Hlavní zprávy:

• Obama udržel zdravotnictví • Půl roku na burze • 2012 = 2011?

V tomto čísle také najdete:

Zájem o sklady

Japanese are coming

Daně „rupnou“ v lednu

Uhlobaroni mají potíže

Larry SUMMERS

Tři hlavní bankovní indexy, DJIA, S&P‘s 500 i Nasdaq, v první půlce roku zvýšily svoji hodnotu. Nejvíce vyrostl Nasdaq, o 12,7 %, DJIA a S&P 500 jsou výše o 5,4 resp. 8,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí ale všechny indexy poklesly, na konci března měl každý z nich větší hodnotu než dnes. Situaci těsně před koncem pololetí zlepšila naděje na řešení problémů eurozóny. Hlavně tyto obavy stály za poklesem akcií o více než 10 % začátkem června. Emise nových akcií IPOs

I přes problémy končí burzy růstem

Opravdu důležitý „zářez“ v jeho boji s republikány se povedl prezidentovi Obamovi. Americký Nejvyšší soud totiž těsným vítězstvím 5:4 potvrdil platnost zdravotního zákona z roku 2010, který se stal největším úspěchem prezidentova funkčního období. Podle soudního nálezu, se zákon, který pod hrozbou pokuty nařizuje některým jednotlivcům pořídit si zdravotní pojištění, rovná dani a ty jsou v kompetenci Kongresu. Bylo tedy v ústavním pořádku, že zákonodárci tuto „daň“ zavedli a nejednalo se tedy o překročení jejich mandátu, jak tvrdili odpůrci.

Obamovi ale nevyšlo úplně všechno, soud totiž značně omezil rozšíření programu Medicaid, který pečuje o staré a nemocné, které měly povinně (spolu)financovat jednotlivé státy Unie, jinak by přišly o část peněz, která k nim nyní na zdravotnictví směřuje z Washingtonu.

Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš Červen 2012

Červnové důležité vítězství

problém několikamiliardové ztráty v JP Morgan Chase, nedostupnost financování na trhu dluhopisů stále většího počtu municipalit a očekávání krachu v Evropě drží mnoho investorů od akciového trhu ve velké vzdálenosti. Nezaměstnanost by se měla trošku snížit, z dnešních 8,2 na asi 8 %.

Index DJIA od ledna 2012

přinesly akcionářům v 56 nově zalistovaných firmách na newyorské burze celkem $17,1 miliard. Mezi novými tituly je i česká firma AVG,. Nových firem je zatím na NYSE méně než loni, zvýšil se ale počet cizích firem, které si přišly pro peníze. Od druhé poloviny roku prakticky nikdo nečeká nějaké velké zázraky, přetrvávající problémy US bankovnictví drží optimizmus hodně při zemi. Na konci června Moody’s snížila rating 15 velkých amerických bank, stále není uzavřený

Komentátoři se shodují, že tentokrát jde opravdu o vítězství pro „obyčejné“ lidi, kteří z existence zákona pocítí skutečnou změnu k lepšímu. Podle ekonomů má zákon nezpochybnitelné náklady, které bude muset někdo zaplatit, celospolečenský efekt by měl přesto být výrazně pozitivní. Obamacare, jaký se pro zákon vžilo označení, je ale podle republikánů stále špatné rozhodnutí, a to i po částečném omezení ze strany Nejvyššího soudu.

Zákon omezuje volnost pojišťoven při výběru klientů, kterým už nesmí odmítat pojištění kvůli již projeveným zdravotním potížím. Problémem také může být jak zajistit, aby se nově nepojišťovali jen méně zdraví lidé ale i ti v dobrém zdravotním stavu. Ti by totiž měli brzdit růst zdravotních nákladů, protože jejich pojištění by mělo vyjít levněji a držet tak průměrné pojištění na přijatelné úrovni. Mezi ty, kdo má z potvrzení platnosti zákona opravdovou radost, jsou

velké nemocnice. Ty si slibují miliony nových klientů, za které teď bude péči hradit stát a budou tedy méně vyhledávat levnější péči v menších a hůře vybavených nemocnicích. Odhady dopadu na pojišťovny se liší podle úhlu pohledu – více pojištěných může znamenat náklady navíc, ale větší kmen klientů jim může pomoct vyjednat u doktorů lepší ceny. Ceny akcií pojišťoven na to reagovaly podobně i na burze, kde se po krátkém poklesu vrátily na svoje předešlé hodnoty.

