30. léta 20. století a zejména období po 2. sv. válce „KTP se přežila a patří minulosti“. J. M. Keynes Zpráva Radcliffovy komise (1959) - PowerPoint PPT Presentation
55
30. léta 20. století a zejména období po 2. sv. válce „KTP se přežila a patří minulosti“ • J. M. Keynes • Zpráva Radcliffovy komise (1959) • - řada významných britských ekonomů (Alec Cainrncross) - množství peněz v oběhu má jen zanedbatelný význam, protože rychlost obratu peněz je proměnlivá a její kolísání nemá jasné hranice. KTP = totožnost bez reálného obsahu . Základní nástroj MP = regulace úrokových sazeb (současně ale také zpochybňují možnosti významného ovlivnění investic úrokovými sazbami).
Transcript
30. léta 20. století a zejména období po 2. sv. válce „KTP se přežila a patří minulosti“
• J. M. Keynes
• Zpráva Radcliffovy komise (1959)• - řada významných britských ekonomů (Alec
Cainrncross) - množství peněz v oběhu má jen zanedbatelný význam, protože rychlost obratu peněz je proměnlivá a její kolísání nemá jasné hranice. KTP = totožnost bez reálného obsahu . Základní nástroj MP = regulace úrokových sazeb (současně ale také zpochybňují možnosti významného ovlivnění investic úrokovými sazbami).
Keynesovská ekonomie
• Ekonomické myšlení J.M. Keynese• Keynesovská teorie ekonomického růstu
• Do značné míry reakce na světovou hospodářskou krizi (1929 – 33, resp. 34)
• Heterogenní proud• Vládnoucí paradigma (50. a 60. léta 20. st.)• Makroekonomický přístup
– Agegátní příjmy = agregátní výdaje• Peníze jako aktivum (nejsou neutrální)• Neplatí tzv. Sayův zákon trhu• Neplatí, že W/P je vyčisťující cenou na trhu práce
• Neplatí, že IR je vyčisťující cenou na trhu• kapitálu - S (kauzální závislost) se přizpůsobují
I (multiplikátor)• Problém koupěschopné poptávky• Koupěschopná poptávka - determinanta
agregátního výstupu a zaměstnanosti• Neexistuje mechanismus, který by automaticky
zajišťoval plnou zaměstnanost• Odmítání hospodářského liberalismu• Existuje propojení reálného a peněžního
sektoru• Existence nejistoty a očekávání
J. M. KEYNES (1883 - 1946)1926 - Konec laissez faire1936 - Obecná teorie zaměstnanosti,úroku a peněz Signál tzv. keynesovské revoluce Švédská (stockholmská) škola - K. Wicksel (1851 -1926) 1. E.R. Lindahl2. G. Myrdal (NC 74)3. B.G. Ohlin (NC 77)
M. Kalecki1933: pokus o teorii konjunktury1938 – 1940 : Cambridge1940 – 1945: Oxford institut of Statistics
J. M. KEYNES (1883 - 1946)
- větší část akademické dráhy: neoklasický ekonom, liberál
- do poloviny 20. let: důraz na stabilitu kupní síly peněz, konkurenci a využívání tržního mechanismu
- nezaměstnanost ve VB ve 20. letech a krize 1929-33: rozchod s neoklasiky
J. M. KEYNES (1883 - 1946)
ALE:
• nikdy úplně neopustil liberální filosofii
• neuvažuje státní zásahy do mie sféry
• neřeší dopady mae stimulace do mie sféry
1926: Konec lasissez faire
1930: Pojednání o penězích
1936: Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz
1940: Jak zaplatit za válku
1923 – TRAKTÁT O PENĚŽNÍ REFORMĚ• čím je dána kupní síla peněz• hlavní příčiny její nestálosti• možnosti její stabilizace
Východisko:
upravená cambridgeská rovnice kvantitativní teorie peněz
M = q.P
kde q = počet jednotek spotřebních statků, na něž si domácnosti udržují zůstatky. Nejsou to fyzické, ale abstraktně konstruované jednotky. Jejich nestálost způsobuje nestabilitu reálných peněžních zůstatků. Závislost na změnách příjmů.
q.P = reálné peněžní zůstatky, které si hospodářské subjekty drží jako určitých podíl svých příjmů (peněžních důchodů)
1930 – Pojednání o penězích• přechod mezi oběma etapami • nadále představa, že pro úspěšné fungování
rozvinuté tržní ekonomiky je klíčovou záležitostí stabilita kupní síly peněz
• desagregace ekonomiky na spotřební a investiční sektor
Východiska:• neoklasická teorie cyklu jako jevu spojeného
s peněžní nerovnováhou (Marshall, Wicksell)
• teorie nerovnováhy mezi produktem a agregátními výdaji (Tugan-Baranovský)
• teorie podspotřeby (Hobson)
Hlavní příčina nestálosti kupní síly peněz:
• Rozhodování domácností o rozdělování důchodu na výdaje na spotřebu a na úspory nezávisí na rozhodování o podílu spotřeby a investičních statků na reálném důchodu.
