Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

ALJAŠKA tvorba zájezdu pro vybranou cestovní kancelář

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Tomáš Krchňavý

Jihlava 2009

2

Abstrakt

Cílem této bakalářské práce je vytvoření standardního poznávacího zájezdu na Aljašku

a charakteristika topografické, psychologické, zdravotní a chronologické přípravy a

všech nezbytných součástí potřebných pro sestavení kvalitního produktu cestovního

ruchu.

Teoretická část práce charakterizuje základní údaje o dané lokalitě jako jsou například

historie, přírodní a klimatické poměry, ekonomickou a hospodářskou situaci ve státě

nebo problematiku původního obyvatelstva. Detailněji popisuje místa realizace zájezdu

a doplňuje tím základní informační minimum.

Praktická část je tvořena samotným zájezdem, který je zde rozplánován do jednotlivých

dnů a přehledně uspořádán do denních itinerářů. Každý z nich obsahuje nezbytné údaje

jako například časy odjezdů a příjezdů nebo kilometráž. Itineráře jsou také doplněny

podrobnou charakteristikou navštívených míst.

Abstract

The main target of this bachelor thesis is to produce a standard cognitive trip to Alaska.

The preparation of topographical, psychological, health and chronological issues is an

essential part of composing a top quality tourist industry product.

The theoretical part of the thesis provides the basic data about the above mentioned

place, such as history, nature and climate, economics in the state as well as the problems

of native inhabitants. It gives a detail description of the destination and thus tops up the

information minimum.

The practical part is formed by the trip itself, which is separated into particular days and

gives itineraries for all of them. Each of the provides the necessary data, such as arrival

and departure parts or the number of kilometres. Detail portrayals of the visited places

are also added.

3

Rád bych touto cestou poděkoval RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za odbornou

spolupráci při realizaci této bakalářské práce, za poskytnutou pomoc i za metodické

vedení. Dále za množství tvůrčích připomínek a dílčích námětů při odborných

konzultacích.

4

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil pouze literaturu a

zdroje uvedené v přiloženém seznamu.

V Brně dne 13. listopadu 2009 ………………………………….

6

Obsah

1 Teoretická část ...................................................................................................... 10

1.1 Základní fakta ................................................................................................. 10

1.1.1 Přírodní poměry ...................................................................................... 10

1.1.2 Moře a pobřeží ........................................................................................ 11

1.1.3 Ledovce................................................................................................... 12

1.1.4 Klima ...................................................................................................... 12

1.1.5 Historie.................................................................................................... 13

1.1.6 Politický systém...................................................................................... 16

1.1.7 Obyvatelstvo ........................................................................................... 17

1.1.8 Flóra a fauna ........................................................................................... 18

1.1.9 Ochrana přírody a národní parky ............................................................ 19

1.1.10 Národní parky ......................................................................................... 20

1.1.11 Hospodářství ........................................................................................... 22

1.1. 14 Sídla ........................................................................................................... 24

2 Praktická část........................................................................................................ 27

2.1 Příprava průvodce na zájezd ........................................................................... 27

2.1.1 Topografická příprava............................................................................. 27

2.1.2 Psychologická příprava........................................................................... 27

2.1.3 Zdravotní příprava .................................................................................. 27

2.1.4 Chronologická příprava .......................................................................... 28

2.2 Ukázka propagačního materiálu na zájezd ..................................................... 28

2.3 Podrobný popis zájezdu.................................................................................. 31

2.3.1 První den................................................................................................. 31

2.3.2 Druhý den ............................................................................................... 32

2.3.3 Třetí den.................................................................................................. 35

2.3.4 Čtvrtý den ............................................................................................... 36

2.3.5 Pátý den................................................................................................... 38

2.3.6 Šestý den ................................................................................................. 41

2.3.7 Sedmý den............................................................................................... 42

2.3.8 Osmý den ................................................................................................ 44

2.3.9 Devátý den .............................................................................................. 45

7

2.3.10 Desátý den............................................................................................... 47

2.3.11 Jedenáctý den.......................................................................................... 49

2.3.12 Dvanáctý den .......................................................................................... 51

2.3.13 Třináctý den ............................................................................................53

2.3.14 Čtrnáctý den............................................................................................ 55

2.3.15 Patnáctý den............................................................................................ 57

2.3.16 Šestnáctý den .......................................................................................... 59

2.4 Kalkulace zájezdu ........................................................................................... 61

3 Závěr ...................................................................................................................... 63

4 Zdroje..................................................................................................................... 65

5 Přílohy.................................................................................................................... 69

8

Úvod a cíl práce

Úvod do problematiky

Motivací pro vytvoření této bakalářské práce byla snaha o vytvoření netypického

produktu cestovního ruchu, kterým aktivní poznávací zájezd na Aljašku bezpochyby

je. Zájezdy do této oblasti v současné době nabízí několik českých cestovních

kanceláří (CK Sport–s, CK Karavela, CK Shenkos ..). Po pečlivém prostudování

jejich itinerářů však mohu konstatovat, že tyto zájezdy jsou uskutečňovány spíše

pasivní formou. Mým cílem je tedy vytvořit zájezd, který se bude od těch již na trhu

uvedených odlišovat právě zaměřením na aktivnější realizaci. Myslím, že právě tento

způsob poznávání Aljašky na našem trhu chybí a je tedy vhodným tématem ke

zpracování.

Většina turistů přijíždějících na Aljašku poznává její krásu jen ze svých automobilů

nebo turistických autobusů. Pravou divočinu této oblasti je však nutné zažít doslova

na vlastní kůži. Nic člověku neutkví v paměti tak jako setkání s medvědem během

treku neporušenou přírodou, projížďka na kajaku mezi obrovskými ledovými krami

nebo fantastický výhled, který se mu naskytne po zdolání dlouhého výstupu na jednu

z tisíců hor.

Při plánování tohoto zájezdu jsem se tedy snažil, aby bylo těchto zážitků pro moje

klienty co nejvíce. Věřím, že vytvořením pestrého itineráře zažijí momenty, které si

budou pamatovat po celý život.

Cíle práce

Hlavní cíl Hlavním cílem této práce je detailní naplánování zájezdu a jeho nabídka konkrétní

cestovní kanceláři. Vytvoření komplexního produktu, který bude vhodný k uvedení na

trh. Produktu, který musí obsahovat všechny nezbytné složky jako jsou například

přesný výpočet kilometráže nebo kalkulace ceny. Zároveň se ale musí jednat o zájezd,

který osloví širokou skupinu potenciálních zájemců a nabídne alternativu k ostatním

podobným produktům, které již na trhu existují.

9

Vedlejší cíl Vedlejším cílem je charakteristika dané oblasti z hlediska lokalizačních, selektivních a

realizačních předpokladů. V teoretické části jsou uvedeny podrobné informace o

historii, přírodních poměrech nebo nejvýznamnějších kulturně – historických

atraktivitách. Důležitou součástí je také charakteristika národních parků, které budou

během zájezdu předmětem návštěvy.

10

1 Teoretická část

1.1 Základní fakta

1.1.1 Přírodní poměry

Název Aljaška pochází z aleutského jazyka a znamená „Velká země“. Rozprostírá se na

aljašském poloostrově a přilehlých ostrovech v severozápadní části severoamerického

kontinentu. Má rozlohu 1 528 225 km čtverečných a díky své rozloze je největším

státem USA, tvoří 16% rozlohy Spojených států. Nejsevernějším bodem Aljašky je

mys Barrow, nejjižnější bod se nachází na ostrově Amatignak. Pobřeží Aljašky je

omýváno ze tří stran. Severní pobřeží omývá Severní ledový oceán (Beaufortovo moře),

na jihu Tichý oceán a na západě Čukotské a Beringovo moře. Délka pobřeží činní 54

563 km. Velmi členité je tichomořské pobřeží, kde příliv dosahuje výšky téměř 6 metrů

a v Cookově zátoce dokonce až 9 metrů. Východní hranici tvoří kanadské provincie

Yukon a Britská Kolumbie.

Pobřežní vody Beringova moře, kromě jižní části poloostrova Seward, jsou většinou

mělké, s dlouhými písčinami a lagunami. Pobřeží Čukotského moře je značně podobné.

Beringovo moře přes zimu zamrzá a okrajové oblasti ledu tvoří jeden z největších

světových rybářských regionů.

Na Aljašce rozlišujeme několik geografických oblastí. K jižním horstvům Aljašských

Kordiller, táhnoucích se od Aljašky podél tichomořského pobřeží až do Britské

Kolumbie, patří Pobřežní hory, Wrangellovo pohoří, pohoří Chugach a Kenai a

Aljašské pohoří s nejvyšší horou Aljašky a zároveň celé Severní Ameriky Mount

McKinley měřící 6194 m. Na jihozápadě na Aleutských ostrovech se táhne Aleutské

pohoří. Ve střední části Aljašky leží mezihorské kotliny, s nimiž sousedí severní horstva

Aljašských Kordiller, tvořená v této části Brooksovým pohořím. Za ním se táhnou

Arktické pobřežní nížiny, dosahující až k Beaufortovu moři.1

Na Aljašce je přes 3 000 řek, které tečou do 3 světových stran a ústí do dvou oceánů.

Do Severního ledového oceánu na severu, do Beaufortova moře, teče po tektonické

poruše řeka Colville, největší tok Arktické pobřežní nížiny. Do Kotzebue Sound na

západě ústí řeky: Noatak, Kobuk a Selawik. Do Tichého oceánu, do Beringova moře

1 Zdroj: Dufresne, J. Alaska. Hawthorn, Lonely Planet Publications, 2000. ISBN 0 86442 754 9

11

na západě, se vlévá vůbec největší řeka Aljašky Yukon s druhou nejdelší řekou

Kuskokwim (1 165 km). Další podstatně menší řeky Sustina, Matanuska, Chitina,

Cooper pramenící v Alaska Range a Wrangell Mts., ústí do Aljašského zálivu v Tichém

oceánu stejně jako několik řek pramenících v Kanadě a tekoucích aljašským územím na

jih či na západ, např. řeky Alsek, Stikine a Taku.

Na Aljašce se nachází okolo tří milionů jezer větších než 20 acrů (8,1 ha), jsou

rozptýlena v tundře i mezi lesy a jsou převážně ledovcového původu. V létě na

nepropustném permafrostu na severu Aljašky vznikají nesčetná jezera a bažiny, mezi

nimiž se proplétají potoky a říčky. Stojaté povrchové vody pokrývají v letních měsících

asi pětinu arktického pobřeží. Jezera mají většinou protáhlý, eliptický tvar a užším

koncem směřují k severu. 2

Největším jezerem Aljašky je Illiama Lake, ležící na úpatí Aljašského poloostrova, je

130 km dlouhé, 32 km široké a zabírá plochu 2 647 km2. Další významná jezera jsou

Aleknagik, Becharof, Clark, Minchumina, Naknek, Selawik, Skilak, Teshekpuk a

Tustumena.

1.1.2 Moře a pobřeží

Pobřežní čára měřená hrubě podél pobřeží je asi 10 690 km dlouhá. Ovšem, jestliže

započteme všechny zátoky, ostrovy a poloostrovy, dosáhne délka pobřežní čáry hodnoty

54 563 km. Velmi členité je tichomořské pobřeží, příliv tu dosahuje výšky okolo 6 m, v

Cookově zátoce až 9 m. Právě pacifické pobřeží je často bičováno bouřemi a občas i

vlnami tsunami, vznikajícími jako důsledek podmořské zemětřesné činnosti. Hlavní

mořský proud, který je přítomen v Aljašském zálivu, přenáší masy teplé vody podél

pobřeží směrem na západ. Tento tzv. Aljašský proud pokračuje dále podél Aleutského

souostroví, kde se jeho část stáčí na sever a západnímu pobřeží přes Beringův průliv až

k mysu Barrow přináší teplou vodu.

Příbřežní vody Beringova moře, kromě jižní části poloostrova Seward, jsou většinou

mělké s dlouhými písčinami a lagunami. Pobřeží Beringova a Čukotského moře je

většinou podobné. Beringovo moře na zimu zamrzá a okrajové oblasti ledu se stávají

jedněmi z největších světových rybářských regionů. Během léta led postupně směrem k

2 Zdroj: Dufresne, J. Alaska. Hawthorn, Lonely Planet Publications, 2000. ISBN 0 86442 754 9

12

severu taje, což umožňuje příbřežní lodní dopravu v Severním ledovém oceánu během

pozdního léta.

1.1.3 Ledovce

Téměř 5 % povrchu Aljašky je pokryto ledovci. Těch je tu asi 100 tisíc. Největší

ledovce se vyskytují směrem na severozápad od Juneau. Plošně největším aljašským a

rovněž severoamerickým ledovcem je Malaspina Glacier, který pokrývá plochu 2 200

km2 na pobřežních plošinách mezi zátokami Jakutat Bay a Ice Bay. Podle dat získaných

seismickými metodami je síla ledovce asi 600 m a lože, v němž spočívá, má dno 240 –

300 m pod úrovní mořské hladiny. Ledovcový splaz Hubbard Glacier je označován za

nejdelší na celé Aljašce, měří 144 km a místy je až 16 km široký. K nejznámějším

ledovcům dále patří např. ledovce Bering (plošně nejrozsáhlejší ledovcový systém

Aljašky), Black Rapids, Canwell, Castner, Columbia, Gulkana, Matanuska,

Mendenhall, Portage či Worthington.3

Téměř 5% povrchu Aljašky je pokryto ledovci, kterých je zde kolem sta tisíc, kterých je

zde kolem sta tisíc. Největší ledovce se nalézají severozápadně od hlavního města

Aljašky Juneau. Největší z nich, který pokrývá plochu 2 200 kilometrů čtverečných, je

ledovec Malaspina ležící mezi zátokami Jakutat Bay a Ice Bay. Ledovcový splaz

Hubbard Glacier je označován za nejdelší na celé Aljašce a dosahuje délky 144

kilometrů a šířky až 16 kilometrů. Další velké ledovce jsou Columbia, Bering,

Matanuska, Portage, Wortington, Canwell, Castner a Gulkana.

1.1.4 Klima

Aljaška má velmi rozdílná klimatická pásma. Nejnižší teploty –60 stupňů Celsia byly

zaregistrovány v centrální Aljašce, v létě však teploty mohou vystoupit až na +38

stupňů ve stínu. Až do dubna nebo do května krajinu pokrývá sníh, Ke konci května

praskají ledy na velkých vodních tocích jako jsou řeky Yukon a Kuskokwim. Severské

léto je krátké, ale intenzivní, a trvá od poloviny června do konce srpna. Podzim trvá

pouze několik týdnu v září. V říjnu začíná zima, která je zde dlouhá osm měsíců.