Pojišťovny jako Aetna musí dopady zákona teprve spočítat, odhady se liší

Strana 2 Červen 2012 Žádná sláva: 2012 začíná vypadat jako 2011 Špatná čísla z pracovního trhu za květen znovu otřásla důvěrou v trvající oživení americké ekonomiky. I když od skončení recese již uplynuly tři dlouhé roky, ekonomové a hlavně obyčejní lidé stále nevidí dost příznaků rychle rostoucí ekonomiky, která by generovala dostatek investic a nových pracovních míst. I když z USA stále přicházejí pozitivní údaje – roste průmysl, prodeje aut se zvyšují, klesá cena benzínu a dříve téměř zamrzlý trh s nemovitostmi se dává do pohybu – vždy se objeví nějaký další problém, který Americe nedá se naplno rozběhnout. Problémy u největšího obchodního partnera v Evropě a ochlazení čínské ekonomiky zhoršují exportní

šance US firem a důvěru v to, že by se za těchto podmínek investice firmám vyplatily. Nyní je, stejně jako v letech 2010 a 2011, problémem, že po slibném začátku roku se vždy na jaře tvorba nových míst silně zpomalí, i když teplejší počasí tradičně nahrávalo ekonomickému oživení. Obamova vláda revidovala odhad růstu HDP za první čtvrtletí z 2,2 na 1,9 %, což je na Spojené státy málo. Také index sektoru služeb se potácí na čtyřměsíčním minimu, kolem hodnoty 53,5. Mark Zandi z Moody Analytics řekl, že i když hodně firem říká, že větší investice plánují až na druhou půlku roku, jedním dechem dodávají, že čekají,

jak se budou věci vyvíjet v eurozóně a v Číně (Evropa odebírá 15 % US exportu). Také domácí nejistota ohledně vládních kroků či možného dalšího uvolnění měnové politiky (QE 3) ze strany FED jim nedovoluje přijímat rozhodnutí s dlouhodobým dopadem. I když se najdou firmy, které využívají nižších cen a investují, většina podniků spíše vyčkává a sleduje situaci. Úrokové sazby jsou na historicky nízkých úrovních ale ani to zatím nestačí na silnější impulz do reálné ekonomiky. Akcie amerických bank jsou zase pod drobnohledem analytiků, kteří vyjadřují

znepokojení z jejich propojení s evropskými trhy, odkud v poslední době přicházejí hlavně špatné zprávy.

„2012 začíná až příliš nebezpečně připomínat loňský rok – počáteční naděje na rychlé oživení velice rychle vychladly“, Nigel Gault, IHS Global Insight

Boj o průmyslové provozy

Silné finanční skupiny jako Blackstone a další skupují a uzavírají smlouvy na pronájem průmyslových prostor a skladů, protože věří, že ekonomické oživení a přenos části výroby zpět do USA zvýší poptávku po těchto prostorách. Objemy obchodů jsou v řádech miliard dolarů, jen jedna z větších firem, Jones Lang LaSalle, loni zprostředkovala takovéto obchody za 4,6 mld. USD.

Protože Spojené státy jsou především dovozní destinací, je největší zájem po skladech v blízkosti nákladních přístavů.Navíc problémy stavebnictví způsobily, že na trhu není dost volných prostor, rezerevovanost je přes 80 % všech skladových ploch a rozestavěné projekty jsou již většinou vyprodány, i když ještě ani nebyly zkolaudovány. Hodnoty komerčních nemovitostí se dokonce zvýšily

tak, že výnosové procento kleslo v nejvíce žádaných oblastech na 5-6 % ročně, investoři ale mají stále o sklady zájem. Toto se děje na pozadí stále nejasné ekonomické situace, problémů na trhu s nemovistostmi a velké nezaměstnanosti, se kterou se Amerika potýká.O to více je dobrá zpráva z komerčních realit velice vítaným zpestřením jinak celkem chmurných dnů realitních makléřů.

