2. sv2. svěětovtováá vváálka lka ––ppřřííččiny, vznik, priny, vznik, průůbběěhh

>> NNáástup Hitlera k mocistup Hitlera k moci>> NNěěmecko jako famecko jako faššistickistickáá diktaturadiktatura>> VrcholnVrcholníí nacistinacističčttíí ppřředstaviteledstaviteléé>> Reakce okolnReakce okolníích zemch zemíí>> VVááleleččnnéé konflikty 30.letkonflikty 30.let>> UmUměělci a jejich odpor proti vlci a jejich odpor proti váálcelce>> VypuknutVypuknutíí 2. sv2. svěětovtovéé vváálky. Polsklky. Polskéé tatažženeníí>> SkandinSkandináávskvskéé tatažženeníí>> ZZáápadnpadníí tatažženeníí>> Bitva o BritBitva o Britáániinii>> SevernSeverníí AfrikaAfrika>> BalkBalkáánsknskéé tatažženeníí>> PPřřepadenepadeníí SSSRSSSR>> Vstup USA do vVstup USA do váálkylky>> PPřřelom ve velom ve váálcelce>> DalDalšíší vvááleleččnnéé operace a udoperace a udáálosti roku 1943losti roku 1943>> Invaze Invaze –– otevotevřřeneníí druhdruhéé frontyfronty>> PorPoráážžka faka faššismu v Evropismu v Evropěě>> PorPoráážžka Japonska, konec vka Japonska, konec váálkylky>> Bilance 2. svBilance 2. svěětovtovéé vváálkylky>> VVááleleččnnéé zlozloččinyiny

NNáástup Hitlera k mocistup Hitlera k mociHospodHospodáářřskskáá krize pomohla nacistkrize pomohla nacistůům v Nm v Něěmecku porazit mladou mecku porazit mladou demokraciidemokracii

ZtZtěělesnlesněěnníím nacismu (nacismus = nm nacismu (nacismus = něěmeckmeckáá varianta favarianta faššismu) se stal Adolf ismu) se stal Adolf Hitler. Ve svHitler. Ve svéé knize knize MeinMein KampfKampf (M(Můůj boj) popsal metody i cj boj) popsal metody i cííle svle svéébezohlednbezohlednéé politiky (ovlpolitiky (ovláádnutdnutíí NNěěmecka, zmmecka, změěna na na na řříšíši panuji panujííccíí nad jinými nad jinými ststááty, rasovty, rasováá nadnadřřazenost nazenost něěmeckmeckéého nho náároda nad ostatnroda nad ostatníími atd.)mi atd.)

NSDAP vyhrNSDAP vyhráála volby v roce 1932 se ziskem 37 % hlasla volby v roce 1932 se ziskem 37 % hlasůů. 30.1.1933 je . 30.1.1933 je Hitler jmenovHitler jmenováán n řříšíšským kanclským kanclééřřem. Nechtem. Nechtěěl ale koalici, sml ale koalici, směřěřoval k oval k diktatudiktatuřře. To vedlo k rozpue. To vedlo k rozpuššttěěnníí parlamentu a vypsparlamentu a vypsáánníí nových voleb. Nenových voleb. Nežž k k nim donim doššlo, vypukl 27.2.1933 polo, vypukl 27.2.1933 požžáár r ŘŘíšíšskskéého snho sněěmu (obvinmu (obviněěni komunistni komunistéé) ) Volby se pak konaly v atmosfVolby se pak konaly v atmosfééřře zastrae zastraššovováánníí a obvia obviňňovováánníí. NSDAP z. NSDAP zíískala skala 42 % hlas42 % hlasůů a ve spolupra ve spoluprááci s pravicovými stranami prosadila v ci s pravicovými stranami prosadila v parlamemtuparlamemtuZmocZmocňňovacovacíí zzáákon, dkon, dííky nky něěmu mohl Hitler schvalovat zmu mohl Hitler schvalovat záákony skony sáám. V m. V NNěěmecku zavlmecku zavláádla diktatura. Po smrti prezidenta dla diktatura. Po smrti prezidenta HindenburgaHindenburga se spojila v se spojila v Hitlerových rukou veHitlerových rukou vešškerkeráá moc (kanclmoc (kanclééřř, prezident) Vznikl nový , prezident) Vznikl nový úúřřad ad ––ffüührerhrer (v(vůůdce)dce)

NNěěmecko jako famecko jako faššistickistickáá diktaturadiktatura

ŘŘeeššeneníí hospodhospodáářřskskéé krize krize –– centrcentráálnlněě řříízenzeníí hospodhospodáářřstvstvíí. Pr. Průůmysl byl mysl byl posposíílen stlen stáátntníími zakmi zakáázkami (zbrojnzkami (zbrojníí výroba, stavby silnic a výroba, stavby silnic a žželeznic)eleznic)

OdstranOdstraněěna tedy nezamna tedy nezaměěstnanost, ale za cenu pstnanost, ale za cenu přříípravy Npravy Něěmecka na vmecka na váálkulku

PPřřevýchova nevýchova náároda roda –– mměěla vyrla vyrůůst novst nováá nacisticknacistickáá generace. K tomu slougenerace. K tomu sloužžil il šškolský systkolský systéém a m a ččlenstvlenstvíí v organizaci v organizaci HitlerjugendHitlerjugend

ŽŽididéé byli oznabyli označčeni jako eni jako úúhlavnhlavníí nepnepřříítel. V roce 1935 na nacisticktel. V roce 1935 na nacistickéém sjezdu m sjezdu v Norimberku pv Norimberku přřijaty zijaty záákony na kony na „„ochranu nochranu něěmeckmeckéé krve a ctikrve a cti““ ––tzv. tzv. NorimberskNorimberskéé protiprotižžidovskidovskéé zzáákonykony. Postavily . Postavily ŽŽidy na okraj spoleidy na okraj společčnosti nosti a umoa umožňžňovaly mimo jinovaly mimo jinéé zmocnit se jejich majetku. Vrcholem zmocnit se jejich majetku. Vrcholem ppřředvedvááleleččnnéého pronho pronáásledovsledováánníí ŽŽididůů se stala se stala KKřřiiššťťáálovlováá noc (protinoc (protižžidovský idovský progromprogrom v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v noci z 9. na 10. listopadu 1938 –– 400 p400 přříímých obmých oběěttíí na na žživotech a ivotech a po tpo tééto noci internace 30 000 to noci internace 30 000 ŽŽididůů do koncentrado koncentraččnníích tch tááborborůů))

