AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

Vše pro insolvenci

PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ BŘEZEN 2015

BŘEZNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY

Surfování zaměstnanců na internetu stojí firmy desetitisíce ročně. Proto je častěji kontrolují

PRAHA, 4. března 2015 – Téměř hodinu z pracovní doby tráví Češi na internetu, v pátek je to až 88 minut. Kontrolují sociální sítě, čtou soukromou poštu a zprávy, navštěvují e-shopy nebo hrají počítačové hry. Průměrnou firmu v Česku stojí lelkování zaměstnanců 32 760 korun ročně. Počet firem, které svým zaměstnancům monitorují mobilní telefony a tablety, vzrostl v loňském roce o 20 procent.

Nejvíce času tráví Češi brouzdáním po sociálních sítích. Na nich stráví denně průměrně 12 minut. Následuje 11,5minutová četba soukromé elektronické pošty a sedm minut pro on-line komunikátory, jako je třeba Skype. Vedle rostoucí popularity Facebooku a ostatních sociálních sítí se oblibě zaměstnanců těší i on-line nákupy. Těmi stráví zaměstnanci 6,9 minuty. Zaměstnanci přitom bez dovolení vedení firmy techniku pro osobní účely užívat nesmějí, navíc jejich pracovní nasazení může zaměstnavatel sledovat.

„Zaměstnavatel má právo monitorovat pohyb svých zaměstnanců na internetu či využívání firemních počítačů, mobilních telefonů a tabletů. Cílem kontroly ale nesmí být zjišťování obsahu e-mailových zpráv, obsahu SMS nebo MMS. Zaměstnavatel může pouze zjistit, zda zaměstnanec respektuje, popřípadě v jaké míře nerespektuje, zákaz využívání techniky pro svou osobní potřebu. Zaměstnavatel pak může k okamžitému skončení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností použít například výpis rozsahu užívání zaměstnancova počítače,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Téměř čtvrtina Čechů, kteří mají v zaměstnání přístup na internet, si pracovní dobu krátí brouzdáním po sociálních sítích. Častým tématem příspěvků je popis pracovní činnosti nebo nelichotivé poznámky na adresu vedení firmy. „Nelichotivé vyjádření zaměstnance na adresu zaměstnavatele mimo pracovní dobu nelze vnímat jako porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel proto nemůže z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr se zaměstnancem. Situace je ale odlišná v případě, že tak zaměstnanec učiní v pracovní době, to může být považováno za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností a zaměstnanec může o místo přijít,“ upozornil Jiří Hartmann.

Zájem o monitoring zaměstnanců mají v Česku čtyři firmy z pěti. V Česku vedle softwaru, který sleduje soukromé využívání internetu, neustále přibývá počet kamerových systémů, které zaznamenávají dění na pracovišti. I jejich umístění má ale jasná pravidla. „Na pracovišti a ve společných prostorách firmy by kamerový systém v zásadě instalován být neměl, pokud jím je narušováno soukromí zaměstnance. Mezi prostory vyloučené ze sledování zaměstnavatelem by měla patřit zejména kancelář zaměstnance, chodby nebo sociální zařízení. V případě instalace kamerového systému ze závažného důvodu na místa, kde záznamy narušují soukromí zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen před zahájením provozu kamer oznámit zaměstnanci rozsah a způsob provádění kontroly. Navíc, pokud ze sledování firma pořizuje záznam, musí kamerový systém zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Půjčku má každý druhý Čech – dnes se za osobní bankrot lidé už nestydí

PRAHA, 18. března 2015 – České domácnosti dluží bankám zhruba 1,221 bilionu korun. Jistou formu půjčky má téměř každý druhý Čech. Řešením dluhů se pro téměř 20 tisíc lidí v loňském roce stalo vyhlášení osobního bankrotu.

Počet exekucí klesá, lidé raději vyhlásí osobní bankrot. V loňském roce bylo zahájeno 714 tisíc exekucí, což je o 106 tisíc méně než před rokem. „Od roku 2009 počet návrhů na oddlužení každým rokem výrazně stoupal, teprve v loňském roce došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 vyhlásilo osobní bankrot 18 762 zadlužených lidí. Dlužníci už nevidí ve vyhlášení osobního bankrotu takový problém, ještě před pěti lety se o něj jednoduše styděli požádat. V posledních letech se ale pro stále větší počet dlužníků stává šancí, jak se vyvázat z dluhové spirály,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI).

Ačkoli si 87 procent lidí myslí, že je snadné dostat se kvůli půjčkám do dluhové pasti, počet půjček v Česku stále stoupá. Výjimkou nejsou lidé, kteří si půjčují peníze na to, aby splatili předchozí dluh – kolotoč splátek ale někteří nezvládnou a dostanou se do dluhové pasti. Možností, jak se vyvázat z koloběhu splátek, je vyhlášení osobního bankrotu. „Žádost o oddlužení může podat k soudu každý, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Odpadají také starosti se splácením, částka se z platu automaticky strhává a rozposílá věřitelům. Pokud ale člověk dluží, byť vysokou částku, jen jednomu věřiteli, vyhlášení osobního bankrotu mu soud nepovolí,“ vysvětlil Jan Malý.

