A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKYssprool.upol.cz/wordpress/wp-content/uploads/texty/... ·...

PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

KLEMPÍŘ STAVEBNÍ (36-053-H)

OBOR KLEMPÍŘ STAVEBNÍ (36-99-H/09)

STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU

ORIENTACE VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ

VÝROBKY

(KÓD MODULU KS1)

Učebnice vznikla v rámci projektu „Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace“ registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/04.0006. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem

a státní rozpočtem České republiky.

Profesní kvalifikace pro obory stavebních služeb / Orientace ve stavebních výkresech a dokumentaci pro klempířské výrobky

2

PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KLEMPÍŘ STAVENÍ (36-053-H)

OBOR KKLEMPÍŘ STAVEBNÍ (36-99-H/09)

STUDIJNÍ TEXT K VZDĚLÁVACÍMU MODULU

ORIENTACE VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ

VÝROBKY

(KÓD MODULU KS1)

ING. ŠTEFAN BEŠINA

STŘEDNÍ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ, OLOMOUC, ROOSEVELTOVA 79

2015

Učebnice vznikla v rámci projektu „Další profesní vzdělávání pro technické kvalifikace“ registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/04.0006. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky.


3

Obsah

OBSAH.............................................................................................................................................................. 3

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 4

1 STAVEBNÍ VÝKRESY ....................................................................................................................................... 5

1.1 STAVEBNÍ VÝKRESY ............................................................................................................................................. 5

1.1.1 Technická normalizace ......................................................................................................................... 5

1.2 DRUHY VÝKRESŮ ........................................................................................................................................... 6

1.2.1 Stavební půdorys .................................................................................................................................. 6

1.2.2 Svislý řez ............................................................................................................................................... 7

1.2.3 Pohled ................................................................................................................................................... 8

1.3 FORMÁT VÝKRESŮ .............................................................................................................................................. 9

1.4 MĚŘÍTKA ...................................................................................................................................................... 12

1.5 DRUHY ČAR ................................................................................................................................................. 13

1.6 KÓTOVÁNÍ ................................................................................................................................................... 13

1.7 ZNAČENÍ HMOT .......................................................................................................................................... 14

2 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE ...................................................................................................................... 17

2.1 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE ..................................................................................................................... 17

3 ROZVINUTÉ PLÁŠTĚ KLEMPÍŘSKÝCH VÝROBKŮ ............................................................................................ 22

3.1 ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ JEDNODUCHÝCH GEOMETRICKÝCH TĚLES ..................................................................................... 22

3.1.1 PRAVIDELNÝ ŠESTIBOKÝ JEHLAN ....................................................................................................................... 22

3.1.2 PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ HRANOL ...................................................................................................................... 23

3.1.3 STŘIH ŠIKMO SEŘÍZNUTÉHO ŠESTIBOKÉHO HRANOLU ............................................................................................ 24

3.1.4 PRŮNIK DVOU HRANOLŮ S MIMOBĚŽNÝMI OSAMI A ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ ................................................................... 25

SLOVNÍK ......................................................................................................................................................... 27

SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 28

DOPORUČENÁ LITERATURA............................................................................................................................ 29

POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................................ 30

VĚDOMOSTNÍ TESTY ...................................................................................................................................... 31


4

ÚVOD

Orientovat se ve stavebních výkresech a příslušné dokumentaci pro klempířské výrobky je prvořadým předpokladem úspěšného zvládnutí všech dalších studijních textů a etap výuky, protože na sebe systematicky navazují. Správná orientace a čtení příslušných výkresů nám následně umožní provádět vlastní tvorbu dokumentace určenou ke zhotovení klempířských výrobků.

