+ All Categories
Home > Documents > A S domova.scriptum.cz/soubory//scriptum/[node]/hlas-domova_1950_07_ocr.pdf · mel kozsny plast, ze...

A S domova.scriptum.cz/soubory//scriptum/[node]/hlas-domova_1950_07_ocr.pdf · mel kozsny plast, ze...

Date post: 09-Feb-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
8
H L A S domova. V Melbourne dne 15. 4. 1950. Zprávy pro Cechy a Slováky v Austrálii a na Novem Zealande. Vydáváno za spolupráce s Infor- mační službou svobodného Česko- slovenska v Londyne. (FCI) I "Verim, ze násilni uchvatitele Československa prohraji. Kdy- bych veril jinak, nemohl bych se zúčastnit! oslavy stých narozenin Masarykových.Angl.nov.Wickham Steed. Sopis z podzemi I.A. (Praha) Všeobecnou naladu domova bych označil za unavenou. Všichni sice cekají, ze na ja- to začne, ale rika se to s vetsi unavou a menši virou nez loni. Co, jakými prostřed- ky a v jakom rozsahu Kto začne nebo ma zacit, si lide presne ani neformuluj!, ani ne- uvědomuji, Je to úpěnlivě, zoufaly očekáváni, "žaclt tomuže ovsem jen povstáním nebo válkou, Na vypuzeni bolševiku diplomatic- kým tlakem veri jen velmi malo lidi, lioni sporu, ze kazda dobro připravena a organisovana akce proti režimu, by mela u- 8pech, Snad by dokonce stačilo obsadit rozhlas a noktere nejdulezitejsi urady. Je ovsem pravdepodobne,, ze hlouček zbylych komunistických fanatiku by sáhl ke zbrani a také ne- ktere spohlellve policejní pluky by zasahly. Většinou vsak panuje presvedčení, ze krve- prolití by nebylo velke, nebot obrovská zdrcující většina naroda s nenávisti stoji proti režimu, Jiná je ovsem otazka, zda by lid - kdyby povstaní začalo k boji nastoupil. Nebot je to velmi pasivní nenávist a je to unaveny, zdeptaný národ. Účinnou a rozhodnou akci proti režimu nelze také ve vetsim meritku pržpravovat a víra v dobry koneo není ta- tak pevná jeko byla v květnu 1945» kdy i všeobecná situace na frontách a rozvracené pomery v Hitlerove risi byly priznivejsio Nejpodstatnejsim problémem, který si dnes do- ma všichni uvedomujeme, jo otazka cizí intervence. Vetsi cast našich hranic je obklope- na Budou armadou. lanky marsala Bokosovskeho a jsou to sovětsko tanky - stoji u Ostra- vy; s^ejne je tomu po cele dolce madarskych a prevažne časti rakouských hranic a dokonce i na lasich hranisich s Nemeckem. Je proto ke kazde akci proti režimu naprosto nutná jistota, ze hne-li se. jeden tank u Ostravy, zasahne sto tanku na Sumave<> Bez teto jisto- ty, bw záruky, je kazdy pokus předem jiz odsouzen k zániku. Uvedomujeme si i když s ne« libosti - ze zadne povstaní ovsem nemůže byt zahajované s předem ohlášenými zárukami - v tom, v teto nejistoto pravé prameni vratkost všech podobných úvah, letore dále opět jako v začarovaném kruhu jen jeste vico oslabuji. Strach z násilného povstání je ovsem mezi komunisty velký. Pokračuje i nadalo ode- bíraní osobních zbrani tak zvaným nespolelivym, zatím co komunisté budou za chvíli do- stávat patrné i zelesne kosilec I s tím mají ovsem obtíže, V jednom podniku byly zavod- ni milici pridelený nejmodernejsi zbrane. Byla z toho mezi komunisty nejprve radost,ale záhy ze zjistilo, ze jo jen malo těch, kterým lze bez obav takovou zbraň svěřit. Jisté 90$ lidi neverí ve vecne trváni tohoto re.8Ímu, Většina veri ovsem v nevyhnu- telnost války, temer všichni tvrdl - "praskne to. Je opravdu jen malo těch, kteri se domnívají, ge roseni přijde nejakou klidnou cestou (volby a pod.) V Československu je stale mene a mene lidi, kteri dovedou pochopit hlasy v tak velke mire se ozývajíc! na Zapade, ktere uvazuji o možnosti nartwr.sni nebo soužití se Sovětském Svazem, Nejvetsl rozpor v mineni je ovsom co do obsahu slov "praskne to. Drivejsi majitele živ- nosti jsou presvedčení, ze tato slova znamenají navrat jejich živnostenských oprávněni, provozoven a majetku. Dělnictvo naproti tomu se domnívá, ze treba po komunistech napra- vit křiklavé ohyby, ale ze kazdy krok zpět proti zeepolaoanstovneni podnikáni by vyvo- lal odpor dělnictva. Stale více se vaak sinínázor, ze tyto otázky by se moly resit Circular.
Transcript
  • H L A Sdomova.

