A B U S Í R J I H : K E R A M I C K É S O U B O R Y Z E · A C H E T J J - L A L L - 5 K A R O V AH R O B O V É H O K O M P L E X U

Mar t in Tomá‰ek

Archeologick˘ v˘zkum oblasti jiÏního Abusíru se pfii podzimní v˘zkumné

kampani roku 2002 opûtovnû vûnoval odkryvu dal‰ích ãástí hrobového

komplexu vezíra Kara a jeho synÛ. V rámci tûchto terénních prací byly

získány a dokumentovány dva rozsáhlej‰í keramické soubory získané z v˘-

plní dvojice ‰achet.

NeÏ pfiikroãíme k popisu hmotn˘ch artefaktÛ a jejich základnímu vy-

hodnocení, je vhodné si uvûdomit, Ïe práce se soubory artefaktÛ patfií do

v˘zbroje artefaktuální archeologie prakticky od poãátku jejího v˘voje1.

Snad nebude zbyteãn˘m „no‰ením sov do Athén“, pfiipomeneme-li si jed-

nou vûtou, Ïe z hlediska interpretace archeologick˘ch souborÛ mají nej-

vût‰í v˘povûdní hodnotu tzv. uzavfiené nálezové celky2.Takov˘mi mají b˘t,

dle základních pouãek, takové soubory artefaktÛ, k jejichÏ archeologizaci

dojde jednorázovû a zámûrnû. Klíãovou poloÏkou nalézání odpovûdi na

otázku, nakolik jsou námi získané a dokumentované soubory uzavfien˘mi

celky, je, zda zde uloÏené artefakty pfiedstavují odraz vÛle dávn˘ch obyva-

tel Egypta.Druhou moÏností totiÏ mÛÏe b˘t, Ïe se jedná o náhodn˘ soubor

artefaktÛ, kter˘ se dostal do v˘plnû ‰achet v okamÏiku, kdy skonãila doba

funkce jednotliv˘ch nádob – tedy jako náhodn˘ odpad. DÛsledek konkrét-

ní kritiky v˘povûdní hodnoty konkrétního objektu jako pramene pro moÏ-

nosti následného vyhodnocení a pfiedev‰ím závaÏnosti dal‰í práce s v˘-

sledky je zfiejm .̆ V prvém pfiípadû je moÏno i dále uvaÏovat napfiíklad

o odrazu rituálÛ spojen˘ch s pohfiebním kultem ãi jiÏ se zas˘páním ‰achet.

To je problematika, která by si jistû zaslouÏila dal‰í srovnávací studium

v ‰ir‰ím kontextu lokality i celé egyptologie a její specifické pramenné zá-

kladny. V pfiípadû druhém je v˘povûì námi dokumentovaného souboru

podstatnû zúÏena a soustfieìuje se pfiedev‰ím na ilustrativní roli v˘bûru

hmotné kultury.Stejnû jako archeologie historické Evropy je totiÏ i archeo-

logie egyptská spí‰e jednou z pomocn˘ch vûd souboru metodick˘ch po-

stupÛ, aÈ jiÏ je zveme historické ãi egyptologické.

Odpovûì na nastínûnou základní otázku, tedy jakou váhu a úãel má roz-

bor keramického souboru zásypu obou ‰achet, není snadná. BohuÏel jiÏ

metoda vlastní exkavace, tolik závislá na podmínkách a tradicích terénní

165

1 Montelius (1903).2 Srovnej diskusní shrnutí problematiky, Vencl (2001: 592–614).

práce v Egyptû,neumoÏÀuje formulovat ani tak podstatná v˘chodiska, jako

je stanovení pfiesné polohy artefaktÛ vzhledem ke sloupci zásypu ‰achet.

Není ostatnû ani jistoty v tom,nakolik je soubor kompletní ãi zda je pouze

náhodn˘m v˘bûrem.

Pfies uvedené základní problémy v oblasti získávání i vyhodnocení

keramick˘ch souborÛ z podobnû charakterizovan˘ch objektÛ je nezbyt-

né takové soubory, aÈ jiÏ uzavfiené ãi z hlediska metodického takzvanû

ménû hodnotné, i dokumentovat. Pfiedev‰ím s vûdomím toho, Ïe díky

destruktivním postupÛm terénní exkavace znamená nev‰ímav˘ pohled

kopáãe na keramické stfiepy ãi jiné „neexkluzivní“ pozÛstatky minulé

hmotné kultury pfiíli‰ ãasto poslední rozlouãení s jejich v˘povûdní hod-

notou.

