8 . Bezejmenná

N.Geisler, F.Turek: I Don't Have Enough Faith To Be an Atheist

88. . Bezejmenná Bezejmenná


S rozumnou mírou jistoty můžeme závěrem říct, že

existuje Někdo, kdo:


1) existuje nezávisle na čemkoli jiném, je nadčasový, neomezený prostorem a hmotou (protože stvořil čas, prostor i hmotu, existuje mimo čas, prostor i hmotu – je bez hranic, nekonečný)

2) je nepředstavitelně mocný, protože celý vesmír stvořil „z ničeho“

3) je osobní, protože se rozhodl změnit stav nicoty a vytvořit časoprostorový hmotný vesmír (neosobní síla by neměla schopnost se rozhodovat)


4) je neobyčejně inteligentní, protože vytvořil život a vesmír neuvěřitelné složitosti a přesnosti

5) má určitý plán, protože vytvořil různé formy života, aby žily v různých typech prostředí

6) je absolutně morálně čistý – on je neměnným měřítkem morálky, na jehož základě lze hodnotit všechny činy; toto měřítko zahrnuje nekonečnou spravedlnost a nekonečnou lásku


Tento pohled na svět, který uznává existenci Boha s

popsanými rysy, se nazývá teizmus


všechny tyto závěry byly všechny tyto závěry byly učiněny na základě vědecké učiněny na základě vědecké

metody pozorování, logického metody pozorování, logického zvažování faktů a zvažování faktů a

filosofického hledání filosofického hledání správných závěrů pro správných závěrů pro

praktický životpraktický životbez jakékoli náboženské knihy


otázkou nyní je:pokud s rozumnou mírou jistoty můžeme říci,

že existuje Někdo s uvedenými vlastnostmi (má plán, je spravedlivý a milující) – chce tento Někdo dát lidem poznat více o tom

o jaký je On?o jaký je jeho plán pro život lidí?

pokud Bůh chce lidem sdělit více, jakým způsobem to udělal nebo dělá?

v dávných dobách vlastnili králové pečeť, která byla zárukou pravosti pro příjemce dopisu – jak můžeme poznat, že nějaké poselství (zpráva) je od Boha? Co by mohlo být takovou pečetí pravosti?


možná by tou pečetí potvrzující pravost zprávy od Boha mohl být


možná by tou pečetí potvrzující pravost zprávy od Boha mohl být zázrak

zvláštní čin vykonaný Bohem, který je v rozporu s normálním během věcí


pokud by k zázrakům docházelo(pokud bychom rozeznali Jeho pečeť –

že se jedná o zázrak způsobený Bohem),

mohli bychom bezpečně naslouchat tomu člověku, který nám chce to poselství říct, nebo bezpečně věřit danému dopisu


slovem „zázrak“ nemám na mysli:kouzlo (David Copperfield), trik (= podvod)

psychosomatické jevy … sny, představy, halucinace, uvolnění ze stresu

o člověk může být uzdraven z jistých nemocí psychického charakteru

o určitými pochody v těle se ztratí rakovinaprozřetelnost … např. při vylodění v Normandii byla mlha

o někdo říkal, že jde o zázrako jiný řekne, že to je náhoda


„zázrak“ je náhlý výskyt mocného skutku, který

nelze vysvětlit přirozeně (= působením fyzikálních zákonů nebo čehokoli jiného v tomto vesmíru) … pak by to totiž byla rozeznatelná pečeť mocného Boha, který stvořil vesmír

o něco, co může udělat jen Bůhmá smysl a cíl, chce něco sdělit … pak by

to bylo v souladu s inteligentním Bohem, který má určitý plán

o nebude dělat něco jen tak pro zábavu, stejně jako pozemští králové užívali pečeť jen z vážných důvodů

o pokud nemá smysl a cíl, asi není od Boha


je spojen se spravedlností a dobrým jednáním … v souladu s charakterem Boha, který je spravedlivý a dobrý

o zvláštní znamení spojené s nespravedlností nebo nemorálností asi není od Boha


jsou vůbec takto definované zázraky možné?