Přeji Vám mnoho úspěchů při studiu tohoto studijního textu

Štefan BEŠINA


5

1 STAVEBNÍ VÝKRESY

STUDIJNÍ CÍLE KAPITOLY

Po prostudování této kapitoly dokážete:

Správně číst jednotlivé stavební výkresy a rozlišovat v nich určené stavební prvky

Správně kótovat stavební výkresy a značit stavební hmoty

Vyjmenovat druhy formátů výkresů

KLÍČOVÉ POJMY

Stavební výkres, formáty výkresů, měřítka výkresů, kótování a značení, pohledy a rozložení výkresů, druhy čar, půdorys a svislý řez

___________________________________________________________________________

1.1 STAVEBNÍ VÝKRESY

Stavební výkres je to prostředek k předávání informací mezi jednotlivými účastníky stavby. Patří mezi ně projektant, architekt, zhotovitel stavby a jeho zaměstnanci v různých profesích, investor (ten, kdo stavbu financuje), technický dohled, zástupci stavebního úřadu, hasiči ap.

Realizace stavby se účastní velký počet osob. Ti co příjdou do styku se stavebním výkresem v něm musí číst shodně a jednoznačně. [Novotný, 2007, s. 7]

1.1.1 Technická normalizace

Pro všechny učastníky stavby jsou závazná a musí se dodržovat. Proto se veškeré stavební výkresy se zhotovují podle předem daných pravidel. Souhrn těchto pravidel se nazývá technická norma. Disciplíně, která se zabývá tvorbou, dodržováním a vzájemným slaďováním technických norem se říká technická normalizace. Nejdříve se seznámíme s metody zobrazování stavebních objektů a konstrukcí (říká, jakým způsobem se má daný prvek nakreslit) a jednotný způsob kreslení zobrazovaných prvků (značky, druhy čar, značení hmot v řezu, kótování, popisy apod.). Na základě výkresů budete umět objekt slovně popsat. Určit jeho tvar, polohu na pozemku, rozměry, materiál, ze kterého je postaven, rozmístění a účel jednotlivých prostor, velikost a polohu oken, dveří, parametry schodiště, druh střechy atd. – dokážete číst stavební výkresy.

OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ

Co je náplní technické normalizace? Jaká pravidla se musí dodržovat při sestavování stavebních výkresů?


6

1.2 DRUHY VÝKRESŮ

Výkresová část dokumentace obsahuje grafické znázornění všech konstrukční částí stavby tak, aby z dokumentace byly zřejmé jejich tvary, druhy a objemy, rozměry, technická řešení nosných i nenosných částí, vzhled objektu zvenčí, orientace ke světovým stranám, umístění na pozemku apod.

Výkresová část dokumentace pozemních staveb obsahuje výkresy:

situační výkres,

výkres úpravy terénu,

výkres výkopů a základů,

půdorysy jednotlivých podlaží,

výkresy stropů,

svislé řezy,

technické pohledy,

výkres krovu nebo vazníkové konstrukce,

1.2.1 Stavební půdorys

Půdorys podlaží zobrazuje vnitřní prostory objektu, jejich tvar a velikost, a to vč. rozmístění nosných a nenosných svislých konstrukcí, umístění otvorů a schodišť.

Pro jeho zobrazení použijeme tzv. myšlenou vodorovnou rovinu (řez), kterou se objekt „rozřízne“ a horní část nad řezem se odmyslí.

Hrany „řezané“ touto rovinou se zobrazí na výkrese půdorysu tlustou plnou čarou. Hrany viditelné pod rovinou řezu se kreslí tenkou plnou čárou.

Hrany těch konstrukcí, které jsou součástí téhož podlaží, ale nacházejí se nad myšlenou rovinou řezu, se do půdorysu zakreslují také, ale jiným druhem čáry (tenká čerchovaná se dvěmi tečkami). [Doseděl, 1995, s. 21]

Tato myšlená rovina je zpravidla vedena ve výšce 1/3 podlaží (cca 1 m nad podlahou) tak, aby byla vedena všemi okny a dveřmi.


7

Obrázek 1 Stavební půdorys (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7.)

1.2.2 Svislý řez

Svislý řez zobrazuje konstrukční části objektu ve svislém směru a vyplývají z něj výšky a tloušťky konstrukcí, poloha vodorovných konstrukcí (stropů), výšky komínů, výškové řešení schodiště a otvorů ve svislých konstrukcích (okna, dveře).

