- 200 -

Využití dat UIS pro potřeby vlastního sociologického výzkumu (přesto-že „hotové“ výstupy, v podobě publikací UNESCO, jsou kvalitní) je omezeno zastaralým rozhraním aplikace, ztěžujícím nalezení a zpracování dat, a nedo-statečným množstvím metadat. Přesto tato databáze zůstává v ohledu kvantity dat tím nejlepším, co na poli mezinárodního komparativního výzkumu vzdě-lávání máme. Zahrnuje více než 200 regionů, definuje standardy a k analýze ukazatelů vzdělávání poskytuje i související informace o vědě, kultuře a ko-munikaci.

Zdroje[1] UNESCO. „UNESCO Institute for Statistics“ [online]. Montreal, Quebec, Canada,

1999–2013 [Retrieved 2013-03-03]. http://www.uis.unesco.org[2] UNESCO. „UNESCO Institute for Statistics: About the UIS“ [online]. Montreal,

Quebec, Canada, 1999-2013 [Retrieved 2013-03-03]. http://www.uis.unesco.org[3] UNESCO. „The Organization‘s history“ [online]. Paris, France, 1995-2012

[Retrieved 2013-03-05]. http://www.unesco.org/new/en/unesco/about-us/who--we-are/history/

[4] UNESCO. „UNESCO Institute for Statistics: Education“ [online]. Montreal, Que-bec, Canada, 1999–2013 [Retrieved 2013-03-03]. http://www.uis.unesco.org/Education

[5] UNESCO. „UNESCO Institute for Statistics: Data Centre“ [online]. Montreal, Que-bec, Canada, 1999–2013 [Retrieved 2013-03-03]. http://stats.uis.unesco.org

[6] GAPMINDER FOUNDATION. Gampinder [online]. Stockholm, Google Inc, 2005–2013 [Retrieved 2013-03-13]. http://www.gapminder.org/

InternatIonal assocIatIon for the evaluatIon of educatIonal achIevement (Iea) jako zdroj sociálně vědních dat

Pavel Sklenařík Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Ačkoliv český výzkumník v rámci hledání vhodných dat k sekundární analýze patrně nejčastěji těží především z členství Českého sociálně vědního datového archivu v síti datových archivů CESSDA, tato organizace nepředstavuje jedi-ný možný veřejně dostupný zdroj dat. Nezanedbatelné množství organizací realizuje velká výběrová šetření z veřejných zdrojů a data z těchto výzkumů ar-chivuje a ukládá do databází v rámci vlastních uložišť. To platí i pro organizaci IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achieve-ment), jejíž přístup k datům byl podroben bližšímu zkoumání.

Počátky Mezinárodní asociace pro vyhodnocování výsledků vzdělávání (International Association for the Evaluation of Educational Achievement,

- 201 -

IEA) lze datovat do šedesátých let. Zakladatelé organizace dle svých slov vní-mali svět jako „přírodní vzdělávací laboratoř, v rámci které různé školské systémy různými způsoby experimentují ve snaze dosáhnout optimálních výsledků vzdělávání mladých“ [IEA 2013]. Tato instituce realizuje rozsáhlé srovnávací studie vzdělávacích procesů s cílem prozkoumat kromě „pouhých“ studentských znalostí a například počítačové gramotnosti i jejich (případně učitelské) postoje a názory na některá témata globálního i lokálního charak-teru – od svého založení již IEA realizovala více než 30 mezinárodních studií, zaměřujících se převážně na matematiku, přírodní vědy, četbu, občanskou vý-chovu či počítačové vzdělávání jak studentů, tak jejich učitelů [IEA 2013].