Získan˘ keramick˘ materiál pochází ze dvou ‰achet,z nichÏ ani jedna ne-

byla sv˘mi tvÛrci vyuÏita jako vstup do pohfiební komory. ·achta L, souvi-

sející s hrobkou soudce Intiho (JJ-Shaft L),byla veliká ca.130 ¥ 160 cm s re-

lativní hloubkou 140 cm od koruny dochovan˘ch zdiv. Její v˘plÀ tvofiila

pfiekopaná „tafla“ jen lehce promí‰ená s pískem. Na dnû bylo pfii v˘kopu

shledáno vût‰í mnoÏství keramick˘ch zlomkÛ i velk˘ch ãástí nádob, zvlá‰-

tû mis. Keramick˘ soubor doprovázely je‰tû nálezy zbytkÛ tkanin – snad

obinadel. Druhá z ‰achet (LL-Shaft-5) dosáhla relativní hloubky 6,37 m od

dne‰ního povrchu.3 Z terénní dokumentace nevypl˘vá, Ïe by keramika by-

la ve v˘plni ‰achty koncentrována do jedné nivelety.

Metoda základní dokumentace a popisu získan˘ch souborÛ byla zámûr-

nû zvolena a provedena dosti jednoduchá, vycházela z tradic evropské ar-

tefaktuální archeologie. Oba dva soubory byly roztfiídûny podle jednotli-

v˘ch základních druhÛ keramického zboÏí.V rámci tûchto druhÛ pak byly

pak shledávány varianty a k nim pfiifiazovány jednotlivé zlomky tam,kde to

bylo moÏné. Reprezentativní zlomek jednoho kaÏdého typu byl dokumen-

tován kresebnû (viz pfiílohy) a uschován. Základní deskripci lze tedy shr-

nout do jednoduché tabulky (tab.1 a 2).

Zámûrnû nebyly jednotliv˘ druhy zboÏí a jejich varianty kódovány a dá-

le systematizovány. Jak jiÏ bylo v˘‰e naznaãeno, u tûchto souborÛ nelze

uspokojivû stanovit mûfiítko reprezentativnosti souboru v rámci keramické

produkce egyptské Staré fií‰e. Celá dokumentace je tedy koncipována tak,

aby ji bylo moÏno bez závaÏn˘ch problémÛ vztáhnout k nûjakému z poku-

sÛ o obecnûji platnou systematizaci keramické produkce4. Právû prováza-

nost typÛ i variant s kresebn˘mi pfiílohami a slovním popisem,kter˘ u jed-

notliv˘ch nádob ãi zlomkÛ zaznamenává také základní technologickou

166

M A R T I N T O M Á · E K

3 Celkov˘ plán komplexu s vyznaãenou polohou obou ‰achet srovnej pfiíspûvek Miroslava

Bárty v tomto sborníku.4 Inspirativní v kontextu Abúsíru jistû bude navrÏené tfiídûní M. Bárty, srov. Bárta (1996:

137–160). Z dal‰ích pokusÛ napfiíklad: Manual (1975: 19–37).

charakteristiku jejich hrnãiny5 (napfi. barva v˘palu hrnãiny), povrchovou

úpravu ãi v˘zdobné prvky (plastické prvky i barevné malování),umoÏÀuje

následnou systematizaci v rámci vût‰ích souborÛ a srovnávacího studia.

V dobû,kdy je vût‰í ãást originálního souboru,kromû vybran˘ch reprezen-

tativních jedincÛ, opût uloÏena v sekundární poloze abúsírského písku, je

provedená dokumentace jiÏ provÏdy jedin˘m pramenem jeho studia6.

Pfiistoupíme-li k alespoÀ základnímu vyhodnocení obou souborÛ, musí-

me konstatovat, Ïe keramické soubory z ‰achet JJ-L a LL-5 vykazují zásadní

167

A B U S Í R J I H : K E R A M I C K É S O U B O RY Z E · AC H E T J J - L A L L - 5

5 Technologick˘m skupinám v rámci keramické produkce je vûnována pozornost napfiíklad:

tzv.VídeÀsk˘ systém deskripce hrnãiny,viz Nordström – Bourriau (1993:147–190,pls. I–VIII).6 Originální dokumentace je uloÏena v archivu âeského národního egyptologického centra

v prostorách Egyptologického ústavu UK v Praze a Káhifie.

