4SA426 - Průvodce webovými prohlížeči

Pruvodceprohlızeciinternetu

Obsah

Obsah 1

1 Uvod 3

2 Prohlızece 52.1 Mozilla Firefox . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62.2 Google Chrome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152.3 Internet Explorer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252.4 Opera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322.5 Ostatnı webove prohlızece . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

3 Vykonnostnı testy prohlızecu 41

4 Zaver 45

5 Literatura 47

6 Rejstrık 49

A Srovnavacı tabulka 51

B Slovnık pojmu 53

1

1 Uvod

Jednım z hlavnıch podnetu, proc vznikla tato publikace, je stale vzrustajıcı vyznam internetu, kteryje dan svou dostupnostı, rozsırenostı a mnozstvım informacı v nem dohledatelnych. Protoze se stalevetsı mnozstvı informacı a sluzeb koncentruje v prostredı internetu, narusta i samotny cas, ktery jehoprohlızenım travıme - at’ uz jde o zabavu, vzdelanı nebo praci. Tım se webovy prohlızec stava nej-vyuzıvanejsı aplikacı pri praci s pocıtacem. Chceme-li tedy cas straveny u pocıtace vyuzıvat efektivne,meli bychom nasi pozornost upnout prave k prohlızeci internetu. Z dnesnıho pohledu je slovo ”prohlızec“(z angl. browser) notne zavadejıcı pojmenovanı, nebot’ dnesnı prohlızece umoznujı mnohem vıce, nezpouhe prohlızenı stranek.

Snahou teto prırucky je podat komplexnı prehled o internetovych prohlızecıch a nikoliv hodnotit, kteryje ten absolutne nejlepsı nebo nejhorsı. Dıky velke rozmanistosti jak na strane uzivatelu, tak na straneprohlızecu, jde o velmi subjektivnı zalezitost. Snahou je predlozit ctenari objektivnı informace a nazorysamotnych autoru prezentovat nanejvys ve forme doporucenı. Prırucka je koncipovana tak, aby si mohlkazdy jedinecny uzivatel v zaveru sam odpovedet, ktery z prohlızecu je pro nej ten nejvhodnejsı. Kterynejlepe odpovıda charakteru jeho prace a jeho pozadavku. Prırucku lze doporucit i ostatnım uzivatelum,kterı neplanujı menit svuj stavajıcı prohlızec za jiny. Mohou se tak dozvedet o jeho dalsıch moznostech,o kterych nemeli dosud tusenı a ktere vedou k efektivnejsı a komfortnejsı praci.

Prırucka je rozdelena do nekolika kapitol. Druhou kapitolu tvorı analyza jednotlivych prohlızecu.Zamerujeme se predevsım na uzivatelske prostredı, snadnost a rychlost ovladanı, funkcnost a moznostijejıho rozsırenı. Dale zminujeme specialnı funkce, ktere se nemusı vzdy vazat prımo k prohlızenı webu,ale ktere naprıklad zprıjemnujı praci s prohlızecem. Nejrozsırenejsım prohlızecum je venovano vıce mıstaoproti tem mene znamym, ktere majı na trhu sice minimalnı podıl, ale presto stojı za pozornost. Vneposlednı rade povazujeme za dulezite porovnavat prohlızece i z hlediska vykonu. Tretı kapitola se protozabyva testovanım rychlosti vsech majoritnıch prohlızecu. Na konci prırucky se pak nachazı prılohy. Vnich ctenar najde souhrnny prehled vlastnostı a funkcı vsech popisovanych prohlızecu formou tabulky aslovnık pojmu. Tabulka slouzı pro snadnou a rychlou orientaci mezi nabıdkou jednotlivych prohlızecu,ocenı ji tak predevsım uzivatele pri vyberu vhodneho prohlızece. Samotny slovnık pojmu nenı pouzestrucnym vyctem odbornych termınu. Nektere z vybranych technologiı a funkcı jsou popsany podrobneji.Jedna se o ty, ktere stale nejsou v podvedomı beznych uzivatelu tak rozsırene, ackoliv by si podle naszaslouzily dıky jejich uzitecnosti pozornost kazdeho.

Po prectenı teto publikace by mel byt schopny kazdy ctenar kladne odpovedet na otazky:

• ”Znam vsechny funkce a moznosti sveho prohlızece, ktere mi mohou prohlızenı internetu usnadnit,zeefektivnit ci ucinit komfortnejsım?,“

• ”Pouzıvam takovy prohlızec, ktery je k povaze (charakteru) me prace a mych naroku nejvhodnejsı?.“

3

KAPITOLA 1. UVOD

Z toho vyplyva, ze prırucka je primarne urcena tem uzivatelum internetu, kterı pouzıvajı prohlızec vpodstate pouze k prochazenı webovych stranek, nebo by se radi dozvedeli i o alternativnıch produktech.

Na zaver je nutne poznamenat, ze vyvoj jak internetu, tak samotnych prohlızecu jde velmi rychlekupredu, a tım i informace obsazene v teto prirucce pomerne rychle zastaravajı. Verıme nicmene, ze prestento nesporny fakt prırucka i v budoucnu alespon dostojı myslence, ze “dnesnı webovy prohlızec nenıpouze k prohlızenı” a tım sama podnıtı uzivateluv zajem o tuto problematiku.

Kolektiv autoru

4

2 Prohlızece

5

KAPITOLA 2. PROHLIZECE

2.1

Mozilla Firefox

Uvod

NazevPuvodnı jmeno projektu bylo Pho-enix a kratkou dobu take Mozilla Fi-rebird. Poprve bylo jmeno zmenenokvuli konfliktu s obchodnı znackouvyrobce BIOSu, firmou Phoenix Tech-nologies, podruhe proto, ze nazevFirebird nesl jiny open-source pro-jekt vyvıjejıcı relacnı databaze. Fi-refox anglicky doslova znamena oh-niva liska. Vyvojari nazev nejakoudobu vydavali za preklad udajnehocınskeho oznacenı pandy cervene (Ai-lurus fulgens) na zaklade informace,jejız puvod lze vystopovat k welling-tonske ZOO; o spravny preklad setak v ceskem prostredı obcas vedoubourlive dohady. Jako vyraz podporyprojektu take ceska skupina CZilla vprazske ZOO pandu cervenou adopto-vala.

Mozilla Firefox je svobodny webovy prohlızec, ktery vyvıjıve spolupraci se stovkami dobrovolnıku Mozilla Corporation,dcerina spolecnost nadace Mozilla Foundation. Prvnı finalnıverze 1.0 byla vydana i v cestine 9. listopadu 2004 za velkehozajmu uzivatelu i mediı a stala se jednım z nejpouzıvanejsıchprogramu s otevrenym kodem. Verze 3.6.10 byla vydana14.9.2010. Aplikace Firefox je dostupna za podmınek sta-novenych ve Verejne licenci Mozilly (http://www.mozilla.org/MPL/). Ta vam umoznuje aplikaci Firefox pouzıvat,kopırovat a sırit. Pokud potrebujete, muzete take pozmenitzdrojovy kod aplikace Firefox podle vasich potreb. Prohlızecje oficialne dostupny pro Microsoft Windows, Linux a MacOS X. Firefox dosahuje v soucasnosti celosvetovy trznı podıl23% a je tak po Internet Exploreru druhym nejrozsırenejsımprohlızecem internetu.

Zamerem puvodnıho tvurce, Mozilla Foundation, bylo vy-tvorit maly, rychly, jednoduchy a vysoce rozsiritelny webovyprohlızec vedle stavajıcıho velkeho balıku internetoveho soft-waru Mozilla Suite. Firefox je nynı spolecne s e-mailovymklientem Mozilla Thunderbird nejdulezitejsım projektem Mo-zilla Corporation.

Uzivatelske rozhranı

Mozilla Firefox se vyznacuje jednoduchym a prehlednym uzivatelskym rozhranım, ktere lze snadnopomocı nastavenı a doplnku takrka libovolne prizpusobit. Firefox jiz od prvnı verze podporuje prohlızenıvıce stranek v oddelenych panelech, coz se stalo postupem doby standardem, ktery prevzali vsechnyvyznamne prohlızece. Prochazet mezi panely je jednoduche, stacı jedno kliknutı na pozadovany panel.Stranky se v panelech nahravajı na pozadı a vase prohlızenı je proto rychlejsı a prehlednejsı. Pri kliknutı naodkaz stacı stisknout Ctrl, nebo pouzıt prostrednı tlacıtko mysi. Zakladnı podoba uzivatelskeho rozhranıihned po instalaci s defaultnı startovacı strankou je videt na obrazku 2.1.

Nynı se blıze podıvame na jednotlive ovladacı prvky v hornı casti okna prohlızece.

6

2.1. MOZILLA FIREFOX

Obrazek 2.1: Zakladnı vzhled

Obrazek 2.2: Hlavnı ovladacı prvky

1. Hlavnı nabıdka – pres jednotlive polozky se dostanete ke vsem funkcım a nastavenım

2. Zakladnı tlacıtka – Zpet, Vpred, Reload (obnovenı stranky), Stop a Domu

3. Adresnı radek

4. RSS, Zalozky – prvnı tlacıtlo slouzı pro odber kanalu RSS, druhe pro pridanı stranky do zalozek

5. Vyhledavacı pole – lze vyhledavat na ruznych serverech (Google, Seznam, Wikipedia,. . . )

6. Vybrane zalozky – do listy lze dat libovolne polozky ze zalozek

7. Panely – ouska jednotlivych panelu s otevrenymi strankami

8. Novy panel – tlacıtko otevre novy prazdny panel

7


9. Otevrene panely – po kliknutı se zobrazı seznam otevrenych panelu

Jednou z nejcasteji jmenovanych novinek je integrace Personas (www.getpersonas.com/cs), doposudsamostatneho rozsırenı z produkce Mozilla Labs. Jde o projekt s novym neotrelym prıstupem k uzivatelskezmene vzhledu grafickeho prostredı prohlızece. Firefox jako vetsina modernıch prohlızecu podporuje tzv.skiny, v jeho terminologii tedy konkretne motivy vzhledu. Jejich problemem je ovsem casto velmi razantnızasah do fungovanı a ovladanı prohlızece, kdy uzivatel muze byt zmaten zasahy do jednotlivych ovladacıchprvku nebo se dokonce mohou objevit problemy s kompatibilitou.

S projektem Personas prichazejı ke slovu tzv. lehke motivy vzhledu. De facto se menı jen pozadıjednotlivych panelu v zahlavı prohlızece a stavoveho radku. Nedochazı tedy ke zmene vzhledu, umıstenınebo fungovanı jednotlivych ovladacıch prvku prohlızece. Prohlızec si tak lze velmi jednoduse vyzdobit,aniz by se uzivatel musel bat nejakych problemu. I samotna tvorba techto lehkych motivu vzhledu jevyrazne jednodussı oproti tradicnım motivum vzhledu.

Z online galerie (www.getpersonas.com/cs/gallery/) si lze jednoduse vybrat nektery z dnes uzmnoha tisıc dostupnych lehkych motivu vzhledu. Ty se take nove objevujı i na Mozilla Add-ons (addons.mozilla.org), oficialnım strediskem s nabıdkou vsemoznych doplnku nejenom pro Firefox. Uzivatel simuze nechat nezavazne lehky motiv vzhledu predvest prımo ve svem prohlızeci, jak je videt na obrazku2.2, samotnou instalaci pak lze realizovat bez nutnosti restartovat prohlızec.