    V Melbourne dne 15. 4. 1950.

    Zprávy pro Cechy a Slováky v Austrálii a na Novem Zealande.

    Vydáváno za spolupráce s Informační službou svobodného Československa v Londyne. (FCI)

    I

    "Verim, ze násilni uchvatitele Československa prohraji. Kdy- bych veril jinak, nemohl bych se zúčastnit! oslavy stých narozenin Masarykových.”

    Angl.nov.Wickham Steed.

    Sopis z podzemiI.A. (Praha)

    Všeobecnou naladu domova bych označil za unavenou. Všichni sice cekají, ze ”na jaré to začne”, ale rika se to s vetsi unavou a menši virou nez loni. Co, jakými prostředky a v jakom rozsahu Kto začne nebo ma zacit, si lide presne ani neformuluj!, ani neuvědomuji, Je to úpěnlivě, zoufaly očekáváni,

    "žaclt to” muže ovsem jen povstáním nebo válkou, Na vypuzeni bolševiku diplomatickým tlakem veri jen velmi malo lidi,

    lioni sporu, ze kazda dobro připravena a organisovana akce proti režimu, by mela u- 8pech, Snad by dokonce stačilo obsadit rozhlas a noktere nejdulezitejsi urady. Je ovsem pravdepodobne,, ze hlouček zbylych komunistických fanatiku by sáhl ke zbrani a také ne- ktere spohlellve policejní pluky by zasahly. Většinou vsak panuje presvedčení, ze krveprolití by nebylo velke, nebot obrovská zdrcující většina naroda s nenávisti stoji proti režimu, Jiná je ovsem otazka, zda by lid - kdyby povstaní začalo t» k boji nastoupil. Nebot je to velmi pasivní nenávist a je to unaveny, zdeptaný národ. Účinnou a rozhodnou akci proti režimu nelze také ve vetsim meritku pržpravovat a víra v dobry koneo není také tak pevná jeko byla v květnu 1945» kdy i všeobecná situace na frontách a rozvracené pomery v Hitlerove risi byly priznivejsio Nejpodstatnejsim problémem, který si dnes doma všichni uvedomujeme, jo otazka cizí intervence. Vetsi cast našich hranic je obklopena Budou armadou. lanky marsala Bokosovskeho a jsou to sovětsko tanky - stoji u Ostravy; s^ejne je tomu po cele dolce madarskych a prevažne časti rakouských hranic a dokonce i na lasich hranisich s Nemeckem. Je proto ke kazde akci proti režimu naprosto nutná jistota, ze hne-li se. jeden tank u Ostravy, zasahne sto tanku na Sumave Bez teto jistoty, bw záruky, je kazdy pokus předem jiz odsouzen k zániku. Uvedomujeme si i když s ne« libosti - ze zadne povstaní ovsem nemůže byt zahajované s předem ohlášenými zárukami - v tom, v teto nejistoto pravé prameni vratkost všech podobných úvah, letore dále opět jako v začarovaném kruhu jen jeste vico oslabuji.

    Strach z násilného povstání je ovsem mezi komunisty velký. Pokračuje i nadalo odebíraní osobních zbrani tak zvaným nespolelivym, zatím co komunisté budou za chvíli dostávat patrné i zelesne kosilec I s tím mají ovsem obtíže, V jednom podniku byly zavodni milici pridelený nejmodernejsi zbrane. Byla z toho mezi komunisty nejprve radost,ale záhy ze zjistilo, ze jo jen malo těch, kterým lze bez obav takovou zbraň svěřit.

    Jisté 90$ lidi neverí ve vecne trváni tohoto re.8Ímu, Většina veri ovsem v nevyhnutelnost války, temer všichni tvrdl - "praskne to”. Je opravdu jen malo těch, kteri se domnívají, ge roseni přijde nejakou klidnou cestou (volby a pod.) V Československu je stale mene a mene lidi, kteri dovedou pochopit hlasy v tak velke mire se ozývajíc! na Zapade, ktere uvazuji o možnosti nartwr.sni nebo soužití se Sovětském Svazem, Nejvetsl rozpor v mineni je ovsom co do obsahu slov "praskne to”. Drivejsi majitele živnosti jsou presvedčení, ze tato slova znamenají navrat jejich živnostenských oprávněni, provozoven a majetku. Dělnictvo naproti tomu se domnívá, ze treba po komunistech napravit křiklavé ohyby, ale ze kazdy krok zpět proti zeepolaoanstovneni podnikáni by vyvolal odpor dělnictva. Stale více se vaak sinínázor, ze tyto otázky by se moly resit

    Circular.

