by by-lo zle. V našem městě i všude jinde.Ptám se, jestli má ze služby nějaký zá-žitek, který jí zvlášj utkvěl v paměti. Ano,má. Když se celé jejich jednotce pocelonočním úsilí podařilo zachránit mu-že, který viděl sebevraždu jako jedinéřešení svých trablů. Dnes je rád, že ži-je a městská policie má ve svém vý-kazu činnosti záznam, který prosvětlu-je policejní strohost hřejivou lidskostí.

Karel Richter

VímVím, že den je plný prázdných slovvím, že slzy k životu tě probudily vím, že věty jsou plnéapostrof v hlavě máš medvídky a lesní víly. Jsi blázen s duší dítětejsi anděl s křídly z papíru jsi blázen s duší dítěte máš šaty šité na míru. Vím, že noc je plná prázdných stínůvím, že milovat se učíš nocí i dnem vím, že bez viny jsema přesto nesu vinumáš strach, když tisíckrát byl jsi podveden.Jsi dítě s duší bláznajsi déšj, když oblaka slzy roní jsi dítě s duší bláznaa kostelní zvon kdesi v dálce zvoní.

Soňa Chloupková

Naše matematickéúspěchy

Ve školním roce 2000-2001 se na-še škola již tradičně zúčastnila okres-ního kola matematické olympiády.V tomto klání bojovalo celkem 13 žá-ků z 5. - 9. ročníku. Mezi úspěšné řeši-tele patřili:

Vodička Petr 9.A Bernartová Jana 7.A Steklý Tomáš 7.A Pešout Ondřej 7.A

Nejúspěšnější z těchto soutěžícíchbyla Bernartová Jana, která v okres-ním kole obsadila 2. místo.

Dále se naši žáci účastnili okresní-ho kola Pythagoriády v kategorii pro6. a 7. ročníky. Z 6. tříd obsadil:

2. místo Šiler Milan 6.D 5. místo Tuček Vojtěch 6.A 6. místo Miffek Pavel 6.A

Ze 7. tříd:

3. místo Steklý Tomáš 7.A 7. místo Vítek Vojtěch 7.A 8. místo Pešout Ondřej 7.A

Všem žákům děkujeme za repre-zentaci naší školy.

Kabinet matematikyBohumila Tichá

Máme šikovné děti IIV minulém čísle Chlumeckých listů

jste si mohli přečíst náš článek s po-dobným názvem (Máme šikovné dě-ti). V tomto čísle budeme ve chválenašich mladých sportovců pokračovat.

Dne 3. 6. 2001 se v Hradci Královékonalo regionální kolo ve vybíjené. Té-to soutěže se zúčastnili chlapci 6. tříd.A zde jsou výsledky:

1. místo Trutnov! ! ! 2. místo Chlumec n. C. ! ! !

3. místo Nová Paka

Z této tabulky je patrné, že naši žá-ci jsou druzí nejlepší vybíjenkáři vevýchodních Čechách.

Všem žákům děkujeme za vzornoureprezentaci školy.

učitelé TV ZŠ Chlumec n. C.

10

Chlumecká škola se hlásíKaždoročně se naše škola účastní atletické soutěže družstev POHÁRUROZHLASU. Letos se tato soutěž konala 15. 5. a 17. 5. 2001 v Hradci Krá-lové na stadionu ZŠ Štefcova za účasti dvaceti družstev každé kategorie.Žáci naší školy nikdy nezklamali. I v letošním roce si vedli velice dobře,což dokazují jejich pěkná umístění.

Výsledky POHÁRU ROZHLASUMladší žácicelkem 12. místo

Disciplína jméno umístění v první desítce

60 m: Filip /8,3 sec./ - 5. - 8. místo, Kosina /9,3/, Hájek /9,8/1000 m: Jelínek /3:23 min./, Kafka /3:26/, Martinek /3:39/ míček: Erban /47,60 m/, Vaníček /42,90 m/, Leibl /39,85 m/ štafeta (4 x 60 m): Jelínek, Hájek, Filip, Erban /35,6 sec./výška: Filip /1,30 m/, Vaniček /1,10 m/dálka: Kosina /3,95 m/, Erban /3,83 m/

Mladší žákyně celkem 3. místo !!!

Disciplína jméno umístění v první desítce

60 m: Přerovská /9,4 sec./, Hatašová /9,4/, Strnadová /9,5/600 m: Brůžová /2:04,4 min./, Přerovská/2:05/, Surová /2:12/míček: !!! Drahňovská /48,50 m/ - 1. místo !!!, Šojslová /37,10 m/štafeta (4 x 60 m): !!! Hatašová, Strnadová, Přerovská, Drahňovská

/35,3 sec./ - 3. místo !!!výška: Hatašová /1,20 m/, Surová /1,15 m/, Drahňovská /1,05 m/dálka: !!! Strnadová /4,28 m/ - 2. místo !!!,

Brůžová /4,11 m/ - 5. místo, Šojslová /3,92 m/

Starší žácicelkem 10. místo

Disciplína jméno umístění v první desítce

60 m: Škrha /7,9 sec./ 7. - 10. místo, Věříš /8,3/1500 m: !!! Urban /4:46 min./ - 3. místo !!!, Lisa /5:33/koule (4 kg): Škrha /11,08 m/ - 4. místo, Kučera /7,64 m/štafeta (4 x 60 m): Věříš, Škrha, Nevrlý, Kučera /32,2/ - 6. místovýška: Holan /1,35 m/, Věříš /1,30 m/dálka: Nevrlý /5,17 m/ - 5. místo, Kučera /4,51 m/, Holan /4,49 m/

Starší žákyněcelkem 2. místo !!!

Disciplína jméno umístění v první desítce

60 m: !!! Kvačková /8,8 sec/ - 3. místo !!!, Pulpánová /9,0/, Demjanovičová /9,6/

800 m: Pulpánová /2:45,5/ - 6. místo, Vančurová /2:56/ koule (3 kg): Kučerová /6,97 m/, Demjanovičová /6,84/, Chaloupková /6,33/štafeta (4 x 60 m): !!! Kvačková, Pulpánová, Černá, Demjanovičová

/34,9 sec/ - 3. místo !!!výška: Pospíšilová /1,30 m/ - 5. - 12. místo, Černá /1,20 m/,

Vančurovádálka: Pospíšilová /3,97 m/, Kvačková /3,91 m/

Všem sportovcům gratulujeme a děkujeme za reprezentaci!!!učitelé TV a vedení školy

Začátkem června absolvovala řa-da žáků čtvrtých a pátých tříd ne-tradiční školu v přírodě. Navštívi-li totiž Chorvatsko. A takové jsoujejich dojmy:

Hráli jsme mnoho her a chodilijsme se k moři koupat. Jednou jsmejeli na výlet do Puly, kde jsme vidělimnoho hezkých památek. Jednou námtaké paní učitelky vyjednaly koupánív krásném bazénu v hotelu Belvedér.Také jsem se potápěl a sbíral jsemmušle na dně moře. V apartmánu jsmesi s kluky vytvořili podmořské akvá-rium. Chodili jsme také do města nazmrzlinu. V Chorvatsku bylo moc hez-ky a všem se nám tam líbilo.

Roman Vlastník, 5.A

Náš zájezd do Chorvatska bylavlastně škola v přírodě. Vybrali ji uči-telé s rodiči. Odjížděli jsme v pátekvečer z Chlumce a cestovali jsme přesSlovensko a Ma�arsko do Chorvat-ska. V sobotu odpoledne jsme dojelido města Medulin, kde jsme se uby-tovali. Navečer jsme se ještě koupaliv moři. Celý týden bylo krásné poča-sí, a tak jsme střídali koupání v mořia v nedalekém bazénu u hotelu Belve-dér. Jeden den jsme navštívili Pulu.Prohlédli jsme si Koloseum a staro-řecký chrám, který se nám moc líbil.Také jsme se projížděli lodí po moři.Ve volném čase jsme si vypracová-vali úkoly. Večer byla diskotéka, nebojsme hráli fotbal a další různé zábav-né hry. Za týden v neděli jsme se vráti-li do deštivého Chlumce. Stále buduvzpomínat na krásné zážitky prožité veslunečném Chorvatsku.

David Špás, 5.C

Po příjezdu do Medulinu v Chor-vatsku jsme se ubytovali a potomjsme pomáhali vynášet panu kucha-řovi z autobusu hrnce a potraviny.

Když jsme měli všechno hotovo, šlijsme se koupat k moři. Na pláži i vevodě byly kamínky. Každý den jsmese chodili koupat do moře nebo dobazénu u hotelu. Naše apartmá bylosoučástí tohoto hotelu, proto pro násbylo koupání v bazénu zadarmo. Vestředu jsme jeli na výlet do městaPula lodí. Udělali jsme okruh po mo-ři a vrátili jsme se zpátky do přístavu.Pak následovala prohlídka Puly. Šli jsmedo Kolosea a procházeli jsme různý-mi úzkými uličkami. Také jsme se za-stavili na zmrzlinu. Pak jsme jeli zpát-ky do Medulinu, kde jsme hráli fotbala vybiku. V sobotu ráno byl náš pobytu konce. Sbalili jsme se a jeli jsmedomů. Cesta byla velmi dlouhá, a takjsme si ji krátili sledováním videa.V Chorvatsku se mně líbilo, proto bychtam chtěla jet znovu.

Ká[a Černá, 5.C

Škola v přírodě - ChorvatskoZ Chlumce n. C. jsme vyjeli po osmé

hodině večer. My čtvrjáci v jednomautobusu a pájáci ve druhém. Mávalijsme si s rodiči a moc jsme se těšili.Cesta byla dobrá až k ma�arským hra-nicím, kde nás nechali dlouho čekat.

Po dlouhé době jsme uviděli mo-ře. Ani jsme tomu nemohli uvěřit. Ně-kteří z nás ho viděli dokonce poprvé.

V sobotu odpoledne jsme dorazili namísto, tedy do Medulinu. Hned, jakjsme vybalili, jsme se šli koupat domoře. Bylo to skvělé!

První dva dny jsme se neučili, bylatotiž sobota a neděle. Ale pak to za-čalo! Učení rychle uteklo, protože jsmese těšili na koupání. Jednou jsme ta-ké navštívili krytý bazén a dvakrát ven-kovní. Všude byla slaná voda. V bazé-nech jsme cvičili vodní aerobik.

Vezli jsme si s sebou vlastního ku-chaře. Jmenoval se pan Malý. Byl hod-ný a dobře vařil. Korunovali jsmeho na císaře kuchařů a dostal věncez bobkového listu. I ostatní dospělí pronás připravili spoustu soutěží a zába-vy. S paní učitelkou jsme se vsadili,že mořem přejdeme celý záliv. A po-vedlo se!

Středa byla dost, ale dost dobrá.Navštívili jsme město Pulu. Nejdřívejsme jeli asi tři hodiny lodí okolo růz-ných ostrovů. Mohli jsme lo� dokon-ce i řídit. Potom jsme prošli městem,navštívili antické divadlo a kostel. Vidě-li jsme tam mnoho dalších památek.

Každý den jsme střídali různé plá-že, takže jsme mohli stavět hrady z pís-ku, pyramidy z kamenů, sbírat mušle,potápět se a pozorovat hejna ryb. Najedné pláži jsme dostali i učitele plavá-ní. Prý se jmenoval Samuel Paprika.

Poslední den jsme se svezli na na-fukovacím banánu. Byl to náš největšízážitek z Chorvatska.

Ještě musíme říci, že tam mají mocdobrou zmrzlinu.

Když jsme odjížděli, tak se námmoc nechtělo, ale doma jsme byli rádi,protože nás čekali rodiče.

žáci třídy 4.B

11

12

13

Prvňáčci na horáchV období od 3. 6. do

8. 6. prožilo 67 žáků prv-ních tříd ZŠ Chlumec nadCidlinou na škole v příro-dě v Dolním Dvoře u Vrch-labí.

Každý den měl svůjprogram a o zábavu neby-la nouze. Žáci poznávalipřírodu, soutěžili ve spor-tovních disciplínách, alei ve vědomostních úko-lech. Nechyběla horskátúra ani závěrečný karne-val.

A co se prvňáčkůmnejvíce líbilo?

14

Mateřská škola Beruškase loučila s nastávajícími školáky

Tři, čtyři roky v mateřské škole byla dlouhá nebo krátkádoba? Z malých dětí se staly větší a po prázdninách se již ne-uvidíme. V naší MŠ Beruška se již stává tradicí, že se s bu-doucími školáky loučíme spaním v MŠ přes noc. 19. června

se v 16 hodin sešlo na zahradě 23 nejodvážnějších dětí. Tysi mohly změřit síly při různých soutěžích a hrách. Nejvícese jim líbilo skákání v pytlích a také chůze podél provázkuse zavázanýma očima za sladkou odměnou. Na závěr sou-těžení se zapojili i rodiče, kteří si své ratolesti hledali po-slepu hmatem mezi ostatními. Po takové „zábavě“ dětemřádně vytrávilo a opečený špekáček přišel vhod. Po vydat-né večeři jsme se rozloučili s rodiči, chvilku si ještě pohrá-li, zamlsali a už vzhůru do „poslední noci“. Každá pí učitel-ka měla rázem početnou rodinu. Umýt se, vyčistit zoubkya šup do postýlek. Pohádka na dobrou noc nesměla chy-bět. Ještě pohladit a už se kradl dětem na víčka spánek.Ráno se malí bobříci odvahy probudili s úsměvem na tváři.Pochutnali si na vánočce a čaji, který si sami připravili. By-li hrdí na to, že splnili tak „těžký“ úkol - noc bez maminky.

Aby nám dopoledne rychle uteklo, vydali jsme se ještěna sportovní vycházku do hřebčína. Zde jsme měli štěstívidět při práci kováře. Te� už víme, co si představit při pís-ničce Kovej, kovej kováříčku, okovej mi mou nožičku. I ces-ta zpátky uběhla jako voda.

Kromě hezkých zážitků si děti odnesly domů pamětnílist, drobné dárečky a knížku na památku ze své mateřskéškoly. Čas kráčí, letí, život utíká. Chcete, aby běžel poma-leji. Hned je pondělí, hned pátek. Nedá se nic dělat, život jdedál. Zůstanou vzpomínky a ty jsou krásné.

Kolektiv MŠ Beruška

15

Žehuňský rybníkVracím se ještě jednou do mých

oblíbených míst, abych ústy historikůpravil. Nádrž Žehuňského rybníka vybu-dovali poděbradští královští hejtmanina zboží Vladislava Jagelonce. V bahni-tém terénu zde tudy kdysi vedla zem-ská stezka z Prahy do Kladska. Mířilaod Slavníkovské Libice ke Chlumci n.C.Poslední rok patnáctého století nad tou-to starou cestou zavřela voda rybníka.

Nynější chráněná přírodní rezerva-ce dostala název „Žehuňský rybník“.Nachází se zde nepřeberné množstvírůzných rostlinek, mezi nimi i spoustyléčivek, o kterých se nám ani nezdálo.Celé pytle toho odtud bylinkáři odnáší.A což vodní ptactvo.

Vrajme se však k vodě, které jižmnoho uteklo, co jsem učinil první do-tek s tímto velikánem. Voda byla po ce-

lý rok z rybníka vypuštěna, jen korytořeky Cidliny zůstalo plné. Chlumečtí ry-báři, ti co chytají na udici, měli mimo-řádnou příležitost zde zkusit své štěs-tí. Tolik ryb, hlavně kaprů v takové hoj-nosti a při stálé chuti, jsem už nikdyneviděl.