Obrazek 2.3: Prizpusobenı vzhledu pomocı Personas

8


Dalsı moznostı, jak upravit prohlızec je prizpusobenı nastrojovych list. Muzete mıt treba jen jednuuzkou listu. Nebo muzete mıt celou sadu list se vsemi dostupnymi funkcemi. Nastrojove listy Firefoxu jsouplne prizpusobitelne a muzete je mıt presne tak, jak se vam budou lıbit. Vyberte Zobrazenı, Nastrojovelisty, Vlastnı... a jednoduse pretahnete vse tam, kde to chcete mıt. Firefox vam dovolı i vytvaret novelisty. Dalsı listy muzete zıskat instalacı rozmanitych rozsırenı. V postranı liste pak muzete mıt neustaleotevreny seznam zalozek nebo historii prohlızenı webu.

Pouzıvanı

Firefox je postaven na standardech W3C (CSS, DOM, a dalsı) a dokaze korektne zobrazit nejvetsıprocento stranek. Prohlızec je navrzen tak, aby jeho pouzitı bylo co mozna nejprıjemnejsı a intuitivnı.V zakladnım nastavenı funguje vsechno tak jak ma a navıc lze vsechny podstatne veci zmenit pomocımenu v hornı hlavnı nabıdce. Firefox lze plne ovladat mysı a ikonami, pro rychlejsı praci je ale vhodneosvojit si alespon nektere klavesove zkratky, jejichz pouzitı, vam usnadnı temer kazdou myslitelnou operaci(support.mozilla.com/cs/kb/Kl\%C3\%A1vesov\%C3\%A9+zkratky) Nejpouzıvanejsı zkratky naleznetev nasledujıcı tabulce.

Prıkaz Klavesova zkratkaDomu Alt + HomeObnovit F5Zastavit EscZvetsit pısmo Ctrl + +Zmensit pısmo Ctrl + -Normalnı velikost Ctrl + 0Zavrıt panel Ctrl + WZavrıt okno Ctrl + Shift + WNovy panel Ctrl + TNove okno Ctrl + NOtevrıt adresu v novem panelu Alt + EnterObnovit zavreny panel Ctrl + Shift + TPridat stranku do zalozek Ctrl + DZalozky Ctrl + BSpravce stahovanı Ctrl + JHistorie Ctrl + HDoplnenı domeny .cz Ctrl + EnterCela obrazovka F11

Tabulka 2.1: Nejpouzıvanejsı klavesove zkratky

Blokovanı vyskakovacıch oken

Jednou z nejdulezitejsıch funkcı, ktere prinesli Firefoxu jeho obrovskou popularitu je bezesporu funkceBlokovanı vyskakovacıch (pop-up) oken. Nektere stranky ke svemu pouzitı otvıranı novych oken potrebujı.Kdyz Firefox zablokuje nejake okno, zobrazı listu s napisem ”Aplikace Firefox zabranila strance otevrıtvyskakovacı okno“ a ve stavovem radku ikonu (viz obrazek 2.4). Kliknutım na tuto listu nebo na ikonu

9


zobrazıte seznam oken, ktera Firefox zablokoval pri nahravanı aktualnı stranky. Zde muzete nekterymoknum snadno povolit, aby se zobrazila. Pokud chcete, muzete danemu serveru otevıranı vyskakovacıchoken povolit natrvalo.

Obrazek 2.4: Blokovanı pop-up oken

Spravce stahovanı

Dale je treba se zmınit o dnes jiz standardnım vestavenem Spravci stahovanı, ktery zobrazuje se-znam vsech probıhajıcıch i dokoncenych stahovanı s patricnymi popisky. Uzivatel ma plnou kontrolu nadprobıhajıcımi i neaktivnımi procesy stahovanı, muze znovu zkusit stahnout nedokoncene (a to i po vypnutıa opetovnem zapnutı prohlızece), smazat dokoncene i nedokoncene, otevrıt stazene soubory v systemovemprohlızeci nebo vycistit cely seznam. Poklepanı (dvojklik) muze byt pouzito ke spoustenı souboru. Staho-vane soubory jsou navıc rovnou kontrolovany proti prıtomnosti viru a dalsıho skodliveho softwaru vasımantivirovym programem.

Specialnı funkce

Vetsina specialnıch funkcı pro Mozilla Firefox je dostupna skrze instalaci nejruznejsıch doplnku. Nynıse podıvame na funkce dostupne jiz v zakladnı instalaci.

Naseptavac

V praxi jednou z nejcasteji pouzitych funkcı je jiste naseptavac. Pri zadavanı adresy se zobrazujıstranky s danym retezcem ulozene v historii nebo mezi oblıbenymi polozkami. Stejne tak, pri vyplnovanıjakychkoliv webovych formularu, jsou nabızeny drıve pouzite vyrazy. Vyhodou navıc je, ze naseptavanytext nemusı nutne zacınat znaky, ktere zadavate do pole formulare. Pokud tedy nynı zadate ”Novak“,nabıdne se vam i ”Jan Novak“.

Ochrana soukromı

Firefox ma propracovanou ochranu soukromı, kterou vyuzijete hlavne, pokud pouzijete verejneprıstupny pocıtac. Firefox vam dava moznost sledovat vsechny informace, ktere prohlızec uklada behemprohlızenı stranek - napr. veci, ktere jste vlozili do formularu, cookies, soubory ktere jste stahli, strankyktere jste navstıvili (Historie) a tak dale. Pres menu Nastroje, Moznosti, Soukromı muzete snadno vymazatkteroukoli z techto informacı, za zvolene casove obdobı, jak je videt na obrazku 2.6.

Anonymnı prohlızenı

Dalsı moznostı, jak ochranit svoje soukromı je funkce anonymnıho prohlızenı. Anonymnı prohlızenızahajıme pres nabıdku Nastroje nebo klavesami Ctrl+Shift+P. V rezimu anonymnıho prohlızenı nebude

10


Obrazek 2.5: Spravce stahovanı Obrazek 2.6: Nastavenı ochrany soukromı

Firefox zaznamenavat zadnou historii a to vcetne historie stranek, formularu, historie hledanı, cookies asouboru ve vyrovnavacı pameti. Nicmene vami stazene soubory a vytvorene zalozky budou zachovany.Pro ukoncenı rezimu anonymnıho prohlızenı zvolte Nastroje >Ukoncit anonymnı prohlızenı nebo zavreteFirefox.

Historie a zalozky

Uzitecnou funkcı je obnova zavrenych panelu a oken. Pokud zavrete panel a chcete se k nemu pozdejivratit, stacı si ho vybrat v menu Historie >Naposledy zavrene panely. Stejne lze obnovit cele okno snekolika panely.

Firefox nabızı jeste specialnı funkci urcenou pro zalohovanı a nacıtanı seznamu zalozek (oblıbenychstranek). Zavolejte spravce pomocı funkce Zalozky >Knihovna stranek. Oznacte vsechny zalozky aklepnete na tlacıtko Import a zaloha v nastrojove liste. Funkcı Zalohovat. . . vytvorte soubor se sezna-mem vsech svych zalozek. Pomocı Importu a zalohy (Obnovit >Zvolit soubor) pak data z tohoto souboruobnovte na jinem pocıtaci. Firefox take automaticky vytvarı zalohy zalozek pro nekolik poslednıch dnu.

Vıce specialnıch funkcı je dostupnych skrze velke mnozstvı snadno instalovatelnych doplnku.

11


Moznosti rozsırenı

Doplnky (nekdy tez chybne nazyvane jako pluginy) jsou male balıcky, ktere umoznujı rozsırit apli-kace Mozilla o nove funkce, zmenit jejich vzhled ci naprıklad pridat podporu pro spolupraci s externımiaplikacemi. Doplnky lze zıskat na rade mıst, ale jejich nejvetsı databazi pro aplikace jako jsou Firefox,Thunderbird ci SeaMonkey poskytuje web Doplnky Mozilly (addons.mozilla.org). Dalsım dobrym zdrojemje web MozDev (mozdev.org), ale existujı i dalsı.

Nejsnadnejsı formu vyhledanı a instalace rozsırenı poskytuje Spravce doplnku, ktery naleznete vnabıdce Nastroje. Muzete tez navstıvit server Doplnky Mozilly, ktery je oficialnım serverem s doplnkypro aplikace Mozilla. V nem jsou jednotliva rozsırenı rozdelena do kategoriı, takze snadno naleznete to,ktere hledate.

Obrazek 2.7: Spravce doplnku

Doplnky lze rozdelit do nekolika skupin podle toho, jakou funkcnost poskytujı.

Rozsırenı

Asi nejcastejsım typem doplnku je rozsırenı. Jedna se o maly balıcek, ktery pridava do aplikace Mozillanove funkce. Muzete si tak snadno doinstalovat funkce, ktere vam pomohou s vyvojem webu ci jine, kterevam umoznı snadno nahravat fotky na web.

Motivy vzhledu

Motivy vzhledu, casto tez nazyvane skiny, jsou male balıcky, ktere umoznujı zmenit vzhled prohlızece.Motiv nejcasteji zmenı vzhled ikonek na liste, ale muze tez zmenit rozhranı produktu k nepoznanı, takzemuzete snadno nabyt dojmu, ze se jedna o uplne jiny produkt.

Zasuvne moduly

Zasuvne moduly (z angl. tez pluginy) zajist’ujı komunikaci s externım software jakym je typicky Flash,Java ci multimedialnı prehravac. Dıky nim si naprıklad webovy prohlızec umı poradit s obsahem, kterystandardne nepodporuje.

12


Vyhledavacı moduly

Vyhledavacı moduly jsou male soubory, ktere zprostredkovavajı vyhledavanı ve vyhledavacıch cikonkretnıch webech a to prımo z vyhledavacıho pole Firefoxu ci Seamonkey.

Kontrola pravopisu

Aplikace Mozilly umoznujı pomocı jazykovych slovnıku kontrolovat pravopis ve formularıch nawebovych strankach ci pri psanı e-mailu.

Na nasledujıcıch radcıch naleznete prıklady oblıbenych doplnku, ktere si muzete do Firefoxu nainsta-lovat.

Adblock Plus

Jednım z nejoblıbenejsıch doplnku, ktery prispel k obrovske popularite firefoxu je bezesporu AdblockPlus. Adblock Plus vam umoznuje zıskat kontrolu na internetem a prohlızet stranky zpusobem, jaky sizvolıte vy, ne reklamy na strankach. Tento doplnek je podporovan vıce nez ctyriceti sadami cizıch filtru vdesıtkach jazyku, ktere automaticky nastavujı blokovanı reklam a znamych domen se skodlivym software.Adblock Plus vam tez umoznuje nastavit vlastnı filtry obsahu za pomoci ruznych uzitecnych funkcı jakojsou mıstnı nabıdka pro obrazky, blokovacı ouska u Flash a Java objektu, a seznam blokovatelnych polozekumoznujıcı odstranenı skriptu a sablon stylu. (addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/1865/?src=api)

Brief

Dalsım vhodnym doplnkem je naprıklad jednoducha RSS ctecka Brief. Ovladanı je intuitivnı,narocnost nızka a uzitecnost vysoka. Brief umoznuje ucinne zalozkovanı i efektivnı oznacovanı.Brief je tou pravou volbou pro pohodlne procıtanı RSS zdroju prımo v prohlızeci. (ad-dons.mozilla.org/cs/firefox/addon/4578/)

Ceske slovnıky pro kontrolu pravopisu

Vsichni uzivatele jiste ocenı Ceske slovnıky pro kontrolu pravopisu ve vsech aplikacıch Mozilla. Stan-dardnı slovnık pro cestinu s diakritikou je zalozen na slovnıku z kancelarskeho balıku OpenOffice.org, kteryje postaven na slovnıku Ispellu od Petra Kolare. Slovnık pro cestinu bez diakritiky byl vytvoren ze stan-dardnıho slovnıku pomocı perlovskeho skriptu. Lze tak vybırat napr. ze synonym, opravovat pravopisnechyby atd. (addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/3394/)

Web Developer

Vsichni, kdo alespon jednou zkusili psat webove stranky by si meli nainstalovat doplnek WebDeveloper. Toto rozsırenı prida do Firefoxu menu a nastrojovou listu s mnoha uzitecnymi funkcemipro vyvojare. Budete moci pracovat s cache pametı prohlızece, upravovat cookies, prohlızet doku-mentaci webovych standardu, jednım klepnutım validovat stranky a desıtky dalsıch moznostı. (ad-dons.mozilla.org/cs/firefox/addon/60/)

Video DownloadHelper.