  • jpril«a,BU aaredehezpedLaruleo vedy, Ict-era - a na,« anglicky 6X11 Jiní© voauje íeiLSn e- tazkam nojvetsi pozornost - múzo jiz spolohlivo rici, kdo je znárodněni užitočne a kdo nikoliv. Jsou mnozí, i socialističtí, národohospodári v Československu, kteri po dnos- nich zkušenostech jsou prosvodconi, zo nektero obory soukromého podnikáni je v budouc- * noati treba nejen »bnovit, ale i státem podporovat. Mluvil jsem nedávno také s několika bývalými podnikateli, ktori prohlásili docela otevrene: domniva-li se někdo, ze velke ma- jetkove podstaty oe budou po svrženi komunistu vracet, myli se, nobot světový vývoj je Jiz mnohem dále. Jsou opravdu velke rozdíly v názorech na všechny tyto otázky. Kdyby snad u nad po vypuzeni komunistu narazila proti sobe vyložena pravice a levice, nelze vyloučit hluboké a otresne sociálni boje,

    Vse, co ma americkou počet, je u nas v oblibě a kazdy pevný americky postoj proti komunistům, je vřele kvitován, Na Anglii se u nas hlodi s hlediska voleb, A tu jo zajímavé, ze většina naroda (mnoho socialisty nevyjímaje) by si raději prala vitozstvi Ohur- chillovo - jo to vzpomínka na rozhodného vrdco z poslední války. labouristé to trochu u našeho vorojneho míněni prohráli hlasovaním prc Clomontiso ve Spojených národech a podpisem obchodní smlouvy s OSE, ktora - když snad pro nas neznamená podstatné vyhody - je proce jon jakýsi úspechom komunistu.

    Pokud jdo o Francii, je to zomo na niz so naše verojno minoni divá s některými obavami. Prostálo se totiž u nas chapat, zo se mohou najit lide (lepo dost lidi), kteří vo svobodno zemi jsou ochotni podporovat komunisty. Zapomíná so ovsem, ze jsme kdysi doln- 11 totez co Francouzi, když jsmo slysoli o udalostoch v Rumunsku, Bulharsku a podobne. Vsoobocne so soudí, zo Francie jo zomo, ktora by snad kromě Italio potřebovala stalo,aby její dolnicko tridy bylo ucinnou a pravdivou propagandou úkazováno blaho komunistického raje za železnou oponou.

    0 Nemesku se soudi, ze je jediným státem, ktorý na boji Zapad - Východ získava. Je tu obava o pohraničí, o nomeckou mstu v pripado vniky, (FCI)

    V hrůze a slzách utonuly naso nadeje.........Jan Sad.

    Nedávno usneseni Rady Svobodného Československa pribratí zástupce Podkarpatorusu do svých rad připomnělo nam znovu jednu z bolostnych udalosti prodkoncom války - teror NKVD na Podkarpatské Rusi. Zatim co obyvatele zapadni časti republiky se joste tešili na příchod rude armady, zavladla jiz na- východe republiky panika a hrůza. Československa vládá sídlila tehdy v Chustu, avšak byla vlastně zajatcem NKVD.

    Uveřejňujeme cast roportaze bývalého ceskolovenskoho důstojníka, který pro svůj československý postoj byl v unoru 1945 s několiko, tisici vornymi Čechoslováky z Podkarpatsko Rusi odvlečen do SSSR. Teprve v srpnu 1942 se mu podařilo uprchnout ze sovětských mudřen, V reportáži so mluví o rado verojno cinnych lidi, známých z života Podkarpatské Rusi pred rokom 1933,o jejichž osudu so u nas po roce 1945 ^1° novedolo:

    Velitele mest - členove NKVD - nedovolili zřízeni zadných organisaci, ani politických ani hospodárskych. Mestské rady, ktere se v prvních dnech utvořily, byly rychle zlikvidovaný a místo nich zrizony komunistické mistni vybory. V celo MNV v Chustu je jakýsi Cizmar, slocinec, ktory mnoho lot.ztravil ve vezeni v Leopoldove a po příchodu rudo armady a NKVD so proslavil statečným revolučním cínom: 18, listopadu 1944 zavraždil osmdesátiloteho starce, jenž bydlol q samote na okraji mesta. Volitoiens milice, která převzala všechny úkoly policie a četnictva, se stal zlodoj Voličko z Chustu, Stejne jo tomu i v jiných místech,

    Život se proměnil v džungli. Vodky je

    vsak dost - zeny so boji vycházet na ulici, nobot zpiti sovotsti vojaci i důstojnici se podobaji zdivočelo zveri. Ani zuboženo židovky, vracející so z nacistických koncentračních táboru, neunikly, V bostialni náruči zpitých vojáku Moskvy jsou zneuctěny i radové sestry klášteru v Chustu a vo Velke Sovljusi.

