3 / 2017 Společenství

- 1 -

Společenství

3/17

Svatodušní

„Kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ (2Kor 3,17)

OBSAH:

POŘAD BOHOSLUŽEB O PRÁZDNINÁCH……………………………...……..2

NOC KOSTELŮ……………………………………………………………………..4

ROZLOUČENÍ PANA MILANA SMEJKALA…………………………………9

WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: WWW.FARNOSTHAVIROV.CZ Email: casopis.spolecenstvi@centrum.cz

Časopis Společenství je zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK CR E

15005. Vychází v Havířově, nepravidelně 6x ročně. Vydavatelem je Římskokatolická farnost

Havířov, ICO:45215618, 736 01 Havířov, Farská 2. Neprodejné. Příspěvky lze odevzdat ve farní

knihovně, zaslat na adresu Společenství, Farní úřad, Farská 2, 73601 Havířov, nebo na mail:

casopis.spolecenstvi@centrum.cz. Uzávěrka dalšího čísla: 6. 8. 2017 Tisk: Tiskárna Kleinwächter,

Čs.armády 2233, Frýdek-Místek

3 / 2017 Společenství

- 2 -

Milí farníci.

Toto Společenství dostáváte v den slavnosti Seslání Ducha Svatého, což je druhý vrchol

Velikonoc a také jejich zakončení. A tak se nabízí otázka: jak jsme je prožili? Tou otázkou

nechci nikomu hrabat ve svědomí a vzbuzovat výčitky, kolik jsme zanedbali růženců a

otčenášů apod. Myslím, že to o Velikonocích není to hlavní.

Celou postní dobu nás letos texty nedělního Božího slova připravovaly na obnovu křtu,

kterou jsme vykonali o velikonoční vigilii. Tam jsme si znovu mohli uvědomit, jak velkou

máme důstojnost: jsme děti Boží. Toto synovství (dcerovství) ale působí v nás Duch

Svatý tím, že zapojuje naše lidství do lidství vzkříšeného Krista. Duch Svatý je totiž láska

mezi Otcem a Synem, láska, která nás přitahuje k Bohu.

Duch Svatý není něco, ale někdo: Je to živá božská osoba. Jedno z pokušení naší doby, kdy

se tolik mluví o různých energiích, je představovat si Ducha Svatého jako pozitivní energii,

jako teplo či jiný příjemný pocit nebo jako pohonnou hmotu křesťanského života. Duch ale

není žádný duchovní benzín ani jen vítr, který občas zaduje do plachet, ani posvátný pták.

Duch Svatý je osoba, se kterou máme žít v úzkém osobním vztahu jako s blízkým přítelem.

A prosíme-li o Ducha Svatého, pak bychom měli vědět, že s ním musíme jednat jako s oso-

bou, nemůžeme s ním manipulovat. Ani on s námi nemanipuluje, čeká, až ho pozveme – ctí

naši svobod.

Energii nelze zarmoutit. Ale Písmo říká, že je možné zarmucovat Ducha Svatého, tak jako

můžeme zarmoutit partnera nebo přítele – tím, že nedáváme prostor jeho lásce.

Nechme se jím o letošních Letnicích naplnit, aby naše víra nebyla jen rutinou, povinností či

zvykem, ale osobním vztahem k Tomu, který nás má rád a udělal z nás své syny a dcery!

K tomu Vám žehnají

o. Marcel, o. David

POŘAD BOHOSLUŽEB O PRÁZDNINÁCH

S nedělní platností v kapli Panny Marie Pomocnice za Labužníkem٭

Život v naší farnosti:

ne - 4. 6. – dětská mše sv., 1. sv. přijímání, katecheze malých dětí

ne - 4. 6. – Dětský den na faře – Katka Knollová a Dominika Notová

pá - 9. 6. – Noc kostelů

ne - 18. 6. – katecheze pro předškoláky při mši sv. v 10 hod.

Sv. Anna Bludovice Špluchov Šumbark

Prostřední

Suchá

Po 17:30 - - - -

Út 8:00 - - 16.30 16.30

St 8:00 - - 18.00 7.30

Čt 8:00 - - 16.30 7.30

Pá 17:30 - - 16.30 7.30

So 7:00 - - 16.30٭ -

Ne 8:00

10:00

17.30

9:00 11.00 8.30

10.15

8.45

3 / 2017 Společenství

- 3 -

po - 19. 6. – od 14,30 hod v knihovně kostela sv. Anny společenství seniorů

st - 14. 6. – poslední hodina náboženství

so - 1. 7. – setkání dětí s o. biskupem na Prašivé. Rodiče pojedou s dětmi auty. Program

začíná v areálu Kamenitá pod Prašivou v 10 hod., následuje mše sv., výstup na horu Prašivá,

program na stanovištích, závěrečné požehnání v 15,30 hod.

- 2. – 7. 7. – farní tábor v Zátoru

ne - 16. 7. – pouť u sv. Markéty

ne - 23. 7. – pouť u sv. Anny

- 15. – 20. 8. – Celostátní setkání mládeže v Olomouci

so - 19. 8. – Den s rodinami v Olomouci

1. svaté přijímání V neděli 4. 6. 2017 při mši sv. v 10 hod. v kostele sv. Anny přijmou poprvé Pána Ježíše tyto

děti: Miriam Halušková

Jana Hoňková

Lenka Jarošová

Lukáš Mikula

Lukáš Rylko

Darina Bartošová

Nikol Vachtarčíková

Nikol Gavláková

Prosím o modlitbu za děti a celé rodiny.

Pouť v kostele Sv. Markéty Bratři a sestry, srdečně Vás zvu na tradiční pouť v neděli 16.7. v 9 h v kostele svaté Markéty

v Havířově-Bludovicích.

Budu ráda, pokud byste mohli přinést něco sladkého či slaného na společný stůl. Kdo by

měl zájem pomoci s přípravou stolů a židlí venku před farou, v kuchyni s přípravou nádobí,

nápojů a s obsluhou. Příprava proběhne od 8.15 na faře.

Volejte na mobil 739 911 785 nebo napište dankag@seznam.cz Předem děkuji za pomoc.

Danka Gavlasová

19. srpna - Den s rodinami v Olomouci V rámci Celostátního setkání mládeže v Olomouci 15. - 20. srpna bude sobota 19. srpna

věnována rodinám. Téma dne: Nebojte se… budoucnosti. Na různých místech Olomouce

budou probíhat katecheze, modlitby, svědectví, akce pro děti, Expo povolání a kulturní

akce. Podrobnější informace najdete na www. olomouc2017.signaly.cz. Pojedeme vlakem

v 6,30 hod. z Havířova a zpět z Olomouce v 20,01 hod. Kdo byste měl zájem se k nám

přidat, tak kontaktujte p. Hanku na farní telefon 737 564 398 nebo email

rkf.havirov@gmail.com. Kontaktujte mě do konce června, o prázdninách již nic nebudu

řešit. Chci pozvat všechny rodiče, také starších dětí, aby neváhali a jeli. Bude to pro nás

určitě velké povzbuzení.