pokud jsme přijali, že Bůh stvořil vesmír, pak se ten největší zázrak už stal a věřit jakémukoli dalšímu zázraku je celkem snadné

někteří popírají, že Bůh stvořil vesmír, a popírají i možnost jakýchkoli dalších zázraků


v diskusi mezi teisty a ateisty se v historii objevily dva argumenty proti existenci zázraků

první z nich vyslovil kolem roku 1670 Benedikt Spinoza:fyzikální zákony jsou nezměnitelné, proto zázraky nejsou možné


podrobněji Spinozův argument:

1) zázraky jsou porušením fyzikálních zákonů

2) fyzikální zákony jsou nezměnitelné

3) je nemožné změnit nezměnitelné zákony

4) proto jsou zázraky nemožné


reakce a):Spinoza předem ze svých úvah vyloučil existenci Boha – ale pokud Bůh existuje, neplatí premisa 2

stvoření světa je totiž ukázkou toho, že fyzikální zákony lze měnit – fyzikální zákony totiž neumožňují, aby z „ničeho“ vzniklo „něco“(ale přesto při vzniku vesmíru k něčemu takovému došlo)


reakce b):dejme tomu, že po stvoření vesmíru už

fyzikální zákony skutečně měnit nelzeale fyzikální zákony jsou jen popisem,

nikoli příčinou těch věcí, které se dějípříčinou těchto dějů jsou různé síly, které

lze přerušit, vyvážit nebo přemocia to se děje každý den

o hráč baseballu chytí míček a vyváží gravitaci

o letadlo překoná gravitacio raketa přemůže gravitační pole Země

pokud lidé jsou schopni přerušit gravitaci, pak o to víc Bůh, který gravitaci vytvořil


druhý argument proti existenci zázraků vyslovil

David Hume (1711-1776):

zázrakům nelze věřit


podrobněji Humeova argumentace:

1) fyzikální zákony jsou popisem jevů, ke kterým dochází pravidelně2) zázrak je událost, ke které dochází zřídka3) důkazy pravidelných jevů jsou vždy větší než důkazy událostí, ke kterým dochází zřídka4) moudrý člověk vždy zakládá svou víru na větším množství důkazů5) proto by moudrý člověk neměl věřit zázrakům


podrobněji Humeova argumentace:

1) fyzikální zákony jsou popisem jevů, ke kterým dochází pravidelně2) zázrak je událost, ke které dochází zřídka3) důkazy pravidelných jevů jsou vždy větší než důkazy událostí, ke kterým dochází zřídka4) moudrý člověk vždy zakládá svou víru na větším množství důkazů5) proto by moudrý člověk neměl věřit zázrakůmkdyby platily premisy 1 až 4, tak závěr 5 z nich už plyne, ale premisa 3 neplatí


reakce a):důkazy pravidelných jevů nejsou vždy větší než důkazy událostí, ke kterým dochází zřídka

stačí uvést jediný protipříklad

uveďme jich několik – všechny pocházejí z Humeova vlastního materialistického pohledu na svět


protipříklad 1:ke vzniku vesmíru došlo pouze jednou

jednalo se o neopakovatelnou událost, ke které dochází zřídka

přesto každý materialista věří důkazům velkého třesku


protipříklad 2:ke vzniku života došlo jen jednou


přesto jsme tady a jedná se o nevyvratitelný fakt, kterému věří většina lidí na této zemi


protipříklad 3:ke vzniku různých forem života došlo jen jednou


přesto většina materialistů dogmaticky tvrdí, že k tomu došlo makroevolučním procesem (který nikdy nebyl vědecky potvrzen a pozorován, tj. dochází k němu zřídka)


protipříklad 4:celá historie světa se skládá z neopakovatelných událostí, ke kterým dochází zřídka

např. David Hume se narodil jen jednou, ale neměl problémy věřit, že k tomu došlo !!

tj. premisa 3 neplatí, tj. celý argument neplatí


reakce b):i kdyby Humeův argument byl pravdivý, zaměňuje uvěřitelnost a možnost

1) některé věci jsou těžko uvěřitelné, ale jsou možné


např. kdyby někdo byl osobně svědkem toho, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých (např. byl osobně v tom hrobě, ověřil, že Ježíšovo tělo je mrtvé, a pak ho uviděl vstát a odejít z hrobu), tak Humeův argument mu říká, aby tomu (jako „moudrý člověk“) nevěřil

není něco v nepořádku na argumentu, který říká, abyste nevěřili tomu, o pravdivosti čeho jste se přesvědčili?