    Za noci mizi většina obyvatelstva neznámo kam. Život vo moste so podoba hřbitovu. Jon zpiti sovetsti důstojnici se valoji na ulicích a v zemi dochází k noj- straslivojsim osobním i rodinným tragediím. Videi jsom, jak casno ráno bozi u- lici od domu k domu polonahá zena, ktora hlodá svoho manžela, Bezola za mosto,

  • nebov m okraji Chustu byly naloženy cer- .stvo jamy, Alespoň umučeného, mrtvého chce spatřit svého múzo................

    Na silnicich u Chustu, Berehova, Velke 'Sevljuso, smerom na Mukacevo, bylo možno zacatkom prosince 1944 vidot bozpocetno zástupy skoro nahých, bosých ubožáku. Tisico a tisico lidi tvoři tyto smutno průvody, Oochoslovaci i příslušnici jiných národu jsou odvlokani do SSSR.....

    Také ja jsem byl 26.února 1945 na, velitelství NKVĽ zatčen jako reakcionár, nepri- tol SSSR a - legionář. Odtud jsem byl dopraven do Užhorodu, pak do Humenného. V podzemní místnosti, kam jsem byl vhozen, setkal jsem so s mnoha, přáteli.

    Piso 3e 28.února 1945· Js tuha zima a v kasarnach v Humennom neni vlidno. Všichni jsme nachlazeni, v místnostech pro 100 osob jo nas pot set. Noc je nesmirnn dlouho. Jo slyset narok, lide prosi o vodu. Chvílemi se venku ozývají rany kulometu, Jiz čtvrtý den jsem nejedl. Sedl jsem na zom a horecne přemyslel-· chci nalézt odpovod na všechno,co se deje...........

    Snad jo jiz ráno. Stale zaznívají výkřiky: "Vodu,vodu.! Proboha jsme přece lide nemučte nas.*"- Nahlo padl vystřel a všechny hlasy utichly. Na chodbe jo slyset jen pad těla. Všichni jsme byli vyhnáni na dvůr a pak jdeme na nadrazi - odvezou nas neznámo kam ..............

    Olovena mlha, prikrýva mestečko. Je sede ráno. Nas truchlivý pochod provazeji vojaci NKVD se psy, Všichni jsme mlčenliví nikdo nezada jiz ničeho. Kdo nemůže jit,je donucován pažbami. Na cesto necháváme několik muzu. "NiCevo, podoch burzoa,vojna"- zdechnul burzoa.

    Na nadrazi nas naložili do dobytcích vagonu. Je 20 stupňu pod nulou a jsme chatrne oblečeni. Ke skupine se přiblížil zpity kapitan NKVD a když jeden z nas se odvážil oslovit sovětského důstojníka sluvkom "pane", byl okamžité vojákem Aljošou sražen pažbou pusky k zemi .Aljoša pak vysvětluje ležícímu cs.četníkovi, ktorý mel kozsny plast, ze pry ví, jak všichni

    plukovnici, fabrikanti a důstojnici burzo- asie nosí kozone kabaty. Sovětští vojaci se na to vrhli na několik cetniku, rovněž oblečených v kozene plaste, aby jim jo u- loupili. "Trofej je pekna. Vodky 'ihide habadej".

    Jsme jiz ve vagonech.' Vlak smrti se pripravuje k odjezdu. V noci vyjedeme. Kam 7 Nikdo nevi.

    Ve vozech se setkávám se svými přáteli. Jo zde biskupsky tajemník, major lekar, známy lidumil ze zomplinskeho kraje Mersey, lekar z Michalovou dr.Sencak, s hruzou vidím dra.Bacinskeho a dra.Brascejka.........

    Je naprosto ticho. Snad naposled vidim svůj domov, Dr.Bacinsky jo smrtelné zluty, slzy v ocich. Jeho bezvládne telo pokládáme na zem. Je oblečen v cerne sáty - byl zatčen ve chvíli, kdy večeřel s vysokými cs,vládními představiteli v Chustu,

    Vlak se cozojel. V Karpatech jede zvolna. Pojednou so ozval výkrik: "Fomoc,dojte vody, Dr,Brasčajko umíral" ........