âíslo Druh Poãet âíslo Druh Poãet

1 Láhev 39 16 Pohár 7

2 Mísa 14 17 Láhev 1

3 Mísa 81 18 ? 1

4 Mísa 75 19 ?, noÏka 1

5 Hladítko 7 20 Pohár 1

6 Mísa /Talífi 1 21 Láhev 1

7 Mísa 1 22 Láhev 2

8 Mísa 4 23 Mísa 1

9 ?, v˘levka 1 24 Láhev 2

10 Mísa /Talífi 1 25 Mísa 112

11 Mísa /Talífi 1 26 Mísa 1

12 Stojan 1 27 Mísa 17

13 Mísa 93 28 Mísa 10

14 Obûtní miska 2 29 Mísa /Talífi 1

15 Pohár 1 Mísa 20

Ostatní zlomky: Neidentifikovatelné – v˘dutû – 721

– okraje – 126

Soubor celkem: 1353 zlomkÛ

Tab. 1 LL SHAFT-5

âíslo Druh Poãet âíslo Druh Poãet

1 Mísa 37 8 Mísa 9

2 Mísa 47 9 Mísa? 15

3 Láhev ? 1 10 Láhev? 1

4 Láhev 11 11 Mísa 10

5 Stojan /nízk˘ 1 12 Mísa 3

6 Stojan /nízk˘ 4 13 Mísa 40

7 Mísa /s profil. okr. 92 14 Mísa /Talífi 21

Ostatní zlomky: Neidentifikovatelné – v˘dutû – 240

– dna – 22

Soubor celkem: 539 zlomkÛ

Tab. 2 JJ SHAFT-L

rozdíly. JiÏ první pohled na zastoupení jednotliv˘ch typÛ zboÏí v obou sou-

borech prozrazuje jejich odli‰nosti. V pfiípadû souboru z ‰achty LL-5 tak

evidujeme celou skupinu hladítek z druhotnû pouÏit˘ch keramick˘ch

zlomkÛ (viz tab.1 ãíslo 5, vyobrazení tab. 3/5). Celkovû lze konstatovat

vût‰í rÛznost druhÛ keramick˘ch nádob, jako jsou obûtní misky (viz tab.1

ãíslo 14, vyobrazení tab. 3/14) ãi poháry (viz tab. 1 ãísla 15, 16 a 20, vy-

obrazená v tab. 3/15, 3/16 a 3/20) a lahvovité tvary (viz tab. 1 ãísla 1, 17

168

M A R T I N T O M Á · E K

Tab. 3 LL SHAFT-5.

a 21,vyobrazená v tab.3/1,3/17 a 3/21).Pfievahu zde mají zlomky mis rÛz-

n˘ch variant. Pfii popisu jednotliv˘ch zlomkÛ byla pfiirozenû vûnována po-

zornost také úpravû povrchu a keramické hmotû. Keramická hmota v‰ech

evidovan˘ch zlomkÛ je ãervenû ãi ãervenohnûdû vypálená s jemn˘m ost-

fiivem a kvalitním v˘palem a pfiedstavuje tzv. médúmské zboÏí.

Také v druhém z popisovan˘ch souborÛ mají mísy a jejich varianty v˘-

raznou pfievahu, kromû nich se v nûm prakticky vyskytují jiÏ pouze lahvo-

169

A B U S Í R J I H : K E R A M I C K É S O U B O RY Z E · AC H E T J J - L A L L - 5

Tab. 4 JJ SHAFT L.

vité tvary (viz tab.2 ãíslo 4 a snad i 3 a 10,vyobrazení v tab.4/4,4/3 a 4/10)

a nízké stojany (viz tab.2 ãísla 5 a 6,vyobrazení tab.4/5 a 4/6).Celkovû sou-

bor pÛsobí velmi homogenním dojmem. Zajímav˘mi, v druhém souboru

neevidovan˘mi, jsou varianty mis s profilovan˘m okrajem (viz tab. 2 ãísla

7,8 a 11,vyobrazená tab.4/7,4/8 a 4/11).V jednom exempláfii je pak „pro-

lomení“ okraje ãtyfinásobné a z pÛvodnû kruhové formy pfii dnû tak vznikl

v˘sledn˘ ãtvercov˘ tvar obvodu (viz tab. 2 ãíslo 12, vyobrazení tab. 4/12).