Jsou-li roky hojné a rybník řádněosazen, vydá s podzimem svoji úro-du. Bývá to v říjnu, když se měsíc ro-zesměje na plné kolo. Hladina rybníkase začne pomalu sesouvat do čtver-ce loviště při návodní hrázi. Ryby ucí-tí ubývání tlaku, plují dolů s vodou,až narazí na přehoustlá těla svýchdruhů v lovišti.

Přijde velký den výlovu, kdy už jsoupřipraveni všichni vodní chlapi s tako-vými poetickými názvy jako sádecký,haltýřník, baštýř a jejich pomocníci.Všichni s obličeji ošlehanými jako stro-mová kůra, aby zahájili výlov. Takovouvelkou osobnosti spjatou se Žehuň-

ským rybníkem byl rybmistr pan Halda.Ač se máchal celý život ve studenévodě, nikdy nezastonal a říkal, že ne-má u doktorů ani založenou kartu. Klo-bouk dolů, snad je to tím jejich „spe-ciálním rybářským užíváním“, které pořádných doušcích pijí z velkých lahví.To už jsem věděl, že pan Halda pomnoho let přesluhoval a bylo mu užpřes osmdesát roků.

Konec úvah, vrajme se opět k vodě.Nejdříve se musí vylovit choulostiváryba, candát, štika, okoun a pak dochá-zí na ty ostatní. S úbytkem kyslíku byv rybí tlačenici brzy zhasnul jejich ži-vot. Ryby z loviště jsou vynášeny,váženy, tříděny a přesouvány do při-pravených lejt. Namačkány na soběputují do chlumeckých sádek. Tady sev proudící vodě zbaví šlemu a pachu,aby k nám podnikly poslední pouj.

Pro milovníky přírody Jindřich Celler

Němečtí politici, německá veřejnosta zvláště učitelé, a to nejen ti, kteří učídějepis a občanskou nauku, si jsouvědomi neblahého dědictví let 1933- 1945. Žádný soudně myslící Němecsi nepřeje, aby se něco podobnéhoopakovalo.

Němečtí politici, hlavně pak KonrádAdenauer, začali hned po roce 1945Německo začleňovat do západníchstruktur tak, aby válka z německé pů-dy již nikdy nemohla vzejít. K tomutoprogramu se hlásili a hlásí všichni ně-mečtí kancléři, a to bez výjimky. Byl toopět křesjanský demokrat Adenauer,který položil základ přátelství meziFrancií a Německem, dvěma největ-šími evropskými státy. Jistě zde se-hrály svou úlohu i vzájemné osobnísympatie francouzského prezidentade Gaulla a německého kancléře Ade-nauera a později ve stejných pozicích- Mitterranda a Kohla, které celý pro-ces urychlily. Adenauer stál i u koléb-ky organizace francouzské a německémládeže, tzv. Deutsch-FranzösischesJugendwerk pracující s mládeží obouzemí a usilující o vzájemné pochopení.Podobná organizace vznikla po sjed-nocení Německa i ve vztahu k Polsku.

V německé škole se předmětům ob-čanská nauka (Gemeinschaftskunde)a dějiny (Geschichte) věnuje velká po-zornost. Náplní občanské nauky jsounovodobé německé dějiny, zatímcovlastní předmět dějiny (Geschichte) sezabývá staršími německými a světový-mi dějinami. Dobrá známka z občan-

ské nauky může vyrovnat slabší vý-sledky v předmětech jiných, z dějinjako jednoho z hlavních předmětů sedá dokonce propadnout.

V osnovách se téma fašizmu, na-cizmu a neonacizmu objevuje praktic-ky na všech stupních výuky. Kromězvládnutí látky učebnice žáci a stu-denti vypracovávají referáty a domácípráce na různá témata jako napříkladvolný čas dětí a mládeže v období na-cizmu, postavení Židů, politické, hos-podářské a sociální předpoklady vzni-ku fašizmu, Výmarská republika a jejíslabiny a podobně. Podporu poskytu-jí i jiné předměty, hlavně obě nábožen-ství, katolické a evangelické, a etika. Tysoustavně a cílevědomě, ostatní před-měty okrajově, v souladu s probíranoulátkou. Problematika fašizmu, nacizmua neonacizmu je předmětem i matu-ritních zkoušek. Za 30 let, kdy jsemměla možnost tyto zkoušky sledovat,nikdy nechyběla.

Kdo mladou německou generacizná, může s čistým svědomím říci, žez Německa v tomto směru žádné ne-bezpečí nehrozí. Samozřejmě, že senajde pár radikálních stoupenců ex-trémní pravice. Kuriózní na tom však je,že většinou pocházejí z bývalé NDR,tedy ze země, která přes 40 let budova-la komunizmus a pracovala na vzniku„lidí jiného ražení“. Svého Le Pena majíi Francouzi, o nichž se nedá říci, že bybyli zatíženi podobnou minulostí jakoNěmci. Ostatně i v nejdemokratičtějšízemi světa, v USA, si na nedostatek na-

cistů nemohou stěžovat. Nacizmus ne-ní otázkou genů. Jeho kořeny je třebahledat v oblasti sociální jako je neza-městnanost, kriminalita, nezakotveníve společnosti a podobně.

Určitou kuriozitou je, že potomciúčastníků 2. světové války dopomohlina západoněmeckých gymnáziích roz-květu ruštiny. Na otázku: Proč sis vybralruštinu jako 2. nebo 3. jazyk, nejčastěj-ší odpovědí bylo, že dědeček vyprávělo válce a o době v zajetí, že se trochunaučil rusky a vnuk nebo vnučka byrádi zemi, kde jejich předek prožil ně-kolik ne právě příjemných let, poznali.Zášj nebo dokonce nenávist vůči Ru-sům jim byla cizí. Když Rusko prochá-zelo obdobím reforem a obyvatelstvotrpělo nedostatkem potravin, byli to ně-mečtí žáci a studenti, kteří začali orga-nizovat pomoc v podobě potravin, léků,lékařských přístrojů, šatstva. V součas-né době pokračují v této činnosti zaaktivní účasti mládeže komunální a do-bročinné organizace a několikrát do ro-ka se vybavuje celý konvoj nákladníchaut s pomocí všeho druhu. Kromě to-ho se pořádají letní tábory ruských dě-tí v Německu nebo se zprostředková-vají pobyty v německých rodinách.

Na otázku, proč jsou děti a mládežve škole téměř šedesát let po válce s té-matem nacizmus a fašizmus stále takintenzívně konfrontovány, uslyšíte vevětšině případů odpově�, že Němec-ko je zodpovědno za dvě poslední svě-tové války a generace, která je vyvolalaa generace, která je prožila se všeminásledky a důsledky, se cítí povinnazajistit výchovu mladých generací tak,aby Německo a svět byly podobnýchhrůz ušetřeny. Bylo by si jen přát, abyse o to snažili i dědici jiných totalitníchsystémů, které způsobily podobnoumorální a materiální spoušj.

Hana Tomsová

16

Německo je nejdůležitější obchodní partner České republiky, Němci jsou po-četně nejsilnější skupinou zahraničních návštěvníků naší země. Jak se náš sou-sed při výchově mladé generace vyrovnává s nacistickým obdobím, přibližuječtenářům Chlumeckých listů na základě vlastních zkušeností Hana Tomsová.

Německá škola a nacistická minulost

Žena právě složila řidičské zkouškya veze domů manžela. Když přijíždě-jí ke křižovatce, zvolá: „Ale já nevím,co mám dělat!“ Manžel jí s klidem odpoví: „Jen si před-stav, že jedu já.“

Ve škole se ptá učitel žáků: „Proč seříká řeč mateřská a ne otcovská?“„Prosím, protože se otcové málokdydostanou ke slovu!“

„Mám velké obavy. Můj muž nikdy ne-přišel takhle pozdě z práce. Kdo ví,jestli si nenašel nějakou milenku?!“

„Ale, prosím tě, nemysli hned na to nej-horší. Třeba ho jen porazilo auto.“

Přijde kůň do drogerie a chce ořecho-vý olej na vlasy. Prodají mu ho a kůňodejde. Druhý den se to opakuje. Tře-tí den se ptá prodavač svého šéfa:„Pane šéf, prosím vás, nač potřebu-je kůň ořechový olej na vlasy?“ „No, to nevím, ale až přijde tak se hozeptáme.“ A on už nepřišel.

Dva sedí v divadle, kde hráli hru o ma-dam Pompadour. „Prosím tě, kdo to

byla ta madam Pompadour?“ šeptáten první druhému.„Já nevím, ale zeptám se vedle tohopána, ten vypadá chytře.“„Prosím vás, pane, kdo to byla ta ma-dam Pompadour?“„Rokoková koketa“ zněla odpově�.„Tak co říkal?“„Člověče, já ti nevím - on koktá!“

Manželé důchodci dostali dopis. Že-na po otevření dopisu říká manželovi:„Hele, tady ti píše bratr - Aj žije Josef!Ale z čeho, to už nepíše!“

LV

Trocha humoru

17

15. 8. VKUS JIČÍN- 16. 8. - prodej textilního oblečení

Připravujeme:

54. Klicperův Chlumec - 12. 10. - 10. 11. 2001

Připravujeme:

2. Chlumecký hudební podzim:1. 9. Pavel Šporcl - housle 8. 9. Patricia Goodson - klavír - USA

15. 9. Štěpán Rak - kytara

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮMSRPEN 2001

tel.: 0604 915 583, 0448/595 853Chlumec nad Cidlinou

Předprodej vstupenek nebo permanentek v prodejně Textil - Klicperovo nám. nebo na tel: 0604-915 583

MARSHAL KŘTIL CD V PRAZEPražské hudební vydavatel-

ství F.R.M. - Praduction vyda-lo nedávno v pořadí již šestékompilační CD, na kterém seobjevují české hudební skupi-ny. Projekt slouží k jejich vět-ší prezentaci v médiích a pod-poruje původní českou tvorbuv oblasti rocku a popu. Kape-ly, které se zde prezentují, do-

stávají na všech českých rozhlasových stanicích prostork představení své tvorby. Obdobný prostor vyhradily i čes-ké hudební časopisy, ve kterých se objeví fotografie a in-formace o každé kapele.

Na poslední album byla vybrána i chlumecká rockováskupina MARSHAL se skladbou Milana Hladíka a textemPetra Kotka „Panna a orel“. Křest alba proběhl v červnuv pražském kulturním domě na Opatově za účasti všech

kapel. Kmotry se staly zpěvák Vladimír Mišík a hudebníredaktor Jaroslav Špulák. K tomuto projektu připravila ČTsamostatný pořad, ve kterém se objeví několik kapel zú-častněných v tomto projektu.

FRM

Nejjednodušším způsobem použi-tí rostlin jsou obklady a zábaly z čer-stvých listů nebo jiných rostlinnýchčástí. Nebudu se o něm rozsáhleji ro-zepisovat, omezím se pouze na zdů-raznění hygieny a na varování předpříliš agresivními nebo neznámýmirostlinami, které by mohly vést k zá-nětlivé nebo alergické reakci.

Jednoduché a velmi prospěšnémohou býti ple[ové vody zhotovenéjako odvar, nálev či macerát z bylinnebo jako bylinný extrakt přidaný dovody. Vhodné je přidat 3 - 5 % kosme-tického glycerínu jako hydratační slož-ku. Zředěním lihové tinktury lze připra-vit i ústní vodu. Jako výchozí materiáljsou vhodné byliny s protizánětlivým,

adstringentním (stahujícím) a desodo-račním účinkem, jako je řepík šalvěja další. Pozor ovšem na možnost po-dráždění sliznice při příliš velké kon-centraci lihu!

Také je třeba pamatovat na to, žepři použití bylinných přípravků na vel-kou plochu těla mohou mít vstřeba-né látky i celkové účinky. To ostatněplatí pro všechny lokální přípravky.

Léto je v plném proudu, přírodarozdává plnou náručí své plody a mybychom neměli zapomenout nasbírata nasušit TŘEZALKU TEČKOVANOU- Hypericum perforatum. Třezalka jeod nepaměti považována za kouzel-nou a léčivou bylinu. V malých žláz-kách obsažené červené barvivo hype-

ricin, nazývané „krev sv. Jana“, mázřejmě hlavní podíl na tom, že třeza-lka byla opředena řadou pověr.

Třezalka je vytrvalá, 30 - 60 cm vy-soká bylina s přímou, tuhou lodyhou.Pětičetné pravidelné květy jsou sesta-veny do bohatých koncových květen-ství. Zlatožluté korunní plátky jsou čer-ně tečkované.

V červenci a srpnu se odřezává kve-toucí naj, suší se ve stínu jinak ztrácíbarvu. Třezalka má mírné sedativní účin-ky, podporuje krevní oběh, vylučovánížluči a působí protizánětlivě. Používáse při nechutenství, ledvinových cho-robách a gynekologických zánětech.Zevně se používá ke koupelím při he-meroidech, ke kloktání a na zanícenérány. S oblibou se používá třezalkovýolej, který se připraví macerací 100 gčerstvé natě v 250 ml olivového oleje.Po 14ti dnech se olej scedí a je připra-ven k použití.

Jana Luňáková

NAŠE ZDRAVÍDalší rostlinné přípravky k vnějšímu použití

Roku 1297 se jako držitel Chlumcev historických pramenech uvádí Divi-šovec Zdeslav z Chlumce. Byla to do-ba mohutného rozkvětu českého krá-lovství, jemuž právě vládl král Václav II.Jeho diplomaté získali pro něj podporuhnězdenského arcibiskupa i předníchpolských šlechticů. Bylo dohodnuto,že král Václav II. se ožení s dvanácti-letou dcerou zavražděného polskéhokrále Ryksou (česky Rejčkou), a tímzíská i polskou královskou korunu.Vladislav Lokýtek se stavěl na odpor,ale mohutné vojsko českého krále hodonutilo k útěku. Někdy počátkem zá-ří roku 1300 arcibiskup Svinka v hněz-denské katedrále klade polskou ko-runu na Václavovu hlavu za napjatépozornosti ozbrojených stráží, neboť seproslýchá, že kdosi se chystá ho za-vraždit. Nestalo se.

Václav II. je bohatý a mocný král.Jeho říše sahá až k Baltskému moři.Nikdy v minulosti nebyla větší. Je muteprve devětadvacet let a štěstěna, jakse zdá, se na něj vřele usmívá.

Hned následující rok skonem uher-ského krále Ondřeje III. vymře rod Arpá-dovců a trůn je prázdný. Uherská šlech-ta ho sama nabízí Přemyslovcům. Kdoby odolal?

V červnu 1301 se v Brně dojedna-jí podrobnosti a 27. srpna Václavův dva-náctiletý syn Václav v Budíně přijímákorunu svatého Štěpána a spolu s níi jméno Ladislav V.

Hned se s nárokem na uherský trůnvytasil Karel Robert z Ajou. Papež Bo-nifác dává současně najevo, že byloopomenuto jeho právo rozhodnout. Pře-myslovci nejeví chuť couvnout. Roze-zlený papež přechází do útoku. Zpo-chybňuje přemyslovský nárok na Uhrya vzápětí i na Polsko. Odpůrci českévlády v obou zemích jsou na koni.

