7 divů České republiky

Lucie Němcová, Michal Smutný, Bětka Mošnová, Eva Marešová, Zdenka Herová,

Věrka Bludská, Jakub Guth

7 divů České republiky

Pražský hrad Karlštejn Červená Lhota Telč Kostel sv. Jana Nepomuckého Ještěd Pražský orloj

Pražský hrad Jakub Guth

Pražský hrad od konce 9. stol. centrum české státnosti, sídlo - českých knížat a králů, dvakrát římskoněmeckých císařů, prezidentů ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. byl založen jako přemyslovské hradiště asi v 80. letech 9. stol. knížetem Bořivojem V 2. pol. 13. stol. za Přemysla Otakara II. byl Pražský hrad rozšířen o západní a východní předpolí a obehnán novými hradbami, které navázaly na opevnění právě založené Malé Strany. V roce 1344 za Karla IV., byly položeny v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství, základy gotické katedrály sv. Víta (na návrhu se podíleli se architekti Matyáš z Arrasu a P. Parléř) V následujících letech byl Pražský hrad přestavěn v rozsáhlou a honosnou císařskou rezidenci

Belveder

Pražský hrad Od roku 1484, za Vladislava a Ludvíka Jagellonského byla pozdně gotická

přestavba hradu, vedená B. Riedem (mohutné pozdně gotické opevnění s dělovými baštami Daliborkou a Prašnou věží, nové palácové, tzv. Ludvíkovo křídlo, mohutný trůnní

Vladislavský sál, jezdecké schody aj.). V roce 1541 byl Pražský hrad poškozen mohutným požárem, poté za Ferdinanda I. Habsburského byla provedena renesanční přestavba obytných prostor a jeho okolí Po roce 1620 úpadek Pražského hradu; jeho význam opět vzrostl až za Marie

Terezie v 2. pol. 18. stol., kdy architekt N. Pacassi přestavěl hrad ve střídmém pozdně barokním stylu zhruba do současné podoby.

V 2. pol. 19. stol. začala dostavba chrámu sv. Víta ( byl slavnostně otevřen v roce 1929). Po roce 1918 byly provedeny úpravy Pražského hradu na sídlo prezidenta republiky.

Loreta

Chrám sv. Víta

Karlštejn Michal Smutný

Hrubá stavba Karlštejna trvala přes deset let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365.

Roku 1619 byly kvůli úpadku odvezeny korunovační klenoty i s archivem do Prahy.

V roce 1620 posádka vydala hrad vojsku Ferdinanda II. bez boje a roku 1648 dobyli hrad švédové.

Dnešní podobu získal Karlštejn při puristické úpravě v letech 1887-1899. Základní stavební plány navrhl profesor Friedrich Schmidt.

…Něco k historii

Jednotlivé části hradu jsou umístěny do různých výškových úrovní, které vyjadřují jejich význam. Hradu dominuje masivní hranolová věž zvaná Velká, jejíž půdorys má strany 25 a 17 metrů. Průměrná síla zdiva je 4 metry, na severní straně dokonce přes 6 metrů. Hlavním prostorem Velké věže a celého hradu je kaple sv. Kříže. Její stěny obíhá ve spodní části pás s broušenými polodrahokamy,vsazenými do pozlaceného štuku. Díla v kapli namaloval Mistr Theodorik,dvorní malíř Karla IV.

…Samotná stavba

Červená Lhota Lucie Němcová

Červená Lhota Renesanční zámek (nedaleko

Jindřichova Hradce) stojící uprostřed rybníku na skalnatém ostrůvku

Zámeckou budovu tvoří čtyři křídla uzavírající uvnitř malé nádvoří.

Původní středověká tvrz byla přestavěna na renesanční zámek. (Jménem Červená Lhota se mu říká až od 17. stol kdy zámek získali Slavatové.)

Poslední změny byly provedeny poč. 20.stol, kdy byl doplněn o obloučkové štíty

Telč Zdenka Herová

Telč Od roku 1336 se v pramenech mluví o Telči jako o městě. Zachariáš z Hradce se zasloužil o přestavbu zámku i městských

domů. Zámecký park i zahrada vznikly v 16.století. Roku 1848 byl skleník, stojící v parku, obohacen o mnoho

rozmanitých druhů orchidejí.

Kostel sv. Jana Nepomuckého Eva Marešová

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené

Hoře Poutní kostel na Zelené hoře dal postavit opat kláštera ve Žďáru v

roce 1720 na uctění památky českého mučedníka a světce Jana Nepomuckého v souvislosti s jeho připravovaným svatořečením. Povolal tím českého stavitele italského původu, Santiniho Aichela

Santini na hoře nad starým klášterem vystavěl chrám o půdorysu pěticípé hvězdy (= atribut sv. Jana Nepomuckého)

Tento poutní kostel z 18. století je vrcholným dílem architekta Santiniho a jedním z nejoriginálnějších dokladů barokní gotiky

V roce 1994 byl zařazen do seznamu památek UNESCO Pěticípá hvězda a číslo pět se staly svatojánskou barokní

symbolikou

Ještěd Věra Bludská

Ještěd

Nejvyšší a jediný tisícový vrchol Ještědsko – kozákovského hřbetu Televizní vysílač, hotel, restaurace Je 98 metrů vysoký Od roku 1998 je Ještěd vyhlášen kulturní památkou Průměrná roční teplota vrcholu 3,9°C a průměrné roční srážky 850mm Architekt Karel Hubáček získal za stavbu Perretovu cenu – nejvyšší ocenění Mezinárodní unie architektů Z vrcholu se otvírá neomezený pohled na všechny světové strany Symbol liberecké oblasti

Pražský orlojAlžběta Mošnová

Pražský orloj Nachází se na jižní straně radniční věže sestrojil ho orlojník mistr Mikuláš z Kadaně, a to již roku 1410. Duševním otcem orloje pak byl profesor University Karlovy Ondřej Šinder, astronom, lékař, matematik.

Co vlastně můžeme na Orloji vidět?

Pražský orloj

Na nejvýše položené části se nachází dvě okénka, která se každou hodinu otevírají a zjevují se v nich dřevěné postavičky uklánějících

se apoštolů. Pod tím jsou umístěné čtyři sošky - kostlivec převrací přesýpací hodiny, vyzvání a kývá na Turka, který však kroucením hlavy odmítá. Marnivec se zhlíží v zrcadle a Lakomec potřásá měšcem plným peněz. Apoštolové se představují denně celkem třináctkrát – od osmi hodin ráno do osmi hodin večer. Druhá část orloje se nazývá sféra. Sféra znázorňuje pohyb nebeských těles, ukazuje kolik je právě hodin a podobně. Nejníže je umístěna kalendářní deska (měsíčník ). Maloval ji Josef Mánes. Ta co je vidět na Staroměstském náměstí je kopie originálu uloženého v Muzeu hlavního města Prahy. Na měsíčníku jsou kromě znaku města namalována znamení zvěrokruhu a jednotlivé měsíce roku, které představují výjevy ze života venkovského lidu

Co vlastně můžeme na Orloji vidět?

Děkujeme za pozornost