N A V R H K N O M I N A C I NA U D E L E N I T I T U L U

M I S T R T R A D I C N I R U K O D E L N E V Y R O B Y O L O M O U C K E H O K R A J E

Osobni udaje kandidata:

Jmeno a pfijmeni: Alfred S T A W A R I T S C H

Datum a misto narozeni: 24. srpna 1942 v Bfeclavi

Statni obcanstvi: C R

Adresa bydliste: Sportovni 652, 798 41 Kostelec na Hane

Adresa pracoviste, kde se venuje oboru tradicni rukodelne vyroby; Sportovni 652, 798 41 Kostelec

na Hane

Obor tradicni rukodelne vyroby, ve kterem vyrobce pusobi: Tradicni kovai'stvi

Telefonni a e-mailovy kontakt: 606 160 713 / Stawaritsch.I@seznani.cz

Udaje 0 pfedkladateli:

Jmeno a pfijmeni, j e - l i pfedkladatelem fyzicka osoba nebo nazev organizace, je - l i pfedkladatelem

pravnicka osoba: Vlastivedne muzeum v Olomouci (Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou

kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci)

Adresa trvaleho sidla pfedkladatele nebo bydliste fyzicke osoby pfedkladatele: nam. Republiky 5,

771 73 Olomouc

Telefonni a e-mailovy kontakt: 585 515 111, 585 515 142, vmo(a)vmo.cz, urban(a),vmo.cz

Kontaktni adresa (jen j e - l i odlisna od sidla nebo trvaleho bydliste): -

Datum a podpis pfedkladatele: 30. zah' 2014, . . . . \

Seznam priloh:

1. Profesni zivotopis se zamefeni'm na peci o uchovani tradic oboru.

2. Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobkij, popfipade dalsich aktivit pece o lidove

tradice.

3. Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem.

4. Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem

V Olomouci.

5. Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum.

6. Informace o licasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho

femesla.

Ndvrhy Je nutne podat v pisemne podobe a alespofi textovou cast v podobe elektronicke na adresu

Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci, nam. Republiky 5,

771 73 Olomouc. Zaslane ndvrhy se nevraci.

Poznamka:

Pisemna dokumentace byla vytvofena na zaklade nominace na titul Nositel tradice lidovych femesel,

kterou zpracovalo Spolecenstvo umeleckych kovafu a zamecniku a kovafu-podkovafu Cech, Moravy

a Slezska v roce 2009.

Pfiloha c. 1

Profesni zivotopis se zamei^enim na peci o uchovani tradic oboru

Alfred Stawaritsch se narodil 24. srpna 1942 v Bi'eclavi Jako syn zivnostnika - pekafe Jana

Stawaritsche. Zakladni vzdelani ziskal v Mladci a Konici. Rozhodovani. jakemu femeslu se vyucit,

ovlivnil jeho stryc Bohumir Kratochvil, kovaf z Hradecne. Ve strycove kovarnc. dedene z generace

nageneraci, videl praci venkovskeho kovafe - kovani zemedelskeho nafadi (motyk, seker, dlat,

pofizu), stavebniho kovani (zavesii, petlic, klik. mfizi, hfebiku), okovavani vozu, sani, pluhu, bran

a take podkovani koni. Pfitmi kovarny. ohen, zhave zelezo a udery kladiva - to byly vjemy, ktere

ho jako chlapce upoutaly. Pozdeji stryci vypomahal a seznamil se tak se vsemi kovafskymi postupu.

V roce 1956 nastoupil do uceni v kovafskem oboru na ucilisti Statnich pracovnich zaloh v Olomouci,

ktere vsak bylo zruseno. a tak 3. rocnik a vyuceni ziskal v Agrostroji Prostejov. Zde take jako kovaf

zacal pracovat. V roce 1966. v souvislosti se zaiozenim rodiny a stavbou rodinneho domu v Kostelci

na Hane, zmenil zamestnavatele a sve znalosti a dovednosti zacal pfedavat ucnum jako mistr odborne

vyuky v Odbornem ucilisti Sigmy Lutin. Tato cinnost vyzadovala soustavne vzdelavani a absolvovani

odbornych skol. Zde za 32 let sve pusobnosti vyucil stovky chlapcu. ktefi ziskali zakladni dovednosti

pfi tradicnim kovafskem i zamecnickem zpracovani kovu. Rok 1989 niu Lunozn i l splnit si zivotni sen -

zfidil si vlastni kovarnu. Zprvu pfi zamestnani sam, pak spolu se syny Ivem a Milanem. postupne

vybudoval dilnu, kde nyni spolecne pracuji.