Na zaver zmınıme jeste doplnek Video DownloadHelper. Tento doplnek vyraznym zpusobem ulehcujestahovanı videı ci grafickych souboru z webovych stranek. Hodı se zejmena pri hromadnych operacıch i zvıce serveru soucasne. Videa muzete stahovat z nejruznejsıch stranek, mezi nimiz nechybı ani popularnıYouTube, Empfix, TubeLand, MegaVideo, Google video a mnoho dalsıch. Stahnuty soubor lze v ramcidoplnku take konvertovat do pozadovaneho formatu. (addons.mozilla.org/cs/firefox/addon/3006/)

13


Zaver

Firefox je vyborny prohlızec pro bezne uzivatele i zkusene profesionaly. Vysoke mnozstvı doplnkuumoznuje kazdemu, vyladit prohlızec presne podle jeho predstav. Vyhledanı a instalace doplnku je velicesnadna a zvladne ji bez problemu i pocıtacovy zacatecnık. Firefox je vysoce bezpecny prohlızec a dodrzujevsechny standardy pro korektnı zobrazenı webovych stranek. Vysoka obliba a velky pocet vyvojaru jsouzarukou, ze i do budoucna bude Firefox patrit mezi nejlepsı prohlızece internetu.

PRO PROTIZobrazuje temer vsechy stranky Mene funkcı v zakladu

Velke moznosti rozsırenı Velke pamet’ove narokySnadne prizpusobenı Pomalejsı start

Prehledne uzivatelske rozhranı Dlouhy vyvoj verze 4.0

Tabulka 2.2: Zhodnocenı prohlızece Mozilla Firefox

14

2.2. GOOGLE CHROME

2.2

Google Chrome

Uvod

Google Chrome byl poprve uvolnen v beta verzi 8.9.2008, prvnı stable verze pak vysla v prosincitehoz roku. Google Chrome svym prıchodem ”zamaval“ trhem prohlızecu a to nejen svym neotrelymdo te doby nevıdanym minimalistickym pojetım GUI (viz nasledujıcı podkapitola), ale take svou rych-lostı vykreslovanı stranek a spoustenı. Navıc se jednalo o dalsı produkt velmi oblıbene megalomanskespolecnosti Google. Ackoliv je tedy prohlızec zastıten spolecnostı Google, vychazı z opensource projektuChromium (webove jadro WebKit), do jehoz vyvoje se muze zapojit ”kazdy“ (http://code.google.com/intl/cs-CZ/chromium/). V soucasne dobe se prohlızec Chrome nachazı ve stabilnı verzi 7, pricemzkrome stabilnı verze existujı jeste dalsı 3 vyvojove verze - Canary, Dev, Beta. Cıslovanı verzı je vubeczajımave, kdyz si uvedomıme, ze mezi prvnı verzı a aktualnı sestou verzı ubehly pouhe dva roky, vprumeru tedy vychazı 3 stabilnı verze za rok! Jestli je toto cıslovanı jen marketingovym tahem nebo mahlubsı vyznam muzeme jen spekulovat, ale jiste je, ze se tomuto prohlızeci nesmırne darı. Vzdyt’ jen zanecele dva roky dokazal zıskat bezmala 8% podıl na pomyslnem trhu prohlızecu. Navıc jiz pet mesıcupo uvedenı prvnı verze dokazal predstihnout (v trznım podılu) prohlızec Opera, ktery je na trhu odroku 1996 (zdroj: http://www.netmarketshare.com/browser-market-share.aspx?qprid=0). Pojd’mese tedy trochu blıze podıvat na tento bezesporu zajımavy prohlızec.


Google Chrome zpusobil prıchodem sve prvnı verze na konci roku 2008 temer malou revoluci v pojetıuzivatelskeho prostredı prohlızecu. Zatımco ostatnı prohlızece te doby meli velmi robustnı a “nabobtnale”uzivatelske prostredı, Google Chrome prisel s necım diametralne odlisnym. Namısto toho, aby se prohlızecsnazil “vnucovat” uzivateli veskere sve funkce a informace do zakladnıho prostredı, udelal pravy opak,tedy veskera zbytecna nastavenı a tlacıtka vypoustı nebo skryva a ponechava zobrazeny jen ty opravdudulezite ovladacı prvky (zpet, vpred, tlacıtko “Nastavenı”,...). Stejne tak se snazı minimalizovat prostorzabırany kartami/zalozkami, ktere elegantne presouva prımo k hornımu okraji obrazovky. Ackoliv se tytozmeny nezdajı nikterak vyznamne, opak je pravdou, od teto doby se v podstate navzdy zmenilo pojetıgrafickeho prostredı prohlızecu, nebot’ netrvalo dlouho a onım ergonomickym minimalistickym pojetımse velmi vyznamne zacali inspirovat ostatnı webove prohlızece jako naprıklad Opera, Firefox, InternetExplorer a dalsı. Pojd’me se tedy podıvat na nekolik vyznamnych prvku tohoto revolucnıho a inspirujıcıhografickeho prostredı.

Hned na prvnı pohled zaujme oblast nazyvana Speed Dial (oblast rychlych odkazu, viz obrazek 2.8),ktera se poprve objevila v prohlızeci Opera. V Google Chrome se jedna o prehledne zobrazenı nej-

15


Obrazek 2.8: Globalnı pohled na graficke uzivatelske prostredı (GUI) Google Chrome v7 pod Windows 7

navstevovanejsıch stranek, pod kterym jsou odkazy na nedavno zavrene stranky, coz se hodı predevsımv prıpade, kdy omylem zavreme stranku a nezname jejı adresu. Pri pohledu vyse uvidıme hlavnı panelprohlızece doslova nalepeny na hornım okraji monitoru.

Obrazek 2.9: Detailnı pohled na hlavnı panel prohlızece

1. Karta stranky – v teto oblasti se zobrazuje nazev stranky a jejı favicon

2. Zakladnı tlacıtka – Zpet, Vpred, Reload (znovunactenı stranky). V okne “Moznosti” je pak mozneaktivovat zobrazenı tlacıtka “Domu”.

3. Oblast zalozek – v teto oblasti ze zobrazujı ulozene zalozky, ktere je mozne trıdit i do skupin/slozek

4. Adresnı radek – adresnı radek, ktery vyvojari prohlızece nazyvajı Omnibox

16

2.2. GOOGLE CHROME

5. Nastavenı – po kliknutı na tlacıtko “Nastavenı”, se zobrazı rozbalovacı seznam s radou polozek. Totoje v podstate jedine tlacıtko pro prıstup k nastavenı prohlızece

6. Nova zalozka – po kliknutı na tuto hvezdicku bude aktualnı stranka pridana do zalozek. Hvezdickabude zluta, pokud je jiz aktualnı stranka pridana v zalozkach.

7. Nova karta – tlacıtko pro otevrenı nove karty (lze suplovat klavesovou zkratkou Ctrl+T)

Obrazek 2.10: V duchu jednoduchosti se nese take okno “Moznosti”, v kterem se provadı hlavnı nastavenı

Obrazek 2.11: Po zapocetı stahovanı souboru se v dolnı casti okna prohlızece zobrazı lista s prubehemstahovanı. Po dokoncenı stahovanı je vsak nutne tuto listu zavrıt manualne.

Prestoze ja osobne jsem velkym fanouskem minimalistickeho pojetı grafickeho prostredı, najde se dostuzivatelu, kterı jsou zasadne proti tomuto trendu. Vetsinou jim totiz nevyhovuje maly pocet ovladacıch

17


prvku (tlacıtek) v ramci hlavnıho panelu prohlızece, ci o neco horsı integrace prohlızece v ramci jinychoperacnıch systemu. Je totiz nutne zmınit, ze screenshoty uvedene vyse byly porızeny v operacnım systemuWindows 7. V jinych OS vypada Google Chrome trochu jinak, predevsım kvuli absenci akcelerovanehografickeho prostredı Windows Aero a snaze prizpusobit se grafickemu stylu konkretnıho OS. Na Obr. 5muzete videt Google Chrome pod Windows XP.

Obrazek 2.12: Google Chrome v7 pod Windows XP

Na zaver teto kapitoly snad uz jen uvedu, ze jako vetsina soucasnych prohlızecui prohlızec Google Chrome nabızı moznost zmenit vzhled (skin). Na adresehttps://tools.google.com/chrome/intl/cs/themes/index.html naleznete jak skiny vytvorene umelci,tak samotnym Googlem.

Pouzıvanı

Pouzıvanı prohlızece je velmi prıjemne, jednoduche a intuitivnı. Stacı proste otevrıt prohlızec zadatadresu do adresnıho radku a surfovat - rychle, snadno a bez zbytecneho nastavovanı. Pro jeste efektivnejsıpraci s prohlızecem uvadım seznam casto pouzıvanych zkratek.

18

2.2. GOOGLE CHROME

Prıkaz Klavesova zkratkaOtevre nove okno. Ctrl + NOtevre novou kartu. Ctrl + TOtevre nove okno v anonymnım rezimu. Ctrl + Shift + NOdkaz se otevre na nove karte na pozadı. Stisknete klavesu Ctrl a kliknete na odkaz.Odkaz se otevre na nove karte a prejde se na tutokartu.

Stisknete kombinaci klaves Ctrl+Shift akliknete na odkaz.

Odkaz se otevre v novem okne. Stisknete klavesu Shift a kliknete na odkaz.Odkaz se otevre na dane karte. Pretahnete odkaz na kartu.Prepne na nasledujıcı kartu. Ctrl+TabZavre aktualnı okno. Alt+F4Prejdete na predchozı stranku v historii prohlızenıaktualnı karty.

Stisknete klavesu Backspace

Okno se maximalizuje nebo minimalizuje. Dvakrat kliknete do prazdne oblasti na liste ka-ret.

V aktualnım okne se otevre domovska stranka. Alt+HomeOtevre nabıdku Nastroje Alt+FZobrazı nebo skryje listu zalozek. Ctrl+Shift+BOtevre stranku Historie. Ctrl+HOtevre stranku Stahovanı. Ctrl+JOtevre Spravce uloh. Shift+EscOtevre se dialogove okno Vymazat udaje o prohlızenı. Ctrl+Shift+DeleteOtevre Centrum napovedy na nove karte F1Otevre adresu URL na nove karte. Zadanı webove adresy a stisknutı klaves

Alt+Enter.Zvyraznı adresu URL. Klavesa F6 nebo klavesy Ctrl+L nebo klavesy

Alt+DVytiskne aktualnı stranku. Ctrl+PObnovı aktualnı stranku. F5 nebo Ctrl+ROtevre vyhledavacı listu. Ctrl+FVyhleda dalsı vyskyt vyrazu zadaneho na vy-hledavacı liste.

F3

Tabulka 2.3: Casto pouzıvane klavesove zkratky.

19


Specialnı funkce

Temer kazdy prohlızec ma sve specificke/specialnı funkce, ktere ho cinı lepe pouzitelnym, ergono-mickym, unikatnım. Opera ma zabudovaneho e-mailoveho klienta, Firefox prisel jako prvnı s masovymvyuzitım doplnku a Google Chrome rozhodne nezustava pozadu. Pojd’me se nynı podıvat na nektere zespecifickych funkcı a vychytavek, ktere nabızı.