Podnebí severní Aljašky zmírňují vliv Beaufortova moře. Například v Nome dosahují

letní teploty okolo +23 stupňů Celsia ve stínu a nejnižší zimní teplota tohoto města

3 Zdroj: Kreutzkamp, D. Západní Kanada a Aljaška. Praha, Miloš Uhlíř, 2001. ISBN 80-86223-13-2

13

klesla na – 44 stupňů. Umírněné jsou zimní teploty především na Aleutských ostrovech,

ležících mezi Beringovým mořem a Pacifikem. Tato poloha má vliv i na počasí, které

vysloužilo Aleutám přídomek „kolébka větrů“. Poměrně mírné podnebí má jižní

centrální Aljaška, dokonce i v zimě, která je zde ve své nádheře místy zvláště velkorysá.

Ve Valdezu napadlo jednou v zimě dokonce sedm metrů sněhu. Sněhové srážky

v kontinentální centrální Aljašce jsou oproti tomu poměrně malé. Mírná jihovýchodní

Aljaška podél tzv. Inside Passage je domovem „obchodníků z deštěm“. Na samé špičce

trůní Ketchikan, který se díky svým 4 000 mm srážek ročně směle může nazývat

„aljašským hlavním městem dešťů“.

1.1.5 Historie

Prvními obyvateli Aljašky byli zřejmě lidé z doby ledové. Ti se stěhovali ze Sibiře

směrem na východ a na Aljašku vstoupili přes pevninský most, který v prehistorických

dobách spojoval Asii a Severní Ameriku (zhruba před 30 000-40 000 lety). Poté byl

v době meziledové zalit mořem a oba kontinenty byly odděleny dnešním Beringovým

průlivem.

Počátek novodobých dějin Aljašky je možno zaznamenat v 17.století, tehdy byli

prvními zájemci o tato území sibiřští kozáci, lovci a obchodníci, kteří přišli na Aljašku

právě přes Beringův průliv.

Výskyt bělochů na území Aljašky byl ještě v polovině devatenáctého století velice

ojedinělý, nicméně země byla již v době vlády Ivana Hrozného cílem několika ruských

výprav a od poloviny 17.století ruští badatelé, mnohdy pomocí krvavého násilí,

pronikali na pobřeží Aljašky.

Císařským výnosem Petra Velikého z roku 1724 byl dánský námořní kapitán v carských

službách, Vitus Jonassen Bering, pověřen průzkumem severovýchodního moře, aby

zjistil hranice ruské říše, prozkoumal Kamčatku a kraj, kde snad Amerika sousedí

s Asií, a navázal kontakt s tamními domorodci. Po tříletém putování přes Sibiř dorazila

Beringova expedice na Kamčatku k ústí stejnojmenné řeky, kde po pečlivé přípravě

postavili loď, se kterou vyplul Bering 14.července 1728 z přístavu Petropavlovsk, aby

pátral po pevninském mostě, o kterém mnoho geografů a význačných vědců věřilo, že

někde v mlhách a ledu severních moří spojuje asijský kontinent se Severní Amerikou. I

14

když byli velmi blízko břehům Aljašky aniž by o tom věděli, díky mlze a silným bouřím

byli nuceni se vrátit.4

K objevení Aljašky došlo pak v roce 1730, kdy podkormidelník Fjodorov a zeměměřič

Gvozděv dopluli kolem Diomedových ostrovů až k pobřeží Aljašky, obepluli

nejzápadnější výběžek, vystoupili na břeh a pobřeží topograficky zakreslili. Byli tedy

prvními cizinci na březích Aljašky. Jejich zpráva o objevení však dorazila do

Petrohradu až v roce 1738, kde se mezitím již připravovala další expedice pod vedením

Beringa. Sice se podařilo Beringovi na druhý pokus dorazit k břehům Aljašky a přistát,

ale při dalším prozkoumáváním pobřeží jeho loď ztroskotala a posádka musela nouzově

přezimovat. Bering dostal kurděje a s několika dalšími námořníky zemřel na ostrově

Komandor. Později ostrov i průliv pojmenoval Beringovým jménem anglický

mořeplavec James Cook v roce 1778. Beringova výprava měla velký vědecký význam,

týkal se však jen malé skupiny vědců a kartografů. Daleko víc se rozšířilo vyprávění o

hojném výskytu mořských vyder, které při své plavbě Beringova posádka viděla.

Obchodníci s kožešinami neztráceli čas a vydali k dalšímu objevování pobřeží Aljašky a

vybíjení zvířat, které byly tak ceněny pro své kožešiny. Navíc docházelo čím dál častěji

k setkávání ruských obchodníků a badatelů s původními obyvateli, Aleuty a indiány.

Zatímco Aleuté, poměrně mírní nebyli nepřátelští vůči cizincům, Indiáni byli válečně

naladění a často docházelo k bojím mezi cizinci a indiány.

První stálá osada založená bělochy byla na ostrově Kodiak a další rychlým tempem

přibývaly. V roce 1799 byla založena rusko-americká společnost, která dostala výsadní

právo obchodovat na pobřeží Ameriky a přilehlých ostrovech. Společnost dále

pokračovala ve výzkumu a obsazování dalších oblastí Aljašky jako ruský majetek.

Postupem času připlouvali k břehům Aljašky britské a americké lodě a zkupovali od

ruských obchodníků kožešiny. Rusko-americká společnost se musela ve stále větší míře

spoléhat na dodávky anglických a amerických obchodníků, kteří působili v oblasti.

Rusko-americkou společnost ohrožoval nejen nedostatek zásob, ale také klesající počet

kožešin. Roky neomezeného vybíjení mořských vyder znamenaly pro tyto živočichy

téměř vyhubení.

I přes další objevování bohatství Aljašky se rozhodla carská vláda Aljašku prodat. Po

prohrané krymské válce dospěla k přesvědčení, že v případě dalšího válečného

konfliktu s Brity by Aljašku neuhájila a neudržela. Proto zahájila tajná jednání s vládou

4 Zdroj: Tesař, J. Aljaška. Praha: Metramedia, 2000. 219 S. ISBN 80-238-5799-1

15

Spojených států o prodeji. Americká vláda zaplatila zadluženému ruskému carovi

celkem 7,2 milionů dolarů za koupi Aljašky. Americký senát nákup podporoval a

schválil, protože si uvědomoval její strategickou polohu a znal její bohatství kožešin,

ryb a minerálních zdrojů. Smlouvu podepsal americký ministr zahraničí William

Seward. Vzápětí se ale na ministra snesla vlna kritiky jak v tisku tak i ve veřejnosti za

nerozumnou koupi a rozhazování státních peněz. Až další generace ocenila moudré

jednání ministra a koupi Aljašky. Státní obřad předání se uskutečnil v bývalém hlavním

městě ruské Aljašky Sitka 18. 1867.

Pochyby a kritika koupě Aljašky se rozplynuly po prvních zprávách o objevení zlata

v oblasti Juneau a Dougles v 80.letech na jihovýchodní Aljašce. Roku 1890 žilo na

Aljašce 32 000 lidí – především indiáni, Inuité a Aleuti. To se však obratem změnilo.

Ještě téhož roku vyrostl doslova přes noc Fortymile-Camp, největší osada u řeky Yukon

se dvěma sty sruby, šesti saloony a vlastnoručně zbudovanou „operou“. Roku 1893 bylo

pak nalezeno zlato u Birch Creeku. Uprostřed divočiny vzniklo hlučné město divokého

Západu s 28 saloony zvané Circle. Avšak tyto události ještě předčila zlatá horečka na

Klondiku. V průběhu roku 1898 přišlo ke břehům Yukonu do města Dawson City na 40

000 lidí. V dekádě 1897 – 1907 bylo v různých částech Aljašky v provozu přes padesát

zlatokopeckých táborů. Mnohé zanikly jako města duchů, ale některé jako Nome a

Fairbanks přežily a zlatá horečka přivedla na Aljašku tolik potřebné obyvatelstvo.

Naleziště zlata byly rychle vyčerpány a zlatá horečka upadla. Mnozí zlatokopové a

dobrodruzi i přesto zde zůstali.

Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století se začal rozvíjet turistický průmysl

podél pobřeží Aljašky. Luxusní zámořské parníky přivážely turisty, kteří nocovali a

stravovali se na lodích. Parníky zastavovali v přístavech Wrangell, Sitka a Juneau, kde

domorodé ženy nabízely lidové výrobky. Rozvíjející turistický ruch ustal se začátkem

první světové války. Válka přímo Aljašku nezasáhla, ale ovlivnila její ekonomiku. Na

druhé straně se rozvinulo rybářství, hornictví a dřevoprůmysl. 5

Strategická poloha byla velmi důležitá během 2.světové války. Vzrůstající politická a

vojenská moc Japonska znamenala přímé ohrožení Aljašky. V roce 1937 přišlo

varování, že japonští rybáři u pobřeží Aljašky jsou ve skutečnosti vojenští vyzvědači.

V předvečer války Kongres odsouhlasil výstavbu vojenských základen po celém území

Aljašky. 3.června 1942 japonská eskadra válečných lodí napadla námořní základnu

5 Zdroj: Tesař, J. Aljaška. Praha: Metramedia, 2000. 219 S. ISBN 80-238-5799-1

16

v Dutch Harbor na ostrově Unalaska v Aleutském souostroví. Japoncům se podařilo

obsadit několik ostrovů, ale téměř po roce se je podařilo vybojovat zpět. Rok 1942

výrazně zdůraznil strategickou a geografickou důležitost Aljašky. Ve stejném roce

dokončila americká armáda stavbu silnice Alaska Highway, pro civilní dopravu byla

otevřena až po válce.

Vojenské investice během druhé světové války i ve studené válce padesátých přinesly

rozkvět města Anchorage a hospodářský rozvoj celého vnitrozemí Aljašky v podobě

výstavby dalších vojenských posádek, letišť, raketových a radarových základen.

Studená válka a hrozba sovětského nebezpečí hned posílila a armáda je dodnes jedním

z hlavním pilířů ekonomické prosperity země.

Na Velký pátek roku 1964 zasáhlo jižní střed Aljašky extrémně silné zemětřesení o síle

9,2 na Richterově stupnici a nový stát hodně zdevastovalo. Zemřelo při něm 131 lidí.

Zemětřesení zničilo centrum Anchorage (budoucí největší město), přístavní města

Valdez, Seward a Cordova a mnohé další osady. Jednalo se o vůbec největší

zaznamenané zemětřesení na severoamerickém kontinentu.

Nález ropy na pobřeží Severního ledového oceánu a postavení ropovodu napříč

Alajškou od severu k jihu však vrátil 49. stát na cestu k ekonomické prosperitě. Díky

ropě došlo k obrovskému ekonomickému růstu a v polovině 80. let měl State of Alaska

nejvyšší příjem na hlavu mezi všemi státy USA a příjem z ropy tvořil 80% státních

příjmů. Ekonomická základna státních příjmů dostala ve 2. polovině 80.let dvě velké

rány. Jedna z nich byl propad cen ropy na světových trzích a druhou byl obrovská

ekologická katastrofa související se ztroskotáním tankeru Exxon Valdez v roce 1989.

Od 90.let do dneška probíhají velké názorové a lobbistické boje mezi lidmi

environmentalisticky a ekonomicky smýšlejícími s tématem dalšího směřování a

rozvoje Aljašky. První skupina se staví striktně proti dalšímu ropnému využívání

Aljašky a zejména stavbě pevninského ropovodu a považuje těžbu ropy za fatální pro

zachování panenské přírody této země “Poslední hranice”. Turistický boom, který

započal někdy před 20 lety je považován současně za alternativní zdroj příjmů spolu s

rozumně využívanými přírodními zdroji Aljašky.

1.1.6 Politický systém

Aljaška patří od roku 1867 k USA. Je to výsledek jednání vedených ministrem zahraničí

Spojených států Sewardem, který tuto obrovskou zemi získal za cenu 7,2 milionu

17

dolarů. Přesto se mnozí Američané této koupi posmívali a nazývali ji „Seward’s Folly“,

„Sewardovým bláznovstvím“, ale po objevení prvního naleziště zlata změnila veřejnost

názor. Dne 3. ledna 1959 se Aljaška stala 49. spolkovým státem USA. Hlavním městem

je od roku 1900 Juneau.

I na Aljašce tvoří parlament dvě komory: House of Representatives a senát. Předsedou

aljašské vlády je guvernér. Zastupuje ho Secretary of State. Současný guvernér státu

Aljaška je Frank H. Murkowski. Politický systém země je v podstatě založen na dvou

politických stranách, Demokratické a Republikánské. Heslem státu Aljaška je: “North

to the future“ (Na sever k budoucnosti).

1.1.7 Obyvatelstvo

Při sčítání v roce 2000 měla Aljaška 626 932 obyvatel, což je o 14 procent více

vzhledem ke sčítání v roce 1990, kdy žilo na Aljašce 550 043 obyvatel. Přesto se

počtem obyvatel řadí až na 48. místo mezi státy unie (před Vermontem a Wyomingem).

Vykazuje ovšem zcela jasně nejnižší hustotu zalidnění - 0,4 obyvatele na čtverečný

kilometr (r. 2000). Naprostá většina obyvatelstva je koncentrována při pobřeží a v údolí

řek, naopak velká část centrální a severní Aljašky je neobydlena. V roce 1990 žilo 68

procent obyvatel v oblastech klasifikovaných, jako městské a populace tu vykazuje

výrazně vyšší přírůstek obyvatelstva, než na venkově. Již od prvních dnů osidlování

Aljašky, přitahovaly menší či větší města více přistěhovalců, nežli venkov.

Běloši tvoří 69,3 procenta celé aljašské populace. Největší menšinou jsou potomci

původních obyvatel Aljašky - Eskymáci, Aleuťané a místní populace Indiánů - kteří

tvoří asi 15,6 procent všech obyvatel Aljašky. Eskymáci obývají zejména severní

arktickou část, ale i pacifické oblasti, to jsou tzv. tichomořští Eskymáci. Výrazně méně

je Aleuťanů, obyvatel západní části Aljašky - Aleutských ostrovů. Na jihu Aljašky žijí

skupiny tzv. lesních Indiánů, z nichž nejpočetnější je kmen Tlingitů, žijící spíše na

jihovýchodě území. Ve vnitrozemí žije další významný indiánský kmen Athabasků.

Početně slabší jsou dva indiánské kmeny, které na Aljašku přišli v 17. a 18. století z

Kanady - Haidové a Tsimshianové, obývající jihovýchod Aljašky.