Reakce okolnReakce okolníích zemch zemííPolitika Politika appeasementuappeasementu (usmi(usmiřřovováánníí a a úústupky Nstupky Něěmecku) zmecku) záápadnpadníích ch velmocvelmocíí (V.Brit(V.Britáánie, Francie) pomohla Hitlerovi. Celý versailleský nie, Francie) pomohla Hitlerovi. Celý versailleský systsystéém se rozpadl, protom se rozpadl, protožže ho nikdo nebyl schopen bre ho nikdo nebyl schopen bráánit. Nnit. Něěmecko mecko vystoupilo v roce 1933 ze Spolevystoupilo v roce 1933 ze Společčnosti nnosti náárodrodůů, od 1935 zavedlo , od 1935 zavedlo brannou povinnost a systematicky budovalo armbrannou povinnost a systematicky budovalo armáádu, v r. 1936 du, v r. 1936 obsadila nobsadila něěmeckmeckáá armarmááda padesda padesáátikilometrovtikilometrovéé demilitarizovandemilitarizovanééppáásmo v Porýnsmo v Porýníí, v tomto roce rovn, v tomto roce rovněžěž nněěmeckmeckáá vlvlááda vypovda vypověědděěla la Rýnský garanRýnský garanččnníí pakt uzavpakt uzavřřený v Locarnu. ený v Locarnu. ZZáápadnpadníí velmoci velmoci nereagovaly, Hitlerova prestinereagovaly, Hitlerova prestižž rostla a Nrostla a Něěmecko se mohlo mecko se mohlo ppřřipravovat na vipravovat na váálkulku

Smlouva NSmlouva Něěmecko a SSSR. 23.8.1939 podepsmecko a SSSR. 23.8.1939 podepsáán sovn sověětskotsko--nněěmecký pakt o nemecký pakt o neúútotoččeneníí (pakt (pakt MolotovMolotov--RibbentropRibbentrop) ) NNěěmecko si mecko si ttíím zajistilo neutralitu SSSR a Sovm zajistilo neutralitu SSSR a Sověětský svaz se vyhnul motský svaz se vyhnul možžnnéému mu vvááleleččnnéému konfliktu s Nmu konfliktu s Něěmeckemmeckem. Sou. Souččááststíí smlouvy byl i tajný smlouvy byl i tajný dodatek, v ndodatek, v něěmmžž si obsi oběě zemzeměě rozdrozděělily lily úúzemzemíí Polska a takPolska a takéé daldalšíšísfsfééry svry svéého vlivuho vlivu

VVááleleččnnéé konflikty 30.letkonflikty 30.letItalskItalskáá intervence do Habeintervence do Habeššee (dne(dneššnníí Etiopie) Etiopie) V roce 1935 pV roce 1935 přřepadla italskepadla italskáá armarmááda bez vyhlda bez vyhlášášeneníí vváálky Habelky Habešš. Boje byly velmi . Boje byly velmi krvavkrvavéé, trvaly necelý rok a dob, trvaly necelý rok a dobřře vyzbrojene vyzbrojenáá italskitalskáá armarmááda v nich porazila stateda v nich porazila stateččnněěbojujbojujííccíí HabeHabeššany. Okupace Habeany. Okupace Habešše uke ukáázala slabost Spolezala slabost Společčnosti nnosti náárodrodůů, kter, kteráánedoknedokáázala na situaci odpovzala na situaci odpovíídajdajííccíím zpm způůsobem reagovat.sobem reagovat.

ObObččanskanskáá vváálka ve lka ve ŠŠpanpaněělskulskuV roce 1936 zvV roce 1936 zvííttěězila ve zila ve ššpanpaněělských volblských volbáách koalice lidovch koalice lidovéé fronty slofronty složženenáá z z republikrepublikáánnůů, socialist, socialistůů a komunista komunistůů. Proti t. Proti tééto vlto vláádděě ststáály pravicovly pravicovéé kruhy v armkruhy v armáádděě, , kterkteréé vyvolaly povstvyvolaly povstáánníí. V jejich . V jejich ččele byly generele byly generáálovlovéé FrancoFranco a Mola. Z povsta Mola. Z povstáánníí se se rozhorozhořřela obela obččanskanskáá vváálka. Na stranu vzboulka. Na stranu vzbouřřencencůů se postavily Nse postavily Něěmecko a Itmecko a Itáálie. Na lie. Na stranu demokraticky zvolenstranu demokraticky zvolenéé vlvláády se nepostavil dy se nepostavil žžáádný stdný stáát. Evropskt. Evropskéé velmoci velmoci hlhláásaly zsaly záásadu neintervence sadu neintervence –– odmodmíítnuttnutíí zasahovat do konfliktu. Pzasahovat do konfliktu. Přřesto do esto do ŠŠpanpaněělska lska ppřřichicháázeli na pomoc dobrovolnzeli na pomoc dobrovolnííci z celci z celéého svho svěěta (interbrigadistta (interbrigadistéé) Po velmi krvavých ) Po velmi krvavých bojbojíích zvch zvííttěězila v roce 1939 armzila v roce 1939 armááda generda generáála la FrancaFranca, který v zemi za, který v zemi začčal budovat al budovat fafaššistickou diktaturu.istickou diktaturu.

ČČíínsko nsko –– japonskjaponskáá vváálkalkaJaponsko vyuJaponsko využžilo obilo obččanskanskéé vváálky v lky v ČČíínněě (1931 (1931 –– 1932) a dobylo významnou oblast 1932) a dobylo významnou oblast MandMandžžusko (severovýchodnusko (severovýchodníí ČČíína) a zna) a zřříídilo zde loutkový stdilo zde loutkový stáát Mandt Mandžžusko. Po usko. Po odmodmíítavtavéé reakci Spolereakci Společčnosti nnosti náárodrodůů Japonsko z organizace vystoupilo a navJaponsko z organizace vystoupilo a naváázalo zalo spojenspojeníí s Ns Něěmeckem. V roce 1937 zameckem. V roce 1937 zaúútotoččili Japonci pili Japonci přříímo na mo na ČČíínu.nu.