Patrně nejznámější (nebo minimálně pro českého výzkumníka s ohledem na účast České republiky nejzajímavější) studií uskutečňovanou pod taktovkou IEA je International Civic and Citizenship Education Study. Tento meziná-rodní výzkum zkoumá v celkově 38 zemích světa na žácích osmých, případně devátých tříd (dle jednotlivých vzdělávacích systémů napříč zeměmi) nejen jejich nastudované znalosti z oblasti občanské výchovy, ale rovněž i občan-ské postoje, které zastávají. ICCS navíc úspěšně předcházely opakované vlny podobných výzkumů, které poskytly základ pro současnou podobu této studie – ta ve srovnání se svými předchůdci kromě jednotné mezinárodní „kostry“ do-tazníku obsahuje i rozšíření v podobě regionálních modulů (asijský, evropský a latinskoamerický) [Schulz, Ainley, Friedman, Lietz 2009]. Prozatím poslední výzkum ICCS byl realizován v roce 2009, sběr další vlny je plánován na roky 2015 (země jižní hemisféry) a 2016 (země severní hemisféry).

IEA mimo jiné rovněž realizuje další studie – namátkou například Tea-cher Education and Development Study in Mathematics (TEDS-M), Progress in International Reading Literacy Study (PIRLS), Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS) či International Computer and In-formation Literacy Study (ICILS) [IEA 2013].

Přístup k datůmVšechna data za padesát let výzkumné činnosti IEA jsou obhospodařována da-tovou centrálou IEA (IEA Data Processing and Research Center) v Hamburku, přičemž data starší roku 1995 jsou k dispozici na webu Univerzity v Gothen-burgu (Department of Education and Special Education). Co se týče novějších studií realizovaných pod záštitou IEA, data z těchto výzkumů jsou umístěna přímo na webu této organizace (www.iea.nl) pod patřičnou záložkou.

Depositář IEA obsahuje datové soubory za všechny výše zmiňované studie. Depositář je přehledně členěn dle dílčích studií s podzáložkami pro jednot-livé roky, v rámci kterých vlny běžely. Po rozkliknutí požadované záložky se uživateli zobrazí možnost zaškrtat okénka pro země, které se účastnily dané-ho výzkumu a ze kterých jsou data požadována. Na výběr jsou standardně tři formáty datových souborů, odpovídající nejpoužívanějším statistickým soft-warům – SAS, SASExport a SPSS. Samozřejmostí je rovněž možnost stáhnout s daty i relevantní kódovníky, přepisy odpovědí na otevřené otázky a případné

- 202 -

ObrázeEvaluat

Zdroj: IEA

ek 1. Data tion of Edu

A, http:// www

na Webu ucational Ac

w.iea.nl.

Internatiochievemen

onal Assocnt (IEA)

ciation for

the

- 203 -

reporty. Posledním krokem požadovaného procesu je definice jména cílové složky, pod kterou mají být všechny zaškrtnuté soubory na lokálním disku vý-zkumníkovi uloženy.

I přes přehledné rozhraní depositáře IEA postrádá tato platforma jednu dů-ležitou položku, kterou systém NESSTAR (Networked Social Science Tools and Resources), v rámci kterého fungují datové archivy již zmiňovaného CESSDA, umožňuje – jednodušší analýzy (resp. spíše třídění např. přes crosstabulace) či alespoň možnost prohlédnutí frekvencí jednotlivých proměnných v rámci zkoumaných dat bez nutnosti jejich stahování a otevírání ve statistickém soft-waru. To samé platí pro případnou vizualizaci dat online – ani toto depositář IEA neumožňuje. Určitá snaha prolomit tato omezení je ze strany IEA vyvíjena v podobě rozhraní NCES (National Center for Education Statistics) Interna-tional Data Exploreru, ke kterému se lze na webu IEA pod záložkou „data“ rovněž proklikat. Tato online platforma, v rámci které lze prozkoumat jednot-livé proměnné, však prozatím trpí dle mého názoru velkou nepřehledností a minimálně tím, že obsahuje pouze data ze studií PIRLS a TIMSS. Stejná data pokrývá i další nástroj dostupný na webu organizace a týkající se výše diskuto-vaného tématu, tedy vizualizací dat; jedná se o IEA Data Visualizer – flashovou aplikaci, která má pomoci s interpretací dat a zlepšit přehled o jednotlivých participujících zemích. I pro tuto aplikaci však platí obdobná omezení, která byla zmíněna v souvislosti s Data Explorerem; především pak že funguje pouze pro studie PIRLS a TIMSS.