Pouť v kostele sv. Anny Prázdniny se blíží a s nimi stejně jako každý rok oslava svátku patronky našeho kostela –

sv. Anny, který si připomeneme slavnostní mší svatou v neděli 23. července v 9 hodin ráno.

Změnou oproti předchozím letům (a běžným nedělím) bude pouze jedna ranní mše svatá,

abychom tento den oslavili všichni společně a mohli se setkat na „pouti“, kde bude pro

přítomné připraveno pár překvapení.

Jste všichni srdečně zváni.

3 / 2017 Společenství

- 4 -

NOC KOSTELŮ „Za dne jim byla záštitou, NOC prozářila hvězdami.“

Vážení farníci,

farnost sv. Anny se po dvou letech opět zapojila do celorepublikového projektu Noc

kostelů. Letos proběhne v pátek 9. června od 17. 30 do 22 h. Mottem vizuálního stylu je

každý rok jiný biblický verš, jehož součástí je právě slovo „noc“. V letošním roce je to verš

10,17 z knihy Moudrosti: „Za dne jim byla záštitou, NOC prozářila hvězdami.“

Pro návštěvníky je připraven pestrý program a lidé se budou moci podívat do míst, která

nejsou běžně přístupná.

Noc kostelů zahájíme mší svatou, po které bude následovat krátká přednáška

s promítáním o historii naše kostela. Máme k dispozici nespočet dobových fotografii, které

zpestří celkový výklad. Po celou dobu si návštěvníci budou moci shlédnout prostory, které

jsou běžně nepřístupné: věž, zvony, sakristie.

Hudební program obohatí známé místní pěvecké sbory Meandry a Lučinka, pod vedením

umělecké vedoucí Oldřišky Honsové a MgA. Idy Gaidošové.

Poprvé jsme letos zařadili do programu poezii, která svým osobitým charakterem zcela

jistě osloví nejednoho posluchače. Recitál bude doprovázen hrou na housle v podání Adély

Pilárikové. Umělecká vystoupení završí mladá nadaná umělkyně Karolína Plawná se svým

sólovým zpěvem.

Ztišení, adorace a modlitba budou patřit samotnému závěru celého večera.

Program:

17.30 – 18.15 Slavnostní zahájení Noci kostelů za zvuků zvonů, mše svatá

18.30 – 10.00 Komentované prohlídky, povídání o historii kostela, včetně promítání

18.30 – 19.00 Soutěžní program pro děti

19.00 – 19.45 Vystoupení pěveckých sborů Meandry a Lučinka

19.45 – 20.15 Chvilka poezie v podání interpretky Ivony Vlčinské, hudební doprovod

Adéla Piláriková

20.15 – 20.45 Vystoupení mladých umělců: Karolína Plawná – sólový zpěv

21.00 – 22.00 Závěrečný program: adorace, písně a chvály při svíčkách

ZMĚNA V PROGRAMU VYHRAZENA.

Občerstvení zajištěno po celý večer v knihovně.

Dagmar Kotajná, koordinátorka projektu „Noc kostelů“ v Havířově

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Celostátní setkání mládeže v Olomouci Po pěti letech se letos opět uskuteční Celostátní setkání mládeže. Motto tohoto setkání je:

„Nebojte se“ V tomto roce se setkání mladých věřících z celé naší republiky bude konat v

Olomouci v termínu 15. – 20. srpna.

Věkový limit pro setkání je 14 – 30 let. Je zde také možnost přihlásit se do přípravného

týmu a zažít tak Olomouc i z jiného než účastnického pohledu!

Při přihlášení do 30. 6. je cena pouze 1200 Kč (!), po tomto datu 1400 Kč. A na co se

mohou mladí těšit? Je toho opravdu mnoho, co může program nabídnout. Od koncertů přes

pouť na Svatý Kopeček, různé workshopy, svědectví nebo kulturní vyžití, v rámci kterého

lze například navštívit zdejší jinak nepřístupné kláštery.

3 / 2017 Společenství

- 5 -

Sobota 19. 8. je vyhrazena rodinám. Mohou se těšit na společnou mši svatou, katecheze a

svědectví Enrica Petrilla o své ženě Chiaře Corbello Petrillo, která dala přednost životu

svého nenarozeného dítěte před svým vlastním.

Co dodat? Někteří z nás si jistě ještě velmi živě pamatují minulé setkání v roce 2012 ve

Žďáru nad Sázavou. Podle neoficiálních odhadů se tehdy počet účastníků pohyboval kolem

6000. Je jistě velkou výzvou toto číslo letos překonat. Proto se nebojte a přijeďte i se svými

kamarády do Olomouce. Poznáte tam mnoho dalších přátel a zcela určitě vás to v mnohém

obohatí. Více informací naleznete na webových stránkách: https://olomouc2017.signaly.cz

Ivan Rybařík

Národní pochod pro život a rodinu V sobotu 22.4. se v Praze uskutečnil již sedmnáctý Národní pochod pro život a rodinu. Pro

účast na pochodu a podpoření jeho myšlenek jsme se rozhodly i my – tři ženy z naší

farnosti, z modlitebního společenství Modliteb matek. Maminky z našeho společenství jezdí

na tento pohod již několik let, ale pro nás dvě: tedy mě a Janu Farmačkovou to byla letos

první účast v Praze. Organizátoři chtěli, aby se mohly zúčastnit také rodiny s dětmi, a proto

zvýhodnili dopravu speciálními vlaky a autobusy ze severu a jihu Moravy a autobusy

z Vysočiny a jižních Čech, takže doprava do Prahy nebyla žádnou překážkou ani pro

početné rodiny s malými dětmi. Ani aprílové počasí nikoho neodradilo, a tak jsme cestovali

ve vlaku plném dětí, i velmi malinkých v kočárcích, a jejich rodičů. Všichni z celé republiky

jsme se pak v opravdu velkém počtu sešli nejprve v 10 hod. v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a

Václava na Pražském hradě na pontifikální mši sv. celebrované kardinálem Dominikem

Dukou. Pražský arcibiskup při homilii mimo jiné řekl: „Dítě, které je plodem lásky a tvoří

budoucnost rodiny i společnosti, není ani součást těla ženy ani právní přídavek k lidskému

životu, který má pouze pobavit a pak třeba být odložen do ústavní péče.“ - Tak poukázal na

množství dětí vyrůstajících mimo rodinu. Touto skutečností podle kardinála Duky

„prohráváme nejen svou budoucnost, ale denně se přesvědčujeme, že i svou současnost.“

Po mši svaté jsme přešli do parku na Klárově u stanice metra Malostranská, kde byl

kulturní program na téma podpory rodiny a života. Ve 14 hodin jsme se všichni vydali na

pochod centrem Prahy na Václavské náměstí, které jsme zcela zaplnili. Na závěr programu

zazněl Svatováclavský chorál a hymna České republiky. Pochodu se zúčastnil také kardinál

Dominik Duka a někteří biskupové a představitelé parlamentu.