Pro zobrazení svislý řez jako u půdorysu se použije také myšlená rovina, ale svislá. Při pohledu dovnitř budovy před sebou opět vidíme hrany „řezaných“ konstrukcí (tlustá plná čára) a viditelné hrany konstrukcí (tenká plná čára). Hrany konstrukcí neviditelné před rovinou řezu, se do výkresů svislých řezů nezakreslují. [Doseděl, 1995, s. 22]

Tato myšlená svislá rovina má co do její polohy taktéž svoje pravidla a vede se zpravidla těmi nejsložitějšími místy budovy (schodištěm, otvory ve svislých konstrukcích).

Tyto roviny se zpravidla provádějí dvě, kolmo na sebe, takže se vyhotovují pro objekt řezy dva - příčný a podélný řez označované písmen, např. svislý řez A-A a svislý řez B-B.


8

Obrázek 2 Svislý řez (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7)

1.2.3 Pohled

Pohledy (tzv. technické) se zobrazují jako boční pohled na fasády objektu ze všech stran, vždy kolmo k fasádě (nárysy).

Zobrazují se na nich všechny hrany viditelné na fasádách, čili nejen hrany oken, dveří, střech a komínů, ale také hrany výklenků či výčnělků, balkonů, rozhraní viditelných spár či barevných členění fasád. [Doseděl, 1995, s. 21]

Právě u výkresů zateplení je velmi důležité a neopominutelné barevné pojednání fasády s uvedením popisů těchto grafických ř ešení.

Pohledy se pojmenovávají podle směru pohledu s ohledem na světové strany, tzn. pohled severní, východní, jižní a západní.

Jeli objekt s ohledem ke světovým stranám pootočený, tak jako pohled severovýchodní jihovýchodní, jihozápadní a severozápadní.


9

Pro název pohledu platí, že světová strana v názvu je ta, kam fasáda směruje, čili např. na severním pohledu je ta fasáda, která směřuje k severu.

Obrázek 3 Pohled (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7)


Z jakých výkresů se skladá výkresová dokumentace pozemnách staveb? Co se zobrazuje na stavebním půdorysu, pohledu a svislém řezu?

1.3 FORMÁT VÝKRESŮ

Pro stanovování tzv. formátů výkresů je základem obdélníkový výkresový list o ploše 1m2. Formátem výkresů jsou dohodnuté rozměry s pevně stanoveným poměrem stran. Poměr jeho stran vychází z tzv. zlatého řezu, což je obdélník s poměrem stran 1:√2. [Kissová, 2000, s. 46]

Těmto parametrům odpovídá tzv. základní formát A0 (čti A nula) o rozměru 841 x 1189 mm.

Formátová řada výkresových listů označovaná písmenem „A“ je pak pro další formáty číslovaná tak, že každý další formát je polovinou formátu předchozího, tzn., že rozpůlením formátu A0 vzniknou dva listy formátu A1, atd.


10

Velikost listu A1 je tudíž 549 x 841 mm, velikost listu A2 je 420 x 594 mm, velikost listu A3 je 297 x 420 mm a velikost listu A4 (běžný kancelářský papír) je 210 x 297 mm.

K uvedeným rozměrům (nazývané jako oříznuté) se ve skutečnosti přidávají dva pruhy prázdných okrajů na každou stranu, a to

okraj široký 5 mm (tzv. originál) a dále

okraj široký 3 mm (tzv. neoříznutá kopie).

Tyto okraje slouží např. pro uchycování výkresů, pro osazení výkresů do kopírovacích strojů a v neposlední řadě i k nepoškození oříznutých hran výkresů.

Obrázek 4 Formáty výkresů (Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, 2000. ISBN 80-901684-7-7)

Každý výkres je pak skládán do velikosti formátu A4 tak, aby po složení výkresu byl pravý dolní roh výkresu, kde se nachází popisový rámec výkresu s identifikací výkresu a jeho popisem (samotné dokumentace a projektované stavby) na čelní straně. [Kissová, 2000, s. 48]


11

Obrázek 5 Rozložení ploch na výkresu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-

1)

Pro výkresy je předepsáno i rozvržení ploch na výkresovém listu a tzv. popisové pole (rohové razítko) s identifikací výkresu, dokumentace a projektované stavby.

