+ All Categories
Home > Documents > 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice -...

41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice -...

Date post: 24-Nov-2020
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
85
1 41. Základní veličiny v chemii Vyjádření množství látek 1. Objem - V - (cm 3 , ml, dm 3 , l) 2. Hmotnost - m - (g, kg) 3. Látkové množství - n - (mol), udává počet částic (atomů, molekul, iontů) v soustavě (v látce o určité hmotnosti). 1mol=6,023.10 23 částic Hmotnost a objem látek o stejném látkovém množství jsou různá, protože jsou různé i částice. 1mol plynné látky zaujímá za normálních podmínek objem 22,4dm 3 4. Molární hmotnost - M - (g/mol), podíl hmotnosti látky a jejího látkového množství. Molární hmotnost je důležitou charakteristikou prvku a nalezneme ji v tabulkách Vztahy, které platí m=ρ.V M=m/n n=m/M m=n.M Molární hmotnost látek můžeme vypočítat jako součet molárních hmotností všech atomů, které vyjadřuje vzorec sloučeniny. M(Cu)=63,5g/mol M(S)=32,1g/mol M(O)=16,0g/mol takže molární hmotnost síranu měďnatého CuSO 4 je M(CuSO 4 )=1. M(Cu)+1. M(S)+4. M(O)= =63,5+32,1+4.16,0=63,5+32,1+64=159,6g/mol
Transcript
Page 1: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

1

41 Zaacutekladniacute veličiny v chemii

Vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek

1 Objem - V - (cm3 ml dm3 l)

2 Hmotnost - m - (g kg)

3 Laacutetkoveacute množstviacute - n - (mol) udaacutevaacute počet čaacutestic (atomů molekul iontů) v soustavě (v laacutetce o určiteacute

hmotnosti)

1mol=60231023čaacutestic

Hmotnost a objem laacutetek o stejneacutem laacutetkoveacutem množstviacute jsou různaacute protože jsou různeacute i čaacutestice

1mol plynneacute laacutetky zaujiacutemaacute za normaacutelniacutech podmiacutenek objem 224dm3

4 Molaacuterniacute hmotnost - M - (gmol) podiacutel hmotnosti laacutetky a jejiacuteho laacutetkoveacuteho množstviacute

Molaacuterniacute hmotnost je důležitou charakteristikou prvku a nalezneme ji v tabulkaacutech

Vztahy ktereacute platiacute

m=ρV

M=mn

n=mM

m=nM

Molaacuterniacute hmotnost laacutetek můžeme vypočiacutetat jako součet molaacuterniacutech hmotnostiacute všech atomů ktereacute vyjadřuje

vzorec sloučeniny

M(Cu)=635gmol

M(S)=321gmol

M(O)=160gmol

takže molaacuterniacute hmotnost siacuteranu měďnateacuteho CuSO4 je

M(CuSO4)=1 M(Cu)+1 M(S)+4 M(O)= =635+321+4160=635+321+64=1596gmol

2

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jak je definovanaacute soustava

2 Jakeacute jsou možnosti vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek

3 Ve vaacutelci 1 je 1mol vody (18cm3) a ve vaacutelci 2 je 1mol ethanolu (584cm3) Vysvětli proč je objem

1molu vody menšiacute než objem 1molu ethanolu Vypočiacutetej hmotnost 1molu obou laacutetek Vzorec

etanolu je Ch3CH2OH

4 Čaacutestice ktereacute tvořiacute chemickeacute laacutetky jsou velmi maleacute a i v nepatrneacutem objemu jich je velkeacute množstviacute

Vypočiacutetej počet molekul vody v kapce o hmotnosti 025g

5 Stejnyacutem způsobem jako v předešleacutem přiacutekladu vypočiacutetej kolik molekul sacharoacutezy obsahuje kostka

cukru o hmotnosti 45g Vzorec sacharoacutezy je C12H22O11

6 Urči prvek jehož laacutetkoveacute množstviacute je 025mol a hmotnost 5175g Co o něm už viacuteme

7 Vypočiacutetej molaacuterniacute hmotnosti naacutesledujiacuteciacutech sloučenin AgNO3 MgCl26H2O Ca(OH)2

8 Vypočiacutetej deacutelku hrany krychle kteraacute maacute objem 224dm3

3

42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii

Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku

1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech

2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a

objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho

objemu obsahuje

Vztahy ktereacute platiacute

w= msmroztoku

mroztoku= ms+mrozpouštědla

c=nV

Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute

w=

mroztoku=150g

ms=15g

w=msmroztoku

w=15150

w=01=10

Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho

chlorovodiacuteku

c=

V=5dm3

n=05mol

c=nV

c=055

c=01moldm3

4

Otaacutezky a uacutekoly

1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute

2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto

laacutetky v 15l vody

3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je

1kg

4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky

5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol

6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3

V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli

5

43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute

Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku

teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

120g 15

8g 20g

13 33g

550g 455g

Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 2: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

2

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jak je definovanaacute soustava