Účast na pochodu nás povzbudila, abychom připomínali svému okolí to, že život není náhoda,

ale zázrak. Život je dar, který je třeba chránit. Každé dítě je obohacením rodiny. Rodiny s více

než dvěma dětmi jsou normální a je třeba je podporovat. Rodina, jejíž hodnota je dnes

zpochybňována a kterou tvoří muž, žena a více dětí jsou nejlepším prostředím, kde vyrůstají a

formují se zralí jedinci, kteří budou tvořit naší budoucí generaci.

Naše modlitební společenství se připojuje svými modlitbami k hnutí Modlitby za nejmenší a

záchranu životů dětí ohrožených potratem a za obnovení kultury života na naší zemi. Také

jednou měsíčně necháváme v naší farnosti sloužit mši sv. na tento úmysl. Každý se k těmto

modlitbám může připojit přihlášením na internetových stránkách

http://hnutiprozivot.cz/modlitby-za-nejmensi Srdečně Vás zvou Eva, Jana a Jolanka z MM

Víčka „pro Péťu“ se již nesbírají - zní v posledních nedělních ohláškách. V Česku zůstaly už jen dvě sběrny – v Přerově a

v Praze. Při ceně 6 - 7 Kč za kilogram se tedy nevyplatí vozit víčka z plastových láhví do

tak vzdálené sběrny. Mimochodem, pro tu těšínskou sběrnu, která je brala dosud, jsme od

ledna 2015 nasbírali víčka za 20.235 Kč. Za to všem moc děkujeme, zvlášť pak paní Lence

Winklerové. Péťovi rodiče Tomáš a Markéta Václavkovi

3 / 2017 Společenství

- 6 -

ZAMYŠLENÍ NAD OTAZNÍKY Blíží se sté výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě. Mnozí se s díkem radují ze starostlivé

péče naší Matky Panny Marie o nás lidi, avšak z úst některých křesťanů zaznívají poplašné

zprávy – letos nastane konec světa! Kolik takových „zaručeně jistých“ předpovědí jsme už

v minulosti slyšeli!

Proto mě vždycky znovu udivuje, odkud tito „proroci“ berou svou jistotu, když v Písmu svatém

máme zaznamenána Ježíšova slova, že žádný nezná tuto hodinu, ani Syn, jen Otec.

Když nad těmito slovy přemýšlím, zdá se mi, že ona „hodina“ nemá svůj přesně určený čas. Že

záleží jen na nás, na lidech, kdy se tato hodina naplní. Již ve Starém zákoně nabízí Hospodin

svému lidu volbu: „Hleď, předložil jsem ti život a dobro, i smrt a zlo. Když ti dnes přikazuji,

abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, pak

budeš žít a rozmnožíš se. Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat. Jestliže se však tvé srdce odvrátí a

nebudeš poslouchat, ale dáš se svést, oznamuji ti, že zanikneš.“ Dt.30715-18.

Nikde v Bibli se nemluví o konci světa. Naopak. Kniha Zjevení v prvních větách

21. kapitoly popisuje nové nebe a novou zemi. Jinými slovy - zaniklo to, co bylo špatné.

Když se obrátíme zpět do historie, nestalo se to už v dějinách lidstva mnohokrát? Vzala za

své vyspělá kultura starých Řeků, rozpadla se neporazitelná říše Římská, přehnaly se

výbojné, rozpínavé hordy Tatarů, bájná Atlantícia se propadla někam do neznáma a po

starobylých vzdělaných indiánských kmenech zbyly jen obdivuhodné kamenné stavby.

A tak by se dalo pokračovat... Jen Boží lid putuje přes všechny překážky a svízele napříč

staletími po Hospodinových stezkách. Protože ty, kteří se nechávají vést, vodí Bůh na

šťavnaté pastviny a k pramenům vody živé.

Vynořuje se otázka - co bylo hlavním důvodem rozpadu těchto dávných říší? Nabízí se

odpověď - hřích! Pýcha, prostopášnost, nezřízenost a nestřídmost, divoké orgie, zloba a zášť

podkopaly základy těchto neporazitelných říší. Jejich „hliněné nohy“ neudržely mocnou říši

vztyčenou. Že by naše stará Evropa byla výjimkou?

A přece. Když se v Sodomě rozmohl hřích a Bůh chtěl zničit toto město ohněm a sírou,

postavil se Abrahám před Hospodina a smlouval: „Možná je v tom městě padesát

spravedlivých, vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu?“ Hospodin odvětil: „Najdu-li

v Sodomě padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému městu.“ A Abrahám, nejsa si

jist množstvím spravedlivých, pokračuje dál: „Co když jich bude jen 45, jen 30, 20, jen 10!“

A konečný rozsudek Hospodina zní: „Nezahladím je ani kvůli deseti.“ Jenže bohužel,

nenašlo se ani těch deset.

Ale tento text není jen historickou zprávou. Je výzvou pro nás i do dnešních dnů. Neměli

bychom místo zkoumání oné „hodiny“ zaujmout raději Abrahámovo místo před Boží tváří a

prosit? – Prosit za svět, za obrácení hříšníků. Uvědomujeme si vůbec, jak je úžasné, že

svými modlitbami, prosbami a přímluvami můžeme změnit rozhodnutí samotného Boha?

Možná právě proto, že se tak děje, že spousty skrytých duší v klášterech, v různých

iniciativách pro život i jednotlivci se dovolávají Božího milosrdenství, stojí svět dosud na

svých základech. Protože když Bůh stvořil svět, viděl, že je to dobré. A když stvořil

člověka, viděl, že je to velmi dobré! Jenže člověk, který byl stvořen k Božímu obrazu, se od

svého Tvůrce odvrátil. Jak asi trpí náš milující Otec, když se musí dívat, jak jeho děti si

dobrovolně zvolily zlo a smrt! Nabídněme tedy Bohu sami sebe: „Pane, potěš své srdce

svými věrnými a mne pošli...“

Každý z nás může nabídnout své ruce, své srdce Bohu a lidem. Každý podle svých možností,

každý podle svých schopností, protože jsme dostali různé dary. Někdo z našich bližních

potřebuje kabát, jiný zase dobré slovo, úsměv. Někdo může posloužit pastorační službou, jiný

zase pohlídat děti nebo se přechodně postarat o staré rodiče. Osamělému nabídněme

3 / 2017 Společenství

- 7 -

společenství, aby se mohl radovat s radujícími a plakat s plačícími, a ty, kdo tápou a hledají,

podpořme modlitbou. Protože nikdo z nás není tak chudý, aby nemohl rozdávat, ale také nikdo

není tak bohatý, aby nepotřeboval pomoc. Právě tato pomoc, služba lásky našim bližním

a modlitby, to je čas milosti, kterým posouváme onu „hodinu“ spravedlnosti.