Obrázek 6 Popisové pole (autor textu)


Jaké znáte formáty výkresů pro stavební dokumentaci? Kde se umisťuje popisové pole na stavebním výkrese? Co obsahuje popisové pole?


12

1.4 MĚŘÍTKA

Měřítko (M) je poměr mezi rozměry předmětu na výkrese a rozměry skutečného předmětu. Měřítko 1:1 znamená, že předmět je kreslen v jeho skutečné velikosti. Ve stavebnictví se na výkresech používají měřítka zmenšení (velké předměty jsou na výkrese zmenšeny). Např. ve strojírenství či elektrotechnice se používají měřítka zvětšení (malé předměty jsou na výkrese zvětšeny). Používaná (doporučená měřítka):

Skutečná velikost 1:1

Měřítka zmenšení 1:2, 1:5, 1:10, 1:20, 1:50, 1:100, 1:200, 1:500, 1:1000

Měřítka zvětšení 2:1, 5:1, 10:1, 20:1, 50:1

Měřítko výkresu se taktéž na výkrese zapisuje do příslušné kolonky popisového pole (rohového razítka), které se umísťuje do dolního pravého rohu výkresu.

Jsou li některé části výkresu kresleny v jiném měřítku, např. součástí výkresu kresleném v měřítku 1:50 je i zobrazení podrobnosti (detailu) kresleném v měřítku např. 1:10, na výkrese se u tohoto detailu i v popisovém poli (pod hlavním měřítkem) uvede i toto další měřítko. Pro zobrazování staveb se na výkresech používají tato měřítka: [Kissová, 2000, s. 49]

1:200, 1:500, 1:1000 pro situační výkresy budov na mapovém podkladu

1:100, 1:200 pro investiční záměry a studie budov

1:50 pro hlavní výkresy dokumentace budov (půdorysy, řezy, pohledy)

1:20, 1:10, 1:5 pro zakreslení podrobností (detailů)

Pro převod měřítka existuje několik možností přepočtu skutečného rozměru do zobrazovaného rozměru na výkrese a naopak.

Standardní přepočet spočívá v tom, že na výkrese v měřítku 1:50 jsou zobrazované rozměry 50krát zmenšeny, čili skutečný rozměr je zobrazen na výkrese 50krát menší. Naopak na výkrese naměřený rozměr je ve skutečnosti 50krát větší, čili

skutečné hodnoty pro převod do výkresového měřítka hodnotou měřítka dělíme, a

naměřené hodnoty na výkrese pro převod do skutečnosti hodnotou měřítka násobíme.

Pro převod nejčastějšího měřítka 1:50 lze taktéž využít převodu přes snadnější měřítko 1:100. Na výkrese v měřítku 1:100 jsou zobrazované délky 100krát menší než ve skutečnosti a jelikož měřítko 1:50 je vůči tomuto měřítku poloviční hodnoty (dvojnásobně větší), lze využít této poloviny (dvojnásobku) pro převody skutečnosti do měřítka 1:50 a naopak.


Jak se označuje skutečná velikost objektu? Jaká používáme měřítka pro stavební účely?


13

1.5 DRUHY ČAR

Na stavebních výkresech se standardně zobrazuje čarami, uvedenými v tabulce.

Tloušťky čar k sobě jsou v poměrech 1 : 2 : 4. Čím je kresba drobnější, tím tenčí sada se použije. V jedné kresbě se smí použít pouze jedna sada tloušťek. [Kissová, 2000, s. 50]

Tvar čáry Tenká čára

(tloušťka 0,18) Tlustá čára

(tloušťka 0,35) Velmi tlustá čára

(tloušťka 0,7)

Plná

Čárkovaná

nepoužívá se

Čerchovaná

Čerchovaná se dvěma tečkami

Tečkovaná

nepoužívá se nepoužívá se

Tabulka 1 Druhy čar (autor textu)


V jakých poměrech se používájí tloušťky čar na výkresech? Jaké druhy čar se mohou vyskytovat na výkresech?