Dále tu žijí asiaté 4 %, černoši 3,5 %, domorodí Hawaici a jiné tichomořské národy 0,5

%. 7% obyvatel jsou míšenci. Současná aljašská populace je relativně mladá. V roce

2000 bylo 30% obyvatelstva mladší 18 let. Prvními evropskými osadníky Aljašky se

stali ruští obchodníci s kožešinami na ostrově Kodiak. Stejně jako v jiných částech světa

18

i zde příchod bělochů vedl k vymírání populace původních obyvatel, hlavně následkem

zavlečených infekčních nemocí, alkoholu a vzájemných konfliktů mezi domorodci a

přistěhovalci. S příchodem ruských lovců kožešin se snížil počet domorodých

Aleuťanů, obývajících Aleutské souostroví, z původních 20 000 na pouhé 2000. V

polovině 19. století se populace původních obyvatel nebezpečně snížila během epidemií

tyfu a spalniček. 6

V roce 1867, kdy proběhlo na Aljašce první sčítání lidu, tu žilo 32 000 obyvatel, z toho

bylo pouze 430 přistěhovalců z Evropy. To bylo v roce, kdy USA koupily Aljašku od

Ruska. Poté ještě počet původních obyvatel mírně klesal. S objevem zlata na Aljašce

sem přicházely, především z Ameriky, tisíce lidí za bohatstvím. Mnozí z nich tu založili

osady a již odtud neodešli.Tím prudce vzrostl počet obyvatel Aljašky. Ovšem zároveň

také stoupal i počet původních obyvatel, kteří v roce 1906 již tvořili téměř polovinu z

celkového počtu 63 000 obyvatel.

V roce 1968 byla na Aljašce objevena ložiska ropy a se stavbou transaljašského

ropovodu přibývalo i pracovních příležitostí. Během období 1940 - 1980 vzrostl počet

obyvatel Aljašky ze 72 500 na 402 000.

1.1.8 Flóra a fauna

Nejsevernějším vegetačním pásmem je arktická tundra. V ní převládají zakrslé keře,

polštářové rostliny a lišejníky. Pod tenkou vrstvou humusu se nachází trvale zmrzlá

půda – permafrost. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce je nižší než 10 stupňů Celsia.

V tundře roste až 400 různých druhů rostlin. Čím více se blížíme k pólu, čím výše

stoupáme, tím více se tento počet zmenšuje a nakonec se rozprostře pustá pláň

nejsevernější Arktidy. Typickými zvířaty jsou pižmoni, lumíci, sovy sněžné a v létě

sobi.

Hranice + 10 stupňů Celsia probíhá na Aljašce v blízkosti hlavního hřebenu Brooksova

pohoří, v Yukonu se táhne na východ a pokračuje na sever od řeky Mackenzie. Směrem

na jih od této hranice se nachází subarktická oblast, v níž se v nejzápadnější části

Aljašky rozprostírají louky. Z největší části však ráz krajiny určuje široký pás tajgy, kde

převládají smrky bílé a smrky černé. Zvláště na okrajích pasek a podél vodních toků

prosvětlují tmavé lesy břízy papírodárné a topoly balzámové. Tato země patří losům,

6 Zdroj: Kreutzkamp, D. Západní Kanada a Aljaška. Praha, Miloš Uhlíř, 2001. ISBN 80-86223-13-2

19

vlkům a baribalům neboli medvědům černým. Subarktická oblast končí tam, kde

průměrná teplota přesahuje více než čtyři měsíce ročně hranici + 10 stupňů Celsia. Zde

se podél celého pobřeží Pacifiku daří deštným lesům, v nichž převládají smrky sitka.

K typickým obyvatelům těchto lesů patří jelenci ušatí a orli bělohlaví. Na ostrově

Kodiak je největší koncentrace medvědů hnědých neboli grizlly. V národním parku

Katmai zase medvědi hnědí dorůstají největší velikosti díky hojnosti potravy zejména

lososů, kteří jim poskytují bohatý zdroj tuku. Černý medvěd baribal je jeho menší

příbuzný, který je rozšířen všude kromě severního okraje Aljašky. Bílý medvěd lední se

objevuje na Aljašce pouze v zimních měsících, kdy samice přichází porodit do teplé

nory jedno až dvě mláďata. Zbytek roku tráví na ledových krách lovem tuleňů. Na

Aljašce žije přes 20 000 medvědů grizzly. Mrož pacifický obývá břehy Aljašky a

Aleutských ostrovů. Od tuleňů a lachtanů se liší mohutnými kly i způsobem života.

Netvoří harémy, ale páry a oba rodiče pečují o své mládě.

Všude na Aljašce najdeme divokou zvěř, ale nikde jí není tolik a tak odlišné jako v

parku Denali. Roste tu na 430 druhů rostlin a žije 23 druhů savců. Mezi nejčetnější patří

los, grizzly, černý medvěd (asi největší koncentrace medvědů je v parku kolem Sable

Pass), horská ovce (Ovis dalli), liška, vlk, sob, orel (nejvíce jich je na ostrově

Admirality v blízkosti Juneau), jestřáb, na 20 druhů vodních ptáků. V některých letních

měsících nutno počítat s obrovským množstvím komárů. 7

1.1.9 Ochrana přírody a národní parky

Na území Aljašky se nachází 9 národních parků, 2 národní památky, 10 národních

chráněných oblastí, 2 národní historické parky a 2 národní lesy. Z celkové rozlohy

Aljašky je chráněno 13% území. Na ochranu přírody je zvláště kladen důraz, vznikají

různé programy na ochranu a uchování přírodního bohatství Aljašky. Ochraně přírody

napomáhá odlehlost a špatná dostupnost některých oblastí, v ostatních případech je

nutné regulovat turismus, rybolov a hospodářskou činnost k zachování původních

ekosystémů.

7 Zdroj: Kalivoda, J. Aljaška a oblast Yukonu. Praha, Vodnář, 2006. ISBN 80-86226-72-7

20

1.1.10 Národní parky

Katmai National Park

Když v roce 1916 badatel Robert Griggs přecházel Katmai Pass a z mnoha tisíců otvorů

v zemi viděl vystupovat až do výšky 300 metrů páru, pojmenoval tyto končiny Valley

of Ten Thousand Smokes, Údolí 10 000 kouřů. Již v roce 1918 bylo území kolem údolí

Katmai prohlášeno národním památníkem. Za tu dobu se vulkanická činnost v oblasti

značně uklidnila. Samotný park byl založen v roce 1980 na rozloze 16 600 kilometrů

čtverečních. Park leží necelých 500 kilometrů jihozápadně od Anchorage. Povrch je zde

velice hornatý, nejvyšší vrcholy jsou Mount Denison (2 304 m. n m.), Snowy Mount (2

148 m. n .m), Mount Katmai (2030 m), Kukak Volcano (2O25 m). Vrcholy jsou

pokryty ledovci Hook, Hallo, Serpent Tongue.8

Sílu a nepředvídatelnost ztělesňují hlavní symboly této divoké krajiny: vulkány a

medvědi. Na ploše parku žije největší množství státem chráněných "nejlepších rybářů" -

750 kusů medvědů hnědých. Nalezneme zde 15 aktivních vulkánů, poslední erupce

v roce 1912 byla desetkrát silnější než sopka Svaté Heleny ve státě Washington. Tehdy

výbuch sopky způsobil celosvětové ochlazení způsobené popelem, který se dostal až do

stratosféry. Kyselý déšť, jež se později snesl na jihu Kanady, propaloval oblečení

obyvatelům kanadského Vancouveru.

Mezi nejoblíbenější a zároveň nejzajímavější jsou výlety k vodopádům Brooks Falls,

kde medvědi hnědí loví lososy jen několik metrů od turistů. Vydáte-li se na vrchol

Dumpling Mount, nabídne se vám pěkný výhled na okolní hory a jezero Naknek Lake.

Již ve zmiňovaném údolí Valley of Ten Thousand Smokes lze i dnes sledovat tisíce

projevů postvulkanismu – fumaroly a gejzíry, vyvrhující páru do 200 metrových výšek.

V parku se nachází pouze jediný, bezplatný a jednoduše vybavený kemp Brooks, který

je otevřen od května do začátku září.

8 Zdroj: Nps.gov [online]. 2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupné z < home.nps.gov/applications/parksearch/ >

21

Glacier Bay National Park

Park byl založen v roce 1980 na rozloze 12 000 kilometrů čtverečních. Je dosažitelný

pouze lodí a je jakousi námořní dálnicí. Dokonce i velké zaoceánské lodě směřující do

jiných odlehlých míst Aljašky, se při své plavbě zde zastavují, aby si nadšenci a

milovníci přírody přišli na své. Národní park Glacier Bay a přírodní rezervace

Tatshenshini-Alsek jsou společně zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO

jako mezinárodní přírodní rezervace. Oblast byla objevena kapitánem Georgem

Vancouverem roku 1794.

Pro vědce je tato oblast „přírodní laboratoří“ především pro výzkum vlivů ledovců,

jejich úbytku v závislosti na reprodukci života na nově vznikající pevnině a dynamice

výskytu zvěře. Lze tuto oblast považovat za poslední zbytky doby ledové. V jižním části

zálivu, který byl naposled zaledněn před více jak 200 lety, zapustili kořeny smrky.

V severní části parku kde se ledovce udržely podstatně déle je pouze řídká vegetace a

krajina má drsnější ráz. Před 50 až 100 lety kdy ledovec ustoupil ze svahů, roste vrba,

olše a lišejníky. Nově vytvořený ekosystém vytvořil ideální podmínky pro život savců

jako jsou vlci, horské kozy, losi, černé a hnědé medvědy. Oceán omílající ledovce a

pobřeží Glacier Bay poskytuje hojnost potravy lososům, vzácným orlům bělohlavým,

tuleňům, kosatkám a velrybám.9

Další významné národní parky a rezervace Denali National Park (viz str. 54)

Kenai Fjords National Park (viz str. 35)

Wrangell St.-Ellias National Park (viz str. 38)

Aniakchak National Monument and Preserve

Bering Land Bridge National Preserve

Cape Krusenstern National Monument

Gates of the Arctic National Park and Preserve

Klondike Gold Rush National Historic Park

Lake Clark National Park and Preserve

9 Zdroj: Nps.gov [online]. 2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupné z < home.nps.gov/applications/parksearch/ >

22

1.1.11 Hospodářství

V roce 2008 žilo na Aljašce 322 000 ekonomicky aktivních obyvatel. Z nich je naprostá

většina zaměstnána v terciérním sektoru hospodářství – ve sféře služeb. 35 % je

zaměstnáno provozem restaurací a hotelů, federální, státní či místní správa spolu s

armádou zaměstnávají dalších 13 % EAO. 22 % EAO pracuje v obchodu, 11 % v

dopravě, 4 % v bankovnictví. Stavebnictví stejně jako průmysl zaměstnává 5 % EAO,

těžba 3 % (dohromady tvoří sekundární sektor hospodářství). Pouze 4 % pracují

v primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu.10

Zemědělství

Na území Aljašky je přes 380 000 hektarů, na kterých hospodaří místní farmáři.

Nejlepší podmínky pro zemědělství se nachází ve vnitrozemí, podél říčních údolí, kde

nejsou tak vydatné srážky jako v jiných oblastech a zimy jsou dlouhé a studené. Období

umožňující pastvu pro dobytek trvá velmi krátce, asi 100 dní v roce, po zbytek roku

musí být dobytek ustájen. Nejvíce chovaného dobytku je na ostrově Kodiak. Pro

pěstování plodin nejsou příliš vhodné podmínky, sezóna trvá pouze 90 – 100 dnů.

Místní farmáři pěstují hlavně kořenovou zeleninu, brambory, ječmen, květák, kapustu a

jiné.

Rybolov

Velmi důležitým odvětvím je rybolov. Aljaška dosahuje největší produkce ulovených

ryb v celých Spojených státech. Hlavní rybářská sezóna začíná s tahem lososů, kteří se

vracejí z moře do řek, aby se vytřeli. Ale rybolov se provozuje během celého roku.

Mezi další lovené ryby patří hlavně platýs, kteří zde dosahují ohromných velikostí, a

sleď. Také je Aljaška důležitým producentem garnátů a krabů.

10 Zdroj: Kalivoda, J. Aljaška a oblast Yukonu. Praha, Vodnář, 2006. ISBN 80-86226-72-7

23

Lesnictví

Aljašské lesy zabírají asi 35% území státu. Jedná se většinou o rozptýlené a řídké lesní

porosty kombinované s křovisky. Navíc většina potenciálně produktivního lesa se

nachází v nedostupných oblastech. Přesto okolo 1,6 milionů ha lesa podél pobřeží a

další podobně velká plocha lesa ve vnitrozemí je využívána ke komerčním účelům.

Nejhodnotnější dřevo (především jedle) se nachází v Tongass National Forest a v

Chugach National Forest podél pobřeží. Stromy se tu nachází jen několik kilometrů od

dostupné vodní (námořní) dopravy. Většina aljašského řeziva se vyváží do Japonska.

Průmysl

Aljaška produkuje jednu čtvrtinu z celkové produkce ropy v USA a řadí se tak v objemu

těžby na druhé místo za Texas. Hlavní střediska těžby (stejně jako zemního plynu) jsou

soustředěna na severu Aljašky v oblastech okolo Prudhoe Bay, menší výskyt je na

poloostrově Kenai a v Cookově zálivu. Aljaška produkuje také ještě významné

množství zlata, zinku, stříbra a olova. Těžba zlata je lokalizována hlavně v oblasti

blízko Fairbanks, kde byly v průběhu 80. a 90.let otevřeny nové doly, a v údolí řek

Yukon a Kuskokwim. Těžba zinku byla zahájena severně od Kotzebue. Uhlí se nachází

v mnoha oblastech. V polovině devadesátých let bylo nejvýznamnější ložisko v údolí

Healy River, asi 230 kilometrů jižně od Fairbanks, uhlí se také těží na poloostrově

Kenai a v údolí řeky Matanuska.

Na konci šedesátých let byla objevena na severu Aljašky bohatá ložiska ropy. Necelých

deset let trvalo vybudování ropovodu dlouhého 1270 kilometrů, protínající Aljašku od

Severního ledového oceánu až k nezamrzajícímu přístavu Valdez na jižním pobřeží

Aljašky.Tady se ropa přečerpává do obrovských tankerů a odváží se do rafinérií v USA.

Stavba tohoto zajímavého díla dala práci 30 000 dělníků. Ropovod překonává celkem tři

pohoří. Nevyšším bodem, který musí překonat, je Atugin Pass v Brooks Range ve výšce

1444 m. Ropovodem se přepravuje přes 20% celkové spotřeby v USA. Stavba přišla na

8 miliard dolarů.