Kniha Zjevení nás nevaruje nadarmo před hrůzami zatracení. Cesta do věčného zahynutí tu

byla vždycky, ale byla před člověkem zavřena pevnou závorou. Tou závorou byl kříž -

náruč Boží lásky. Ale člověk svévolné povalil kříž a jde přes něj dál. Člověk odmítl zůstat

v Boží lásce a ochraně, pošlapal kříž a dobrovolně“ kráčí vstříc peklu. Ale v Knize zjevení

je i naděje - záchrana vyvolených. V 7. kapitole je psáno: „Jiný anděl vystupoval od

východu slunce, v ruce držel pečetidlo živého Boha a mocným hlasem volal na ty čtyři

anděly, jimž bylo dáno škodit zemi i moři. Neškoďte zemi, moři ani stromoví, dokud

neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech.“ Ne. Spravedlivý Bůh ani ve svém

hněvu od počátku věků nikdy nedovolil, aby spolu s hříšníky zahynuli i jeho věrní. Když se

na zemi rozmohl hřích, což Bůh nenavštívil Noema a nedal mu příkaz postavit loď? Cožpak

se svým trestem nepočkal, až Noe loď dokončí a spolu se svou rodinou a vybranými zvířaty

nenastoupí? A teprve, až byli v bezpečí, seslal na zemi potopu!

A když hřích Sodomských doléhal až do nebes, nedal snad Bůh Lotovi, jedinému

spravedlivému, předem instrukce co má dělat, aby se i se svou rodinou zachránil?

A nepočkal snad, dokud tak Lot neučinil?

Když Izraelité úpěli pod nadvládou Egypťanů a Bůh, vyslyšev jejich modlitby, se rozhodl

trestat, nedal snad svému lidu příkaz označit veřeje krví beránka, aby je v onen den Anděl

smrti přešel? A pak vyvedl svůj lid z otroctví do země zaslíbené...

Ani dnes tomu není jinak. Přesto stále znovu a znovu člověk podléhá stračku a nedůvěře

v Boží milosrdenství. Když Ježíš utišil bouři na jezeře, ptá se svých vystrašených učedníků:

„Kde je vaše víra?“ Ano, Bůh je Pánem nade všemi živly. Může utišit bouři i setřít nám

každou slzu z očí. „Neboj se, malé stádce,“ zaznívá Boží hlas od věků do věků, „Já jsem s

vámi až do konce času.“ Bůh je věrný a jeho zaslíbení jsou nezrušitelná. Ale co my?

Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?

Jana Bártová

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

APOŠTOLÁT MODLITBY ČERVEN

Všeobecný úmysl: Zastavení obchodu se zbraněmi – Za představitele národů, aby se dohodli na

rozhodnutích ukončujících obchod se zbraněmi, které jsou příčinou mnoha nevinných obětí.

Národní úmysl: Za naše biskupy, aby vždy podporovali misijní společenství a usilovali tak

o ideál prvních křesťanských společenství, ve kterých věřící měli jedno srdce a jednu duši.

ČERVENEC

Evangelizační úmysl: Odloučení od víry – Za naše bratry, kteří se víře odcizili, aby i skrze

naši modlitbu a evangelní svědectví mohli znovu objevit blízkost milosrdného Pána a krásu

křesťanského života.

Národní úmysl: O sílu k hlásání evangelia, protože mnoho našich bratří žije bez síly, světla

a útěchy plynoucích z přátelství s Ježíšem Kristem, bez společenství víry, které je přijímá,

bez horizontů a smyslu života (EG, č. 49).

SRPEN

Všeobecný úmysl: Umělci – Za současné umělce, aby skrze dílo daru svého talentu

pomáhali i druhým poznávat krásu stvoření.

Národní úmysl: Abychom neztratili radost z evangelizace, která je odpovědí na Boží lásku

/www:jesuit.cz/

3 / 2017 Společenství

- 8 -

Kurz Výchova teenagerů Ve velikonoční době jsme měli možnost zúčastnit se v naší farnosti kurzu Výchova

teenagerů určený pro rodiče dětí ve věku 11 až 18 let. V průběhu 5 večerů se setkávalo

přibližně 20 účastníků (z toho 7 manželských párů), o které pečoval pětičlenný

organizátorský tým. Každý z večerů byl věnován jednomu z následujících témat:

1. Sledovat dlouhodobý cíl, 2. Naplňovat potřeby teenagerů, 3. Nastavovat hranice,

4. Podporovat zdravý emocionální rozvoj, 5. Pomáhat jim dělat dobrá rozhodnutí.

Jednotlivé večery měly shodnou strukturu: společná večeře, projekce videoprogramu

k danému tématu, kterým vtipně provázeli manželé Nicky a Sila Leeovi, prostor k indivi-

duálnímu zamyšlení a diskuse ve skupinkách, sdílení vlastních názorů a zkušeností. Domů

jsme odcházeli s dobrou náladou, s kupou dobrých předsevzetí a s domácím úkolem (např.

zeptat se svých teenagerů, které z vyjmenovaných charakteristik rodičů jsou pro ně

nejdůležitější, napsat pět kladných vlastností u každého ze svých dětí nebo napsat seznam

zájmů svých dětí…).

Ke konci kurzu si všichni účastníci pochvalovali obsahovou náplň kurzu, taktéž atmosféru,

ve které večery probíhaly. Shodli jsme se na tom, že z poznatků a sdílených zkušeností

budeme i po ukončení kurzu dlouho čerpat, neboť výchova není záležitostí jednorázovou,

ale je během na dlouhou trať.

Tento kurz je součástí Kurzů Alfa, které tvoří série promluv na klíčová témata související

s křesťanskou vírou. Zahrnuje také kurz Výchova dětí od 0 roku do 11 let a Manželské večery.

Vzhledem ke kladným ohlasům se můžeme těšit na podzim 2017 na realizaci některého

z výše uvedených kurzů. Výběr konkrétního kurzu bude vycházet ze zájmu a potřeb farníků

(a to nejen havířovských). Kdo by chtěl rozšířit organizační týmu, bude vítán.