    Vlak dojel do mesta Sambor, ktere jiz lezi V SSSR. Vystupujeme a zenou nas do blízko velke budovy, snad to bylo kdysi divadlo. Vrhli so na nas, - hledají hodinky, kozene kabaty a jino cennojsi prod- mety, V sále jo tma, jeden z fararu vyzy- va ke klidu a prosi o modlibu. Modlimo se nahlas, všichni,i ti, kteri neverili.....

    Po strasne noci v místnosti, do níz bylo nacpano 2500 lidi a v niz se zároveň vykonávala potroba, dostali jsme ráno první jidlo vůbec, polévku. V Samboru nas joste ostrihali a pak jsme vyjeli dále smerom na východ.

    Za hrozných utrap většina lidi onemocnela tyfem, nebot ve vagonech nebyly zadne záchodky, V některých vozech jsou i zeny. Cesta so zda nekonečnou, jedem jiz čtvrtý don a noc a stale bez jídla i piti. V nok- torych stanicích lide zoufale prosi o doušek vody. Misto vody - vystřely z automatu,’ Nekteri lide upadají do agónie. Jo strasny mraz, nesnesitelný pro Evropany. Sesteho dno mamo vo voze prvni dva mrtvo. Cestujeme s nimi spoločne. Ve vagonech jo ticho, nikdo jiz neprosí ani o vodu........ ..(JFCI)

    Život v Bratislave.

    Kod pridomo do cudzieho mesta, štaci letmý pohlad na ulico, námestia, na domy, obchody, časopisy, na ludi, ich vyzor, oblok, na to ako sa jeden k druhému chovajú, ako a co medzi sebou hovoria a hned si mozemo urobit usudok o pomorooh, o prostředí, o režime,

  • ľi

    o blaho >yt.e > atd„Aa> vy^sva unes sirot v Bratislavě!Wlce a iamoet?>i su tie isto, co boly. Tam aa nic nezmenilo, lob® ?* nic noportavilc#

    Smonily sa. Ion názvye Posúlzujuc mosto padla nlon, máto dojem, zo sto v soviotskcm gubor·- nialnom me.% Samy rusky a sovioteky nazov,

    íbchoďy dostaly takú tvar, ako malý poass vojny v Nomockug plno vykX&dy noprodajnohe tovaru a polico prázdno, A oato jodnoo Bratislavsko obchody dostaly tioz vyžer sovietskych obchodiv# Jh'od nimi stoja dlho fronty dychtivých zakasnikov# “*

  • 1

    5 -"zde celkem dotře, ale anglicka kuchyne uz me leze krkem- Mesicne vydělám 50 dolaru bez dani. Musel jsem kupovati mnoho veci, takže ma dnesni hotovost je pouze 30 dolaru. Ale ted uz mohu setrit, takže doufám, ze si brzy koupím nejakou starel ameriku - bez kary je

    * zde v Kanade človek jako doma bez byciklu. - Jako farmari mají Čechoslovácispatnou povést. Všichni brzy zmizí z fazmy at uz legálne nebo ilegálne.""

    DOPIS z PERU;11 "V lednu 1949 přijeli jsme do Peru jako textilní odbornici. Zde nas nikdo ale do zaměstnaní nenutil a mohli jsme si vybrat libovolné povolaní» Nějaký cas jsou zll v Bime a dělal jsem vse možno .. cisnika, obchodního agenta atd. Pak jsem odejel do hor, a pracoval na dole ve vjtsce 5»S0Qn jsko dulni inženýr. Potom jsem s,' potloukal nějaký cas po zdejsich horách, hlodal kovy, ryžoval zlato atd. Také jsem se zajel podívat dolu k Uca- yali a Amazonce, jak vypada zdejší prales a jeho obyvatolo. Často jsem si pri tom vzpom- na K. z našeho baraku ve Wasseralfingen. Ten by si tu jisto přisel 'na sveJ Ane ve sve nejbujnejsi fantasii si nemohl představit zdejší krajě pomerne úzky pobřežní pruh Peru s krásnými plážemi, pískovými pouštěmi a ostrovy plnými ptáku a všech možných mořských potvor. Pak druha cast zdojsi Cordilierry, skutečno velehory s ledovci, lagunami, horskou zveri a se vsím, co k tomu patrí0 A konečne nojkrasnojsi a nojvotsi cast Peru i- tropicky prales - montagna - s nosmimym množstvím živočichu všech možných forem, barev a velikosti. Ovsem všechno ma tez sve stinné strankyä na horách ee trpí ooroce, t.j.horská nemoc a v montagna jsou miliony moskytu a cela rada tropických nemoci zimnici počínaje a leprou kon

  • Hrusov 1 1.310 HV, Vítkovice - 1,310 VE, Trinec - 132 C, Kuncice - 1.310 KE, Hodonín - 1.029, Nováky - 159 Y, Ilava - 174 Pardubice 8.818,Brno '« 1,032, ' Znojmo v* 1,117. Jestliže rodinný příslušnici zatčenýchchteji jim psát, nesmi udavati v adreso jméno mista, nybrz pouzo TNP Tábor nucených prací - a cislo, Dalsi tábory se zakladají.