Alfred Stawaritsch cely zivot pusobi na Hane. v I'lrodne zemedelske oblasti Moravy. nemel proto

nikdy nouzi o praci na zhotoveni a na opravy ruzneho zemedelskeho nafadi. Za leta sve kovafske

praxe se tak postupne naucil tuto vyrobu, i se specitlckymi mistnimi pozadavky. skutecne mistrovsky

oviadat.

Pfiloha c. 2

Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove

tradice

Rodinna dilna Stawaritschii. kterou Alfred Stawaritsch zaiozil a soucasne vede, zpracovava zakazky

na bezne kovafske a umelecko-kovafske prace. napf. ploty. branky. brany. markyzy, pfistfesky

sakralnich pamatek. okenni a balkonove mfize, schodist'ova zabradli, svicny, kovani vrat, klik, repliky

historickych zamku, stejne jako na klasicke drobne domaci nacini zemedelske ci tesafske nafadi, napf.

motyky, sekery, diata, pofezy, liny a klinky. hfeby, skoby. .iejich vytvarny rukopis se vyznacuje

modernim tvaroslovim s preciznim zpracovanim materialu klasickymi kovafskymi postupy.

Ovsem podnetem k tomuto podani je znalost ojedineia. kterou Alfred Stawaritsch zdedil tradici

rodinne dilny a nyni aktivne rozviji . uplatnuje a take vefejne propaguje. a tim je okovani kol vozii -

natahovani rafu na loukotova kola a okovavani hlav techto kol zelezem.

Nejbeznejsim a nejpouzivanejsim nakladnim a dopravnim prostfedkem zejmena na vesnici byl

dfeveny obrucovity vuz. Na jeho zakladni konstrukci se pfipevnovaly podle potfeby riizne nastavby.

Konstrukci me! vuz dfevenou. delenou na pfedni a zadni cast, s koly. ktere spojovala rozvora.

Vyrobou vozu se zabyval kolaf, ale fadu dalsich prvku zhotovoval kovaf.

Vozy vsak slouzily i v prostfedi dvorskem a mestskem. Od 14. stoleti se zhotovovanim celych vozu

zabyval wagenmacher - vozak a kolaf vyrabel jen kola. Od 15. stoleti jsou znami tez vyrobci naprav -

napravnici, podstavcu - podstavkafi, koreb pro kostry vozu a sani - stelmachfi. Od 16. stoleti

seoddeluji kolafi jako vyrobci kol. vozu sprostnych a normanskych. a podstavkafi pro femeslo

korbafske a stelmafske. ktefi zhotovovali korby (kocarove), komorni, ale tfeba i stfikacky proti ohni

stejne jako kary (pro kameniky a zedniky okovane), kolecka (okovana pro sladovniky) ci trakafe.

Uzke, hladke plochy se na drahach vozu odkladaly zelezem ci mosazi. Na vozech a kocarech byla

postupne uplatnena fada prvku - pruzin. fetezu. drzaku. stavitek, oviadacich zafizeni. svitilen apod.,

ktere zhotovovali ci dodavali zejmena kovafi.

Dnes jsou zakazky na zhotoveni takovychto vozu vyjimkou, ale casto jsou pozadovany opravy

a zhotoveni ponicenych ci j i z zaniklych casti a prvku techto kdysi funkcnich dopravnich a nakladnich

prostfedku. Ovsem tech. ktefi jsou znali a navic dovedni ve zhotovovani soucasti k vozum a kocarum

je nemnoho. A prave Alfred Stawaritsch. ve spolupraci se svymi dvema syny. jc jednim znich.

V poslednich letech spolupracuje s Vaclavem Obrem, ktery vybudoval Muzeum historickych kocarii

V Cechach pod Kosifem. na opravach a pfi restaurovani dnes j i z zhruba ctyficeti. vozu a kocaru.

Vyrabi. opravuje ci doplnuje chybejici prvky kovanych casti vozu vcetne povrchovych uprav

a montazi.

Nejpodstatnejsi je vsak pfitom vyroba a samozfejme take opravy loukotovycin kol. Dfevena loukot'ova

kola vyrabi kolaf. ,lsou .sestavena podle velikosti a zateze vozu z 6, 8. 12 ci 16 spic (paprsku, ramen),

hlavy (naboje, pistu), cepu. klinu a loukoti (vence). ktere jsou k sobe do celku spojeny dfevenymi

koliky (tycemi). Kovaf pak okovava hlavu zelezem (trubka, botka) a loukote obruci, tzv. natahuje

rafek. Stahuje se tak venec kola, kolo se zpevnuje. Obruc je zhotovena z pasu oceli na sifku kola. Sifka

rafku se voli tak. aby se kolo nezafezavalo do povrchu piidy ci cesty. U kocaru byla cca 80 mm.

u lehkych korbovych vozu 105 mm a u tezsich vozu normanskych 130 az 160 mm. Sirsi rafek zaroven

setfi kolo i vuz. Delka obruce se peclive odmefuje na obvodu kola a zinensuje se v zavislosti

natepelne roztaznosti oceli (i s pfihlednutim na druh a pouziti kola, napf. zda jde o kolo pfedni

ci zadni). Zejmena zde se uplatni specialni zkusenosti kovafe. Potom je obruc ohnuta do potfebneho

tvaru a svafena. Nasledne je horka obruc, za pomoci nastroju a pfipravku. navlekana a pfipevnena

hfeby a nyty na pfedem namocene kolo. Po zchlazeni ve vode se obruc smrsti a pevne stahne obvod

kola.