1.6 KÓTOVÁNÍ

Pro znázornění velikosti a polohy konstrukcí se ve výkresech používá tzv. kótování.

Kóta je číslo, které udává skutečnou velikost předmětu na výkrese bez ohledu na měřítko, ve kterém je výkres vypracován.

Ve stavebnictví se kótují

délkové rozměry v milimetrech (např. 3350 mm) a

výškové kóty nezaokrouhleně v metrech (např. 3,350 m).

U hodnot kót na výkrese se pak již jednotky (mm či m) neuvádějí


14

Obrázek 7 Příklad kótování (délkové kóty) v půdorysu a výškové kóty ve svislém řezu (autor textu)


K čemu slouží kótování? Jaké jednotky se používají při kótování?

1.7 ZNAČENÍ HMOT

Pro znázornění druhu materiálu, ze kterých jsou konstrukce navrženy, slouží tzv. grafické značení hmot.

Provádí se v rámci půdorysů či svislých řezů tzv. šrafováním těch „řezaných“ ploch, které vznikly myšlenou (vodorovnou či svislou) rovinou půdorysu či svislého řezu.


15

Obrázek 8 Příklady značení hmot (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1)

Ve výkresech stavebních úprav (např. i u výkresů pro dodatečné zateplování budov) se stávající konstrukce kreslí (ponechávají) černou barvou, nově navrhované konstrukce a prvky se zakreslují červeně a případné bourané (odstraňované) konstrukce a prvky pak barvou žlutou. [Kissová, 2000, s. 59]


Jakým způsobem se označují stavební hmoty? Kde se používá zakreslování černou, červenou a žlutou barvou?


16

SHRNUTÍ

Test

Zpět na Obsah

Výkresová dokumentace musí být zhotovena dle normou daných, jasných a srozumitelných pravidel, která jsou pro všechny závazná a které musejí všichni dodržovat. Z norem vyplývají pravidla pro kreslení v příslušných měřítcích (podobnostech), pro formáty a vzhledy výkresů, pro druhy čar, kótování a značení hmot a také pravidla pro kreslení jednotlivých výkresů (půdorysy, svislé řezy, technické pohledy).


17

2 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE



orientovat se v klempířské dokumentaci

zhotovit na základě technické dokumentace přislušný klempířský výrobek

KLÍČOVÉ POJMY

Technická dokumentace, žlaby, parapet, žlabové čelo, odpadní trouba, žlabový kotlík, žlabové čelo

___________________________________________________________________________

2.1 KLEMPÍŘSKÁ DOKUMENTACE

Klempířská dokumentace zahrnuje především konstrukci rozvinutých plášťů, které budou posány nasledující kapitole. Pro stavební účely se používají řezy jednotlivých klempířských výrobků, jako jsou znázorněny v tabulce a k tomu přidávájí detaily určeného výrobku.


18

Tabulka 1 Ukázka některých klempířských výrobků zaznamenaných do technické dokumentace


19

Obrázek 9 Detail žlabu okapu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1)

Tabulka 2 znázornění klempířských prvků (autor textu)

Ozn. Schéma klempířských prvků Popis klempířských prvků

K1

Venkovní okenní parapet

Provedení: parapetní ocelový poplastovaný

plech

s povrchovou úpravou

Rozměr prvku: délka 1850 mm RŠ = 250 mm

nutno zaměřit před výrobou!

Barva: hnědá

K2

Dešťový svod v kruhovém provedení DN150

včetně kotevních prvků

Provedení: ocelový poplastovaný plech


Rozměr prvku: délka 4x8,0 m+2x9,0m+1x11



20

dopojit stávající topné kabely!