Japonci vidí šanci tam, kde ostatní problémy Američtí prodejci oblečení jako Gap, A&F nebo Talbot říkají, že mají příliš obchodů v mnoha obchodních centrech a uvažují o zavření stovek prodejních míst. Naopak Uniqlo, japonská značka, plánuje agresivní expanzi ze čtyř na 20-30 nových obchodů ročně během příštích osmi let. Uniqlo chce v roce 2020 v USA

prodávat oblečení za $10 miliard a vloni čtyřikrát zvýšila svoje reklamní výdaje, aby se prezentovala jako nová a přitažlivá značka. Japonci prodávají za přitažlivé ceny, protože vyrábí jednoduché oblečení, pro které si rezervuje výrobní kapacity dopředu za pevně stanovené ceny a nevystavuje se nárazovým objednávkám, když se prodejci v Americe snaží co

nejrychleji dostat na pulty zboží z poslední módní přehlídky, což zvyšuje neefektivitu a náklady. Zahraniční firmy do USA láká snazší cesta k financování operací, menší regulaci a nižším nájmům kvůli krizi. „Máme objednávky na pronájem obchodů od firem z Austrálie, Nového Zélandu a Kanady, které chtějí na americký trh“, říkají makléři. (Herald Tribune)

Červen 2012 Strana 3

„

Daňový “Taxmageddon” na obzoru Prezidentská kampaň a

přestřelky republikánů a demokratů poněkud zastínily skutečnost, že k 1. lednu 2013 se změní nebo vyprší některé daňové zákony a pobídky, které mají dopad prakticky na každého Američana. Nový prezident tak po svém zvolení bude mít jen šest týdnů na to, aby s daňovou situací něco udělal. Na začátku dalšího roku skončí zvýšená podpora v nezaměstnanosti ($40 mld.), začne platit zákon z loňska, podle kterého v rozpočtu

nastanou automatické škrty (škrt $98 mld., o který se rovně podělí armáda a domácí sociální programy), skončí úleva na dani ze mzdy ($125 mld.) a Bushovy daňové úlevy z let 2001 a 2003 také končí ($150 mld., hlavně domácnosti). Tyto změny by se skutečně dotkly všech Američanů, především úlevy pro střední střídu by v době stále nedostatečného ekonomického oživení zaměstnancům a rodinám citelně chyběly.

Zatím největší šanci na přežití resp. prodloužení mají slevy prezidenta Bushe, podpora obou stran se pro ně v Kongresu nejspíš najde. Kancelář Kongresu pro rozpočet odhaduje, že v případě vypršení všech úlev by chybějící peníze v kapsách spotřebitelů znamenaly propad ekonomiky o 1,3 % během první poloviny příštího roku. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se republikáni a demokraté dokázali dohodnout alespoň na některých daních a „Taxmageddon“ je tedy zatím reálnou hrozbou.(USA Today)

Američané bez úspor Většina Američanů nemá dost našetřených peněz na nepředvídané události a více než čtvrtina nemá prakticky žádné úspory. Jen 25 % obyvatel USA má naopak uloženo dost peněz, aby pokryli alespoň 6 měsíců bez pravidelného příjmu ze zaměstnání nebo investic,

jak v USA doporučují finanční poradci. A téměř třicet lidí nemá vůbec žádné úspory, ukázal červnový výzkum okolo 1.000 respondentů pro server CNN Money. „Stagnující příjmy a rostoucí výdaje za bydlení činí ze spoření stále těžší činnost“, stojí v analýze Bankrate.com.