2 Jakeacute jsou možnosti vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek

3 Ve vaacutelci 1 je 1mol vody (18cm3) a ve vaacutelci 2 je 1mol ethanolu (584cm3) Vysvětli proč je objem

1molu vody menšiacute než objem 1molu ethanolu Vypočiacutetej hmotnost 1molu obou laacutetek Vzorec

etanolu je Ch3CH2OH

4 Čaacutestice ktereacute tvořiacute chemickeacute laacutetky jsou velmi maleacute a i v nepatrneacutem objemu jich je velkeacute množstviacute

Vypočiacutetej počet molekul vody v kapce o hmotnosti 025g

5 Stejnyacutem způsobem jako v předešleacutem přiacutekladu vypočiacutetej kolik molekul sacharoacutezy obsahuje kostka

cukru o hmotnosti 45g Vzorec sacharoacutezy je C12H22O11

6 Urči prvek jehož laacutetkoveacute množstviacute je 025mol a hmotnost 5175g Co o něm už viacuteme

7 Vypočiacutetej molaacuterniacute hmotnosti naacutesledujiacuteciacutech sloučenin AgNO3 MgCl26H2O Ca(OH)2

8 Vypočiacutetej deacutelku hrany krychle kteraacute maacute objem 224dm3

3

42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii

Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku

1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech

2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a

objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho

objemu obsahuje

Vztahy ktereacute platiacute

w= msmroztoku

mroztoku= ms+mrozpouštědla

c=nV

Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute

w=

mroztoku=150g

ms=15g

w=msmroztoku

w=15150

w=01=10

Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho

chlorovodiacuteku

c=

V=5dm3

n=05mol

c=nV

c=055

c=01moldm3

4

Otaacutezky a uacutekoly

1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute

2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto

laacutetky v 15l vody

3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je

1kg

4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky

5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol

6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3

V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli

5

43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute

Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku

teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

120g 15

8g 20g

13 33g

550g 455g

Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 3: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

3

42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii

Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku

1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech

2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a

objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho

objemu obsahuje

Vztahy ktereacute platiacute

w= msmroztoku

mroztoku= ms+mrozpouštědla

c=nV

Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute

w=

mroztoku=150g

ms=15g

w=msmroztoku

w=15150

w=01=10

Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho

chlorovodiacuteku

c=

V=5dm3

n=05mol

c=nV

c=055

c=01moldm3

4

Otaacutezky a uacutekoly

1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute

2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto

laacutetky v 15l vody

3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je

1kg

4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky

5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol

6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3

V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli

5

43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute

Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku

teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

120g 15

8g 20g

13 33g

550g 455g

Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 4: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

4

Otaacutezky a uacutekoly

1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute

2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto

laacutetky v 15l vody

3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je

1kg

4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky

5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol

6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3

V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli

5

43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute

Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku

teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

120g 15

8g 20g

13 33g

550g 455g

Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 5: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

5

43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute

Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku

teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

120g 15

8g 20g

13 33g

550g 455g

Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 6: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

6

Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce

Laacutetka Molaacuterniacute

hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

NaOH 01mol 05dm3

HCl 72g 20dm3

CuSO4 02mol 100cm3

NaCl 50g 500cm3

Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 7: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

7

44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 1

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi

nCu=mCuMCu

nCu=160635

nCu=0025mol

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nCu2S nCu = 12

nCu2S=00252

nCu2S=00126mol

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol

mCu2S= nCu2SMCu2S

mCu2S=001261591

mCu2S=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 8: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

8

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho

MNaCl=

nNaCl=mNaClMCNaCl

nNaCl=

nNaCl=

3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek

nNa nNaCl =

nNa=

nNa=

4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

MNa=

mNa= nNaMNa

mNa=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 9: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

9

45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2

V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak

Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech

Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku

Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou

Postup č 2

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2Cu +1S rarr 1Cu2S

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

2Cu +1S rarr 1Cu2S

a A b B

m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MCu2S=159gmol

MCu=635gmol

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Cu2S)=12159635160

m(Cu2S)=200g

Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 10: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

10

Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho

1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme

2 Pod rovniciacute označiacuteme

A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute

a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mA - hmotnost laacutetky A

B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek

b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient

mB - hmotnost laacutetky B

3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B

MNaCl=

MNa=

4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce

m(B)=baM(B)M(A)m(A)

m(Na)=

Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu

zinečnateacuteho ZnCl2

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 11: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

11

46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute

1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery

S + O2 --gt SO2

2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute

Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku

Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4

3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho

2Ca + O2 --gt 2CaO

4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu

vaacutepenateacuteho)

CaCO3 --gt CaO + CO2

5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho

4Al + 3O2 --gt 2Al2O3

6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu

P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 12: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

12

7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem

Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)

8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek

Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho

9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute

paacuteleneacuteho vaacutepna

Vznikne 16g laacutetky

Potřebujeme 558g železa

Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku

Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho

K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku

Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho

Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho

Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku

Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 13: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

13

47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute

Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků

dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny

viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli

Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček

Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny

zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII

kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou

zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou

součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

Platiacute

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I - nyacute

II - natyacute

III - ityacute

IV - ičityacute

V - ičnyacute

- ečnyacute

VI - ovyacute

VII - istyacute

VIII - ičelyacute

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 14: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