Stoupenci Karla Roberta na pod-zim roku 1302 podnikají ozbrojené úto-ky na Budín a i jiná místa. Václavanečekaně zradí i římský král Albrecht,který chce být císařem, a musí protobýt s papežem zadobře. Papež nejen-že 31. srpna 1303 přiřkl uherský trůnKarlu Robertovi a zbavil všechny pod-dané přemyslovského krále přísah věr-nosti, ale dokonce vyzval Albrechta,aby zasáhl vojenskou silou ve pro-spěch papežského rozhodnutí. Došlonakonec k vojenským akcím z oboustran. Václav II. poplenil Ostřihoma osvobozuje syna ze sevření nepřá-tel. Oba, chráněni vojskem, opouštějíUhry. Kromě rukojmích odvážejí ne-

prozřetelně i korunovační klenoty, cožv zemi vyvolalo pobouření a hněv.

Albrecht Habsburský, římskoně-mecký král, chystá drtivý úder. Přípra-vy trvají do podzimu roku 1304. Částjeho vojska pod velením syna Rudol-fa vtrhla na jižní Moravu, zatímco hlav-ní voj řádí v Čechách. Albrecht chcenejspíš zopakovat vítězství svého otceRudolfa na Moravském poli. Václav II.však není Přemysl Otakar II. Neženese jako rozzuřený býk do bitvy. Mané-vruje, vyčkává. Rakousko-uherská ar-máda útočí na Kutnou Horu, stříbrnoupokladnici země, ale ne a ne ji dobýt.Náhle se rozmáhá epidemie tyfu, kte-ré možná někdo z králových lidí na-pomohl tím, že otrávil vodu v potoce,který protékal poblíž vojenského tábo-ra nepřátel. Stovky a stovky Albrech-tových vojáků umírají a další stovkyzahynuly zbraněmi Čechů za kvapné-ho ústupu. Celkem ztratil Albrecht na30 000 mužů. Strašlivé číslo. Navíc sekatastrofálně zadlužil. Václav II. tedyvelkolepě zvítězil, i když i jeho poklad-na se v důsledku válečných výdajů té-měř vyprázdnila.

Zlý osud mu nedopřál, aby se zesvého vítězství náležitě potěšil a abyho také mohl využít. Souchotiny, kterému seděly v plicích, se náhle zahryzlydo tkáně plnou silou. Král ve věku pou-hých třiceti čtyř let, oblečen do mniš-ského hábitu, ulehl na smrtelné lože.Uděloval ještě narychlo pokyny, po-skytoval audience a přijal přísahu věr-nosti od českých pánů, k nimž patřili chlumecký pán Zdislav. Víc už nestihl.21. června 1305 zemřel.

Šestnáctiletý Václav III., dědic čes-ké a polské koruny, který navzdoryvšemu a všem doposud držel korunuuherskou, se ujal vlády. Byl to ztepilý,hezký mladík. Asi trochu rozmazlený.Na tak rozsáhlé vladařské povinnosti,jaké nyní spočinuly na jeho bedrech,nestačil. Uherského trůnu se vzdal užv září ve prospěch Oty Bavorského.Bez rozmyslu se oženil s Violou, dce-rou vévody Měška Těšínského. Vrhalse do víru pitek a prostopášností s ne-věstkami. V opilosti rozdával statkya prebendy. Starost o vládní záležitos-ti přenechával kancléři Petru Angelo-vovi, bezcharakternímu ziskuchtivci,který se čiperně obohacoval ze stát-ní pokladnice.

Když v Polsku Vladislav Lokýteka Jindřich Hlohovský opět svorně po-vstali proti královské moci, Václav III.pochopil, že je třeba rázně zakročit.

Narychlo sebral vojsko, správu zeměsvěřil Jindřichu Korutanskému, manže-lu své sestry Anny, a vytáhl do Polska,odhodlán vydobýt si rytířskou slávu.

Při zastávce k odpočinku v Olo-mouci byl však 4. srpna 1306 v par-ném dni po poledni, když vstal z lože,oblečen jen nalehko, přepaden nezná-mým vrahem, který jej třemi ranami dý-kou zabil.

Tak zahynul poslední český králpřemyslovského rodu. Pachatel bylprý na útěku zadržen a ubit. Udává sejméno Konrád z Botensteinu, šlechticdurynské národnosti. Rozbor historic-kých dokumentů však odhalil, že zprávaje nepravdivá. Jmenovaný muž žil aždo roku 1320, takže nemohl být onímzabitým vrahem. Úmrtní záznam uvá-dí jméno Konrád z Mulhova. Pečlivézkoumání však ukázalo, že se pod tím-to jménem nerozumí nikdo jiný nežopět Konrád z Botensteinu. Kdo za-vraždil krále Václava III. se už zřejměnedozvíme. Jeho smrtí vymřela přemy-slovská dynastie po meči a české krá-lovství se znovu dostalo do víru zmat-ků a rozbrojů.Čeští páni podle svého práva za-

čátkem září 1306 zvolili za českéhokrále manžela Václavovy sestry AnnyPřemyslovny Jindřicha Korutanského.Římský Král Albrecht Habsburský všakprohlásil české země za „léno spadléříši“ a prosazoval na český trůn svéhosyna Rudolfa. Jeho nárok byl podepřensňatkem s vdovou po králi Václavovi II.Alžbětou Rejčkou. Rudolf přitáhl s voj-skem, vyhnal Jindřicha Korutanskéhoze země a ujal se vlády, vřele vítán ně-meckým patriciátem měst budovanýchv průběhu německé kolonizace pod-porované přemyslovskými králi. Protitakto vnucenému králi vzplanula vzpou-ra české šlechty. Při vojenské akcik jejímu potlačení Rudolf Habsbur-ský 4. července 1307 zemřel. Vyvstalaotázka: Kdo usedne na český trůn?

Jedni přáli Jindřichovi z Korutan,druzí Rudolfovu bratru Friedrichovi. Ro-zepře dospěly až ke krveprolití. Jindřichz Korutan se vrátil do Čech. Jeho příz-nivci ho vítali s jásotem. 15. srpna 1307byl podruhé zvolen za českého krále.Tehdy římskoněmecký král Albrecht sesynem Friedrichem přispěchali s voj-skem ztrestat českou zemi.Češi kladli srdnatý odpor a Habs-

burkové se chystali odtáhnout s dlou-hými nosy. V té chvíli Albrechta s je-ho vojsky, jak praví Dalimilova kronika,„pozvali do svých měst Němci, kteří se

18

Kapitolky z českých dějin s výhledem na Chlumecko

dozvěděli o jejich tísni“. V kronice sedočítáme: „Hradečtí počali s tímto zlem,jež pak dokonali Mýtští, Chrudimští,Bydžovští a Poličtí. Pustili Šváby dosvých měst, tím zemi velmi ublížili. Vo-dili královské proti Čechům...“

Němci se shromáždili poslézev Chrudimi, zatímco čeští bojovníci sesemkli v odhodlání postavit se jimv boji. K rozhodující bitvě došlo meziTurnovem a Opočnem. Češi si vedlinadmíru statečně a Němce na hlavu

porazili. Na straně vítězů byl zcela jistěchlumecký pán Zdeslav; patřil k hrdéčeské šlechtě, která se nehodlala po-drobit římskoněmeckému králi.

Karel Richter

19

Od slezských válek měli Prusovév českých zemích špatnou pověst. Doté doby si Češi pod označením „nepří-tel“ vybavili nejspíše Turka či Francou-ze, což byli v 16. a 17. století hlavnímocenští konkurenti Habsburků. Alepoté, co na počátku vlády Marie Tere-zie vtrhla do Slezska, Čech a pak i naMoravu vojska pruského krále Fridri-cha II., vyvstal habsburské monarchiinový nepřítel - královské Prusko. Prus-ká armáda si všech třech slezskýchválkách (1740-1763) počínala v Če-chách s obdobnou bezohledností ja-ko jiná vojska, ale četnost pruskýchvpádů a doba jejich „pobytu“ na čes-kém území byla tak značná, že obyva-telstvu zůstali Prusové po generacev kolektivní paměti jako nenávidění„Prušáci“...

Chlumecké panství se díky své po-loze ocitlo za slezských válek v nezá-viděníhodném postavení. Prusové nej-častěji pronikali do Čech broumovskýmvýběžkem nebo průsmykem Brankau Náchoda, odkud vedla cesta do srd-ce Českého království vždy přes Chlu-mec. V letech 1741-1742 zůstala prus-ká okupační posádka v Chlumci přespůl roku, v roce 1744 asi dva měsícea ještě v příštím roce vyděsila blízkostPrusů chlumeckého hejtmana natolik,že nařídil odehnat z panství do bezpe-čí za Labem tisíce kusů dobytka. Pří-tomnost Prusů znamenala utrpení propoddané i vrchnostenské úředníky i ve-liké finanční starosti pro majitele pan-ství Leopolda Kinského, který ovšemna Prusy nečekal a s nákladem nejcen-nějších věcí ze zámeckého mobiliářeujel do Prahy. Jedinou skupinou, kte-rá se radovala, byli tajní nekatolíci; odprotestantských Prusů čekali podpo-ru v zápase o náboženskou svobodu,případně pomoc ve snaze vystěhovatse do Pruska.

Zvláště veliké nebezpečí vyvstalopočátkem listopadu 1744, kdy se pokrátké okupaci Prahy pruská vojskapod tlakem rakouské armády a obklo-

pena nepřátelským prostředím urych-leně stahovala z Čech, přičemž jejichhlavní voj směřoval ke kladským hra-nicím, tj. přes Chlumecko k Náchodu.Ne všichni pruští velitelé se za těchtookolností chovali stejně bezohledně.Prameny vypovídají o tom, že spíšenaléhali než hrozili, aby jim místní oby-vatelstvo vydalo nezbytné potravinya krmení pro koně. Jiného názoru bylvšak pruský generál von Goltz, kterýz kolínského ležení 3. listopadu 1744nařídil prostřednictvím krajského úřa-du v Hradci Králové chlumeckému pan-ství, aby okamžitě připravilo 80 tisícporcí chleba, jinak budou vypaloványvesnice a lidé trestáni na hrdle. MeziKolínem a Hradcem Králové, kam Pru-sové směřovali, leželo jako největší feu-dální doména právě chlumecké pan-ství Kinských, jež mělo potravinovězajistit ústup pruské armády.

Goltzův rozkaz specifikoval dodáv-ku tak, že do 4. listopadu večer mělopanství dodat 10 tisíc porcí, 5. listopa-du ráno dalších 10 tisíc a 6. listopaduráno 20 tisíc, vše do Kolína. Zbývajících40 tisíc porcí mělo být připraveno do8. listopadu s tím, že bude upřesněno,kam budou dopraveny. Šlo o dvouliber-ní, tj. kilogramové porce, takže v prů-běhu šesti dní mělo panství zajistit cel-kem 80 tun chleba! Byl to nesplnitelnýpožadavek, myšlený však smrtelně váž-ně; bude-li jen jedna hodina omešká-na - hrozil pruský generál - přijdou keslovu „oheň a meč“. Chlumeckého hejt-mana Josefa Jana Grigara - při minu-lém vpádu jej Prusové ztýrali a uvěznili- po obdržení pruského rozkazu nepo-chybně polil studený pot. Situace by-la vskutku kritická. V těsné blízkosti senacházely dvě velké nepřátelské armá-dy, jejichž střet mohl zpustošit znač-nou část panství. A nyní toto...

Duchapřítomnost naštěstí neztratilkrálovéhradecký krajský hejtman Vác-lav Vančura z Řehnic, který Goltzůvrozkaz obdržel 3. listopadu v devět ho-din večer. Okamžitě pochopil, jaké ne-

bezpečí chlumeckému panství hrozía neotálel ani minutu. Již za hodinu(!)odjížděl z Hradce Králové spěšný po-sel do Chlumce, Dymokur, NovéhoBydžova, Hlušic a Smidar. Z jeho do-chovaného jízdního itineráře, do něhožse mu úředníci uvedených panství po-depsali s uvedením hodiny, lze vyčíst,že během noci objel celou trasu! Všu-de předal hejtmanův rozkaz, podle ně-hož nelze chtít od chlumeckého pan-ství více než 40 tisíc porcí, tj. 40 tunchleba, takže zbývající čtyři malá pan-ství mají napéci po 10 tunách chleba.S tím se pravděpodobně všechna pan-ství vypořádala, neboj není zpráv o ně-jakém ničení či pálení, kterým Pruso-vé vyhrožovali.

I tak se ovšem následující taženíustupujících Prusů se nicméně po-dobalo náletu kobylek. Když bylo povšem, ztráty byly obrovské: špejcharyprázdné, pokladny vykradené, rybníkya bažantnice vylovené, dobytek po-bytý či odehnaný... Pruští velitelé sesamozřejmě nespokojovali s chlebemči rybami, požadujíce víno, zvěřinu,máslo apod. Žiželický administrátorVáclav Goll dostal od generála Goltzežádost o dodání hrušek, jablek a „ji-ných věcí“ na důstojnický stůl; prý je„rád zaplatí“..(!) Ale aj už se chovalipruští velitelé zcela bezohledně či sluš-něji, výsledek byl nakonec týž: obrov-ské škody a ztráty na panském i pod-danském majetku. Chlumecké panstvípatřilo pravděpodobně k těm nejposti-ženějším. Hrabě Leopold Kinský, nej-vyšší lovčí Českého království, nejvyššídědičný zemský hofmistr, c.k. skuteč-ný tajný rada a komorník, se po ukon-čení prvních dvou slezských válek ro-ku 1748 musel víc a víc zadlužovata z dluhů za svého života již nevy-bředl. Když v březnu 1760 zemřel, mu-sel se jeho prvorozený syn a dědicchlumeckého panství František Ferdi-nand potýkat s dluhem ve výši zhru-ba 315 tisíc zlatých. Je nesporné, že natomto stavu nejen tohoto, ale celé řa-dy dalších českých panství a krajů,měla rozhodující podíl expanzívní po-litika pruského panovníka.

Aleš Valenta

Z MINULOSTI CHLUMECKAPrusové nablízku!

Dnes chceme připomenout pamě-tihodnosti, o kterých se dnes již mno-ho neví, anebo které zanikly a patří ne-návratně minulosti.

V zámeckém parku dosud stojí,i když v žalostném stavu, bývalý empí-rový skleník, oranžerie a později míčov-na. Po určitou dobu objekt sloužil jakopamátník Václava Klimenta Klicpery,

který byl součástí Městského vlastivěd-ného muzea v Chlumci. Dnešní dobyse nedožilo jedno ani druhé a stavbasama je rovněž na nejlepší cestě k úpl-nému zániku.

Zámecká depandance známá téžjako Tereziánský trakt z 18. století a ne-soucí známky biedermayeru byla aždo roku 1948 obývána rodinou Kin-

ských. Po určitou dobu tu byly usklad-něny knižní fondy a jiné předměty za-chráněné při požáru zámku. V prvnímpatře bylo v několika místnostech zří-zeno Muzeum Chlumecka, které bylopo čase zrušeno. Objekt byl přebudo-ván na restauraci a hotel. Podnik si zís-kal značnou oblibu u místních obyva-tel i návštěvníků zámku. Jeho uzavřeníse setkalo s negativní odezvou. Vše-obecně se doufá v jeho obnovení.