    Lekcia historikom.

    "Pravda” 17.1.1950 priniesla článok pod nadpisom "Viac odvahyP, kde sa dostává poučenie slovenským historikom» Pisu: ”Co je ulohou našich historikov? Aby vedoli pravdivo a presvedčivo přehodnotit slovenské dějiny, tak sfalšované, novocne a pokřiveno podavane starou buržoáznou nacionalistickou vedou»3S Nic je a nemoge byt dalej lahostajno, ci budeme v oblasti historickej vody aj nadaloj zanedbávat marxistické hodnotenie na pr. revolúcie rolou I84S alebo všeobecných dejín slovenského robotníckeho hnutia," Slov."Cas”.

    Voláme do svědomí sveta.

    Jako by so zeme propadla pod některými vyznacnymi osobami, ktere byly zatčeny at jiz pred delsi dobou ci pred krátkym časem a o nichs nemuse protikomunistické podsomi získat najmenších zprav, Nelze jim posílat ani potraviny, ani prádlo a ve většino případu jsou povazovaní za mrtvé. Jejich smrt vsak nebyla rodinám oznámeny Není povinnosti organu zastupujících československý exil, aby zburcovaly svedomí sveta? Není možno přimet Mezinárodni Červeny Zriz ci jiné mezinárodni or^nigace pro lidská prava, aby nestastnym oba- tem teroru byla zaručena nejprimitivnejsi prava a ochrana civilisovaneho sveta? Alespoň pravo na lidsky slusne posmrtne zacházeni, Prsvo, ktere není upíráno ani pustým zločincům a vrahům) (FCI)

    Předehra před procesem s pražským arcibiskupem?

    Pražské rádio oznámilo 31.brezna, ze bylo zahájeno v Praze trestní zřizeni proti deseti vysokym hodnostářům rimske-katol, církve, kteri jsou obžalovaní z vysvedaestvi a z podvratné činnosti, Zastupoum západního tidku nebyl dovolen, přistup do soudní sine, V první zprávě nebyla ani oznámená jména obžalovaných» Hlavním obžalovaným je opat premoni . statskeho klastera v Nove Risi P.Augustin Machalka, který je obviněn z velezrady a špionáže. Mezi dalsimi obžalovanými je P.Silvestr Braíto, dominilmn a profesor v Olomouci Dr.Mastilak, ředitel koleje v Uboristi, P.Adolf Kajpr a P.František Mikulášek, jesuite z Prahy, P.Jan Blesik, redemptorista z Prahy, P.Josef Urban, františkán a P.Stanislav Barták z Nove Rise. Obžaloba mimo velezradu a spionaz uvadi, ze štvali lid proti státu a řídili se dekretem vatikánským o exkomunikaci komunistu«

    Plaziví básnici.

    Červeni propagandíste v CSR vydali ukrajinská básničku sbierku "Slovo soudruhovi Stalinovi", kdo sa dočítáme i toto’ "Tys víra, pravda, která neskonava. . Dik za slunce, jimž národ ans je živl A svit, Ty slunce, do radostných dalek

    Ani Vítězslav Nezval nezaostal v okiadzaní Stalina za svojimi sovietskymi vzormi. Napisals "Ach, budte ziv a budte zdrav, Vy, jemuž vdeci lidske pleme, Zákonodárce lidských prav, jimž se ted teši i moje rodia. zeme.”

    ZPRÁVY Z AUSTBALIE.

    Jaký bude důsledek? Pri posledním zasedáni parlamentu v Canberre došlo k sensaci, když predseda sněmovny (Speaker) Mr.Cameron prohlásil, ze mimo uredni styk nechce se stykati s generálním guvernérem.Austrálie, Labouristickú.joposAce,.hylaJiim-velmi_pQboureria a

  • 1

    - zaprotestovala proti tomu Jako proti utoku na králová zástupce, Nynojsi generálni guver-

    * 1er byl drive předsedou labouristické vlády NSW a tehdy došlo mezi nim a nynějšími cle-ny Country Party k rozsporums jejichž ohlasem je i nynojsi Cameronovo prohlášeni,

    Austrálie prispeje k válečným zásobám USA, USA buduji válejme zásoby cele rady důležitých surovin a zbozx, Bylo dojednáno tako se. zástupci Austrálie, ze se uskutečni dodavka nel· kterých druhu zbozi, jez Amerika shromazduje.