14

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich

vyacuteznamneacute vlastnosti

2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo

3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven

4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI

5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS

6 Doplň tabulku

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd

I

natyacute

III

ičityacute

V

ovyacute

VII

ičelyacute

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 15: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

15

48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy

Oxidy

dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II

jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob

mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute

fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj

Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je

přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při

vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute

Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute

spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute

Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu

uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např

sviacutetiplynu

Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně

rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů

k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při

fotosynteacuteze

Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho

Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy

Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten

Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku

Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako

sušidlo

Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute

jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla

Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 16: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

16

Otaacutezky a uacutekoly

1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout

v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc

2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš

3 Ktereacute oxidy najdeme

v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů

v mineraacutelniacute vodě

v polodrahokamech

v rudaacutech

4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5

5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec oxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

využitiacute ve stavebnictviacute jako

paacuteleneacute vaacutepno

existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou

oxid křemičityacute SiO2

jako tzv hnědel se taviacute ve

vysokeacute peci

zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S

oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2

použiacutevaacute se jako sušidlo

velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter

a červenyacute rubiacuten

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 17: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

17

49 Oxidy - naacutezev - vzorec

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

oxid manganistyacute

MnVII O-II

Mn 2 O7

Zkouška 2VII+7(-II)=0

oxid dusičityacute

NIV O-II

N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

N O2

Zkouška 1IV+2(-II)=0

oxid kobaltnatyacute

CoII O-II

Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Co O

Zkouška 1II+1(-II)=0

Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 18: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

18

Otaacutezky a uacutekoly

1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid

zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin

2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec

oxid dusnatyacute N2O5

oxid dusičityacute NO

oxid dusnyacute NO2

oxid dusičnyacute N2O

3 Doplň k naacutezvům vzorce

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 19: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

19

50 Oxidy - vzorec - naacutezev

Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho

s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

Hg2O - urči naacutezev

Hg2 x O-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute

SiO2 - urči naacutezev

Si x O2-II

1x+2(-II)=0

1x-4=0

x=4

x = 4 ičityacute oxid křemičityacute

20

Otaacutezky a uacutekoly

1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad

CaO - paacuteleneacute vaacutepno -

CO2 - suchyacute led -

ZnO - složka biacutelyacutech barev -

N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -

Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -

Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -

CuO - na vyacuterobu mědi -

SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -

Odvoď jejich naacutezvy

2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho

naacutezev NiO FeO NO HgO

3 Doplň ke vzorcům naacutezvy

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute

I2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

MgO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute

4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute

efekt O kteryacute oxid jde

21

51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

Sulfidy

dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku

oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem

mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa

Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova

Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro

vyacuterobu zinku

Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem

v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa

Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na

vyacuterobu rtuti

Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce

jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda

2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš

3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi

tato miacutesta na mapě

22

4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute

rovnice

FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip

5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu

6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu

15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici

Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

sirovodiacutek H2S

krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou

surovina pro vyacuterobu zinku

zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato

surovina na vyacuterobu rtuti

23

52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku

sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

sulfid železityacute

FeIII S-II

Fe2 S3

Zkouška 2III+3(-II)=0

sulfid měďnatyacute

CuII S-II

Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar

Cu S

Zkouška 1II+1(-II)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

24

Hg2S - urči naacutezev

Hg2 x S-II

2x+1(-II)=0

2x-2=0

2x=2

x=1

x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute

BaS - urči naacutezev

Ba x S-II

1x+1(-II)=0

1x-2=0

x=2

x = 2 natyacute sulfid barnatyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M

K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3

sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute

H2S sulfid chromovyacute V2S5

25

53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy

Halogenidy

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem

dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky

oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I

vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků

mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute

Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody

těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě

myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy

Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku

Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je

citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů

Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při

vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města

Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes

2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid

3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně

4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska

ochrany přiacuterody viacuteš proč

5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo

potřebuje

26

6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute

voda obsahuje v průměru 27 NaCl

7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet

z chemickeacute rovnice

8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem

9 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute

chlorid sodnyacute NaCl

v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec

při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň

suchyacutech člaacutenků

chlorovodiacutek HCl

měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou

v podobě kyseliny leptaacute sklo

střiacutebro Ag

kapalnyacute jedovatyacute nekov

27

54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno

utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo

1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem

2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo

3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I

4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule

chlorid fosforečnyacute

PV Cl-I

P1 Cl5

Zkouška 1V+5(-I)=0

jodid hlinityacute

AlIII I-I

Al1 I3

Zkouška 1III+3(-I)=0

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

28

CaF2 - urči naacutezev

Cax F2-I

1x+2(-I)=0

x-2=0

x=2

x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute

MnBr7 - urči naacutezev

Mn x Br7-I

1x+7(-I)=0

1x-7=0

x=7

x = 7 istyacute bromid manganistyacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi

rovnicemi

chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute

chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute

brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute

2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M

CaF2 jodid draselnyacute IF7

chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute

KI fluorid hořečnatyacute CrBr6

bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7

29

55 Sraacutežeciacute reakce

Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute

chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze

přeskupujiacute

Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce

Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu

střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne

AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr

V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme

iontovyacutem zaacutepisem

Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3

- + AgBr

Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh

reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty

Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny

Otaacutezky a uacutekoly

1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute

anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute

reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

hellip

2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid

manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem

hellip

30

5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou

trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto

dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci

6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu

sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute

sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3

HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute

Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute

HNO3 - kyselina dusičnaacute

7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis

8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady

hellip

hellip

hellip

31

56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve

sklaacuteřstviacute

sulfid olovnatyacute

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute

ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu

železa

oxid uhličityacute

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě

jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při

vyacuterobě papiacuteru

bromid střiacutebrnyacute

bezbarvyacute a hnědočervenyacute

produkty spalovaciacutech motorů

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech

cementů hliniacuteku

oxid dusnyacute

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem

fosforu

využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu

HF

sulfid zinečnatyacute

2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a

oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute

3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich

naacutezvy a vzorce

32

4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a

fyzikaacutelniacute změnou

5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec

CaF2 sulfid draselnyacute IF7

sulfid hlinityacute CCl4

chlorid uhličityacute

KI fluorid hořečnatyacute IBr7

chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute

FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S

jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute

Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4

oxid draselnyacute PbO2

oxid střiacutebrnyacute

Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3

oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute

ZnO oxid bromistyacute Au2O3

oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute

6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky

7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem

8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku

33

57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti

Kyseliny

sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a

vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+

rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute

jsou to žiacuteraviny

řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek

kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute

nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute

mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute

uhličitaacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku

Otaacutezky a uacutekoly

1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při

kontaktu s nimi

2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny

3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky

34

4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi

rovnicemi

5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny

6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute

7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny

8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat

nebude a proč

Ag

Al

Ca

Au

Mg

Sn

Pt

Pb

58 Bezkysliacutekateacute kyseliny

Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat

kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl

kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF

kyselina jodovodiacutekovaacute - HI

kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr

Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S

Kyselina chlorovodiacutekovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku

v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute

Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy

35

přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute

zavaacutediacuteme do vody

vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina

chlorovodiacutekovaacute

H2 + Cl2 rarr 2HCl

použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při

letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd

Kyselina fluorovodiacutekovaacute

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na

leptaacuteniacute skla

Otaacutezky a uacutekoly

1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy

2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute

3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute

5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl

6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se

projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet

7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda

Rovnici vyčiacutesli

8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o

vyacutepočet z chemickeacute rovnice

36

59 Kysliacutekateacute kyseliny

Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle

pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute

Kyselina siacuterovaacute

vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute

(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute

což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv

pasivuje

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech

1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute

2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti

katalyzaacutetoru

3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4

použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken

kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů

reakce zředěneacute kyseliny

1 s neušlechtilyacutem kovem

Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4

2 s oxidy kovů

ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4

3 ionizace

H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-

Kyselina dusičnaacute

vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech

naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2

vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech

1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda

4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O

2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute

2NO + O2 rarr 2NO2

3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute

37

3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken

Kyselina fosforečnaacute

vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok

použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů

k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

kyselina siacuterovaacute H2SO4

vyacuteroba barviv plastů

v koželužskeacutem a textilniacutem pr

bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo

kyselina chlornaacute HClO

je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho

naacutepoje

2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a

kyseliny fosforečneacute

38

60 Kyseliny - naacutezev - vzorec

Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin

Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO

2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II

3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku

4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů

vodiacuteku 1

5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1

6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci

kyselina boritaacute - urči vzorec

HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1

1I + 1III + x(-II) = O

1 + 3 - 2x = O

4 - 2x = O

2x = 4

X = 2 HNO2

kyselina siřičitaacute - urči vzorec

HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2

H2SOx

2I + 1IV + x(-II) = O

2 + 4 -2x = O

6 - 2x = O

2x = 6

X = 3 H2SO3

Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4

39

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce kyselin

kyselina dusitaacute

kyselina chlornaacute

kyselina křemičitaacute

kyselina jodičnaacute

kyselina chromovaacute

kyselina manganistaacute

2 Kteryacute vzorec je spraacutevně

kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3

kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3

kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4

3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor

61 Kyseliny - vzorec - naacutezev

Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto

1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině

2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute

3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů

4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno

40

H2SiO3 - urči naacutezev

H2ISixO3

-II

2I + 1x + 3(-II) = 0

2 + x - 6 = 0

X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute

HMnO4 - urči naacutezev

HIMnxO4-II

1I + 1x + 4(-II) = 0

1 + x - 8 = 0

X = 7 istaacute kyselina manganistaacute

Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty

HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion

H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď naacutezvy kyselin

HPO2

HF

HBrO3

H2MnO4

HIO

HClO4

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti

kyseliny

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol

L S

Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-

U A

Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2

K L

Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody

M F

V žaludku je roztok kyseliny HClO

I U

Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem

D S

41

3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice

SO3 + H2O rarr

CO2 + H2O rarr

SiO2 + H2O rarr

Mn2O7 + H2O rarr

4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute

HSO3 H2S H2SO4

HS H2SO4 H2SO3

H2SO4 H2SO3 H2S

H2S H2SO4 H2SO3

5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat

62 Indikace laacutetek

K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu

podle prostřediacute

Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute

lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute

methyloranž červenaacute oranžovaacute

fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute

K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14

pro kyseliny pod hodnotu 7

42

Při indikaci postupujeme naacutesledovně

pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky

po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce

pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky

Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a

hydroxidovyacutech aniontů

je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute

je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute

jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute

Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny

silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute

středně silneacute - kyselina fosforečnaacute

slabeacute - kyselina uhličitaacute

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

laacutetka lakmus fenolftalein pH

citronovaacute šťaacuteva 22

rajčatovaacute šťaacuteva 50

slzy 73

žaludečniacute šťaacuteva 29

roztok sody 109

destilovanaacute voda 70

mořskaacute voda 83

sliny 65

2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1

roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute

voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek

43

3 Popiš děj na obraacutezku

spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -

tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -

na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -

4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina

5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin

63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti

Hydroxidy

jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo

kation amonnyacute NH4+

rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace

přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute

ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny

k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory

mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute

nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute

naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku

44

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme

prvniacute pomoc při kontaktu s nimi

2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky

3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato

vlastnost znamenaacute

4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku

mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82

vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH

laacutetka hodnota pH charakter roztoku

5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba

roztoky od sebe odlišiacuteme

45

6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -

1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -

2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -

3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -

4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -

5 naacutezev aniontu S2- -

6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -

7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -

8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash

64 Vyacuteznamneacute hydroxidy

Hydroxid sodnyacute

vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute

naacutezev byl natron

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor

použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj

a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo

reakce hydroxidu

4 s oxidem uhličityacutem

2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O

5 neutralizace

NaOH + HCl rarr NaCl + H2O

6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce

46

Hydroxid draselnyacute

vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute

vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho

použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt

v bateriiacutech

Hydroxid vaacutepenatyacute

vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky

vyacuteroba

1 tepelnyacute rozklad vaacutepence

CaCO3 rarr CaO + CO2

CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou

CaO + H2O rarr Ca(OH)2

Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno

použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a

chemickeacutem průmyslu

Hydroxid amonnyacute

vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak

vyacuteroba

1 N2 + H2 rarr NH3

2 NH3 + H2O rarr NH4OH

použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

v zemědělstviacute a stavebnictviacute

nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku

hydroxid draselnyacute KOH

při vyacuterobě myacutedel papiacuteru

vyacuteznamneacute činidlo

nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho

47

2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou

zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost

nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice

4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se

s niacutem můžeme setkat

65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev

Naacutezvosloviacute hydroxidů

naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se

zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu

platiacute křiacutežoveacute pravidlo

hydroxid železityacute- urči vzorec

FeIII (OH)-I

Fe (OH)3

hydroxid barnatyacute- urči vzorec

BaII (OH)-I

Ba (OH)2

Cu(OH)2 - urči naacutezev

CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute

Hg(OH) - urči naacutezev

HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute

48

hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace

KOH rarr K+ + (OH)-

Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-

NaOH rarr

NH4OH rarr

Otaacutezky a uacutekoly

1 Odvoď vzorce hydroxidů

hydroxid zlatityacute

hydroxid lithnyacute

hydroxid měďnatyacute

hydroxid olovnatyacute

hydroxid měďnyacute

hydroxid manganičityacute

2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů

ANO NE

Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol

V L

Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo

O Aacute

Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH

P U

Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute

H N

Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou

Y A

3 Odvoď naacutezvy hydroxidů

Cr(OH)3

AgOH

Mg(OH)2

Fe(OH)2

Sn(OH)4

Co(OH)2

49

4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny

Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO

5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute

se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid

50

66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy

1 Doplň tabulku

Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol

kyselina fosforečnaacute

k leptaacuteniacute skla

slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi

uacutečinky

hydroxid amonnyacute

v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute

biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se

z roztoku soli kamenneacute

kyselina chlorovodiacutekovaacute

takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech

nebo při vyacuterobě čokolaacuted

nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute

hydroxid zinečnatyacute

2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč

3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou

Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody

Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute

51

4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U

ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu

laacutetka fenolftalein

roztok vitamiacutenu C

destilovanaacute voda

vaacutepennaacute voda

činidlo s KOH

roztok soli

činidlo s HCl

myacutedlovyacute roztok

5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute

6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy

HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl

7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky

8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem

9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny

10 Doplň tabulku

Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3

kyselina boritaacute HNO

kyselina uhličitaacute

HBr kyselina selenovaacute H2O

hydroxid měďnatyacute

Al(OH)3 hydroxid olovičityacute

H2CrO4 kyselina

manganistaacute NaCl

kyselina bromičnaacute

H2SiO3 kyselina

sirovodiacutekovaacute

AgOH hydroxid zinečnatyacute

HPO2

52

52

67 Voda

Voda

dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku

vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech

97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek

prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera

voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute

při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek

- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute

- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute

- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny

Destilovanaacute voda

čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu

neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky

použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj

53

53

Otaacutezky a uacutekoly

1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -

pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk

2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou

3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti

4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny

5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute

6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody

7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo

1 voda je životodaacuternaacute -

2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -

3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -

4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody

5 plovouciacute kus ledu -

6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -

7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -

54

54

68 Uacuteprava vody

Pitnaacute voda

musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute

ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem

Uacuteprava vody ve vodaacuterně

usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky

pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu

upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou

naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr

posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem

voda se hromadiacute ve vodojemech

po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute

Užitkovaacute voda

podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute

použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute

Odpadniacute voda

vznikaacute činnostiacute člověka

před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit

pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem

Čištěniacute vody v ČOV

většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem

naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek

na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku

vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo

55

55

Otaacutezky a uacutekoly

1 Doplň tabulku

Voda

Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek

Podle obsahu nečistot

2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda

3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik

gramů bude v 1kg takoveacute vody

4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně

5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně

(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma

zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l

cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l

využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti

splaacutechnutiacute toalety 10 - 12

koupel ve vaně 100 - 150

sprchovaacuteniacute 60 - 80

mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30

praniacute v pračce 40 - 80

mytiacute rukou 3

mytiacute automobilu 200

pitiacute každyacute den 15

denně v kuchyni 5 - 7

56

56

69 Voda jako rozpouštědlo

Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute

vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute

Děleniacute rozpouštědel

pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku

nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem

ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem

polaacuterniacute - voda ethanol

nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan

Voda

dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny

NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě

rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za

vzniku nasyceneacuteho roztoku

ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek

s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute

rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku

ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli

některeacute hydroxidy aj

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech

roztok vznikaacute -

vznik roztoku urychliacuteme -

složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -

nasycenyacute roztok je -

rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -

podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash

57

57

2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě

vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC

vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033

3 Doplň tabulku

voda ethanol

běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem

rozpouštědle

4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde

70 Vzduch

Vzduch

směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute

zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou

58

58

mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru

mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj

prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera

troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC

tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC

stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC

dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)

důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute

izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa

se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje

Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute

majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy

smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus

Otaacutezky a uacutekoly

1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu

2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce

3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota

vzduchu je 12kgm3

4 Doplň tabulku

člověk přiacuteroda

zdroje znečištěniacute ovzdušiacute

59

59

5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře

6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute

1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -

2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -

3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -

4 směs mlhy a dyacutemu -

5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -

6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -

7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -

60

60

71 Technickeacute plyny

Technickeacute plyny

majiacute rozmaniteacute použitiacute

patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen

vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)

Zkapalněniacute vzduchu

je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů

1 kompresor

2 vodniacute chladič

3 vyacuteměniacutek

4 expanzniacute ventil

5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch

6 přiacutevod vzduchu

7 chladiacuteciacute vod

jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute

plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech

použitiacute plynů

plyn stareacute značeniacute

noveacute značeniacute

kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute

dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute

vodiacutek červenaacute červenaacute

oxid uhličityacute šedaacute šedaacute

acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute

kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje

dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku

argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin

61

Otaacutezky a uacutekoly

1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute

hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute

sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech

hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako

suchyacute led hnaciacute

plyn v bombičkaacutech na šlehačku

oxid uhličityacute

vodiacutek

oxid dusnyacute

amoniak

oxid siřičityacute

2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny

3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny

čpavek ozon dural sulfan

korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek

helium brom argon halogenvodiacutek

dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek

62

72 Hořeniacute

Hořeniacute

chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute

plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek

mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute

teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene

vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund

teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene

došlo ke vzniacuteceniacute par

hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute

děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)

1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla

2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren

3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta

4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže

vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit

Zaacutesady praacutece s hořlavinami

nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem

držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů

pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti

bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd

Hořlaviny v domaacutecnosti

organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky

lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )

Oheň

člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru

Požaacuter

člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru

63

Otaacutezky a uacutekoly

1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi

podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip

Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy

2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od

helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

3 Doplň tabulku

hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti

naacutezev použitiacute

4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu

1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip

2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip

3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip

4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip

5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip

64

73 Hasebniacute prostředky

Každeacute hašeniacute je založeno

na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce

na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute

Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute

Hasebniacute prostředek

Hašeniacute Nelze hasit

voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin

piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu

------

oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

lehkeacute kovy a prachy

pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)

elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy

praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů

lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku

halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem

v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery

Hasiciacute přiacutestroje

vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)

sněhovyacute (CO2)

pěnovyacute (voda+pěnidlo)

praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)

halonovyacute (halonoveacute plyny)

Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute

65

Otaacutezky a uacutekoly

1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem

škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno

na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi

silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip

Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů

vodniacute

sněhovyacute

pěnovyacute

praacuteškovyacute

3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni

hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute

knihy

pohonneacute hmoty

elektrospotřebič

stoh

ředidla

4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole

5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti

6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru

laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC

aceton 535

dřevo 400

liacuteh 425

uhelnyacute prach 260

biacutelyacute fosfor 60

PVC 370

66

74 Chemie a životniacute prostřediacute

Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad

Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute

vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě

Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)

přirozenyacute - 10mld tunrok

způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok

Cesty laacutetek do prostřediacute

g l s

ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy

ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady

z vyacuterob havaacuterie

Znečištěniacute vzduchu

Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute

Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru

a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit

Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka

Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin

Znečištěniacute vody

zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute

ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH

probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky

Znečištěniacute půdy

jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky

negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu

Důležitaacute opatřeniacute

zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi

využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute

budovat čistiacuterny odpadniacutech vod

využiacutevat druhotneacute suroviny

chovat se zodpovědně

67

Otaacutezky a uacutekoly

1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou

Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka

2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute

3 Co je to chemizace

4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok

5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute

6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy

68

75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

Radiačniacute havaacuterie

možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok

naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter

přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten

Varovaacuteniacute obyvatelstva

koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute

informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků

Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech

sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek

platiacute do odvolaacuteniacute

Jodovaacute profylaxe

jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi

každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a

potřebnyacutemi instrukcemi

Evakuace osob

neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti

plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute

Individuaacutelniacute ochrana

chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči

chraacutenit povrch těla

postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute

V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute

Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute

69

Otaacutezky a uacutekoly

1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute

2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky

3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie

4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute

5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe

6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle

7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel

ochrana očiacute -

ochrana dyacutechaciacutech cest -

ochrana povrchu těla -

8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha

9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo

70

76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

prvek atom

elektron molaacuterniacute hmotnost

rozpouštědlo chemickaacute reakce

gmol periodickaacute tabulka

produkt roztok

katalyzaacutetor teplota varu

moldm3 nasycenyacute roztok

destilace laacutetkovaacute koncentrace

krystalizace indikaacutetor

rozpustnost rychlost reakce

Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli

atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

71

Co je opakem

reakce endotermniacute -

chemickyacute rozklad -

vypařovaacuteniacute -

koncentrovanyacute roztok -

mlha -

kov -

chemickaacute změna -

kysliacutekataacute kyselina ndash

Spraacutevně doplň tabulku

naacutezev značka X Z e- M gmol

val e- vlastnosti použitiacute

siacutera

Na

22

17

8

197

4

kapalnyacute jedo- vatyacute nekov

ocel naacuteřadiacute konstrukce

Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku

Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

72

77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Spoj co k sobě patřiacute

oxid hlinityacute N2O

kyselina boritaacute NH4Cl

hydroxid sodnyacute Fe2S3

sulfid železityacute Al2O3

kyselina jodovodiacutekovaacute SF6

bromid ciacuteničityacute NaOH

oxid dusnyacute H3PO4

kyselina fosforečnaacute HBO2

fluorid siacuterovyacute HI

hydroxid amonnyacute SnBr4

Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč

lithium sodiacutek olovo drasliacutek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