Přílišné finanční sebevědomí je téměř jistou cestou k bankrotu. Většina lidí si totiž až do poslední chvíle myslí, že své dluhy zvládnou hradit sami. Dlužníci podávají návrh na oddlužení zpravidla zbytečně pozdě. „Prvním signálem pro vyhlášení osobního bankrotu je chvíle, kdy člověk není ze svých příjmů schopen své splatné závazky splácet. Ohroženou skupinou jsou převážně mladí lidé krátce po škole. V této věkové skupině je až 75 procent žadatelů o půjčku. Následují svobodné matky a senioři. Insolvenční soud zpravidla oddlužení povolí, valná většina odmítnutí plyne ze špatně podaného návrhu nebo absence povinných příloh. Těmi jsou seznam majetku, závazků a listina dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky,“ uvedl Jan Malý.

V průběhu oddlužení nemůže dojít k exekuci, i když je nařízena. Exekutoři i věřitelé musí přestat vymáhat své pohledávky mimo insolvenční řízení. „Omylem dlužníků je domněnka, že stačí uhradit pouze 30 procent dluhů a tím splácení končí. Oddlužení se ale zpravidla řeší pětiletým splátkovým kalendářem. V tomto období je pravidelně strhávána část mzdy ve výši obdobné jako při srážkách ze mzdy v rámci exekuce. Často se tak stává, že dlužník za pět let nakonec uhradí 50, 70 nebo i 100 procent všech svých závazků,“ řekl Jan Malý.

EXEKUCE – spočívá ve vymožení peněžité částky od dlužníka ve prospěch věřitele, případně donucení ke splnění jiné povinnosti. Vykonána může být na základě notářského zápisu, rozhodčího nálezu, pravomocného rozhodnutí soudu nebo exekutorského zápisu.

OSOBNÍ BANKROT – jedná řešení dluhů fyzických osob zpravidla splátkovým kalendářem. Podmínkou je, že dlužník musí mít práci a musí být schopen do pěti let splatit alespoň třicet procent dlužné částky. Po dobu oddlužení může disponovat pouze s takzvanou nezabavitelnou částkou.

MONITORING MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ZA MĚSÍC BŘEZEN

Blesk TV, 27. 3. 2015

Český rozhlas Regina, Třináctka Plus, 12. 3. 2015

Mladá fronta DNES, 20. 3. 2015

Právo, 28. 3. 2015

Profit, 16. 3. 2015

Metro, 19. 3. 2015

Blesk, 2. 3. 2015

Blesk, 17. 3. 2015

Blesk, 30. 3. 2015

Claudia, 24. 3. 2015

Tina, 18. 3. 2015

Zboží a prodej, 24. 2. 2015

Finexpert.e15.cz (online portál E15), 18. 3. 2015

Probyznysinfo.ihned.cz (online portál Hospodářských novin), 4. 3. 2015

Idnes.cz, 2. 3. 2015

Novinky.cz, 10. 3. 2015

Blesk.cz, 27. 3. 2015

Blesk.cz, 3. 3. 2015

Blesk.cz, 17. 3. 2015

Zena.centrum.cz, 16. 3. 2015

Penize.cz, 18. 3. 2015

Franchizing.cz, 9. 3. 2015

Hypoindex.cz, 18. 3. 2015

Hypoindex.cz, 24. 3. 2015

Finparada.cz, 4. 3. 2015

Bankovnipoplatky.com, 4. 3. 2015

Nasepenize.cz, 25. 3. 2015

Buildingnews.cz, 4. 3. 2015

Regiony24.cz, 4. 3. 2015

Tiskovou zprávu zveřejnily současně všechny krajské a okresní mutace sítě internetových novin Regiony24.cz:

Moneymag.cz, 19. 3. 2015

Zenyprozeny.cz, 13. 3. 2015

Trendyzdravi.cz, 23. 3. 2015

Naseprahacentrum.cz, 4. 3. 2015

Zprávu zveřejnily všechny redakce Naše Praha Centrum až Naše Praha

10.

Pro-miminka.cz, 4. 3. 2015

Pro-miminka.cz, 18. 3. 2015

Bizinet.cz, 17. 3. 2015

Ctusi.info, 17. 3. 2015

Mojecelebrity.cz, 17. 3. 2015

Sopl.cz, 17. 3. 2015

Souhrn24.cz, 17. 3. 2015

Ctusi.info, 2. 3. 2015

Bizinet.cz, 10. 3. 2015