    Protikomunistická opatřeni stale na programu. Ministersky předseda Mr,Menzies prohlásil znovu, ze vlada bude pokračovat! ve svém boji proti komunismu na zaklade nynejsich zákonu a vypracuje jeete zákony deleí.

    Konference v Canbexre. V květnu se sojde v Canberre konference Britského spolocenstvi národu, aby projednávala dále navržena opatřeni proti siřeni komunismu v Jihovýchodní Asii, Jednáni se zúčastni i Kanada. Podkladem obranných opatřeni ma byt- v prve rade svépomoc, vzájemná pomoc a také cizí vojenská pomoc,

    Boje v Malajsku. Anglicka cposico zadala v parlamente, aby Austrálie byla pozadana o vysláni bojových jednotek do Malajska, Australsky ztisk uvádí, ze vysláním vojensko pomoci do Malajska by se dodalo durazu australské zahranicni politice a vzbudila by se vetší důvěra u asijských národu.

    Jak o nas smyslejl? Z rozhovoru na ministerstvu přistěhovalectví vyjímáme pro zajímavost několik vet australského urednika? nMiuvi«lí se u nas o někom z Novoaustralanu, kdo se mimořádné osvědčil, jadna ee nejcastoji o Čechoslováka, naproti tomu mezi přistěhovalci, s kterými mame nezvie prace, kteri samovolné a velmi často meni práci a kteri se někdy snazi i urady nějak doběhnout, je opět nejvíce Čechoslováku^, Tolik Australan, Dada- vame, ze Je povinnosti každého z nas snažit se o to, aby prve skupiny stalo přibývalo na úkor te druha.

    ZPRAVY ZE SVETA

    Anglie: Ideový vůdce Labour Party profosor Harold Laski zemřel.Zásilky moderních bombardovacích letadel, tesv0létajících pevnosti typu B-29, došly jiz do Anglie z USAo Jda o vyzbrojovaní dle ustanoveni atlantického paktu.V poslanecko snemovne prohlásil lord Vansittart, zo dosud nevidel zadný stát tak zjevne se připravovat na válku jako to činí Sovětsky Svaz.

    Madarsko: V Budapešti ee koná vojenská konference Puska a jeho satelitu a bude se údajné projednanvat i nova vystrojeni některých satelitních státu. Z OSE odejeli na poradu ministři? gen. Svoboda, Dorle, a ing.Šlechta.

    Nemecko: Kancléř Dr.Adenauer zadal Zapad, aby zapomněl na nemeckou minulost a umožnil Nemecku plnou ucast v pracích o vybudovaní Evropy,

    USA: Dne 28.III. zahynul v zritivsim ve letadle bývalý velvyslanec USA vCSR, L;JA0Steinhardt. -Americe zaviadl novy vale ony poplach pro nebezpečí ruského uteku. Příčinou toho byla

    zprava zpravodajské vojensko služby, ze valecny průmysl USA neni roseptylen, zatím co Rusova buduji svůj valecny průmysl za Uralem, aby snížily jeho zranitelnost. Bale byla rizsirena zprava, ze Rusko buduje nejvorsi letectvo na svete, aby pripravilo Američanům novy uPearl Harbaur54, ministr obrany Johnson prohlásil, ze je nucen zadat 0 vetsi finanční naklad na letectva, nebot dosavadní obnosy nedostačuji. Vedle teho sdělilo velitelství námořnictva, zo vyšetřuje objevení se cizích ponorek u západního amerického břehu.:—

    - Nekteri republikánští senátor! podnikli oetro útoky na radu představitelů amerického zahraničního ministerstva a obvinili Je z podpory komunistických imperialistických planu«—

    — Americké vyslanectví v Prazo oznámilo všem občanům USA žijícím v Československu, ze nemize za zadného z nich prevzitl ochranne záruky v případe jejich zatčeni csl.xucady. Zároveň vyslovilo názor, ze američtí občane sl nenají dělat piany na delší pobyt v OSE.

    Cina: Hladovou pohromu ve strední Cíne jeste zvětšily jarní povodne. Milionová cinska armada spolu s obyvatelstvem snazi se obnovit hráze reky Jangtse a Jojich přítoku, aby se zmenšily zaplavy.Posádky čínského letectva a protiletadlove obrany Abou složeny většinou z Rusu. Druhy útok eúngkych Icomuníjatu na Ostrov Hainan, byl dle_aacj.o>mlr.shicke zprávy odrazen»

  • DALSI ZPRÁVY Z CSR.