Pripnutı karty

Jedna se o funkci kdy je mozne kartu pripnout/zafixovat na hlavnım hornım panelu karet. Taktopripnuta karta se presune na levou stranu obrazovky a mısto celeho titulku stranky obsahuje pouze favi-con (maly obrazek pred titulkem) a je tedy mensı (viz obrazek 2.13). Tuto kartu take nenı mozne omylemzavrıt, nebot’ se u nı nezobrazuje tlacıtko pro zavrenı, navıc se karta otevıra vzdy se spustenım prohlızecea to az do okamziku, dokud kartu “neodepneme”. Tato funkce se hodı predevsım pokud casto vyuzıvamepokrocile webove aplikace jako naprıklad Twitter, Facebook, Google Docs aj.Pripnutı karty: Klikneme pravym tlacıtkem mysi na kartu a vybereme polozku “Pripnout kartu”.Odepnutı karty: Klikneme pravym tlacıtkem mysi na kartu a vybereme polozku “Uvolnit kartu”.

Obrazek 2.13: Dve pripnute karty

Webova stranka jako desktopova aplikace

Tato funkce slouzı predevsım k zprıstupnenı oblıbenych webovych sluzeb prımo z plochy pocıtace a toprostrednictvım specialnıho zastupce webove sluzby/stranky. Funguje to podobne jako zastupci klasickychaplikacı. Po poklepanı na zastupce se otevre velmi jednoduche okno Google Chromu s nactenou webovoustrankou.

Vytvorenı zastupce webove aplikace: Nacteme webovou stranku/aplikaci, u ktere chceme vytvoritzastupce. Nasledne klikneme na tlacıtko ”Nastavenı“ (obrazek klıce)/Nastroje/Vytvorit zastupce.Nasledne se zobrazı okno, ve kterem muzeme nastavit, kde vsude se ma zastupce vytvorit (Plocha, NabıdkaStart, Pripnout na hlavnı panel).

20

2.2. GOOGLE CHROME

Moznost ”vytazenı“ karty

Tato funkce se mi zda spıse zajımava, nez ze by byla nejak extremne uzitecna. O co tedy jde? Pokudlevym tlacıtkem mysi klikneme na kartu a drzıme a nasledne tahneme, muzeme takto kartu “vytahnout”do vlastnıho okna. Stejnym postupem muzeme kartu zase vratit do puvodnıho okna.

Co karta to proces (kapitola pro pokrocilejsı uzivatele)

Nejedna se ani tak o specialnı uzivatelskou funkci jako o vlastnost prohlızece. Jde o to, ze veskerev soucasne dobe rozsırene prohlızece umoznujı pomocı karet pracovat/prohlızet vıce webovych straneknajednout. Vsechny tyto stranky/karty vsak vystupujı v ramci systemu jako jeden proces. U GoogleChrome je to vsak jinak, pro kazdou otevrenou kartu/stranku vytvarı vlastnı proces. Pokud tedy otevreme5 stranek najednou, budeme mıt v systemu 5 procesu prohlızece Chrome (+procesy pluginu a processamotneho prohlızece). Jake jsou vyhody? Pokud jedna ze stranek spadne (napr. vinou zacyklenı Ja-vaScriptu), neovlivnı to ostatnı stranky ani prohlızec jako takovy. Navıc je dıky vıce procesum lepevyuzıvana moznost multitaskingu a tım padem je zlepsena podpora vıcejadrovych procesoru.

Omnibox

Omnibox, takto honosne nazyvajı vyvojari Chromu adresnı radek. Co je na nem tak zvlastnıho, zepro nej existuje specialnı nazev? Krome toho, ze se pouhym psanım do Omniboxu automaticky hledav historii navstıvenych stranek, se take vyhledavajı relevantnı URL adresy. Pokud naprıklad napısı doOmniboxu retezec “www.sez” , automaticky se najde URL adresa obsahujıcı tento retezec (viz obrazek2.14).

Obrazek 2.14: Omnibox - dohledanı URL www.seznam.cz (obrazek Zeme)

Tiche aktualizace

Jde o to, ze Chrome v podstate vubec neinformuje uzivatele o vychazejıcıch novych verzıch a rovnouse sam “v tichosti” aktualizuje bez jedine hlasky, ktera by upozornila uzivatele. Nekterı uzivatele tutovlastnost odsuzujı, jinı na ni nedajı dopustit - vec nazoru.

21


Spravce uloh

Stejne jako existuje spravce uloh ve vetsine operacnıch systemu, ma Chrome sveho vlastnıho spravceuloh, pomocı ktereho muzeme sledovat jednotlive procesy/karty/stranky/pluginy (viz podkapitola ”Cokarta to proces“) a jejich atributy, jako je spotreba operacnı pameti, ci vyuzitı CPU.

Zobrazenı spravce uloh: Pravym tlacıtkem mysi klikneme na zahlavı okna Chromu. Nasledne vyberemevolbu “Spravce uloh”. Alternativou je pouzitı klavesove zkratky Shift+Esc.

Obrazkove zalozky

Urcite jste se setkali s problemem, kdy na panelu zalozek nemate dostatek volneho mısta. Co takhlemısto zalozek v podobe textu, vytvorit zalozky obrazkove, tedy takove, ktere obsahujı pouze obrazekstranky (favicon). V Chromu je to mozne. Dosahneme toho tım, ze kdyz pridavame novou zalozku,vymazeme pole “Jmeno”. Vysledkem jsou zalozky jako ty na Obr. 8.

Obrazek 2.15: Obrazkove zalozky (jen favicon stranek)

Anonymnı okno

Dalsı funkcı, ktera stojı za zmınku je moznost prochazenı webu bez zanechanı jakekoliv stopy v historiiprohlızece. Tuto funkci ma vıce prohlızecu, avsak realizovana muze byt ruzne. V prıpade Chromu se jednao tzv. “anonymnı okno”.

Otevrenı anonymnıho okna: Levym tlacıtkem mysi klikneme na tlacıtko ”Nastavenı“ (obrazekklıce). Pote z nabıdky vybereme volbu “Nove anonymnı okno” (mozno suplovat klavesovou zkratkouCtrl+Shift+N). Anonymnı okno/rezim pozname podle obrazku agenta v levem hornım rohu prohlızece.

Synchronizace

Nesmırne uzitecnou funkcı je moznost synchronizovat prohlızec na vıce PC. Pokud mame naprıkladprohlızec Chrome nainstalovany na domacım PC, notebooku a pracovnım PC, muzeme takto snadnosjednotit nastavenı prohlızece na vsech techto zarızenıch a to vcetne synchronizace zalozek, pluginu a skinu.Synchronizace probıha v realnem case prostrednictvım Google uctu (ucet je mozne vytvorit zdarma). Ponastavenı synchronizace v prohlızeci, se automaticky vytvorı v Google Docs slozka s nazvem “GoogleChrome”, ktera slouzı k ukladanı udaju potrebnych k synchronizaci.

Nastavenı synchronizace: V prohlızeci klikneme na tlacıtko ”Nastavenı“ (obrazek klıce) a vyberemepolozku “Moznosti”. Nasledne prejdeme na kartu “Osobnı udaje” a klikneme na tlacıtko “Nastavit syn-chronizaci”. Pote uz jen vyplnıme prıstupove udaje k Google uctu, prıpadne provedeme dalsı nastavenı.Takto postupujeme u vsech instalacı prohlızece, ktere chceme synchronizovat.

22

2.2. GOOGLE CHROME


Oficialnı podpory rozsırenı se Google Chrome dockal 25. ledna 2010 spolu s prıchodem ctvrte verzeprohlızece a spustenım galerie rozsırenı, ktera v te dobe obsahovala vıce jak 1500 rozsırenı (zdroj: http://chrome.blogspot.com/2010/01/over-1500-new-features-for-google.html). Nıze uvadım nekoliknejoblıbenejsıch rozsırenı (podle statistik ze samotne galerie rozsırenı).

1. AdBlock – blokovanı reklamnıch banneru na strankach

2. Kontrola e-mailu Google – jednoduche rozsırenı kontrolujıcı v pravidelnych intervalech prıchozıpostu u Gmail uctu.

3. Faceplus – provadı automaticke nahrazenı textovych smajlıku za obrazkove

4. IE Tab – umoznuje vyuzıt Internet Explorer (lepe receno jadro Trident) k vykreslenı stranky.

5. Prohlızec dokumentu ve formatu PDF/PowerPoint (od Googlu) – soubory jako PDF a PowerPointzobrazı prımo v okne prohlızece bez nutnosti vlastnit nativnı aplikace pracujıcı s temito formaty.

6. FastestChrome – Browse Faster - optimalizace prohlızece pro jeho zrychlenı

7. Facebook Photo Zoom – pohodlne zvetsenı fotografiı na Facebooku

8. Google Translate – integrace prekladace Google Translate prımo do prohlızece

Vıce rozsırenı naleznete na adrese https://chrome.google.com/extensions?hl=cs.

Zaver

Google Chrome hodnotım v mnohem jako revolucnı snadno pouzitelny prohlızec, ktery si bud’ zamilu-jete, nebo na nej zanevrete. Pokud od prohlızece ocekavate predevsım jednoduchost, funkcnost a rychlostpak je pro vas Chrome ten pravy. Pokus si vsak chcete s nastavenım prohlızece pohrat a ocekavate odnej neco vıce nez to, co bylo zmıneno v predchozı vete, pak byste meli zvolit jiny prohlızec.

23


PRO PROTIrychlost omezena moznost nastavenı

jednoduche GUI jednoduche GUI (nekomu nemusı sedet)dodrzovanı standardu

moznost rozsırenıpropojenost se sluzbami Googlu

stabilita (viz Co karta to proces)vıcekanalova distribucemoznost synchronizace

Tabulka 2.4: Zhodnocenı prohlızece Google Chrome

24

2.3. INTERNET EXPLORER

2.3

Internet Explorer

Uvod

Webovy prohlızec Internet Explorer vyvıjı spolecnost Microsoft Corporation. Prohlızec je urcen prograficke uzivatelske rozhrannı a je soucastı operacnıch systemu rodiny Microsoft Windows. Prvnı verzespatrila svetlo sveta jiz v roce 1995. Spolecnost Microsoft vydava nove verze prohlızece v prumeru jednouza dva roky s mensımi ci vetsımi vykyvy. Soucasna verze prohlızece je verze 8.0, ale od zarı 2010 je dostupnajiz beta verze IE 9. Internet Explorer byl v drıvejsıch dobach absolutnım vıtezem na poli prohlızecu. Dnesjiz sve vyslovene majoritnı postavenı ztracı. Prevazne starsı verze obsahovali radu nedostatku a chyb.Dalo to tak moznost prosazenı jinym prohlızecum. Nejnovejsı verze IE se vsak snazı vyvarovat svychminulych chyb a zıskat si zpet svoje postavenı. Aplikace je chranena proprietalnı licencı, coz znamena, zek softwaru nejsou k dispozici zdrojove kody. V aplikaci tedy nejsou povoleny zasahy uzivatelu a samovolnadistribuce.

Obrazek 2.16: Globalnı pohled na graficke uzivatelske prostredı Internet Explorer v8 pod Windows 7.

25



Uzivatelske rozhranı prohlızece je pomerne strohe. Strohost zde vsak nenı zapornou vlastnostı. Urcitymzpusobem napomaha prehlednosti a snadne orientaci. Je to vsak vecı nazoru.