UmUměělci a jejich odpor proti vlci a jejich odpor proti váálcelce

ČČáást umst uměěleckleckéého svho svěěta si zata si začčíínnáá uvuvěědomovat, domovat, žže zlu je te zlu je třřeba eba vzdorovat i silouvzdorovat i silou

Karel Karel ČČapek napsal drama apek napsal drama MatkaMatka, kde , kde žžena, kterena, kteráá ztratila celou ztratila celou rodinu, posrodinu, posíílláá poslednposledníího syna bojovat. Dalho syna bojovat. Dalšíší ČČapkovo mimoapkovo mimořřáádndnííprotivprotivááleleččnnéé ddíílo lo BBíílláá nemocnemoc

Charlie Charlie ChaplinChaplin natnatááččíí v tv tééto dobto doběě film s nfilm s náázvem zvem DiktDiktáátortor. Jedn. Jednáá se se o satiru na Hitlerao satiru na Hitlera

OsvobozenOsvobozenéé divadlo (Werich, Voskovec, Jedivadlo (Werich, Voskovec, Ježžek) uvek) uvááddíí protifaprotifaššistickistickééa protiva protivááleleččnnéé hry: hry: Kat a blKat a bláázen, zen, CaesarCaesar, P, Pěěst na okost na oko

VypuknutVypuknutíí 2. sv2. svěětovtovéé vváálkylkyPolskPolskéé tatažženeníí

1.9.1939 zah1.9.1939 zaháájila njila něěmeckmeckáá armarmááda bez vypovda bez vypověězenzeníí vváálky lky úútok na tok na PolskoPolsko

Na situaci reagovaly BritNa situaci reagovaly Britáánie a Francie vstupem do vnie a Francie vstupem do váálky, ale oblky, ale oběězemzeměě byly vojensky nepbyly vojensky nepřřipravenipravenéé

ZaZaččíínnáá vváálka, kterlka, kteréé se se úúččastnastníí 110 milion110 milionůů vojvojáákkůů

Budou uBudou užžity nejmodernity nejmoderněějjšíší zbranzbraněě, v, vččetnetněě zbranzbraníí atomovýchatomových

Tato vTato váálka zmlka změěnila modernnila moderníí dděějiny zjiny záásadnsadníím zpm způůsobem a psobem a půůsobsobíí na na politiku dodnespolitiku dodnes

HlavnHlavníím vinm vinííkem vkem váálky bylo nacisticklky bylo nacistickéé NNěěmecko. Hitler sliboval mecko. Hitler sliboval odplatu za ponodplatu za poníížženeníí (versailleský syst(versailleský systéém) pom) požžadoval pro Nadoval pro Něěmce mce žživotnivotníí prostor (prostor (LebensraumLebensraum) a cht) a chtěěl vytvol vytvořřit it „„nový nový řřáádd““ pro vyvolenpro vyvolenéé

SkandinSkandináávskvskéé tatažženenííCCíílem skandinlem skandináávskvskéé operace bylo zabezpeoperace bylo zabezpeččeneníí doddodáávek vek ššvvéédskdskéé rudy pro nrudy pro něěmeckmeckéé vvááleleččnnéé hospodhospodáářřstvstvíí a a ovlovláádnutdnutíí norských pnorských přříístavstavůů

9.4.1940 zah9.4.1940 zaháájila fajila faššistickistickáá armarmááda da úútok ptok přřes Des Dáánsko, nsko, kterkteréé nekladlo nekladlo žžáádný odpor a hned po dný odpor a hned po úútoku toku kapitulovalo. kapitulovalo.

Norsko vNorsko vššak za pomoci britských a francouzských ak za pomoci britských a francouzských jednotek kladlo houjednotek kladlo houžževnatý odpor a kapitulovalo aevnatý odpor a kapitulovalo ažž v v ččervnu 1940. Potervnu 1940. Potéé zde byla zzde byla zřříízena loutkovzena loutkováá fafaššistickistickáávlvlááda da VidkunaVidkuna QuislingaQuislinga. Norov. Norovéé se vse vššak s okupacak s okupacíínesmnesmíířřili a po celou dobu zde fungovalo silnili a po celou dobu zde fungovalo silnéé hnuthnutííodporu.odporu.

ZZáápadnpadníí tatažženeníí

Hitler nabHitler nab íídl v dl v řřííjnu 1939 Velkjnu 1939 Velk éé BritBrit áánii a Francii mnii a Francii m íír, ale za ponir, ale za poni žžujuj ííccíích ch podmpodm íínek. Po odmnek. Po odm íítnuttnut íí obou velmocobou velmoc íí zazaččali nacistali nacist éé s ps p řříípravami na ppravami na p řřepadenepaden ííFrancie (plFrancie (pl áán pon po ččíítal s tal s úútokem ptokem p řřes neutres neutr áálnln íí Belgii a NizozemBelgii a Nizozem íí))

10.5.1940 zah10.5.1940 zaháájila nacistickjila nacistick áá vojska postup do Nizozemvojska postup do Nizozem íí a Belgie. Nizozemska Belgie. Nizozemsk ááarmarm ááda kapitulovala 15.5.1940 a belgickda kapitulovala 15.5.1940 a belgick áá 28.5.194028.5.1940

ZZáákekeřřnnéé nněěmeckmeck éé úútoky ovlivnily politickou situaci ve Francii a Velktoky ovlivnily politickou situaci ve Francii a Velk éé BritBrit áánii. nii. VrcholnVrcholn íí ppřředstaviteledstavitel éé spojenspojen íí s politikou appeasementu se museli porous politikou appeasementu se museli porou ččet. et. BritskBritsk éého ho NevillaNevilla ChamberlainaChamberlaina nahradil nahradil WinstonWinston ChurchillChurchill a a EdouardaEdouardaDaladieraDaladiera Paul Paul ReynaudReynaud

Do vDo váálky ve Francii se k Nlky ve Francii se k N ěěmecku pmecku p řřidala i Itidala i It áálie. 22.6.1940 francouzsklie. 22.6.1940 francouzsk áá vlvl ááda da kapitulovala. Aby bylo ponkapitulovala. Aby bylo pon íížženeníí co nejvco nejv ěěttšíší , byla kapitulace podeps, byla kapitulace podeps áána na na na stejnstejn éém mm m ííststěě ((CompiegneCompiegne ) a ve stejn) a ve stejn éém vagm vag óónu jako nnu jako n ěěmeckmeck áá kapitulace v kapitulace v roce 1918. Francie byla rozdroce 1918. Francie byla rozd ěělena na 2 lena na 2 ččáásti, severnsti, severn íí a sta st řřednedn íí ččáást zemst zem ěě a cela cel ééatlantickatlantick éé pobpob řřeežžíí okupovalo Nokupovalo N ěěmecko, na jihu vlmecko, na jihu vl áádla kolaborantskdla kolaborantsk áá(p(přřisluhovaisluhova ččsksk áá) vl) vl ááda se sda se s íídlem ve dlem ve VichyVichy . . ČČáást francouzst francouz ůů uprchla do Brituprchla do Brit áánie, nie, kde v kde v ččele s generele s gener áálem Charlesem de lem Charlesem de GaullemGaullem zzáálolo žžilaila HnutHnut íí svobodných svobodných FrancouzFrancouz ůů..