„Navíc dlouhodobá nezaměstnanost vypustila finanční polštář i mnohým z těch, kteří dříve úspory měli“, pokračuje zpráva. (CNN Money)

Domluva s Evropou na kontrole karga

Z Evropy jde do USA letecky zboží

za €107 mld. ročně

Spojené státy a Evropská unie dosáhly dohody, která má zjednodušit kontroly zboží, dopravovaného letecky na území USA a které reagovaly na nebezpečí teroristických útoků při dopravě nákladů mezi kontinenty. V reakci na 9/11 a pokus z října 2010 dostat na palubě nákladního letadla firem Fedex a UPS do USA výbušniny z Jemenu, požadovala federální služba TSA, aby každý kontejner nebo paleta, směřující do Ameriky

, byla osobně zkontrolována, podobně jako se provádějí třeba osobní prohlídky na letištích. Přepravní firmy se bránily, protože vzniklé vícenáklady u takového objemu zboží, který představuje 40 % světového obchodu, dosahují miliard dolarů ročně, zpomalují tok zboží u letecké dopravy, která je již z definice urgentní a zatěžuje přepravní kapacity déle, než by bylo nezbytně nutné.

Navíc oba obchodní bloky vyžadovaly jiné typy kontrol. Podstatou dohody je to, že Spojené státy budou akceptovat Evropskou unií uplatňované způsoby kontrol, což v praxi znamená, že přepravci musí zajistit, že po kontrole zboží nebude s nákladem nijak manipulováno ani k němu nebudou mít přístup nepovolané osoby. EU odhaduje, že splnění bezpečnostních požadavků přidává 1-4 % k ceně zboží, kterého se za rok z Evropy do Ameriky převeze za €107 mld.(IHT.com)

Strana 4 Červen 2012 Delta Airlines investuje do Grupo Aeromexico Aerolinky Delta zaplatily $65 mil. za 4,06 % akcií hlavního mexického leteckého dopravce Grupo Aeromexico a staly se tak vůbec první americkou společností, která investovala do letecké dopravy u svého jižního souseda.

Obě firmy jsou členy letecké aliance Sky Team, kam patří i české ČSA a společně budou provozovat code-sharové spojení na 93 trasách, na kterých se denně průměrně realizuje přes 730 letů.

Delta vyhlásila cíl stát se nejsilnější americkou leteckou společností v jižní Americe a Karibiku a spojení s národním mexickým přepravcem ji k tomu cíli posunuje zase o něco blíže.(MarketWatch)

Uhelné elektrárny nejdou na odbyt S rozšířením těžby břidlicového plynu nastala v USA těžká doba pro majitele uhelných elektráren, který je chtějí nebo musejí nabídnout k prodeji. To na vlastní kůži prožívá Exelon, největší elektrárenská firma v USA, která kvůli konkurenčním pravidlům musí prodat tři uhelné elektrárny ve státě Maryland. Předložené nabídky se pohybují mezi $600-700 mil., ale účetní hodnota (fair value) těchto kapacit se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů. Ostatní

firmy z oboru netrpělivě čekají na výsledek, protože jde o první větší transakci od začátku krize a podle výsledné ceny se budou rozhodovat, jestli se jim vyplatí investovat do ekologických požadavků US vlády nebo elektrárny raději zavřou. Nabídka levného plynu dělá provozování uhelné elektrárny stále riskantnější podnik a toho už si všimli i investoři. Ti jsou např. za akcie Exelonu ochotni platit o 15 % méně než na začátku roku a podle výsledku prodeje

mohou stlačit cenu akcií ještě níž. Do roku 2008 se průměrná cena uhelné elektrárny pohybovala kolem $1.000 za kilowatt, podle čehož by dnes cena tří nabízených elektráren dosáhla až $2,5 mld. Další firma, Constellation Energy, investovala přes miliardu dolarů do čistšího provozu, nyní ale váhá, jestli se jí další investice vyplatí. Američtí provozovatelé uhelných elektráren plánují do roku 2015 odstavit z provozu 14.000 MW na území třinácti US států.(BloombergBusinessweek)