”Aplikace Internet Explorer 8 predstavuje Skupiny zalozek, ktere usnadnujı prochazenı na zalozkach.Samotny system zalozek je dnes jiz samozrejmostı snad kazdeho prohlızece. Kdyz otevrete jednu zalozku zjine, nova zalozka se umıstı vedle puvodnı zalozky a bude barevne odlisena, takze se muzete rychle podıvat,ktere zalozky majı souvisejıcı obsah. Pokud zavrete zalozku, ktera je soucastı skupiny, zobrazı se dalsızalozka ze stejne skupiny, ktera umoznuje zachovanı kontextu stavajıcı ulohy mısto nahleho prechoduna nesouvisejıcı web.Barevne seskupovanı zalozek umoznuje snadne sledovanı souvisejıcıch zalozek a vprıpade dokoncenı cinnosti zavrıt zalozky s konkretnı barvou.Muzete kliknout pravym tlacıtkem na libo-volnou zalozku a tım ji zavrıt, zavrıt skupinu zalozek nebo zalozku odebrat ze skupiny. Ze stejne nabıdkymuzete obnovit jednu nebo vsechny zalozky, otevrıt novou zalozku, znovu otevrıt poslednı zavrenouzalozku nebo zobrazit seznam vsech nedavno zavrenych zalozek a znovu otevrıt nektere z nich nebovsechny.“ [1] Vedle zalozek je ikona pro zobrazenı miniatur zalozek a zpet. Pokud se uzivateli stane, zenechtene zavre zalozku, nenı nic ztraceno. Stacı kliknout na otevrıt novou zalozku a zde je odkaz na tupredeslou zavrenou. Nedojde ke zcela novemu otevrenı, ale v mıste, kde jsme prestali pracovat. Fungujetak i tlacıtko zpet atd.

Samotne uzivatelske rozhranı si muze uzivatel snadnym zpusobem prizpusobit. Muze volit rozmıstenıfunkcnıch prvku, prıpadne jake prvky se majı zobrazovat ci nikoliv. Je zde take podpora doinstalacedoplnku. Uzivatelske prizpusobenı by vsak mohlo byt vıce propracovane a mohlo by skytat vetsı moznosti.

Nynı se blıze podıvame na jednotlive ovladacı prvky v hornı casti okna prohlızece.

Obrazek 2.17: Detailnı pohled na hlavnı panel Internet Explorer v8 pod Windows 7.

1. Karta stranky - v teto oblasti se zobrazuje nazev stranky

2. Tlacıtka: Zpet, Vpred - prechod na predchozı/dalsı stranku

3. Oblıbene polozky - v teto oblasti ze zobrazujı ulozene zalozky, ktere je mozne trıdit i do skupin/slozek

4. Adresnı radek - radek pro zadanı konkretnı URL adresy

5. Ikony domu, informacnı kanaly, tisk.. - prechod na domovskou stranku, tisk stranky atd.

26


6. Sledovana stranka WebSlice - po kliknutı na tuto polozku se zobrazı nahled na sledovanou stranku+ moznost jejıho plneho nactenı (vıce o funkci Webslice v popisu funkcı)

7. Nova karta - tlacıtko pro otevrenı nove karty

8. Sluzba navrhovane weby - doporucı web, ktery by nas mohl zajımat

9. Zıskat vıce doplnku - otevrenı domovske stranky spolecnosti s nabıdkou doplnku pro prohlızec

10. Vyhledavacı moduly - naprıklad Wikipedia (vıce o vyhledavanı v popisu funkcı)

11. Roleta stranky, zabezpecenı, nastroju - rozsırene moznosti zobrazovanı zabezpecenı apod.

12. Rozsırene moznosti a nastavenı

13. Tlacıtka pro nacıtanı - aktualizace a zastavit nacıtanı

Pouzıvanı

Pouzıvanı prohlızece je pomerne snadne a intuitivnı. Ovladanı je realizovano pomocı ikon na hornımpanelu. Ovladat ho lze take pomocı klavesovych zkratek. Nektere prvky jako naprıklad funkce akceleracese ovlada mysı a specialnı ikonky prımo ve strance, coz bude podrobneji popsano v sekci funkce. Abychomotevreli odkaz v nove zalozce nemusıme klikat pravym tlacıtkem a volit otevrıt odkaz v nove zalozce. Stacıpouze na odkaz kliknout prostrednım tlacıtkem mysi.

Tabulka nekterych zajımavych klavesovych zkratek:

Prıkaz Klavesova zkratkaOtevrenı noveho okna. Ctrl + NPrepnutı na konkretnı cıslo zalozky CTRL + n (kdy n je cıslo mezi 1 a 8)Zapnutı ci vypnutı Prehledu zalozek (zobrazenı miniatur) CTRL + QZvetsit priblızenı (o 10%) CTRL + +Pridanı retezcu ”www.“ na zacatek a ”.com”na konec textuzadaneho na panelu Adresa

CTRL + ENTER

Pridanı aktualnı stranky k oblıbenym polozkam (neboprihlasenı k odberu informacnıho kanalu pri nahledu in-formacnıho kanalu)

CTRL + D


Specialnı funkce

Jako kazdy prohlızec, i Internet Explorer sve specialnı funkce. Dale je predstavenı nekolika z nich.

Akceleratory

27


Pomerne zajımavou funkcı IE8 jsou takzvane akceleratory. Nejlepsım vysvetlenı fungovanı je asikonkretnı prıklad. V textu na webove strance je naprıklad postovnı adresa u ktere nevıme, kde se nachazı.Zaroven se nam nechce otevırat nove okno se serverem mapy.cz. Lze to vsak provest jinak. Slovo oznacımea zobrazı se vedle nej modra ikonka akceleratoru na kterou klikneme. Nasledne se zobrazı dodatecnainformace jaky akcelerator chceme vyuzıt. Po volbe se nam v miniokne zobrazı mapka s nası adresou.Akceleratoru je cela rada. Mezi nejpouzıvanejsı patrı jiz zmınene mapy, slovnık cizıch slov atd.

Obrazek 2.18: Akcelerator mapy.cz v Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Konkretnı akceleratory musıme sami jednoduchym zpusobem pridavat. Pokud v nabıdce pozadovanyakcelerator nenı je dole volba najıt dalsı akceleratory. Cela operace je dılen nekolika malo kliku.

Kompatibilnı zobrazenı

Muze se stat, ze nalezneme web, ktery je vytvoren a optimalizovan pro starsı verzi prohlızece a pri jehozobrazenı dochazı k nekorektnımu vzhledu, jako naprıklad nespravne zarovnany text. S tımto problememnam muze pomoci ikonka kompatibilnıho zobrazenı na ovladacım panelu. Po jejım stisku se web zobrazıjako v IE7. Funkce je reciprocnı, takze lze opetovnym klikem vse vratit do predchozıho stavu.

V aplikaci take muzeme spravovat seznam webu, ktere se majı automaticky zobrazovat v tomto kom-patibilnım rezimu. Provadı se to jednoduse pres panel nastroje a nastavenı kompatibilnıho zobrazenı.

Prochazenı se sluzbou InPrivate

Spust’te funkci Prochazenı se sluzbou InPrivate a vase aktivity prochazenı, historie a soubory cookienezustanou zachovany. Tım muzete zabranit poskytovatelum weboveho obsahu tretıch stran ve sledovanıvasich online aktivit bez vaseho svolenı. Tuto funkci spustıme v zalozce znezpecenı volbou prochazet sesluzbou InPrivate.

Vyhledavanı

Soucastı prohlızece je take funkce vyhledavanı webovych stranek a konkretnıch stranek na nejakemserveru. Realizace je takova, ze prohlızec samozrejme obsahuje adresnı panel, kteremu se zde muze rıkatchytry panel adresa. Pri zadanı nekolika znaku v panelu dojde k automatickemu vyhledanı webu, ktere

28


jsme jiz drıve navstıvili (vyhledava v historii, oblıbenych polozkach a kanalech RSS). Zobrazuje polozkykde se shoduje s castı adresy webove stranky ci libovolne casti URL adresy. Ze seznamu nabızenychstranek muzeme polozky libovolne odstranovat.

Pokud hledate neco na strance Wikipedie, ci jine, urcite nam usnadnı praci panel s vizualnım vy-hledavanım a napovedou pro vyhledavanı tzv. naseptavacem. Prıslusny panel je umısten standardnevedle adresnıho radku. Prvnım krokem je zaregistrovanı poskytovatele vyhledavanı. Vse probıha pouhymrozkliknutım seznamu poskytovatelu volby vyhledat dalsı poskytovatele. V nasem prıpade bychom zvoliliprave server Wkipedia. Nynı si zvolıme v panelu pouze, ze chceme vyhledavat na Wikipeidii a napısemenejake to klıcove slovo. Pod panelem se nam zobrazuje seznam navrhovanych stranek s malou vizualizacı.

Poskytovatelu je opravdu mnoho. Casto pouzıvane jsou naprıklad hledanı v aukcıch, knihkupectvıchmapach atd.

Do pole pro okamzite vyhledavanı bylo take pridano tlacıtko Najıt na strance, ktere umoznuje vy-hledanı textu na aktualnı webove strance.

Obrazek 2.19: Vyhledavanı: poskytovatel v In-ternet Explorer v8 pod Windows 7.

Obrazek 2.20: Navrhovane weby v Internet Explo-rer v8 pod Windows 7.

Navrhovane weby

Navrhovane weby je online sluzba navrzena tak, aby navrhovala jine weby, o ktere byste mohli mıtzajem, na zaklade webu, ktere nejcasteji navstevujete.

Sledovanı aktualit

WebSlice je urcita obdoba RSS a slouzı na sledovanı aktualit na webove strance. Muzeme taktosledovat aukce zpravy apod. Pokud stranka podporuje WeSlice objevı se na hornım panelu zelena ikona.Pomocı teto ikony si uzivatel prida nabızene webslice stranky a vidı je oblıbenych polozkach na hlavnımpanelu. Pokud se na strance objevı zmena webslice se zvyraznı. Pouhym kliknutım na oblast se zobrazı

29


nahled stranky, dalsım kliknutım se cela stranka nacte. V soucasne dobe vsak Webslice ma podporu vpomerne malem poctu stranek. Z ceskych webu to je naprıklad iDnes.cz atd.

Obrazek 2.21: WebSlide Internet Explorer v8 pod Windows 7.

Prohlızec je dale vybaven klasickou cteckou RSS.


Je nekolik zpusobu, jak tento prohlızec rozsırit. Urcitym zpusobem rozsırenı je instalace akceleratorua pridanı poskytovatele vyhledavanı. Pri volbe vyhledanı techto prvku v prıslusnem panelu je uzivatelpresmerovan na stranku http://www.ieaddons.com/cz/.

Dalsım rozsırenı je instalace rozsirujıcıch nastroju klasickym zpusobem. Doplnky jsou tvoreny nezavislea nejsou moc soustredeny na jednom mıste. Prıkladem takovehoto rozsırenı muze byt program IE7Pro,ktery nam umoznı v IE8 ovladanı gesty, spravce stahovanı, kontrolu pravopisu, blokovanı reklamy atd.Pravdou vsak zustava, ze v porovnanı s jinymi prohlızeci jsou moznosti rozsırenı IE8 pomerne chude adoplnku nenı takove mnozstvı.

Zaver

Prohlızec lze doporucit uzivatelum, kterym stacı jakesi standardnı prochazenı webu. Nenı zde takovemnozstvı rozsırenı prohlızece. Avsak oproti predchozım verzım doslo k pomerne vyraznemu posunu analezneme zde i velice zajımave funkce, ktere vyuzijı jak zacatecnıci, tak pokrocilı a narocnejsı uzivatele.