IEA rovněž vyvíjí International Database Analyzer, jehož momentálně třetí verze je dostupná na webu organizace. Program je třeba stáhnout a na-instalovat, aby jej bylo možné spustit. Software po instalaci nabízí poměrně přehledné menu, v rámci kterého je možné vybrat cestu k datům z nějakého IEA výzkumu a následně zaškrtnout, o jaké analýzy má uživatel v rámci jednot-livých proměnných zájem. Program následně převede výzkumníkovu selekci do podoby SPSS syntaxe, kterou nahraje do vybraného SPSS datového souboru na disku. Program jako takový má v podstatě místo uživatele psát syntaxi, což však v rámci možností statistických programů, kde lze všechny příkazy rovněž navolit pomocí oken, nevidím jako žádné zcela zásadní plus. To lze spatřit pou-ze v možnosti zadat pomocí daného softwaru k analýze různá srovnání napříč jednotlivými zeměmi v odlišných dílčích .sav souborech. Pro nevýzkumníka mi však tento program nepřijde příliš uživatelsky přívětivý, výzkumník na-opak jistě raději data spojí do jednoho souboru a sám je v prostředí SPSS či jiného relevantního softwaru zanalyzuje – zvláště když datové soubory stejně i s IDA programem – pokud by jej chtěl použít – potřebuje mít stažené na svém lokálním disku. Patrně největší nevýhoda programu tedy spočívá pře-devším v nutnosti mít na počítači nainstalované SPSS, což uživatelé systému NESSTAR řešit nemusí.

- 204 -

Kvalita dat a přidružených materiálůŠtítky datových souborů ze serveru IEA jsou kompletně olabelovány v anglic-kém jazyce, soubory při zběžné kontrole nevykazují známky neúplnosti nebo nějakého jiného zjevného problému. Předběžně jsou rovněž nadefinovány chy-bějící hodnoty, takže lze data rovnou analyzovat. Drobnou kritiku si ovšem zaslouží doprovodné materiály, kde minimálně v rámci studie ICCS chybí ke stažení dotazník v klasické textové podobě. Ten je sice většinou přikládán k souhrnným reportům daných regionálních modulů, ale považuji to za kompli-kaci při rychlém hledání a především za zcela zbytečné zdržení.

ZávěremWeb organizace IEA představuje zajímavou databázi volně dostupných dat (a reportů shrnujících informace z jednotlivých zemí či regionálních oblastí, v rámci kterých již v minulosti výzkumy proběhly), pokud bychom pro svou sekundární analýzu sháněli materiál z prostředí nejen českého či evropského školství a vzdělávání obecně.

Určitou nevýhodu může představovat absence uživatelského rozhraní na motivy NESSTARU, v rámci kterého by bylo možné data online prozkoumávat, případně lehce analyzovat nebo alespoň třídit – a to především bez nutnosti mít na počítači nainstalovaný patřičný statistický program, v rámci kterého je toto možné. Pokud však výzkumník oželí nemožnost rychlého zjištění kýžené informace a pečlivě se probere poměrně velkým množstvím dostupných dat, jistě mu budou v rámci jeho následné analýzy velmi užitečná.

LiteraturaSCHULZ, W., AINLEY, J., FRIEDMAN, T., LIETZ, P. 2011. ICCS 2009 Latin American

report: Civic knowledge and attitudes among lower-secondary students in six La-tin American countries. Amsterdam: IEA.

IEA. 2013. Webové stránky IEA 2013 [online]. Dostupné z: http://www.iea.nl/ [cit. 22. 5. 2013].