Bitva o BritBitva o BritáániiniiPo porPo poráážžce Francie zce Francie zůůstala Britstala Britáánie proti Nnie proti Něěmecku sama. Hitler namecku sama. Hitler nařříídil pdil přříípravu pravu invaze do Britinvaze do Britáánie. Prvnnie. Prvníím m úúkolem bylo vybudovat pomockolem bylo vybudovat pomocíí LuftwaffeLuftwaffe jasnou nadvljasnou nadvláádu du ve vzduchu. ve vzduchu.

Bitva o BritBitva o Britáánii mnii měěla 3 hlavnla 3 hlavníí ffáázeze1. f1. fááze (10.7. ze (10.7. –– 13.8.1940)13.8.1940) bombardovbombardováánníí ppřříístavstavůů a loda lodíí v kanv kanáálu La lu La MancheManche..2. f2. fááze (13.8. ze (13.8. –– 6.9. 1940)6.9. 1940) úútoky na letitoky na letiššttěě a letecka leteckéé tovtováárny byly pro Brity rny byly pro Brity nejkrizovnejkrizověějjšíší. Anglick. Anglickéé letectvo (RAF) bylo na pokraji vyletectvo (RAF) bylo na pokraji vyččerperpáánníí, letci prov, letci prováádděěli i li i nněěkolik vzletkolik vzletůů denndenněě, ale nepoda, ale nepodařřilo se je pokoilo se je pokořřit. Významnit. Významnéé postavenpostaveníí v RAF mv RAF měěli i li i ččeskosloveneskoslovenššttíí piloti, ktepiloti, kteřříí utekli z protektorutekli z protektoráátu a bojovali proti fatu a bojovali proti faššismu v tismu v tééto linii.to linii.3.f3.fááze (7. ze (7. –– 30.9.1940)30.9.1940) bombardovbombardováánníí civilncivilníích cch cííllůů vvččetnetněě Londýna mLondýna měělo ochromit lo ochromit britský odpor,ale stal se opak. Velký podbritský odpor,ale stal se opak. Velký podííl na tom ml na tom měěl l WinstonWinston ChurchillChurchill, který byl , který byl ddůůrazný odprazný odpůůrce drce dřříívvěějjšíší politiky appeasementu, a vedl Britpolitiky appeasementu, a vedl Britáánii ve smrtelnnii ve smrtelnéé dobdoběě k k tvrdtvrdéému odporu. Ve svmu odporu. Ve svéém slavnm slavnéém projevu slm projevu slííbil brbil bráánnííccíím se Britm se Britůům jen m jen „„krev,dkrev,dřřinu,slzy a pot inu,slzy a pot ““

Hitler byl tak donucen pHitler byl tak donucen přřerueruššit zamýit zamýššlenou invazi a odlolenou invazi a odložžit ji na it ji na neurneurččito. Dosud neporaito. Dosud neporažženenáá nněěmeckmeckáá armarmáádadatak byla poprvtak byla poprvéé poraporažžena. Hlavnena. Hlavníí zzáásluhu na tom msluhu na tom měělo anglicklo anglickééletectvo (RAF) letectvo (RAF) ChurchillChurchillůůvv slavný výrok: slavný výrok:

„„Nikdy tolik lidNikdy tolik lidíí nedlunedlužžilo tak mnoho tak malilo tak mnoho tak maléé skupinskupiněě

SevernSeverníí AfrikaAfrikaVstupem ItVstupem Itáálie do vlie do váálky se konflikt plky se konflikt přřenesl na dalenesl na dalšíšíkontinent kontinent –– AfrikuAfriku

PPřři i úútoku na Egypt vtoku na Egypt vššak byla italskak byla italskáá vojska poravojska poražžena od ena od BritBritůů. Ti voj. Ti vojááky zajali a obsadili nejlepky zajali a obsadili nejlepšíší africkou africkou pevnost pevnost –– TobrTobrúúkk

Na pomoc ItNa pomoc Itáálii muselo Nlii muselo Něěmecko, vyslalo jednotky Afrika mecko, vyslalo jednotky Afrika KorbsKorbs, kter, kteréé mměěly porazit Brity. Po poly porazit Brity. Po poččááteteččnníích ch úúspspěěšíších ch byl vbyl vššak postup Afrika ak postup Afrika KorbsKorbs zastaven a rozdrcen.zastaven a rozdrcen.

Touto porTouto poráážžkou ztratilo Nkou ztratilo Něěmecko spolu s Itmecko spolu s Itááliliíí nadnaděěji na ji na vvííttěězstvzstvíí v severnv severníí AfriceAfrice

BalkBalkáánsknskéé tatažženenííItalskItalskáá armarmááda napadla da napadla ŘŘecko, ale ecko, ale úútok byl nejenom tok byl nejenom odraodražžen, ale italsken, ale italskáá vojska byla zatlavojska byla zatlaččena hluboko do ena hluboko do AlbAlbáánienie

NNěěmecko tak muselo svmecko tak muselo svéému spojenci opmu spojenci opěět na pomoc. K t na pomoc. K NNěěmecku se pmecku se přřipojilo i Rumunsko, Maipojilo i Rumunsko, Maďďarsko a arsko a Bulharsko, kterBulharsko, kteréé se pak staly nse pak staly něěmeckými spojenci.meckými spojenci.

ÚÚtok na tok na ŘŘecko a Jugoslecko a Jugosláávii zavii začčal 6.4.1941 a kral 6.4.1941 a kráátce na to tce na to oboběě zemzeměě kapitulovaly.kapitulovaly.

V obsazených zemV obsazených zemíích byl silný partyzch byl silný partyzáánský odpor, nský odpor, zejmzejmééna v Jugoslna v Jugosláávii byla celvii byla celáá partyzpartyzáánsknskáá armarmááda da vedenvedenáá JosipemJosipem BrozBroz--TitemTitem

PPřřepadenepadeníí SSSRSSSRPlPláán pn přřepadenepadeníí SSSR (plSSSR (pláán Barbarossa) byl realizovn Barbarossa) byl realizováán 22.6.1941. Jednalo se o n 22.6.1941. Jednalo se o nejvnejvěěttšíší vvááleleččnou akci 2. svnou akci 2. svěětovtovéé vváálky. Proti Sovlky. Proti Sověětsktskéému svazu mu svazu úútotoččila vojska z ila vojska z NNěěmecka, Itmecka, Itáálie, Malie, Maďďarska, Finska, Chorvatska, Slovenska a arska, Finska, Chorvatska, Slovenska a ŠŠpanpaněělska.lska.