24

1.1.12 Sídla

Juneau

Hlavní město státu Aljaška má 31 283 obyvatel, leží na jihovýchodním pobřeží při úpatí

Mt. Roberts a Mt. Juneau a někdy je nazýváno „Malé San Francisco“. Původně zde byl

tábor Indiánů kmene Tlingit, v roce 1880 zde dva prospektoři Joe Juneau a Dick Harris

nalezli zlato na nynějším Gold Creeku. Jednalo se o jedno z největších nalezišť zlata.

Město vzniklo jako tábor zlatokopů na Gold Creek, první rok své existence se

jmenovalo Harrisburg. Důl byl uzavřen roku 1917 a zdejší naleziště za 36 let své

činnosti vydalo zlato v hodnotě 66 milionů dolarů.11

Juneau se stalo hlavním městem Aljašského teritoria oficiálně v roce 1900, ovšem vláda

se sem přestěhovala z bývalého hlavního města Sitka až o 6 let později. Nyní je zde

sídlo státní administrativy. Významný je rybolov a zpracovatelský průmysl, dále

dřevařský a těžební průmysl a nezanedbatelný ekonomický vliv má i turistický ruch.

Doprava do města je v podstatě možná pouze letecky nebo lodí.

Zajímavosti: Mount Roberts Tramway – lanovka na zdejší dominantu, Alaska State

Museum, Alaskan Brewing Company – prohlídka místního pivovaru, výlet k ledovci

Mendenhall.

Ketchikan

Město se rozkládá na ostrově Revillagigedo v oblasti národního lesa Tongass. Má pouze

asi 9 900 obyvatel. Někdy bývá nazýváno „Lososí hlavní město světa“. Původně zde

byla vesnice Tlingitů. Počátky osídlení jsou spojeny spíše s lovem lososů a jejich

zpracováním, nejstarší konzervárna je známá již od roku 1886. I do dnešních dnů je

dominantní lov a zpracování lososů. Dalším důležitým momentem v historii a

ekonomice města je nepochybně těžba, zpracování a vývoz dřeva, v poslední době však

významným způsobem roste i podíl cestovního ruchu a služeb.

Mezi hlavní zajímavosti patří původní indiánské totemy v Totem Heritage Center,

přístav, Tongass National Forest.

11 Zdroj: Lyon, J. USA. Praha, Svojtka & Co., 2003. ISBN 80-7237-450-8

25

Sitka

Leží na ostrově Baranof na jihovýchodě Aljašky a má 8890 obyvatel. Dříve oblast

obývali Indiáni kmene Tlingit. V roce 1799 zde zakládá Alexander Baranof obchodní

stanici a jednu z prvních osad, která se stává hlavním opěrným bodem Ruska a hlavním

městem Aljašky za jeho panování. Indiáni však toto místo vypálili a znovu bylo

objeveno až v roce 1804. Téhož roku proběhla poslední bitva mezi Rusy a Indiány

kmene Tlingit.

Hlavním ekonomickým zdrojem pro městečko je dřevařství a rybolov. Město je jedním

z nejvýznamnějších přístavů co do objemu výlovu lososů na světě. 12

Turisticky atraktivní je kostel St.Michael’s Church z roku 1844, zrekonstruovaný po

požáru v roce 1966, má nádherné ikony, Totem Square – Náměstí Totemů, Národní

historické muzeum, muzeum Sheldon Jackson s exponáty masek, oděvů a výrobků

Eskymáků.

Skagway

Je vystavěno v severní části Lynnského kanálu v blízkosti hranic s kanadskou provincií

Britská Kolumbie. Počet obyvatel je pouze 850. Jsou zde jen minimální srážky. Město

má bohatou historii. V době zlaté horečky se nechvalně proslavilo svou nezákonností.

Roku 1887 tu byli jen dva obyvatelé, ale do roku 1897 se město rozrostlo až na 20 000 a

stalo se největším městem Aljašky. Sloužilo jako první zastávka dychtivých zlatokopů,

kteří dále pokračovali přes Chilkootský průsmyk k slavné řece Yukon za zlatým snem.

Některým se tato cesta stala v krutých zimních měsících osudnou. Zlatá horečka také

podnítila výstavbu železnice White Pass& Yukon Railroad. Stavba úzkokolejky trvala

ve velmi tvrdých podmínkách necelé dva roky. K výstavbě byla použita pouze lidská

síla, lopaty, krumpáče a střelný prach. V dnešních dobách historická cesta nabízí asi 3

hodinový výlet v pohodlných vagónech, který vám poskytne úžasný pohled na ledovec

George Glacier, rokle Dead Horse Gulch a vodopády Bridal Veil Falls. Na konci cesty

uvidíte White Pass 2,885 stop (970 m) n .m., který je také státní hranice mezi

Spojenými Státy a Kanadou. Dodnes se zachovalo v centru města několik původních

staveb, které byly zrekonstruovány a budí dojem westernového města. Historická část

12 Zdroj: Lyon, J. USA. Praha, Svojtka & Co., 2003. ISBN 80-7237-450-8

26

města je součástí Národního historického parku Klondike Gold Rush (Zlatá horečka

Klondiku). Zrekonstruované budovy v uličkách městečka jsou také Arctic Brotherhood

Hall postavená v roce 1899 z 20 000 kusů naplaveného dřeva nebo Mascot Saloon

postaven v roce 1898 plný vzpomínek a památek na časy slavného salónu.

Homer

Malebné město, kterému dominuje návrší Baycrest Hill. Leží na jihozápadě

poloostrova Kenai v zálivu Kachemak Bay. Žije zde asi 4000 stálých obyvatel.

V letních měsících ale počet narůstá díky rybolovu, který s cestovním ruchem a těžbou

uhlí tvoří největší část příjmu místních obyvatel. Je zde významný nákladní i turistický

přístav využívaný též pobřežní stráží USA.

Bylo založeno kolem roku 1800 při uhelném dole. Je postavené z dostupných přírodních

materiálů, řada budov je stále ještě srubových a město vyzařuje jakousi mystickou a

magickou sílu. Homer je sídlem vysoké školy, můžeme zde navštívit národopisné

muzeum a zajímavé jsou lodní výlety po Kachemak Bay.

Nome

Nachází se na západním pobřeží Aljašky a je hlavním přístavem v Beringově moři a

významným obchodním centrem severozápadní části státu. Bylo založeno v roce 1898

třemi muži, kteří zde nalezli zlato a město lákalo další dychtivé zlatokopy. Od té doby

se toho moc nezměnilo. Dodnes tu žije početná populace Indiánů, kteří udržují své

tradice a rituály. Lidé se živí tím, co příroda nabízí, lovem zvěře či rybolovem. Město je

ze všech stran obklopeno tundrou.

Většina památek na zlatou horečku se nedochovala, neboť požáry v roce 1905 a 1934

zničily valnou část staveb. Nome je také známé díky každoročním závodům psích

spřežení, jehož start je v Anchorage.

27

2 Praktická část

2.1 Příprava průvodce na zájezd

Předmětem této bakalářské práce je vytvoření standardního zájezdu pro cestovní

kancelář na Aljašku. Délka tohoto poznávacího zájezdu je sedmnáct dní a zahrnuje

exkurze do nejvýznamnějších kulturně – historických a přírodních atraktivit oblasti.

Při tvorbě produktu je třeba dodržovat dané části, které při pečlivé přípravě zaručí

bezproblémový průběh akce. Jedná se o topografickou, psychologickou, zdravotní a

chronologickou přípravu.

2.1.1 Topografická příprava

Hlavním předmětem topografické přípravy je přesné určení trasy a její prostudování

na podrobných mapách. Jelikož jsem Aljašku navštívil osobně, mohu tedy čerpat

z vlastních zkušeností. Po celou dobu svého pobytu jsem shromažďoval materiály o

navštívených lokalitách, ze kterých jsem vytvořil podrobné informační minimum,

které je teoretickou částí této bakalářské práce a zabývá se například problematikou

historie, přírodních poměrů, klimatu a ekonomickou analýzou oblasti.

2.1.2 Psychologická příprava

Základem psychologické přípravy průvodce na zájezd je podrobné poznání

zúčastněných. Při tvorbě zájezdu, který bude nabídnut klientům cestovní kanceláře

musí průvodce přesně specifikovat požadavky na složení skupiny. Jelikož se jedná o

typ zájezdu, který je zaměřen především na aktivnější poznání Aljašky, je nutné

dopředu upozornit klienty na vyšší zdravotní riziko.

2.1.3 Zdravotní příprava

Aljaška je součástí Spojených států amerických a považuje se za bezpečnou zemi

s nízkou úrovní kriminality. Díky stabilní politické a ekonomické situaci zde nehrozí

ozbrojené konflikty nebo náhlé změny vládních poměrů (na rozdíl od afrických či

jihoamerických států, u kterých musíme s tímto rizikem při tvorbě zájezdu počítat).

28

Úroveň zdravotní péče na Aljašce patří k nejvyšším v celých Spojených státech. Před

cestou do oblasti není nutné žádné očkování. Rizika spojená s konzumací jídla či

vody jsou zde velmi nízká.

Zájezd je určen pro osoby s dobrou fyzickou kondicí, které netrpí například sníženou

mobilitou nebo u kterých je vyžadován lékařský dohled. Tento zájezd není

doporučován pro rodiny s dětmi či seniory. Před odjezdem se doporučuje lékařská

prohlídka či konzultace s průvodcem, případně s pracovníkem cestovní kanceláře.

2.1.4 Chronologická příprava

Podkladem pro tvorbu chronologické přípravy byl můj osobní deník, který jsem si

vedl během svého pobytu na Aljašce. V deníku bylo zaznamenáno například aktuální

počasí nebo právě probíhající kulturní události v navštívených lokalitách (Dny města

Anchorage, Trh inuitského umění, Závod Iditarod atd.). Jednotlivé dny zájezdu jsou

detailně rozepsány do itinerářů s popisem navštívených míst. Obsahují časové údaje

či údaje o stravovacích a ubytovacích zařízeních).

2.2 Ukázka propagačního materiálu na zájezd

(viz následující dvě strany)

29

Aljaška aktivně Poznávací zájezd 17 dní, letecky, pro skupinu 12 – 15 osob

Poznejte nespoutanou divočinu Aljašky a oblasti legendárního Yukonu. Uvidíte ledovcová údolí a hory sahající až do nebes. Užijte si let kolem nejvyšší severoamerické hory nebo pozorování velryb a kosatek v křišťálových vodách aljašských fjordů. Vrátíte se do doby zlaté horečky, do časů objevování této vzdálené krajiny a vyzkoušíte si rýžování zlata. Uvidíte na vlastní oči království zvířat v národním parku Denali. Vychutnejte si také aktivně strávenou dovolenou v jednom z nejkrásnějších koutů Země!

1. den Odlet z Prahy přes Düsseldorf a Atlantu do Anchorage 2. den Přesun na poloostrov Kenai do Sewardu (přes Girdwood , zlatokopecký

důl Crow Creek Mine, ledovec Portage) 3. den Seward - plavba výletní lodí mezi fjordy a pobřežní ledovce národního

parku Kenai Fjords – fascinující mořský život (kosatky, velryby) 4. den Přejezd údolím řeky Matanuska k pohoří Wrangell, ledovec Exit, Glenn

Highway, důl Independence Mine 5. den Přejezd přes Glennalen do pohoří Wrangell, prohlídka bývalého dolu

Kennicott a přilehlého městěčka McCarthy 6. den Wrangell – denní trek Bonanza Mine Trail 7. den Z Wrangellu přejezd do Valdezu, panoramatická silnice plná vodopádů a

ledovců, zastávka u ledovce Wortington 8. den Valdez – denní výlet v kajacích do NP Prince William Sound 9. den Z Valdezu přesun k městu Tok s výhledem na NP Wrangell St Ellias,

kratší trek Eagle trail, přejezd do Dawson City, divadlo 10. den Dawson City – prohlídka legendárního zlatokopeckého města 11. den Příjezd do Fairbanks, dálnice Top of the World , Alaska Highway 12. den Fairbanks – prohlídka druhého největšího aljašského města 13. den Národní park Denali, seznámení s parkem, trek Horseshoe Lake, 14. den Národní park Denali – celodenní výlet autobusem do národního parku 15. den Národní park Denali – rafting, vyhlídkový let kolem Mt McKinley, trek 16. den Anchorage, večer odlet do Prahy 17. den Přílet do Prahy

30

Trasa zájezdu

Cena: 65 500 ,- Cena zahrnuje: Letenka + letištní a bezpečnostní taxy Dopravu minibusem 13x kemp, 1 x hostel Služby českého průvodce Fakultativní výlety (plavba lodí, kajak, rafting) Vstup do národního parku Denali Pojištění léčebných výloh

Cena nezahrnuje: Stravování Vstupy do muzeí a na další atraktivity Vízum do Kanady (75 CAD) Kontakt : ktomas@seznam.cz

Anchorag e

Fairbanks

Dawson City (Kanada)

Seward

NP Denali

Wrengell/St. Ellias Valdez

31

2.3 Podrobný popis zájezdu

2.3.1 První den

Tabulka č.1: Itinerář prvního dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

07:00 08:15 Praha

Ruzyně Odlet z letiště Praha

Ruzyně do Düsseldorfu -

09:45

19:45 (CET) 13:45 (EST)

Flughafen Int.

Düsseldorf (SRN)

Odlet z Düsseldorfu do Atlanty

-

Nutnost podstoupení bezpečnostní

prohlídky (cca 45 min)

15:45

23:15 (EST) 19:15 (AST)

Hartsfield Jackson

Int. Airport Atlanta (USA)

Odlet z Atlanty do Anchorage

-

19:15

Ted Stevens

Int. Airport

Anchorage (USA, AK)

Přílet do Anchorage -

Odjezd pronajatými

vozy do hostelu

22:00 Anchorage Ubytování v hostelu -

Popis trasy

Po příletu na letiště Ted Stevens International Airport v Anchorage se ubytujeme

v hotelu Backpacker‘s. Hotel využijeme k odpočinku po dlouhém letu, pro zájemce

je na večer plánovaná prohlídka města. Kdo nevyužije možnost prohlídky, bude mít

šanci ještě poslední den před odletem seznámit se s naším výchozím bodem.