Alfred Stawaritsch tuto techniku okovani loukotovych kol nejen oviada a nova kola vyrabi nebo stara

obnovuje, ale te s touto prastarou technikou seznamuje sirokou vefejnosti. Zive pfedvadi techniku

okovavani kol na fade folklornich akci a v posledni dobe zejmena na oborove zamefene akci,

na mezinarodnim svazu mistru kolafskeho femesla Josefkol v zameckem parku v Cechach

pod Kosifem.

Alfred Stawaritsch dale zhotovuje tradicni zemedelske nafadi a pomucky. Jde zejmena o zhotoveni

motyky, linku a klinku. Vyrabi i fadu specialnich nastroju napfiklad pro kolafe (sekyry, dlata, fezaky,

pofizy ci „zelizka" do specialnich kolafskych hobliku), kameniky a zedniky (oskrty, sekace)

anebo bohaty sortiment hfebu.

Pfiloha c. 3

Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialii, se strucnym komentafem

W E B O V E S T R A N K Y

http://www.kovarstvi-stawaritsch.kvalitne.cz

M E D A I L O N E K - N O S I T E L T R A D I C E L I D O V Y C H R E M E S E L

http://www.lidovaremesla.cz/files/nositele/2010/Alfred Stawaritsch.pdf

C E S K A T E L E V I Z E , T O U L A V A K A M E R A , 7. 8. 2011

http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 126666764-toulava-kamera/211411000320807/obsah/l 66335-

kovarstv i-stawaritsch

C E S K A T E L E V I Z E , F O L K L O R N I M A G A Z I N , 18. 2. 2012

http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 0096307226-folklorni-

magazin/412236100 i 62004/obsah/l 90813-umelci-zeleza-a-ohne

Pfiloha c. 4

Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem v Olomouci

S O U H L A S K A N D I D A T A

na titul ..Mistr tradicni rukodelne vyroby Olomouckelio kraje" s pofizovanim dokumentace uzivanych

postupu a dovednosti Regionalnim pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu

V Olomouci.

Cestne prohlaseni

Ja nize podepsany Alfred S T A W A R I T S C H , narozeny 24. srpna 1942. bytem Sportovni 652. 798 41

Kostelec na Hane, souhlasim s pofizenim dokumentace svych pracovnich postupu ke studijnim

a dokumentacnim ucelum Regionainimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem

muzeu V Olomouci.

V Kostelci na Hane dne

Vlastnorucni podpis kandidata ' " " i ^ ^ ^ ^

Priloha c. 5

Informace o schopnosti pi^edavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikiim

Navrhovany Alfred Stawaritsch bohate prokazal svou schopnost pi'edavat profesni znalosti

a dovednosti nasledovnikum. a to jednak ucnum svou dvaatficetiletou cinnosti mistra odborne vyuky

V Odbornem ucili.sti Sigmy Lutin, jednak synum, ktefi se kovafskemu femeslu naucili vdi lne sveho

otce. a dale prezentaci kovafskych dovednosti vcetne okovavani loukot'ovych kol na fade odbornych

akci V prijbehu celcho roku a v neposledni fade i svou cinnosti v Kovafskem spolecen.stvu.

Pfiloha c. 6

Informace o ucasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho

femesla

Pan Alfred Stawaritsch se kazdorocne ucastni i ady odbornych domacich i zahranicnich akci.

Okovavani loukot'ovych kol uspesne pfedvadi na folklornich festivalech. na Jarmarcich a pfedevsim

na Mezinarodnim srazu mistru femesla kolafskeho Josefkol v zameckem parku v Cechach

pod Kosifem. Kovafske dovednosti prezentuje zejmena na setkani kovafu Hefaiston na hrade

Helfstyne, na setkani kovafu Brtnicke kovadliny na zamku v Brtnici. na dnech tradicniho a lidoveho

kovafstvi v Dunajske Luzne (Slovensko). na setkani kovafu a podkovafu Svinafske fetezeni na zamku

ve Svinafich nebo na dnech tradicniho a umeleckeho kovafstvi v Ybbsitz (Rakousko). Na fade z techto

akci byl pocten za pfedvedene dilo ci ukazkovou praci cenou nebo cestnym uznanim.