PoPoččááteteččnníí rychlý postup farychlý postup faššistickistickéé armarmáády byl ovlivndy byl ovlivněěn hrubými Stalinovými chybami. n hrubými Stalinovými chybami. Jednak Stalin podcenil zpravodajskJednak Stalin podcenil zpravodajskéé informace o ninformace o něěmeckmeckéém m úútoku a dtoku a dáále provedl le provedl ppřředtedtíím ve velenm ve veleníí armarmáády rozsdy rozsááhlhléé politickpolitickéé ččistky a jednotky Rudistky a jednotky Rudéé armarmáády byly bez dy byly bez zkuzkuššených velitelených velitelůů..

PPřřes tato poes tato poččááteteččnníí vvííttěězstvzstvíí nedoknedokáázala fazala faššistickistickáá vojska uskutevojska uskuteččnit plnit pláán bleskovn bleskovéévváálky a Rudlky a Rudáá armarmááda se dokda se dokáázala vzchopit. Stalin vyhlzala vzchopit. Stalin vyhláásil Velkou vlasteneckou sil Velkou vlasteneckou vváálku. Tato výzva mlku. Tato výzva měěla velký ohlas u drtivla velký ohlas u drtivéé vvěěttššiny soviny sověětských lidtských lidíí. N. Něěmci poumci použžíívali vali nejkrutnejkrutěějjšíší metody metody –– vyvravyvražďžďovali civilnovali civilníí obyvatelstvo a vypalovali vesnice. Jejich obyvatelstvo a vypalovali vesnice. Jejich bezohledný postup vbezohledný postup vššak vak vííce stmeloval sovce stmeloval sověětsktskéé obyvatelstvo k odporu.obyvatelstvo k odporu.

S postupujS postupujííccíí zimou dochzimou docháázelo k vyzelo k vyččerperpáánníí fafaššistických jednotek. Nistických jednotek. Něěmci sice dosmci sice dosááhli hli prvnprvníího cho cííle Leningradu, ale na jeho dobytle Leningradu, ale na jeho dobytíí uužž nemneměěli sli síílu. Zalu. Začčala blokala blokááda, kterda, kteráátrvala 900 dntrvala 900 dníí (blok(blokáádděě provprováázenzenéé krutým hladem bylo vystaveno 2,5 milionkrutým hladem bylo vystaveno 2,5 milionůůobyvatel, z toho 400 000 dobyvatel, z toho 400 000 děěttíí) N) Něěmci proto soustmci proto soustřředili sedili sííly na rozhodujly na rozhodujííccíí úúder der –– na na Moskvu. Probojovali se 20 km od Moskvy, ale 6.12.1941 pMoskvu. Probojovali se 20 km od Moskvy, ale 6.12.1941 přřeeššla Rudla Rudáá armarmááda do da do protiprotiúútoku a Ntoku a Něěmci po velkých ztrmci po velkých ztrááttáách ustoupily ach ustoupily ažž o 200 km. Byla to prvno 200 km. Byla to prvníí porporáážžka ka nněěmeckých pozemnmeckých pozemníích jednotek.ch jednotek.

Vstup USA do vVstup USA do váálkylky

Americký prezident Roosevelt poAmerický prezident Roosevelt poččíítal se vstupem do vtal se vstupem do váálky, ale prvnlky, ale prvnííúúder Japonska zastihl USA nepder Japonska zastihl USA nepřřipravenipravenéé. 7.12.1941 napadla . 7.12.1941 napadla japonskjaponskáá letadla zletadla záákladnu na Havaji kladnu na Havaji PearlPearl HarborHarbor s cs cíílem vylem vyřřadit adit americkamerickéé vvááleleččnnéé loloďďstvo. Nstvo. Náálet byl neobylet byl neobyččejnejněě ppřřekvapivý a ekvapivý a úúspspěěššný, ale nesplnil zcela svný, ale nesplnil zcela svůůj j úúččel. Japoncel. Japoncůům m ššlo plo přředevedevšíším o m o znizniččeneníí letadlových lodletadlových lodíí, ale ty v dob, ale ty v doběě úútoku v ptoku v přříístavistaviššti nebyly. ti nebyly. JeJeššttěě ttééhohožž dne vystoupil Roosevelt v Kongresu, oznadne vystoupil Roosevelt v Kongresu, označčil 7.12.1941 il 7.12.1941 jako jako „„den hanbyden hanby““ a Kongres odsouhlasil a Kongres odsouhlasil vyhlvyhlášášeneníí vváálky Japonsku a lky Japonsku a nnááslednsledněě i Ni Něěmecku a Itmecku a Itáálii.lii.

Japonsko se chystalo zniJaponsko se chystalo zniččit zbytek americkit zbytek americkéého nho náámomořřnictva. K nictva. K rozhodujrozhodujííccíímu boji domu boji doššlo 3.lo 3.–– 6.6.1942 6.6.1942 u ostrova u ostrova MidwayMidway. P. Přřes es japonskou pjaponskou přřesilu skonesilu skonččila bitva jejich drtivou porila bitva jejich drtivou poráážžkou. Od tkou. Od tééto to doby ztratilo Japonsko ve vdoby ztratilo Japonsko ve váálce s USA iniciativu.lce s USA iniciativu.

PPřřelom ve velom ve váálcelceVytvoVytvořřeneníí protihitlerovskprotihitlerovskéé koalice: koalice: AtlantickAtlantickáá chartacharta –– 14.8.1941 14.8.1941 Roosevelt + Roosevelt + ChurchillChurchill, v z, v záářříí 1941 se k tomuto dokumentu p1941 se k tomuto dokumentu přřididáávvááSSSR (SSSR („„velkvelkáá trojkatrojka““ Stalin, Stalin, ChurchillChurchill, Roosevelt), Roosevelt)

Bitva u StalingraduBitva u Stalingradu (nejv(nejvěěttšíší bitva 2.svbitva 2.svěětovtovéé vváálky) Nlky) Něěmecký mecký úútok tok zahzaháájen 12.9.1942 (armjen 12.9.1942 (armááda da vonvon PaulusePauluse) bojovalo se o ka) bojovalo se o kažždý ddý důům, m, 19.11.1942 za19.11.1942 začčala ruskala ruskáá protiofenzprotiofenzííva, kterva, kteráá uzavuzavřřela ve ela ve „„stalingradskstalingradskéém kotlim kotli““ 250 000 n250 000 něěmeckých vojmeckých vojáákkůů. Ti se sice za . Ti se sice za sevsevřřeneníí jeješšttěě mohli dostat, ale Hitler to z prestimohli dostat, ale Hitler to z prestižžnníích dch důůvodvodůů zakzakáázal. zal. A tak 31.1.1943 musel A tak 31.1.1943 musel PaulusPaulus kapitulovat. Touto bitvou padl mýtus o kapitulovat. Touto bitvou padl mýtus o neporazitelnostineporazitelnosti wermachtuwermachtu

