Během dvou let má proběhnout geolo-gický výzkum, na jehož konci budoustudie proveditelnosti včetně vizualizaceumístění podzemního i povrchovéhoareálu, studie posouzení dopadů na životníprostředí a žádosti o stanoveníprůzkumných území pro další geologicképráce. Hlavním důvodem pro hledánínových lokalit, které dříve nebyly prefero-vány geology, je možnost získat „vyššíporozumění pro vybudování budoucíhohlubinného úložiště“ vzhledem k existencijaderných elektráren v jejich okolí. Ministrprůmyslu a obchodu Jan Mládek v červenci oznámil, že navrhuje zmrazitgeologické průzkumy na pěti lokalitách,kde naráží na ostrý nesouhlas obcí a jejichobčanů (Čihadlo v okolí Lodhéřova naJindřichohradecku, Magdalena v okolíJistebnice na Táborsku, Březový potokpoblíže Pačejova u Nepomuka, Čertovka v blízkosti Lubence a Hrádek u DolníCerekve na sever od Jihlavy).

Vyhledávání mělo pokračovat jen nalokalitách Horka u Velkého Meziříčí a Kraví hora poblíž Rožné na Žďársku, kdeministr „cítil politickou vůli k úložišti“.

Avšak i starostové obcí v lokalitě Horkanásledně vydali své nesouhlasnéprohlášení a nesouhlas s tímto postupemse ozval i z Kraví hory. Pokud v některé zestávajících sedmi lokalit proběhnou nyníplánované geologické práce, nebudoujejich výsledky plně porovnatelné s výstu-py právě zahajovaného geologickéhovýzkumu u obou jaderných elektráren,protože zde budou práce, pro něž je nutnéstanovit průzkumná území, teprve chystá-ny. Jde také o zcela jiné horninovéprostředí, než jaké bylo až dosudoznačováno za vhodné a dlouhodobě sta-bilní.

Edvard Sequens z Cally řekl:„Nejlepšímřešením by bylo zastavit průzkumy všudetak, aby mohla být nejprve prodiskutovánaa přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovánakritéria, podle kterých bude místo proúložiště vybíráno a také upravena legisla-tiva, zejména přijat zákon posilující právaobcí při výběru úložiště.“

Edvard Sequens, CallaObrázky: polygony ETE jihpolygon EDU západ

Proces vyhledáváníhlubinného úložištějaderného odpadu v České republice vposlední době zažívádramatické momenty.Na sklonku loňskéhoroku starostové šestiobcí v Pošumaví a města Horažďovice podaly žalobu na stát,kterou se brání zahájení geologickýchprůzkumů na jejich území. K žalobám sepostupně připojily obce i z dalších územívytipovaných pro vybudování úložiště.Letos v létě ministr průmyslu Jan Mládeknejprve oznámil, že stát bude dálepokračovat v procesu vyhledávání pouzetam, kde obce žalobu na stát nepodaly.Návrh ministra Mládka však zvedl vlnu nevole v lokalitách Horka a Kraví Hora(obce zde nepodaly žalobu a ke geologic-kým průzkumům se staví relativně vstřícně), a tak vzal pan ministr svá slova zpět a vevýběru zůstává nadále všech sedm lokalit.Již před touto mediální eskapádou ministraMládka však začala Správa úložišť radio-aktivních odpadů prověřovat další místa prouložení jaderného odpadu, a to v okolíjaderných elektráren Temelín a Dukovany.Důvod je jasný – není zde očekáván takovýodpor místních samospráv. Některé obce v okolí Dukovan dokonce již samy projevilyzájem o geologické průzkumy. Hlubinnéúložiště přímo u jedné z našich jadernýchelektráren by preferovala i předsedkyněStátního úřadu jaderné bezpečnosti DanaDrábová, a to za předpokladu, že zdebudou vhodné geologické podmínky.

Cestou nejmenšího odporu veřejnosti sevydali také např. ve Švédsku, kde jsoupřípravy pro vybudování konečnéhoúložiště u jaderné elektrárny Oskarshamn v pokročilé fázi. Otazník nad tím, zda byladána přednost bezpečnosti podloží předpolitickou přijatelností, však zůstává.Stavba ještě není schválena vládou a poslední slovo budou mít místní samo-správy obcí, které mohou uplatnit právoveta. Už se ale neočekávají zásadní kompli-kace a stavba má být zahájena po roce2020. U nás, na rozdíl od Švédska, nejsouobce brány za rovnocenného partnera k jednání. Tuto skutečnost již léta kritizujíobecní samosprávy a spolky v dotčenýchlokalitách. Letos na podzim se 14 obcí a 11spolků sdružilo v platformu, která chceprosadit větší průhlednost při řešení problé-mu a zákonnou možnost hájit zájmy obcí a veřejnosti.

Daniela Magersteinová

Skončí jaderný odpad u Temelína a Dukovan?

Starosta Dřítně Josef Kudrle se vyjádřil, že obecnepřijme žádné zásadní rozhodnutí, dokud nebudeznát jasný názor občanů, jestli má vedení obce dálpokračovat v jednání.