Zajištěné ubytovací služby

Hostel Backpacker´s Inn

327 Eagle Street Anchorage, AK 99501, United States kontakt: (907) 277-2770, www.alaskabackpackers.com

32

2.3.2 Druhý den

Tabulka č.2: Itinerář druhého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 Anchorage Odjezd z hotelu

08:30 09:00 Beluga Point

Po cestě mineme Indian

Point 27 Vyhlídka

09:30 10:30 Girdwood 60 Prohlídka

dolu

11:00 13:00 Ledovec Portage

Přejezd na poloostrov

Kenai Peninsula

76

Návštěva visitor centra,

procházka po naučné

stezce vedoucí v okolí

jezera, oběd

15:30 Seward 204

Prohlídka města,

ubytování v kempu

Popis trasy

Druhý den se po nutné aklimatizaci vydáme směrem na jih k poloostrovu Kenai.

Cestou se zastavíme na několika zajímavých místech než den ukončíme v cílovém

místě Seward.

Beluga Point

Na této vyhlídce uděláme krátkou přestávku. Pokud nám bude přát štěstí, naskytne se

nám možnost pozorovat bílé velryby – běluhy, plující kolem silnice lemující záliv

Turnagain Arm.

Indian Point

Cestou mineme tento starý zlatý důl, v roce 1890 zde nález zlata způsobil zlatou

horečku. Tábor zlatokopů byl při ústí potoka a postupně se rozrůstal v malé městečko

nazvané Hope City, jedno z největších na Aljašce, které mělo v letech 1895-1898 asi

33

700 obyvatel. Dodnes je místo obydlené a ještě se zde rýžuje zlato. Je zde

zpřístupněn Peter Strong’s Log Cabin Home, dílna a část dolu.

Girdwood

Malá vesnička Girdwood leží v údolí asi 35 km jižně od Anchorage obklopena

Národním lesem Chugach. Turisty je navštěvována zejména jako lyžařské středisko

Alyeska Resort. V zimních měsících jsou zde nádherně upravené sjezdovky s různou

obtížností. Girdwood je také označován jako centrum urbanistů, malířů a hippies.

Nás hlavně bude zajímat přilehlá bývalá zlatokopecká vesnička Crow Creek Mine,

kde se dodnes nacházejí dobové chatrče ze dřeva bývalých zlatokopů i ostatních

obyvatel této malebné vesničky. Zlato zde bylo objeveno v roce 1898 osmi muži,

kterým se říkalo Crow Creek Boys. Bylo zde jedno z největších nalezišť zlata ve

střední Aljašce. Vesnička dnes slouží turistům jako skanzen.

Ledovec Portage

Nachází se nedaleko od Girdwoodu již na poloostrově Kenai směrem k městu

Seward. Pod ledovcem je stejnojmenné jezero, po kterém plují kry odlamující se

z velké masy ledu. Samotný ledovec si razí cestu údolím mezi rozeklanými štíty hor

směrem k jezeru, kde vznikají tyto krásné scenérie plujících ledových ker, které

budeme mít možnost pozorovat.

Seward

Je považován za vstupní bránu do národního parku Kenai Fjords, ale i samotné město

má co nabídnout. Bylo založeno v roce 1792 Rusy se záměrem vybudovat zde

loděnici, protože v okolí Sewardu bylo dost stavebního materiálu na stavbu lodí.

Později se zde rozvinul hlavně rybolov, který je i dnes společně s cestovním ruchem

hlavním zdrojem příjmů zdejších obyvatel.

My absolvujeme prohlídku malebných ulic města s dřevěnými obchody a

hospůdkami. Pro zájemce o mořský a podmořský život bude příležitost k návštěvě

místního Sea World Center sloužícího k představení místní fauny a flóry a její

ochrany. Velice zajímavé pro nás bude prohlídka přístavu, kde každý den rybáři

vracející se z lovu ukazují a prodávají své úlovky. Všímavým pozorovatelům se

možná naskytne možnost zahlédnout mořské vydry krmící se v přístavu.

34

Zajištěné ubytovací služby (dvě noci)

Miller's Landing Campgrounds Capt. Mike Miller P.O. Box 81, Seward, Alaska 99664 kontakt : 907 224-5739 Fax: 907-224-9197, e-mail: millerslanding@alaska.com

Obrázek č. 1: Skupinka lachtanů ušatých, Ressurrection Bay, Kenai Fjords

Obrázek č. 2: Ledovec Bartlett, Kenai Fjords Obrázek č. 3: Bulldog Cove, Kenai Fjords

35

2.3.3 Třetí den

Tabulka č.3: Itinerář třetího dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 08.15 Seward 3 Odjezd do přístavu

08:30 14:30 Seward Okružní

plavba lodí -

Po návratu možnost oběda

16:00 19:00 Seward Sea World

Centre -

Volný program

Popis trasy

Ráno přesun z kempu do přístavu kde se nalodíme na výletní loď k prohlídce

národního parku Kenai Fjords. Plavba trvá 6 hodin.

Národní park Kenai Fjords

Jedná se o nejmenší národní park na Aljašce a zároveň jeden z nejlépe dostupných.

Rozkládá se na rozloze 2 456 hektarů. Byl založen v roce 1980 v jihovýchodní části

poloostrova Kenai. Návštěvníky láká především nádherná místní příroda bohatá na

ledovce, fjordy, vodopády a velké množství ostrovů. V parku se nachází velký ledovec

Harding jehož celková plocha je 1500 km čtverečních. Tento ledovec napájí dalších 30

ledovcových splazů, z nichž 8 stéká až do oceánu. Nejvyššími kopci jsou 1760 a 1560

m vysoké vrcholy Palisade a Phoenix.

Můžeme se těšit na dlouhé fjordy, rozeklané vrcholky hor, ledovcové splavy a

neuvěřitelné množství fauny obývající tuto oblast. Jsou zde hnízdiště tisíců mořských

ptáků jako jsou například pestrobarevní papuchalkové. Žijí zde lvouni, tuleni, mořské

vydry, kosatky a různé druhy velryb.

K prohlídce parku využijeme výletní loď, se kterou se podíváme do této krásné

divočiny. S lodí se také dostaneme do blízkosti ledovce Ailiak, ze kterého se pravidelně

odlamují velké kusy ledu padajícího do moře. Z šestihodinové plavby si odnesete

krásné vzpomínky na tento kus neporušené přírody.

Po návratu bude volný program. Možnost navštívení Sea World Center nebo kratší

výlet s průvodcem k vodopádu severně od města.

36

2.3.4 Čtvrtý den

Tabulka č.4: Itinerář čtvrtého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka 08:00 Seward 0 Odjezd

14:00 15:00 Independence Mine

Po cestě Palmer,

Hatcher Pass 338

Prohlídka města,

možnost oběda

17:00 17:30 Ledovec

Matanuska

Po cestě zastávky na

vyhlídkových bodech

451

Procházka kolem

ledovce (vstupné 6,5

USD)

19:30 Glennalen 536

Prohlídka města,

ubytování v kempu

Popis trasy

Tento den využijeme k přesunu na východ Aljašky. Samozřejmě na nás čeká několik

zajímavých zastávek po cestě.

Palmer

Leží asi 50 kilometrů severovýchodně od Anchorage. Toto město je známé jako

farmářské a zemědělské centrum Aljašky. Vyprodukuje se zde nejvíce zeleniny a dalších

plodin. Městu nebude věnovat pozornost, pouze projedeme.

Hatcher Pass

Projedeme malebnou krajinou průsmyku s jezírkem Summit Lake, naskytnou se nám

opravdu nádherné scenérie. V této oblasti se též našlo zlato, které se dodnes rýžuje.

Independence Mine

Čeká nás prohlídka opuštěného zlatého dolu, kde se zlato dobývalo od 30.let až do roku

1955. Největšího rozmachu dosáhlo toto místo v roce 1941, kdy zde bylo zaměstnáno

204 dělníků, kteří zde vyrazili přes 19 kilometrů tunelů a vytěžili zlato v hodnotě 18

milionů dolarů. Dodnes se zachovalo na 30 budov, částečně kolejová dráha a

odvodňovací kanály. Důl je zasazen do krásné alpské přírody Hatcher Pass.

37

Ledovec Matanuska

Cestou k městu Glennalen si prohlédneme největší aljašský ledovec, který je dostupný

autem - Matanuska Glacier. Jeho rozměry jsou úctyhodné, na délku měří 39 km a šířka

ledovce dosahuje 6,4 km. Je neustále v pohybu a denně se posune o 30 cm.

Přenocování v kempu v Glennalenu. Za dobrého počasí se nám naskytnou krásné

výhledy na vrcholy hor národního parku Wrangell – St.Ellias.

Zajištěné ubytovací služby

Tolsona Wilderness Campground

Mile 173 On Glenn Hwy

Glennallen AK, 99588

Kontakt: (907) 822-3865, Email: camp@tolsona.com, www.tolsona.com

Obrázek č. 4: Ledovec Matanuska, Glenn Highway

38

2.3.5 Pátý den

Tabulka č.5: Itinerář pátého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 Glennalen 0 Odjezd z kempu

11:30 13:00 Gracious House

Vyhlídkové místo

140 Přestávka na

oběd

16:00 19:00 Kennicott Mine

210 Prohlídka

dolu

19:15 McCarthy 212

Prohlídka města, volný

program, ubytování v

kempu

Popis trasy

Pokračování po silnici Glennalen Highway do národního parku Wrangell – St. Ellias

s několika zastávkami. Po cestě se nám naskytne mnoho krásných výhledů do krajiny.

Eureka Summit

Je to nejvýše položené místo na Glenn Highway (113 m. n m.). Silnice je pojmenovaná

po kapitánu Edwinu F. Glennovi, který vedl jednu ze tří expedic hledajících nejlepší

spojení k řece Tanana River. Je odtud krásný pohled na ledovec Nelchina Glacier.

Silnice McCarthy

Nepříliš kvalitní silnice, dlouhá 147 kilometrů, vedoucí do srdce národního parku

Wrangell. Končí až pěším mostem přes řeku Kennicot u městečka McCarthy. Díky

štěrkové cestě budeme muset postupovat pomalejším tempem k našemu cíli, ale o to

zajímavější bude pozorovat okolní nádhernou krajinu pohoří Wrangell.

Národní park Wrangell – St.Ellias

Další dobrodružství na nás čeká v tomto hůře dostupném parku. Díky své těžší

přístupnosti zde nejsou davy turistů, ale jen nedotčená aljašská divočina. Je zařazen na

prestižním seznamu UNESCO společně s kanadským NP Kluane pro svou jedinečnou a

neporušenou přírodou. První zprávy o těchto horách pocházejí již z roku 1741, kdy

39

Vitus Bering objevil a pojmenoval horu Mt. St. Elias jménem patrona dne objevu, ale

dodnes je toto pohoří navštěvováno jen sporadicky.

Wrangel St Elias je největším národním parkem na území Spojených států, rozlohou

předčí známý Yellowstone šestkrát, což odpovídá dvěma třetinám České Republiky.

Celková rozloha činní 53 418 km2. Na jeho území se protínají čtyři horská pohoří

s nespočetnými nezdolanými štíty. Ze 16 nejvyšších vrcholů Spojených států je jich zde

devět. Hlavní horstva jsou čtyři: pohoří Wrangell leží uprostřed a pohoří Saint Elias,

které stoupá prudce od Aljašského zálivu, tvoří jakousi páteř parku, hory Chugach se

zvedají od jižního pobřeží a severní hranici tvoří pohoří Nutzotin. Samotné pohoří

Wrangell je vulkanického původu, avšak pouze hora Mount Wrangell (4 249 m. n m.)

je dosud činnou sopkou. Poslední erupce byla v roce 1900 a nyní se hora předvádí jen

občasnými výrony páry.

Z vlhkého mořského vzduchu, narážejícího na pobřežní hory, tu každoročně spadne až

patnáct metrů sněhových srážek. Díky tomu se zde nachází nespočet ledovců. Největší

z nich je ledovec Malaspina u jižního pobřeží. V pobřežní části na jihu už za hranicí

Spojených států leží největší ledovcové pole v Severní Americe Bagley Icefield

a nejvyšší kanadská hora Mt Logan (5 955 metrů). Celá řada zdejších štítů dosahuje

výšky přes 5 000 metrů. Nejvyšší z nich - Mt. St. Elias - je se svou nadmořskou výškou

5 582 metrů druhou nejvyšší horou Spojených států.

Vegetace je zvláště v centrálních zaledněných oblastech řídká, přesto v parku žije

překvapivě mnoho živočichů. Na rozeklaných skalách je možné spatřit ovce a horské

kozy, křovinami porostlé louky a nížiny vyhledávají losi, ale také medvědi. V oblasti se

pohybují velká stáda jelenů karibu. Běžně se tu vyskytují kojoti a lišky. V údolích řek

Copper River a Chitina River byli v letech 1950 a 1962 vysazeni bizoni. Mnoho řek a

jezer je každé léto cílem putování lososů, kteří se v nich třou.

Kennicott a McCarthy

Vesnička Kennicott byla založena kvůli objevu velkého množství měděné rudy. Zdejší

naleziště mědi bylo největším ve Spojených Státech. Od roku 1911 do roku 1938 se

zde tato ruda těžila nepřetržitě. Byly tady vystavěny obrovské komplexy nabarvené na

červeno, které sloužily jako kanceláře, banky, měděné drtičky a těžební zařízení. Dnes

již slouží jen jako historická památka připomínající těžbu mědi. Zánik dolu způsobil

prudký pokles ceny na trhu a vedení bylo nuceno důl zavřít ze dne na den. Jednoho

listopadového rána oznámila společnost svým zaměstnancům skutečnost, že důl se

40

zavírá a poslední vlak odjíždí za dvě hodiny. Díky tak náhlému odchodu dělníku a

ostatních zaměstnanců zůstalo dodnes téměř veškeré vybavení domů a těžební stroje na

svém místě. Při prohlídce Kennicottu navštívíme i malé muzeum zřízené ve staré hale

vlakového nádraží, prohlédneme si zde mnoho dobových fotografií, těžebního nářadí a

různé předměty zde nalezené.

Prohlídka tohoto místa by byla neúplná bez návštěvy sousední vesničky McCarthy.

Byla vystavěna zaměstnanci dolů, protože se jim nelíbila pravidla a zákony, které

stanovila těžební společnost. V McCarthy byla spousta barů a výčepů, barové tanečnice

a vykřičený dům.