Jak jiz bylo v uvodu zmıneno, v soucasnosti je jiz ke stazenı beta verze Internet Explorer 9. Tatonova verze prinası nektera vylepsenı, nektera jsou vsak i na skodu. Mezi kladne vlastnostı jiste muzeme

30


zaradit vyssı rychlost, prehlednost, spravu zalozek, lepsı podpora standardu, pretahovanı panelu mimookno prohlızece, download manazer. Na druhou stranu prinası nektera negativa jako odstranenı nahledupanelu, spatne zobrazenı nekterych stranek, nema podporu ve Windows XP. Vıce se tato analyza IE9venovat nebude. Stale se totiz jedna o beta verzi a je predcasne ji hodnotit, jako plnohodnotny prohlızec.

PRO PROTIVysoka podpora ze strany tvurcu webu Male moznosti rozsırenı

Prehledne uzivatelske rozhranı Absence volby vzhleduSnadne ovladanı Absence download manageru

Pomerne vysoka bezpecnost Nemoznost zobrazenı dvou webu v jednom okne zaroven

Tabulka 2.6: Zhodnocenı prohlızece Internet Explorer

31


2.4

Opera

Uvod

Internetovy prohlızec Opera je vyvıjen norskou spolecnostı Opera Software. Jedna se o prohlızec svelkym mnozstvım funkcı a pomerne dlouhou historiı. I presto se jeste masivne neprosadil a nema takvelky podıl na trhu internetovych prohlızecu. V soucasnosti se udava hodnota 2,4% zastoupenı na trhuprohlızecu. Verejnost se shoduje, ze se jedna o vyspely prohlızec s mnoha funkcemi, nicmene doplatil nanektera chybna rozhodnutı v minulosti a horsı marketing.

Historie Opery se zacala psat v roce 1994, kdy zacal vyzkumny projekt v norske spolecnosti Telenor.Dalsım milnıkem byl rok 2000, kdy vysla Opera 4.0 s novym jadrem, ktere melo Operu rozsırit na dalsıoperacnı systemy a mobilnı platformy. Jelikoz vyvoj musel byt z neceho financovan, byly v Opere zobra-zeny reklamnı bannery spolecnostı, ktere sponzorovaly Operu. Od verze 8.5 byla reklama odstranena ahlavnım sponzorem spolecnosti se stala spolecnost Google, ktera s Operou uzavrela smlouvu na nastavenıGoogle jako vychozıho vyhledavace.

Soucasne s vyvojem prohlızece pro platformu PC se Opera zabyvala vyvojem pro temer vsechnymobilnı platformy. Na mobilnıch platformach se Opere vede mnohem lepe, nez na stolnıch pocıtacıch.Jednak proto, ze vystihla trend internetu na mobilnıch telefonech a zacala nabızet naprıklad sluzbukomprimace prenasenych dat, ktera v dobe, kdy se pouzıvala technologie GPRS s platbou za objem dat,byla necım naprosto jedinecnym.

Zaroven se Opera prosadila na mene rozsırene platformy, jako naprıklad Nintendo Wii, nebo do set-topboxu digitalnıch televizı.

V soucasne dobe je Opera uvolnena ve verzi 10.62, ktera je poslednım vyvojovym stupnem. Odostatnıch prohlızecu se odlisuje hlavne tım, ze jiz v zakladu ma mnoho funkcı, sluzeb a nastavenı. Toma sva pro a proti. Zacatecnıkovi se muze zdat prohlızec zbytecne slozity, naopak pokrocily uzivatelocenı tuto komplexnost.

Ta spocıva v tom, ze v zakladu Opera obsahuje naprıklad e-mailovy klient, torrentovy klient, vlastnıserver, synchronizaci, turbo rezim atd. Soucastı jsou i prakticke funkce jako je automaticka aktualizaceprohlızece, nebo zatım jeste malo rozsırena moznost geolokace.

O tom, ktere funkce jsou v zakladu, bude pojednano v kapitole Specialnı funkce a o rozsırenıch vkapitole Moznosti rozsırenı.

Z hlediska technickych prostredku se Opera prezentuje jako svizny prohlızec, ktery je schopny rychlevykreslovat, rychle reagovat, ale vetsinou na ukor vıce vyuziteho mısta v operacnı pameti.

32

2.4. OPERA


Uzivatelske rozhranı v nejnovejsıch verzıch doznalo lehkych zmen.

Po otevrenı Opery uzivatel vidı bud’ domovskou stranku, nebo takzvany Speed Dial, coz jsou jakesizmensene nahledy stranek, ktere si uzivatel prednastavı. Pocet stranek se da nastavit ve velikostech od 2x 2 az po 5 x 5. Nespornou vyhodu ma tato funkce v tom, ze casto navstevovane stranky jsou temer hnedprıstupne a eliminuje se tak potreba zalozek v nejake hornı liste, ktera v konecnem dusledku zmensujeplochu prohlızene webove stranky.

Obrazek 2.22: Zakladnı zobrazenı Speed Dial

Veskere nabıdky a nastavenı jsou schovana pod tlacıtkem Menu, umıstenem v levem hornım rohu.I tady je patrna snaha o maximalnı zvetsenı efektivnı plochy. Pod tlacıtkem menu je adresnı radek avyhledavacı polıcko.

U Opery se od verze 10.50 objevuje integrace rozhranı Aero ve Windows. Dıky tomu vynikne efektpruhlednosti a mohou byt pouzity i zive nahledy otevrenych zalozek.

1. Tlacıtko Menu

2. Otevrena zalozka v pozadı

3. Aktualnı zalozka

33


Obrazek 2.23: Hlavnı panel prohlızece

4. Postrannı panel nastroju

5. Adresnı radek

6. Vyhledavacı pole

7. Seznam zavrenych zalozek

8. Ovladanı okna prohlızece

Uzivatelske rozhranı je pomerne variabilnı a umoznuje menit polohy ovladacıch prvku, pridavat vlastnıpolozky nebo pridavat vlastnı listy. Zaroven je zde moznost upravy grafickeho tematu podle preferencıuzivatele.

Obrazek 2.24: Zive nahledy zalozek

Dnes je jiz samozrejmostı kompletnı ceska lokalizace prohlızece. Celkove je Opera lokalizovana do 44svetovych jazyku.

Nabıdka nastavenı prohlızece nabızı mnoho moznostı. I presto zustava prehledna.

Pouzıvanı

Pouzıvanı Opery je velmi intuitivnı a po chvıli se s nım szije i zacınajıcı uzivatel. Vyvojari udelalivse pro to, aby ovladanı bylo vıcemene obdobne jako v ostatnıch prohlızecıch. Presto vsak zaradili doprogramu nekolik vychytavek, ktere dokazou prohlızenı internetu zprıjemnit a zrychlit.

Prvnım vylepsenım jsou Mouse Gestures. Po aktivovanı teto volby se pouhym tahem mysı v ploseprohlızece muze uzivatel pohybovat naprıklad v historii prohlednutych stranek bez nutnosti neustaleklikat na tlacıtka zpet a vpred. Jakmile se clovek tyto tahy mysı naucı je schopen usetrit mnoho casu.

34

2.4. OPERA

Obrazek 2.25: Nastavenı prohlızece

Pokud se nekomu nechce delat tahy mysı po obrazovce, existuje jeste dalsı cesta. Stacı podrzet pravetlacıtko mysi a zmacknout leve, coz zpusobı prechod na minulou stranku. Opacnym gestem se prejdevpred.

V dnesnı dobe, kdy ma kazdy mnoho internetovych uctu a mnoho prihlasovacıch udaju, prijde vhodsprava hesel. Pri prvnım vyplnenı prihlasovacıch udaju do jakekoliv webove sluzby se prohlızec zepta,jestli se zadane udaje majı ulozit. Pokud ano, pridajı se do databaze a pri prıstı navsteve stranky se postisknutı klavesove zkratky Ctrl + Enter samy vyplnı. To dokaze uzivateli usetrit mnoho casu. Vsechnahesla samozrejme mohou byt chranena takzvanym Hlavnım heslem, aby nedoslo k jejich zneuzitı.

Vyvojari Opery nezapomneli ani na spravu citlivych udaju. Obvykle se vse co uzivatel ucinı, vprohlızeci zaznamena. Naprıklad do seznamu navstıvenych adres, ulozı se cookies z navstıvene strankyatd. Pokud uzivatel dopredu vı, ze za sebou nechce zanechat zadnou stopu, pouzije takzvany Soukromylist. V tom je umozneno anonymne prochazet web s tım, ze na pocıtaci po jeho zavrenı nezustanou zadnestopy. Pokud si to uzivatel uvedomı pozde a prece chce smazat dukazy, vyuzije funkci Vymazat soukromadata. Zde si muze nastavit, co vsechno se ma vymazat a potvrdı.

Pouzitı prohlızece muze usnadnit take blokovanı obsahu. Vsichni dobre vıme, ze na vsech strankachse vyskytuje obsah, ktery je naprosto nepodstatny. Na nekterych strankach vıce nez na jinych. Stejnetak jsou stranky, na kterych neustale vyskakujı okna s reklamou nebo nejakymi dotaznıky. Pokud se totostane jednou, da se to jeste vydrzet. Pokud se to ale deje s zeleznou pravidelnostı i ten nejvetsı klid’aszacne ztracet nervy.

35


Dıky pouzitı Content Blockeru dokazeme tomuto predejıt. Uzivatel si muze nastavit, ze nechce videtnaprıklad obrazky, nebo obsah ve Flashi a ty se mu zablokujı.

Obdobne funguje PopUp Blocker, ktery ma za ukol pozavırat automaticky otevırana okna s reklamou.

U Opery se hodne dbalo na pouzitelnost a prıstupnost. To znamena, aby byla ovladatelna na ruznychplatformach a ruznymi uzivateli. Prohlızec jde naprıklad plne ovladat pomocı klavesnice bez pouzitımysi. Stejne tak je prizpusoben handicapovanym uzivatelum, kterı mohou menit zobrazenı stranek. Odjednoducheho zvetsenı, pres zmenu fontu, barev a kontrastu.

Klavesove zkratky:

Prıkaz Klavesova zkratkaNova zalozka Ctrl + TZavrenı zalozky Ctrl + WZnovunactenı stranky Ctrl + RZmena zalozky Ctrl + TabNajıt Ctrl + FVyplnenı hesla Ctrl + EnterPridanı oblıbene stranky Ctrl + DDopredu v historii Ctrl + ?Dozadu v historii Ctrl + ?


Specialnı funkce

Synchronizace - jedna se o funkci, ktera dokaze synchronizovat data mezi ruznymi prohlızeci. Uzivatelsi vytvorı ucet, pod kterym se v Opere prihlası a vybere, co chce synchronizovat. Ma na vyber naprıkladzalozky, osobnı listu, rychly prıstup, poznamky atd. Tato data jsou ulozena na serveru a aktualizovanapri kazde uprave. Dıky tomu, kdyz se uzivatel prihlası v Opere na jinem pocıtaci, nebo dokonce mobilnımtelefonu, okamzite vidı vsechna data, ktera ma i na svem hlavnım pocıtaci.

Opera Turbo – jedna se o sluzbu, ktera byla puvodne zavedena v Opere pro mobilnı telefony. Ukolemteto funkce je urychlit prochazenı internetu a zmensit objem prenesenych dat. Toho se dosahne tak, zeserver Opery slouzı jako proxy server, ktery pozadovana data predzpracuje a zmensı. Udava se, ze velikosttakto upravene stranky se muze zmensit az o 80%. To vyuzijı uzivatele s velmi malou rychlostı pripojenı,nebo ti, kterı platı za objem prenesenych dat.

Opera Unite – dokaze nahradit domacı server. Pouzıva se naprıklad pro sdılenı multimedialnıho ob-sahu, jako jsou videa, fotografie a jakekoliv jine soubory. Pokud je Opera spustena na hlavnım pocıtaci aje povoleno sdılenı, tak se odkudkoliv mohu k tomuto serveru prihlasit a mıt dostupna nasdılena data.