Barva: hnědá

K3

Stříška oplechování elektrorozvaděče

Provedení: parapetní ocelový poplastovaný

plech


Rozměr prvku: délka 1000 mm RŠ = 450 mm


Barva: hnědá

K4

Dešťový svod v hranatém provedení 100x100 mm


Provedení: ocelový poplastovaný plech


Rozměr prvku: délka 3,5+4,2 mb


Barva: hnědá

K5

Dešťový hranatý žlab vč. žlab. háků


Provedení: parapetní ocelový plech


Rozměr prvku: délka 10 + 3


Barva: hnědá

K6

Oplechování ukončení střechy

Provedení: poplastovaný plech

s povrchovou úpravou tl. 0,6 mm

Rozměr prvku: RŠ = 200 mm


Barva: hnědá

Oplechování ukončení střechy


s povrchovou úpravou tl. 0,6 mm


21

K7



Barva: hnědá

K8

Oplechování ukončení vstupních přístřešků

Provedení: poplastovaný plech tl. 0,6 mm




Barva: hnědá

K9

Venkovní oplechování skládané krytiny ke zdi


s povrchovou úpravou tloušťkou 0,6 mm



Barva: hnědá


Z jakých položek se skládá technická dokumentace? Coje to proměnná délka na žlabovém háku?

SHRNUTÍ

Test

Zpět na Obsah

Klempířská dokumentace zahrnuje množství klempířských prvků, které souvisí s odvádění dešťové se střešní plochy. S tím souvísí žlaby, kotlíky, hrdla, odpadní trouby s příslušenstvím. Jako jsou například přechody, odbočky lapače vody, horn kolena a výtoková kolena. Mimo jiné se v klempířské dokumentaci vyskytují prvky související s lemováním (oplechováním).


22

3 ROZVINUTÉ PLÁŠTĚ KLEMPÍŘSKÝCH VÝROBKŮ



Popsat tvorbu rozvinutých plášťů pro zhotovování klempířských výrobků

Vyrobit potřebné šablony určené k výrobě mnoha kusů klempířských výrobků

KLÍČOVÉ POJMY

Střih tělesa, plášť tělesa, víko, podstava, geometrické tvary těles, povrchová plocha

___________________________________________________________________________

3.1 ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ JEDNODUCHÝCH GEOMETRICKÝCH TĚLES

Každý střih tělesa se skládá z rozvinutého pláště tělesa a příslušných podstav, které budeme nazývat dnem nebo víkem. Dno je spodní podstava a víko horní podstava tělesa.

Plášť tělesa je část povrchové plochy, ohraničující těleso, například u kvádru to jsou dvě dvojice shodných obdélníků, u n – bokých hranolů n-obdélníkových obrazců bočních stěn [Švercl, 2000, s. 40]

3.1.1 PRAVIDELNÝ ŠESTIBOKÝ JEHLAN

Nejdříve zobrazíme půdorys jehlanu, ze kterého promítneme jednotlivé vrcholy šestiúhelníku podstavy a vrchol tělesa do nárysu a bokorysu.

Rozvinování pláště – z vrcholu opíšeme oblouk kružnice poloměr rovným skutečné velikosti boční hrany. Oblouk kružnice protneme šesti tětivami stejné velikosti, rovné velikosti hrany podstavy z půdorysu. Krajní body tětiv spojíme s vrcholem a dostaneme na rozvinutém plášti jednotlivé boční hrany. Připojením podstavy v tvaru pravidelného šestiúhelníku doplníme rozvinutý plášť tělesa na síť. [Švercl, 2000, s. 53]


23

Obrázek 10 Šestiboký jehlan (autor textu)

3.1.2 PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ HRANOL

Síť se skládá ze čtyř stěn pláště a z dvou podstav. Stěny pláště tvoří čtyři shodné obdélníky a podstavy dva shodné čtverce.

Délka rozvinutého pláště je rovna čtyřnásobné délce hrany podstavy a výška pláště je rovna výšce tělesa. [Švercl, 2000, s. 40]


24

Obrázek 11 Hranol (autor textu)

3.1.3 STŘIH ŠIKMO SEŘÍZNUTÉHO ŠESTIBOKÉHO HRANOLU

Řezná rovina je kolmá k nárysně a s půdorysnou svírá úhel 30°. Skutečný tvar a skutečné rozměry obrazce řezu se nezobrazí v bokorysu ani v půdorysu.