Bitva u Bitva u KurskaKurska (5.7.(5.7.--27.7.1943) N27.7.1943) Něěmeckmeckáá armarmááda se jeda se ješšttěě snasnažžila o ila o odvetu za porodvetu za poráážžku u Stalingradu, ale ku u Stalingradu, ale úútok postrtok postráádal pdal přřekvapenekvapeníí a a byl odrabyl odražžen. Od ten. Od tééto doby pto doby přřeeššla Rudla Rudáá armarmááda na celda na celéé frontfrontěě do do ofenzivy a udrofenzivy a udržžela ji do konce vela ji do konce váálky. V rlky. V ráámci kurskmci kurskéé operace se operace se odehrodehráála nejvla nejvěěttšíší tankovtankováá bitva 2.svbitva 2.svěětovtovéé vváálky u lky u ProchorovkyProchorovky

DalDalšíší vvááleleččnnéé operace a udoperace a udáálosti losti roku 1943roku 1943

Kapitulace ItKapitulace Itáálie: v lie: v ččervenci 1943 se spojeneckervenci 1943 se spojeneckéé jednotky vylodily na Sicjednotky vylodily na Sicíílii a lii a v jiv jižžnníí ItItáálii. Postup tlii. Postup těěchto vojsk vedl ke svrchto vojsk vedl ke svržženeníí fafaššistickistickéého reho režžimu B. imu B. MussolinihoMussoliniho. It. Itáálie pak vyhlalie pak vyhlaššuje Nuje Něěmecku vmecku váálku. Nlku. Něěmeckmeckáá armarmááda pak da pak reaguje treaguje tíím, m, žže se opevne se opevníí v severnv severníí a sta střřednedníí ččáásti Itsti Itáálielie

Bitva u Bitva u GuadalcanaluGuadalcanalu (ostrov na (ostrov na ŠŠalomounových ostrovech) Bitva probalomounových ostrovech) Bitva probííhala hala od srpna 1942 do od srpna 1942 do úúnora 1943 a skonnora 1943 a skonččila porila poráážžkou Japonska. Vkou Japonska. VííttěěznznééSpojenSpojenéé ststááty tak zasadily Japonsku prvnty tak zasadily Japonsku prvníí porporáážžku na pevninku na pevniněě, z, zíískaly skaly definitivndefinitivněě iniciativu a rovniniciativu a rovněžěž tato bitva znamenala ptato bitva znamenala přřelom ve velom ve váálce v lce v TichomoTichomořříí

TeherTeheráánsknskáá konference konference -- prosinec 1943 prosinec 1943 –– TeherTeheráán (Irn (Iráán) n) –– 1.konference 1.konference „„velkvelkéé trojkytrojky““ (Roosevelt, Stalin, (Roosevelt, Stalin, ChurchillChurchill) Co bylo dojedn) Co bylo dojednááno? V.Britno? V.Britáánie a nie a USA se zavazujUSA se zavazujíí uskuteuskuteččnit Invazi do Francie nejpozdnit Invazi do Francie nejpozděěji do kvji do kvěětna 1944. tna 1944. SovSověětský svaz se zavazuje, tský svaz se zavazuje, žže po pore po poráážžce Nce Něěmecka vyhlmecka vyhláássíí vváálku lku Japonsku. ZJaponsku. Záároveroveňň na tna tééto konferenci pto konferenci přředstaviteledstavitelůů velmocvelmocíí byla pbyla přřijata ijata deklarace o spoledeklarace o společčnnéém postupu proti Nm postupu proti Něěmeckumecku

Invaze Invaze –– otevotevřřeneníí druhdruhéé frontyfrontyOperace byla zahOperace byla zaháájena pod vedenjena pod vedeníím generm generáála la EisenhoweraEisenhowera dne 6.6.1944 dne 6.6.1944 --vylodvyloděěnníí v zv záápadnpadnííEvropEvropěě bylo velmi slobylo velmi složžititéé, proto bylo nutn, proto bylo nutnéévycvivycviččit velkit velkéé mnomnožžstvstvíí vojvojáákkůů (celkem 3 miliony) (celkem 3 miliony) VylodVyloděěnníí spojencspojencůů se uskutese uskuteččnilo v Normandii, a nilo v Normandii, a ne v Calais, kde je Nne v Calais, kde je Něěmci omci oččekekáávali. Souvali. Souččasnasněě s s vylodvyloděěnníím v Normandii se vylodila spojeneckm v Normandii se vylodila spojeneckáávojska i v jivojska i v jižžnníí Francii a nFrancii a něěmeckmeckáá obrana, obrana, ttíísnsněěnnáá ze dvou stran, se rozpadla. 25.8.1944 ze dvou stran, se rozpadla. 25.8.1944 byla osvobozena Pabyla osvobozena Pařříížž

PorPoráážžka faka faššismu v Evropismu v EvropěěJaltskJaltskáá konferencekonference ((úúnor 1945) nor 1945) –– setksetkáánníí VelkVelkéé trojky (Stalin,Roosevelt,trojky (Stalin,Roosevelt,ChurchillChurchill) na ) na JaltJaltěě (SSSR) Z(SSSR) Záávvěěry: zniry: zniččeneníí fafaššismu, uspoismu, uspořřááddáánníí povpovááleleččných pomných poměěrrůů v Nv Něěmecku a mecku a SSSR se zavSSSR se zaváázal, zal, žže po kapitulaci Ne po kapitulaci Něěmecka vstoupmecka vstoupíí do vdo váálky s Japonskemlky s Japonskem

PoPoččáátek roku 1945 tek roku 1945 –– velkvelkáá ofenziva Rudofenziva Rudéé armarmáády na východndy na východníí frontfrontěě a rovna rovněžěžúúspspěěššnnéé tatažženeníí SpojencSpojencůů na Zna Záápadpaděě

30.4.1945 Hitler sp30.4.1945 Hitler spááchal sebevrachal sebevražždu (druhý fadu (druhý faššistický diktistický diktáátor tor MussoliniMussolini jeješšttěě ppřředtedtíím m popraven italskými partyzpopraven italskými partyzáány)ny)

7.5.1945 podepsali N7.5.1945 podepsali Něěmci bezpodmmci bezpodmííneneččnou kapitulaci vnou kapitulaci vůčůči vi vššem spojencem spojencůům v m v severofrancouzskseverofrancouzskéé RemeRemešši. Na Stalini. Na Stalinůův pov požžadavek byla kapitulace podepsadavek byla kapitulace podepsáána jena ješšttěějednou 8.5. 1945. Tento den se povajednou 8.5. 1945. Tento den se považžuje za konec vuje za konec váálky v Evroplky v Evropěě, p, přřestoestožže boje e boje pokrapokraččovaly jeovaly ješšttěě potpotéé..