V areálu zámku, za budovou, v nížbyl po roce 1948 ubytován správcezámku, se nachází zámecká jízdárnaz roku 1761. V březnu roku 1775 po po-tlačení selské rebelie zde bylo uvězně-no na 400 zajatých povstalců, z nichžnejméně polovina tu strávila o chlebua vodě tři týdny vyšetřovací vazby. Zaminulého režimu jízdárna sloužila ja-ko sklad obilí, což jistě její stavební hod-notě neprospělo. Pokud majitel nemáv plánu nějaké její účelné využití, mohloměsto uvažovat o možnosti projednatjejí pronájem pro různé slavnosti, kon-certy nebo festivalová divadelní před-stavení.

Poblíž náměstí v sousedství budo-vy děkanství stával do roku 1937 příze-mní domek označený číslem 41. Zdese 23. listopadu 1772 narodil krejčímuVáclavu Klicperovi a jeho manželceAnně rozené Krejčíkové syn pokřtěnýjménem Václav Kliment, pozdější slav-

20

Chlumecké pamětihodnosti

foto Ant. Fibigrreprodukce Ant. Fibigr

26. 7. 1941

Budeme mít vlastní divadlo?Několik poznámek a postřehů z Klicperových slavnostíKaždý kraj projevuje svým způsobemvděčnost velkému rodáku. Hronov máJiráskovo divadlo, Kutná Hora Tylovo.Namítnete, že Chlumec se s nimi ne-může srovnávat? Odpovídám: Policenad Metují je poloviční a má přecesvůj stánek Thalie.

Nedůstojenství k zakladateli moderního českého dramatuNa Pátém Klicperově Chlumci jsme

nad jiné názorněji poznali, co nám v di-vadle a kulturním životě vůbec chybía oč jsou jiní napřed proti nám. Hraje-me divadlo v hostinci a ještě si zvemehosty. Slyšeli jste stesky cizích režisé-rů, ochotníků - herců a především vý-pravčí scény? Mnozí si přivezli náklad-ní automobily rekvisit, aby je nakonecodložili do zákulisí. Nebo přeplnili je-viště tak, že nebylo místa pro hru. Má-me na mysli především vystoupení krá-lovehradeckých.

Nechceme zde hodnotit Smír Tan-talův, jímž se jednota Klicpera neumís-tila na Jiráskově Hronově. Ale mámepádné důvody tvrdit, že velkou úlohuna nezdaru tu hrálo naprosto nevyho-vující prostředí. I v divadelnictví platí zá-sada, že šaty dělají člověka.

Představte si, že porota očekáváprostorný divadelní sál se všemi jehonáležitostmi a zatím je posazena ně-kam do kouta na hospodské židle,herci se mačkají za horizontem, ažjej vzdouvají, scéna není dostatečněosvětlena, akustika je věcí neznámou.Při tom vzduch lze krájet nožem. I kdy-by porotce měl andělské úmysly, přeceho jen tyto okolnosti nepříznivě ovliv-ní. Zvláště když si je vědom, že místodo stánku Thalie vstupuje do hospody.

Nelze bycha honitŽe jsme mnoho promeškali, že jsme

si neúčelně zastavěli tržiště, jedinečněvhodné pro divadelní budovu, že jsmenepamatovali na získání prostředků prostavbu, o tom už nehovořme. Stalo se,a bijme se v prsa. Ale co te�?

Město má jiné starosti?Není na divadlo peněz?Budova je hudbou budoucnosti?Chybí vhodné místo?Kdo nevidí dopředu, najde ještě

mnoho jiných výmluv. Divadlo není věcpro jinou generaci. Nesmí také ustupo-vat současnému stavebnímu stavu měs-ta. Na divadlo by se měla soustředitpozornost nás všech, neboj v něm spat-řujeme vrcholný stavební cíl. Také nád-herné školy nepostavil Kozelka přesnoc, musil pro ně bojovat, vykoupil řadustodol, zboural starou nemocnici, bil se

se zpátečníky a nedůvěřivci a podívej-te se dnes. Téměř půl století se školamichlubíme a ještě dlouho budou naší pý-chou. Je třeba vidět trochu dopředu.

Chodíme po zemi,začínejme od zeměHovorů a úvah bylo už dost. Jedno

je jisté, že divadlo musíme mít. Nepo-čítejme se sokolovnou, vyhloubení dru-hého sálu zbytečně zasypaného, bypřišlo draho a celá konstrukce budo-vy by vyžadovala adaptace. Potřebu-jeme také representační budovu prookrášlení města.

Počítejme: Jediné místo (ve středuměsta a s náležitým odstupem) je parku sv. Trojice. Město by je mělo pro-hlásit za staveniště. Pro letošní rok bybylo pro divadlo vykonáno dost. Budo-va by byla orientována průčelí k ho-telu Beránek a měla by všude dosta-tek volného vzduchu. Z parku by sezabrala nepatrná část. Ovšem bylo bytřeba obětí. Zbytečná ulice Sadová bybyla zrušena a okolní domy časem vy-koupeny. Také pseudoempirová kap-le proti kostelíku by se odstranila. Ne-ní tak stará, aby ji bylo lze považovatza historicky cennou. Tím by v celémbloku zůstal kostelík, školy a divadlo.Kdo má trochu představivosti, pocho-pí, jak by prostranství po nové úpra-vě přispělo k zvelebením města.

21

ný dramatik, otec české veselohry. Do-mek byl krátkozrakým rozhodnutímměstské rady v roce 1937 zbořen,aniž se město postaralo alespoň o piet-ní zachování čehokoli z jeho vnitřníhozařízení.

Pokud se někdo vypraví na odpo-lední procházku do nepoliského lesa,může nedaleko myslivny zvané Vyše-hrad ve směru na Lišice vystopovatrozsáhlé hradiště lidu slezsko-plátenic-ké kultury ze 7. století před naším le-topočtem.

Přes návrší František, kde kdysi stá-vala hojně navštěvovaná výletní hos-poda u Pultrů, se dojde zhruba podvou kilometrech k lesní studánce podMračňovkou, zastřešené v antickémstylu. V parných dnech to býval oblí-bený cíl nedělních procházek, kde sečlověk mohl příjemně osvěžit čistouchladnou vodou. Nedaleko odtud při

lesní cestě stávala dřevěná, střechoukrytá rozhledna, zbudovaná na kmenimohutného dubu. Dnes po ní nezůsta-la ani stopa.

Proti proudu řeky Cidliny se lipovýmstromořadím kolem dávno zanikléhomlýnského náhonu chodívalo procház-kou až ke šroubovně, kde býval na Cid-lině dřevěný „hučavý splav“. V létě tubřehy byly obleženy koupajícími seChlumečáky. Splav byl po regulaci Cid-liny zbořen a nahrazen dnešním jezem.

V nenávratnu zmizelo i divoké křo-vinaté loubí lemující levý břeh až do-zadu k Luhům. Tam tehdy ještě neby-la tabulka Soukromý majetek - vstupzakázán, takže se dalo pohodlně, bezobav z vykázání dojít až k jezírku s kap-ličkou, kterou dal postavit hrabě Okta-vián Kinský. Opodál zpevňoval břehmohutný tisíciletý jilm zvaný Morana.Strom shořel, bu� bleskem nebo zlo-

volným lidským přičiněním. Z kapličkyněkdo ukradl sošku panenky Marie,která te� možná zdobí vilu nějakéhoněmeckého pracháče. Nedotčeno ča-sem ani lidskou schválností zůstalo jenjezírko, v němž podle pověsti spočí-vá kdesi hluboko v bahně zabořenýzvon z kostelní věže osady Luhy, za-niklé údajně v husitských válkách.

Kdo vyjde z Luhů na silnici smě-řující z Písku do Mlékosrb, může pochvíli zabočit vlevo do lesa a svažují-cí se cestou dojít zhruba po dvou stechmetrech až do cípu lesa, za nimž v rá-kosí vyvěrá pramen mlékosrbské mi-nerálky, která chutná jako poděbradka.Je to zřejmě táž voda, jaká se v před-minulém století používala k léčebnýmkoupelím v někdejších mlékosrbskýchlázních, kam svého času přijela hledatztracené zdraví i Božena Němcová.

K. Richter

Co psaly Chlumecké listy před 60 lety

2. 8. 1941

Příkladný činPro zbudování divadla v Chlumci n.C.

Dar 1000 K a 200 pracovních hodin

Článek „Budeme mít vlastní diva-dlo?“ v posledním čísle doznal pozo-ruhodnou odezvu mezi chlumeckýmobyvatelstvem. Všeobecně lze názoryshrnouti v souhlasu s každým slovem,s návrhem na jediné vhodné místo narohu městského sadu a s navrhova-ným způsobem postupu.

Našel se první občan, který svůjsouhlas potvrdil tímto závazným úpi-sem, zaslaným Pěvecko-ochotnickéjednotě „Klicpera“:

„Navazuje na článek „Budeme mítvlastní divadlo?“ zavazuji se poskyt-nouti dar 1000 K k účelu zajištění po-zemku pro divadlo, k vypracování plá-nu či práce k tomu účelu směřující.Dále se zavazuji vykonati pracovní po-vinnosti 200 hodin na jakékoliv mněurčené práci.“

Prozatím šlechetného dárce nejme-nujeme. Zdůrazňujeme jen, že neníz řad čistokrevných Chlumečáků a tímvíce je jeho příklad hodný ocenění, je-likož připomíná větší povinnost všemnám, kteří k svému rodišti musíme pro-kázati alespoň stejné pochopení a obě-tavost.

Očekáváme, že městská rada za-ujme nyní stanovisko k otázce určenímísta pro divadlo ve smyslu návrhu,který je všeobecně přijímán. Městskádivadelní komise, jejíž ustanovení jetřeba doplniti, mohla by s Pěvecko-ochotnickou jednotou „Klicpera“ býtipověřena městskou radou k dalšímpřípravným pracem, aby snahy po zbu-dování divadla nabyly určitějších forema nutných základů pro další práci.

K realizování návrhů je třeba peněz,bude nutno připraviti plány a usnad-niti městu zajištění místa. Obracímese proto k uvědomělému občanstvuChlumecka s výzvou, aby příspěvky prozbudování Klicperova divadla v Chlum-ci pomohlo uskutečnit podnik, kterýbude památníkem kulturní vyspělostiChlumecka. Význam jména VáclavaKlimenta Klicpery vynutí si významnoupodporu zbudování Klicperova diva-dla v Chlumci z českých oficielníchkulturních míst. Nesmíme však na točekati. Základ musíme dát sami a do-kázati, že dílo vzchází z kulturní po-třeby kraje a ze spontánního pocho-pení. Věřme, že naše spolupráce v tomsměru bude pak uznána a podpořena.

Základ dejme sami. Až prokáže-me co jsme vykonali, můžeme se u-cházeti o uznání a podporu.

2. 8. 1941

Josef Daněk, písmákJe tomu skoro 50 let, co zemřel no-

voměstský statkář, vlastenec a písmákJosef Daněk, milovník knih a literaturyi literátů, jednu chvíli hostitel B. Něm-cové. Zájem o jeho osobnost není v od-stupu let menší, spíše větší. Zajímal seo ni i náš slavný dějepisec profesorJos. Pekař a za své návštěvy při od-halení Gollovy desky v Chlumci říkal,že sbírá prameny v Daňkově životopi-su. Po jeho smrti jsme se dotazovali,jestli něco v časopisech vyšlo nebo le-ží v rukopisu. Ředitel Historického ústa-vu odpověděl, že se v pozůstalosti ni-čeho podobného nenašlo, jen zmíně-ná řeč při odhalení. Pan profesor byloddaným žákem a přítelem Gollovýma hlavně z toho důvodu ho také zpří-buzněná rodina Daňkova zajímala.

Nazval jsem Josefa Daňka písmá-kem, poněvadž měl velkou lásku keknihám, byly mu rozkoší a utěšitelkouaž do konce života. Když už zrak slábl,měl svého předčitatele. Pan učitel mudoporučil žáka Gustava Tuzera, dnesmistra kovářského v N. Městě. Gustapředčítal, četlo se vše možné, až ně-kdy starý pán na chvíli zdřímnul, někdyi usnul a Gustu musela poslat domůpaní. Knih bylo dost, skříně stály hnedza dveřmi. Nebyly v nich věci ledajaké.Velký Riegrův slovník naučný a vzác-ný Jungmannův slovník, který podědi-la také škola. Mají-li je dosud, nevím.

Vedle těchto velkých děl byly všaki drobné ze všemožných oborů: zábav-né, poučné i knihy pro mládež. Majitelnebyl příliš úzkostlivý, aby věci obsa-hově příbuzné přišly k sobě, nedbal ani,má-li spis začátek, prostředek nebokonec, dal vše svázat, aby byla novákniha. Doklad jeho úcty ke všemu tiš-těnému! Důkladnou vazbu mu opatřo-val písecký chalupník a písmák Jadrný(děd známého chlumeckého lékaře).Vazba nebyla sice parádní, ale pevná,většinou polokůže. S jeho primitivníminástroji nedalo se také mnohem vícedělat. (Sám jsem se před lety na nichpokoušel svýma levýma rukama o vá-zání a posud stojí některé ty nepoda-řené výrobky v mé knihovně).

23. 8. 1941

Kde postavímeKlicperovo divadloZbudování Klicperova divadla, tento nej-naléhavější požadavek našeho kultur-ního snažení, se stalo předmětem spon-tánního zájmu, jejž nutno soustředitia podchytiti určitým postupem v pří-

pravné práci. - K návrhu na místov městském parku byl nám předložendalší návrh s plánkem, jemuž popřá-váme místa.

V plánování umístění budovy Klic-perova divadla je dobře uvážiti někte-ré okolnosti pokud mají příznivý nebonepříznivý vliv na tu nebo onu alter-nativu. V zásadě lze považovati místov městském parku za nejpříhodnější.Nelze však počítati se zrušením Sadovéulice, jak zde bylo psáno, poněvadž jeto nejdůležitější příčná tepna městemk nádraží a její význam vzroste až do-jde podle plánu k otevření nové ulicepod zámkem, která má navazovati nanovou komunikaci k Novému Bydžovu.

Na připojeném plánku je naznačeno,které budovy mají podle regulačníhoplánu ustoupiti nové úpravě důležitékřižovatky u Záloženského domu aparkovou úpravou při ústí Sadové ulicedo této křižovatky má býti náměstíč-ko rozšířeno.

Při plánování stavby divadla musípočítati s nadměrnou frekvencí občan-stva a tu se naskýtá námitka, nebyla-lifrekvence na újmu bezpečné komu-nikace na křižovatce silnic. Výstavběměsta v této části ustoupí domky přirohu parku, pak domky za kostelemsv. Trojice a konečně i děkanská sto-dola na druhé straně parku.

Uvažujme proto, zda by nebylovhodné postaviti budovu divadla hloubv parku, jak je vyznačeno na připoje-ném plánku. K získání potřebného mís-ta by bylo nutno přikoupiti (vyvlastniti)část zahrady za zdí parku směrem zá-padním, a chceme-li počítati s dřívěj-ším postavením divadla, byl by tentovýkup místa levnější. Otevřením širo-kých příchodů z obou stran, jeden ze

22

Návrh na umístění divadlase zakreslenými změnami

podle upravovacího plánu města

I stalo se. Tedy stalo se to, že senestalo nic.

Začalo to ale slibně. Městečko senadějně probudilo do kalného a po-šmourného rána. K deváté se začalood Mračňovky zlověstně tmět. Párkrátzahřmělo, padly první těžké kapky.Zvedl se vítr a zablesklo se. Před je-denáctou se těžké černé mraky pře-hnaly a zvonění Sv. Voršily ohlašujícípoledne přivítalo oblohu jak vymete-nou. Mračna odplula a stáhla se naPavlovo utrápené čelo. Nezbylo než sevydat k pivovaru pro kříž. Přesněji ře-čeno pro koně; ještě přesněji pro co-si, co připomínalo spodek největší jez-decké sochy na světě na Vítkově.