Torrent Klient – dnes je tato technologie na ustupu, nicmene pro stahovanı obsahu z torrentu nenıpotreba specialnı program, ale stacı pouzıt pouze Operu, ktera se o vse postara.

Opera Mail – je e-mailovy klient, ktery je prımo soucastı prohlızece. Podporuje standardnı protokolyPOP3 a IMAP. Dokonce lze pouzıt i jako RSS ctecka. Klient ma jen nejdulezitejsı nastavenı a nemuze se

36

2.4. OPERA

rovnat s profesionalnımi resenımi, jako je naprıklad Microsoft Outlook. Nicmene jako bezplatna alternativapro zakladnı praci s elektronickou postou je naprosto dostacujıcı.

Phishing, Malware protection – jedna se o volby, ktere jsou standardne zapnuty. Prohlızec overujeprochazene webove stranky, oproti seznamu zakazanych nebo podezrelych stranek. Vyhodu to manaprıklad pro internetove zacatecnıky, kterı netusı, co vsechno se na internetu skryva. Tyto funkce majızabranit naprıklad zavirovanı pocıtace, prıpadne ukradnutı prıstupovych hesel k internetovym uctumuzivatele.

Hlasove ovladanı – je funkcı, ktera usnadnuje ovladanı weboveho prohlızece pro handicapovaneuzivatele


Rozsırenı funkcnosti prohlızece je mozne pomocı specialnıch doplnku zvanych Widgety. Jedna se ojednoduche aplikace, ktere se spoustı prımo z prohlızece.

Widgety se dajı pridat rovnou v menu prohlızece, nebo po navsteve adresy http://widgets.opera.com/, kde jsou vsechny oficialnı doplnky uvedeny, serazeny do kategoriı a ohodnoceny.

V nasledujıcı casti jsou uvedeny nektere z nejstahovanejsıch doplnku.

Analog Clock

Nejstahovanejsım doplnkem je jednoduchy programek, jehoz jedinym ucelem je zobrazovat aktualnıcas.

SimAquarium

Dalsı je hra, oznacovana jako simulator akvaria. Hrac kupuje a prodava rybicky, kupuje kamınky arostliny do akvaria.

Touchthesky

Doplnek zobrazuje aktualnı pocası pro prednastavenou oblast

Z prehledu nejstahovanejsıch doplnku je jasne, ze se nejedna o nejake masivnı zmeny v prohlızeci,ale o jednoducha rozsırenı, ktera majı uzivatelum poskytnout zakladnı informace nebo umoznı si zkratitdlouhou chvıli.

Zaver

Opera se prezentuje jako komplexnı prohlızec s velkym mnozstvım uzitecnych funkcı a doplnku. Ipresto je schopna zachovat si sviznost ovladanı a prizpusobit se potrebam kazdeho uzivatele.

Prave jejı komplexnost je ale take nejvetsı brzdou jejıho rozmachu, protoze stale existuje mnohouzivatelu, kterı dajı prednost jednoduchemu prohlızeci s minimem funkcı.

Nicmene pro pokrocileho uzivatele je Opera vybornou volbou a bude s jejım pouzıvanım urcite spo-kojen.

37


PRO PROTIrychlost omezena moznost nastavenı

jednoduche GUI jednoduche GUI (nekomu nemusı sedet)dodrzovanı standardu

moznost rozsırenıpropojenost se sluzbami Googlu

stabilita (viz Co karta to proces)vıcekanalova distribucemoznost synchronizace

Tabulka 2.8: Zhodnocenı prohlızece Opera

38

2.5. OSTATNI WEBOVE PROHLIZECE

2.5

Ostatnı webove prohlızece

Vyse zkoumane prohlızece samozrejme nejsou veskerymi alternativami, jez muzeme zvolit. Pro uplnostpublikace si zbezne popıseme nektere dalsı moznosti. Existuje mnoho dalsıch prohlızecu, ktere, ac s nızkympoctem uzivatelu, mohou byt dıky svym velice specifickym funkcım a vlastnostem vhodnymi pomocnıkyprave pro vas. A to navzdory faktu, ze krome Safari majı dohromady vsechny prohlızece popisovane v tetokapitole mene jak 1 procentnı zastoupenı na trhu. Z duvodu jejich mene casteho uzıvanı a zamerenı naminoritnıho zakaznıka budou popisy jen velice strucne. Vsechny analyzovane prohlızece jsou v soucasnedobe aktivne vyvıjeny a podporujı modernı standardy, ktere byste mohli potrebovat. Pro uplnost budoupopsany take prohlızece bezıcı na mene pouzıvanych operacnıch systemech Mac OS X a Linux.

Safari

Tento prohlızec uchvatil svet Macku v roce 2003 a na tomto operacnım systemu se stal tak popularnım,ze pro nej Microsoft zastavil vyvoj Internet Exploreru. Uz delsı dobu je pouzıvan jako vychozı prohlızecpro Macky. Safari je od verze 3 z roku 2007 vytvaren i pro MS Windows. Zameruje se hlavne na klasickoumackovskou elegantnost a v poslednı dobe lidmi stale vıce uprednostnovanou rychlost. Vyhodou je takemoznost rychle redukce rozhranı na minimalnı pocet prvku, coz je vhodne zejmena pro pocıtace s mensımimonitory. Zajımavou vlastnostı Safari je jeho ukladanı veskerych textu ze vsech stranek, co jste navstıvili.Toto vam umoznı snadno a rychle najıt stranku z historie se znalostı treba jen jedineho slova z onestranky. Toto se vsak muze po case stat zatezı pro disky mensıch kapacit u starsıch pocıtacu. Se svym 5procentnım zastoupenım na trhu patrı mezi 4. nejuzıvanejsı prohlızec.

Se svym 5 procentnım zastoupenım na trhu patrı mezi 4. nejuzıvanejsı prohlızec.

Stazenı z: http://www.apple.com/safari/download (aktualnı verze: Safari 5.0.2)

Flock

Flock se oznacuje za tzv. socialnı prohlızec a to kvuli jeho zamerenı na socialnı media. Tento prohlızecje zalozen na Mozile a tudız muze pouzıvat mnoho jeho pluginu. Jiz v zakladu v nem ale najdete mnohoutilit, ktere urychlı vasi komunikaci se socialnımi servery jako naprıklad lista shrnujıcı nove zpravy zYoutubu, Facebooku, Twitteru a dalsıch nebo sdılenı webovych zalozek. Pokud jsou tedy socialnı mediahlavnı vec, jez na internetu hledate, Flock by pro vas mohl byt tou spravnou alternativou se kterou usetrıtecas, mısto na disku i pamet’ sveho pocıtace. Jsou dostupne verze pro Mac OS X, Windows i Linux.

Stazenı z: http://www.flock.com (aktualnı verze: Flock v2.6)

39


Camino

Jediny prohlızec v nasem souhrnu urcen pouze pro Mac je Camino. Vypada podobne jako Safari aje navrzen pro rychlost a intuitivnost. Na rozdıl od Safari neprebıra tolik vecı z Firefoxu a dıky svejednoduchosti je znatelne stabilnejsı. Jeho prılisna jednoduchost a nedostatecna moznost nastavenı urcitenebude mnoha ”technokratictejsım“ uzivatelum vyhovovat. Pokud chcete jen surfovat, je Camino tenspravny maly a jednoduchy pomocnık.

Stazenı z: http://caminobrowser.org (aktualnı verze: Camino 2.0.4)

Maxthon

Pokud nenı skromne Camino nic co byste hledali, mozna bude naslapany Maxthon neco pro vas.Tento prohlızec v sobe kombinuje vetsinu funkcı konkurencnıch prohlızecu a pridava take mnoho svychvlastnıch. Zmınım jen nekolik, jako naprıklad funkce pro prirazenı url adresy na klavesu, funkce pro rychlevyplnovanı formularu nebo CPU saver, jez snızı procesorove vytızenı Maxthonem na minimum. Dıky svymnescetnym funkcım je interface prohlızece se svymi mnohymi listami znacne preplnen. Vzhled ale muzebyt personalizovan a tım znacne zredukovana jeho preplnenost. Co se nastavovanı funkcionalit tyce, jeho zde taky mnoho a tudız si muzete nastavit opravdu temer vse. Maxthon bezı pouze pod Windows.

Stazenı z: http://www.maxthon.com//download.htm (aktualnı verze: Maxthon 2.5.15)

Konqueror

Konqueror je webovy prohlızec, ale take spravce souboru nebo FTP klient integrovany do prostredıKDE, vyuzıvane hlavne Linuxem. V dnesnı dobe uz je pri trose prace mozne jej pouzıt i na Windows aMac OS X. Jeho hlavnı devizou je jeho velka prizpusobitelnost a pod Linuxem take universalnost.

Stazenı z: http://www.konqueror.org/download (aktualnı verze: Konqueror 4.4.1)

Amaya

Na zaver si predstavıme prohlızec, ktery v sobe kombinuje take funkce weboveho editoru a uzivateletedy mohou krome surfovanı svuj web prımo upravovat. Amaya nasleduje puvodnı vizi webu jako mıstopro spolupraci a neomezuje se pouze na jednostranne publikovanı informacı. Editor podporuje HTML,CSS, ale take XML a dıky jeho dlouholetemu vyvoji a zkusenostem programatoru je prace s nım veliceintuitivnı a rychla. Pokud tedy jednou za cas potrebujete editovat svuj web a hledate jednoduchy nastroj,kterym muzete web rovnou i prohlızet, muze byt prave Amaya vhodna volba. Tento prohlızec bezı podWindows, Mac OS X i Linuxem.

Stazenı z: http://www.w3.org/Amaya/User/BinDist.html (aktualnı verze: Amaya 11.3.1)

40

3 Vykonnostnı testy prohlızecu

V teto casti postavıme nase analyzovane prohlızece vedle sebe v jednotlivych vykonnostnıch testech,ktere objektivne zobrazı schopnosti porovnavaneho prohlızece. Na zaklade zdejsıch testu pozname, kteryprohlızec nabızı nejvıce moznostı pro weboveho vyvojare. Dıky nımz muze vyvojar vytvorit modernı,dynamicke stranky, aniz by se omezoval schopnostmi prohlızece zobrazit dane stranky. Dale zde takezmerıme rychlost prohlızece v zobrazovanı ruznych stranek a vyuzitı systemovych prostredku ke svecinnosti.

Pro lepsı srovnatelnost budeme testovat vzdy aktualne nejnovejsı verze prohlızecu vc. beta verzı.

Testovacı sestava

• Notebook s OS Windows 7 Professional 64 bit

• Procesor Intel R© CoreTM 2 Duo SU9400 (1,4 GHz)

• Graficka karta ATI Mobility Radeon TM HD 4330

• 4GB RAM

Verze testovanych prohlızecu

Test rychlosti JavaScriptu

V teto casti jsme merili rychlost JavaScriptoveho jadra jednotlivych prohlızecu pomoci popularnıhosrovnavacıho testu SunSpider. Tento test nam rıka jak rychle je jadro prohlızece plnicı prıkazy psanev JavaScriptu (jenz se vyskytuje snad ve vsech modernıch strankach nevyjımaje mapy.cz, google.com,facebook.com atd.). Cım rychlejsı jadro, tim rychleji se nacte stranka pouzıvajicı javascript a zarovenrychlejsı reakce pri vyuzıvanı stranky.

Graf udava rychlost vypoctu dane ulohy a tedy cım mene tım lepe.

41

KAPITOLA 3. VYKONNOSTNI TESTY PROHLIZECU

Test CSS 3

V teto casti jsme provedli test podpory zobrazenı nove verze kaskadovych stylu (CSS 3). Pomocıkaskadovych stylu webovy vyvojari urcujı vzhled webove stranky, nova verze jiz umoznuje mnoho novychnastavenı, jako napr. prechody barev, vlastnı fonty a mnoho dalsıch novinek. Tyto moznosti nebudouvyuzıvany, dokud je vetsina prohlızecu nebude podporovat, nastestı veskere testovane prohlızece testzvladly na 100%, z toho duvodu, lze v budoucnu ocekavat mnoho stranek vyuzıvajicı tuto technologii.Srovnavacı graf by zde poztracel smysl.