Martina Samuhelová

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO Duch Svatý nás činí odvážnými

Duch Svatý dává křesťanovi (který by jinak riskoval, že jeho život bude podřízený pouze

úsilí, pravidlům, ba dokonce vnějšímu konformismu) chápavost, svobodu a věrnost. On je

skutečně „Duchem moudrosti a rozumu, Duchem rady a síly, Duchem poznání a bázně

Boží“ (Iz 11,2). Jak by bylo možné bez něj pochopit, že jho Kristovo je sladké a jeho tíha

lehká. Duch Svatý nás činí odvážnými, povzbuzuje nás ke kontemplaci slávy Boží

v každodenním životě a práci. Povzbuzuje, abychom ze zkušenosti zakoušeli Kristovo

tajemství v liturgii, dává zaznívat Slovu v celém našem životě v jistotě, že nám bude mít

vždy co nového říci. Pomáhá nám k celoživotnímu nasazení navzdory strachu, že

zklameme. Pomáhá nám čelit nebezpečí a překonávat nejrůznější překážky při hlásání

evangelia. Je jedinečným nástrojem neustálého obnovování církve.

Duch Svatý přivádí lidi k vzájemnému porozumění

Drazí mladí lidé, drahocennou zkušenost jednoty církve v bohatství její různorodosti

prožíváte pokaždé, když se společně shromažďujete, zvláště k slavení eucharistie. Je to

Duch Svatý, který lidi přivádí k vzájemnému porozumění a přijetí, k tomu, aby se poznávali

jako synové Boží a bratři na cestě ke stejnému cíli, k věčnému životu, k tomu, aby hovořili

stejným jazykem, přes všechny kulturní a rasové rozdíly

/Z knihy Jana Pavla II. - „Kristus vás miluje“/

3 / 2017 Společenství

- 9 -

Rozloučení pana Milana Smejkala Prosím, aby tento dopis byl přečten v kostele při mém pohřbu. Nepřeji si žádné jiné

proslovy, zejména takové, které by hovořily o mém životě. To ponechme Božímu soudu,

jeho milosrdenství a lásce.

Moji drazí přátelé,

děkuji vám, že jste přišli, abyste mě doprovodili na mé poslední cestě a zahrnuli mě do

svých modliteb. Chtěl bych vás především poprosit, abyste odložili smutek a vyjasnili svou

tvář, pokud vám to vážnost chvíle dovolí. Jsme přece křesťané a máme pevnou nadějí, že

Ježíš, který přišel na tento svět, aby nás vykoupil, je mocnější než naše bezradnost před

branami smrti a že po věčné věky bude platit jeho slavnostní příslib: „Já jsem vzkříšení a

život. Kdo věří ve mne, bude žít navěky.“

Z celého srdce chci poděkovat za všechno dobré a krásné, za všechnu lásku, péči a

pozornost, již se mi v životě dostalo: rodičům, své ženě, svým dětem s rodinami, svým

vnukům a vnučkám, svým drahým sestrám a jejich rodinám, všem svým příbuzným,

známým a přátelům, svým studentům a studentkám každého věku, všem svým drahým a

mému srdci blízkým, všem, kteří mě měli rádi a s nimiž mi bylo dobře. Pozdravuji vás

všechny, kteří jste vroubili cestu mého života, všechny, s nimiž jsem se kdy setkal, podal

ruku, vyměnil úsměv. Zapomeňte prosím na všechno, co by mohlo zakalit vzpomínku, a

zůstaňte si v srdci blízcí jako přátelé.

Každý lidský život – a také ten můj – je přes veškerou naši snahu poznamenán i křehkostí,

nebo komu jsme jakkoliv ublížil, ať slovem nebo skutkem, s lítostí prosím o odpuštění.

Stejně tak i já odpouštím každému.

Bylo mi dopřáno mnoho roků a tato překrásná země se svými dary mi přinesla mnoho

radostí. Miloval jsem život ve všech jeho podobách, všechno krásné na mě doléhalo jako

těžký, ale sladký sen i jako volání odjinud. Ale poznal jsem i bolest, zklamání a žal, všechno

to, co patří k plnosti našeho pozemského putování, a za všechno jsem vděčný, za zisk

i ztrátu, protože to všechno činí život životem, to všechno má svůj smysl, to všechno

můžeme nabídnout jako dar, jako chválu i díkůčinění.

Celý můj život, všechny jeho okamžiky, ty radostné i ty bolestné, kladu k nohám svému

Spasiteli a prosím, aby je přijal a posvětil. On o mně a já mu důvěřuji. Pro vás i pro všechny

své drahé už zůstanu už jenom ve vzpomínce. Ale i ta časem vyprchá a pak zůstane jenom

VELKÉ MLČENÍ – ta nejvyšší modlitba, ve které se všichni sjednotíme a která nebude mít

konce. A proto teď, kdy odcházím od vás tam, kde na mě čeká můj nebeský Otec, který

řekl: „I kdyby matka zapomněla na své dítě, já na vás nezapomenu“ (Iz 49,15), je vhodné,

abychom s pokorným a vděčným srdcem zazpívali Pánu chvalozpěv:

Všechna díla Páně, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky.

Nebesa, velebte Pána, andělé Páně, velebte Pána.

Slunce a měsíci, velebte Pána, nebeské hvězdy, velebte Pána.

Světlo a temno, velebte Pána, blesky a mraky, chvalte Pána.

Hory a vrchy, velebte Pána, vše, co na zemi roste, veleb Pána.

Prameny a studánky, velebte Pána, moře a řeky, chvalte Pána.

Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, lidé, chvalte Pána.

Velebme Otce i Syna i Ducha Svatého, chvalme a oslavujme ho navěky

Amen. Ať se tak stane..

Milan Smejkal

3 / 2017 Společenství

- 10 -

PŘEČETLI jsme...

„Ve škole Ducha Svatého“ - JACQUES PHILIPPE, vydalo Karmelitánské nakl. 2008.

Autor se ve svém spise zabývá stěžejní otázkou - Jak se otevírat Duchu Svatému, nebránit

se jeho působení, učit se rozeznávat jeho hlas a dát se jím vést? Svoje úvahy podrobně

rozebírá v těchto kapitolách: Žít v odevzdanosti, Setrvávat ve vnitřním tichu a pokoji,

Svoboda a podřízenost, Sedm darů Ducha Svatého. Svá tvrzení opírá o pohledy a zkušenosti

velkých duchovních osobností církve, zejména Františka Saleského, Louise Lallemanta,

Terezie z Lisieux a Faustyny Kowalské.

Setrvávat ve vnitřním tichu a pokoji.

Duch Boží je duchem pokoje, promlouvá a jedná v ovzduší pokoje a jemnosti, nikdy však

ve zmatku a rozruchu. Pohnutky z Ducha Svatého mívají navíc často podobu jemných a

tichých doteků a v našem duchovním vědomí se tedy mohou vynořit, jen když v něm je

oblast klidu, ticha a pokoje. Je-li naše nitro neustále hlučné a rozrušené, tichý hlas Ducha

jím těžko pronikne. Chceme-li tedy vnuknutí rozpoznat a jednat podle něho, je nanejvýš

důležité snažit se uchovat své srdce v pokoji, a to za všech okolností.