Virginie krmí svět exportem

Sója do Maroka a Číny, pšenici kupují Brazílie a Egypt, kukuřici si objednává Irsko a Venezuela a bavlna míří do Turecka a Vietnamu. Zemědělství státu Virginia kromě toho, že zaměstnává 350.000 lidí, loni z exportů zemědělských plodin státu přineslo $2,4 miliardy od zahraničních kupců. 400 let poté, co tabák zachránil tehdy upadající anglickou kolonii, se zemědělství opět stává stabilním a pravidelným zdrojem příjmů ekonomiky státu, kde vznikla první stálá kolonie Anglie v Novém světě (1607).

Guvernér Bob McDonnell hledá nové trhy ve východní Evropě, na severu Afriky nebo ve střední Americe loni a za 500 tis. dolarů najal obchodní zástupce v Číně a Indii, aby hledali kupce pro virginské ovoce a zeleninu. Stát přispívá jednotlivým obcím a regionům i na výplatu tzv. extension agents, kteří mají za úkol pomáhat farmářům se vším potřebným, od zemědělského poradenství po papírování a boj s byrokracií. Dokonce i Kuba, vůči které Spojené státy zavádí nové a nové ekonomické sankce, je velkým odběratelem produktů z Virginie,

což ji dělá třetím největším nejaktivnějším US státem v obchodě s Havanou. 65 mil. dolarů loni z Kuby odešlo do kapes farmářů z Virginie. Překvapivě největším odběratelem je Maroko ($360 mil.), které nakupuje dokonce více než Čína, Kanada nebo Švýcarsko.

Červen 2012 Strana 5

Amerika si cukr vzít nedá Senát amerického Kongresu shodil se stolu návrh na postupný konec podpory pěstování a zpracování cukru, který by silně zasáhl farmáře, mj. ve státě Minnesota, ve které se pěstuje nejvíce cukrové třtiny v USA. Díky tarifům na dovozy, garancím výkupních cen a levným půjčkám se americkým

farmářům daří vzdorovat cizí konkurenci, i když podle kritiků američtí spotřebitelé a výrobci nápojů a potravin platí za cukr zbytečně miliardy dolarů. Podporovatelé poukazují na tisíce pracovních míst, které zemědělství poskytuje občanům Minnesoty a peníze, které proudí do těchto oblastí. Spojené státy schvalují každých pět let federální

zemědělský zákon a tance okolo podpory cukru jsou již běžnou tradicí lobbovacích aktivit, které přijetí zákona pokaždé provází. Milionové dotace politikům a platby lobbistům jsou běžnou součástí této hry, do které jen nejsilnější firma, American Crystal Sugar Co., s tržbami přes miliardu dolarů letos samotná vložila skoro milion dolarů.(Star Tribune)

Bary a hospody ekonomice navzdory

I když ekonomické problémy způsobují nemalé potíže velké části americké populace, přesto – nebo možná právě proto – se tržby barů a nočních klubů na území Spojených států zvýšily vloni o 3,5 % a na letošní rok se odhaduje růst o dalších 3,2 % na zhruba 23 miliard dolarů.

Protože většina barů patří malým, nejčastěji rodinným firmám, jsou tyto zprávy pozitivní z hlediska malého podnikání a zaměstnanosti mimo velké korporace. Bary se ale musí vyrovnat s tím, že rostoucí část konzumentů dává přednost nákupu baleného alkoholu pro domácí spotřebu před cestou do hospod a barů.

Domácí spotřeba a rostoucí počet restaurací, které se do průmyslu barů a nočních klubů nepočítají, ale tlačí ke konsolidaci i toto tradičně malé podnikání a možná povedou ke snížení počtu barů a nightclubů, i když se ekonomika zotavuje a spotřebitelů začínají zase více utrácet.(Red Orbit)

Ekonomické ukazatele

29.6. 31.5.