PostupimskPostupimskáá konference konference -- llééto 1945 to 1945 -- politickpolitickéé ukonukonččeneníí 2. sv2. svěětovtovéé vváálky lky ––3. sch3. schůůzka zka nejvynejvyššíšších pch přředstaviteledstavitelůů SSSR, VB, USA v Postupimi (pSSSR, VB, USA v Postupimi (přředmedměěststíí BerlBerlíína) Novna) Novééslosložženeníí ppřředstaviteledstavitelůů: za USA nový prezident : za USA nový prezident HarryHarry TrumanTruman, za VB jedn, za VB jednáánníí zazaččal al ChurchillChurchill, ale v pr, ale v průůbběěhu byl vysthu byl vystřřííddáán novn nověě zvoleným ministerským pzvoleným ministerským přředsedou edsedou --ClementClement AttleeAttlee, SSSR beze zm, SSSR beze změěny ny –– Stalin. ZStalin. Záávvěěry: o porary: o poražženenéém Nm Něěmecku mecku –– vymýtit vymýtit kokořřeny faeny faššismu, rozpustit armismu, rozpustit armáádu, potrestat vdu, potrestat vááleleččnnéé zlozloččince a uskuteince a uskuteččnit nit demokratizaci stdemokratizaci stáátu. Dtu. Dáále stanovena výle stanovena výšše reparace reparacíí, hranice a rozd, hranice a rozděělenleníí NNěěmecka do mecka do 4 okupa4 okupaččnníích zch zóón pod kontrolou USA, SSSR, VB, Francie. Zn pod kontrolou USA, SSSR, VB, Francie. Záároveroveňň tato konference tato konference rozhodla o odsunu nrozhodla o odsunu něěmeckmeckéého obyvatelstva z Polska, Maho obyvatelstva z Polska, Maďďarska, arska, ČČeskoslovenskaeskoslovenska

PorPoráážžka Japonska, konec vka Japonska, konec váálkylkyŘŘííjen 1944 jen 1944 –– JaponskJaponskáá porporáážžka u ostrova ka u ostrova LeyteLeyte. Nepomohlo ani nasazen. Nepomohlo ani nasazenííjaponských pilotjaponských pilotůů –– sebevrahsebevrahůů (kamikadze)(kamikadze)

JaponskJaponskáá vlvlááda vda vššak stak stáále ale ažž do do ččervence 1945 odmervence 1945 odmíítala kapitulovat. tala kapitulovat. AmeriAmeriččananéé pak reagovali svrpak reagovali svržženeníím atomových bomb 6. a 9.8.1945 na m atomových bomb 6. a 9.8.1945 na HiroHiroššimu a Nagasaki. Bezohledný imu a Nagasaki. Bezohledný úútok na nevojensktok na nevojenskéé ccííle zabil 100 000 le zabil 100 000 civilistcivilistůů. Mnoz. Mnozíí daldalšíší postupnpostupněě umumíírali na nemoci z ozrali na nemoci z ozáářřeneníí

DvojDvojíí zzáámměěr atomovr atomovéého ho úútoku USA: jednak neprotahovat vtoku USA: jednak neprotahovat vááleleččnnéé boje s boje s Japonskem, ale takJaponskem, ale takéé demonstrovat pdemonstrovat přřed celým sved celým svěětem a zvltem a zvlášášttěě ppřřed SSSR ed SSSR svoji ssvoji síílu.lu.

8. srpna 1945 vstupuje do v8. srpna 1945 vstupuje do váálky SSSR (blky SSSR (běěhem krhem kráátktkéé doby znidoby zniččil il milionovou japonskou armmilionovou japonskou armáádu v Manddu v Mandžžusku)usku)

2. z2. záářříí 1945 podepisuje japonský c1945 podepisuje japonský cíísasařř HirohitoHirohito bezpodmbezpodmííneneččnou kapitulaci nou kapitulaci Japonska. TJaponska. Tíím byl poram byl poražžen faen faššismus i v Asii a 2. svismus i v Asii a 2. svěětovtováá vváálka skonlka skonččilaila

Bilance 2. svBilance 2. svěětovtovéé vváálkylkyÚÚččast 70 zemast 70 zemíí, do vojensk, do vojenskéé sluslužžby povolby povolááno 110 mil. osob, zahynulo vno 110 mil. osob, zahynulo vííce nece nežž 50 50 mil.lidmil.lidíí, 35 mil.bylo ran, 35 mil.bylo raněěno. no.

Nejednalo se jen o obNejednalo se jen o oběěti, vti, váálka poznamenala i lka poznamenala i žživoty tivoty těěch, ktech, kteřříí ppřřeežžili.ili.

Odhad veOdhad vešškerých nkerých náákladkladůů na pna přříípravu i vedenpravu i vedeníí vváálky: 4 bililky: 4 bilióóny dolarny dolarůů. .

CelkovCelkověě nejvnejvííce zasace zasažženou zemenou zemíí byl Sovbyl Sověětský svaztský svaz

Po vPo váálce se vytvolce se vytvořřilo novilo novéé rozdrozděělenleníí svsvěěta. SSSR si vytvota. SSSR si vytvořřil imperiil imperiáálnlníí blok ze zemblok ze zemííosvobozených Rudou armosvobozených Rudou armáádou (dou (výchdnvýchdníí a sta střřednedníí Evropa vEvropa včč. . ČČSR) ZSR) Záápadnpadníí svsvěět t respektoval novrespektoval novéého vho vůůdce dce –– USA. Ostrý konflikt tUSA. Ostrý konflikt těěchto supervelmocchto supervelmocíí vedl ke vedl ke studenstudenéé vváálcelce

ObOběěti hlavnti hlavníích bojujch bojujííccíích zemch zemíí v letech 1939 v letech 1939 -- 19451945

375 375 tis.tis.

400 400 tis.tis.

500 500 tis.tis.

560 560 tis.tis.

650 650 tis.tis.

1,7 1,7 mil.mil.

2,5 2,5 mil.mil.

6 6 mil.mil.

6,5 6,5 mil.mil.

28 28 mil.mil.