Není to lehké, ale když budeme žít v naději v Boha, v odevzdanosti a v pokoře, když

budeme přijímat své vlastní ubohosti v neochvějné důvěře v Boží milosrdenství, bude se

nám to dařit stále lépe.

Je třeba zdůraznit, když se nebudeme snažit „setrvat v pokoji“ za všech okolností, které by

nás o něj mohly připravit (a je jich mnoho!), těžko uslyšíme hlas Ducha Svatého, až bude

chtít mluvit k našemu srdci. Neklid, který v něm necháme vládnout, tomu téměř jistě

zabrání. Prožíváme-li těžké okamžiky, je velmi prospěšné snažit se i tak zůstat v pokoji.

Když totiž v sobě uchováme pokoj, znemožníme tím, že naší reakcí na situaci nebude neklid

a překotnost (jimiž mnoho zkazíme), ale zpozornění k podnětu od Ducha Svatého. Rada sv.

Jana od Kříže: „Snažte se uchovávat srdce v míru; ať vás neznepokojí žádná událost tohoto

světa, protože tento nepokoj by nám přinesl více škod než užitku.“

Se snahou o pokoj je spjata i snaha o ticho. Ne o ticho prázdné, ale o ticho, které je

pokojem, pozorností k Boží přítomnosti a pozorností k druhému, důvěřivým očekáváním a

nadějí v Boha. Přemíra hluku - ne ve smyslu fyzickém, ale ve smyslu ustavičného víru

myšlenek, představ, slyšených či sdělovaných slov, do kterého se občas necháme zatáhnout

a který jen udržuje naše starosti, strachy a nespokojenost - samozřejmě nechává Duchu

Svatému jen málo šancí, aby se mohl projevit. Ticho není žádné „prázdno“, ale celkový

sestup do hloubky, který dovoluje uchránit si v srdci „vnitřní celu“ (jak říká svatá Kateřina

Sienská), v níž jsme v přítomnosti Boha a rozmlouváme s ním. Ticho je opak rozptýlenosti

duše, opak zvědavosti a povídavosti.

„Je to schopnost navracet se jakoby přirozeně do svého nitra, kdy jsme přitahováni

přítomností Boha, který v nás přebývá.“

Z. K.

Poselství Svatého otce Františka k Mezinárodnímu dni sdělovacích prostředků (28. května 2017)

SDĚLOVAT NADĚJI A DŮVĚRU V NAŠÍ DOBĚ - „Neboj se, protože já jsem s tebou“

(Iz 43,5). /vybráno z textu/

Domnívám se, že je potřebné přerušit začarovaný kruh obav a napřímit spirálu strachu,

navyklou soustředit pozornost na „špatné zprávy“ (jako války, terorismus, skandály

a jakákoli selhání v lidských osudech).

3 / 2017 Společenství

- 11 -

Jistě mi nejde o podporu dezinformací, ve kterých by bylo opomíjeno drama utrpení, ani o

uchylování se k naivnímu optimismu, zůstávajícímu netečným k pohoršení působenému

zlem. Naopak bych chtěl, abychom se všichni snažili překonat onen pocit špatné nálady a

rezignace, která nás často zachvátí a uvrhne do apatie, zapříčiňující obavy nebo vytvářející

dojem, že zlu se nelze postavit. Navíc v systému komunikace, ve kterém jako logické platí,

že dobrá zpráva nestojí za to, a tudíž to není zpráva, kde je zjednodušováno drama bolesti a

tajemství zla, může svědomí snadno otupět a sklouznout do zoufalství.

Rád bych přispěl k hledání otevřeného a tvořivého komunikačního stylu, který nikdy

nepřenechá hlavní roli zlu, ale bude předkládat možná řešení a probouzet v lidech

cílevědomý a odpovědný přístup ke sdělovaným zprávám. Všechny pak chci vyzvat, aby

mužům a ženám současnosti nabízeli poselství charakterizovaná logikou „dobré zprávy“.

Lidský život není pouhým sterilním sledem událostí, ale je dějinami směřujícími k tomu,

aby byly vyprávěny prostřednictvím zvoleného interpretačního klíče, díky kterému je

možné vybrat a shrnout jejich hlavní údaje. Skutečnost sama v sobě nemá jednoznačný

význam. Vše je závislé na úhlu pohledu, pod kterým je zkoumána, na „brýlích“, kterými se

rozhodneme na ni pohlížet; výměnou čoček se pak i tato skutečnost jeví odlišně. Odkud

tedy máme vyjít, abychom skutečnost četli těmi správnými „brýlemi“?

Pro nás křesťany nemohou být jiné vhodnější brýle pro rozluštění skutečnosti než dobrá

zpráva, počínaje navýsost Dobrou zprávou, kterou je „Evangelium Ježíše Krista, Syna

Božího“ (Mk 1,1). A toto dobré poselství, kterým je samotný Ježíš, není dobrým proto, že v

něm chybí utrpení, ale proto, že i utrpení je zde prožíváno v širší souvislosti, totiž jako

nedílná součást jeho lásky k Otci a k lidstvu. V Kristu se Bůh stal solidárním s každou

lidskou situací, v něm nám zjevil, že nejsme sami, protože máme Otce, který nemůže nikdy

zapomenout na své syny a dcery.

„Neboj se, protože já jsem s tebou“ (Iz 43,5). Je to útěšné slovo Boha, který se stále spojuje

s dějinami svého lidu. Ve svém milovaném Synu ono Boží ujištění – „jsem s tebou“ – na

sebe bere celou naši slabost natolik, že zemře naší smrtí. V něm se i temnota a smrt stávají

místem společenství se Světlem a Životem. Tak se rodí naděje přístupná každému právě

tam, kde život zakouší hořkost pádu a selhání. Je to naděje, která neklame, protože Boží

láska je vylita do našich srdcí.

V tomto světle se každé nové drama, které se odehrává v dějinách světa, stává i scénou pro

možnou dobrou zprávu, a to od chvíle, kdy láska stále znovu dokáže najít cestu k blízkosti a

probudit srdce schopná soucitu, tváře, které se neodvrátí, ruce ochotné budovat.

Ježíš, aby uvedl své učedníky a zástupy do tohoto evangelního pojetí a aby jim dal správné

brýle, díky kterým se lze přiblížit k logice lásky umírající i vstávající z mrtvých, předkládá

jim podobenství, ve kterých je Boží království často přirovnáváno k semínku, které uvolní

svou sílu právě v okamžiku, kdy v zemi umírá (srov. Mk 4,1-34). Uchylovat se k obrazům a

metaforám, prostřednictvím nichž se sděluje pokorná moc království, nikterak nezmenšuje

jeho důležitost a naléhavost, naopak je to tajemná forma, která posluchači ponechává

„prostor“ pro svobodu, aby ji mohl přijmout a sdělit i sám sobě.