Skutečné velikosti hran obrazce šikmého řezu zjistíme v pomocné konstrukci, ve sklopení řezné roviny do nárysny. Sklopená poloha obrazce řezu je ve skutečné velikosti a je shodná s tvarem a velikosti víka. [Švercl, 2000, s. 45]


25

Obrázek 12 Seříznutý šestiboký hranol (autor textu)

3.1.4 PRŮNIK DVOU HRANOLŮ S MIMOBĚŽNÝMI OSAMI A ROZVINUTÍ PLÁŠŤŮ

Nejdříve nakreslíme vzájemnou polohu obou hranolů v půdorysu. Vyznačení úseček pro sestavení pláště A a dvou plášťů B. Z půdorysu odvodíme nárys a v něm zobrazíme průnikové čáry p.

Rozvinutý plášť A obdélník, jehož délku dostaneme sestrojením čtyř stejných úseček velikosti strany čtvercové podstavy (tj. 4x42 mm). Výška pláště se zobrazuje ve skutečné velikosti v nárysu. Výšku a polohu otvorů v plášti A sestrojíme promítnutím z nárysu, šířky otvorů sestrojíme přenesením vyznačených úseček z půdorysu.

Plášť B. Délku rozvinutého pláště B dostaneme sestrojením čtyř stejných úseček velikosti strany čtvercového podstavy hranolu B (tj. 4x36 mm). Všechny výškové hrany však nebudou stejně veliké, vycházejí s vyznačených úseček z půdorysu. [Švercl, 2000, s. 35]


26

Obrázek 13 Průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami a rozvinutí plášťů (autor textu)


Jak sestrojíme průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami? Jak sestrojit šikmo seříznutý hranol?

SHRNUTÍ

Test

Zpět na Obsah

Střih tělesa se skládá z rozvinutého pláště tělesa a příslušných podstav, které budeme nazývat dnem nebo víkem. Dno je spodní podstava a víko horní podstava tělesa. Plášť tělesa je část povrchové plochy, ohraničující těleso, například u kvádru to jsou dvě dvojice shodných obdélníků, u n – bokých hranolů n-obdélníkových obrazců bočních stěn


27

SLOVNÍK

Plášť tělesa - povrchová plocha, ohraničující těleso

Dno – dolní podstava tělesa.

Víko – horní podstava tělesa.

Střih – tvoří plášť, dno a víko tělesa


28

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Stavební půdorys (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7.) ....................................................................................... 7

Obrázek 2 Svislý řez (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7) .......................................................................................................... 8

Obrázek 3 Pohled (Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7) .................................................................................................................... 9

Obrázek 4 Formáty výkresů (Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, 2000. ISBN 80-901684-7-7) ........................................... 10

Obrázek 5 Rozložení ploch na výkresu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1) ......................................................................................................... 11

Obrázek 6 Popisové pole (autor textu) .................................................................................... 11

Obrázek 7 Příklad kótování (délkové kóty) v půdorysu a výškové kóty ve svislém řezu (autor textu) ........................................................................................................................................ 14

Obrázek 8 Příklady značení hmot (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1) ......................................................................................................... 15

Obrázek 9 Detail žlabu okapu (Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1) ................................................................................................................. 19

Obrázek 10 Šestiboký jehlan (autor textu) ............................................................................... 23

Obrázek 11 Hranol (autor textu) .............................................................................................. 24

Obrázek 12 Seříznutý šestiboký hranol (autor textu) .............................................................. 25

Obrázek 13 Průnik dvou hranolů s mimoběžnými osami a rozvinutí plášťů (autor textu) ...... 26


29

DOPORUČENÁ LITERATURA

Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1.

Švercl, J. Konstrukce, rozviny a střihy výrobků z plechu. Praha: Scientia, 2000. ISBN 80-7183-176-X.

Sedlár, T. Klempířské konstrukce pro 3 ročník SOU. 3. aktualizované vydání. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 80-03-00489-6.

Doseděl, A. a kol. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7.

Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, 2000. ISBN 80-901684-7-7.


30

POUŽITÉ ZDROJE

Novotný, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník; Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1.