Zajištěné ubytovací služby (dvě noci)

Glacier View Camp McCarthy

Mile 57.8 Mccarthy Rd, Glennallen, AK

Kontakt : 907 554 4490, glacierviewcampground@ak.net,

www.glacierviewcampground.com

Obrázek č. 5: Bývalý důl na měď Kennicott Mine, Wrangell/St. Elias

41

2.3.6 Šestý den

Tabulka č.6: Itinerář šestého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 McCarthy 0 Odchod z

kempu

08:30 09:30 Root

Glacier

Vyhlídka u Stairway Icefall

1,5 Pauza u ledovce

12:30 13:00 Bonanza Výstup na

vrchol hory 6 Pauza

15:00 McCarthy Návrat do

města 5

Odpočinek, volný

program, ubytování v

kempu

Popis trasy

Bonanza Mine Trail

Celodenní nádherný jednodenní výlet Bonanza Mine Trail. Vyrazíme z městečka

Kennicott po staré těžařské cestě, po cestě si prohlédneme pozůstatky techniky, která

byla používána v dolech, opuštěné domky horníků a zaměstnanců dolů, ve kterých

dodnes nalezneme většinu vybavení domu. Také mineme koleje po kterých se na

vozících vyvážela ruda z dolu a dále zpracovávala. Postupně budeme stoupat směrem

k hřebenu, naskytnou se nám krásné výhledy do údolí a na okolní hory národního parku

Wrangel St Elias. Po strmějším výstupu se dostaneme na vrchol hřebenu Bonanza (1

713 m), kde budeme mít důl Kennicott a okolní krajinu jako na dlani. Následovně nás

čeká sestup zpět do výchozího bodu. Celková délka treku je zhruba 13 km se středně

těžkou obtížností.

42

2.3.7 Sedmý den

Tabulka č.7: Itinerář sedmého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 McCarthy

Nutná nižší rychlost kvůli

špatnému stavu silnice

0 Odjezd z kempu

12:30 14:00 Horsetail a Bridal Veil

Falls

Po cestě množství původních dřevěných

mostů

201

Pauza, naučná

stezka kolem vodopádů,

oběd

15:00 15:45 Ledovec

Wortington

Průjezd Průsmykem Thombson

253 Procházka

kolem ledovce

16:30 Valdez 283

Prohlídka města,

ubytování v kempu

Popis trasy

Silnice Richardson Highway směrem k Valdezu nás povede širokými údolími s výhledy

na okolní ledovcové splazy, ale i kaňonem Keystone s mnoha vodopády. U dvou

nejznámějších vodopádů Horsetail a Bridal Veil Falls zastavíme. Na této trase nás ještě

čeká procházka k ledovci Wortinghton.

Valdez

Valdez se nachází v zálivu Prince William Sound vzdálené pouze 25 mil na východ od

ledovce Columbia Glacier. Nikdy nezamrzající přístav leží za jižními hranicemi

národního parku Chugach Mountains a na březích Aljašského zálivu (Gulf of Alaska).

Díky okolní krajině pokryté nesčetnými ledovci, je považováno za jedno

z nejkrásnějších aljašských měst.

Kapitán a mořeplavec James Cook místo objevil 12. května 1778, když hledal cestu na

severozápad. Je pojmenován na počest prince Williama (Prince William Sound). V době

zlaté horečky se stal výchozím bodem jedné ze zlatokopeckých tras ke zlatonosným

řekám Klondiku.

43

Město Valdez je také známé ropovodem. Ropa, která sem směřuje ze severu státu do

rafinérií se přečerpává do tankerů a rozváží se do celého světa. Toto město se neblaze

proslavilo díky havárii tankeru Exxon Valdez v roce 1989, kdy vyteklo do moře 40 tisíc

tun ropy a způsobilo největší ekologickou katastrofu na světě zaviněnou člověkem. I

přes velké snahy místních obyvatel trvalo dlouhé roky než se příroda s touto pohromou

vypořádala. Ale dnes už se nemusíme obávat, že uvidíme následky havárie a

vychutnáme si jedinečnost tohoto místa.

My si město Valdez v klidu prohlédneme, projdeme se širokými ulicemi města,

spravenými po velkém zemětřesení a následném tsunami v roce 1964. Podíváme se do

přístavu, kde spatříme rybáře vracející se z moře s velkými úlovky platýzů a lososů.

Dále navštívíme park Our Point of View s úžasným výhledem na okolní výběžky hor a

ledovce. V místním muzeu se dozvíme barvitou historii města od dob kapitána Cooka,

přes zlatou horečku, zemětřesení a další události, které jsou pevně spjaty s tímto

malebným městem.

Zajištěné ubytovací služby

Allison Point Camp Ground Airport Rd Valdez, 99686 Kontakt: (907) 835-2282

Obrázek č. 6: Okolí řeky Lowe, Valdez, Chugach Mountains

44

2.3.8 Osmý den

Tabulka č.8: Itinerář osmého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 8:15 Valdez 2 Odjezd do přístavu

8:30 18:30 Výlet na kajacích

Procházky po ledovci,

fauna, piknik na ledovci, odborný výklad

- Po skončení

možnost večeře

19:30 Tok 362

Noční přejezd, ráno

příjezd do města

Popis trasy Ledovec Columbia

Další důvod proč navštívit Valdez je ledovec Columbia Glacier. Je druhým největším

přímořským ledovcem v Severní Americe. Dosahuje délky 55 km a v ústí do moře má

šířku 5 km. Celodenní výlet na kajacích nás zavede přímo k tomuto ledovci. Největším

zážitkem bude pozorovat úžasnou scenérii zálivu Prince William Sound, proplouvat

mezi ledovými krami nebo seznámit se s mořskou faunou (velryby, tuleni). Pro zájemce

možnost procházky po ledovci. Vše samozřejmě v doprovodu zkušeného místního

průvodce.

Noční přejezd do města Tok po silnici Cutoff Highway. Budeme projíždět kolem

severní strany národního parku Wrangell – St. Elias s výhledy na stejnojmenné pohoří.

Zajištěné ubytovací služby

Den bez ubytování.

45

2.3.9 Devátý den

Tabulka č.9: Itinerář devátého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 10:00 Tok 0 Prohlídka

města 10:30 13:00 Eagle Trail Pěší túra 25 Krátký výlet

13:30 15:30 Chicken 107

Prohlídka města,

možnost oběda

15:30 21:00 Dawson

City (Kanada)

Hraniční přechod, vízová

kontrola

410 Ubytování v

kempu

Popis trasy

Pokračování po silnici Cutoff Highway, přes města Tok, Chicken a Eagle, a naším

cílem bude legendární město zlaté horečky Dawson City.

Tok

Při naší cestě na severovýchod do Dawson City nemůžeme minout město Tok. Leží na

soutoku řeky Yukon a Beaver Creek. Je také označováno jako „Brána 49. státu“. Tvoří

křižovatku Glenn Highway a Alaska Highway. Nás čeká krátká prohlídka města, je zde

13 kostelů, velká knihovna, sídlo jedné z fakult University of Alaska a řada obchůdků

nabízející především rukodělné výrobky původních obyvatel této oblasti - Athabasců.

Místo je též známé jako hlavní město tzv. musherů.

Eagle Trail

Po příjezdu kratší a nenáročný trek Eagle Trail. Zhruba devítikilometrový pochod

údolím Pacific Valley. Množství vodopádů a ledovcových jezírek. Výstup na vrchol

Eagle Peak (1 133 m) nabízející krásný výhled do okolí.

Osada Chicken

Bývalé zlatokopecké městečko. Mimo sezónu zde bydlí pouhých 37 obyvatel, počet se

zvedá s příchodem léta. Projdeme si centrum města s několika dochovanými domy

46

z počátku 20. století. V okolí osady je dodnes několik funkčních dolů, ale množství

těženého zlata je oproti minulosti už zanedbatelné.

Večer příjezd do Dawson City (hraniční kontrola) a přenocování v kempu.

Zajištěné ubytovací služby (dvě noci)

Gold Rush Campground Box 198 Dawson City, YT (Canada) Kontakt: (867) 993-5247, e-mail: goldrushcampground@shaw.ca

Obrázek č. 7: Okolí města Tok, Cutoff Highway

Obrázek č. 8: Výhled z dálnice Cutoff Highway na pohoří Wrangell St. Elias

47

2.3.10 Desátý den

Itinerá ř č.10: Itinerář desátého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 11:30 Dawson

City (CAN) -

Prohlídka města,

procházka kolem řeky

Yukon

11:30 13:30 Dawson City

-

Osobní volno,

možnost oběda

13:30 14:30 Dawson

City Museum

- Expozice o době zlaté horečky

14:30 17:00

Dredge No. 4

(Bonanza Creek)

Krátká vycházka za

město -

Možnost vyzkoušet si

rýžování zlata

17:00 19:00 Palace Grand Theatre

Varietní show z doby zlaté horečky

Po skončení programu

osobní volno

Popis trasy

Celý den bude věnován prohlídce Dawson City a jeho okolí.

Dawson City

Tohle město je synonymem pro zlatou horečku. I my budeme mít tu možnost se

podívat, jak to zde asi vypadalo za dob největší slávy města, kdy se sem hrnuly davy

dychtivých zlatokopů s vidinou velkého bohatství. Vzhledem k celosvětovému zájmu o

své dějiny se Dawson City neproměnilo v mrtvé město, dodnes tu žije necelých 2 000

obyvatel. Do současnosti bylo uchováno 30 historických domů jak skanzen doby.

Město leží na soutoku dvou slavných řek: Klondike a Yukon. Původně zde bylo sídlo

kmene Han, ale novodobá historie se začala psát v roce 1896 kdy George Washington

Carmack našel v potoce Bonanza velké nugety zlata. Tato zpráva se nezadržitelně

rozšířila nejen po celých Státech, ale i po celém světě. Dawson také proslavil známý

americký spisovatel a dobrodruh Jack London. Dodnes má ve městě repliku svého

domu.

48

Naši prohlídku města začneme u návštěvnického centra, věrné repliky Alaska

Commercial Store z roku 1897. Potom zamíříme k řece Yukon kde dodnes kotví v doku

kolesový parník Keno z roku 1922, který převážel pasažéry dále po řece. Určitě

nevynecháme Dawson City Museum kde je vystavena sbírka z historie zlaté horečky.

V Palace Grand Theatre se podíváme na promítání dobových záběrů zachycující

atmosféru slavné doby. Za časů zlaté horečky byl tento podnik velmi oblíben kvůli

varietní show, která je dodnes po večerech předváděna. Kdo bude chtít zkusit štěstí a

zažít vzrušení, tak může navštívit Diamond Tooth Gerties Gambling Hall a zahrát si

poker, blackjack nebo ruletu. Pokud nebudete chtít podlehnout hazardu, zkuste jen

nahlédnout a podívat se na kankán a různá přestavení. Další atrakcí města je replika

srubu Jacka Londona.

Poněkud stranou Dawson City si prohlédneme Dredge No.4, restaurované plovoucí

rypadlo, ohromný stroj, který svého času nabíral na dně zlatonosný písek. Samozřejmě i

nás čeká rýžování zlata a ne jinde než u potoka Bonanza, kde to všechno začalo.

Přenocování ještě jednu noc v kempu u Dawson City.

Obrázek č. 9: Budova Palace Grand Theatre v historickém centru Dawson City, Yukon, Kanada

49

2.3.11 Jedenáctý den

Tabulka č.11: Itinerář jedenáctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 Dawson City

0 Odjezd z kempu

11:00 11:30 Top of the

World

Dálnice Taylor

Highway 231

Přestávka, vyhlídkový

bod u dálnice

13:00 13:30 Alaska Range

Dálnice Alaska

Highway 348

Přestávka, vyhlídkový

bod u dálnice

15:00 18:00 Delta Junction

472

Prohlídka města,

možnost oběda

21:00 Směr Fairbanks

647 Nocleh

v kempu před městem

Popis trasy Zájezd bude pokračovat zpět po silnici Taylor Highway směrem k Fairbanks, zastávka

ve městečku Delta Junction. Tento den využijeme k přesunu z Dawson City do druhého

největšího aljašského města Fairbanks. Trasa bude vzhledem k vzdálenosti náročná, ale

rozhodně zajímavá. Cestou bude několik zastávek na vyhlídkových bodech, kde je

možné pozorovat divoká zvířata a okolní nádhernou přírodu.

Alaska Highway

V již zmiňovaném městu Tok se vydáme směrem na severozápad po nejznámější silnici

na Aljašce Alaska Highway. Začíná v Dawson Creek v Britské Kolumbii v Kanadě a

končí ve městě Delta Junction na Aljašce, kde bude naše další zastávka. Délka silnice

má uctihodných 2 275 kilometrů. Stavbu této silnice si vynutilo přepadení Pearl Harbor

za 2. světové války Japonci, kteří poté obsadili dva ostrovy na Aleutském souostroví a

ohrožovali pobřeží Aljašky. Díky nerozvinuté letecké dopravě a nebezpečné námořní

dopravě v Pacifiku bylo nezbytné zajistit lepší zásobování a přesun vojsk.

Kvůli této historické události na nás čeká úchvatný kus cesty liduprázdnou a jedinečnou

krajinou po této silnici. Cesta lemuje krásné pohoří Alaska Range, překonává mnoho

řek a neporušených lesů plné zvěře.

50

Delta Junction

Jak již napovídá název města, „junction“ znamená křižovatka, silniční uzel, je Delta

Junction důležitá spojnice mezi hlavními silničními tahy Alaska Highway a Richardson

Highway. Původně farmářská osada založená v roce 1927, dříve se jmenovala Buffalo

Center, protože v okolí bylo zřízeno zimoviště pro stáda bizonů. Město leží na soutoku

řek Tanana a Delta.

My zde uděláme krátkou prohlídku města. Hlavní historickou památkou je zájezdní

hostinec a přístaviště Rika’s Roadhouse and Landing na řece Tanana. Dnes slouží jako

muzeum, které navštívíme. Procházka městem je velice příjemným zpestřením dlouhé

cesty do Fairbanks. Ve městě je množství restaurací a obchodů.

K večeru příjezd k Fairbanks, kde přenocujeme v kempu.

Zajištěné ubytovací služby

Chena River State Recreation Site

University Avenue, Fairbanks AK 99709

Kontakt : (907) 451-2695, www.chenawayside.com

Obrázek č. 10: Okolí Tylor Highway, Alaska Range

51

2.3.12 Dvanáctý den

Tabulka č. 12: Itinerář dvanáctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 08:30 Fairbanks 16 Odjezd

z kempu do města

08:30 09:15 Visitor Centre

-

V návštěvnickém

centru shlédnutí filmu o

osídlování této oblasti

09:30 13:30 Historické centrum

města

Saloony, Pomník

První rodiny, dřevěné kostely,

Yukon Quest Centre

-

Prohlídka města,

možnost oběda

14:00 16:00 Alaskaland

Množství tématických

atrakcí zaměřených na historii Aljašky

19

Zábavní park a skanzen,

Parník S. S. Nenana

16:30 19:30 Riverboat Discovery

24

Osobní volno s možností

plavby parníkem na

přehlídku inuitských

tradic

19:30 Nenana 111

Odjezd z Fairbanks, ubytování v kempu u

města Nenana

Popis trasy

Fairbanks

Nejseverněji položené město, které navštívíme je Fairbanks. Co do rozlohy a počtu

obyvatel je druhým největším městem na Aljašce. Je ekonomickým a správním centrem

52

vnitrozemí. Leží na soutoku řek Chena a Tanana. Ve městě žije 35 000 obyvatel,

převážně bělochů. Město bylo založeno jako tábor zlatokopů v roce 1900 na místě, kam

připlul E.T. Barnette se svou lodí Lavelle Young. Později americká vláda využila

strategického postavení města a vybudovala zde velkou vojenskou základnu. V dnešní

době se zde nachází jedna z největších základen ve Spojených Státech.