Tv M ρ Tt X mol

helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip

73

Co je opakem

kation -

krystalickaacute siacutera -

pH=1

nasycenyacute roztok -

sublimace -

oheň -

destilovanaacute voda -

filtraacutet -

Spraacutevně doplň tabulku

děliacuteciacute metoda

typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad

usazovaacuteniacute

suspenze

hustota rozpustnost

roztok skalice modreacute

naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby

M gmol

ρ kgm3

vlastnosti použitiacute

oxid uhelnatyacute

KOH

-85degC

-76degC

iontovaacute

250

981

g i s nedyacutechatelnyacute

jako paacuteleneacute vaacutepno

74

78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Hmotnost roztoku

Hmotnostniacute zlomek

Hmotnost složky

Hmotnost rozpouštědla

150g

8

10g 190g

25 25g

550g

300g

Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky

Laacutetky

Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu

Značka prvku

Protonoveacute čiacuteslo

Nukleonoveacute čiacuteslo

Počet

protonů neutronů elektronů

P 16

23 51

7 7

Mo 96

226 88

75

Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty

H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute

HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O

HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute

(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute

Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3

5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3

M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =

6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho

Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto

laacutetek

n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =

7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute

M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =

Doplň tabulku

Laacutetka

Rozdiacutel elektronegativit

Iontovaacute vazba

Polaacuterniacute vazba

Nepolaacuterniacute vazba

LiF CH K S

O2 A O E

HBr D M H

PCl3 A I Iacute

I2 K N E

76

79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Doplň tabulku

Li rarr Li+

+ Br-

S 2e-

- rarr

3e- Al3+

Cu Cu2+

Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku

Laacutetka

Molaacuterniacute hmotnost

Hmotnost rozpuštěneacute

laacutetky

Laacutetkoveacute množstviacute

laacutetky

Objem roztoku

Koncentrace roztoku

KOH

02mol 04dm3

H2SO4

98g 40dm3

KNO3

03mol 150cm3

AgNO3

17g 20cm3

Doplň chemickyacute naacutezev

korund -

rajskyacute plyn -

galenit -

kyselina solnaacute -

halit -

paacuteleneacute vaacutepno -

čpavek -

sfalerit -

suchyacute led -

louh sodnyacute -

77

Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro

sublimaci a modře pro destilaci

Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem

Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid

siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute

78

80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do

tabulky

Naacutezev a vzorec sloučeniny

Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute

použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute

biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina

při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo

biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou

vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa

bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit

k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru

bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů

dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo

biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu

vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku

bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok

v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru

bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute

k syceniacute naacutepojů jako chladivo

zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute

ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo

jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute

vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv

79

O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2

O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3

Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu

Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila

Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou

Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle

Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet

Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova

80

Zdroje obraacutezků

1 Čtvrtletiacute

Co je chemie

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus

httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Pravidla bezpečnosti praacutece

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Vyacutesledky pozorovaacuteniacute

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html

Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna

httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Kahan

httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

Od alchymie k chemii

httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Směsi různorodeacute

httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm

Děliacuteciacute metody

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml

httphometiscaliczchemieindexhtm

81

Zaacutekladniacute parametry roztoku

httphometiscaliczchemiesmesihtm

Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece

httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm

httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_

oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD

Opakovaacuteniacute pojmů - 2

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute kyselin - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1

httphometiscaliczchemieindexhtm

Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2

httphometiscaliczchemiepHhtm

Soli - 1

httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345

Soli - 2

httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira

Naacutezvosloviacute soliacute - 1

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

2 Čtvrtletiacute

Laacutetky

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm

Periodickaacute soustava prvků

httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml

Naacutezvosloviacute soliacute - 2

httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm

Neutralizace

httphometiscaliczchemieindexhtm

82

Elektrolyacuteza

httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza

Galvanickyacute člaacutenek

httpdragonadamwzcz

Uhliacute

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Ropa a zemniacute plyn

httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml

Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu

httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg

Jadernaacute energie

httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg

httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg

3 Čtvrtletiacute

Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Organickeacute sloučeniny

httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm

Organickeacute sloučeniny

httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm

Alkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG

Cykloalkany

httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG

Alkeny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Dieny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

Areny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml

httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky

83

Uhlovodiacuteky a automobilismus

httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154

Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test

httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf

Halogenderivaacutety

httphometiscaliczchemiehalogenderhtm

Alkoholy a fenoly

httphometiscaliczchemiealkoholyhtm

httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm

Aldehydy

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Ketony

httphometiscaliczchemiealdehydyhtm

Karboxyloveacute kyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml

Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny

httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml

httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html

4 Čtvrtletiacute

Indikace laacutetek

httphometiscaliczchemieindexhtm

httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG

Voda

httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg

Uacuteprava vody

httphometiscaliczchemievodahtm

Voda jako rozpouštědlo

httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21

httphometiscaliczchemieindexhtm

Vzduch

httphometiscaliczchemieindexhtm

84

Oheň

httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42

Hasebniacute prostředky

httphometiscaliczchemieindexhtm

Chemie a životniacute prostřediacute

httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml

httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka

Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute

httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm

Estery

httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml

Plasty

httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml

Sacharidy

wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd

Polysacharidy

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml

Tuky

httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382

httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm

Myacutedla

httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo

Biokatalyzaacutetory

httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin

Leacutečiva

httpcswikipediaorgwikiPenicilin

Pesticidy

httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm

85

Detergenty

httpcswikipediaorgwikiTenzidy

Drogy

httpcswikipediaorgwikiNikotin

httpcswikipediaorgwikiKofein

httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpcswikipediaorgwikiKC599ivule

httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml

httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74

httpwwwnovalineczblogslunecnice

httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml

Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute

httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2

httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll

httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc

httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf

httpwwwvschtczfchpokusy85html

httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm

Page 20: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 21: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 22: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 23: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 24: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 25: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 26: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 27: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 28: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 29: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 30: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 31: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 32: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 33: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 34: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 35: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 36: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 37: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 38: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 39: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 40: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 41: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 42: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 43: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 44: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 45: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 46: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 47: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 48: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 49: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 50: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 51: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 52: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 53: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 54: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 55: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 56: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 57: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 58: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 59: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 60: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 61: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 62: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 63: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 64: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 65: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 66: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 67: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 68: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 69: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 70: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 71: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 72: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 73: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 74: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 75: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 76: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 77: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 78: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 79: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 80: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 81: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 82: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 83: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 84: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g
Page 85: 41. Základní veličiny v chemii · 2014. 11. 18. · 46. Výpočet z chemické rovnice - procvičování 1. Vypočtěte hmotnost oxidu siřičitého, který vznikl spálením 8g

Recommended