V. Brit.V. Brit.USAUSAItItáálielieŘŘeckoeckoFrancieFrancieJugoslJugosl ..Japon.Japon.PolskoPolskoNNěěmec.mec.SSSRSSSR

VrcholnVrcholníí nacistinacističčttíí ppřředstaviteledstavitelééAdolf HitlerAdolf Hitler –– narozen v Rakousku narozen v Rakousku –– Uhersku, mlUhersku, mlááddíí proprožžil ve Vil ve Víídni, dni, žživil se jako ivil se jako malmalíířř pokojpokojůů a a ččalounalouníík. k. ÚÚččastnastníík 1.svk 1.svěětovtovéé vváálky. Prvnlky. Prvníí pokus o ppokus o přřevzetevzetíí moci mu moci mu nevynevyššel, odsouzen na 5 let, ale po 6 mel, odsouzen na 5 let, ale po 6 měěssííccíích propuch propuššttěěn. Ve vn. Ve věězenzeníí napsal knihu napsal knihu MeinMein KampfKampf. Ovl. Ovláádl NSDAP, po volbdl NSDAP, po volbáách se stal ch se stal řříšíšským kanclským kanclééřřem a vybudoval v em a vybudoval v NNěěmecku nacistickou diktaturu. Na konci vmecku nacistickou diktaturu. Na konci váálky splky spááchal sebevrachal sebevražždu.du.Herman Herman GGööringring –– podpodííl na vzniku Gestapa (nacistickl na vzniku Gestapa (nacistickáá politickpolitickáá policie) a spolicie) a sííttěěkoncentrakoncentraččnníích tch tááborborůů. Od roku 1935 velitel n. Od roku 1935 velitel něěmeckmeckéého letectva (ho letectva (LuftwaffeLuftwaffe) Po v) Po váálce lce odsouzen Norimberským tribunodsouzen Norimberským tribunáálem k trestu smrti. Tlem k trestu smrti. Těěsnsněě ppřřed popravou sped popravou spááchal chal sebevrasebevražžduduHeinrich Heinrich HimmlerHimmler –– velitel SS (ozbrojenvelitel SS (ozbrojenáá slosložžka NSDAP) Gestapa i koncentraka NSDAP) Gestapa i koncentraččnníích ch ttááborborůů. Po zadr. Po zadržženeníí AmeriAmeriččany spany spááchal sebevrachal sebevražždu.du.Josef Josef GoebbelsGoebbels –– ministr propagandy. Pod svou kontrolou mministr propagandy. Pod svou kontrolou měěl kulturu, tisk, rozhlas i l kulturu, tisk, rozhlas i film. Na konci vfilm. Na konci váálky splky spááchal sebevrachal sebevražždu i se svou du i se svou žženou a enou a ššesti desti děětmi.tmi.Rudolf Rudolf HessHess –– osobnosobníí tajemntajemníík Hitlera. Podk Hitlera. Podíílel se na Norimberských zlel se na Norimberských záákonech. V konech. V roce 1941 odletroce 1941 odletěěl na vlastnl na vlastníí ppěěst do V. Britst do V. Britáánie zprostnie zprostřředkovat medkovat míír. Byl vr. Byl vššak uvak uvěěznzněěn n a Norimberským procesem odsouzen na doa Norimberským procesem odsouzen na dožživotivotíí jako vjako vááleleččný zloný zloččinec. Ve vinec. Ve věězenzeníí v v r. 1987 spr. 1987 spááchal sebevrachal sebevražždu.du.JoachimJoachim vonvon RibbentropRibbentrop –– ministr zahraniministr zahraniččíí, pod, podíílel se na lel se na úútoku na Polsko a na toku na Polsko a na daldalšíších vch vááleleččných operacných operacíích. Odsouzen Norimberským tribunch. Odsouzen Norimberským tribunáálem k trestu smrti a lem k trestu smrti a popravenpopravenReinhardReinhard HeydrichHeydrich –– tvtvůůrce nacistickrce nacistickéé vyhlazovacvyhlazovacíí politiky, zastupujpolitiky, zastupujííccíí řříšíšský ský protektor v protektor v ČČechecháách a na Moravch a na Moravěě. Byl zabit . Byl zabit ČČeskoslovenskými výsadkeskoslovenskými výsadkáářřii

VVááleleččnnéé zlozloččinyinyHolokaustHolokaust –– program likvidace veprogram likvidace vešškerkeréého ho žžidovskidovskéého obyvatelstva Evropy (1942 se ho obyvatelstva Evropy (1942 se konala konference ve konala konference ve WanseeWansee. Zde . Zde ReinhardReinhard HeydrichHeydrich rozpracoval tento program)rozpracoval tento program)

Byla vybudovByla vybudováána sna sííťť vyhlazovacvyhlazovacíích tch tááborborůů. . ŽŽididéé byli soustbyli soustřřededěěni buni buďď ve vyve vyččlenleněěných ných ččtvrttvrtíích mch měěst st –– ghettech (nejvghettech (nejvěěttšíší ve Varve Varššavavěě) nebo v koncentra) nebo v koncentraččnníích tch tááborech (u nborech (u náás s TerezTerezíín) Odtud pak transport do vyhlazovacn) Odtud pak transport do vyhlazovacíích tch tááborborůů (nejv(nejvěěttšíší OsvOsvěětim tim –– zahynulo zahynulo zde 1,5 mil.lidzde 1,5 mil.lidíí) kde bylo prov) kde bylo prováádděěno hromadnno hromadnéé vravražždděěnníí v plynových komorv plynových komoráách za ch za pomocpomocíí Cyklonu B.Cyklonu B.

PPřřííslusluššnnííci protifaci protifaššistickistickéého odboje konho odboje konččili buili buďď hned na popravihned na popraviššttíích, nebo v ch, nebo v koncentrakoncentraččnníích tch tááborech (Mauthausen, borech (Mauthausen, SachsenhauzenSachsenhauzen, Buchenwald, , Buchenwald, DachauDachau atd.)atd.)

Pro vPro vááleleččnnéé zlozloččince byl zince byl zřříízen Mezinzen Mezináárodnrodníí vojenský tribunvojenský tribunáál v Norimberku. Proces l v Norimberku. Proces se konal na pse konal na přřelomu let 1945 a 1946. Obelomu let 1945 a 1946. Obžžalovalovááno 24 nejvyno 24 nejvyššíšších nacistických ch nacistických ppřředstaviteledstavitelůů ze 4 zloze 4 zloččininůů: spiknut: spiknutíí proti mproti mííru, zloru, zloččiny proti miny proti mííru, vru, vááleleččnnéé zlozloččiny a iny a zlozloččiny proti lidskosti. K iny proti lidskosti. K trstutrstu smrti odsouzeno 12 nacistsmrti odsouzeno 12 nacistůů, 3 na do, 3 na dožživotivotíí, 2 na 20 let, 1 , 2 na 20 let, 1 na 15 let, 3 zprona 15 let, 3 zproššttěěni obni obžžaloby. Podobný proces se konal i v Tokiu, kde bylo aloby. Podobný proces se konal i v Tokiu, kde bylo odsouzeno k trestu smrti 12 osob a 14 dostalo doodsouzeno k trestu smrti 12 osob a 14 dostalo dožživotnivotníí tresty.tresty.