Švercl, J. Konstrukce, rozviny a střihy výrobků z plechu. Praha: Scientia, 2000. ISBN 80-7183-176-X.

Sedlár, T. Klempířské konstrukce pro 3 ročník SOU. 3. aktualizované vydání. Praha: Informatorium, 1994. ISBN 80-03-00489-6.

Doseděl, A. a kolektiv. Čítanka býkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 1995. ISBN 80-85920-7-7.

Kissová, M. Odborné kreslení I pro 1. ročník středních odborných učilišť. Praha: Sobotáles, 2000. ISBN 80-901684-7-7.


31

VĚDOMOSTNÍ TESTY

TEST KE KAPITOLE 1:

1. Jakým zbůsobem uvádíme na výkresech hmoty

a) pomocí číslic

b) pomocí písmen

c) grafickým značením

2. Měřítko 2:1 znamená

a) měřítko zvětšení

b) měřítko zmenšení

c) měřítko skutečnosti

3. Délkové rozměry objektu uvádíme na výkrese

a) v metrech

b) v milimetrech

c) v metrech a milimetrech

4. Jaký rozměr má formát A4

a) 220 x 297

b) 210 x 297

c) 220 x 287

5. Tloušťka plné tenké čáry má být

a) 0,18 mm

b) 0,35 mm

c) 0,5 mm

6. Pro velmi tlusté čáry má být tloušťka

a) 0,5 mm

b) 0,7 mm

c) 0,4 mm

Otázka 1 2 3 4 5 6

Odpověď c a b b a b

Zpět na Obsah


32

TEST KE KAPITOLE 2:

1. Jaký význam plní poměrná délka (e) u žlabových háků

a) zajišťuje správné uchycení přponek

b) je to délka podle, které vyvrtáme otvory do paty háky

c) zajišťuje potřebný spád žlabu

2. Jaký je výškový rozdíl mezi přední návalkou a zadním ohybem (popř. návalkou)

u běžných podokapních žlabů

a) 10 mm

b) 20 mm

c) 30 mm

3. Jaký rozměr D bude mít žlab zhotovený z rozvinuté šířky 333 mm

a) D = 125 mm

b) D = 145 mm

c) D = 155 mm

4. Co tvoří především náplň klempířské dokumentace

a) značky klempířských prvků

b) konstrukce rozvinutých plášťů

c) popisové pole

5. Do jaké vzdálenosti má zasahovat okapová hrana do profilu žlabu

a) do poloviny průřezu žlabu

b) do dvou třetin průřezu žlabu

c) do jedné třetiny průřezu žlabu

6. Střešní okapní plech zhotovujeme nejčastěji z rozvinuté šířky

a) 150 mm

b) 250 mm

c) 350 mm

Otázka 1 2 3 4 5 6

Odpověď c b C b c b

Zpět na Obsah


33

TEST KE KAPITOLE 3:

1. Co je plášť

a) obvod tělesa

b) obsah tělesa

c) objem tělesa

2. Z čeho se skládá střih šestiboký jehlan

a) plášť a víko

b) plášť a podstava

c) podstavy a víka

3. Z čeho se skládá střih šestibokého hranolu

a) ze šesti obdelníků a dvou šestiúhelníků

b) ze šesti čtverců a dvou šestiúhelníků

c) ze čtyř čtverců a dvou obdelníků

4. Z čeho se skládá střih geometrického tělesa

a) víka s podstavou

b) plášťě s podstavou

c) plášť, víko, podstava

5. Z čeho se skládá střih hranolu

a) ze tří čtverců a tří obdelníků

b) ze dvou čtverců a čtyř obdelníků

c) ze čtyř čtverců a dvou obdelníků

6. Co je to víko

a) část pláště

b) horní podstava

c) dolní podstava

Otázka 1 2 3 4 5 6

Odpověď b b a c b b

Zpět na Obsah

Date post:	29-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

A DOKUMENTACI PRO KLEMPÍŘSKÉ VÝROBKYssprool.upol.cz/wordpress/wp-content/uploads/texty/... ·...

Documents