Exaktní mozek nadaného studen-ta pražské techniky velel dostavit sek vzájemnému představení raději tro-chu dříve. Bližší seznámení s koněm,první to skutek tohoto druhu v životě,se v žádném případě nesmí ani pod-cenit, ani nikterak odbýt, tak jako tře-ba první taneční. Je hodina (jak seu nás říká, když je jinde ve zbytku svě-ta 13.00). Na pivovarském dvoře okou-ní hlouček pilných zaměstnanců a cu-lí se na příchozího. Prostředku dvoravévodí Kunětická hora. Pavel bázlivěpřistupuje k úpatí. To nemůže být kůň,to je snad přírodní úkaz! To není koň-ský hřbet, to je snad celá Polabskánížina, pláně se všemi řekami, říčkamia potoky, lesy, lesíky a jednotlivýmiskupinami stromů, rovinatými poli a lou-kami, abych přesně popsal Polabí tak,jak je ve škole v hodinách zeměpisubarvitě líčil pan učitel Zářný. A valachnadél? Toj vám celý poledník; zadí-val-li se Pavel od hlavy do dáli, ve kte-ré se ztrácel mohutný zadek, tak vi-

děl zakřivení Země. Hrst cukru, kterousi Pavel přinesl a jež měla vystačitna celé odpoledne, celé představení

a zbytek po produkci jako honorář, ko-moň slupl jako malinu a nechal se pakochotně osedlat. Pavel se chopil uzdya, co naplat, vydal se k Sokolovně.

„Proč si, mladej, nenaskočíte?“ pá-tralo uvědomělé dělnictvo po příčinězjevné činohercově nechuti pobavit jeuž te�. „Starejte se o své!“ odsekl Pa-vel, drže pevně uzdu u vrat, zatímcovalachův zadek se zavlnil kdesi u No-vého Města. „Poj�te, mladý pane,“ zže-lelo se Pavla kočímu, který jinak sezájmem přihlížel, „já vám pomohu a do-jedete pěkně na místo jako pán!“

Velmi nesnadno a za vydatnéhopovzbuzování brigády pivovarské prá-ce, se Pavel s pomocí kočího vyšvihl

do sedla. Hned na čtvrtý pokus. Sedělpoprvé v životě na koňském hřbetě, najakémsi pojízdném nádražním perónu,poprvé pohlédl na rodné město z vý-še tří metrů, poprvé v životě udělal do-konalou roznožku, takřka gymnastickýprovaz. Třebaže měřil dva metry, jehonohy nebyly s to dosáhnout zaobleninkoňského Mont Blancu. Pobídl odváž-ně koně, který nikterak nedbal; ne a nea ne! Oř zkrátka okouněl; teprve ažkdyž zhodnotil situaci, totiž, že se poněm cosi žádá, znuděně vyrazil vpřed.Co noha nohu mine, klidně, nevzruše-ně, směrem, který ve své největší koň-ské hlavě na světě pokládal za jediněsprávný. Po slabé půlhodince dora-zili na konec ulice a Pavel tam ráznětrhnul uzdou, aby přiměl jízdu zabočitvlevo. Kůň nedbal a pokračoval přímoa aby té smůly nebylo málo, právě kdyžsvou hmotu zcela vecpal do podjez-du, nad hlavami jim zabouřil motorovývláček. V ten ráz se líný valach změ-nil v Šemíka a Pavel v Horymíra anispolu uháněli k Neumětelům. Šemíknedbal na zástupy lidí, spěchající z ne-dělního výletu, aby stihli včas Hadriá-na pod Sokolovnou. Poutníci houfněskákali do škarp, už je asi zbytečné do-dávat, že si přitom paní prokuristovároztrhla zánovní plisé, odpovědní ot-cové hrozili za jízdními pěstí, lépe in-formovaní křičeli, že se Sokolovna na-lézá směrem právě opačným, sádeckýleknutím sletěl mezi potěr. Kůň trys-kem dospěl k chlumeckým Neuměte-lům, tedy k Ostrovu. Tam se pevnězapíchl do matičky siré země a vrtělpřitom zadkem až kdes v dáli za ohbímCidliny naproti Šroubovně. Zorientovalse, usoudil, že by toho pohybu prodnešek mohlo být už dost a začal senerušeně popásat. Nepomohlo nic, coby ho odradilo, ani prosby a ani bití,ani výhružky a ani kopání a skřeky.Slézt z koně se Pavel bál, neboj muv pivovaru do povinné výbavy nepři-balili příruční štafle, a po spanilé jízdě,kterou do země zadusali vše živé v oko-lí tří mil, nebylo nikde v dalekém oko-

23

Švehlovy, jeden ze Sadové ulice a súpravou hlavního příchodu od náměs-tí (tuto část parku až po roh do křižo-vatky bylo by nutno upraviti, aby stro-my nekryly průčelí divadla) dala byse dobře usměrniti frekvence kolem

divadla. Uvažme, že takových 600 aži 1000 lidí se na tři směry do ulic a vparku velmi pohodlně rozejde. Tomu-to plánu by musela býti obětována Zu-batovská kaple, na níž není nic památ-kově cenného.

Doporučovalo by se ustaviti jaké-si komité, které by soustředilo návrhya názory na tento významný podnika započalo práci na cestě, která nej-snadněji povede k uskutečnění dneš-ních plánů.

Hadrián z ŘímsůAlois Boček

II. část

lí živé duše. Hleděl tedy na vzdálenépanorama městečka, v jehož domác-nostech se zatím piglovalo, kartáčova-lo, kulmovalo a pan prokurista s děv-čaty chlácholil ženu. První nedočkavcise již stahovali k Sokolovně a přešla-povali před protější cukrárnou.

V zákulisí přírodní scény již ožíváruch a shon, který se po příchodu reži-séra tvůrčím způsobem mění v doko-nale přívětivý chaos. V altánu vyhrávávelký spojený promenádní orchestr,vše se chvěje ve vzrušení z očekávanéoslavy těžkého umění. Kdyby existo-vala televize, už by určitě byla dávnona místě. Pohříchu si ale nikdo nepo-všiml, že se dosud nedostavil hlavnípředstavitel. Jak by také mohl, když sipan režisér Noc nasadil helmici ob-ráceně a te� ji nemohl sejmout zpát-ky; jak by také mohl, když pan učitelZářný samou trémou neví jak se jme-nuje, kde je a co se kolem děje.

Je pět, šest, pomalu se blíží sed-má. To nic, hodinová zpoždění jsouběžná, jak tvrdíval pan režisér Noc „pan-stvo musí nejdřív’ doma podojit!“

Konečně kohosi napadlo připo-dotknouti, že Hadriánu jest scházeti.„Cože!“ zaduněl režisér z útrob brně-ní. „A kde je?“

Nikdo nic neví. Situace je vážná.Režisér vysílá zbrojnoše do pivovaru.Zbrojnoš se vyšvihuje do sedla, tedykola, ale zbroj ho převažuje, takže ses řinčením řítí na druhou stranu. Alehned se obětavě zvedá, opatrně na-sedá a po dvou, třech menších neho-dách vráží do dvora, kde stále zevlujípivovarští proletáři. „Pavel?“ podivujíse, „ten už odjel po poledni. Ano,“ při-takává kočí, „sám jsem mu pomáhaldo sedla!“ Čirou náhodou jde kolemžalářník Chrastina přezdívaný „Křoví“.Jako obyčejně dobře namazán, jakoobyčejně dokonale informován. „Pa-vel?“ diví se; „Pavel se jel projet doLuhů, sám jsem ho viděl …“ (pro upřes-nění - viděl ho z protějšího břehu panRandáček, ale po patnácti pivech sezdroje informací zpravidla slévají).

Zbrojnoš naskakuje na kolo, padá,zdvihá se, nasedá a po dvou, třech ne-hodách přiváží Jobovu zvěst. Někdykolem této kurýrní mise přestala pivo-varského Šemíka pastva bavit a vy-dal se loudavě nazpátek ke žlabu dorodné stáje. Bůhví, jak se tam vešel,ale vešel a otřásl se. Pavel spadl doútulné hromádky hnoje, v jádru se svouprvní jízdní výpravou spokojen. „Jářku,mladej pane, tak to máte za sebou?Jak ste se líbil slečnám?“ vyzvídal ko-čí. Pavel mávl rukou, přeskočil plot pi-ly, pak Sokolovny, a už je v ději, byjjako mastňácký pěší civil. V hledišti i na

jevišti je ale nezvyklé ticho. Břeja Nocse totiž rozhodl, že uneseného Hadriá-na vysvobodí; že ho vlastníma ruka-ma vyrve ze spárů zlovolného komoně;osvobodí ze zajetí; nekompromisně do-bude svou hvězdu zpět; zkrátka trochuto pozdrží. A když se dobře zdržuje, taksi divák někdy ani nevšimne, že sevůbec nehraje! - pochvaloval si z po-vzdálí E. A. Zářný. A protože měli s ko-legou velký cit pro dramatické vrcho-lení, vzali si na pomoc celý soubor,pozvali všechny diváky a odhodlaněstanuli v čele průvodu doprovázenéhovelkou spojenou promenádní hudbou;ta za tím účelem pohotově změnila re-pertoár.

Měli štěstí; čirou náhodou průvodmíjí žalářníka Chrastinu, přezdívaného„Křoví“. Jako obyčejně ještě lépe na-mazán, jako obyčejně nejdokonaleji in-formován. „Pavel?“ diví se; „Pavel se jelprojet do Luhů, sám jsem ho viděl, alepřed chvílí se vrátil do pivovaru, na dvo-ře je nějaká schůze …“ poučil na rohuu Borůvků procesí a odkráčel na jed-no točené do Livrpúlu.

Hudba ladí k předehře, poslední di-váci potmě hledají místa, na scéně jepřítmí. Račte uznat - má-li se začít v půlosmé, tak déle než do půl desáté če-kat nelze.

* * *

Ze tmy se ozývá klapot koňskýchkopyt, obrysy jízdní družiny se vyno-řují. Na režisérův pokyn se rozsvěcu-je velký rybářský reflektor, aby podlePavlova scénického návrhu ostrýmsvětlem zalil přední část jeviště. Sobě-borův oř v čele se k smrti leká, že pro-ti němu jede automobil, a prudce sezastavuje. Rytíř se jen s největší du-chapřítomností zachytává za hřívu, hel-mice mu padá až k bradě, takže hr-dinu a režiséra v jedné osobě zcelazneschopňuje. Raději se opatrně spou-ští dolů a přidává se k Pavlovi jakodalší pěší. Jeho komoň lhostejně při-hlíží reji kolem a zůstává na místě aždo konce představení, odkud si jejodvede majitel. Nic naplat, kůň upro-střed jeviště je krásný prvek, zkustesi to třeba doma; a tak ač se hrálov kulisách hradu, před hradem, v lese,v krčmě, v rytířském sále, všude vévo-dil smutný kůň. Na premiéře byl tehdynáhodou přítomen místní filosof a pla-chý básník Narcis Bejček Cidlinský,který se později v tenkém poetickémsešitku vyznal:

„Orion se rozpřáh’ do ulice,z okna na mne hledí smutný kůň.Orion má tvoje oči, rty a srdce,já jsem jenom prázdná tůň.

Až mi přijdeš popřát zdraví,štěstí a možná více(oknu stále vládne smutný kůň!),tvůj Orion má oči, srdce a též líce,když tě líbám, když jsem tvůj.“

K jízdě a dobrovolně pěšímu Sobě-borovi se přidávají Hadrián a Srpoš.Hadrián - Pavel se již dobrovolně roz-hodl pro potupnou roli bigoše, režisérZbuzanských heroldů a dnes mimo-řádně výpomocná hvězda pan učitelZářný však byl každým coulem profe-sionál. Už půl hodinu se marně dostá-val na koně tak, že si lehl na zem. Čtyřioudy namířil do všech světových stran,čtyři pomocníci je pevně sevřeli, na po-vel rozhoupali a švihem vyslali celýsoubor na koňský hřbet. Jednou dalido nesecvičeného úkonu příliš mnohosíly a přestřelili cíl; jindy se pohnul kůň;pak se prostě netrefili a nakonec si užúplně zpitomělí spletli směr. Nedbalia neustali, dokud se jim úkol nezdařila potlučený Zářný se konečně ocitlv sedle s nohama roztaženýma jakobaletka; jinak totiž nemohl mohutnýhřbet stěhovacího koně Jirky - ochot-ně zapůjčeného panem Pivodou - obe-pnout. Smutně povzdechl, vzdal seopojné slasti vyniknout jako jízdní, po-tupně se nechal sejmout a tiše se pakv mohutné koňské hřívě vyplakal. Re-žisér Noc již koni nedůvěřoval. Abysvou zmužilostí kolegy v tomto ukrut-ném utrpení zbytečně nezahanboval,rozhodl se s nimi vypít kalich hořkos-ti až do dna. Přidal se ochotně k pěšívětšině, chopil se ovšem uzdy jinéhokoně a vodil tohoto zaručeně krotké-ho oře s hrdostí a důstojností po scé-ně, kdykoli mu bylo se na ní za nad-šeného potlesku objeviti.

Bylo to překrásné, skvostné, rajcov-ní. P.T. obecenstvo se rozcházelo do-mů dlouho po půlnoci. Předtím všaknešetřilo štědrými a halasnými ova-cemi, až se v Mlékosrbech ulekli, žezas bude měna. A jako obvykle, panstavitel Blerád vyskočil, ručkami má-val nad hlavou a nadšeně volal bravo,vivat, sláva, nazdar, opakovat! (Dělal toostatně pokaždé, když mu něco udě-lalo velkou radost - at již to bylo v di-vadle, na tenise, nebo v Grandu, kdyžmu číšník zvaný baron místo objedna-ného čaje přinesl likér).

Jedinný spolehlivě doložený a rele-vantní kritický hlas se ozval až nazítří.To paní sokolníková, mlátíc kýblema koštětem, se rozevlála do odvážnýchpiruet a mezi úhlednými koňskými ko-blížky hlasitě klnula: „Zase tu ty ko-medianti sakramentský nadělali jak tendobytek!“

Kresba: MARTIN LIŠKA

24

Říjen nám začal krátit dny. Ráno,když jsme jeli do školy na kolech, dý-chali jsme si na prsty. Pěkně už záb-lo a louky, dokud slunce nevyšlo, bylycelé stříbrné.

Holt, svatý Havel do zelí zajel, říká-vali dospělí a seřizovali kruhadla, shá-něli soudky a sudy, vše čistě vymylia sklidili svou úrodu zelných hlávek.Vysvlékli strašáky a staré obnošenékabáty a klobouky pověsili v kůlně naskobu. Až zas za rok hoši.

Babí léto dokončilo svou práci nacukrovce, už musela ven, aby v políchnezamrzla. Jen jsem ráno otevřela oči,slyšela jsem jak bouchly dveře u ku-chyně, hned nato dvířka u kamen a za-se dveře. Á jé, jde se do řepy. Mamin-ka řepné dny nenáviděla a dávala tovšem v domě vědět. Bum, buch, bác.Vysoukala jsem se nerada - to budeden. A jak jen to šlo, vyklouzla jsem,v ty dny bych byla ráda neviditelná.