• Nutnost státních zásahů:• peněžní a úvěrová politika zaměřená na regulaci
úrokové míry
• veřejné výdaje
OTZÚPI. Veličiny keynesovského modelu
základní (dané):- množství a kvalifikace pracovních sil - kvalita a množství výrobního zařízení- úroveň techniky a technologie- úroveň konkurence- preference spotřebitelů- sociální struktura
• nezávisle proměnné- sklon ke spotřebě, sklon k úsporám
- sklon k likviditě
- sklon k investicím
(ovlivněny psychologickými faktory, "3 velká zjednodušení" - Schumpeter)
- jednotka mzdy
- množství peněz
• závisle proměnné- objem agregátního důchodu (výstupu)
- objem zaměstnanosti
Předpoklady keynesiánského modelu
• Existuje produkční mezera ( Y < Y*)– dostatečná volná zásoba kapitálu– nedobrovolná nezaměstnanost
• Agregátní nabídka je dokonale pružná • Ceny jsou fixní • CB kontroluje peněžní zásobu• Uzavřená ekonomika
Podmínky rovnováhy na trhu statků
• Y = C + S • Y = C + I tzv. příjmově výdajový přístup • S = I
S
ÚSPORY• S = Y – C
• C = Ca + cm . Y c = C/Y
• cm= dC/dY– Pozn.: psychologický zákon
• S = Sa + sm . Y
• s = S / Y
• sm = dS / dY
• s růstem důchodu rostou S, S = S (Y)
INVESTICE
porovnávání nákladů a očekávaných výnosů
• Náklady Výnosy• IR MEI
Na čem závisí MEI?– Očekávání podnikatelů (sklon k investicím)
– Na ceně nabídky kapitálových statků
– Na nasycenosti ekonomiky kapitálem
• Soukromý sektor není stabilní
nMEI
An
MEI
A
MEI
A
MEI
ACN
)1(...
)1(
3
)1(
2
)1(
132
Čím je určena velikost úrokové míry?
• Na trhu peněz
• Podmínky rovnováhy na trhu peněz
• MS = a) dána exogenně
• MD = f(PY, IR)
IR I = I(IR)
I = Io - b*IR
IR b=0 IR b =
I I
• Neoklasická ekonomie:– S (IR) = I (IR)
• Keynesiánská ekonomie– S (Y) = I (IR)
• Co zajišťuje rovnováhu mezi úsporami a investicemi ?
– Změny důchodu (výstupu)
– I<S AD<AS Y S I=S
• Jaká je vazba mezi investicemi a důchodem?– Y= C + I Y = C + S
– dY = dC + dI dY = dC + dS /:dY
– dY = cm* dY + dI /:dY 1 = dC/dY + dS/dY
– 1 = cm+ dI/dY 1 = cm + sm
– (1 - cm) * dY = dI (1 - cm) = sm
Ic
Ym
*)1(
1I
sY
m
*1
= Kahn - Keynesův investiční
multiplikátor
>1 pro cm= 1 1/(1-cm) = nekonečno
)1(1
mcms1
Keynesova teorie preference likvidity
Keynesova teorie MD• Peníze – nejlikvidnější prostředek, který lze
okamžitě a prakticky bez transakčních nákladů použít k transakcím– Preference likvidity
• Peníze = aktivum• Náklady příležitosti• Obligace (výnos * likvidita)
Motivy preference likvidity
• Důchodový
• Spojený s podnikáním transakční MDt(PY)
• Opatrnostní
• Spekulační - spekulační MDs (IR)
• IR´>IR´´ = MDS = 0• IR´<IR´´ = jako aktivum držíme pouze
peníze (obligace = 0)
• Pro velmi malá IR … MDS = nekonečno• Pro velmi velká IR… MDS = 0
• MD = MDT(PY) + MDS (IR)• MD = MD (PY, IR) + -
Důchodová rychlost obratu peněz v Keynesově teorii MD
a) MD (PY, IR) = kPY
b) Nelze ji považovat za konstantu
c) Je rostoucí funkcí úrokové míry (procyklická proměnná)
),(
1
IRPYM
PYV
k DY
Rovnováha na trhu peněz a determinace IR
• MS IR I L Y• Účinnost měnové politiky (podmíněná)
– Zda růst MS povede k poklesu úrokové míry– Zda na pokles úr. míry bude reagovat agregátní
poptávka (citlivost I na IR)
• Regulace úrokové míry– Stabilizace vývoje ekonomiky– Stimulace koupěschopné poptávky
Pozdější keynesovci
• Rezervy vytvářené obchodními bankami
• Čerpání „diskontních úvěrů“ obch. bankami
• Komplikace: rychlost obratu peněz není konstantní
• MD není stabilní
Trh práce
• neoklasická ekonomie– W/P je “vyčišťující cenou” na trhu práce– Nezaměstnanost pro všechna L>L*
dobrovolná
• J. M. Keynes– 1.“klasický” postulát: LD = LD(W/P) platný
– 2.“klasický” postulát: LS = LS(W/P) neplatný:• dělníci neomezují nabídku práce při
nezměněných W a vzestupu cen zboží dělnické spotřeby
• obecná hladina reálných mezd není přímo určována povahou mzdové dohody
• Nedobrovolná nezaměstnanost– jestliže při malém vzestupu cen zboží
dělnické spotřeby vzhledem k peněžní mzdě jak LD tak LS by byly větší než existující výše zaměstnanosti.