Kromě toho je to privilegovaný způsob, jak vyjádřit nezměrnou důležitost velikonočního

tajemství, způsob, který umožní, aby to byly více než pojmy obrazy, které budou sdělovat

onu paradoxní krásu nového života v Kristu, v němž ani nepřátelské reakce kříž nemaří, ale

uskutečňují Boží spásu. V té je slabost silnější než každá lidská moc a selhání u každé věci

předehrou jejího ještě většího naplnění v lásce. Právě tak dozrává a prohlubuje se naděje

Božího království „podobného člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je

vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste“ (Mk 4,26-27).

3 / 2017 Společenství

- 12 -

Boží království je už mezi námi jako semínko ukryté před povrchním pohledem; jeho růst se

odehrává ve skrytosti. Ten, kdo díky Duchu Svatému má jasné oči, dokáže vidět, jak klíčí, a

o radost z tohoto království se nenechá připravit všudypřítomným plevelem.

Naděje opřená o dobrou zprávu, kterou je Ježíš, pozvedá náš zrak a pudí nás k jeho

kontemplaci v liturgickém kontextu svátku Nanebevstoupení. „Až na nás sestoupí Duch

Svatý“, můžeme být „svědky“ a sdělovateli nového vykoupeného lidství „až na konec

země“ (srov. Sk 1,7-8). Důvěra v semínko Božího království a v logiku Velikonoc formuje

také náš způsob komunikace. Ten, kdo se s důvěrou nechá vést Duchem Svatým, stává se

schopným rozpoznávat v každé události to, co se odehrává mezi Bohem a lidstvem tím, že

najednou, podobně jako |On, chápe, že v dramatickém scénáři tohoto světa se odvíjí

zápletka dějin spásy. Nit, kterou se tyto posvátné dějiny vytyčují, je naděje a jejím tkalcem

není nikdo jiný než Duch Utěšitel.

Naděje je tou nejpokornější ctností, protože zůstává ukrytá v životních záhybech, ale

podobá se kvasu, který proniká celým těstem. My ji živíme opakovanou četbou Dobré

zprávy, onoho evangelia, které bylo „opakovaně vytištěno“ v tolika vydáních životů

svatých, mužů a žen, kteří se stali ikonami Boží lásky. I dnes v nás Duch zasévá touhu po

království prostřednictvím tolika živých „kanálů“, lidí, kteří se v dramatu dějin nechávají

vést Dobrou zprávou a jsou jako světla ve tmě tohoto světa, která osvěcují trasu a otevírají

nové cesty důvěry a naděje.

Vatikán 24. ledna 2017 papež František /Poselství bývá tradičně zveřejněno v den památky sv. Františka Saleského, který je i patronem

novinářů/

SKLENICE MLÉKA (povídka)

Jeden chudý mladík si potřeboval přivydělat, aby mohl studovat, a tak prodával chodcům na

ulici nebo po domech papírové kapesníky a další drobné předměty malé ceny. Klepal na

dveře a nabízel své zboží. Jednou byl hrozně hladový, ale zjistil, že má v peněžence jen pár

drobných mincí.

Rozhodl se, že poprosí v dalším domě o něco k jídlu. Zaklepal na dveře, ale když mu přišla

otevřít půvabná dívka s velkýma zelenýma očima, ztratil odvahu. A tak místo o jídlo

poprosil o sklenici vody. Dívka poznala, že je hladový a přinesla mu velkou sklenici mléka.

Mladík jí vřele poděkoval a pak se zeptal:

„Kolik jsem dlužný?“

„Nedlužíte mi nic, odpověděla dívka, „maminka říká, že za laskavost se neplatí.“

Chlapec opakoval: „Tak tedy mockrát děkuji, z celého srdce děkuji.“

Když Howard Kelly opustil tento dům, pocítil, že je mu lépe nejen na těle, ale i na duši, a

také jeho důvěra v Boha a v lidi hodně vzrostla.

Málem se už předtím rozhodl, že všechno vzdá a smíří se s tím, že přestane studovat, ale to,

co se mu právě přihodilo, mu dodalo sílu a podpořilo jeho vůli pokračovat a nepodlehnout v

boji se životem.

Po mnoha letech tatáž dívka, už však dospělá, těžce onemocněla. Místní lékaři si nevěděli

rady, a proto ji poslali do nemocnice do velkého města. Tamější specialisté by snad mohli

její neobvyklou nemoc léčit.

Jedním z odborníků, kteří byli pozváni na konzultaci, byl profesor Howard Kelly, proslulý

odborník v lékařském oboru, kam spadalo ono vzácné onemocnění.

Když profesor uslyšel jméno města, z něhož paní pocházela, v jeho očích zasvitla zvláštní

jiskra. Přijel ihned do nemocnice a nechal si ukázat pokoj nemocné.

3 / 2017 Společenství

- 13 -

Poznal ji okamžitě - nejen podle jejích zelených očí. Hned potom zamířil do místnosti, kde

se konala porada, na níž se rozhodovalo, co je potřeba udělat k záchraně ženina života.

Od té chvíle, jak jen to bylo možné, věnoval veškerý svůj čas tomuto případu. Po dlouhém a

neúnavném boji byla bitva vyhrána. Profesor Kelly pak volal do kanceláře nemocnice, aby

účet, který pro pacientku vystaví za léčení, poslali jemu. Když si ho prohlédl, napsal do

jednoho rohu několik slov.

Účet potom odnesli pacientce. Žena zaváhala, než na něj pohlédla. Byla si jista, že sumu,

zcela určitě vysokou, bude muset splácet po celý zbytek života. Nakonec se na účet opatrně

po očku podívala a její pozornost hned zaujala slova napsaná rukou na okraji.

Četla: „Všechno zaplaceno sklenicí mléka.“

A pod tím byl podpis: doktor Howard Kelly.

--------------

„A kdo by napojil třebas jen číši vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník,

amen, pravím vám nepřijde o svou odměnu“ (Mt 10,42).

/Z knihy Bruna Ferrero - „Úsměvy pro duši“/

Poděkování všem, kteří se zapojili do ankety, jež probíhala v kostele sv. Anny a sv. Markéty v období

od 9. do 16. dubna tohoto roku a jejímž cílem bylo získat kontakty na ty z vás, kdo jste

schopni a ochotni výpomoci ve výše zmiňovaných farnostech s čímkoli, co je potřeba.