V původních studiích se s okolím elektráren nepočítalo z důvodu dalšího zatížení oblasti. „Tentopřístup byl ale přehodnocen i jinde ve světě, my jsme tedy také přistoupili k prověření tétomožnosti," sdělila Nikol Novotná ze SÚRAO.

Některé obce v okolí Dukovan již samy projevilyzájem o geologické průzkumy.

ZIMA 2016

Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) začala prověřovat další místa pro hlubinnéúložiště vyhořelého jaderného paliva a to jižně od Jaderné elektrárny Temelín a západně odJaderné elektrárny Dukovany. V centru zkoumaného území „ETE – jih“ o ploše 31 km2 se ocitlyobce Dříteň, Libív a Nová Ves, v těsné blízkosti jsou pak obce Jeznice, Chlumec, Velice, Malešice,Kočín a Knín. V ploše území „EDU - západ“ o velikosti 40 km2 pak leží Lipník, Dolní Vilémovice,Zárubice, Ostašov a Klučov mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou.

Již v roce 2014 se k poměrům v Pracovnískupině vyjádřil napříkladbývalý starosta obceNadějkov ing. ZdeněkČerný z lokality Magdaléna.

„Mluvím o názorechsamospráv i občanských iniciativ, na našemúzemí svorných. Podali jsme dostpožadavků a připomínek, třeba i požadavkyposílení pravomoci obcí, nezvyšovánímnožství radioaktivních odpadů (budovánínových jaderných bloků či elektráren),spoření energiemi, pravidelného zvyšovánípodílu obnovitelných zdrojů... To všakvidíme pouze při cestě za hranice našízemě, kterýmkoli směrem, kromě východ-ního. Děsím se toho, že naši vládci sechovají čím dál východněji! Naše poža-davky a protesty jsou vypořádávány takto:házeny do koše. Šlo o energetickou kon-cepci, koncepci nakládání s radioaktivnímiodpady, novelizaci atomového zákona,posílení pravomoci obcí atd. Na jadernouenergetiku máme u nás tedy jiný názor, nežnaši vládci. Jejich způsoby se oproti komu-nistickým časům zjemnily, za své názorynejsme trestáni. Vedou s námi „dialog“- pro-tože to je požadavek Evropy. Za účelem„dialogu“ zřídili tzv. Pracovní skupinu, alejsme v ní vydáváni za nevědomé hlupáky,zdržují nás, chlácholí, ohlupují a lžou nám.Dialog má však podle nich vypadat takto:oni nám řeknou, co je pro nás dobré a myto beze všeho přijmeme. Takže jak semůžeme cítit?“

Jednou ze zemí, kde jsou s vyhledáváním hlubinného úložiště radioaktivního odpadunejdále, je Švédsko. Rozhodovací proces je už ve fázi očekávání konečného stanoviskatamního úřadu pro jadernou bezpečnost (SSM), které má být vydáno v roce 2017.Následně bude záměr projednán a schválen ve vládě. Podle švédských zákonů budou mítale konečné slovo samosprávy obcí, na jejichž katastru má být úložiště postaveno. Obcezde mohou totiž uplatnit právo veta. Vetování se však po letech vyjednávání neočekává.Stavba by měla začít po roce 2020 a trvat by měla zhruba deset let

Švédsko zvolilo pro konečné úložiště lokalitu u jaderné elektrárny

Obce a spolky se spojily proti úložišti,chtějí změnit dosavadní postup státu

Výběr lokality provedený SKB (obdoba naší Správy úložišť radioaktivního odpadu -SÚRAO) ale vyvolává pochybnosti, neboť neproběhl podle předem daných kritérií a řídilse jinými prioritami než dlouhodobou bezpečností úložiště. Kritéria pro výběr lokality seměnila během procesu. Nakonec firma zahájila podrobný průzkum na území dvou obcíOskarshamn a Östhammar v blízkosti jaderné elektrárny. Volbu ovlivnila spíše politickápřijatelnost než geologické parametry lokalit, což vzhledem k časovému horizontu 100tisíc let nelze akceptovat. Navržené místo úložiště se nachází na mořském pobřeží.Podloží je narušeno prasklinou. Vzhledem k poměrně malé hloubce úložiště – 400 metrů– hrozí jeho narušení mořskou vodou, což by mělo vážný dopad především na bentoni-tové pouzdro. (Bentonit je izolant na bázi horniny a používá se pro hydroizolaci v pozem-ních i vodních stavbách). Musíme si proto položit otázku, zda je zvolená lokalitaskutečně nejlepší, jakou má Švédsko k dispozici.