Humeův argument zaměňuje pravděpodobnost a důkazy

2) některé události jsou málo pravděpodobné, ale jejich pravost lze ověřit dobrými důkazy

Hume místo aby zvážil důkazy pro událost, ke které dochází zřídka, prohlásil, že protože pravděpodobnost pravidelných jevů je větší, zřídkavé události nejsou hodny naší důvěry


ale v životě se dějí mnohé věci, ke kterým dochází zřídka a jejichž pravosti nemáme problém věřit

o v golfu jamka na jeden úder(určitě hráči neřekneme: protože důkazy pro pravidelné jsou vždy větší než důkazy pro mimořádné, nevěřím tomu, dokud to nezopakuješ pětkrát za sebou)

o desetkrát při hodu kostkou nepadne 1, tj. je málo pravděpodobné, že by při jedenáctém hodu padla – ale pokud se tak stane, proč bychom tomu neměli věřit?

důkazy pro mimořádné jsou větší než důkazy pro pravidelné


střízliví očití svědci poskytnou více důkazů pro jamku jedním úderem bez ohledu na to, kolikrát v minulosti se to danému hráči nepodařilo

otázkou tedy není, zda se jedná o jev pravidelný nebo mimořádný, ale zda máme pro danou událost dobré důkazy


3) Hume argumentuje v kruhu (ukrývá svůj závěr v premise svého argumentu)

nesprávně předpokládá, že veškerá lidská zkušenost mluví proti zázrakům(jak to může vědět? )

aniž by zvážil důkazy, předpokládá předem, že jakékoliv svědectví o zázraku je falešné


4) i když Hume správně mluví o zázraku jako o mimořádné události, hned nato ji jako mimořádnou událost trestá

vlastně říká: „zázrakům by bylo možno uvěřit, kdyby se děly častěji“

ale kdyby se zázraky děly častěji, řekněme pravidelně, pak už by to přestaly být mimořádné události (a bylo by možné je považovat za přirozené nebo zatím nevysvětlené přírodní jevy)


ale pokud bychom je považovali za přirozené, už by nezískaly naši pozornost jako zvláštní skutky Boha

mimořádnost je právě tou charakteristikou, která odlišuje zázrak od čehokoli jiného !!!


Humeova logika tedy říká, že i když existuje Bůh, který koná zázraky, neměli bychom žádnému jeho zázraku věřit, protože se nejedná o pravidelný jev

není něco v nepořádku na argumentu, který říká, že zázrak nesmí být zázrakem, abychom mu mohli věřit?


Humeova kritika zázraků není rozumná, protože celá historie sestává z jednorázových mimořádných neopakovatelných událostí, tj. z jeho pohledu bychom nemohli věřit ničemu, co se v historii událo

je to zázrak, že Humeovým argumentům dnes ještě věří spousta lidí


shrnutí postoje k zázrakům:1) některé věci jsou těžko uvěřitelné, ale jsou možné

2) některé události jsou málo pravděpodobné, ale jejich pravost lze ověřit dobrými důkazy

3) je nerozumné existenci zázraku předem vyloučit, aniž bychom zvážili důkazy v jeho prospěch

4) neříkejme „zázrakům nebudu věřit, protože k nim dochází jen občas“


závěr této kapitoly:

díky morální povaze Boha bychom očekávali, že nám Bůh podrobněji sdělí svůj plán – a

že použije zázraků jako pečeti, podle které rozeznáme, že se

jedná o poselství od něj


Ježíš KristusJežíš Kristusbyl vzkříšen z byl vzkříšen z

mrtvýchmrtvých


tím zázrakem potvrzujícím pravdivost zprávy od Boha bylo vzkříšení Ježíše Krista – proto bychom měli naslouchat Ježíšovu poselství, které je zaznamenáno v Bibli

předchozí slova by měla být přece jen objasněna trochu více – je to téma hodné minimálně takového rozsahu jako všechno to, co bylo až dosud řečeno (viz pokračování na www.rozhovor.cz v dalším odstavci části „intro“)

http://www.rozhovor.cz/

Date post:	18-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	nate
View:	25 times
Download:	0 times

8 . Bezejmenná

Documents