My prohlídku města začneme u informačního centra u řeky Chena právě poblíž místa,

kde zakotvil svoji loď již jmenovaný Teddy Barnette. V malém sousedním parku

narazíme na milník s údaji o vzdálenostech do více než sedmdesáti měst na světě. Zde

je také umístěna bronzová plastika „Neznámé rodiny“ připomínající dobu osidlování

oblasti. Prohlédneme si bělostně zářící kostel Neposkvrněného početí z roku 1904.

K historické části města patří i čtvrť červených luceren z let 1920 – 1930, kde v malých

srubech provozovaly královny noci svou živnost. Ulice byla zachována, ale obchodní

činnost se změnila na restaurace, obchody se suvenýry a jiné. Největší turistickou

atrakcí, kterou ve Fairbanks navštívíme, je skanzen aljašských průkopníků Alaskaland

otevřený v roce 1967 při stém výročí koupě Aljašky. Výstavě dominuje kolesový parník

S.S. Nenana, který byl na objednávku železniční společnosti Alaska Railroad postaven

v roce 1933 a do roku 1957 brázdil řeky Tanana a Yukon jako dopravní a zásobovací

prostředek a spojovací článek mezi kulturou bílého muže a kulturou domorodců. Dále

jsou zde k vidění zachované památky národní historie ze všech koutů země. Malebnou

část skanzenu Alaskaland tvoří vesnička starých srubů zlatokopů a lovců kožešin.

Zajímavá bude také návštěva místní univerzity, která je nejsevernější univerzitou na

světě. Byla založena již v roce 1917. Univerzitě dominuje geofyzikální institut, který

zaznamenává záchvěvy Země, které jsou zde velice časté a deset metrů vysoký

indiánský totem kmene Dene. Pro zájemce bude možnost plavby na parníku Riverboat

Discovery, který zastavuje na místě, kde se předvádějí inuitští psi a tradiční tance.

Večer odjezd z Fairbanks, přenocování u města Nenana.

Zajištěné ubytovací služby

Nenana RV Park & Campground

E. 4th Street between B & C Streets

Nenana, Alaska

Kontakt: 1-907-832-5230 e-mail: nenanarv@gmail.com,

53

2.3.13 Třináctý den

Tabulka č. 13: Itinerář třináctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 11:30 Nenana Silnice

George Parks Highway

0

Prohlídka města a

železničního muzea,

kostel St. Mark’s

Episcopal, možnost oběda

14:00 15:00 Denali Park 195

Příjezd do města,

obchody se suvenýry

15:00 16:00 Visitor Centre

Pěší procházka

197

Expozice o národním parku a

promítání filmu

17:00 19:30 Horseshoe Lake

Středně náročný

turistický výstup na horu nad jezerem

207

Trek kolem jezera (10

km), přestávka, vyhlídkový

bod

20:00 Kemp 210

Volný program, nocleh v kempu

Popis trasy

Po silnici George Parks Highway se přesuneme během dne do národního parku Denali.

Po cestě uděláme zastávky ve městě Nenana. Po příjezdu do Denali proběhne

seznámení s národním parkem v informačním centru, kde je výstava věnovaná parku a

místním živočichům a rostlinstvu. Večer ubytování v kempu.

54

Nenana

Je to jediné větší sídlo mezi Denali a Fairbanks. Kdysi bývalá nevýznamná osada,

původně známa pod názvem Tortella, což byla zkomolenina athabaského jména

Toghotelle. Mohutný rozvoj nastal po roce 1916, kdy sem bylo umístněno vedení

stavby severní části železnice vedoucí do Fairbanks. Tábor dělníků se rychle rozrůstal,

stavba úspěšně pokračovala a dne 15.7.1923 zatloukl poslední zlatý hřebík stavby

osobně prezident Warren G. Harding.

Při naší prohlídce města si zajisté všimneme, že většina zdejších obyvatel jsou Indiáni

nebo míšenci. Největší zdejší atrakcí je nesporně Železniční muzeum Aljašky, založené

roku 1923. Ve městě si prohlédneme kostel St. Mark’s Episcopal z roku 1905.

Národní park Denali

Tento skvost Aljašky bude jedním z posledních cílů našeho zájezdu. Tento národní park

byl založen v roce 1917 a rozprostírá se na ploše téměř 25 000 km čtverečních. Denali

je původní athabaský název pro nejvyšší vrchol Severní Ameriky a znamená „Vysoký“.

O pravdivosti tohoto pojmenování se sami přesvědčíme na vlastní oči a budeme muset

dát za pravdu původním obyvatelům této krajiny. Vrchol tvoří svým obrovským

převýšením 5,5 kilometru nad okolní krajinou nejdelší svah na světě. Mt McKinley

dosahuje výšky 6193 m.n m. Oficiální název hory je pojmenován podle jednoho

z tehdejších prezidentských kandidátů Williama McKinleyho.

Nás čeká osmihodinový výlet autobusem do nitra parku s místním průvodcem. Kromě

nádherných přírodních scenérií se můžeme těšit i na množství zvěře, kterým park

oplývá. Na provoz autobusů je zvěř zvyklá, drží se i poblíž cesty a budeme mít možnost

pozorovat přímo z oken autobusu medvědy, losy, karibu, horské ovce, při velkém štěstí

snad zahlédneme i vlky, kteří jsou velmi plaší. Během cesty bude několik kratších

přestávek, které využijeme na procházky a občerstvení.

Zajištěné ubytovací služby (3 noci)

McKinley RV & Campground,

Milepost 248.5 Parks Highway

PO BOX 340

Healy, AK 99743

Kontakt: 907-683-1418, reservations@mckinleyRV.com, www.mckinleyrv.com/

55

2.3.14 Čtrnáctý den

Tabulka č. 14: Itinerář čtrnáctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

06:00 06:15 Visitor Centre

2

Odchod k Visitor Centru, odjezd autobusu do

parku

06:30 09:30 Polychrome

Pass

Cestou pozorování divokých

zvířat(medvědi, vlci, karibu,

losi, orli bělohlaví)

77

Časté přestávky, vyhlídkové body (Sevage River,

Teklanika River,)

10:15 13:00 Toklat Trek podél

Toklat River 87

Středně náročný trek (8 km)

13:30 17:30 Visitor Centre

174 Příjezd

k návštěvnickému centru

17:30 17:45 Kemp 176 Odchod do

kempu, večer volný program

18:00 19:45 Volný

program

V 19:45 odchod do

města -

20:00 22:00 Dinner Theatre

- Divadelní

představení s večeří

Popis trasy

Celý tento den strávíme v národním parku Denali, nejznámějším národním parku

Aljašky.

Ráno je nutné vstát brzy, abychom se pěšky dopravili k návštěvnickému centru, odkud

nám odjíždí turistický autobus do parku. Jízda autobusem připomíná africké safari. Při

troše štěstí po cestě zahlédneme všechny nejznámější obyvatelé parku – tzv. „Velkou

pětku“ – medvěd grizzly, los severoamerický, vlk obecný, ovce Dallova a jelen karibu.

Celkem žije v Národním parku Denali 37 druhů savců a skoro 160 druhů ptáků.

Návštěvníci mohou také zahlédnout černého medvěda, rosomáka, lišku nebo symbol

Spojených států amerických, orla bělohlavého.

56

Při setkání se zvířetem autobus zastaví a z bezpečné vzdálenosti umožní návštěvníkům

pořídit fotografie. Cestou jsou čtyři zastávky s vyhlídkovými body a toaletami.

Konečnou zastávkou je oblast Toklat, nabízející překrásný výhled na horské pásmo

Alaska Range. Při dobrém počasí lze vidět i nejvyšší horu Severní Ameriky Mt

McKinley vysokou 6 194 m.

V oblasti Toklatu nás čeká středně náročný trek podél stejnojmenné řeky. Cesta nabízí

množství krásných výhledů. Zastavíme se u několika vodopádů a strmých skalních stěn.

Délka treku je 8 km.

Obrázek č. 11: Barvy podzimní tundry kolem Mt McKinley (6 194 m)

Obrázek č. 12: Dospělý samec losa, Denali National Park and Preserve

57

2.3.15 Patnáctý den

Tabulka č. 15: Itinerář patnáctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 12:00 Mt Healy Overlook

Trail

Výhledy do údolí řeky Nenana

-

Náročný trek na vrchol hory Mt

Healy (8 km)

12:30 16:00 Volný

program -

Pro zájemce možnost

vyhlídkového letu kolem

Mt McKinley (cca 300 dolarů)

16:30 19:30 Rafting na řece Nenana

Cestou množství vodopádů,

starý dřevěný

most, peřeje, možnost koupání

- Jízda cca 11

km

20:00 Volný program

-

Popis trasy

Předposlední den našeho pobytu si opravdu užijeme. Čeká nás adrenalinový výstup na

vrchol hory Mt Healy vysoké 1 651 m. n m.. Po nutném odpočinku nás čeká rafting

v peřejích divoké řeky Nenana. Bude to opravdové vyvrcholení našeho putování po

Aljašce.

Mt Healy Overlook Trail

Tento výstup patří mezi ty náročnější, ale o to větší bude vaše radost, až dosáhneme

jejího vrcholu. Odměnou za namáhavý výstup nám bude překrásný výhled na okolní

vrcholky pohoří Alaska Range. Trasa je zároveň naučnou stezkou, která nám zábavnou

formou přiblíží tuto krásnou část národního parku Denali.

Po návratu bude volný program. Pro zájemce můžeme zajistit vyhlídkový let nad

parkem Denali. Tento let, který trvá cca 75 minut, je opravdu výjimečným zážitkem,

58

který si budete pamatovat celý život. Proletíte se nad údolím mezi vrcholy dvou

nejvyšších hor Alaska Range (Mt McKinley, 6 194 m a Mt Foraker, 5 304 m), naskytne

se vám fascinující pohled na ohromné ledovcové splazy, nesčetná jezera nebo ostré štíty

čtyřtisícových hor. Lety se uskutečňují pouze za dobrého počasí, což bohužel v této

oblasti nebývá zrovna často.

Odpoledne zažijeme dobrodružství při divokém raftingu na řece Nenana. Trasa vede

překrásným kaňonem s mnoha vodopády. Po cestě si prohlédneme starý dřevěný most

z dob zlaté horečky. Jízda trvá cca 3 hodiny. Cesta zpět je zajištěna autobusem.

Obrázek č. 13: Rafting na řece Nenana, Denali National park and Preserve

Obrázek č. 14: Vyhlídkový let kolem Mt McKinley

59

2.3.16 Šestnáctý den

Tabulka č. 16: Itinerář šestnáctého dne

Od Do Místo Popis trasy Km Poznámka

08:00 Denali - Odjezd směr Anchorage

10:30 11:00 Talkeetna

Panoramatické dálnice

George Parks Highway

181

Cestou zastávky na vyhlídkách, za dobrého

počasí možnost spatřit vrcholy

nejvyšších hor Alaska

Range

13:30 15:00 Anchorage 338

Prohlídka města,

možnost oběda

15:00 17:00 Volný

program, nákupy

-

17:00 17:30 Odjezd na letiště

19:30 (AST)

Ted Stevens Int. Airport Anchorage (USA, AK)

- Odlet do ČR

03:00 (AST)

07:00 (EST) 10:35 (EST)

Hartsfield Jackson

Int. Airport Atlanta

(GA, USA)

Přestup -

20:30(EST)

02:30 (CET) 04:50 (CET)

Flughafen International Düsseldorf

(SRN)

Přestup -

06:05 (CET) Praha

Ruzyně -

Přílet do Prahy (17.

den)

60

Popis trasy

Ráno odjezd autobusem z Denali do Anchorage po George Parks Highway. Krátká

zastávka v Talkeetně. Odpoledne prohlídka města a možnost nákupů. Večer odlet do

ČR.

George Parks Highway

George Parks Highway je scénickou dálnicí vedoucí z národního parku Denali do

Anchorage. Cestou si uděláme několik zastávek, abychom se pokochali krásnými

výhledy na vrcholky hor Alaska Range (např. Cantwell, Talkeetna nebo Eklutna).

Odjezd do Anchorage.

Anchorage

S Aljaškou se rozloučíme v jejím největším městě, které slouží jako hlavní spojení

s okolním světem, a to díky mezinárodnímu letišti nacházejícímu se několik

kilometrů od města. Pro americké aerolinky Delta Airlines je důležitým leteckým

uzlem a dostaneme se sem ze všech metropolí Spojených států.

Anchorage má výhodnou polohu a překrásné okolí, sídlí zde téměř polovina obyvatel

celého státu a přesto není hlavním městem. Počet obyvatel se uvádí v neobvyklých

hodnotách: asi čtvrt milionu lidí a dva tisíce losů, kteří zde mají výborné podmínky

k životu. Město se nachází na konci Cookova zálivu na rovině, obklopené z jedné

strany mořem, které zaručuje mírnější přímořské klima i v zimě, ze strany druhé je

chráněné pohořím Chugach před mrazivými větry z vnitrozemí.

I přesto, že je největším aljašským městem, působí velice pohodovým a klidným

dojmem. Město se může pochlubit nespočtem parků a veřejné zeleně lákající na

procházky. Ulice jsou uspořádány pravidelně jako šachovnice, centrum města nabízí

mnoho obchůdků se suvenýry a outdoorovým vybavením, bez kterého se na Aljašce

neobejdete. Stálým obyvatelům i turistickým návštěvníkům nabízí Anchorage

rozsáhlé přírodní krásy ke sportovnímu i rekreačnímu využití, v zimě i v létě. Na

sever od města se rozprostírá Národní les Chugach – druhý největší národní les na

Aljašce o rozloze 2 400 000 hektarů. Láká návštěvníky rozkvetlými loukami,

strmými štíty, ledovci a hojností místní fauny včetně medvědů a losů.

Večer odlet do ČR přes Atlantu a Düsseldorf.