Chlapi šli jako první. Vzali si na po-moc něco jako rýče. Kovář jim ukovaljakési dva prsty, které měly řepu ucho-pit pod baculatým bříškem, tím ji uvol-nili, aby se dala lépe vytáhnout. Napořádné přišlápnutí byl nad prsty ko-vový šlapák. Botou se prsty přiduplya hladce zajely pod řepu. Pokud bylyslunné dny, šla práce krásně od ruky.Řepa se podebrala, první, druhá, pakse uchopila za chrást. Jedna do levé,druhá do pravé ruky a oběma bulva-mi se pořádně o sebe navzájem uho-dilo, aby se sklepla přilepená hlínaa hodily se na hromadu. Ty se řadilyza sebou jako vojáci do nedohledna.Řepy se u nás pěstovalo hodně, pla-tila se dobře. Ale té práce, co s ní bý-valo. Na jaře, jen vystrčila růžky, začalozápolení s jednocením, pěkně po ko-lenou nebo na bobku jak zajíc a konecpole až někde za kopcem. Tam a za-se zpátky. V té době bývalo vedro,ženské sledovaly jedna druhou a bě-da, pokud jste nestačili té nejrychlej-ší. To bylo poznámek. Napadá mne,kdyby chodili jednotit mužští, určitě byse jí tolik neselo.

Jednou, to už bylo v družstvu, chtě-li jsme mamince hodně pomoci. Byloto na Novinách, od Vápenské až má-lem k silnici na Chýště. Slunce žhnuloty dva dny jak zběsilé. Spali jsme paktýden jen na břiše, záda samý pu-chýř. Když jsme vystupovali v Prazez vlaku, strhla se neuvěřitelná bouře.

Blesky třískaly i do tramvajových ko-lejnic a letěly po nich jak světelné fa-kule. A my se plížili jak století starcia nemohli udělat rychlejší krok. Tobylo úděsné a za tu práci bylo tehdy8 korun. Taková byla v té době jed-notka v družstvu.

Za mého dětství byla pole stáleplná lidí a dění. Na polních cestáchse míjely kravské potahy s volskýmiči koňskými, babky s chrástem či vy-dloubaným bodláčím z obilí, děti sedžbánky. A dospělí sehnutí nad prací,která se právě v té době konala. Ves-nice měla svůj pracovní rytmus a i ri-tuály. Poledne i konec pracovního dneoznamoval zvon. Zazníval z každé vsi.V celé Evropě zněly zvony od Atlanti-ku k Baltskému moři, od Černého k Le-dovému a ustaly až při Sibiři. Mohloto být krásné a dojemné. Ani jsme sito vzájemné propojení neuvědomova-li. Srdce zvonů bilo přes celý kontinent.Klinkáčky i tunovými obry, se jménysvatých, pokryté texty s přáními po-žehnání. Zdobené reliefy s výjevy ze ži-vota patronů, větvičkami a letopočty.Němci provedli hroznou věc. Většinuzvonů za války nechali roztavit na ka-nóny, zvonů s letopočty dávných stale-tí. Co všechno zavinili. Ani ten komu-nismus by se sem nedostal a našezemě by se vyvíjela v kontextu vývo-je dnešních západních zemí. Že jsmenějaký východ, jsem tehdy ve svémdětství nikdy neslyšela.

Zvony zvonily, klinkaly, bimbaly, li-dé rovnali záda, šlo se domů. Každáves měla svého zvoníka, svého ponoc-ného, který hlídal jejich majetek, kdyžspali. Platili i hrobníka, ale i bubeníka,který vybubnovával zprávy a oznáme-ní od svého radního sboru. A do deva-tenáctého století měli i svého baču.Bývalé pastoušky byly obecní domyprávě pro ně.

Tolik lidí zaměstnávala obecní sprá-va, aby zajistila přirozený způsob živo-ta lidí na vsi. Cesty měly své cestáře.Ti se starali o jejich stav a i o tu trávuu cest, hřbitovy své hrobníky a zvonysvé zvoníky. Bože, i ty hospody užchybí! A obchody! Ani nemluvím! Tomusíte do města, kde vám dají ještěpokutu za špatné parkování, přestožetam už není ani kde zastavit. Pro Kris-ta Pána, pro koho je dnes ten stát?

Raději zpátky ke vzpomínkám, k to-mu bílému zlatu, jak se řepě tehdy

říkalo. Po jarním jednocení lezení v řád-cích nekončilo. Nastalo monzunovéobdobí a tráva rostla jako zběsilá.A tak znova do řepy, která v té trávěnebyla téměř ani vidět. A znovu po ko-lenou tam a zpět, tam a zpět na ne-konečných lánech. A kopat pěkněopatrně, aby se nevykopla řepa. Dnespomáhají jedy, herbicidy, na trávu sejde přes chemii. Na práci s technikou.Ale pole jsou pustá od lidí i od zvěře.A skřivánci mi chybí. Veselí chocho-louši, závislí zase na koních, křepelič-ky s jejich „pět peněz“, koroptve s ře-tízkem vřískajících ratolestí, ti všichnimi chybí.

Podzimní práce v řepě nebyla o niclehčí. Když mužští vytahali aspoň jed-nu řadu řepných hromad, nastoupilyženy se stoličkami a noži, které muse-ly být tak akorát do ruky. Ani dlouhéani krátké. Šikovné na skrojení chrá-stu od bulvy řepy. V sedě na stoličce,braly jednu řepu za druhou, oddělené„křástí“ házely na jednu hromadu, ře-py na druhý umetený plácek. A v conejrychlejším tempu, protože soused-ka už poponášela svou sedačku k dal-ší kupě. Nastoupili kočí. Na fasuňkyházeli řepu širokými vidlemi, téměřs deseti prsty, zakončenými kuličkamimísto bodci, aby nepoškodili bílé bul-vy a s plnými vozy odjížděli do cukro-varu. Nejbližší cukrovar u nás byl ažv Syrovátce. Takže se neotočiti takčasto. Domů přijížděli až za tmy, zatos něčím, co udělalo obrovskou radostnám dětem. Byly to bílé, heboučkéa vlhké řízky, kterými zaváželi zděnéřízkové jámy. Ty měly dost značnérozměry. Naše za vchodem z řezárnybyla asi šest metrů dlouhá a čtyři met-ry široká. To už bylo pro děti pěknérozběhnutí. Martin navozil nejprve„křástí“, na jeho vrstvu navážel řízkya ty se musily pěkně ušlapat. Zprvujsme šlapali pěkně stopu za stopouaž když se přešel celý prostor, začalyty pravé radovánky. Kotrmelce, skáká-ní, výskání a nikdo nás nepeskoval.Vždyj každé to povyskočení splnilosvůj účel. A zase vrstva „křástí“. Ta pronás byla nezajímavá, ale pak bělouč-ké řízky. A znovu veselice. Dokud sedort pro krávy nenavrstvil a nenašla-pal něco nad jeden metr.

Chlad už byl citelný, chrást bývalplný jinovatky. Ženy, celé prochladlé,sedí na svých stoličkách. Jsou už dnyvytrvalého mrholení, ale jen vydatnédeště je vyhánějí z polí domů. Botyobalené bahnem, promáčené, pohy-bují se v navrstvených, vyřazených ka-bátech jak mohutní brouci.

Za války vymyslil jeden kovář zlep-šení, které se rychle po kovářských

25

Marie Adamcová

Klamošské vzpomínky

dílnách rozlétlo a do polí se vyrazilos novinkou. Byla to v podstatě třínohápodlouhlá stolice s malou gilotinou sezakřiveným ostřím. Setlo řepu půlkru-hovým řezem, aby se ani její malá částneznehodnotila. Práce byla opravdusnažší a rychlejší. Ale nic naplat, v tomhrozném počasí pozdního října a začát-ku listopadu to na svízelích neubralo.

Bylo to asi v polovině listopadu, po-slední rok našeho soukromého hospo-daření, na který obzvlášj nezapomenu.Byla jsem ten rok doma v očekáváníradostné rodinné události, která mnev listopadu čekala a kam jinam jít, kdyžjsme ještě téměř nic neměli, než do-mů. Byl to ale jiný domov. Úplně sami,maminka, bratr, děda, který převzalpráci Martina a já, měli jsme rozdělenéúkoly, které se musely dodržet. Bylonám jak v poslední desítce kilometrůmaratonu, kdy už je jen vůle a mysl jezastřená v jakémsi polovědomí. Hlav-ně živí doběhnout.

V září a říjnu jsme ještě zažili dva-krát návštěvu fen�áků s představitelemobce. Zabavili vše, co mělo nějakoucenu. I štůsek cích a ručníků, které mimaminka našetřila do výbavy. Brácho-vi motorku a ještě nějaké věci, kteréuž nepamatuji. „Chovejte se jako lidi,že se nestydíte,“ zastala se nás paníKryštůfková, která k nám právě přišla.My už se báli ozvat, po každém ohra-žení následovaly ještě větší represe.Otec to vše na štěstí nezažil. Už bylsnad šjastnější tam, kam všichni jed-nou odejdeme. Tady v té době byloopravdu peklo. Sedláci by ze zoufalésituace už vstup do družstva rádi po-depsali, ale drobným zemědělcům sedo družstva nechtělo. Jejich dodávkya odvody státu byly nízké a ceny zaprodukty vysoké. Strana a vláda se naně teprve chystala zatlačit.

Jakkoliv jsme na všechnu práci by-li sami - maminka měla ruce opuchléod námahy, nemohla v noci ani spát- byli jsme šjastni. Bylo to zvláštní. Tě-šili jsme se na toho malého človíčkaa to nás přes ty chmurné a tragickévěci a události přenášelo. Navíc jsmezase po dlouhé době byli spolu. Bratrse vrátil nedlouho před tím po třech le-tech z lágru PTP, kde rubali v dolechuhlí. Já se vrátila domů po ukončeníškoly po deseti letech studií na střednía vysoké škole, než seženeme v Pra-ze něco k bydlení.

Očekávali jsme nový život a osvo-bození od marného trápení. Uzavíralijsme ale i knihu tradic posloupnéhohospodaření. Knihu obětí a lásky k pů-dě navzdory nepřízním osudu, válkám,plenění, morům a robotám. Ti všichni

před námi vydrželi. My ne. Bylo to do-bývání pevnosti příliš velkou přesilou.Selský stav prohrál. Byl konec tradič-nímu hospodářství.

Dnes se o té době ani nechce mlu-vit. Ti, kdo to mají za sebou, cítí v so-bě stále přítomný strach a úzkost z bý-valé všudypřítomné hydry, která vássleduje.

Kdysi asi v polovině šedesátých letjsem konečně pro naši rodinu sehna-la slušný byt po bydlení v různýchprovizoriích a slušné zaměstnání kesvému vzdělání. Měla jsem i výborné-ho kolegu ze stejného oboru. Kdykolivjsme však mluvili o politice, rozčilovalse, že jsem začala šeptat a chodilase dívat za dveře. Byl to skvělý člo-věk, komunista a jak jsme je my bez-partijní tehdy dělili, patřil do skupinyidealistických. Řekl mi: „Mě a stranutím urážíš. Se mnou se dá přece takéo všem mluvit.“ Trápil se z každéhonešvaru, který se vinou strany objevila styděl se za mnohé členy - mírněřečeno „blbce“. Přišel osmašedesátýrok se všemi vzrušenými událostmia nadšeným vytržením. S velkými na-dějemi v nápravu. Hořeli jsme všichni.I převážná většina straníků. Bože, by-ly to ale krásné doby, už i ten před-chozí rok voněl jarem. A pak úder a sevšemi tragediemi a v pomalém umí-rání nadějí se semknutý blok začaldrobit. U někoho to byl prostý strach,u jiných kariéra, malomyslnost a ode-vzdanost.

Kolegu vyhodili ze strany i od pro-věrek a navrch musil říci tu ponižujícíschvalovací formulku o oprávněnostivstupu vojsk. Asi na čtyři dny se ve svépracovně uzamkl a bylo tam hrobovéticho. Občas i pláč. Po této ozdravnékůře se začalo ozývat jediné vyřvá-vané slovo. Prdel. Posléze obměňo-val jejich počet a skončil na milionu.Mnohokrát, mnohokrát vyhulákaném.Své bolestné přerozování v bezpartij-ního si mohl dovolit, měli jsme svéateliery až v podstřeší a navíc ho mělkaždý rád. Neřekli by to na něho.

Po týdenní očistné kůře odemknula přišel se mi omluvit za to, že mi ne-rozuměl, že mé chování nechápal.A při politických úvahách se chodil dí-vat za dveře taky.

Bylo těch přerozování mnoho. Dal-ší kolega byl mladinký Pavel Žák. Na-psal tu krásnou píseň o rodné zemi,zpíval ji Karel Černoch a vyhráli s nítehdy Bratislavskou lyru. Z hysterické-ho až fanatického a tím i nebezpeč-ného straníka se pomalu klubal člo-věk, schopný se dívat na dění i z druhéstrany. Začínal být normální. Přiměla

jsem ho, aby se věnoval jen umění- verše z něho jen letěly a pro písněbyly jako stvořené. Radila jsem mu, ajzajde za Hanou Hegerovou, byly projejí cítění a podání jak šité.

Po slávě s písní, musilo nutně v se-dmdesátém roce přijít pokání. Jinakzákaz práce. Tvrdě si okusil represísvé bývalé milované strany. A z tohodepresí.

Měla jsem štěstí, můj choj byl stá-le stejný. I když i na něm se realitataké podepsala. Nikdy nechtěl nic vlast-nit. Jemu by stačila suchá kůlna a sko-by na pověšení kabátu a čepice a pos-tel. Ode dne, kdy je přepadli v pravépoledne ozbrojení estébáci v kožeňá-cích - otce raněného mrtvicí odvezlido ústavu, staršího bratra do vězenía na něm bylo, nacpat do pytle prokaždého - co asi. Pár svršků a botya pro sebe peřinu, protože neměl anikam jít. Všichni měli pětiletý zákaz vstu-pu na území okresu. A viděl, jak už silidé dělí věci po mamince, berou hrn-ce, židle. Pár rodinných fotografií námdala po letech jeho ochránkyně, kterátu kdysi sloužila a měla ho jak své dítě.

Bál se něco vlastnit, něco mít. Šlomu vždy jen o realizování svých před-stav. V hlíně nebo na papíře. Svoji svo-bodu měl v sobě. Pravda, nikdy nebylzaměstnaný. Neznal zapisování přícho-dů u soudružky, které jsme po stra-ně říkali „rudý pařez“. Neměl ředitele- idiota - s hubou plnou Sovětskéhosvazu - te� má prosperující cestovku,bezesporu hlavně do západních zemí.

Bože, co já napsala prosebnýchdopisů, aby nám někdy dopřáli vidětitalské mistry - těch razítek a povolo-vacích formulí od nadřízených. A nic.Po spletitých cestičkách známostí seVojta mohl do vytoužené Itálie dostataspoň na skok.

Po týdnu se vrátil a hned jej volalido Bartolomějské a vyslýchali, co tamdělal a s kým se stýkal. Tak jim vy-jmenoval Tiziana, Donatella, Tintoretaa další, aj mají co psát. Smál se ce-lou cestu, až se ohýbal. Byli to malířia sochaři, za kterými jel, bohužel užstaletí mrtví. Taková zadostiučiněnísi dělal rád.