Také zde pfievaÏují keramické hmoty s ãerven˘m a ãervenohnûd˘m v˘pa-

lem, tedy médúmské zboÏí. Kromû tohoto zboÏí v‰ak cel˘ch 9,1% (celkem

49 zlomkÛ) tvofií svûtlá aÏ bílá hrnãina s hrub‰ím ostfiivem. Z tohoto kera-

mického tûsta je i zmínûn˘ zlomek ãtyfiúhelníkové mísy (viz tab.4/12), lah-

vovité tvary (tab. 4/17) a dále také jedna z mis s prolomen˘m okrajem

(tab. 4/11).

V˘povûì keramick˘ch souborÛ získan˘ch v obou ‰achtách lze shrnout

nejspí‰e do následujícího sdûlení: Do ‰achty vyhloubené v sousedství

hrobky soudce Intiho (JJ-L) byl uloÏen soubor keramiky,doprovázen˘ útrÏ-

ky obinadel (?). Cel˘ soubor se tak nalezl pfii dnû pomûrnû mûlké ‰achty,

která byla potom zasypána. V tomto pfiípadû lze s urãitou pravdûpodob-

ností konstatovat, Ïe soubor sem byl egyptsk˘mi staviteli ãi knûÏími ulo-

Ïen zámûrnû. Mohlo se napfiíklad jednat o soubor nádob, které byly pouÏi-

ty pfii úkonech spojen˘ch s uloÏením zemfielého soudce do hrobu.

Naproti tomu byla druhá ze ‰achet z poãátku zfiejmû kopána a plánová-

na jako pfiístup do pohfiební komory.Vlastní komora ale nebyla realizována

a náhle zbyteãná ‰achta byla sice rychle, ale pfieci jen postupnû, zasypána

pfiekopan˘m taflov˘m podloÏím.Pfii tomto postupném vyplÀování sem by-

ly prÛbûÏnû vyhazovány rozbité, dále tedy jiÏ nepouÏitelné zlomky kera-

mick˘ch nádob, které nejpravdûpodobnûji patfiily stavitelÛm.

Oba soubory keramick˘ch zlomkÛ a ãástí nádob jsou tedy rozdílné ve

svém pÛvodu, struktufie a koneãnû i v˘povûdní hodnotû. Zajímav˘m tedy

jistû bude jejich budoucí srovnání s dal‰ími soubory pocházejícími z v˘-

zkumÛ âeského národního egyptologického centra a Egyptologického

ústavu UK v Praze a Káhifie v Abúsíru nebo z exkavace dal‰ích archeolo-

gick˘ch lokalit v Egyptské arabské republice.

L i te ra tu ra

Bárta, Miroslav

1996 „Class-type Interpretation of the Pottery. Pottery Finds from the Pyramid Temple of the

King Raneferef and their Significance – Druhotypová interpretace nálezÛ keramiky.Keramika

z chrámu panovníka Raneferefa a její v˘znam, Abúsír, Egypt“, Památky archeologické 88,

s. 137–160.

170

M A R T I N T O M Á · E K

Manual

1975 „The Manual of Ancient Egyptian Pottery“, Bulletin de liaison du groupe international

ìétude de la céramique égyptienne 1, s. 19–37.

Montelius, Oskar

1903 Die ältere Kulturperioden im Orient und in Europa. Die Metode. Stockholm.

Nordström, Hans A. – Bourriau, Janine

1993 „Ceramic Technology: Clays and fabrics“, in:Arnold, Dorothea – Bourriau, Janine (eds.),

An Introduction to Ancient Egyptian Pottery, Mainz: Philipp von Zabern [Deutsches

Archäologisches Institut,Abteilung Kairo, Sonderschrift 17], s. 147–190, pls. I-VIII.

Vencl, Slavomil

2001 „Souvislosti chápání pojmu „nálezov˘ celek“ v ãeské archeologii“, Archeologické

rozhledy 53, s. 592–614.

171

A B U S Í R J I H : K E R A M I C K É S O U B O RY Z E · AC H E T J J - L A L L - 5