KRIZE KEYNESOVSKÉ EKONOMIE• Přelom 60. A 70. Let
• Vyčerpání faktorů příznivých pro keynesovskou stabilizační HP
• Konkrétní projevy:– zpomalení tempa růstu
– krize 1974-75 (vysoká inflace)
– „revoluce proti daním“
• Poznámka:– průměrné tempo růstu HDP a cenové hladiny (7 nejvyspělejších zemí)
– 1960 -1973: 4,9% a 4,1%
– 1974 -1979: 2,7% a 9,7%
„BÍLÁ MÍSTA“ KEYNESOVA TEORETICKÉHO SYSTÉMU
• Makroekonomická teorie de facto bez mikroekonomických základů
• chybí vlastní teorie cen
• chybí vlastní teorie mezd (později tzv. Phillipsova křivka, od 70. let její selhávání)
HLEDÁNÍ VÝCHODISEK Z KRIZE
• NOVÉ KEYNESIÁNSTVÍ • J.E. Meade (1907-1995) - NC 1977
– růst cen materiálových vstupů– stimulace poptávky
• decentralizace regulace mzdových sazeb
• POSTKEYNESOVSKÁ EKONOMIE• NOVÁ KEYNESOVSKÁ EKONOMIE• 1.PROUD: J. YELLEN, G. AKERLOF,G.
MANKIW,A. OKUN,R.J. GORDON, O. BLANCHARD– vysvětlení nedobrovolné nezaměstnanosti a
investičních cyklů z mikroekonomického chování ekonomických subjektů v podmínkách nedokonalé konkurence
– nepružnosti mezd
– J. Yellen (teorie efektivnostních mezd) G. Mankiw (náklady jídelníčku)
• 2. Proud– 2. Pol. 70. Let– Stanley Fisher– neokeynesiánsko-friedman-phelps-lucasovská
syntéza– není zde místo pro keynesiánskou teorii
efektivní poptávky (spíše strana nabídky)– jakási nová syntéza mezi neokeynesovskou a
novou klasickou ekonomií
• SPOLEČNÉ RYSY– kritika keynesovské ekonomie– kritika keynesovské hospodářské politiky– oživení liberalismu
• Stabilita soukromého sektoru
• efektivnost působení tržního mechanismu
DŮSLEDKY KRIZE KEYNESOVKÉ EKONOMIE
• Kritika keynesovského přístupu a jeho odmítnutí• hledání východisek z krize• NEOKONZERVATIVNÍ PROUD
– MONETARISMUS
– EKONOMIE STRANY NABÍDKY
– NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE
– TEORIE REÁLNÉHO PODNIKATELSKÉHO CYKLU
– TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY
NEOKEYNESIÁNSTVÍ (NEOKLASICKÁ SYNTÉZA)
Neoklasický model Keynesovský model• S = f (IR) S = f (Y)• I = f (IR) I = f (IR)• MD = kPY MD = kPY + L (IR)• Y = f (L) Y = f (L)• L = f (W/P) L = f (W)nepružnost• Ld = f (W/P) Ld = f (W/P)
NEOKEYNESIÁNSTVÍ (NEOKLASICKÁ SYNTÉZA)
• J. R. Hicks (1904 - 1989)– 1936 - Economic Journal
- seminář v Ekonometrické společnosti– 1937 Pan Keynes a „klasikové“ (Mr. Keynes and
the „Classics“) časopis Econometrica model SILL
• IR – determinována na trhu peněz– determinuje objem důchodu– dokud neznáme objem důchodu, nemůžeme určit MD
na trhu peněz
A. H. Hansen (1887 - 1989)
• kritická recenze na OT
1953 - Průvodce ke Keynesovi (A Guide to Keynes)
• model IS-LM– I = f (Y,IR)– S = f (Y,IR)– M = L (Y, IR)
• I = S
• io- bIR = Sa - smY, IRs
b
s
siY
mm
a
0
• MS = MD
• MB . mm = MDa + myY - mIRIR
KDE:– MB = měnová báze
– mm = peněžní multiplikátor
– Mda = autonomní poptávka po penězích
– my = citlivost MD na změny důchodu
– mIR = citlivost MD na změny úrokové míry
Ym
m
m
MBmMDIR
IR
y
IR
ma
F. MODIGLIANI (1918)
• 1944 - stať Preference likvidity a teorie úroku a peněz (úplný keynesovský model, doplnění ISLM o stranu nabídky: – keynesovskou produkční funkci– neoklasický trh práce.
• možnost automatického obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti
• bariéry nastolování rovnováhy- past na likviditu
- nízká citlivost investic na úrokovou míru
- nepružnost mezd směrem dolů
DALŠÍ VÝVOJ KEYNESOVSKÉ TEORIE MD
Kritika:• jednotlivý hospodářský subjekt drží pouze peníze
nebo pouze obligace• existují jenom 2 alternativní formy aktiv (peníze a
obligace)• existence MDS je empiricky neprokazatelná
(teoretická konstrukce)• totéž platí i pro IR*
– Odmítnutí keynesovské teorie MD a její nahrazení alternativní teorií (monetaristé)
– Zdokonalení keynesovské T MD• Tobinův model optimální struktury portfolia
• Baumolův a Tobinův model MDT
Tobinův model optimální struktury portfolia
Tobin, J: Liquidity Preference As Behaviour Toward Risk. Review of Economic Studies, 25, 1958, s. 68 - 75
• Předpoklady : M = je dána
P = je dána
• Jednotlivý hospodářský subjekty drží současně i peníze i obligace
Peníze - nulový výnos Obligace - nenulový výnos
- nulové riziko - nenulové riziko
• I1, I2 indiferenční křivky
• r očekávaná výnosnost portfolia (při dané běžné výnosnosti obligace)
• W celková peněžní částka, kterou má daný subjekt pro spekulační účely
• 0R množina přípustných portfolií (úsečka výnosnosti při výnosové míře r1 a investované částce W, trajektorie příležitostí)
• S optimální kombinace držby obligací a peněz při dané užitkové funkci
• W = M + O
• m = M/W … podíl peněz v portfoliu
• b = B/W … podíl dluhopisů v portfoliu
BAUMOLŮV A TOBINŮV MODEL MDT
• W. J. BAUMOL: THE TRANSACTION DEMAND FOR CASH „An Inventory Theoretical Approach“. Quarterly Journal of Economics, 66, 1952, s. 545-556
• TOBIN, J.: THE INTEREST ELASTICITY OF TRANSACTION DEMAND FOR CASH. Review of Economics and Statistics. 38. 1956, s. 241-247
• Náklady spojené s držbou celého důchodu v hotovosti po dobu 1 měsíce
22
0 YYMDT
IRY
TC *21
• Příklad: Pro IR = 12% p.a.
= náklady obětované příležitosti
Pan XY konvertuje polovinu svého měsíčního příjmu do 14 denních dluhopisů
..5001,0*50012
12,0*
2
10001 jpTC
měsíční průměrná držba v hotovosti
n - počet transakcí
pokles TC1
2*22
02 YY
MDT
n
YMDT
*2
IRn
YTC *
*21
• Příklad:
• ALE POZOR
pan XY musel:– podniknout navíc 1 cestu do banky
– resp. ještě zaplatit poplatky spojené s konverzí
• transakční náklady na jednu transakci = tc.
Růst TC
..5,201,0*25012
12,0*
2*2
10001 jpTC
tcnn
IRYTC *
*2
*2
Příklad: tc = 0,25p.j.
• Minimalizace TC2: derivace podle n; =0
..325,0*24
10jpTC
0**2
*
tcnn
IRY
n
TC
tc
IRYnn
*2
**
tc
IRYn
*2
*
tc
IRY
YY
tc
IRY
Y
n
YMDT
*2
**4
*
*2
**2
*2
• Pravidlo druhé odmocniny
IR
tcYMDT
*2
*
MDT
I. Roste s růstem důchodu (méně než proporcionálně = důchodová pružnost transakční MD < 1
úspory z rozsahu portfolia)
II. Roste s růstem tc (opět méně než proporcionálně)
III. Klesá s růstem úrokové míry (opět méně než proporcionálně)
MDT je závislá na IR
• Příklad:• Na základě Baumolova-Tobinova vzorce vypočtěte výši
průměrné měsíční držby peněz pana XY, jestliže víte, že jeho měsíční důchod činí 1 000 p. j. a usiluje o minimalizaci nákladů spojenou s jeho držbou v penězích. Náklady na jednu transakci 0,3 p. j., úroková míra z obligací činí 12 % p. a. (x pro dané období 10 % => 120 % !)