Byla to hrozná doba. Ale přiznámse, že to těm na druhé straně dnesuž nemám ani za zlé. Dali nám po-znat rub lidského jednání a myšlení.Vycvičili nás v ostražitosti. V rozlišo-vání a rychlém odhadování charakte-ru a jednání těch druhých. A také v po-znání, že život je cenný a jedinečnýi v bolestech a trpkých podmínkách.

Marie Adamcová

26

27

Pamětní deska na domě, kde zhru-ba před 140 lety bydlel se svou rodi-nou nájemce pivovaru Josef Daněk,připomíná pobyt velké české spiso-vatelky Boženy Němcové v Chlumcinad Cidlinou. Prožívala tehdy těžkouživotní krizi. Nesoulad v manželstvís Josefem Němcem dosáhl vrcholu.Neustále se hádali. Jednou ji dokoncezbil tak, že měla obličej samou mod-řinu a chtěla na něj podat žalobu napolicii. Zakazoval jí topit i svítit. Jindyse vrhl na její rukopisy a chtěl je roztr-

hat. Ve snaze zabránit tomu jej kouslado ruky tak, že mu tekla krev. Chodilpo hostincích a všude ji pomlouvala špinil. Navíc těžce strádala vážnýmonemocněním, rakovinou dělohy, pro-jevující se častým úporným krvácením.Viditelně chřadla a ztrácela i tvůrčí sílu.Pokoušela se psát, ale nic se jí neda-řilo. Doufala, že jí uzdravení přinese po-byt ve východních Čechách, v Chlum-ci, kam ji zval její příznivec, zámožnýJosef Daněk, a v Mlékosrbech, kde sechtěla léčit koupelemi. Neměla všakdost peněz na cestu a vlastně ani naživobytí. Jungmannovu dceru 14. červ-na 1861 prosila o dva zlaté, aby si moh-la opatřit nástroj na výplachy. Paní Ša-faříková ji darovala dvacet pět zlatých...

Ve středu 31. července 1861 po ve-černí prudké hádce s manželem vysko-čila oknem z přízemního bytu a celounoc až do rána prochodila ulicemi, abyse s ním nemusela setkat před jehoodchodem do práce. Odpoledním vla-kem pak odjela do Týnce nad Labem.Odtud se povozem dostala za 2 zlat-ky 60 krejcarů do Chlumce. Přijela tamaž po páté hodině zcela vysílená, ne-boj následkem rozčilení z manželskérozepře i otřesů při jízdě po hrbolatécestě se jí spustilo silné krvácení. Da-něk seděl na lavičce před domem.„Když jsme přijeli k pivovaru,“ líčí svoucestu Vojtovi Náprstkovi, „vstal Daněka přistoupil k vozíku a já jsem vyhlíd-la... a dala jsem mu dobrý večer. „I ví-

tám vás, paní Němcová, já jsem vásv prvním okamžení ani nepoznal - špat-ně vyhlížíte!“ - „Byla jsem dlouho chu-ravá“ - „Povídal mně to mlíkosrpskýpan farář, že jste mu psala, čekaj vástam.“ Mezi tou řečí slezla jsem z vozí-ku a vzala jsem si malou tašku s se-bou a vak a větší tašku sundal mi vo-zejčkář. I chtěla jsem mu zaplatit, aleDaněk mě nedal: „Nechte, paní Něm-cová, já mu zaplatím sám.“ - I šla jsemtedy ke dveřím a po chvilce, když muzaplatil, zavolal na sluhu a poručil mu,aby odnesl ten vak i tašku nahoru dopokoje vedle dětského. Potom mnevedl do pokoje. „Poj�te, paní Němco-vá, budeme právě večeřet.“ Když jsemvstoupila do pokoje, byla večeře nastole přichystaná, ale všichni stáli oko-lo stolu a čekali na něho. I představilmně nejprv svoji paní a potom mněpředstavil svoje děti a mladého Gollas doložením, že tam je na prázdni-nách... Mezi tou řečí přinesl sluha čis-tý talíř, vidličku a nůž a Daněk vzal sisvůj talíř a odšoupnul ho okolo rohupostoupiv mně svoje místo na vrchstolu. Vedle Daňka seděl mladý Goll,syn to jeho sestry Marie, co se zbláz-nila. Po smrti otcově odvezl ji Daněkdo Pražského blázince. Dceru Hermí-nu, která byla také v Chlumci, dokudbyla živa majorka Wimmerová, kteráumřela na půl léta před otcem na sou-chotě. Vedle Golla seděl nejstarší sy-nek Daňkův Otakar dvanáctiletý, vedleněho mladší osmiletý Vladimír a na-proti mně seděl pod starší. Za rohemstolu seděla dcerka desetiletá Marin-ka vedle matky...“

Němcová už dlouho nezažila ta-kové hody. Po silné polévce jí nabídlipečený srnčí hřbet s omáčkou a viš-ňovým kompotem, potom sýr a dob-ré chlumecké pivo. Daněk se jí omlu-vil, že ji do Mlékosrb k faráři JosefuŠafránkovi bude moci zavézt až poneděli, protože te� potřebuje všech-ny páry koní. Neměla nic proti tomu.

Po večeři dlouho neseděli. Daněkřekl: „Vy si jistě, paní Němcová, dnesráda odpočinete po té cestě.“ A hnedporučil sluhovi, aby šel do kuchyněpro svíčku a dovedl paní Němcovounahoru do jejího pokoje. Služce naří-dil, aby jí odestlala postel. Tady vyvstá-vá záhada: Podle svědectví BoženyNěmcové ji Daňkovi ubytovali v poko-jíku v prvním poschodí domu, hnedvedle dětského pokoje. Avšak dům, nakterém je pamětní deska, nemá pat-ro. Rodina tedy musela bydlet v ji-

ném z domů pivovarského areálu. Alev kterém?

Služka jí odestlala postel, připravi-la vodu na mytí, a sotva za ní zapadlydveře, Božena Němcová se muselazabývat svými intimními potížemi.

„Již na cestě z Tejnice cítila jsem,že se mně zase spustila krev, a protobyla jsem ráda, když služka odešla.I vyndala jsem si z tašky svoji vlastníplachtu a voskované plátno a pro-střela jsem si to na divan polštář podhlavu, deku k nohoum. Potom vynda-la jsem si čistý prošívaný podolek - a ši-roký dva fáče - jeden uchystala jsem sina ráno a druhý smočila jsem si v stu-dené vodě. Zakrvácený podolek svlék-la jsem a svinuvší ho schovala jsemza kamna, čistý podolek obvázala jsemsi okolo pasu, mokrým fáčem obtoči-la jsem si kříž i život a tak sedla jsemsi na divan na voskované plátno, alepodolek i prošívanou sukni shrnulajsem v zadu nahoru ale na před stá-hla sem si podolek i sukni přes kole-na a když jsem se přikryla dekou, teprvjsem se pomalu položila na znak a kdyžjsem svíčku zhasla, natáhla jsem sinohy, deku potáhla si přes prsa a kdyžjsem jak obyčejně ležím ruce přes ňa-dra složila oddechla jsem si. A tak bezpohnutí zůstala jsem ležet na jednommístě do rána. A ráno necítila jsem žád-nou bolest v životě a voskované plátnopode mnou zůstalo čisté. A tak jsem sivždy pomohla od toho krvotoku...“

Ve svém dopise Němcová Náprst-kovi líčí věci tak, jako by za pobytuv Chlumci pominuly všechny její tram-poty a potíže. „Po snídani shrnuly seděti okolo mě a že abych šla s nimi dozahrady a že mě dovedou také do chlí-va - „No tak poj�te a já vám tam budupovídat v zahradě pohádky“ - „To byse jim líbilo, kdyby tak každý den ně-kdo s nimi chodil a povídal jim pohád-ky“ - smál se Daněk a paní byla takéráda, že jsem je odvedla. Šel s námii Otakar i Goll. - I povídala jsem jim roz-ličné pohádky hezké i žertovné a po-slouchali mě i velcí chlapci s pozornos-tí. Potom jsme se procházeli po zahradě- vázala jsem jim řetízky, dělala jsemjim mechové košíčky a jmenovala jsemjim, jak se které kvítko jmenuje. MladýGoll a Otakar vlezli do malinových ke-řů - do rybízu a paderkovali pro měžluté i červené maliny i rybíz... Okolozahrady teče Cidlina a z Cidliny jsouvelké trouby po zahradě do kulaté ka-menné kašny na zalívání květin...“ Jaro-slav Goll, který byl Boženě Němcovédenně nablízku, však dosvědčuje, žebyla v Chlumci neobyčejně plachá, zřej-mě pod dojmem svých zdravotních ob-tíží se vyhýbala jakékoli společnosti

Božena Němcová v Chlumci

Litografie od Františka Šíra

O módě se dost často říká, že jerozmarná, chvilková, pomíjivá a nestá-lá, stejně tak jako krásná žena. Všech-ny tyto přívlastky jsou pravdivé. Oddob, kdy se lidé začali módou zabývat,nechávali se ovlivňovat prostředím, kli-matickými podmínkami nebo účelem,pro který se oděv vytvářel. Ale nejvícevývoj odívání poznamenaly změny vespolečnosti.

Antické Řecko je vystřídáno Římem,po něm následoval středověk a rene-sance. Jinak se lidé oblékali v sedm-náctém a jinak ve dvacátém století. Kaž-dé století mělo také svůj vlastní ideálkrásy. Základním měřítkem krásy v an-tickém Řecku byla přirozenost a vyvá-ženost proporcí lidského těla, kterouoděv pouze vhodně podtrhoval. Nábo-žensky fanatický středověk nutil ženyukrývat své hříšné tělo do oděvů upnu-tých až ke krku, vlasy musely být u vda-ných žen zavinuty do šátku nebo scho-vány pod čepcem.

Doba renesance vrátila do životaopět přirozenost, ale sedmnácté sto-letí znovu zahalilo ženy do upjatéhoroucha. Osmnácté století preferovalotenký „vosí“ pas, mírně zaoblené bo-ky, odhalená ňadra, úzká ramena. Tobyl ideál ženské krásy té doby. Sedm-desátá léta dvacátého století vytvořilasvůj ideál krásy také. Ideální žena byla170 centimetrů vysoká, měla drobnáňadra, hedvábné vlasy, úzký pas, něž-ná ramena dlouhý krk, drobná ústaa úzké rty.

Bouřlivé tempo života lidstva těch-to dnů sebou nese zcela jiný názorna ideál krásy i módu. Je daleko při-rozenější než například v padesátýchletech, kdy se nesl v přísně praktickémduchu. Dnešní móda odráží úroveňa potřeby doby, ideál krásy tvoří ma-

nekýnky a filmové hvězdy. Mezi nej-známější patřila například Twigy, Rá-chel Welchová nebo B. Bardotová.

Dnešní móda je účelná, praktickáa pohodlná. Posledních padesát let jiparadoxně ovlivňují módní návrháři,a to převážně muži, kteří tak nezřídkavytváří ideál krásy, který prezentují ma-nekýnky světového věhlasu. Kdo tovlastně módní návrhář je a co je ná-plní jeho práce? Je to člověk, který sesvou tvorbou snaží utvářet vkus násvšech, i když nám přitom nechává vol-ný prostor pro vlastní fantazii. Pouzenám naznačuje cesty, po kterých by-chom měli dojít k vlastní dokonalostia stylu v oblékání.

Mezi nejvýznamnější módní tvůr-ce patří Christian Dior, Pierre Cardin,Yves Saint Laurent, proslulí mistři fran-couzské módy. Čistota jejich siluet,mnohostrannost návrhů a umění jakmistrně využívat doplňků. To je devi-za, se kterou pracovali. Jejich modelyjsou harmonické a dokonalé. Každýz těchto „umělců módy“ je tvůrcemvlastní originální myšlenky, kterou vy-tváří a rozpracovává po celý život. Me-zi významné české módní tvůrce patříJosef Ťapjuch, Česlav Jaroš nebo svě-toznámá Blanka Matragi.

Módní návrháři přicházejí každo-ročně s tisíci variant oblečení, ale jenněkolik z nich se ujme ve všedním ži-votě. Potvrzuje se, že existence a vý-voj módy je postaven na něčem víc, nežjen na náladách a rozmarech. Jsou topřevážně sociálně psychologické zá-konitosti, které postupně dozrávají uvnitřspolečnosti a v pravou chvíli vyvolajíkonkrétní potřebu. Impulz jim dává prá-vě módní návrhář. Nejvýraznější změ-ny v módním průmyslu se udály v ob-lasti odívání mladé generace. Dnešníoblečení mladých lidí je volné, pohodl-né a extravagantní. Kalhoty se zkra-cují a rozšiřují. Móda pro mladé ob-sahuje více sportovně ležérních prvkůa detailů. Materiály jsou vzdušné, čas-to s nemačkavou úpravou. Její prvkyjsou ovlivňovány potřebami mladé ge-nerace, hudbou kterou poslouchajía dynamickým životním stylem.

Nejstálejším módním materiálem jejiž několik desítek let džínovina, ze kte-ré se vyrábí téměř všechny druhy ob-lečení. Pro svou oblibu byla vyrobenaodlehčená „lehká“ džínovina, která sedobře nosí v parných létech proměně-na v košile, šortky, dlouhé rifle nebosukně. Je lehká a vzdušná. Často jidoplňují halenky a trika z úpletů a ba-vlny nebo lehkých strečových mate-riálu. To je oděvní styl dnešních dní, aleo džínománii zase příště.

(pokračování)M. Zmítko

a jen zřídka vycházela ze svého poko-je. Někdy nepřišla ani k jídlu. Možnáže Náprstkovi líčila svůj pobyt v růžo-vých barvách, aby o ni neměl starosti.

4. srpna 1861, když nasedala dokočáru, který ji měl odvézt do Mlékosrb,podal jí Daněk obálku s penězi s pros-bou, aby je přijala jako důkaz jeho úcty.Dojalo ji to, ale byla ráda, neboj už ne-měla ani krejcar a lámala si hlavu, z če-ho v příštích dnech bude živa.

Chlumec byl přes všechny potížejedním z posledních jejích radostnýchzážitků. Koupele v Mlékosrbech nepo-mohly. Nepodařilo se jí ani utajit svou

chorobu. Pan farář byl zděšen, kdyžmu hospodyně svěřila, že prostěradloz lože, kde spala paní Němcová, jesmáčené krví.

26. srpna ještě zažila v NovémBydžově, manželově rodišti, slavnoustudentskou merendu. K hostinci U Zla-tého anděla, kde přerývala, dorazil ne-přehledný zástup, který jí provolávalslávu.

7. listopadu ji však nakladatel Au-gusta neurvale vykazoval z Litomyšle,když jí choroba neumožňovala splnitvčas, k čemu se mu zavázala. „Déle ne-chci a nebudu čekat,“ napsal jí, „jak si

ze mě dle libosti blázna děláte, ode-vzdejte tištěnou Babičku sazeči, já ob-starám spojení sám, a Vy hle�te, byste Litomyšli brzo opustila.“

Do Litomyšle pro ni přijel manžel.Zaplatil všechny její dluhy a odvezl jido Prahy. Byla na umření. Vyhublá,s propadlými tvářemi, prošedivělá. Ulo-žili ji do postele, z které už nevstala.

20. ledna dostala autorský výtiskprvního sešitu Babičky. Rozplakala selítostí. Hrubá obálka, laciný papír, spou-sta chyb. Nazítří v šest hodin ráno ti-še zesnula.

Karel Richter

28

„Rozmarná móda“3. Módní návrháři a ideál krásy

Grace Kelly Marlene Dietrich Marilyn Monroe Brigitte Bardot

Každá z nich byla ideálem krásy své doby

29

Letošní druhý ročník Chlumecké-ho hudebního festivalu je zaměřenýpřevážně na díla skladatelů druhé po-loviny dvacátého století, které ve třechkoncertech představí již renomovaníinterpreti jako Pavel Šporcl, PatriciaGoodson - americká klavíristka a Ště-pán Rak. Jednotlivé umělce vám před-stavujeme v krátkých portrétech.

1. září - PAVEL ŠPORCL - houslePatří k nejvýraznějším osobnostem

současné mladé generace. Houslo-vou hru studoval na pražské konzer-vatoři a hudební fakultě AMU ve tříděprof. Václava Snítila a od roku 1996v USA. Nejprve na jižní metodistickéuniversitě v Dallasu u E. Schmiedera,pak na Broklyn College u světoznámé-ho houslového virtuosa Itzhaka Perlma-na a Masaa Kawasakiho a na slavnéJuilliard School u pedagogické legen-dy Dorothy DeLay.

Zúčastnil se také několika seminá-řů a mistrovských kurzů u Isaaka Ster-na, Pinchase Zukermana a Idy Haende-lové. Je nositelem mnoha významnýchcen a ocenění: Laureát mezinárodnísoutěže Pražské jaro (1997), Cena Spo-lečnosti Bohuslava Martinů (1996), ví-těz soutěže Holand Music SessionWorld Tour Competition (1993), po kte-ré následovalo světové turné (Amste-rodam, New York, Los Angeles). Je ta-ké laureátem soutěže ARD Mnichov(1992).

Pavel Šporcl vystoupil na koncer-tech nejen v Evropě, ale i USA, Kana-dě a Japonsku. Velký úspěch mu při-nesl koncert v USA v říjnu 1998, kde

se představil posluchačům v americképremiéře „Concerto dei fion“ S. Bodo-rové. Tento mladý houslista se místofraku začal oblékat do džínů a na hla-vu si váže šátek. Tato image, kterou sistále drží, mu ale pomohla získat pro„klasiku“ množství mladých poslucha-čů, kteří se jinak koncertním síním vy-hýbají jako čert kříži.

8. září - PATRICIA GOODSON - USA- klavír

Americká klavíristka Patricia Good-son působí jako sólistka a členka ko-morních souborů v Evropě a SeverníAmerice. Její hra, kterou kritika popsa-la jako“působivou a přitažlivou“, zně-la na vlnách evropských i americkýchtelevizních a rozhlasových stanic. Ne-dávné CD „Strange Attractors“ vyšlojako průřez amerických skladatelůa mělo velmi příznivou kritiku.

Patricia Goodson žije od roku 1991v Praze a aktivně spolupracuje s ně-kolika předními českými tělesy. V sou-časné době připravuje nahrávku só-lových skladeb českých skladatelů,které pro ni byly zkomponovány. Nasvých turné P. Goodson kombinujetradiční repertoár s přitažlivými díly mé-ně známých soudobých skladatelů. Vy-stupovala na mezinárodním festivalu„Two Days and Two Nights of NewMusic“ v Oděse, na Americké akade-mii v Římě, na Bear Valley Music Festi-val v Kalifornii. Je zakladatelkou a umě-leckou vedoucí festivalu Music NowPrague. Se soudobou českou hudboukoncertovala po západním pobřeží Spo-jených států. Často koncertuje v An-

glii, kde uváděla mnoho premiérovýchskladeb.

Pro Chlumečáky je zajímavé, že Pa-tricia Goodson velmi často spolupra-cuje s naší rodačkou, hudební sklada-telkou Ivanou Loudovou, jejíž skladbytaké představí na podiu letošního Chlu-meckého hudebního podzimu.

15. září - ŠTĚPÁN RAK - kytaraProfesor kytary na pražské AMU

Štěpán Rak, vystudoval výtvarnou ško-lu, konzervatoř a Akademii muzickýchumění u prof. Štěpána Urbana a po-kračoval u Jiřího Dvořáčka. Je stálýma velmi žádaným účastníkem porot, fes-tivalů a mistrovských kurzů. Vyučujena nejvýznamnějších universitách jakoRoyal Academy of Music, Julliard Scholof Arts, Queensland University. Kromětoho, že je vynikající kytarový hráč, jei významný skladatel. Jeho kompozi-ce hrají přední světoví hudebníci jakoJohn Williams, Josef Suk a další.

Své umění často prezentoval v mno-ha zemích světa, pět let žil a pracovalve Finsku. Přednášel na universitěv Chicagu, kde také koncertoval. Hrálv Sýrii, Německu, Belgii, Holandsku,Jihoafrické republice, na Novém Zé-landu, Kanadě, Austrálii. Často vedemistrovské kurzy a jeho skladby jakoHirošima, Černobyl, sonáta Mongoliá-na, Renesanční suita, České pohádky,Píseň pro Davida, Vzpomínky na Pra-hu a Terra Australis I. a II. patří k vrcho-lu české kytarové tvorby. Štěpán Rakje častým hostem rozhlasových a te-levizních studií a nahrávacích společ-ností. V Chlumci se představí v kon-certním programu „S kytarou kolemsvěta“.

M. Zmítko

2. CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM

HUDBA - ZPĚV - VARHANYCelé Písmo svaté zní ozvěnou zpěvu a chválami Hospo-

dina. Jsou tam zapsána tato slova: S vděčností v srdci osla-vujte Boha žalmy, chválami a zpěvem. Zpívejte rádi a vděč-ně, zpívejte často a zvučně.

Zpěv byl doprovázen hrou na harfy, loutny, píšťaly, bub-ny, cimbály atp. Jistě mi dáte za pravdu, že zpěv v chrámech,kostelích a sborech, daleko radostněji a jásavě zní za do-

provodu varhan, nástroje to opravdu božského - královské-ho. Právě k takovémuto nástroji - varhanám, přivítáme zá-jemce z Chlumce a okolí v našem Husově sboru na Klic-perově náměstí č. 75/I. Jedná se o doprovod - hru při boho-službách, pobožnostech i koncertech. Informace obdržítena faře Husova sboru.

Pokoj Vám Za náboženskou obec církvečs. husitské v Chlumci n. Cidl.

J. Tesař - farář

30

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou

SRPEN 2001tel. č. 0448 / 595 129Riegrova 236

1. srpnastředa OTEC RODINY17.30 hod. Americká romantická komedie. Co kdyby...?20.00 hod. ... kdybyste se rozhodli jinak? ... kdybyste

řekli ano místo ne? ... kdybyste dostali dru-hou příležitost?Režie: Brett RatnerHrají: Nicolas Cage, Téa Leony, Dan Cheadle,

100 min. Jeremy Piveu ad.

Vstupné: 52,- a 55,- Kč Mládeži přístupný

4. srpnasobota TYGR A DRAK17.30 hod. Americký širokoúhlý dobrodružný film. 20.00 hod. Neporazitelný bojovník. Nenaplněná láska.

Nesmrtelná legenda.Režie: Ang Lee Hrají: Chow Yun-Fat, Michelle Yeoh,

120 minut Cheng Pe Pei.

Vstupné 53,- a 56,- Kč Mládeži od 12-ti letpřístupný

8. srpnastředa REBELOVÉ17.30 hod. Český hudební film - písničkový retrofilm 20.00 hod. z let šedesátých.

Režie: Filip RenčHrají: Zuzana Norisová, Jan Révai, Tomáš Hanák, Jiřina Bohdalová, František Němec,

110 minut Bronislav Poloczek ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupný

11. srpnasobota NEPŘÍTEL

PŘED BRANAMI17.30 hod. Film NSR - válečné drama - širokoúhlý film.20.00 hod. Jediný výstřel může změnit historii.

Režie: Jean-Jackques Annaud Hrají: Joseph Fiennes, Jude Law,

126 minut Rachel Weiszová, Eva Mattesová, ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kč Mládeži přístupný

15. srpnastředa UMĚNÍ BOJE17.30 hod. Americký širokoúhlý akční thriller. 20.00 hod. Režie: Christian Duguay

Hrají: Wesley Snipes, Donald Sutherland, 112 min. Anne Archerová, Marie Matiko, ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kč Mládeži od 12-ti letpřístupný

18. srpnasobota PURPUROVÉ ŘEKY17.30 hod. Francouzský širokoúhlý film. Jean Reno a Vin-20.00 hod. cent Cassel na stopě sadistického vraha

z alpského údolí. Strhující thriller podle best-selleru Jean-Christophera GrangeaRežie: Mathiev KassovitzHrají: Nadja Faves, Dominigue Sanda,

105 minut Vincent Cassel ad.

Vstupné 53,- a 56,- Kč Mládeži od 15-ti letpřístupný

22. srpnastředa NA POKRAJI SLÁVY17.30 hod. Americká komedie. Vyraz si se svou oblíbe-20.00 hod. nou Kapelou. Užij si to. Ale nevěř tomu.

Hudební film oceněný Zlatým glóbem za nejlepší komedii.Režie: Cameron CroweHrají: Billy Crudup, Kate Hudson,

120 minut Jason Lee, Patrick Fugit ad.

Vstupné: 51,- a 54,- Kč Mládeži přístupný

25. srpnasobota PARAELNÍ SVĚTY17.30 hod. Český film - hořká love story. 20.00 hod. Režie: Petr Václav

Hrají: Karel Roden, Lenka Vlasáková, Jitka Schneiderová, Gabriela Škrabáková,

100 min. Marek Daniel ad.

Vstupné: 53,- a 56,- Kč Mládeži od 12-ti letpřístupný

29. srpnastředa MUMIE SE VRACÍ17.30 hod. Americká širokoúhlá hororová komedie. 20.00 hod. ... a s ní i nová dobrodružství.

Režie: Stephen SommersHrají: Brendan Fraser, Rachel Weiszová,

120 minut John Jannah, Fredie Boath ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupný

31

Z evidence obyvatel Městského úřadu v Chlumci n. C.

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci nad Cidlinou:

Z našich řad odešli:

Výročí narození - srpen 2001:85 let

Paní Marie Veselá nar. 19. 8. 1916Fügnerova 316/IV, Chlumec nad Cidlinou

91 let

Paní Anna Kmoníčková nar. 7. 8. 1910Lučice 33

Oběma jubilantům srdečně blahopřejeme!

Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení MěÚ

16. 6. 2001

Pavel Němčanský Chlumec nad CidlinouEva Mařánková Chlumec nad Cidlinou

Zbyněk Novotný Chlumec nad CidlinouPetra Synková Chlumec nad Cidlinou

Vladimír Haltuf Nový BydžovVěra Vejrová Kosičky

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ Chlumec n. C.:

30. 6. 2001

Jiří Oliva Řečany n. L.Pavlína Lauerová Kosice

Radek Majerčin HradčanyJana Rohlíčková Hradčany

Pavel Balhárek ChvaleticeIvana Hloušková Chvaletice

Ing. Petr Tichý PardubiceIng. Ladislava Kučerová Živanice

Ing. Petr Černík Praha 8Jana Horáková Hradec Králové

Vladislav Myška Chlumec nad CidlinouLenka Kyceltová Chlumec nad Cidlinou

7. 7. 2001

Sible Kras ZáhřebRadka Vlasáková Chlumec nad Cidlinou

Ivana Fölklovámatrikářka

Sňatky uzavřené na zámku Karlova Koruna:

Děkujeme všem přátelům a známým za květinové dary a účast při posledním rozloučení dne 20. 6. 2001s panem

Vladimírem BENEŠEM.

Též děkujeme faráři církve Československé husitské panu Tesařovi za důstojné rozloučení a slova útěchy,panu Veselému ze ŠS Chlumec n. C. za vřelá slova, hasičům z Kladrub

a panu Netíkovi za vzorné vypravení pohřbu.

Rodina Benešova a Jelenova

Milan Drobný nar. 1. 5. 2001 Martin Zahálka nar. 10. 6. 2001

Marie Mrázková * 1920 ✝ 29. 5. 2001Leopold Celler * 1929 ✝ 4. 6. 2001Josef Ragula * 1927 ✝ 11. 6. 2001Vladimír Beneš * 1921 ✝ 13. 6. 2001

Kateřina Mrňáková * 1919 ✝ 30. 6. 2001

Ivona Uchytilováevidence obyvatel

32

Austrálie má celkem čtrnáct přírod-ních památek zahrnutých do Sezna-mu UNESCO.

Poslední položkou Seznamu Svě-tového kulturního a přírodního dědic-tví jsou od roku 2000 australské Mod-ré hory - The Greater Blue MoutainsArea. Leží nedaleko Sydney na ploše1,03 milionu hektarů, na mohutně za-lesněné a původní pískovcové tabu-li, v současnosti dotvořené tisíciletouerozí. Hory nejsou horami v pravémslova smyslu, ale hluboká údolí úzkái široká a obnažené skalní stěny spa-dající kolmo do hloubky 100 až 1300

metrů vytvářejí dojem horského ma-sivu. Velká část území je prorostláeukalyptovými lesy, jejichž modravýnádech dal horám jméno. Dvanáctz devadesáti druhů eukalyptů, kterézde rostou, jsou v parku endemické.První zmínka o výpravě do Blue Moun-tains pochází z roku 1813, je o zhru-ba dvacet let po založení trestaneckékolonie v jejich blízkosti. V roce 1815projala oblast 160 km dlouhá silnicea za padesát let železnice, která umož-nila invazi prospektorů, pátrajících ponalezištích zlata, železných rud a uhlí.Dnes jsou Modré hory lázeňskou ob-

lastí s termálními prameny a kouzel-ná přírodní scenerie s řadou vodopá-dů, údolím růžových pískovců GrossValley, nejznámějším pískovcovým ú-tvarem Tři sestry a dalšími pozoruhod-nostmi je předurčena k rekreaci. Parkje domovem mnoha druhů ptáků, mi-mo jiné papoušků a pávů, medvídkakoaly a několika druhů klokanů.

Mi-HLA

Levně střešní oknaa masivní dubové podlahovky.

Tel.: 040 / 692 15 52, 0602 653 294

Ze světa přírodních kulturních památek (zdroj internet)

Řádková inzerce

Humor je boj s lidskou hloupostí. V tom-to boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale ni-kdy v něm nesmíme ustát. Ovšem po-zor na zmýlenou: ten, koho považujemeza blbce, považuje za blbce nás. Jdeo to se nevyvraždit Werich

Dotěrný příbuzný horší než bolavý zubTalmud

Nebu� motykou - všechno k sobě. Bu�pilou - jednou ke mně, jednou k tobě

tadžické přísloví

Panovat se naučíš snadno, vládnoutjen těžko J. W. Goethe

Lepší jeden chlap v domě, než dva naulici Murphyho zákon

Láska propůjčuje své jméno i vztahům,s nimiž má společného asi tolik, co králs králíkem F. de la Rochefoucauld

Když pozoruji, jak jsou lidé zlí, nikdy setomu nedivím, ale často se divím, že senestydí J. Swift

LV

Životní moudra

Děkujeme všem přátelům a známýmza projevy soustrasti, květinové dary

a účast na posledním rozloučenís paní

Věrou PODNECKOU.

Poděkování patří též panu Netíkovia panu Liškovi.

Rodina Podneckých

Děkujeme všem přátelům a známýmza projevy soustrasti, květinové dary

a účast na posledním rozloučenís naším drahým panem

Leopoldem CELLEREM.

dne 8. června 2001

Manželkaa syn s rodinou