    Stav policie dosáhl v CSR v unoru 1950 závratného čísla 130.000 muzu. To znamena, ze jeden clon SNB pripada na 85 občanu. Pocitame-li ozbrojenou delnickou milici, statni bezpečnostní policii a obrannou zpravodajskou policii přijde uz jeden straž na 20 obyy- vatel.

    V procesu proti katolickým hodnostářům je obžalován také strahovský opat P.Jarol linek protOj ze pry zavinil smrt knezo P,Laciny.

    Pražsky rozhlas vyšila denno komunistickou propagandu do sveta na krátkých vlnách v 25 jazycích. On tako jiz drive udržoval radiový styk s rockymi povstalci a s propagačním oddílem komunistické cinsko azmady.

    Cogkcslovensti letci, kteri pred nedávnom provedli hromadný útek dopravními letadly do Nomedka jsou: Oldřich Doležal. Kamil Mraz, Jan Kralovansky, Vit Ángetter, Viktor Popelka, Bořivoj Smid, Vladislav Svetlik, Stanislav Sacha. Československa vlada zadala o je· jich vydaní, ale jeji zadost zahraniční ministerstvo USA zamítlo. Československy tisk ve zprávách o uteku primo zuřil. Šprotě nadsvky a lži se vymyslili také proti amerio- xym vojákům, kteri cestující vyšetřovali a hlídali.

    Zprávy o československom exilu.Washington: Rada svobodného Oeskoslovonska projevuje velmi živy nájem o cel. exulanty v

    Austrálii. Bohužel dosavadní stav nouplno organisaco znemoznujo vedlo rady jynich pri- cín, aby Rada mela jasny prohled o naši situaci a potřebách.

    Existenci tem kdo zůstanou. Csl.národní sdruženi politických uprchlíku v Nemecku ve spolupráci s dalšími organizacemi podalo návrh na zřízeni výrobních družstev a živnostenských provozoven pro ty uprchlíky, ktori nebudou miti možnost emigrace a zůstanou v Nom,

    ZE Sportu: Českoslovenští exulanti - hockeyiste utvořili vc Švýcarech team pod navzem sLíons OK team”. Sestava: Korbatsky ·· Schejbal, O.Zabrodsky, Dr.Slama, Malocok - Sucho- párek, Matouš, Kučera; Ulrioh, Dr.Roubík, Novak. Všechny zapauy mužstva byly vitezne: Lausanne 7:3, Bern 8:3, Neuohatol 4:3, Diavoli-Rosso Milano 5*4

    SDRUZUJEME SE Z dopisu zaslaných nam v poslední dobo zjistujemo radostnou, okolnost: vo vsech castech Asutralie i na Novem Zealande uvádějí se v činnost ceskoslovenska sdruženi a nebo so pripravuje jejich založeni, Tato sdruženi - kluby, "Sokil" - berou si za u- kol spojovat naše krajany v práci kultrutni, sportovní a sociálni, vzájomne so poznavat a si pomahat a svyml verejnými vystoupeními přispívat k získavaní a k udržovaní dobrého jména našeho naroda u australské vorojnostl. Jak mnoho možnosti dobro praco se tu na- skjrra* Jak mnohým našim lidem bude se pobyt v tomto svotadilo zdat príjemnejším v přátelském krajanskom prostredí! I v mistooh monsich jost mozna dobra činnost a spolupraco s kluby sousedními. Australsko úrady vycházejí našim sdruzonim vstric a v nekterich místech nabídli prímou spoluprací v sociálních otázkách našich krajanu.

    Jak se plati. Přátelům, ktorí so dotazovali, jakým způsobem máji poukazati prispevek na uhradu hotových vyloh s "Hlasom domova" (10 shillingu na 5 moB.j, sdelujemo, zo mohou použit Postál Order, Money Ordor aneb Postál Note, ktere obdrží na každom poštovním u- rade. Jako dorucovaci poštovní úrad uvadojte: Brunswick. - Dekujeme tom ctenarum,kteri nam jiz príspevok zaslali a tôsime se, ze i ostatním - votsi cast ctonaru í- budome·· moci poděkovat co nejdříve.

    PŘÁTELE HLEDAJÍ. Bedřicha Fricka, Josefa Horaka, Jiriho Fronka (Drobka)t Lumíra Pacovs- keho, Jiriho Duška a Vojtecha Semeckeho.Zjistime-li adresy hledaných, oznámime jim kdo je hledá.

    "HLAS. domova" jest rozmnozenym dopisem. Korespondenci posilejte na adresu Dr.Josef Rypar, 208 Sydney Road, Brunswick, Vic.

    Penezni prispevky na Frantisek Vana na teze adrese. 7.


Recommended