Test byl proveden pomoci stranek http://www.css3.info/selectors-test/.

Test Acid3

Benchmark Acid3 testuje spravnost zobrazenı prohlızece nektere vybrane elementy dle webovych stan-dardu, testuje ruzne specifikace prohlızece (mj. DOM, JavaScript, CSS3 ci SVG). Test zvladly Opera aGoogle Chrome na 100% a pozadu nezustaly ani IE s 95% a Firefox s 97%. Z vysledku plyne, ze vsechnytestovane prohlızece se jiz snazı drzet webovych standardu, coz je dobra zprava pro uzivatele, kdy je-jich oblıbene stranky by mely vypadat ve vsech prohlızecıch v podstate stejne. Dale na zaklade tohototestu, lze o vsech testovanych prohlızecıch rıci, ze podporujı vetsinu novych standardu, ktere davajı vıcemoznosti webovym vyvojarum k vytvorenı intuitivnıch webovych stranek (napr. podpora SVG znacımoznost vyuzitı vektorove grafiky, jenz zoomovanı bez ztraty kvality obrazku, jedna z vyhod CSS3 jemoznost zobrazenı jakychkoliv fontu, aniz by uzivatel je mel v systemu nainstalovane apod.).

Webove stranky testu: http://acid3.acidtests.org/

Rychlost nactenı webove stranky

V teto casti jsme zmerily prumernou dobu nactenı webove stranky v jednotlivych prohlızecıch. Tentotest by mel byt pro uzivatele nejpraktictejsı, jelikoz merı realnou schopnost zobrazit celou webovou strankua nikoliv teoretickou schopnost prohlızece.

Jelikoz nenı v nasich silach zmerit prumernou rychlost veskerych webovych stranek na internetu,rozhodly jsme nase testovanı omezit na 5 nejobvyklejsıch stranek. Konkretne www.vse.cz, www.seznam.cz,www.moviezone.cz, www.youtube.com a www.google.cz/#vse.

Test byl proveden pomoci stranek http://www.webwait.com a http://www.numion.com/stopwatch/.

Vzdy se merilo v jednu dobu jen 1 prohlızec a 1 stranka, s tım, ze vysledny udaj je prumerem petizmerenych hodnot.

42

Podpora HTML 5 jednotlivymi prohlızeci

V tomto testu se na zaklade stranky http://html5test.com/ testovalo podpora noveho (byt’ staleneschvaleneho) standardu HTML 5. Jiz v dnesnı dobe lze prehravat videa na youtube.com bez nutnostiinstalovace flash pluginu, ciste pomoci html 5 technologie, s rustem podpory prohlızecu teto technologie,da se ocekavat nove a nove sluzby, ktere usnadni a zefektivnı pouzıvanı internetu uzivatelum.

Prohlızec jenz podporuje nejvıce HTML 5 elementu (tedy nejvıce novych funkcı, ktere HTML 5 prinası)a jinych funkcı spojene s HTML 5 dostalo nejvıce bodu, maximum je 300 bodu. Z testu lze usoudit, zeIE 9 ma stale jiste mezery v implementaci novych funkcı nabızenych specifikacı HTML 5.

Vyuzitı operacnı pameti

V teto casti jsme se pokusily zmerit vyuzitı operacnı pameti jednotlivymi prohlızeci. Merenı probehlopo nekolika minutach zapnutı vzdy jednoho prohlızece jenz mel otevrenych 5 zalozek (www.vse.cz,www.seznam.cz, www.moviezone.cz, www.youtube.com a www.google.cz/#vse). Cım mene alokovanepameti prohlızecem, tım vıce mısta zbude pro ostatnı programy a tedy i lepe.

Velikost listy jednotlivych prohlızecu

V teto casti jsme se rozhodly spocıtat pixely, ktere si vezme prohlızec pro svou nabıdku (tj. zobrazenıokrajovych list) a zbytek displeje tedy zustava pro zobrazenı stranky. Verıme, ze toto srovnanı muze bytvodıtkem k vyberu prohlızece, obzvlaste pro majitele netbooku ci tabletu.

Graf zobrazuje pocet pixelu (zobrazovacıch bodu), ktere ukousnu prohlızece pri standardnım rezimuzobrazenı. Bylo mereno od nejvyssıho bodu pres adresnı radek az k pocatku prvnıho pixelu zobrazenestranky.

Celkovy verdikt

Jak jiz z grafu vyplynulo v testech se nejvıce darilo nejnovejsı verzi prohlızece od spolecnosti Google.Ale je zde potreba zmınit, ze ani ostatnı prohlızece si nevedly vubec spatne. Internet Explorer ve svenove verzi 9.0 (jenz je v dobe testovanı stale beta) jiz velmi zdatne konkuruje i v testech, ve kterychv minulych verzıch byl uplnym outsiderem. Vetsina vykonnostnıch rozdılu jsou v radach milisekund cijen nepatrne a tedy nezbyva nez uzivateli doporucit, aby se rozhodlo spıse dle funkcı a intuitivnostijednotlivych prohlızecu oproti zmerenym hodnotam v milisekundach ci v rozdılech jen nekolika procent.

43

4 Zaver

45

5 Literatura

47

6 Rejstrık

49

A Srovnavacı tabulka

51

B Slovnık pojmu

Anonymnı mod - V tomto modu prohlızece vetsinou prestanou zaznamenavat data jako historiiprohlızenych stranek, vyplnenı formularu, historii hledanı, cookies nebo soubory ve vyrovnavacı pameti.

CSS - Cascading Style Sheets (kaskadove styly)- jazyk navrzen W3C pro popis zpusobu zobrazenıstranek napsanych v jazycıch HTML a XML. Urcuje pouze grafickou podobu stranky, tedy velikost,barvu nebo umıstenı textu a jinych objektu. Hlavnım smyslem je umoznit navrharum oddelit vzhleddokumentu od jeho struktury a obsahu. Aktualnı verze je CSS 3.

Cookies - data, ktera webovy server posle prohlızeci, jez je ulozı na pocıtaci uzivatele. Pri kazde dalsınavsteve tehoz serveru pak prohlızec tato data posıla zpet serveru, ktery je dıky nim schopen rozlisitjednotlive uzivatele. Uklada se do nich naprıklad obsah ”nakupnıho kosıku“ nebo uzivatelske predvolby.

DOM - Document Object Model - objektove orientovana reprezentace XML nebo HTML dokumentu.DOM je rozhranı umoznujıcı prıstup ci modifikaci obsahu, struktury, nebo stylu dokumentu, ci jeho castı.

Favicon – ikona konkretnı webove stranky o velikosti 16x16 pixelu, ktera se nejcasteji zobrazuje nalevov adresnım radku, na karte se strankou a v nabıdce zalozek/oblıbenych.

Geolokace - metoda slouzıcı k urcenı skutecne geograficke polohy pocıtace pripojeneho k Internetuzalozena na analyze IP adresy.

HTML - znackovacı jazyk slouzıcı k publikaci dokumentu na Internetu. Webovy prohlızec HTML kodcte a zobrazuje jej jako webovou stranku. Krome zapisu vecneho obsahu umoznuje i zakladnı grafickoupraci s textem. Poslednı kompletnı verze je HTML 4.01

IMAP - internetovy protokol pro vzdaleny prıstup k e-mailove schrance. Na rozdıl od protokolu POP3vyzaduje IMAP trvale pripojenı, avsak nabızı pokrocile moznosti vzdalene spravy, jako jsou prace seslozkami, presouvanı zprav, prohledavanı na strane serveru apod.

JavaScript - multiplatformnı skriptovacı jazyk, jenz je hojne vyuzıvan v modernıch webovychstrankach, jako jsou napr. mapy.cz ci maps.google.com (hlavne pro nactenı casti obsahu stranky beznutnosti aktualizace cele webove stranky) ci facebook.com apod.

Open source - software s verejnym zdrojovym kodem a moznostı jeho uprav a redistribuce vetsinoubez omezenı. Nemusı byt nutne zdarma. Opakem je proprietarnı/closed software. (vıce o open source na:http://www.opensource.org/docs/definition.php)

Pop-up okno - vyskakovacı okno, ktere casto otevırajı (zejmena pouzitım JavaScriptu) ruzne webovestranky vetsinou k zobrazovanı reklamy. Muze byt vsak pouzit k zobrazenı kontextove napovedy, ktera sevynorı na pozici kurzoru, nebo dialogoveho okna. Dıky kvalitnım pup-up filtrum v dnesnıch prohlızecıchse podıl pop-up reklamy na internetu znacne snizuje.

POP3 - je internetovy protokol, ktery se pouzıva pro stahovanı emailovych zprav z postovnıho serveru(napr. seznam.cz, gmail.com).

53

PRILOHA B. SLOVNIK POJMU

Plugin (zasuvny modul) - doplnkovy modul prohlızece, jez rozsiruje jeho funkcnost.

RSS – technologie, jez umoznuje uzivatelu prihlasit se k odberu nove publikovanych stranek z urciteoblasti, nebo celeho konkretnıho webu. Pro odebıranı je nutne mıt ctecku RSS a webova stranka musıRSS kanal podporovat. Uzivatel tedy nemusı nacıtat cely web a hledat jeho novinky, ale jen si pocka, azmu dojde zprava pres RSS kanal.

Renderovacı jadro – software, ktery vezme obsah webove stranky (HTML, XML, obrazky apod.),formatovacı informace (CSS) a zobrazı naformatovany obsah do okna weboveho prohlızece nebo natiskarnu. Dıky odlisnostem renderovacıho jadra zobrazujı ruzne prohlızece mnoho stranek rozdılne.

Smartphone - Telefon, jez ma operacnı system, ktery umoznuje instalaci programu.

SVG - znackovacı jazyk a format souboru, ktery popisuje dvojrozmernou vektorovou grafiku pomocıjazyka XML. Kod obrazku muze byt vlozen prımo do HTML kodu a prohlızec jej interpretuje jako obrazeka odpada mu prace s objektem, ktera je pro prohlızec narocnejsı a zdlouhavejsı. Format SVG by se melv budoucnu stat zakladnım otevrenym formatem pro vektorovou grafiku na Internetu.

Torrentovy klient – aplikace, jez umoznuje stahovanı z torrent souboru, ve kterych jsou ulozeny adresy,ze kterych se pote simultanne stahuje pozadovany soubor.

Vyhledavacı modul – funkce prohlızece, ktera zprostredkovava vyhledavanı ve webovych vyhledavacıchci konkretnıch webech prımo z vyhledavacıho pole prohlızece. Vetsinou je umısten v pravem hornım rohuprohlızece.

W3C - World Wide Web Consortium - mezinarodnı konsorcium, jehoz clenove spolecne s verejnostıvyvıjejı webove standardy pro World Wide Web. Cılem konsorcia je ”Rozvıjet World Wide Web do jehoplneho potencialu vyvojem protokolu a smernic, ktere zajistı dlouhodoby rust Webu“.

XML - umoznuje snadne vytvarenı konkretnıch znackovacıch jazyku (aplikacı) pro ruzne ucely. JakoHTML je urcen predevsım pro vymenu dat mezi aplikacemi a pro publikovanı dokumentu, u kterychpopisuje strukturu z hlediska vecneho obsahu jednotlivych castı.

54

Date post:	21-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	emil-davtyan
View:	224 times
Download:	2 times

4SA426 - Průvodce webovými prohlížeči

Documents