61

2.4 Kalkulace zájezdu

Nepřímé N

Druh nákladu Počet osob

Počet dní

Sazba v Kč

Sazba v dolarech Kurs

Cena (v Kč)

Doprava 15 500 17,14 128550 Průvodce 17 1500 25500 Diety pr ůvodce 17 50 17,14 14569 Akce za pevné ceny Plavba lodí (Kenai fjords) 13 150 17,14 33423 Kajaky (Prince William Sound) 13 229 17,14 51026 Vstup NP Denali 13 10 17,14 2228 Shuttle bus Denali 13 24,7 17,14 5504 Rafting (Nenana River) 13 85 17,14 18940 Parkovné Seward 2 6 17,14 206 Parkovné Dawson City (CAN) 2 7 16,15 226 Parkovné Fairbanks 1 5 17,14 86 Režijní náklady CK 10000 10000 Celkem 290257

Přímé N

Ubytování Anchorage 13 1 25 17,14 5571 Seward 13 2 13 17,14 5793 Glennallen 13 1 25 17,14 5571 McCarthy 13 2 10 17,14 4456 Valdez 13 1 11 17,14 2451 Dawson City (CAN) 13 2 9,5 16,15 3989 Fairbanks 13 1 20 17,14 4456 Nenana 13 1 9 17,14 2005 Denali 13 3 10 17,14 6685 Pojišt ění 13 17 46 10166 Celkem 51143 Náklady celkem 341400 Náklady na jednoho účastníka 28450 Zisk CK 30% z celkových náklad ů 36985 Provize CK (na jednoho účastníka) 8535 Zisk CK celkem 12 8285 99420 Letenka 13 28078 365014

Cena celkem na jednoho ú častníka 1 65063

Prodejní cena zájezdu bude 65 500 K č,-

62

Kalkulovaný po čet osob 12 (+ průvodce) Kurs CZK/USD ( ČNB k 1.12.2009) 17,14 Kurs CZK/CAN ( ČNB k 1.12.2009) 16,15 DPH 0%

Poskytovatelé služeb

Výlet na kajacích se zkušeným průvodcem:

Pangaea Adventures, LLCP.O. Box 775

107 N. Harbor Dr.

Valdez, AK 99686

Kontakt: 1-907-835-8442, info@alaskasummer.com, www.alaskasummer.com

Plavba lodí v Kenai Fjords National Park:

Major Marine Tours

411 West 4th Avenue

Anchorage, AK 99501

Kontakt: 800-764-7300, www.majormarine.com

Půjčení minibusu:

Bus Bank

5740 Debarr Rd.

Anchorage, AK 99501

Kontakt: 866 426 7228, www.busbank.com

63

3 Závěr

Mojí největší zálibou bylo vždy cestování. Lákalo mě poznávat cizí kultury, objevovat

nová místa a rozšiřovat si svoje znalosti. Vždy jsem doufal, že budu mít možnost

navštívit i ty nejodlehlejší kouty Země. Proto jsem ani na chvíli neváhal když přišla

možnost vydat se na Aljašku.

Aljašku považuji za jeden z posledních koutů světa s nedotčenou divokou přírodou,

která ohromí i ty nejnáročnější turisty a návštěvníky. Zážitky a zkušenosti získané při

pobytu v této oblasti mi pomáhaly při zpracování této bakalářské práce. Itinerář mého

zájezdu se značně liší od standardních zájezdů poskytovaných jinými cestovními

kancelářemi. Během svého cestování po této zemi jsem totiž měl tu možnost navštívit

mnoho úžasných míst, které dosud nejsou turisticky objevena, i když rozhodně stojí za

návštěvu. Rozhodl jsem se tedy vytvořit zájezd, který bude netradiční jak už svou

aktivní formou, tak i skladbou itineráře. Tato forma zájezdu umožňuje intenzivní

prožitek z cestování a zaručuje nezapomenutelné vzpomínky na tuto krásnou zemi.

V posledních letech i Aljaška zažívá nebývalý turistický „boom“ a proto se zdejší místní

atraktivity v létě potýkají s obrovskými návaly turistů. Abychom se těchto davů

vyvarovali, snažil jsem se tedy vedle „nutných“ atrakcí, jako jsou například národní

park Denali nebo Kenai, do itineráře zapracovat i ty méně atraktivní, ale svou

atmosférou plně vytvářející dojem, který moji klienti očekávají od „poslední opravdové

divočiny světa a země zlaté horečky“.

Jedním z faktorů, kterým se mnou vytvořený zájezd odlišuje od těch konkurenčních, je

zajištění ubytovacích služeb formou kempů a hostelů. Toto ubytování je cílené, a to ze

dvou hlavních důvodů. Prvním z nich je dostupnost produktu širší veřejnosti, protože se

ubytováním v kempech výrazně snižuje cena zájezdu. Druhým, podstatnějším,

důvodem je bezprostřední vnímaní úžasné krajiny, kterou Aljaška oplývá. Pobyt v těsné

blízkosti divoké přírody násobí prožité chvíle. Při ubytování v luxusních hotelech se

intenzita zážitků vytrácí, což by v tomto případě byla jistě škoda.

Během vytváření této bakalářské práce jsem spolupracoval s cestovní kanceláří ESO

Travel, která, je jedním z největších českých touroperátorů specializujících se na

exotické zájezdy. Jejich cenné rady a připomínky mi umožnili vytvořit tento zájezd a

později také získat potvrzení, že tento mnou vytvořený produkt je plně realizovatelný a

64

schopný uvedení na trh. Nabídka zájezdů na Aljašku od CK ESO Travel je zaměřena

především na movitější klientelu, která si potrpí na komfortní ubytování a plný servis

služeb. Tím se zásadně odlišuje od mnou zpracované formy. Zástupci firmy přesto

ocenili snahu o vytvoření nového a neobvyklého produktu, který by si mohl získat velký

počet zájemců a to především z toho důvodu, že jedním ze současných trendů

v cestovním ruchu je i odklon od masovosti a hledání nových stylů cestování.

Zpracování této bakalářské práce má být inspirací pro další cestovatele, kteří chtějí zažít

aktivně strávenou dovolenou a objevit jeden z nejúžasnějších koutů naší Země. Z vlastní

zkušenosti mohu takový pobyt doporučit všem turistům, které láká dobrodružství.

65

4 Zdroje

Použitá literatura 1. Bradáč, J. Poznáváme USA, Praha, Datasat

2. Dufresne, J. Alaska, Hawthorn, Lonely Planet, 2000. ISBN 0 86442 754 9

3. Heacox, K. Alaska Inside Passage, Graphic Art Center, Portland, 1997

4. Kalivoda, J. Aljaška a oblast Yukonu, Praha, Vodnář, 2006. ISBN 80-86226-72-

7

5. Kolbaba, J. Obrazy světa, Brno, Jota, 2005. ISBN 80-7217-360-8

6. Kitchener, L. D. Flag over the North, Superior Publishing Company, Seattle,

Washington, 1954

7. Kreutzkamp, D. Západní Kanada a Aljaška, Praha, Miloš Uhlíř, 2001. ISBN 80-

86223-13-2

8. Lyon, J. USA, Praha, Svojtka & Co., 2003. ISBN 80-7237-450-8

9. Podhorský, M. Směr Aljaška, Třebíč, Akcent, 2002. ISBN 80-7268-228-8

10. Šimánek, L. Aljaška, Pardubice, Action-Press, 2003. ISBN 80-239-0842-1

11. Tesař, J. Aljaška, Praha, Metramedia, 2000. 219 S. ISBN 80-238-5799-1

12. To the Top of Denali, Climbing Adventures on the America´s highest peak,

Alaska Northwest Books, Seatlle, 1990

Internetové zdroje

13. 50states.com, 2009, dostupné z http://www.50states.com/alaska.htm, [použití

zdroje 2009-15-08]

14. Alaska.com, 2009, dostupné z http://www.alaska.com, [použití zdroje 2009-10-

09]

15. Alaska.edu, 2009, dostupné z http://www.alaska.edu, [použití zdroje 2009-27-

09]

16. Alaska.net, 2009, dostupné z http://www.alaska.net, [použití zdroje 2009-05-10]

17. Alaskasummer.com, 2009, dostupné z

http://www.alaskasummer.com/pages/kayak-columbia-glacier.html, [použití

zdroje 2009-21-10]

66

18. Aljaskatour.cz, 2009, dostupné z http://www.aljaskatour.cz/index.php?id=48,

[použití zdroje 2009-18-09]

19. Alaskamagazine.com, 2009, dostupné z http://www.alaskamagazine.com,

[použití zdroje 2009-10-08]

20. Bedekr.cz, 2009, dostupné z http://www.bedekr.cz/texty/757.html, [použití

zdroje 2009-20-11]

21. Dot.state.ak.us, 2009, dostupné z http://www.dot.state.ak.us, [použití zdroje

2009-21-10]

22. Home.nps.gov, 2009, dostupné z

http://www.home.nps.gov/applications/parksearch/state.cfm?st=ak, [použití

zdroje 2009-22-10]

23. Ingema.net, 2009, dostupné z http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=24,

[použití zdroje 2009-10-09]

24. Kompas.estranky.cz, 2009, dostupné z

http://www.kompas.estranky.cz/clanky/zajimavosti-z-ameriky/aljaska-

anchorage-juneau-denali-yukon, [použití zdroje 2009-25-11]

25. Translate.google.cz, 2009, dostupné z http://www.translate.google.cz/translate,

[použití zdroje 2009-17-10]

26. Travelalaska.com, 2009, dostupné z http://www.travelalaska.com/, [použití

zdroje 2009-08-11]

27. Us-national-parks.net, 2009, dostupné z http://www.us-national-

parks.net/state/ak.htm, [použití zdroje 2009-11-11]

Internetové zdroje obrázků

28. Obrázek č. 1 Themoderatevoice.com, 2009,dostupné z

http://www.themoderatevoice.com, [použití zdroje 2009-24-11]

29. Obrázek č. 2 Twowheeltales.com, dostupné z

http://www.twowheeltales.com/wordpress, [použití zdroje 2009-26-11]

30. Obrázek č. 3 Allaboardcruisescorp.com, dostupný

z http://www.allaboardcruisescorp.com/sites, [použití zdroje 2009-23-11]

31. Obrázek č. 4 Travel-destination-pictures.com, dostupné z

http://www.travel-destination-pictures.com, [použití zdroje 2009-24-11]

67

32. Obrázek č. 5 Allthepages.org/archives, dostupné z

http://www.allthepages.org/archives, [použití zdroje 2009-27-11]

33. Obrázek č. 6 Travel-destination-pictures.com, dostupné z

http://www.travel-destination-pictures.com, [použití zdroje 2009-24-11]

34. Obrázek č. 7 Alaska-in-pictures.com, dostupný z

http://www.alaska-in-pictures.com, [použití zdroje 2009-25-11]

35. Obrázek č. 8 Tripadvisor.co.uk/LocationPhotos-g28923-Alaska.html, dostupné z

http://www.tripadvisor.co.uk/LocationPhotos-g28923-Alaska.html, [použítí

zdroje 2009-24-11]

36. Obrázek č. 9 Themoderatevoice.com, 2009,dostupné z

http://www.themoderatevoice.com, [použití zdroje 2009-24-11]

37. Obrázek č. 10 Abandonrealityphotography.googlepages.com/deanalialaska,

dostupné z http://abandonrealityphotography.googlepages.com/denalialaska,

[použití zdroje 2009-01-12]

38. Obrázek č. 11 Travel-destination-pictures.com, dostupné z

http://www.travel-destination-pictures.com, [použití zdroje 2009-01-12]

39. Obrázek č. 12 Allposters.com, dostupný z http://www.allposters.com, [použití

zdroje 2009-28-11]

40. Obrázek č. 13 Alaska-in-pictures.com, dostupný z

http://www.alaska-in-pictures.com, [použití zdroje 2009-02-12]

41. Obrázek č. 14 Wildnatureimages.com, dostupný z

http://www.wildnatureimages.com, [použití zdroje 2009-29-11]

Časopisy

29. Lidé a země, Mykiska, M. Národní park Denali, duben 1999, str. 13-16

30. Koktejl, Bína, J. Mezi Eskymáky, duben 2003, str. 94-100

Ostatní

31. Propagační a informační materiály

68

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Itinerář prvního dne Tabulka č. 2: Itinerář druhého dne Tabulka č. 3: Itinerář třetího dne Tabulka č. 4: Itinerář čtvrtého dne Tabulka č. 5: Itinerář pátého dne Tabulka č. 6: Itinerář šestého dne Tabulka č. 7: Itinerář sedmého dne Tabulka č. 8: Itinerář osmého dne Tabulka č. 9: Itinerář devátého dne Tabulka č. 10: Itinerář desátého dne Tabulka č. 11: Itinerář jedenáctého dne Tabulka č. 12: Itinerář dvanáctého dne Tabulka č. 13: Itinerář třináctého dne Tabulka č. 14: Itinerář čtrnáctého dne Tabulka č. 15: Itinerář patnáctého dne Tabulka č. 16: Itinerář šestnáctého dne Seznam obrázků Obrázek č. 1: Skupinka lachtanů ušatých, Ressurrection Bay, Kenai Fjords Obrázek č. 2: Ledovec Bartlett, Kenai Fjords Obrázek č. 3: Bulldog Cove, Kenai Fjords Obrázek č. 4: Ledovec Matanuska, Glenn Highway Obrázek č. 5: Bývalý důl na měď Kennicott Mine, Wrangell/St. Elias Obrázek č. 6: Okolí řeky Lowe, Valdez, Chugach Mountains Obrázek č. 7: Okolí města Tok, Cutoff Highway Obrázek č. 8: Výhled z dálnice Cutoff Highway na pohoří Wrangell St. Elias Obrázek č. 9: Budova Palace Grand Theatre v centru Dawson City, Yukon, Kanada Obrázek č. 10: Okolí Tylor Highway, Alaska Range Obrázek č. 11: Barvy podzimní tundry kolem Mt McKinley (6 194 m) Obrázek č. 12: Dospělý samec losa, Denali National Park and Preserve Obrázek č. 13: Rafting na řece Nenana, Denali National park and Preserve Obrázek č. 14: Vyhlídkový let kolem Mt McKinley Seznam příloh

Příloha č. 1: Mapa Aljašky Příloha č. 2: Mapa turistických atraktivit Aljašky Příloha č. 3: Vyjádření ESO travel k bakalářské práci

69

5 Přílohy

Příloha č. 1: Mapa Aljašky

Příloha č. 2: Mapa turistických atraktivit Aljašky

70

Příloha č. 3: Vyjádření ESO travel k bakalářské práci