Obce a spolky dotčené přípravou hlu-binného úložiště vyhořelého jadernéhopaliva a dalších vysoce radioaktivníchodpadů a zároveň nespokojené s postupemzodpovědných státních institucí založilyPlatformu proti hlubinnému úložišti jakosvé dobrovolné neziskové společenství.Cílem platformy je prosadit takový způsobhledání řešení problému, který budeotevřený, průhledný a v němž obce aveřejnost budou mít zákony dostatečně

garantované možnosti hájit sv& eacute;oprávněné zájmy. Platforma proti hlubin-nému úložišti jaderného odpadu vsoučasnosti sdružuje pětadvacet obcí nebospolků. Impulsem k jejímu založení bylypoměry v tzv. Pracovní skupině, kterávznikla za podpory státu a má řešit výběrvhodného místa pro vyhořelé palivo.Podle řady obcí Správa úložišť radioak-tivních odpadů nebere připomínky samo-správ v okolí vytipovaných lokalit vážně.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu ve Švédskupostaví u jaderné elektrárny Oskarshamn.

Foto: archiv Jihočeské matky, seminář Bezpečnostjaderných elektráren, březen 2012

Předsedkyně Státního úřadu projadernou bezpečnost Dana Drábovápovažuje vybudování konečného úložištěu jedné z našich jaderných elektráren za dobré řešení. Podmínkou musí býtvhodné podloží.

Zdroj: Jaderný odpad děkujeme, nechceme – č. 1,2/2011, Calla

Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze 4. října 2016, kráceno

Zástupci obcí a spolků založily Platformu proti hlubinnému úložišti. Božejovice, říjen 2016. Foto: archiv Calla

Zdroj: psdialog.cz

ČEZ zanechá Česku provozem svých jaderných elektráren za dobu jejich plánovaného provozu nejméně 4 tisíce tun vysoceradioaktivníhoodpadu. I přes různé experimenty s přepracováním se všeobecně považuje za nejbezpečnější cestu uložení odpadu pod zem. Je však důležité, aby projekt hlubinného úložiště vznikl pouze se souhlasem dotčené veřejnosti a v průkazně bezpečné a stabilní hornině.

Vyhořelé palivo do izolaceVysoceradioaktivní odpad patří mezi jeden z nejnebezpečnějších lidských produktů.

Přímý kontakt s vyhořelým palivem po vyjmutí z reaktoru by člověka ozářil smrtelnoudávkou během několika sekund. I když nebezpečnost použitých palivových tyčí postupněklesá, je třeba zajistit dokonalou izolaci po stovky tisíc let. Česká vláda i další státyprosazují uložení odpadu do zemských hlubin. Místo pro úložiště musí splňovat přísnákritéria:· Je nutné nalézt rozsáhlý masiv horniny neporušené prasklinami a štěrbinami,kde je vyloučeno zemětřesení a která zabezpečí odvod tepla po celou dobu, kdy radio-aktivní odpad bude nebezpečný. Geologové musí vyloučit průniky podzemní vody doúložiště, protože postupná koroze by poškodila kontejnery s odpadem. Proudění podzem-ních vod by pak mohlo vynést radioaktivní a toxické látky na povrch nebo kontaminovatzdroje pitné vody.

Hledání úložiště po ČeskuStát zastoupený Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vede zákopovou

válku s obcemi z lokalit vytipovaných pro budoucí umístění úložiště radioaktivníchodpadů. Obrovskou vlnu odporu vyvolal mezi místními obyvateli způsob výběru lokalitv roce 2003 uskutečněný bez jejich vědomí. Veřejnost i zvolení zástupci v dotčenýchobcích a okolí odmítají požadavek státu, který se na jejich „dvorku“ rozhodl uložitvysoce radioaktivní odpad. Na základě nesouhlasu s postupem státu se v lokalitách odroku 2003 uskutečnilo několik desítek místních referend s průměrnou účastí 73 %. Jejichvýsledkem je jednoznačné „ne“ plánům na úložiště. Místní požadují právospolurozhodovat v procesu, který může nezvratně ovlivnit fungovaní a podobu jejichdomova. Eskalaci napětí mezi obcemi a státem zabrání jen nastavení nových demokra-tických pravidel procesu založených na respektu k názoru obcí a veřejnosti.

Příklady z jiných evropských států dokazují, že možnost práva veta v procesu výběruúložiště může vést k jeho odblokování. Obce by proto měly mít možnost samostatněrozhodnout o trvalém omezení svých vlastnických práv k území, na němž má být úložištěumístěno.

Trvalé úložištěVybudování hlubinného úložiště

pozmění vybraný region na desítkypříštích let. Jde o vážný zásah do životníhoprostředí – jedná se v podstatě o hlubinnýdůl. Bude vybudována rozsáhlá infrastruk-tura v podobě přístupových cest, vedenívysokého napětí a dalších staveb.

Zdroj: www.temelin.czObr. Castor thermal

Monika Machová Wittingerová (Jihočeské matky) a Edvard Sequens (Calla) Foto: archiv Jihočeské matky

V prosinci 2016 vydalo: Jihočeské matky, z.s., Kubatova 6, České Budějovice, 370 04E−mail: jihoceske.matky@ecn.cz

Tel.: +420 603 516 603www.jihoceskematky.czRegistrováno: Ministerstvo kultury ČR, reg.č. MK ČR E 21194

Radioaktivní odpad