Celkem se nám vrátilo 68 vyplněných dotazníků, prostřednictvím nichž jsme se dozvěděli,

že je v následujících oblastech ochotno výpomoci určité množství lidí:

úklid kostela 39

úklid kolem kostela 20

drobné opravy 4

brigády 27

ministrantská služba 6

stavění vánočních stromků v kostele 6

kostelnická služba 1

zpěv, hra na hud. nástroj – schola 3

zpěv – farní sbor 2

organizace poutí a zájezdů 3

něco jiného 16

Většinu lidí jsme během května oslovili. Některé ještě oslovíme začátkem června. Pokud

jsme se Vám neozvali je to tím, že jsme nepřečetli správně kontakt na Vás. V tom případě

nás, prosím, kontaktujte na farní mail: rkf.havirov@gmail.com nebo farní mobil:

737 564 398

Schůzka ohledně úklidu kostela sv. Anny proběhla v pátek 12. 5. po mši sv. Z přihlášených

39 lidí ochotných pomoci došlo 14 lidí, se kterými jsme kostel uklidili a domluvili se na

pravidelný úklid 1x měsíčně

Brigáda na faře je naplánována na sobotu 27.5.

Schůzka ohledně úklidu kolem kostela proběhne v pátek 2. 6.

Ještě jednou velké Pán Bůh zaplať za Váš příslib pomoci a těšíme se na setkávání s Vámi.

3 / 2017 Společenství

- 14 -

Sbírky

Datum Havířov-sv. Anna Sv. Markéta Špluchov Účel

9.4. 14 659 4 418 1 200

13.4. 4 992 1 512 980

15.4. 6 506 4 649

16.4. 28 541 5 425 1 790 Na kněžský seminář

Boží hrob 4 767 430 Na opravy chrámů ve Sv. zemi

17.4. 6 549 1 156 654

23.4. 32 414 4 744 1 710 Oprava kostela

30.4. 12 626 2 860 1 220

7.5. 12 379 3330 974

14.5. 11 656 3 742 1 930

21.5. 20 739 2 641 3390 Na TV Noe

28.5. 30 822 3 049 1 955 Oprava kostela

Březen až květen 2017 v našich farnostech

Sv. Anna Křest Kristýna Zajacová

Pohřby: Ludmila Skalíková, roz. Jahnová (76 let)

Ludmila Vandíková, roz. Petrů (76 let)

Kristina Škanderová, roz. Leherová (93 let)

Jindřiška Janečková, roz. Husinecká (83 let)

Zuzana Kuszykova, roz. Baszczynka (89 let)

Jana Urbánková, roz. Kaňová (79 let)

Mária Kulhánková, roz. Uškovičová (76 let)

Marie Ořechovská, roz. Víchová ( 83 let)

Kamil Babicz (43 let)

Milan Smejkal (83 let)

sv. Markéta Křest Brigita Hedvika Sikorová

Andrea Eliška Veselá

Svatba Jan Kučera + Aneta Kučerová roz. Řádková

3 / 2017 Společenství

- 15 -

Dopisy do předpeklí

Stavitelé věže babylónské

V městě Šumbarku, v pátém roce panování zemana Potácivého

Plání Šinear se rozléhá hlahol dělníků a lomoz nástrojů. Kameníci vypalují hlínu

a připravují cihly pro vaši stavbu. Stovky povozů je převážejí na místo a pak jdou z ruky do

ruky až na sám vrchol, jenž se ztrácí v oblacích. Tam je zruční zedníci položí do malty

z živice a uzavřou další řadu na nekonečné cestě vzpínající se k nebesům. Věž roste, stejně

tak i její věhlas… váš věhlas.

Dílo se daří a váš velkolepý záměr nabývá pevných obrysů. Již brzy dosáhnete svého cíle

a dotknete se nebes. Až dosud tomu bylo jinak; Bůh shlížel – a dohlížel – na zem jako

starostlivý otec na neposedné děti. Čas od času zasáhl do vašich životů a ukázal vám

správný směr a cestu. Nyní se situace obrátila. Již jste dospěli a vy sami se vztahujete

k Bohu. Stoupáte k němu, na jeho ú-roveň. Už zbývá jen pár posledních pater…

A náhle se do dosud perfektně fungujícího koloběhu vkrádá zmatek, koordinace nesčetných

aktivit počíná váznout, pečlivě sestavené plány nefungují a dílo se hatí. Vaše velkolepá,

ambiciózní, pyšná a naprosto zbytečná a hloupá stavba se bortí. Nedokážete se spolu

domluvit, a tak se hádáte a přete, abyste se nakonec zklamaně rozešli do všech stran, co

nejdále od onoho monumentálního pomníku vašich zklamaných nadějí.

Když jsem byl malý, nešlo mi do hlavy, jak vás mohlo prosté zmatení jazyků zastavit ve

vašem usilování. Dnes se tomu vůbec nedivím; nesčíslněkrát jsem se stal svědkem toho, jak

špatná komunikace brání dosažení společného cíle. A vůbec nemusí jít o různé jazyky;

nedokáží se spolu domluvit ani lidé hovořící stejnou řečí. Sousedé přes plot, kolegové

v práci, jednotlivé frakce v parlamentu, křesťané ve farním společenství. Nejedná se

o problém přenosu informací, nýbrž jejich přijímání. Naše antény jsou rozladěné a my

nejsme schopni naslouchat.

Také dnes v různých Babylónech světa vyrůstají nové, stále vyšší věže, soupeřící navzájem

o iluzorní prvenství. Derou se k nebi, snad proto, aby se co nejvíce vzdálily po-zemskému

hemžení. Vzpírají se přírodním zákonům i zákonům Božím. Jsou různých tvarů, konstrukcí

i účelů, jedno však mají společné: jejich úsilí je odsouzeno k neúspěchu stejně jako to vaše.

Změnily se možná technologie a materiály, člověk zůstal stejný.

Věčná snaha lidí pozvednout se k nebesům vlastními silami opět selhává, a tak znovu

přichází Bůh, aby se lidem přiblížil. Učinil tak v podobě – a podstatě – člověka, ale ani to

nestačilo, proto sesílá svého Ducha, který jediný dokáže prolomit pradávné prokletí

lidských stavitelů. Spojuje lidská srdce a náhle si rozumějí lidé různých národů, vyznání

i zvyklostí. Vykoupení je dokonáno, Bůh se vydal ze všeho a vzdal se člověku. Odkryl svá

nejhlubší tajemství a pozval člověka do svého království. Nebe sestoupilo na zem. Už není

třeba budovat žádné věže.

A dnešní člověk reaguje stejně jako vy. Sotva jste se trochu oklepali z následků potopy

a uzavřeli s Bohem věčnou smlouvu, začali jste sbírat materiál pro svou stavbu. Také my

stavíme nové, stále vyšší věže, abychom se dotkli nebes. Abychom pronikli k Bohu. Naše

snaha je marná, protože Bůh již dávno z nebes sestoupil a čeká nás tady.

-ok-

3 / 2017 Společenství

- 16 -

Hádanky a malé hříčky pro kluky, holčičky, pro dědy i pro babičky

Na apoštoly o letnicích sestoupil Duch svatý. Jako znamení se nad hlavou

každého z nich objevil ……… . (Spoj čísla od nejmenšího po největší a vyber správný obrázek.)

Zkus si vyrobit holubici z papíru. Zde je návod: