letní filmová škola ek aišt���. �. — �. �. ��

35

LFS CZ

letní filmová škola ek aišt���. �. — �. �. ��

35

LFS CZ

letní filmová škola uhek haišt���. �. — �. �. ��

35letuhe��.

3

LFS CZ LF

letní filmová škola uhersk hradišt���. �. — �. �. ��

erik truffa a �tet�. �. ve ��.�� � kolejní nádvoří � ��� kč

salamandr ﹙výstava evy a jana švankmajerových﹚��. �.—�. �. � galerie slováckého muzea

am�� krajiny — krajina am�ti��. �. � slovácké divadlo � ��� kč

midi lidi + otk��. �. ve ��.�� � mír � ��� kč

handa gote: trains��. �. � slovácké divadlo � ��� kč

dub l.f.o��. �. ve ��.�� � mír � ��� kč

longital��. �. ve ��.�� � mír � ��� kč

35

LFS CZ

DOPROVODNÝPROGRAM

35

lfs cz

letní filmová škola uherské hradiště24. 7. — 2. 8. 09

katalog 35. letní filmové školy uherské hradiště25. 7. — 3. 8. 2008

šéfredaktor: Petr Hamšíkeditor: Jan Vnoučekpomocný editor: Jan Hlubek, Lenka Zemánkováfotoeditor: Zuzana Pudilovájazyková redakce: Jana Rušinovápřeklady: Monika Chmelíková, Michaela Konárková, Irena Křiváková, Pavel Pálenský, Ondřej Pelech, Jana Přidalová, Dagmar Přidalováautoři textů: Marie Barešová, Kamila Boháčková, Petr Buňata, Natálie Císařovská, Briana Čechová, David Čeněk, Adéla Doudová, Jiří Flígl, Vladimír Foret, Milada Frolcová, Marie Geierová, Petr Hamšík, Jan Hlubek, Jan Jaroš, Jan Jeništa, Jan Jílek, Martin Jiroušek, Miloš Kameník, Milan Klepikov, Doubrava Krautschneiderová, Beata Kosińska-Krippner, Veronika Markovičová, Martin Mazanec, Viktor Meca, Ladislava Moskalová, Jiří Neděla, Kristýna Němcová, Simona Nôtová-Tušerová, Viktor Palák, Jan Plíhal, Soňa Pokorná, Alena Prokopová, Aleš Říman, Rudolf Schimera, Lucie P. Straková, Michaela Stránská, Lukáš Skupa, Marta Šímová, Magda Španihelová, Petr Šafařík, Jan Šulc, Jan Švábenický, Malvína Toupalová, Miro Ulman, Stanislav Ulver, Jan Žůrek, Lenka Zemánková, Jan Žůrekgrafika, layout: Martin Pecinadtp, sazba: Staňka Vlasatíkovátisk: Agentura NP v.o.s, Staré Městonáklad: 2300 ks

35

lfs cz

obsahtable of contents

film a magie 12 Celovečerní filmy 40 Středometrážní filmy 41 Krátkometrážní filmy

retrospektivy amos gitai

45 Celovečerní filmy 52 Středometrážní filmy

veit helmer 55 Celovečerní filmy 59 Krátkometrážní filmy

juraj jakubisko 63 Celovečerní filmy 78 Středometrážní filmy 81 Krátkometrážní filmy

alejandro jodorowsky 87 Celovečerní filmy 92 Středometrážní filmy

julio medem 95 Celovečerní filmy102 Krátkometrážní filmy

jerzy stuhr: režisér105 Celovečerní filmy

jan švankmajer115 Celovečerní filmy120 Středometrážní filmy121 Krátkometrážní filmy

možnosti dialogu126 Celovečerní filmy 150 Středometrážní filmy 154 Krátkometrážní filmy

hudba a němý film: němé múzy(k)

156 Celovečerní filmy

pavel kohout (a film)169 Celovečerní filmy180 Středometrážní filmy

zvláštní uvedení184 Celovečerní filmy

současný český a slovenský film

190 Celovečerní filmy213 Středometrážní filmy216 Krátkometrážní filmy217 Studentské filmy

panorama filmové kritiky228 Celovečerní filmy235 Krátkometrážní filmy

hranice a perspektivy240 Celovečerní filmy241 Středometrážní filmy242 Krátkometrážní filmy

přepisování minulosti: roky 1948 a 1968 pohledem normalizace

246 Celovečerní filmy262 Středometrážní filmy

268 totalita ve filmu a ve skutečnosti

doprovodný program270 Literatura272 Divadlo274 Koncerty276 Mír LAB277 Výstavy278 Besedy, diskuse, workshopy282 Rodinné programy283 Rejstřík

zmrzlý obraz / komix a filmfreeze frame / comic books and the movies

deváté srdcethe ninth hearth

čarodějův učeňkrabat / the sorcerer’s apprentice

98

režie directed by Juraj Herz, ČSSR, 1978, 88 min scénář script Josef Hanzlík, Juraj Herzkamera director of photography Jiří Macháně, Viktor Růžička hudba music Petr Hapka hrají cast Julie Jurištová (princezna), Ondřej Pavelka (student Martin), Juraj Kukura (černokněžník), Josef Kemr (otec Toničky), František Filipovský (šašek) ad.

Gotický příběh s baladickou dikcí, kde chudý student svede boj s démonickým čarodějem. Režisér Juraj Herz vytvořil ponurou houstnoucí atmosféru s odkazem na lidové morytáty a alchymistické legendy. A gothic story with balladic diction, in which a poor student fights with a demoniac sorcerer. Director Juraj Herz created a gloomy thickening atmosphere with reference to folk songs and alchemic legends.

režie directed by Karel Zeman, ČSSR, Západní Německo, 1977, 72 min. scénář script Karel Zeman (podle knihy Otfrieda Preusslera) kamera director of photography Bohuslav Pikhart, Zdeněk Krupa hudba music František Belfín

Krabat je chudý sirotek, který najde útočiště před zimou v podivném Mlýně na Černé Vodě. Z mlynáře sevyklube černokněžník a Krabat s ním uzavře smlouvu. Vstoupí k němu do učení, aniž tuší, co Mistr, jak simlynář nechává říkat, ve skutečnosti od svých žáků vyžaduje. Každý rok musí nejstarší z nich podstoupitmistrovskou zkoušku a ve mlýně může být jen jeden mistr. Krabat is a poor orphan who finds a shelter against cold in a strange mill at Black Water.The miller turns out to be a sorcerer and Krabat makes a contract with him. He becomes his apprentice, but he doesn’t know what the Master, how the miller wants to be called by his apprentices, actually requires from them.

K lasik českého hororu Juraj Herz se koncem 70. let obrátil ke kořenům lidové poetické

hrůzy a vytvořil dvě originální gotické „pohádky“ Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Princezna Adriena (Julie Jurištová) trpí podivnou nemocí. Osm dobrovolníků se pokoušelo najít lék, všichni zmizeli beze stopy. Tím devátým, který chce pokoušet štěstí, je potulný student Martin (Ondřej Pavelka). Ani on ale zatím netuší, že princeznina nemoc je jen zastíracím manévrem před zhoubným vlivem zloducha Aldobrandiho. Mág a dvorní astrolog je totiž posedlý touhou vyrobit bájný elixír mládí. Chybí mu však ono titulní deváté srdce, aby mohl laboratoř uzavřít a zcedit lektvar z lidských orgánů. Snímek s ponurou atmosférou v duchu gotických románů čerpá z bohaté pokladnice světového hororu. Strašidelné vyprávění je umocněno podmanivou hudbou Petra Hapky a Juraj Kukura jako znetvořený Aldobrandi je velmi působivý. Královský šašek (František Filipovský) skličuje natolik, jako by chtěl každou chvíli spáchat sebevraždu. Motiv čaroděje ovládajícího lidské osudy připomene jeden z nejvlivnějších německých hororů Pražského studenta (Der Student von Prag, 1913, 1926, 1935). Scéna z podzemí Adobrandiniho paláce pracující s motivem vysokých hořících svící je poctou legendární Unavené smrti (Der Müde Tod, 1921). Často uváděný žánr pohádky v tomto případě souvisí s ryze českým prostředím a dobovou politickou atmosférou. Pohádka byla jednou z mála možností jak uniknout

cenzuře během komunistické normalizace, nicméně v Herzových rukou se žánr významně posouvá. Herz je jeden z mála českých tvůrců, který podobně jako Jan Švankmajer vychází ze surrealistické grotesky, a originálním způsobem vytváří pravý český horor, za který Deváté srdce můžeme považovat Martin Jiroušek

O rientální legenda o chudém chlapci, který vstoupí do služeb krvelačného

černokněžníka a je následně s ním nucen bojovat o svůj život, není nového data. Jednou z variací na toto téma, nám krajově blízkou, je lužickosrbská legenda z přelomu 17. a 18. století, později převyprávěná Otfriedem Preusslerem, kterou si jako předlohu pro svůj film zvolil i Karel Zeman. Krutý mistr z Mlýna na Černé Vodě je zde jen obdobou tajemného orientálního kouzelníka, dvanáct učedníků až nápadně odkazuje na magickou cifru spojenou s kalendářním rokem a pekelná kniha Koraktor odkazuje na kouzelnickégrimoáry.

Čarodějův učeň umně využívá tenké linie mezi pohádkou a hororem. Zeman volí stylizaci v rámci temného romantismu (temné lesy, noční scenerie se siluetami havranů, šibeniční vrchy) i včetně, pro romantismus nutného, orientálního intermezza (v tureckém táboře). Krabatův příběh je klasickou německou pohádkou v grimmovském duchu, která se nevyhýbá krutosti, s jakou zobrazuje hrdinovy prahové zkoušky dospělosti (např. souboj s krutým černokněžníkem). Krabatovou mocnou zbraní je nejstarší pohádkové klišé – láska, která je však ve světě Čarodějova učně jen zábleskem poslední možnosti vítězství lidskosti nad nelidskou krutostí tyrana. Zeman se v Čarodějově učni vrátil ke klasické ploškové animaci, rozšířené o postupy tzv. trojrozměrné animace. Ve filmu jsou rafinované momenty, které dodávají

scénám plastičnost. Karel Zeman byl původně animátor, 50. a 60. léta své filmové tvorby však zasvětil hranému filmu. Po šestici hraných filmů se opět vrátil za animátorský stůl a 70. léta se nesla v duchu sérií o Námořníku Sindibádovi. Svou tvorbu zakončil dvěma hororově laděnými pohádkami Čarodějovým učněm (1977) a Pohádka o Jeníčkovi a Mařence (1980). Tematika těchto „filmů pro děti“ však nejednou přesáhla tuto škatulku a nejednomu školákovi, podobně jako pohádky Juraje Herze, způsobila noční můry. Rudolf Schimera

literaturaHudec, Zdeněk: Asi jsem cynik (o filmech a koncentračním

táboru). Cinepur 16, 2007, č. 50, s. 6–9.

Jiroušek, Martin: Hor(r)or v českých zemích (O tradici

a kořenech hrůzostrašného příběhu). Host 7/2004,

s. 38–47

literaturaHudec, Zdeněk: Asi jsem cynik (o filmech

a koncentračním táboru). Cinepur 16, 2007, č. 50, s. 6–9.

Jiroušek, Martin: Hor(r)or v českých zemích (O tradici

a kořenech hrůzostrašného příběhu). Host 7/2004,

s. 38–47

freeze frames / comic books and the movieszmrzlý obraz / komix a film

woodstock čtyřicet let potéwoodstock fourty years after

absurdistánabsurdistan

kladivo na čarodějnicewitches’ hammer

1312

režie directed by Juraj Herz, ČSSR, 1978, 88 min scénář script Josef Hanzlík, Juraj Herzkamera director of photography Jiří Macháně, Viktor Růžička hudba music Petr Hapka hrají cast Julie Jurištová (princezna), Ondřej Pavelka (student Martin), Juraj Kukura (černokněžník), Josef Kemr (otec Toničky), František Filipovský (šašek) ad.

Gotický příběh s baladickou dikcí, kde chudý student svede boj s démonickým čarodějem. Režisér Juraj Herz vytvořil ponurou houstnoucí atmosféru s odkazem na lidové morytáty a alchymistické legendy. A gothic story with balladic diction, in which a poor student fights with a demoniac sorcerer. Director Juraj Herz created a gloomy thickening atmosphere with reference to folk songs and alchemic legends.

režie directed by Otakar Vávra, ČSSR, 1969, 103 min scénář script Otakar Vávra, Ester Krumbachová (podle stejnojmenného románu/the same name novel: Václav Kaplický) kamera director of photography Josef Illík hudba music Jiří Srnka, Antonio Vivaldi, Adam Michna z Otradovic hrají cast Elo Romančík (Lautner), Vladimír Šmeral (Boblig), Soňa Valentová (Zuzana), Josef Kemr (Ignác), Jiřina Štěpničková (Dorota Groerová) ad.

Letos již sedmadevadesátiletý Otakar Vávra je složitá osobnost – vedle prorežimní a angažované pseudotvorby natočil i závažná umělecká díla, mezi něž patří např. Kladivo na čarodějnice. Zrůdný mechanismus čarodějnických procesů je zároveň odkazem na praktiky totalitních režimů. Otakar Vávra, who will have celebrated his 97th birthday this year, is a complex personality—apart from proregime and engaged pseudo work, Vávra directed serious art films, such as Witches’ Hammer. A monstrous mechanism of witch trials is also a legacy to the practises of totalitarian regimes. K lasik českého hororu Juraj Herz se koncem

70. let obrátil ke kořenům lidové poetické hrůzy a vytvořil dvě originální gotické „pohádky“ Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Princezna Adriena (Julie Jurištová) trpí podivnou nemocí. Osm dobrovolníků se pokoušelo najít lék, všichni zmizeli beze stopy. Tím devátým, který chce pokoušet štěstí, je potulný student Martin (Ondřej Pavelka). Ani on ale zatím netuší, že princeznina nemoc je jen zastíracím manévrem před zhoubným vlivem zloducha Aldobrandiho. Mág a dvorní astrolog je totiž posedlý touhou vyrobit bájný elixír mládí. Chybí mu však ono titulní deváté srdce, aby mohl laboratoř uzavřít a zcedit lektvar z lidských orgánů. Snímek s ponurou atmosférou v duchu gotických románů čerpá z bohaté pokladnice světového hororu. Strašidelné vyprávění je umocněno podmanivou hudbou Petra Hapky a Juraj Kukura jako znetvořený Aldobrandi je velmi působivý. Královský šašek (František Filipovský) skličuje natolik, jako by chtěl každou chvíli spáchat sebevraždu. Motiv čaroděje ovládajícího lidské osudy připomene jeden z nejvlivnějších německých hororů Pražského studenta (Der Student von Prag, 1913, 1926, 1935). Scéna z podzemí Adobrandiniho paláce pracující s motivem vysokých hořících svící je poctou legendární Unavené smrti (Der Müde Tod, 1921). Často uváděný žánr pohádky v tomto případě souvisí s ryze českým prostředím a dobovou politickou atmosférou. Pohádka byla jednou z mála možností jak uniknout

cenzuře během komunistické normalizace, nicméně v Herzových rukou se žánr významně posouvá. Herz je jeden z mála českých tvůrců, který podobně jako Jan Švankmajer vychází ze surrealistické grotesky, a originálním způsobem vytváří pravý český horor, za který Deváté srdce můžeme považovat Martin Jiroušek

K dyž Vávra roku 1969 přistoupil k filmové adaptaci Kladiva na čarodějnice, nezměnil

dějovou orientaci Kaplického románu, toliko upřesnil její vyznění. Nepředkládá jen vyprávění o nevinných lidech vtažených do hrůzného soustrojí, soustředí se především na mechanismus procesů sledujících jediné: zlomit vůli vyšetřovaného. Recenzenti se shodli, že film zřetelně odráží tehdy čerstvé připomínky politických procesů z 50. let se skutečnými i domnělými nepřáteli socialismu. Drtivá bezvýchodnost se stává určujícím prvkem. Napomáhá tomu stroze monumentalizující opakování týchž motivů, jakými jsou zatýkání, mučení, vynucená doznání, hořící hranice. Žoviálně se tvářícího inkvizitora Bobliga mistrně vystihl Vladimír Šmeral, když se odpoutal od jakékoli vnější zrůdnosti. Bobligův cynismus zahrotil oplzlým žertováním i krkavou poživačností. Jeho hlas místy chrchlavě domlouvá, místy brunátní rozčilením, dokresluje zapšklého starce, který se s chutí chopil ničitelského díla. Ušlechtilého duchovního Lautnera, jenž se jako jediný pokusil Bobligovo řádění zastavit, ztvárnil Elo Romančík s přílišnou odevzdaností, neschopnou stvořit přiměřeně výrazného protihráče.

Vávra diváka nijak nešetří. S děsivou podrobností ukazuje, jak probíhalo mučení, jak se při něm vedly výslechy, jak se zapisovaly v bolestech vydechované odpovědi. Vidíme

nasazování palečnic, které drtily prsty na rukou, sledujeme přikládání španělských bot, pod jejichž tlakem praskaly holeně. Přihlížíme natahování na skřipec provázenému vymknutím kloubů a zostřenému pálením kůže. Spoluprožíváme deptající ponížení člověka zbaveného posledních zbytků důstojnosti. Výmluvná je scéna, když na nahém těle mladičké Lautnerovy hospodyně (Soňa Valentová) hledá chlípný Bobligův pomocník mateřské znaménko coby předmět doličný, coby pozůstatek ďáblova doteku Jan Jaroš

literaturaHudec, Zdeněk: Asi jsem cynik (o filmech a koncentračním

táboru). Cinepur 16, 2007, č. 50, s. 6–9.

Novák, Oldřich: Asi jsem cynik (O tradici a kořenech)

Krákora, Alois: Hor(r)or v českých zemích (O tradici

a kořenech hrůzostrašného příběhu). Host 7/2004

Hudec, Zdeněk: Asi jsem cynik (o filmech a koncentračním

táboru). Cinepur 16, 2007, č. 50, s. 6–9.

Jiroušek, Martin: Hor(r)or v českých zemích

(O tradici a kořenech hrůzostrašného příběhu).

Host 7/2004, s. 38–47

woodstock fourty years afterwoodstock čtyřicet let poté

filmové neobaroko neo baroque movies

náhled + animace na http://typomil.com/ruzne/lfs2009/

35letní filmová škola

uherské hradiště

24. 7. — 2. 8. 09

35letní filmová škola uherské hradiště24. 7. — 2. 8. 09