Dow Jones Industrial Average

12.880 12.393

Nasdaq

2.935 2.827 EUR/USD 1,2663 1,2362 CZK/USD 20.361 20,717 10-let. dluhopis USA 1,66 % 1,58 % Hypotéka 15 let fix 3.12 %

Strana 6 Červen 2012

Larry Summers je

známou a pro mnohé kontroverzní postavou americké, ale i světové ekonomické a politické scény. Ministr financí v Clintonově vládě (1999-2001), ředitel Národní ekonomické rady za prezidenta Obamy (do listopadu 2010), hlavní ekonom Světové banky (1991-1993) a prezident Harvardské univerzity (2001-2006) je znám svým brilantním úsudkem a provokativními názory. Ekonomii studoval na nejlepších univerzitách MIT a Harvardu.

Svůj věhlas získal nejen jako propagátor novátorských myšlenek, které se snažil „prodat“ oběma prezidentům, pro které pracoval, ale také jako aktivní a zajímavý vědec, který se vždy ve výzkumu věnoval praktickým otázkám jako ekonomice práce, veřejným financím, finanční ekonomii a makroekonomii. Jeden ze závěrů jeho prací je, že podle něj jsou firemní daně a daně ze zisku z kapitálových investic nevhodnou formou podpory ekonomického růstu. Svoje pozice v prezidentských administrativách proto zasvětil prosazení snížení daní. Často napadaným závěrem je také vědecký závěr, že sociální pojištění a sociální transfery jsou hlavním tvůrcem nezaměstnanosti a proto by měly být značně omezeny.

Summers je znám svoji prchlivou povahou, skvělou výřečností a tvrdostí v jednání s druhými. Mezi skandály, kterými se v jeho životopise rozhodně nešetří, patří interní dokument, podepsaný Summersem v roce 1991 ještě ve funkci ve Světové bance, a který se později snažil označit pouze za žert a sarkazmus. V něm se píše, že je ekonomicky nejvýhodnější vyvážet toxický odpad do zemí s nejnižšími mzdami a že řídce osídlené oblasti Afriky jsou stále ještě málo naplněné odpadem.

Jeho působení se neomezuje pouze na Spojené státy a mezinárodní instituce. Známo je jeho působení ve funkci poradce ruského prezidenta Jelcina, kterému radil tři „-zace“: privatizace, stabilizace a liberalizace. Neobešlo se to opět bez potíží, když se později ukázalo, že několik členů Harvardského projektu na podporu Ruska, který vedl Summers, v zemi investovalo značné peníze a nebyli tedy nestrannými konzultanty. Známý je i v Jižní Koreji, kde vládě radil zvednout úrokové sazby a vyrovnat rozpočet během recese, za což si vysloužil kritiku i mnoha amerických ekonomů. Podle některých dokonce podporoval změnu režimu v Indonésii. Uvnitř Clintonovy administrativy byl největším odpůrcem snižování produkce skleníkových plynů a podpisu Kjótského protokolu.

Velice diskutovaná v Americe je jeho role při deregulaci obchodu na volném trhu (over-the-counter), která se poté projevily při začátcích ekonomické krize v Americe. Summers sehrál klíčovou roli při jejich prosazení a odolal všem námitkám o jejich nebezpečnosti a neznalosti většiny obchodníků na burze, kteří často mají k dispozici tolik peněz, že musí hledat investiční příležitosti i mimo jejich tradiční oblasti. Protože O-T-C obchody jsou ve své konstrukci velice složité, pustilo se do jejich nabídky hodně bank a firem. Hodnota světového O-T-C trhu mnohonásobně převyšuje celoroční světový HDP. To při vyvolání paniky způsobilo velké ztráty mnoha drobným investorů. V poslední době se věnuje nespravedlnosti pří přístupu k příležitostem, kterou považuje za klíčovou podmínku udržení šance na růst ekonomické síly ekonomik a blahobytu občanů.

Americké hlavy: LARRY SUMMERS

Červen 2012 Strana 7

Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011-duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí.

Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami.

Autoři

Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com

Americká

ekonomika

Červen 2012